EADGHE

26. 4. 2024

: Knocking on heaven's door

1. G 
Mama, D 
take this badge off of Ami 
me Ami7 
 
G 
I can't D 
use it anyC 
more
It's gettin' dark, to dark for me to see 
Feel like I'm knockin' on heaven's door

R: /: G 
Knock, knock, D 
knockin' on heaven's Ami 
door Ami7 
 
G 
Knock, knock, D 
knockin' on heaven's C 
door :/

2. Mama, put my guns on the ground
I can't shoot them any more
That long black cloud is comin' down
Feels like I'm knockin' on heaven's door

R: Knock, knock ….
1

: One More Cup Of Coffee

1. Your Ami 
breath is sweet your eyes are like two G 
jewels in the sky 
your F 
back is straight your hair is smooth on the E 
pillow where you lie 
but I Ami 
don't sense affection no G 
gratitude or love 
your F 
loyalty is not to me but E 
to the stars above. 

R: F 
One more cup of coffee for the E 
road 
F 
one more cup of coffee for I E 
go to the valley beAmi 
low.G 
 F 
 E 
 

2. Your daddy he's an outlaw and a wanderer by trade 
he'll teach you how to pick a choose and how to throw the blade 
and he oversees his kingdom so no stranger does intrude 
his voice it trembles as he calls out for another plate of food. 

R: One more cup of coffee for the road…

3. Your sister sees the future like your momma and yourself 
you've never learned to read or write there's no books upon your shelf 
and your pleasure know no limits your voice is like a meadow larks 
but your heart is like an ocean so mysterious and dark. 

R: One more cup of coffee for the road…
2

: Jarní kurýr


1. DuC 
nění kopytF 
 večer slýC 
chávám, 
údolím jarní Emi 
kurýr jede E 
k nám, 
v peřeAmi 
jích řeka G 
zvoní a F 
jarem vítr E7 
voní, 
přijíAmi 
ždí jarní G 
kurýr, F 
dobE7 
ře ho Ami 
znám, 
Ví, celej G 
kraj to ví, 
F 
veze nám G 
jaro F 
v brašně E7 
sedloAmi 
vý. 

2. Zase jdou krajem vánky voňavý, 
vobouvám svoje boty toulavý, 
dobře ví moje milá: i kdyby víla byla, 
tyhle toulavý boty nezastaví, 
mám boty toulavý, 
ty ani kouzlem nezastaví. 

3. Musím jít, mraky táhnou nad hlavou, 
musím jít stopou bílou toulavou, 
neplakej, že se ztratím, já do roka se vrátím, 
prošlapám cestu domů jarní travou, 
víš, ty to dobře víš, 
ty moje boty nezastavíš.
3

: Rychlé Šípy

1. Emi 
Můj život je hned plný nesnází, 
A 
na jaře když duben přichází, 
já C 
vracím se do poválečnejch let, 
kdy Emi 
vycházel náš starý dobrý Vpřed, 
já G 
žlutý kvítek za klopu si dám 
a Ami 
píseň Vontů tiše zabroukám, 
do D 
Stínadel se šerem vypravímDsus4 
 D 
, 
snad Emi 
potkám cestou Losnu, co já H7 
vím. 

2. Dunivá Kateřina burácí 
a Široko má dávno po práci, 
jen já se vracím Myší pastí sám, 
nevím, co s ježkem v kleci dělat mám. 
Bohouš, Dlouhé Bidlo, Štětináč, 
pan Fišer pustil z okna květináč, 
Jan Tleskač, Jiří Rymáň a tak dál, 
pan Foglar tohle nikdy nenapsal. 

3. To Rychlé šípy sami byli v nás 
a žlutý kvítek symbolem byl krás, 
co nemůže nám nikdy nikdo vzít, 
kdo kopal studnu, aby druhej moh' pít. 
Snad jednou až se jaro navrátí, 
můj život píseň Vontů obrátí, 
já svobodný a čistý půjdu dál 
a směšný bude ten, kdo se mi smál. 

4. Tak Mirek Dušín s Červenáčkem jdou 
a Jindra Hojer s Jarkou Metelkou, 
za nima Rychlonožka s Bublinou, 
naší krásnou chlapeckou krajinou. 

G 
Duj, D 
duj, C 
duj, fujaro vítěEmi 
zná. 

Dsus4
4

: Samota


1. E 
Do tváře čas mi E7 
hlubokou brázdu A 
samotou vyrejE 
vá, 
tělo je H7 
rozeschlej prám, když pluješ A 
stále jen sám, 
co je ti H7 
platný, že jsi kapiE 
tán. 

2. Do zrzavejch strun svýho banja dávno už jsem nezahrál, 
že jsem byl stále jen sam, v srdci mám nejeden šrám, 
život je tvrdej, i když jsi kapitán. 

R: E7 
A tak vždy A 
zůstaneš H7 
sám, niE 
kdo ti nepoC#mi 
ví, 
jak máš A 
žít, H7 
abys byl miloE 
ván E7 
, 
a tak vždy A 
zůstaneš H7 
sám, a E 
koláč medoC#mi 
vý 
za tebe A 
sní kapiH7 
tán KorkoE 
rán. 

3. Na tváři mech mám z dalekejch cest tam do hor a údolí, 
z košile mám jenom cár, ze smečky zbylo psů pár, 
co bude dál, mi nikdo nepoví. 

4. V kapse mám prach vodřenej z mincí, který jsem prodělal, 
já jenom samotu znám, tak, sakra, co dělat mám, 
abych měl jednou na pořádnej flám. 

R: A tak vždy … 
C 
 Ami 
 E 
 
5

: Sedmnáct dnů

1. Emi 
Jak zavoAmi 
láš, 
když ti dávno v hrdle Emi 
vyschnul hlas 
tvůj krk je připravenej H7 
na provaz, 
kterej se houpá blíž a Emi 
blíž.Ami 
 Emi 
 
Kam zavoAmi 
láš, 
když tvoje oči vidí Emi 
pustinu, 
nejradši lehnul by sis H7 
do stínu 
jenom kdyby tu ňákej Emi 
byl. Ami 
 Emi 
 

R1: Sedmnáct E7 
dnů máš v patách ostrý hochy Ami 
z patroly, 
noc beze D7 
snů a pravou ruku furt na G 
pistoli. 
V hrdle Emi 
máš H7 
prach a tvůj kůň teď už neví C 
kam máAmi 
 jít, 
máš asi H7 
strach, jseš ale chlap a despeEmi 
rát.Ami 
 Emi 
 

2. Jezdci jsou blíž, 
pustinou jenom dusot koní zní, 
ubal si cigaretu poslední, 
než zazní obávanej hlas. 
Hands up old boy, 
bouchačku uchop rukou za hlaveň, 
ať šerif ví, ze máš furt úroveň, 
že v očích ještě ocel máš. 

R1: Sedmnáct dnů máš v patách ostrý hochy z patroly, 
noc beze snů a pravou ruku furt na pistoli. 
V hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví kam má jít, 
máš asi strach, jseš ale chlap a desperát. 

R2: Kdo prohrát zná, i když měl předtím v očích temný strach, 
ten právo má, aby řek šerif o něm "Byl to chlap". 
Tak naposled pohleď na slunce smutným úsměvem, 
život je boj a tys ho předčasně prohrál. 

6

: Tereza (Osamělý město)


1. Ten C 
den, co vítr D 
listí z města G 
svál,  
můj C 
džíp se vracel, D 
jako by se Emi 
bál, 
že C 
asfaltový D 
moře odliv G 
má 
a C 
stáj že svýho D 
koně nepoE 
zná. 

R: Řekni, G 
kolik je na světě, kolik je takovejch D 
měst, 
řekni, Ami 
kdo by se vracel, všude je tisíce Emi 
cest, 
tenkrát, G 
když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě D 
máš, 
tenkrát Ami 
ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků Emi 
dáš 
napoD 
sled, napoG 
sled. 

2. Já z dálky viděl město v slunci stát 
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, 
proč vítr mlátí spoustou okenic, 
proč jsou v ulici auta, jinak nic? 

R: Řekni… 

3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut 
zaznívá odněkud něžný tón flaut 
a v závěji starýho papíru 
válej' se černý klapky z klavíru. 

R: Řekni… 

4. Tak loudám se tím hrozným městem sám 
a vím, že Terezu už nepotkám, 
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
a vosamělý město mlčící. 

R: Řekni… 
7

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když F 
mraky černé C 
jdou
lidem nad G7 
hlavou F 
smutnou dálavouC 
.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu G7 
prázdnou Franky Dlouhán,
po státech F 
toulal se jen C 
sám a že
byl F 
veselej, tak C 
každej měl ho G 
rád.
Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a C 
zase jede Ami 
dál.
A F 
každej kdo s ním G 
chvilku byl,
tak F 
dlouho G7 
se pak C 
smál.

2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
8

: Jarní tání

1. Když první Ami 
tání Dmi 
cestu sněhu C 
zkříží
a F 
nad leDmi 
dem se E7 
 voda objeAmi 
ví.
Voňavá zem se sněhem tiše plíží
tak nějak líp si balím, proč bůhví.

R: Přišel čas F 
slunce, G 
zrození a C 
tratí
na kterejch F 
potkáš G 
kluky ze všech C 
stranE7 
 
/:Hubenej Ami 
Joe, Čára, Ušoun se ti Dmi 
vrátí
oživne F 
kemp, E7 
 jaro vítej k Ami 
nám. :/

2. Kdo ví jak voní země, když se budí
pocit má vždy jak zrodil by se sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život nám.

R: Přišel čas slunce …

3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše fuk.
Pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk. 

R: Přišel čas slunce …
9

: Mám jednu ruku dlouhou

{85bpm
}
E 

1. E 
Najdem si  C#mi 
místo  G#mi 
kde se dobře  F#mi 
kouří 
E 
Kde horké  C#mi 
slunce  G#mi 
do nápojů  F#mi 
nepíchá 
H 
Kde vítr  A 
snáší  E 
šmolky ptačích  A 
hovínek 
H 
Okolo  A 
nás a  H 
říká 

2. Můžeme zkoušet co nám nejvíc zachutná 
tak klidně se dívat jestli někdo nejde 
Někdo kdo ví že už tady sedíme 
A řekne: Nazdar, kluci 

R: E 
Mám  C#mi 
jednu ruku  A 
dlouE 
hou 
E 
Mám  C#mi 
jednu ruku  A 
dlouE 
hou 
3. A 
Posaď se  F#mi 
k nám  C#mi 
necháme tě  Hmi 
vymluvit 
A 
a vzpomenonF#mi 
ut si  C#mi 
na ty naše  Hmi 
úkoly 
E 
tu ruku nám  Hmi 
dej a  A 
odpočívej  D 
v pokojiE E 
 
A 
Tam na tom  F#mi 
místě  C#mi 
kde se dobře Hmi 
není. 

Outro: A 
Na,  F#mi 
nananana -  D 
ná  A 
ná (4×)
Ami 
na, nananana (3×)
D 
ná  A 
ná … 
A 
Mám  F#mi 
jednu ruku  D 
dlouA 
hou (x krát)
)Amaj 
)
10

: Tata

1. Gmi 
Musíme zajet na chatu 
Dmi 
Musím se podívat na tatu 
Cmi 
Chtěl bych se za ním podívat 
Gmi 
tralalalalala … 

Gmi 
 Dmi 
 Cmi 
 Gmi 
 Gmi 
 Dmi 
 Cmi 
 Gmi 
 
R: Bb 
Tata, tata, Dmi 
tata tata tata tataCmi 
 
Bb 
Tata, tata, Dmi 
tata tata tata tataCmi 
 

2. Dneska ho stáhnem na pivo 
Jenom se rýpe do hlíny 
má tam ty svoje okurky 
tralalalalala … 

3. Nasadí staré tepláky 
všecko co umím je od taty 
musíme zajet na chatu 
za mojim tatu 

4. musíme zajet na chatu 
musím se podívat na tatu 
chtěl bych se za ním podívat 
tralalalálálálalala … 

5. Nasadí staré tepláky 
všecko co umím je od taty 
musíme zajet na chatu 
za mojim tatu 

6. jo+R: 
11

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým D 
patří svatozář,
a C 
vlasy máš jak hedvábí, když je H7 
vhodíš na polštář,
ale Emi 
já se o tvou lásku ani D 
vděčnost neprosím,
ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš H7 
věrná jenom jim.

R: C 
Ještě jedno kafe bych si H7 
dal,
C 
ještě jedno kafe, kruciH7 
nál, než pojedu Emi 
dál. D 
 C 
 H7 
 

2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
12

: Ještě není tma

1. E 
Padají stíny, A 
ale není kam se E 
hnout.  
Nedá se spát A 
ani zapomeE 
nout. 
Mám H 
pocit A9 
jako bych měl G#mi 
duši z oceC#mi 
li,E 
   5 A9
C#mi 
a že mé H 
jizvy ani A 
slunce E 
nezcelí. 

R: H 
Není kam A9 
jít i když by G#mi 
bylo načaC#mi 
se,E 
 
C#mi 
ještě není H 
tma, ale A 
stmívá E 
se. 

2. Svůj pocit lidství jsem nechal někde v polích. 
Jako by za vším co je krásné, bylo něco co bolí. 
Přišel mi dopis tak milý, samý cit. 
Napsala prostě co měla na srdci. 

R: A já už ani nevím jestli ji poznám po hlase, 
ještě není tma, ale stmívá se. 

3. Viděl jsem Londýn i Paříž pozdě k ránu 
šel podle řeky až k břehům oceánu. 
Padl jsem na dno světa, níž než umím říct 
a v lidských očích už nehledám vůbec nic. 

R: Jako by pravda byla vadou na kráse, 
ještě není tma, ale stmívá se. 

4. Přišel jsem na svět a zemřu aniž bych chtěl. 
Všem se zdá, že se hýbám, jenže jako bych otupěl. 
Jen stojím a myšlenky mi běží bůh ví kam, 
už ani nevím před čím jsem utíkal. 

R: I modlitba mi zní jako vítr ve vlasech, 
ještě není tma, ale stmívá se. 
13

: Seňor

1. Dmi 
Seňor, Ami 
seňor, víte Bb 
vůbec, kam to F 
jede, je to Arizona nebo Dmi 
Armagedon, 
vždyť , C 
tady jsem už byl, to je snad Bb 
fór. Mám Gmi 
pravdu, nebo magořím, Dmi 
seňor. 

2. Seňor, seňor, nevíte prosím, kde se skrývá kolik hodin, kolik dní nám ještě zbývá, 
kdy z nás vůbec stáhnou tenhle flór a bude nám tu líp než tam seňor. 

R: Do F 
korby bušil vítr, až se Ami 
třásla mříž a na Bb 
krku jí visel, litinovej Dmi 
kříž 
pořád F 
vidím prázdný náměstí a i ten Ami 
den jak Bb 
mě objímá a šeptá mi, Dmi 
nezapomeň. 

3. Seňor, seňor, už zas vidím ten modro bílý auťák a cítím ocas draka 
tohle napětí mě ničí jako mor, kdo mi tady pomůže seňor. 

R: Klečel F 
jsem tam nahej, jako Ami 
idiot, jako v Bb 
magnetickým poli neschopnej se Dmi 
hnout 
a cikán F 
blýskl prstenem, Ami 
řek máš dost, tohle Bb 
se ti hochu nezdá to je Dmi 
skutečnost. 

4. Seňor, seňor, srdce mají prázdný, jako snopy dejte mi pár minut, než se vzchopím, 
než zas v sobě najdu ňákej vzdor tak jeďte, jestli můžete, seňor. 

5. Seňor, seňor, radši odpojíme tyhle dráty, odvalíme všechny tyhle pláty 
tohle místo ve mně dusí každej pór, tak na co kruci čekáme, seňor. 
14

: Sundej z hodin závaží

1. D 
Brouzdej trávou za tratí 
v dlouhých letních hodiG 
nách, 
Emi 
vše se v dobré obráA 
tí, 
A7 
já se vrátím před tvůj D 
práD4 
h. 

2. D 
Nikdy nevěř vteřinám, 
ty nám jenom překáG 
ží. 
Emi 
Je tu lék a já ho A 
znám 
A7 
- sundej z hodin záD 
vaG 
ží. 

R: D 
Pak se D7 
času budem G 
smát 
někde stranou od liD 
dí. 
Naše toulky ranní E 
rosou 
ať nám všichni záviA 
dí. 

3. D 
Odjezd můj je blíž a blíž. 
Vlak už čeká v nádraG 
ží. 
Emi 
Já chci zůstat, ty to A 
víš. 
A7 
Sundej z hodin záD 
vaG 
ží. 

R: D 
Pak se D7 
času budem G 
smát… 

4. (jako 3.) 
Odjezd můj je blíž a blíž. 
Vlak už čeká v nádraží. 
Já chci zůstat, ty to víš. 
Sundej z hodin závaží. 

5. Já chci zůstat, ty to víš. 
Sundej z hodin závaží. 

D4
15

: Abilene

1. G 
Abilene, H 
Abilene, C 
teď už jen o G 
tobě sním, 
A 
ten věčnej sen mě D 
táhne jen k G 
Abilene, C 
tam k AbilG 
ene. 

2. Už dávno nejsem mladíkem, a tak se vracím s prosíkem 
tím vandráckým taxíkem, jó, k Abilene, jó, k Abilene. 

3. Abilene, Abilene, tam vedou koleje, tam táhne dým, 
když se s jarem navracím k Abilene, k Abilene. 

4.=1. 

5. Abilene, Abilene, pražce všech tratí znaj' můj stín, 
ten stín jde krokem pomalým k Abilene, k Abilene. 

6.=1. 
7.=1. 
16

: Co se dál bude dít

1. Ty a A 
já, prázdnej dům přímo H7 
svádí ke hříchům, 
co se D 
dál bude E 
dít, dám ti hned A 
znát.E7 
 

2. Až se A 
víc sešeří, zamkni H7 
zámky u dveří, 
co se D 
dál bude E 
dít, dám ti pak A 
znát.E7 
 

R: D 
Až uzamkneš všechny vchody, A 
zhasnu lampu i retku, 
H7 
nespoléhám na náhody, E7 
chci si tě vzít beze svědků. 

3. Dírku A 
klíčovou zandej H7 
touhle podkovou, 
co se D 
dál bude E 
dít, dám ti pak A 
znát.E7 
 

sólo 

4. OkenA 
ní přivři rám, pomoz H7 
dolů roletám 
co se D 
dál bude E 
dít, dám ti pak A 
znát.E7 
 

R: Až uzamkneš … 

5. Dřív, A 
než spácháš hřích, zevnitř H7 
klíč nech ve dveřích, 
co se D 
dál bude E 
dít, nechtěj už A 
znát. E7 
 
17

: Na vánoce ráno

1. E 
Na vánoce G# 
ráno, A 
štědrej den tehdy Ami 
byl, 
E 
já se v cele C#mi 
temný jak F# 
smutek probuH 
dil. 
E 
Na vánoce G# 
ráno, A 
bejvalo rok co Ami 
rok 
E 
já chodil do C#mi 
Jacksonu pít F# 
brendy svý a H 
grog. 

R: E 
Holka, ach G# 
holka, A 
dobře to Ami 
víš, 
proč E 
já byl tenkrát C#mi 
u brendy 
a F# 
teď je u mě H 
mříž. 
solo 

2. Na vánoce ráno, já zas do Jacksonu šel, 
šerif Brand tam holku mou na svejch kolenou měl. 
Na vánoce ráno, když ztichnul jek a křik, 
na zemi ležel šerif Brand o kus dál pomocník.
R: 
18

: Netoužím po lustrech z křišťálu

Emi G D Emi G D 

Můj D 
vlak má z jisker Hmi 
nad komínem D 
květ 
zvuk D 
výhybek mi Hmi 
stáčí pohled D 
zpět 
o moc Emi 
bohatší se G 
vracím z toulek D 
svých 
nesním o Emi 
přepychu aG 
 mám na rtech D 
smích 

Znám dálnice i světla velkých měst 
má kytara zná tóny dlouhých cest 
rytmus vlaků i blues lopatkových kol 
všechny písně které vrací klenba hor 

R: Už D 
vím proč lidé Hmi 
sní když píseň vlaků zní 
a G 
vidím měsíc mezi mraky A 
plout 
znám D 
cesty po nichž Hmi 
musí člověk D 
jít 
i D 
údolí kde Hmi 
písně mohou D 
znít 
proudy Emi 
řek co mají G 
lesky koráD 
lů 
a tak Emi 
netoužím po G 
lustrech z křišťáD 
lu 

Emi G D Emi G D 

R: Už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní 
a vidím měsíc mezi mraky plout 
můj vlak je ten ve kterém můžeš snít 
má dlouhou kolej jako bílou nit 
v něm myslím na to všechno co mám rád 
když vidím měsíc nad kolejí plát 

D Hmi D Hmi D Emi G D Emi G D 
( sólo sloka ) 

R: už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní 
a vidím měsíc mezi mraky plout 
znám cesty po nichž musí člověk jít 
i údolí kde písně mohou znít 
proudy řek co mají lesky korálů 
a tak netoužím po lustrech z křišťálu 
a tak netoužím po lustrech z křišťálu 
19

: Odjíždím v dál

1. Já v G 
životě jsem dneska chytil druhej dech, 
tak proto tudy odjíždím, proto G7 
ten spěch. 

R: OdC 
jíždím dál, odjíždím v G 
dál, 
tak good-bye,D7 
 Mary, ty víš, proč jsem pospíG 
chal. 

2. Protože cesty osudu jdou ňák cik-cak, 
proto teď pode mnou duní nákladní vlak. 

R: 

3. V noci jiskry z komína poletujou 
a kola vlaku neustále bubnujou. 

R: 

4. Dnes utek' nebezpečnej tulák, rváč a flink, 
odměnu za něj vypisuje sám Sing-Sing. 

R: 

5. Já v životě jsem dneska chytil druhej dech, 
tak proto tudy odjíždím, proto ten spěch. 

R: 
20

: Poslední den

Temnej Emi 
soumrak padá i do koutů cel, 
kolik H 
dní s ním H7 
sedám, už jsem sám zapoEmi 
mněl. 
Když Emi 
vidím v nádvoří stráží tvář nadutou, 
srdce H 
mý zahoH7 
ří neblahou předtuEmi 
chou. 

Z nejisEmi 
tejch pocitů se rodí zděšení, 
vidím H 
jak ztloukaH7 
jí podivný lešeEmi 
ní. 
Emi 
Kladiv rány nepřehluší řinčení mých řetězů, 
ďábel H 
sám teď nad mou H7 
duší pěje chorál vítěEmi 
zů. 

Chtěl bych Emi 
zřít slunce zář ještě dnů habaděj, 
pastoH 
rův otčeH7 
náš zvýšil mou beznaEmi 
děj. 
Už klíEmi 
čů řinčení chodbou doznívá až sem, 
teď už v H 
cele prázdno H7 
není, přišel kat i s průvoEmi 
dem. 

A ten Emi 
kat teď na lešení zvedá provaz konopnej, 
na mý H 
smrti nic nezH7 
mění, ani že jsem nevinEmi 
nej. H 
 Emi 
 
21

: Rovnou

G 
Tak už jsem ti teda G7 
fouk,
C 
prsten si dej za kloG 
bouk,
C 
nechci tě D* 
znát a G 
neměl jsem tě E* 
rádG* 
,
to ti říD7 
kám rovG 
nou.

Rovnou jó tady rovnou,
rovnou jó tady rovnou,
prostě tě pic a nehledej mě víc,
to ti říkám rovnou.

Z Kentucky do Tennessee,
přes hory a přes lesy,
z potoků vodou já smejvám stopu svou,
to ti říkám rovnou.

3 G G7 C D7

pozn: akordy s hvězdičkou můžou/nemusí bejt, hraje druhá kytara
22

: Šest bílých koní

1. Jako G 
by andělů chór, tam z půlnoční strany hor 
píseň divnou začal hrát, vím proč vítr teď G7 
přestal vát, 
good by C 
Joe, good by Joe 
D 
šest bílých koní už mě veze G 
tmou 

R: G 
Sbohem C 
všichni, co jsem znal, 
D 
já už slyším zlatých kopyt G 
cval. 

2. Teď už vím, není to sen, že je náhle tak černá zem, 
noc bez hvězd a bez mraků, jenom šest bílých oblaků, 
good by Joe, good by Joe, 
šest bílých koní už mě veze tmou. 

R: Sbohem vše, co měl jsem rád, 
já už vidím bílý hřívy vlát. 

3. Jako by andělů chór, tam z půlnoční strany hor 
píseň divnou začal hrát, vím proč vítr teď přestal vát, 
good by Joe, good by Joe 
šest bílých koní už mě veze tmou. 

R: Sbohem všichni… 

*: Good by C 
Irene, good by Irene, 
sbohem D 
Marty, sbohem Marty, 
good by C 
Joe, good by Joe, 
D7 
šest bílejch koní už mě veze G 
tmou. 
23

: Tak já jdu dál

1. Já odcháAmi 
zím, já už se loučím, 
mraků se C 
ptej, snad cestu Ami 
znaj, 
já odcháC 
zím, s tvou láskou Ami 
končím, 
toulavej Dmi 
směr mý boty Ami 
maj. 

R: Tak já jdu Ami 
dál, už zvolna splývá 
s modrou noC 
cí můj dlouhej Ami 
stín, 
tak já jdu C 
dál, jak už to Ami 
bývá, 
neptej se Dmi 
kam, E7 
sám to neAmi 
vím. 

2. Já odcházím, z kytary svojí 
prach opráším, pokrytej v ní, 
dost kytek znám, co lásku hojí, 
a píseň znám, co dlouho zní. 

R: Tak já jdu dál … 

3. Já odcházím a kompas starý 
u sebe mám, je zbytečný, 
já odcházím, ten kompas starý, 
stejně nemá směr zpáteční. 

R: Tak já jdu dál … 

Do databáze přidal pixy - 25.05.2005.
24

: Zátoka

1. V zátoce C 
malý je F 
celej den C 
stín, 
dneska je Ami 
tichá, já dobře C 
vím, 
kdy ten stín Ami 
zmizí i z duše moC 
jí, 
za vodou F 
čekám na lásku svoC 
ji. 

2. Poslední dříví jsem na oheň dal, 
i kdyby nocí překrásně hřál, 
já nespím, to víš, jak bych si přál, 
proč si mě Hardy na práci vzal? 

3. Pomalu svítá a krávy jdou pít, 
v sedle zas musím celej den být, 
proč má tvůj tatík, ach, tolika stád, 
tejden už sháním a nemůžu spát 

4. Zítra se vrátím na jižní díl, 
v zátoce naší, tam bude můj cíl, 
vítr se zdvihá a měsíc je blíž, 
zítra stín zmizí, dobře to víš. 
25

: Žádnej vlak

1. Vzduch se D 
vlníD7 
, kolej G 
sálá a D 
příjezd vlaku se odkA7 
ládá 
vzduch mě D 
pálíD7 
, žízní G 
lekám, A 
blouděj mý oči v G 
okolí 
až A 
temnej oblak G 
kouřový A 
zbarví čistej vzduch v G 
údolí a D 
čekám 

2. Stín se dlouží, den se krátí, já čekám, kdy vlak se s tebou vrátí, 
touha sílí, naděj padá, údolí halí temnej stín, 
z lásky je oblak rozvalin a kytka lesních jeřabin uvadá. 

Recitativ: 
Už tolik dní tu čekám na život, kterej mě tu zapomněl, 
u těchle rezavejch kolejí, který jsou prádný jako já. 

3. Touha D 
sílíD7 
, naděj G 
padá, úA 
dolí halí G 
temnej stín, 
z lásA 
ky je oblak G 
rozvalin a A 
kytka lesních G 
jeřabin uD 
vadá. 

Já čekám, já čekám… 

26

: Žlutá kytka

1. Žlutá G 
kytka usychá, váza C 
napůl vyliG 
tá, 
v zemi škvíry sluncem letním vyryD7 
tý 
a pod G 
křížem u plotu trčí svíčka bez knoC 
tu 
tady leží Johny D7 
kulkou zabiG 
tý.  G7 
 

R: G7 
Nad C 
hrobem stojí dívka G 
bílá, 
jak ta svíčka, co už dávno nehoD 
ří, 
C 
kytku chvějící rukou G 
svírá 
a pak ji tiše D7 
na hrob poloG 
ží. 

2. Žlutá G 
kytka usychá, váza C 
napůl vyliG 
tá, 
Johny smutný voči do tmy upíD7 
rá, 
hledí G 
slepě nahoru až k C 
bílýmu mramoG 
ru, 
kterej dveře k němu D7 
dolů zavíG 
rá. 

Rec: Nevidí, jak nad hrobem dívka bílá, 
modlitbou pláč svůj provází, 
a k poslednímu sbohem síly sbírá, 
a pak tiše mezi hroby suchou travou odchází. 

3. Žlutá G 
kytka usychá, váza C 
napůl vyliG 
tá, 
kroky mizí vítr bílej přízrak D7 
svál, 
a pod G 
křížem u plotu leží C 
svíčka bez knoG 
tu 
a i Johny, co tu D7 
dívku miloG 
val. 
27

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej Hm Bm Am 
svět.
Čas je vzal a nechal G 
rány, Am 
starší jsme jen o pár D 
let.

2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 
E7 
v řece, která všechno Ami 
ví, 
stejnou barvu jako G 
měly 
Ami 
tvoje oči džínoD 
vý. 

3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
28

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem C 
břehům proklaAmi 
tejm, který Dmi 
v drápech má C 
ďábel Dmi 
sám,
bílou přídí C 
šalupy My Ami 
Gray míří Dmi 
k útesům C 
který Dmi 
znám.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní někdo Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a C 
v ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník co C 
sám do něj Dmi 
psal.

2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní jsem jen Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a v C 
ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník a v C 
něm co jsem Dmi 
psal.
29

: Kapkami si déšť (Kryté vozy)

1. E 
Kapkami si déšť A 
do plachet vozů E 
zpívá 
vypráví o krajích, H7 
které tak opuštěné E 
jsou. 
Každý z těch mužů A 
otěže v rukou E 
svírá, 
jedou kryté vozy H7 
ztichlou a spící E 
krajiE7 
nou. 

R: A 
Až tam za hory, tam za obzory, E 
kde bílý mraky jsou, 
F#7 
tam skončí cestu svou, pro nás tak tajemnou, 
a H7 
déšť si přestal píseň zpívat. 

E 
Zmodralo nebe, A 
slunko na hory E 
svítí, 
dlouhou dlouhou dobu H7 
ještě ty vozy pojeE 
dou,E7 
 
dlouhou dlouhou dobu H7 
ještě ty vozy pojeE 
dou. 

2. Horké kamení cestou se s blátem střídá (střídá) 
stín a suchý kout jim skýtá jen plachta rozbitá 
každý z těch mužů otěže v rukou svírá 
vozy dál jedou nikdo je nikdo nevítá. 

R: Až tam za hory…. 

3. Kapky se na plachtách vozů třpytí (třpytí) 
modravé dálky v prérii vozy zvou 
tam někde v dálce najdeš své živobytí 
pod modrou oblohou zpíváš písničku svou. 
30

: Jako kotě si příst

1. C 
Měsíc snílek F 
stoupá nad C 
skalou 
a zpívá si svou píseň pomaG 
lou, 
je C 
podobná té, co jsem složil F 
sám, 
tak G 
poslouchej a nehleď k hodiC 
nám. 

R: Jako C 
kotě si příst a víčka mít zavřená F 
únaC 
vou, 
málo je míst, kde staré lásky D7 
naráz uplaG 
vou, 
C 
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už F 
znát, 
že jak kotě si příst a C 
víčka mít zavřená G 
chtěl bych C 
rád.  F 
 C 
 G 
 

2. Dnešní noc je stokrát ztřeštěná 
a doznám, že jsem šťastný, že tě mám, 
už vítr vlahý stopy bázně svál, 
tak můžu říct, co léta jsem si přál. 
R: 
3. Nevyznám se příliš v lichotkách 
a občas se tak stydím, že bych plách', 
za blízký strom se ukrýt, a pak vím, 
že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým: 
R: 
C F C F C F C F 
*: C 
Tap ta F 
da …C 
 F 
 C 
 F 
 C 
 F 
 

31

: Blues

1. D 
Blues opuštěný postele,
A 
blues znamenající smutek
G 
vzpomínky jako zběsilé
D 
vracejí A 
každý dotek.

2. Blues ustlanýho polštáře,
blues složený bílý deky,
samotu křičí do tváře,
dva lístky do diskotéky.

3. Blues prázdných hrnků od kávy,
blues zvětralýho vína
nechci si sám lehat do trávy,
byla to moje vina.

4. Blues smutných zubních kartáčků,
blues zapomenutých sponek,
slepená fotka v rámečku
vyčkává na tvůj zvonek.

5. = 1.
6. = 4.
32

: Já nesnídám sám

1. E 
V dáli někde svítá 
A 
Na polštáři vlasů pár barvy E 
žitaA 
 E 
 A 
 E 
 
E 
Nové ráno vstává 
A 
Stůl je pro dva prostřený, voní E 
kávaA 
 E 
 

R: Je to poprH 
vé 
A 
Já nesnídám E 
sám A 
 E 
 
Je to poprH 
vé 
A 
Já nesnídám E 
sám A 
 E 
 

2. Váza plná růží 
V parku tolik nechybí, řeklas - díky
Láskou voní tráva 
Poštou větru báječná letí zpráva

R: 

2. 

R: 
33

: Vojín XY hlásí příchod

1. G 
Ospalá D 
vrátnice
F 
a na polici C 
poslední dva klíče
Ami 
v skleněné F 
vitrínce
D 
se smutně krčí pro turisty ký-če

2. Vrzavé schodiště
ošlapané snad miliony kroků
kráčíte nejistě
vnímáš jen křivku jejích boků

3. Manželský postele
a vycházková uniforma v skříni
zelená košile
ty zatím dumáš o svatební sí-ni

4. Hodinky na ruce
které tvůj čas tak neúprosně měří
kdy sáhneš po klice
těch oprýskaných hotelových dveří

5. Kdy vstaneš z postele
a městem v předpisovém saku
vůbec ne vesele
jí budeš doprovázet k poslednímu vlaku

6. Kdy ještě ucítíš
naposled ve tvých její teplé dlaně
zašeptáš tiše: piš
a její pusa bude chutnat slaně

7. Kdy trochu zklamaně
a smutně projdeš pod nápisem "východ"
kdy řekneš na bráně:
vojín XY vám hlásí příchod
34

: Pony Expres

*: Tydli G 
klap, tydli klap, tydli D7 
klap zní roviG 
nou. 

1. Když G 
do pustin chceš dopis psát, 
D7 
Pony Express musíš G 
znát, 
plný stáje koňů zlých 
a D7 
tři sta jezdců poštovG 
níchG7 
. 
R: C 
Každý ten jezdec muG 
sí být v sedle doma, 
s C 
koněm dojet, projet, i když G 
hoří Arizona, 
C 
sám si musí hleG 
dat cestu svou, jipi jou! 
*: 
R: 
*: 
2. Winchestrovku nesmí mít, 
je moc těžká k sedlu vzít, 
dopisy má místo ní 
rychlojezdec poštovní. 
R: 
*: 
R: 
*: + jipi jou! 
35

: Amerika

1. G 
Nandej mi D 
do hlavy tvý Ami 
brouky a bůh nám seber beznaG 
děj
G 
v duši zbylo D 
světlo z jedný Ami 
holky, tak mi teď za to vynaG 
dej
G 
Zima a D 
promarněný Ami 
touhy do vrásek stromů padá G 
déšt
G 
zbejvaj roky D 
asi né moc Ami 
dlouhý, do vlasů mi zabrouC 
kej pá pa G 
pá pá

R: G 
Pá G/F# 
pá pá Em7 
páááá - pá pa pá G 
páááá
G 
Pá G/F# 
pá pá Em7 
páááá - pá pá pá G 
páááá

2. Tvoje voči jedou žhavý tóny, dotek slunce zapadá
Horkej vítr rozezní mý zvony, do vlasů ti zabrouká pá pa pá pá

R: Pá pá pá …

3. Na obloze křídla tažnejch ptáků, tak už na svý bráchy zavolej
Na tváře ti padaj slzy z mraků a bůh nám sebral beznaděj
A v duši zbylo světlo z jedný holky, do vrásek stromů padá déšť
Poslední dny, hodiny a roky, do vlasů ti zabrouká pá pa pá pá

akordy:  G D Ami C G/F# Em7

pozn: Pro zjednodušení lze hrát, a zní to skvěle, šak si to zkuste, refrén a ten přechod takhle:

... do vlasů mi zabrouC 
kej pá pa pá Emi 
pá

R: Emi 
Pá pá pá G 
páááá - pá pa pá Emi 
páááá
Emi 
Pá pá pá G 
páááá - pá pa pá Emi 
páááá
36

: Marsyas a Apollón

1. TG 
a krásná dívka, cAmi7 
o se bojí D 
o svoji krásu,
G 
Athéna jmAmi7 
éno má zC 
a starých dG 
ávných časů,
odhodí flétnu, hrAmi7 
át nejde s nD 
ehybnou tváří,
tG 
en, kdo ji nAmi7 
ajde dřív, tC 
omu se přG 
ání zmaří.

R: TEmi 
ak i Marsyas zmD 
ámen flétnou vEm 
ěří, že mC 
usí přetnout
/: jG 
edno pravidlo, sázkD 
u a hrC 
át lG 
íp nD 
ež bG 
ůh. :/

2. Bláznivý nápad, snad nejvýš Marsyas míří,
Apollón souhlasí, oba se s trestem smíří,
král Midas má říct, kdo je lepší, Apollón zpívá,
o život soupeří, jen jeden vítěz bývá.

R: Tak si Marsyas zmámen flétnou věří a musí přetnout
/: jedno pravidlo, sázku a hrát líp než bůh. :/

3. Obrátí nástroj, už ví, že nebude chválen,
prohrál a zápolí, podveden vůlí krále,
sám v tichém hloučku, sám na strom připraví ráhno,
satyra k hrůze všech zaživa z kůže stáhnou.

R: Tak si Apollón změřil síly, každý se musel mýlit,
/: nikdo nemůže kouzlit a hrát líp než bůh. :/

4. Ta krásná dívka, co se bála o svoji krásu,
dárkyně moudrosti za starých dávných časů,
teď v tichém hloučku v jejích rukou úroda, spása,
Athéna jméno má, chybí ji tvář a krása.

R: Ty dy dy …
37

: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami 
Je půlnoc nádherná, G 
spí i lucerna,
F 
tys' mě opustil E 
ospalou,
tu v Ami 
hloubi zahrady G 
cítím úklady,
s F 
píšťalou E 
někdo sem kráAmi 
čí,
hráC 
 náramně G 
krásně a na mě
F 
tíha podivná E 
doléhá,
C 
hrá náramně, G 
zná mě, nezná mě,
F 
něha a E 
hudba až k pláAmi 
či.

2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám "dal" a "má dáti".
38

: Zvonkoví Lidé (Ring-o-ding)

1. C 
Za mořem G 
nejhlubším, za F 
horou vysoG 
kou,
C 
za lesem G 
smutnějším, než F 
oči dětí G 
jsou,
křídla F 
vran, tisíc G 
bran,
devět F 
řek vede G 
tam. PosC 
louchej …

2. Za bránou tisící, tam zvonková je zem
a lidé zvonkoví v ní zvoní celý den,
pro váš pláč, pro váš smích,
ring-o-ding, i pro váš hřích. Poslouchej …

3. V ulicích z perleti a lístků okvětních,
domečky skleněné a z křídel motýlích
barevný vodopád,
má barev víc, než můžeš znát. Poslouchej …

4. A lidé zvonkoví ve zvoncích zrození,
když se stane neštěstí, svým zvonkem zazvoní
ring-o-ding, ring-o-ding,
ring-o-ding, ring-o-ding. Poslouchej …
5. Nemocní se uzdraví a slunce začne hřát,
auta se vyhnou a kdo nemoh, může vstát,
ring-o-ding, ring-o-ding,
ring-o-ding, ring-o-ding. Poslouchej …

6. Přichází i mezi nás, i mezi námi jsou,
na první pohled je nepoznáš, když po ulici jdou,
zazvoní, když přijde čas,
kde by mlčky stál každý z nás. Poslouchej …

7. Já zpívám pohádku pro děti zvonečků,
pro vlásky holčiček, pro ouška chlapečků,
ring-o-ding, ring-o-ding,
ring-o-ding, ring-o-ding. Poslouchej …

8. Až jednou vyrostou, pak jistě zazvoní,
mí lidé zvonkoví ve zvoncích zrození
pro váš pláč, pro váš smích,
ring-o-ding, i pro váš hřích. Poslouchej …

*: Ring-o-ding-o-ring-o-ding-o-ring-o-ding-o-ding.
39

: Cizinec

1. Ami 
Na kraji pouště slunDmi 
cem spáleAmi 
ný
Dmi 
Stojí naše Ami 
malý měsE7 
to dřevěAmi 
ný
Jednoho dne právě čas oběda byl
Se na kraji města jezdec objevil

2. Měl černý sombréro na něm bílej prach
Pod ním hadí voči ze kterejch šel strach
Místo cigarety měl v ústech růži
A na stehnech pouzdra z chřestýších kůží

R: Dmi 
Tu jeho tvář tu kažG 
dej z nás poznal
Dmi 
Na každým nároží C 
zatykač vlál
Dmi 
Na něm cifra za kteAmi 
rou by sis žil
E7 
A přece nikdo z nás Ami 
nevystřelil

3. Pomalu projížděl hlavní ulicí
Město bylo tichý jak město spící
Před salónem zastavil a z koně slez
Jeho stín šel s ním a za stínem děs

4. I zábava u baru prudce zvladla
Když vešel dovnitř s tváří u zrcadla
Objednal si pití s v místnostech těch
Každej z chlapů poslouchal jenom svůj dech

R: Tu jeho tvář …

5. On jenom se usmál a dopil svůj drink
Mexickým dolarem o barpult cink
Pak ke koni došel krokem pomalým
A za chvíli zmizel jak z doutníku dým

R: Tu jeho tvář …

40

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho C 
vejš, ať má G 
dost.
Pověste ho Dmi 
vejš, ať se Ami 
houpá, že tu G 
byl nezvanej Ami 
host.

1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se E 
uměl smát i Ami 
vám.

R2: Nad hlaC 
vou mi slunce G 
pálí konec Dmi 
můj nic neodC 
dáG 
lí,
do svých C 
snů se dívám z G 
dáli.
A do Dmi 
uší mi stále zní tahle E 
moje píseň poslední

3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

41

: Jižní kříž

1. D 
Spí Jižní kříž, 
jak Hmi 
říkali jsme hvězdám kdysi v A 
mládí, 
to Emi 
na studený zemi 
ještě D 
uměli jsme Hmi 
milovat a A 
spát. 

2. Dál, však to víš, 
světem protloukal ses, jak ten život pádí, 
dneska písničky třeba vod Červánku 
dojmou tě, jak vrátil bys' to rád. 

R: Zase Emi 
toulal by ses Foglarovým D 
rájem 
a Hmi 
stavěl Bobří A 
hráz, 
se smečkou Emi 
vlků čekal na jaro, 
jak D 
stejská se, až Hmi 
po zádech jde A 
mráz. 

3. Spí Jižní kříž, 
vidí všechna místa, kde jsi někdy byl, 
to když, naplněnej smutkem, 
jsi plakal, plakal nebo snil.

R: 
42

: Podvod

1. Emi 
Na dlani jednu z tvých řas do tmy se Ami 
koukám
D 
hraju si písničky svý co jsem ti G 
psal
Je skoro Ami 
půlnoc a z kostela C 
zvon mi noc připoEmi 
míná
půjdu se Ami 
mejt a pozhasínám co bude H7 
dál?

2. Pod polštář dopisů pár co poslalas´ dávám
píšeš že ráda mě máš a trápí tě stesk
Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná
půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál?

R: Chtěl jsem to Ami 
ráno kdy naposled snídal 
jsem s tebou ti G 
říct že už ti nezavoEmi 
lám
pro jednu pitomou Ami 
holku pro pár nocí D 
touhy 
podved jsem G 
všechno o čem doma si H7 
sníš teď je mi to Emi 
líto

3. Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky
dvakrát či třikrát to ne i jednou je dost
Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná
půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál? 

R: Chtěl jsem to ráno… (2×)
43

: Růže z papíru

1. Do tvých Dmi 
očí jsem se zbláznil a teď E7 
nemám, nemám Gmi 
klid,
Ami 
hlava třeští, asi tě mám Dmi 
rád,
stále někdo říká: vzbuď se, E7 
věčně trhá Gmi 
nit,
Ami 
studenou sprchu měl bych si Dmi 
dát.

R: D7 
Na pouti jsem vystřelil Gmi 
růži z papíru,
C7 
dala sis ji do vlasů, kde F 
hladívám tě A7 
rád,
v Dmi 
tomhle smutným světě jsi má Gmi 
naděj na víru,
že Ami 
nebe modrý ještě smysl Dmi 
má.

2. Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má,
tak jsem asi jinej, teď to víš,
možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať,
třeba z ní mou lásku vytušíš.

R: Na pouti jsem vystřelil…
R: Na pouti jsem vystřelil…
44

: Stánky

1. D 
U stánků na G 
levnou krásu
D 
postávaj a Em 
smějou se času
s D 
cigaretou a A 
holkou co nemá kam D 
jít.

2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G 
Jen zahlídli svět maj na A 
duši vrásky
tak máD 
lo jen, tak málo Em 
je lásky
D 
ztracená víra A 
hrozny z vinic neposbíD 
rá.

3. D 
U stánků na G 
levnou krásu D 
postávaj
a ze Gmi 
slov a hlasů D 
poznávám
jak A 
málo jsme jim stačili D 
dát.

R: 
R: 
45

: Hučka

1. C 
Hučku svou na pozdrav smekám, 
světla Dmi 
vlaků vidím plát, 
tak na G7 
svůj nárazník teď čekám, 
už jsem F 
tě měl C 
akorát. 
Zejtra ráno až se vzbudíš zjistíš, 
Dmi 
že se slehla zem a tvůj G7 
miláček, 
že pláchnul F 
půlnočním expreC 
sem. 

R: Za chvíli už budu v dáli, 
za chvíli mi bude fajn 
o tvý lásce, která pálí, 
nebudu mít ani šajn. 
Za chvíli už budu v dáli, 
za chvíli mi bude fajn 
o tvý lásce, která pálí, 
nebudu mít ani šajn. 

2. Nejdřív zní vlakovej zvonec, 
pak píšťala je mi hej, 
konečně vím, že je konec 
naši lásky tutovej. 
Z kapsy tahám harmoniku 
tuláckej song budu hrát, 
sedím si na nárazníku 
a je mi tak akorát. 

R: 
46

: Nešahej mi na kolínko

1. C 
Namluv si má milá sjezdaře, G 
sjezdaře, C 
sjezdaře
C 
Von ti ten rotamat ukáže, G 
ukáže ti C 
ho 
C 
Když ji ten rotamat ukázal, G 
ukázal, C 
ukázal 
Tak se jí věneček rozvázal, G 
rozvázal se ho

R: C 
Nešahej mi na kolínko 
Tam je samá kost, G 
tam je samá kost, G7 
tam je samá kost 
C 
Sáhni si radš na stehýnko
Tam je masa dost, G 
tam je masa dost, G7 
jó tam je masa C 
dost

2. Namluv si má milá pekaře, pekaře, pekaře
Von ti ten rohlíček ukáže 
Když ji ten rohlíček ukázal …

3. Namluv si má milá faráře … 
On ti to kadidlo ukáže 
Když ji to kadidlo …

4. Namluv si má milá hrobaře …
On ti tu mrtvolu ukáže 
Když ji tu mrtvolu ukázal …
47

: Sviť měsíčku

G 
Sviť měsíčku do světniD 
ce
D 
Tam kde maj zelený vokeniG 
ce 2×

Tam ve Vole tam je mají 
Tam jezděj šusaři načesaný

Načesaný na dvě strany 
Šponovky do puku zpíglovaný

Zpíglovaný na dvě strany 
aby je šusařky milovaly

Jak jsem si leh tvrdě jsem spal
Někdo mně šrajtofli z kapsičky vzal

Žádná jiná jen má milá
Ta mně tu šrajtofli vytroubila

Když ji vzala tak ji vzala
Vždyť si ji za tu noc vydělala
48

: V těch tyrolskejch alpách

1. C 
V těch tyrolskejch Alpách
Bože to je G 
krása 
Když se na to dívám 
G7 
Moje srdce C 
jásá

R: C 
Holarijá G 
holala holala C 
holala 
C 
Holarijá G 
holala
Moje srdce C 
jásá

2. Jedna nóbl dáma
Šla na horskou túru 
Švarnej horskej vůdce 
Provázel ji vzhůru

R: Holarijá …

3. Jak tak vzhůru stoupá
Pingl se mu houpá 
Túra je to děsná 
Sukně je jí těsná

R: Holarijá …

4. Když ji sundávala
Smutně zaplakala 
Toho se matička
Nikdy nenadála

R: Holarijá …

5. Dejte pryč ten klacek
Než vám dám pár facek 
Já jsem nóbl dáma 
Dělám si to sama

R: Holarijá …

6. A když řekla ano
Přetrhlo se lano 
Jak tak byli spolu 
Zřítili se spolu

R: Holarijá …

7. V těch tyrolskech Alpách
Bože to je krása 
Zabila se dáma 
Jak ten nápis hlásá

R: Holarijá …

8. Z toho poučení 
Mějte alpinisté 
Kdo chce býti vůdcem 
Nesmí býti svůdcem

49

: Bon Soir Mademoiselle Paris

1. Emi 
Mám v H7 
kapse jeden Emi 
frank, 
jsem D7 
nejbohatší z G 
bank nad SeiH7 
nou, 
mám víc než krupiér, 
stíny Sacre Coeur nade mnou. 

R: C 
Láska je D 
úděl G 
tvůj, 
Ami 
pánbůh tě H7 
opatEmi 
ruj, 
[: bon soC 
ir, maD 
demoiselle, PaEmi 
ris. :]

3. Znám bulvár Sant Michel, 
tam jsem včera šel s Marie Claire, 
vím, jak zní z úst krásných žen, 
ta slůvka: Car je ťaime, oh ma cher. 

R: Láska je úděl tvůj, … 

50

: Krutá válka

1. Tmou E 
zní zvony z C#mi 
dálky, o F#mi 
čem to, milý, G#mi 
sníš, 
G# 
hoří A 
dál plamen F#mi 
války a E 
ráA6 
no je blížE(F#mi) 
, 
H7 
chci E 
být stále s C#mi 
tebou, až F#mi 
trubka začne G#mi 
znít, 
G# 
lásko A 
má, vem mě s F#mi 
sebou! E 
Ne, to A 
nesmí E 
být! 

2. Můj šál skryje proud vlasů, na pás pak připnu nůž, 
poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž, 
tvůj kapitán tě čeká, pojď, musíme už jít, 
noc už svůj kabát svléká … Ne, to nesmí být! 

3. Až dým vítr stočí, tvář změní pot a prach, 
do mých dívej se očí, tam není strach, 
když výstřel tě raní, kdo dával by ti pít, 
hlavu vzal do svých dlaní … Ne, to nesmí být! 

4. Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen říct, 
každá chvíle je krátká a já nemám víc, 
já mám jenom tebe, můj dech jenom tvůj zná, 
nech mě jít vedle sebe … Pojď, lásko má! 

A6
51

: Listopad

1. A 
Ráno kalný Emi7 
slunce málo A 
svítí, Emi 
svítí, 
A 
blázen malíř Emi7 
barvy rozsyE7 
pal,E7/5+ 
 
A 
prázdný větve Emi7 
bez života A 
kvítí, Emi7 
kvítí, 
A 
v mlhách se tvůj Emi7 
pozdrav zatouE7 
lal.

R: D 
Víš, to listopad A 
lásku nemá F#mi 
rád, 
D 
úsměv slunci vzal, C 
jít však musíš E7 
dál.

2. Nad hlavou se hustý mraky válí, válí, 
nízko krouží osamělej pták, 
padá déšť, a přesto tváře pálí, pálí, 
táhneš dál jak opuštěnej vrak.

R: 

3. Nevíš, co tě táhne mokrou trávou, trávou, 
nevíš, co tě nutí jinde spát, 
touhy tvý jsou nekonečnou trávou, trávou, 
kam tě žene nenasytnej hlad.

R: 

4. A 
Cesty přece Emi7 
jednou někde A 
končí, Emi7 
končí, 
A 
tam, kde čeká Emi7 
věčný D 
svítáA 
ní A 
… 
52

: Malý velký muž

1. Dokud F#mi 
tráva bude růst 
Řeky potečou a D 
stoupat bude dým 
Léta utečou a E 
kam padne tvůj stín 
Země tvá bude F#mi 
tvou 
Dokud Hmi 
noci střídá den 
vítr bude vát a A 
mraky poplujou 
Slunce bude plát a C# 
tak jak léta jdou 
Země tvá bude F#mi 
tvou 

R: Jen A 
malý velký muž 
Tolik dobře věděl F#mi 
co je vostrej nůž 
smutek prázdnych sedel 
D 
malý velký muž čekal svý znameE 
ní 
Jen A 
malý velký muž žehnal ohni sílu 
Z F#mi 
rudých kamenů vítal dýmku míru 
D 
Přesto pohřbil sen 
velký E 
sen u Wounded F#mi 
Knee 

2. Dokud tráva bude růst 
Ruce špinavý až v plání vztyčí kříž 
řeky zastaví se, plakat neslyšíš 
Slunce zář krvavou 

Dokud noci střídá den 
slova neplatí, a co je vlastně jen 
Ono prokletí, co padlo na tvou zem 
na tvou zem ztracenou 

R: Jen malý 
3. Dokud tráva bude růst 
Rány nezhojí a neopláchne déšť 
řeky nespojí se v jeden silný proud 
silný proud nadějí .. 

Dokud noci střídá den 
Srdce zlomená, a jejich dávný sen 
skalní ozvěna nevrátí tvou zem 
silný proud nadějí 

R: Jen malý 
53

: Poraněný koleno

1. Emi 
Poraněný koleno to D 
místo jméno má, 
Emi 
krví zpitá země, co D 
tance duchů zná, 
Emi 
bídu psanců štvanejch a z D 
kulovnice strach, 
C 
země, která C (H7) 
skrývá zlatej H7 (Emi) 
prach. 

2. Dýmky míru zhasly a zoufalství jde tam 
na pahorek malý, kde z hanby stojí chrám, 
z hanby bledejch tváří, co prej dovedou žít, 
s Písmem svatým přes mrtvoly jít. 

R: Emi 
Až z větrnejch plání C 
zazní mocný G 
hlas, 
zazní Emi 
hlas, zazní G 
hlas touhy Emi 
mý, 
Siouxové táhnou z C 
rezervací G 
zas, 
táhnou Emi 
zas, táhnou G 
zas, statečEmi 
ní. 

3. Poraněný koleno je místo prokletí, 
Siouxové táhnou jak tenkrát před lety, 
pošlapaný právo kdo v zemi otců má, 
tomu slova jsou tak zbytečná. 

4. Poraněný koleno, ať hoří Kristův kříž, 
dětem týhle země ať slunce vyjde blíž, 
láska kvete krajem a písně znějí dál 
tam, kde hrdý Sioux věrně stál. 
R: 
5. Černý hory v dálce prý otvírají den, 
tam z jeskyně větrů k nám Mesiáš jde ven, 
voják hlavu sklopí a k nohám hodí zbraň, 
pochopí, kdo splatil krutou daň. 

6. Tři sta bojovníků tak, jako jeden muž, 
neproklál jim srdce zlý nenávisti nůž, 
pro kousek svý země svůj život půjdou dát, 
i jejich děti chtěj' si taky hrát. 
R: 
R: 
54

: Tulácké Blues

1. Toulat se G 
sám tou C7 
rosou čerstvejch G 
rán, 
zpívat si C7 
blues, jít s hejnem černejch G 
vran, 
pod mostem C7 
spát a v nočním tichu 
G 
hvězdy F#7 
po F7 
 čí E7 
tat 
sebe se A7 
ptát proč tmavomodrý 
D7 
blues mám tolik rád. 

2. Bez lásky jít za modrou dálkou rád 
kde slyším blues svý tmavomodrý hrát 
bez floka žít a v dobytčáku světem cestovat 
žebrat i pít a po přístavech starý songy hrát. 

3. Zpocený blues sedřenejch paží znát 
blues kolejí a skřípot starejch vrat 
opilej smích a dětskej pláč a v putykách se prát 
to všechno mý to tmavomodrý blues mi bude hrát 

4. Všude je blues můj nekonečnej vlak 
deštivý blues a olověnej mrak 
pro kousek snů znát stovky dlouhejch prošlapanejch mil, 
jít tisíc dnů pro malej kousek teplejch slunnejch chvil

5. Až zazvoní mi hrana budu rád 
jen hezčí den víc nemoh jsem si přát 
zavolám blues co naposledy smutný budou E7 
hrát, 
to moje A7 
blues, to tmavomodrý, 
G 
šťasten D7 
budu G 
spát D7 
, G 
.
55

: Veď mě dál cesto má

1. G 
Někde v dálce Emi 
cesty končí, 
D 
každá prý však C 
cíl svůj G 
skrývá
Někde v dálce Emi 
každá má svůj cíl 
D 
ať je pár chvil dlouhá C 
nebo tisíc G 
mil

R: Veď mě G 
dál, cesto D 
má, 
veď mě Emi 
dál, vždyť i C 
já
Tam kde G 
končíš, chtěl bych D 
dojít
Veď mě C 
dál, cesto G 
má

2. Chodím dlouho po všech cestách, 
všechny znám je, jen ta má mi zbývá
Je jak dívky co jsem měl tak rád
Plná žáru bývá, hned zas samý chlad
*: Emi 
Pak na D 
patník G 
poslední 
napíšu křídou C 
jméno své
A pod G 
něj, že jsem D 
žil hrozně rád
Emi 
Písně své, co mi F 
v kapsách zbydou
C 
Dám si bandou G 
cvrčků hrát
A D 
půjdu spát, půjdu D7 
spát.
56

: Dětské šaty

{135bpm
}

Intro: Em D Em 

1. Emi 
Setři si C 
tvář D 
a slzí G 
pár 
Emi 
a neplač, C 
co ti na nich D 
záleG 
ží, 
Emi 
přišla dnes C 
chvíle D 
a mně se G 
zdá, 
[: Emi 
že dětské šaty jsou ti G 
přítěží… C 
čas je odnáší G 
  :]

2. Šli jsme loukou a šli jsme strání 
a dětství odletělo, Bůh ví kam, 
má pestrost křídel a dívčích přání 
[: a nebo jako kytka uvadá… v nočních zahradách :]

Ref: Emi 
Dětství odletělo D 
Bůh ví Emi 
kam, 
Emi 
zpátky nevrátí se, D 
já ho Emi 
znám.
Emi 
Dětství odletělo D 
Bůh ví Emi 
kam,
Emi 
zpátky nevrátí se, G 
já ho znám. C G 
 

3. = 1.
57

: Nebeská brána

1. G 
Mámo D 
sundej kytku z kabátuAmi7 
 
G 
za chvíli mi D 
bude k ničemuC 
 
G 
můj kabát D 
a kudlu vem pro tátuAmi7 
 
G 
já už stojím před D 
bránou s klíčemC 
 

R: G 
Cejtim že D 
zaklepu na nebeskou Ami7 
bránu
G 
Cejtim že D 
zaklepu na nebeskou C 
bránu
G 
Cejtim že D 
zaklepu na nebeskou Ami7 
bránu

2. Jó mámo zahrab moje pistole
ať už z nich nikdy nikdo v životě nemůže střílet
ještě se sejdem za sto let
až se vydáš na poslední výlet

R: Cejtim že zaklepu na nebeskou bránu …

3. Neberu s sebou milý tváře
žijte si tu co se do vás vejde
až popíšem všechny diáře
všichni se tam za tou bránou sejdem
G 
Všichni jednou D 
zaklepem na nebeskou Ami7 
bránu
G 
Všichni jednou D 
zaklepem na nebeskou C 
bránuC 
 
G 
Všichni jednou D 
zaklepem na nebeskou Ami7 
bránu
G 
Ú - D 
ú - u - úC 
 
58

: Točí se, točí

1. A 
Točí se, točí E7 
kolo ve mlýA 
ně, 
točí se, točí, já D 
jsem v tom neviA 
nně, 
točí se E7 
kolo, voda s hlukem A 
padá, 
já tomu mlýnu teď E7 
ukazuju A 
záda. 

2. V tom mlýně žila překrásná dívka, 
kterou jsem měl tuze moc rád, 
měla modrý oči a černý vlasy, 
ale jednu chybu: nechtěla mi dát. 

3. Nechtěla mi dát ani políbení, 
nechtěla mi dát ani hubičku, 
proto jsem ji musel, proto jsem ji musel 
utopiti v rybníčku. 

4. Když se dcera domů dlouho nevracela, 
její otec mlynář starost vo ni měl, 
proto poslal mládka kouknout se, co dělá, 
proto poslal mládka, aby za ní šel. 

5. Když tam mládek přišel, právě topila se, 
její ruka bílá o pomoc prosila, 
zachránit ji nemoh', kosa byla vostrá, 
jeho mladý čelo správně trefila. 

6. Když se mládek s dívkou dlouho nevraceli, 
přišel se sám mlynář na dcerušku ptát, 
když kameny mlýnský jeho tělo mlely, 
řekl jsem si: musíš na cestu se dát. 

7.=1. 
59

: Panenka

1. G 
Co skrýváš za C 
víčky a G 
plameny C 
svíčky 
snad G 
houf bílejch holubic nebo jen D 
žal 
tak C 
odplul ten G 
prvý, den C 
zmáčený G 
krví 
ani pouťovou panenku D 
nezaneG 
chal. 

R: Otevři C 
oči Ty G 
uspěchaD 
ná, C 
dámo G 
uplakaD 
ná, 
C 
otevři G 
oči ta C 
hloupá noc G 
končí 
a mír je D 
mezi náG 
ma. 

C 
 G 
 C 
 G 
 D 
 G 
 

2. Už si oblékni šaty a řetízek zlatý 
a umyj se půjdeme na karneval 
a na bílou kůži Ti napíšu tuší 
že dámou jsi byla a zůstáváš dál. 

R: Otevři ……….
60

: Pojďme se napít

1. Pěkně tě D 
vítám, G 
lásA 
ko D 
má, 
tak trochu zbiF#mi 
tá a G 
víc D 
soukroA 
má, G 
 F#mi 
 
Emi 
pěkně tě víD 
tám, a čemu G 
vděčím za F#mi 
tak vzácnou Hmi 
chvíli 
G 
jedF#mi 
nou  Emi 
za D 
sto A 
let?G 
 F#mi 
 

R: [: A 
Pojďme se napítD 
, pojďme se naG 
pítF#mi 
 Emi 
 
ať D 
nám Emi 
mají z G 
čeho slzy D 
týct. :]

2. V nohách ti dřepí bílej pták, 
už nejsme slepí a zlí, naopak, 
už nejsme slepí a rozdejchaní, jako když se spěchá 
bránou vítězství. 

R: Pojďme se napít, pojďme se napít…

3. V očích ti svítí a slábne dech 
a něco k pití tu ční na stolech, 
a něco k pití, a nepospíchej, stoletá má lásko, 
když už nemáš kam. 

R: Pojďme se napít, pojďme se napít…

61

: 500 Mil

G Emi Ami C Ami D G 
1. G 
Plakat budeš dívko Emi 
má, že odeAmi 
šel jsem z domoC 
va,
že odeAmi 
šel jsem z domoHmi 
va C 
snad stovky D 
mil.
Stovky G 
mil, stovky Emi 
mil, stovky Ami 
mil, hm stovky C 
mil,
že odeAmi 
šel jsem z domoD7 
va snad stovky G 
mil.

2. Čas ten lásce ublížil, vzdáleni jsme pět set mil,
srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil.
Těžkých chvil, těžkých chvil, těžkých chvil, těžkých chvil,
srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil.

3. Celou noc dnes přemítám, že jsem zůstal sám a sám,
lavici teď nádražní za lože mám.
Za lože mám, za lože mám, za lože mám, za lože mám,
lavici teď nádražní za lože mám – za lože mám.

4. Cestu zpátky dobře znám, ale kapsu prázdnou mám,
tak v tý dálce daleký zůstanu sám - zůstanu sám
Zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám,
[: tak v tý dálce daleký zůstanu sám :]….
62

: Pole s bavlnou

1. [: Pane C 
můj, co na nebi je tvůj C7 
dům,
má máma můj F 
život dala C 
katům,
katum svým v G7 
polích s G7 
bavlC 
nou.:]  F 
 C 
 

R: C7 
Den za dnem F 
kůže zná bič katů,
vidíš C 
jen černý záda bratrů,
jak tam dřou v polích s bavlG7 
nou,
to, co C 
znáš ty v LousiC7 
aně,
černý záda F 
znaj' i v TexaC 
caně,
i tam jsou v G7 
polích s bavlC 
nou.  F 
 C 
 

2. [: Já vím, brzy musí přijít soud, 
černý záda práva na něm vyhrajou, 
boží soud v polích s bavlnou. :] 
R: 
3. [: Chtěl bych jít na potem vlhký lány, 
tak řekni, pane můj, černý zvoň hrany 
katům mým v polích s bavlnou. :] 
R: 
4. [: Dnes měj, pane, co v nebi je tvůj dům, 
mou duši, když život patří katům, 
katům mým v polích s bavlnou. :] 
R: 

63

: Vím, vím


R1: C 
Vím, vím, že F 
cestou tou 
někam C 
musím dále G 
jít, 
C 
vím, vím, že F 
ani jednou 
v životě C 
nesmím G 
milou C 
zřít. 

1. C 
Vše, co jsem Emi 
měl, to jsem F 
opusC 
til 
jen proto, F 
abych viděl G 
světa C 
krajG 
, 
C 
zklamání Emi 
větší jsem snad F 
nezaC 
žil, 
tak F 
řekněte mi, G 
kde najdu C 
ráj. 

R1: 

2. Skřítka, co jsem ho jak dítě znal, 
toho o radu jsem požádal, 
on mi na kolena přikázal 
a tiše mi pak povídal: 

R2: Víš, víš, že cestou tou 
někam musíš dále jít, 
víš, víš, že ani jednou 
v životě mesmíš milou zřít. 

3. Zpátky chci k tomu, co jsem opustil, 
teď už jsem viděl světa kraj, 
zklamání větší jsem snad nezažil, 
teď vím, vím, že doma je ráj. 

R1: 
64

: Vysočina

capo4

1. Já C 
vám to pane Ami 
povídám, na C 
ranní vítr teď Ami 
čekám, 
ať C 
vypráví A7 
mně,jak se toulal Dmi 
 nad ní. G7 
 
Snad Dmi 
vinen je pohár co G7 
leží tu, že Ami 
vítr v ranním přeletu 
mně Dmi 
voní, hmm, G 
voní,F 
 Vysočinou,C 
 Vysočinou.G7 
 

2. Za C 
mnou poštovní vůz dlouho míle Dmi 
krájí, 
F 
dálkou zrozenou G 
nemoc posílí C 
jen. 
C 
S ní prchají léta, odplouvá Dmi 
mládí, 
F 
lék mně v šatě G 
nočním nabídl C 
sen. C7 
 

3. O tom,že na F 
horách se mlha k G7 
útoku dolů C 
řadí, C7 
 
jak F 
potok loukou G 
pádí si nechám C 
zdát. C7 
 
O lesním F 
přístřešku,kde v G 
měsíčním lesku vítr C 
bloudí Ami 
 
o rose Dmi 
studící, o toulce G 
vonící F 
Vysočinou,C 
Vysočinou. G7 
 

4. Ráno C 
každý sen i ten tulákův, slunce Dmi 
ruší, 
pak F 
na tisíc ozvěn G 
noční děj stále C 
má.G7 
 
Jednou C 
odešel a teď dálku denně Dmi 
krátí 
vám F 
prozradím,ten G 
poutník,to jsem C 
já.C7 
 

5. Na známou F 
stanici můj G7 
vlak se brzy C 
vrátí, C7 
 
tam si F 
kolejí špásem do G 
polí jen tak C 
sáh. C7 
 
F 
Zpomalí útlé G7 
vlákýnko páry až C 
stojíAmi 
 
oči Dmi 
zapíjí,G 
setkání s F 
Vysočinou,C 
Vysočinou. G7 
 

6. Proč C 
vám to pane Ami 
povídám,když C 
vítr líp to Ami 
řekne sám 
co je C 
za kolejí, A7 
která v trávě Dmi 
končí. G7 
 
Jen Dmi 
počkejte se mnou G7 
chvíli tu na Ami 
vítr v ranním přeletu 
jak Dmi 
voní, hmm,  G 
voní F 
Vysočinou, C 
Vysočinou, Ami 
 

F 
Vysočinou, mojí C 
Vysočinou.
65

: Až ztichnou bílé skály

1. Gmi 
Děvčátko, vím, že dnes Cmi 
je loučeGmi 
ním, 
D7 
do ráje krás už soumrak Gmi 
padá. 
Zklamán a sám v osady klín se Cmi 
vrátím, 
dám v zapoGmi 
mnění D 
snění večerům D7 
stříbrG 
ným. 

R. G 
Až ztichnou D#7 
bílé G 
skály 
nad velkou D7 
peřejí den zhasne G 
tmou. 
G 
Tam, kde jsme D#7 
spolu G 
stáli, 
tam srdce D7 
zaletí se vzpomínG 
kou. 
C 
Snad pro sny spálené 
oči se G 
zarosí, o štěstí A7 
vzdálené si zaproD7 
sí. 
Až ztichnou G 
bíD#7 
lé  G 
skály, 
ty budeš někde v D7 
dáli už dávno G 
spát. C 
 G 
 

2. Nesmíme znát, co život nám chtěl dát, 
nesmíme mít, co duše pojí. 
Snad zůstanou nám v srdci místa bílá, 
tu duši chudou budou v osadě stále hřát. 
R. 
D#7 D#7
66

: Toulavej

1. Někdo Ami 
z vás, kdo chutnal G 
dálku, jeden Ami 
z těch, co rozuE 
měj',
ať vám Ami 
poví, proč mi G 
říkaj', proč mi F 
říkaj' ToulaAmi 
vej.

2. Kdo mě zná a v sále sedí, kdo si myslí: je mu hej,
tomu zpívá pro všední den, tomu zpívá Toulavej.

R: F 
Sobotní ráno G 
mě neuvidí u G7 
cesty s klukama C 
stát
F 
na půdě celta se G 
prachem stydí F 
a starý songy jsem G 
zapomněl hrát,
zapomněl Ami 
hrát.

3. Někdy v noci je mi smutno,často bejvám doma zlej,
malá daň za vaše "umí",kterou splácí Toulavej.

4. Každej měsíc jiná štace,čekáš, kam tě uložej',
je to fajn, vždyť přece zpívá,třeba smutně, Toulavej.

R: 

5. Vím, že jednou někdo přijde,tiše pískne: no tak jdem,
známí kluci ruku stisknou,řeknou: vítej, Toulavej.

6. Budou hvězdy jako tenkrát,až tě v očích zabolej',
celou noc jim bude zpívat jeden blázen - Toulavej.

R: Sobotní ráno nám poletí vstříc,budeme u cesty stát,
vypráším celtu a můžu vám říct,že na starý songy si vzpomenu rád,
vzpomenu rád.

Někdo Ami 
z vás, kdo chutnal G 
dálku, jeden Ami 
z těch, co rozuE 
měj',
ať vám Ami 
poví, proč mi G 
říkaj', proč mi F 
říkaj' E 
ToulaAmi 
vej.
67

: Mávej

R: E 
Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej E7 
jen, 
nic A 
nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej E 
den, 
tak jen si H7 
mávej, mávej, A 
mávej, mávej a E 
dávej A 
sboE 
hem. 
1. Jó, A 
nemáš, holka, páru, jakej pocit mám, 
když E 
prásknu do kočáru a rukou zamávám 
a H7 
cesta už mě zdraví a říká mi "těpic", 
tak E 
tohle je to pravý, jó, H7 
já už nechci E 
víc. 
R: 
2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl 
a na jazyku noty a pod pažema sůl 
a cesta, která mluví a říká: jenom pluj, 
a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj. 
R: + tak jen si H7 
mávej, mávej, A 
mávej, mávej a E 
dávej A 
sboE 
hem … 

68

: Outsider waltz

1. Dnes rG 
áno, když bylo půl, při prHmi 
avidelný hygieně
pAmi 
oklesls' hodně v ceně, když jsi zC 
ahlíd' svůj zjD 
ev,
už Ami 
nejsi, co jsi bD 
ýval, tu tG 
vář nespraví ti Emi 
masáž,
mAmi 
arně se, hochu, kD 
asáš, už nejsi lG 
ev a velkej šD 
éf.

R: MG 
áš svůj svět a tEmi 
en se ti hroutí,
to dG 
ávno znám, já prE 
ožil to sám,
krAmi 
áčíš dD 
ál a cAmi 
esta se krD 
outí,
až pAmi 
otkáš nás nHmi 
a ní, tak přD 
idej se k náG 
m.

2. Jsi z vojny doma čtrnáct dnů, a na radnici velká sláva,
to se ti holka vdává, cos' jí dva roky psal,
ulicí tiše krouží ten blbej motiv z Lohengrina,
není ta - bude jiná, dopisy spal a jde se dál.

R: 

3. Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání
a nemáš ani zdání, jak to potáhneš dál,
ten, komus' kdysi hrával, se znenadání někam ztratil,
už nemáš, čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál.

R: 
R: 
69

: Píseň, co mě učil listopad

(originál od A dur)

1. C 
Málo jím a F 
málo spím a C 
málokdy tě F 
vídám, 
C 
málokdy si Emi 
nechám něco Dmi 
zdátG 
 
F 
Doma nemám C 
stání, už od Ami 
jarního F 
tání 
Bb 
cítím, že se blíži listoC 
pad, hm, hm, hm 

Ref: ListopadovýBb 
 písně F 
od léta už C 
slýchám 
vítr Dmi 
ledový F 
přinesl je k C 
nám 
Tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám 
listopadový písni naslouchám 

2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, 
k zemi padá zlatý vodopád 
Pod nohama cinká to postrácané listí 
vím, že právě zpívá listopad. 

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…

3. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská 
co mě nutí do zpěvu se dát 
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám 
píseň co mě učil listopad.

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…
70

: Ročník 47

1. Nás A 
bylo sedm romantiků Emi 
netušících, Emi7 
že se všechno A 
mění, 
a stačilo pár okamžiků, Emi 
patnáct let, to Emi7 
vlastně tolik A 
není, 
však F#mi 
sotva pátek odhoukaj', to C#mi 
pomyšlení každýho z nás Hmi D E7 
svádí: 
svý A 
tělo sádlem obalený Emi 
napasovat Emi7 
do maskáčů z A 
mládí. 

2. Léta kráse nepřidaj' a nevyléčí naše ztuhlý klouby, 
jen v uších pořád zvoní blues, co na mýtinách jazzman vítr troubí, 
zas jdeme známým údolím, tak jako v čase naší zašlý slávy, 
a slova městem neředěná snášejí se do vyrezlý trávy. 

3. Pak čaj s příchutí jehličí a cigaretu zapalovat třískou, 
a kytaru vzít do klína a zpívat si tu píseň, kdysi blízkou, 
text není žádnej Kainar, dávno víme, že je vlastně hloupá, 
tak proč nám slzí oči, není přece vítr a kouř vzhůru stoupá. 

4. A je tu konec víkendu a všechno jako v obráceným filmu, 
každej si schová do kapsy ten žhavej uhlík, kterej ještě zbyl mu, 
[: ten uhlík, to je jistota, že všední dny člověka neumoří, 
čas od času se podívá a řekne: je to dobrý, ještě hoří … :] 
71

: Rosa na Kolejích

1. C 
Tak jako jazyk F6 
stále naF#6 
ráG6 
ží na vylomenej C 
zub,
tak se vracím k F6 
svýmu náF#6 
draG6 
ží abych šel zas C 
dál
Přede mnou F6 
stíny se G6 
dlouží a Ami 
nad krajinou Cdim 
krouží
podivnej F6 
pták, F#6 
 G6 
 pták nebo C 
mrak.

R: C 
Tak do toho F6 
šlápni ať G6 
vidíš kouF6 
sek C 
světa,
vzít do dlaně F6 
dálku G6 
zase jedF6 
nou C 
zkus.
Telegrafní F6 
dráty G6 
hrajou ti F6 
už C 
léta,
nekonečne F6 
dlouF#6 
hý, moG6 
noF#6 
tónF6 
ní bluC 
es.

*: C 
Je ráno, je ráno.
Nohama F6 
stíF#6 
ráš roG6 
su na F6 
koF#6 
lejíchC 
.

2. Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj,
co si raděi počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kojelích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni… 2X
72

: Tak už mi má holka mává

1. Emi 
Posledních D 
pár minut C 
zbejvá Emi 
jen, 
máš teplou D 
dlaň, už se A 
stmíEmi 
vá, 
těžký je D 
říct, že se C 
končí Emi 
den, 
vlak posleD 
dní vagón A 
míC 
- E 
vá. 

R: G 
Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy F 
páliD 
vý, 
Emi 
život jde dál, to se C 
stává, A7 
já to D7 
vím, 
G 
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou F 
dáD 
vá, 
tak Emi 
jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, 
tak jeď, jeď, jeď, tak jeď. 

2. Koleje jsou cejchem loučení, 
holkám se ve vočích střádá, 
smutek je šátek osamění, 
co mužskejm na cestu mává. 

R: Tak už mi … 

3. Za zády zůstal mi pláč a smích 
do tmy se můj vlak teď řítí 
zmizela holka jak loňskej sníh 
a světla měst v dálce svítí. 

R: Tak už mi … 
73

: Sedm Dostavníků

1. Emi 
Plání se blíží sedm dostavD 
níků
Emi 
stačí jen mávnout a G 
jeden zastaD 
ví,
Emi 
sveze tě dál za pár D 
dobrejch slov a Emi 
díků,
ten kočí co má C 
modrý D 
voči laskaEmi 
vý. 

R: Emi 
Heja, heja, D 
hou, dlouhá bude Emi 
cesta,
Emi 
dlouhá jako D 
píseň co mě napaEmi 
dá,
Emi 
heja, heja, D 
hou, sám když někde Emi 
stojím,
sám proti C 
slunci, D 
který právě zapaEmi 
dá.

2. Vím, že se hvězdy dneska nerozsvítí,
neklidný ptáci maj hlasy hádavý,
vyprahlá zem už velký deště cítí,
ty deště, co i moje stopy zahladí.

R: Heja, heja, hou … 3X

74

: Vítr to Ví

1. C 
Míle a F 
míle jsou C 
cest které Ami 
 znám,
jdou C 
trávou a F 
ůbočím G 
skal,
jsou cesty zpátky a jsou cesty tam
já na všech chci s vámi stát.
Proč ale blátem nás kázali vést
a špínou nám třísnili šat…

R: To F 
ví snad jen G 
déšť a C 
vítr kolem Ami 
nás,
ten F 
vítr co G 
právě začal C 
vát.

2. Míle a míle se táhnou těch cest
a dál po nich zástupy jdou.
Kříže jsou bílé a lampičky hvězd
jen váhavě svítí tmou.
Bůh ví, co růží jež dál mohli kvést
spí v hlíně těch práchnivých blat…

R: To ví snad…

3. Dejte mi stéblo a já budu rád
i stéblo je záchranný pás.
Dejte mi flétnu a já budu hrát
a zpívat a ptát se vás:
proč jen se účel tak rád mění v bič
a proč že se má člověk bát ?

R: To ví snad …
75

: Do nebes

1. Ami 
Neste mě neste ptáci Dmi 
do nebes,
G 
k divokým kachnám volám Ami 
přes vrátka.
Skřivan ať zanechá mě Dmi 
blízko hvězd
G 
a straky odnesou má Ami 
zrcátka. E 
 

2. Neste mě neste ptáci do nebes,
divokým kachnám čechrám peřinky
Přes moře žluté přejdu lila vřes
a straky odnesou mé hodinky, ještě dnes.

Ref: Ami 
Hou, hou, hou, kam zas všichni jdou?
Dmi 
Za kouskem nebe, dojíš se chlebem
E 
a ten je s medem, dokud dva jeden jsou.

3. Neste mě neste ptáci do nebes,
netřeba na jih stačí Polárka.
Neste mě neste, ještě voní bez
tam kde je Petřín a kde Vikárka, cigárka.

Ref: Hou, hou, hou, kam zas všichni jdou?…
Tá tada da ta tada da ta tata… (jako sloka)

4. Neste mě neste ptáci do nebes,
anebo stačí tam kde Nežárka.
A jestli za Nežárkou vzplane les,
blafne i ve mně tahle stodola, všechno dokola

5. Neste mě neste ptáci do nebes,
divokým kachnám hážu přes vrátka.
Skřivan ať zanechá mě blízko hvězd,
až straky odnesou má zrcátka, až štěkne pes.

Ref: Hou, hou, hou, kam zas všichni jdou?…
Tá tada da, ta tada da ta tata…
76

: Zatím hodně pus

CAPO 2

Intro: Emi A7 
1. Je mi Emi 
fajn a je mi A7 
skvěle,
jen se Emi 
nesmím ani H7 
hnout.
Laskám Emi 
touhy rozeA7 
chvělé,
touhy Emi 
nezbavené H7 
pout.
Jako Ami7 
horka z ledu tříště,
lásky Emi 
nikdo není syt.
Tak ti Ami7 
volám, že až Bdim 
příště,
příště H7 
přiď mě uhasit.
Zatím Ami7 
hodně pus, jinde C7 
víno zkusH7 
 
rythm and Emi 
blues.

2. Je mi fajn a je mi skvěle
v zdravém těle zdravý duch
Je mi fajn a je mi skvěle
jen si musím šetřit sluch
Tak ti volám, že se chtělo
a že právě přešel var
a tak místo whisky yellow
dám si pastu na opar
a noci zdar, a flastru kus
na rythm and blues.
3. Je mi fajn, ať není hůře
k nohám pes mi přileh´ - á
je mi fajn a tý svý důře
řekni, ať mě vynechá
Je mi jedno, co psal Hašek
co mu řekla matka Rus
ani nevezmu si prášek
ač mi po zdi ťape rus
a hejno hus, i autobus
a rythm and blues.

4. Je mi fajn a je mi skvěle
jen se nesmím ani hnout
laskám touhy rozechvělé
touhy nezbavené pout
Je mi fajn a je mi skvěle
zdravý duch je v zdravém těle
jděte všichni…někam jinam
a mě nechte, já se přidám
a hodně pus, i masa kus
i rythm and Em 
blues  A7 
 
rythm and Emi 
blues A7 
 
a rythm and Emi 
blues A7 
 Emi/F# 
 

Bdim Emi/F#
77