,PreModerna

Asonance: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi
byla dívka, C
která žila v Dmi
Amesbury,
s jasnýma F
očima a C
řečmi pánům Dmi
navzdory,
souseF
dé o ní C
říkali, že Dmi
temná kouzla Ami
zná
a Bb
že se lidem Ami
vyhýbá a s Bb
ďáblem C
pletky Dmi(G)
má.

2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil
a pověrčivý lid se na pastora obrátil,
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí,
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví.

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali,
a když ji vedli městem, všichni kolem volali:
"Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš,
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!"

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění,
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou,
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou.

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná,
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná,
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění,
a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!"

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy,
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený:
"Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!"

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou:
"Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam,
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!"

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící,
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou,
zemřela tiše samotná pod letní oblohou …

Asonance: Ďáblovy námluvy

1. Svou Dmi
krásnou C
píšťalu ti Dmi
dám,
hraje Bb
devět tónů na C
devět stran,
když Gmi
půjdeš se mnou, Dmi
lásko má
a Bb
když mě budeš C
chtít.

2. Jen nech si tu píšťaličku sám,
hraj devět tónů na devět stran,
já nejdu s tebou, lásko má,
já Dmi
nechci s C
tebou Dmi
jít.

3. Já dám ti stuhy to vlasů,
mají devět barev pro krásu,
když půjdeš se mnou, lásko má,
a když mě budeš chtít.

4. Já nechci stuhy do vlasů,
mají devět barev pro krásu,
a nejdu s tebou, lásko má,
já nechci s tebou jít.

5. Dám krásné šaty z hedvábí,
které devět krajek ozdobí,
když půjdeš se mnou, lásko má
a když mě budeš chtít.

6. Já nechci šaty z hedvábí,
které devět krajek ozdobí,
a nejdu s tebou, lásko má,
já nechci s tebou jít.

7. Chceš devět černých perel mít
a na svatbu se vystrojit?
To všechno dám ti, lásko má,
jen když mě budeš chtít.

8. Já černé perly nechci mít,
a na svatbu se vystrojit,
a nejdu s tebou, lásko má,
já nechci s tebou jít.

9. Já truhlu plnou zlata mám,
tu do vínku ti celou dám,
když půjdeš se mnou, lásko má,
a když mě budeš chtít.

10. Tvá slova příjemně mi zní,
tak připrav kočár svatební,
já půjdu s tebou, lásko má,
až kam jen budeš chtít.

11. Tak ušli spolu devět mil,
když nohu v kopyto proměnil
a bledá dívka naříká,
už nechci s tebou jít.

12. Má milá, už tě nepustím,
zpět duši tvou ti nevrátím,
za trochu zlata, lásko má,
teď navždy budeš má.

13. A jak tmou klopýtali dál,
vítr její smutnou píseň vál.
Co Gmi
dělat mám, já Dmi
nešťastná
ach Bb
co jen dělat C
mám?
Co Gmi
dělat mám, já Dmi
nešťastná
ach co jen C
dělat Dmi
mám?

Asonance: Dva havrani

1. Když jsem se z Dmi
pole vC
raceDmi
la,
dva havrany jsem slC
yšelDmi
a,
jak jeden drF
uhého se ptC
á:
[: kdDmi
o dneska večeřC
i nám dDmi
á? :]

2. Ten první k druhému se otočil
a černým křídlem cestu naznačil,
krhavým zrakem k lesu hleděl
[: a takto jemu odpověděl: :]

3. "Za starým náspem, v trávě schoulený
tam leží rytíř v boji raněný,
a nikdo neví, že umírá,
[: jen jeho kůň a jeho milá." :]

4. "Jeho kůň dávno po lesích běhá
a jeho milá už jiného má,
už pro nás bude dosti místa,
[: hostina naše už se chystá." :]

5. "Na jeho bílé tváře usednem
a jeho modré oči vyklovem,
a až se masa nasytíme,
[: z vlasů si hnízdo postavíme." :]

B||---------------------------------------------------|
G||---------------------------------------------------|
D||--0----0----2----3----0----0----0---------------0--| --> 2X
A||-------------------------------------3-----3-------|

|-------------------------------1-------------------|
|----------------0----2----2---------2----2----0----|
|----3----3-----------------------------------------|
|---------------------------------------------------|

|----------------------------------------------------|
|---------------------------0------------------------|
|--0----0----2----3----3---------2----3----2----0----|
|----------------------------------------------------|

|-----------------------------------------------||
|---------------------------0-------------------||
|--0----0----2----3----3---------2----0----0----||
|-----------------------------------------------||

Balada pro banditu: Zabili, zabili

1. C
Zabili, F
zabili, Dmi
chlapa z koloF
čavyC
,
C
řekněte F
hrobaři, Dmi
kde je pochoF
vaný?C

R: C
Bylo tu není tu, F
havrani na plotu
C
Bylo víno v sudě F
teď tam voda bude
C
není, F
není tuC

2. Špatně ho zabili, špatně pochovali
vlci ho pojedli, ptáci rozklovali

R: Bylo tu není tu…

3. Vítr ho roznesl po dalekém kraji
havrani pro něho po poli krákají

R: Bylo tu není tu…

4. Kráká starý hravran, krákat nepřestane
dokud v Koločavě živý chlap zůstane

sloka:
refren:

Čechomor: Hruška

1. D
Stojí hruška v A
širém poD
li
vršek se jí G
zeleA
ná
[: D
Pod ní se G
pase A
kůň D
vraný
pase ho A
má D
milá :]

2. Proč má milá dnes pasete
z večera do rána
[: Kam můj milý pojedete
já pojedu s váma :]

G D G C D G C D G D G G C D G D G

3. O já pojedu daleko
přes vody hluboké
/: Kéž bych byl nikdy nepoznal
panny černooké :/

Čechomor: Mezi horami

1. [: Gmi
Mezi horami lipka zelená :]
[: B
Zabili Janka, F
Janíčka, Gmi
Janka miesto Gmi/F
jeleGmi
ňa :]

2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]

Čechomor: Proměny

1. ♀ Ami
Darmo sa ty trápíš G
můj milý syC
nečku nenosím ja tebe E7
nenosím v srAmi
déčku
A já tvoG
ja C
neG
buC
du Dmi
ani jednu E7
hodiAmi
nu

2. ♂ Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

3. ♀ A já sa udělám malú veverečků a uskočím tobě z dubu na jedličku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

4. ♂ A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

5. ♀ A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

6. ♂ A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku
A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá

Ami F C F C G

7. ♀ A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

8. ♂ A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

9. ♀ A já sa udělám hvezdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

10. ♂ A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

Čechomor: Včelín

1. [: Ami
Sousedovic Věra G
má Ami
jako žádná jiG
ná
Ami
Viděl jsem ji včera G
máchat Ami
dole u Emi
včeAmi
lína :]

®: [: Ami
Dole dole dole dole C
dole dole dole,
G
Hej dole dole dole, dole u včeAmi
lína :]

2. [: Líčka jako růže máš, já tě musím dostat
Nic nepomůže spát, skočím třeba do sna :]

®: Dole dole dole dole …

3. [: Líčka jako růže máš řeknu panu králi
Ať přikázat vašim dá aby mi tě dali :]

®: Dole dole dole dole …

4. Když v poledne radost má slunko hezky hřeje
Když se na mě podívá dám jí co si přeje

®: Dole dole dole dole …

Druhá tráva: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi
sladkej dech a oči, kterým D
patří svatozář,
a C
vlasy máš jak hedvábí, když je H7
vhodíš na polštář,
ale Emi
já se o tvou lásku ani D
vděčnost neprosím,
ty C
děkuješ jen hvězdám a jseš H7
věrná jenom jim.

R: C
Ještě jedno kafe bych si H7
dal,
C
ještě jedno kafe, kruciH7
nál, než pojedu Emi
dál. D
C
H7

2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

Fleret: Zafúkané

1. Ami
Větr sněh Asus2
zanésl Ami
z hor do poAsus2
lí,
Ami
já idu C
přes kopce, G
přes údoAmi
lí,
C
idu k tvej G
dědině zatúlaC
nej,
F
cestičky C
sněhem sú E
zafúkaAmi
né.

Fmaj7 Ami Esus4

Ref: Ami
ZafúkaC
né, G
zafúkaC
né,
F
kolem mňa C
všecko je Dmi
zafúkaE
né.
Ami
ZafúkaC
né, G
zafúkaC
né,
F
kolem mňa Dmi
všecko je E
zafúkaAmi
né.

Emi D G H7 Emi D G Emi

2. Už vašu chalupu z dálky vidím,
srdce sa ozvalo, bit ho slyším,
snáď enom pár kroků mi zostává,
a budu u tvého okénka stát.

Fmaj7 Ami Esus4

Ref: [: Ale zafúkané, zafúkané,
okénko k tobě je zafúkané. :]

Emi D G H7 Emi D G Emi

3. Od tvého okna sa smutný vracám,
v závějoch zpátky dom cestu hledám,
spadl sněh na srdce zatúlané,
aj na mé stopy - sú zafúkané.

Fmaj7 Ami Esus4

Ref: [: Zafúkané, zafúkané,
mé stopy k tobě sú zafúkané. :]

Emi D G H7 Emi D G Emi

Hop trop: Amazonka

1. Byly krásný naše G
plány, byla jsi můj celej Hm Bm Am
svět.
Čas je vzal a nechal G
rány, Am
starší jsme jen o pár D
let.

2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG
lí se
E7
v řece, která všechno Ami
ví,
stejnou barvu jako G
měly
Ami
tvoje oči džínoD
vý.

3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…

Hop trop: Chvíle

1. Emi
Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu Hmi
končí,
Ami
chvíle, co patřej' jen Hmi
těm, co neusíEmi
naj',
toulavejm bláznům, když právě s jarem se Hmi
loučí
a Ami
za dobrý slovo ti Hmi
srdce svý na dlani Emi
daj'.

2. Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí
slunce, když do korun stromů začlo se drát,
stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích,
to najednou chce se mi brečet a zároveň smát.

R: Ty rána s A
vůní borový smůEmi
ly
měly by A
zůstat navždycky v Emi
nás,
ty rána s C
vůní sekaný Hmi
trávy
a ohně, co C
právě Hmi
pomalu Emi
zhas'.

3. Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj',
jak je to nádherný, léto před sebou mít,
spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj'
a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid.

4. Emi
Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu Hmi
končí,
Ami
chvíle, co patřej' jen Hmi
těm, co neusíEmi
naj',
toulavejm bláznům, když právě s jarem se Hmi
loučí
a Ami
za dobrý slovo ti Hmi
srdce svý na dlani Emi
daj'.

Hradišťan: Krátký popis léta

Požáry ze čtyř stran hoří léto

R: [: E
Požáry ze čtyřA
stranH
hoříE
léto
omamně kvetou akátové háje
zelená duše vína doutná na vinicích
G
krvácí vlčí D
máky v obiE
lí :]

A
Přichází tma a po G
stříbrném D
mostě kráčí A
luna
G
svět je jak D
chleba vytažený z A
pece,
a G
noc D
ujídá, a G
noc D
ujídá

Ref+D.H.: Vlaštovky hbité rovnou nití
studánky k nebi, k nebi přišívají
rovný je den a slunce svítí
na rovné léto v rovném kraji

Požáry ze čtyř stran hoří léto

Jaroslav Samson Lenk: Už to nenapravím

capo2:

R: Ami D F E Ami E 2x
Vap tap tap …

1. V Ami
devět hodin dvacet pět D
mě opustilo štěstí,
ten F
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji E
dávno E7
nestál,
v Ami
devět hodin dvacet pět jaD
ko bych dostal pěstí,
já F
za hodinu na náměstí měl jsem E
stát, ale v E7
jiným městě.

*: Tvá A7
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,
že Dmi
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka
G
zadní otevřená, E
zadní otevřená,

*: já A7
naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,
to jsi Dmi
tenkrát řekla, že se nechceš vracet,
G
že jsi unavená, E
ze mě unavená.

R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …

Jiří Schellinger: Šípková Růženka

1. Ještě Ami
spí a spí a spí zámek šG
ípkový,
Ami
žádný princ tam v lesích Emi
ptáky neloví,
ještě Ami
spí a spí a spí dívka zG
akletá,
Ami
u lůžka jí planá rEmi
ůže rozkvétá.

R. F
To se sG
chválně dětem Ami
říká,
aby F
s důvěrG
ou šli sC
pát, kE
lidně spát,
že se Ami
dům probouG
zí a ta C
kráska prociF
tá,
zatím Dmi
spí tam Emi
dál, spí tam vAmi
růžích.

2. Kdo ji ústa k ústům dá, kdo ji zachrání,
kdo si dívku pobledlou, vezme za paní,
vyjdi zítra za ní a nevěř pohádkám,
žádný princ už není, musíš tam jít sám.

R. + Ami
Musíš vyjít sG
ám, nesmíš vC
ěřit pohádkF
ám,
čekáDmi
dívka Emi
dál, spí tam vAmi
růžích,
čF
eká dívka Emi
dál, spí tam A4sus
v růžícA
h.

Klíč: Omnia vincit Amor

1. Dmi
Šel pocestný kol C
hospodských Dmi
zdí,
F
přisedl k nám a C
lokálem F
zní
Gmi
pozdrav jak svaté Dmi
přikázáC
ní:
Dmi
omnia C
vincit Dmi
Amor.

2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F
pálí, C
nesleví Dmi
nic,
štěstí v F
lásce C
znamená F
víc,
všechny Gmi
pány F
ať vezme C
ďas!A7

Dmi
Omnia C
vincit Dmi
Amor.

3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…

5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …

Nezmaři: Bodláky ve vlasech

1. Do vlaG
sů bláznivej Emi
kluk mi Ami
bodláky D7
dával,
Emi
za tuhle C
kytku pak F
všechno chtěl D
mít,
svatebG
ní menuD
et mi Ami
na stýblo H7
hrával,
C
že prej se D
musíme G
vzít. D

2. Zelený, voňavý, dva prstýnky z trávy,
copak si holka víc může tak přát,
doznívá menuet, čím dál míň mě baví
C
na tichou D
poštu si G
hrát.

R: Emi
Bez bolesti divný D
trápení, Emi
suchej pramen těžko D
pít,
G
zbytečně C
slova do Edim
kamení H7
sít,
G7
na košili našich C
zvyků F7
vlajou nitě od knoBb
flíků,
D#
jeden je C
Muset a D#
druhej je G
Chtít.G7

3. Do vlaC
sů bláznivej Ami
kluk ti Dmi
bodláky G
dával,
Ami
za tuhle F
kytku pak B
všechno chtěl G
mít,
svatebC
ní menuG
et ti Dmi
na stýblo E
hrával:
F
my dva se G
musíme C
vzít. G

4. Zelený voňavý dva prstýnky z trávy
nejsem si jistej, že víc umím dát,
vracím se zkroušenej, ale dobrý mám zprávy
F
o tom že G
dál tě mám C
rád. D

5. ZeleG
ný, voňaEmi
vý, dva Ami
prstýnky z D7
trávy,
Emi
copak si C
my dva víc F
můžeme D
přát,
dál nám G
zní menD
uet a Ami
tím míň nás H7
baví
C
na tichou D
poštu si G
hrát.D

*: ZeleG
ný, voňaEmi
vý…Ami D7

PrsG
týnky voňaEmi
vý …Ami D

Z G
trávy zeleEmi
ný…Ami D7 G Emi Ami D

Nezmaři: Hej člověče boží

capo 2

1. HAmi
ej, človAsus2
ěče BožAmi
íAsus2
, zC
ahodil jsG
i botC
y,Emi

jAmi
akpak bez nAsus2
ich půjdeš dAmi
ál,Asus2
tF
ouhletou dG
obou sněžAmi
í,Asus2

nC
ehřeje tG
ě sluncC
e,Emi
mAmi
ám o tAsus2
ebe strAmi
ach.Asus2

2. Hej, člověče Boží, zahodil jsi kabát,
jakpak bez něj půjdeš dál pár dní před Vánoci,
nehřeje tě slunce, mám o tebe strach.

3. Hej, člověče Boží, zahodils' peníze,
jakpak bez nich půjdeš dál, nekoupíš si chleba,
nedají ti najíst, mám o tebe strach.

4. Hej, člověče Boží, zahodil jsi dřevo,
jakpak chceš v tý zimě spát, čas je o Vánocích,
světnici máš prázdnou, mám o tebe strach.

5. Hej, člověče Boží, koho jsi to vedeš,
dívka zatoulaná bez halíře v kapse,
cizí dítě porodí, mám o tebe strach.

6.=1.
F G A

*: Hej, člověče Boží …

Nezmaři: Písek

CAPO +3

1. Jako Ami
píseD
k G
přesíváš mě E7
mezi prsty,
Dmi
stejně ti E7
dlaně prázdný Ami
zůstG
anC
ou,
ani Dmi
vodu nepřeliješ G
sítem,
někdy je C
strašně Emi
málo Ami
chtít,
Dmi
já nejsem z těch, co po E7
těžký ráně Ami
nevsG
taC
nou.
ani Dmi
vodu nepřeliješ G
sítem,
někdy je C
strašně Emi
málo Ami
chtít,
Dmi
já nejsem z těch, co po E7
těžký ráně Ami
nevsE7
tanAmi
ou.

2. Pevnou Ami
vůlíD
tG
aky příliš E7
neoplýváš,
Dmi
zdá se, že E7
nemíníš mě Ami
vážnG
ě C
brát.
kolik Dmi
času nám to ještě G
schází,
nebo je C
všechen Emi
dávno Ami
pryč,
Dmi
a za čím se to E7
vlastně máme Ami
stálG
e C
hnát?
kolik Dmi
času nám to ještě G
schází,
nebo je C
všechen Emi
dávnoAmi
pryč,
Dmi
a za čím se to E7
vlastně máme Ami
stálE7
e hAmi
nát?

3. Jako Ami
kámeD
n G
najednou mi v E7
cestě stojíš,
Dmi
vím, že se E7
leccos těžko Ami
obchG
ázC
í,
radši Dmi
zkusím někde jiný G
příběh,
který C
bude lepší Emi
konec Ami
mít,
Dmi
ale už teď ti můžu E7
říct, že mi Ami
nescG
háC
zíš.
radši Dmi
zkusím někde jiný G
příběh,
který C
bude lepší Emi
konec Ami
mít,
Dmi
ale už teď ti můžu E7
říct, že mi Ami
nescE7
házAmi
íš.

4. Jako Ami
píseD
k G
přesíváš mě E7
mezi prsty,
Dmi
stejně ti E7
dlaně prázdný Ami
zůstG
anC
ou,
ani Dmi
vodu nepřeliješ G
sítem,
někdy je C
strašně Emi
málo Ami
chtít,
Dmi
já nejsem z těch co po E7
těžký ráně Ami
nevsE7
tanAmi
ou.

Projektil: Zahrada ticha

Je tam brána zdobeD
ná, cestu otevíEmi
rá,
zahradu zeleC
nou G
všechno připomíD
ná.

Jako dým závojů mlhou opředených,
vstupuješ do ticha cestou vyvolených.

Je to březový háj, je to borový les,
je to anglický park, je to hluboký vřes.

Je to samota dnů, kdy jsi pomalu zrál,
v zahradě zelený, kde sis za dětství hrál.

Kolik chceš, tolik máš očí otevřených,
tam venku za branou leží studený sníh.

Zpočátku uslyšíš vítr a ptačí hlas,
v zahradě zelený přijdou do ticha zas

Světlo připomíná rána slunečných dnů
v zahradě zelený v zahradě beze snů.

Uprostřed závratí sluncem prosvícených,
vstupuješ do ticha cestou vyvolených.

Spirituál kvintet: Až se k nám právo vrátí

1. chci Dmi
sluncem být a ne planetou
A7
až se k nám právo Dmi
vrátí
chci setřást bázeň staletou
A7
až se k nám právo Dmi
vrátí

Ref: Dmi
já čekám dál já C
čekám F
dál
B
já čekám A
dál A7
až se k nám právo Dmi
vrátí Gmi
vráA
tí
Dmi
já čekám dál já C
čekám F
dál
B
já čekám A
dál A7
až se k nám právo Dmi
vrátí

2. kam chci tam půjdu a co chci budu číst …
a na co mám chuť to budu jíst …

3. já nechci už kývat chci svůj názor mít …
já chci svůj život jako člověk žít …

Ref:

4. chci klidně chodit spát a beze strachu vstávat …
své děti po svém vychovávat …

5. už se těším až se narovnám …
své věci rozhodnu si sám …

Ref: 2×

Spirituál kvintet: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami
Víno C
máš a G
markyAmi
tánku dlouhá noc G
se Ami
proEmi
hýAmi
ří.
Ami
Víno C
máš a G
chvilku Ami
spánku díky, díG
ky Ami
verEmi
bíAmi
ři.

1. Ami
Dříve než se rozední
kapitán C
k osedlání G
rozkaz Ami
dáváEmi
.
Ami
Ostruhami do slabin koG
něAmi
poEmi
háAmi
ní.

Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami
Víno na C
kuráž a G
pomilovat markyAmi
tánku.
Ami
Zítra na BurC
gund bataG
lion Ami
zaEmi
míAmi
ří.
Ami
Víno na C
kuráž a k G
ránu dvě hodiny Ami
spánEmi
ku.
Ami
Díky, díky C
vám králoG
vští Ami
verEmi
bíAmi
ři.

2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …

Spirituál kvintet: Mlýny

R: [: SlG
yším mlýnský kámen, jak se otáčí,
jáC
slyším mlýnský kámen, jak seG
otáčí,
já slyším mlýnský kámen, jH7
ak se otáčEmi
í,
C
otD
áčG
í, otáčD
í, otáčC
í. :]

1. Ty mlýny mG
elou celou nC
oc a melou cG
elý den,
melou bC7
ez výhod a melou stG
ejně všem,
melou doleva aC
melou dopraG
va,
melou prA
avdu i lež, když zrovna vD
yhrává,
melou G
otrokC
áře, melou G
otroky,
melou nC
a minuty, na hodiny, nG
a roky,
melou pH7
omalu a jistě, ale mEmi
elou včC
as,
já už slG
yším jD7
ejich hlG
as.

2. Ó, já, chtěl bych aspoň na chvíli být mlynářem,
pane, já bych mlel, až by se chvěla zem,
to mi věřte, uměl bych dobře mlít,
já bych věděl komu ubrat, komu přitlačit,
ty mlýny čekají někde za námi,
až zdola zazní naše volání,
až zazní jediný lidský hlas:
no tak už melte, je čas!

Spirituál kvintet: Ryl, jen celej den ryl

1. Já Ami
každý ráno v sedm hodin vstal
a E7
krumpáč s lopatou vyfasoval,
pak s Ami
partou, která makat dovede,
jsem E
došel tam, co tunel povede.

R: E7
A Ami
ryl jen, E7
celej den Ami
ryl,
já ryl jen, G
celej den Ami
ryl,
abych dřív, než do svý C
boudy pudu sE7
pát,
Ami
čaj v kanAmi/G
týně Ami/F
moh' si E7
dát,
já Ami
ryl jen, E7
celej den Ami
ryl, celej den,
E7
jak Ami
krtek celej den E7
jen Ami
ryl.

2. Kdo netrhal skálu, těžko pochopí,
co sám dynamit někdy natropí,
když jednou náhle došlo k výbuchu,
Jim Goff vyletěl majli do vzduchu.

R: A ryl jen, celej den ryl…

3. A když z tý vejšky zas na zem si kec',
předák McCane ho popad' za límec:
"Tak se mi zdá, že línej jsi jak veš,
mně ve vzduchu se flákat nebudeš!"

R: A ryl jen, celej den ryl…

4. Teď po létech, když večer sedím sám,
na starý dobrý časy vzpomínám,
zas slyším tmou, jak rány duněly,
když ve skalách jsem lámal tunely.

R: A ryl jen, celej den ryl…

Spirituál kvintet: Soudný den

(originál: CAPO VII)

1. Ami
Zdál se mi sen, že se nebe hroutí
G
zdál se mi sen o poslední pouti
Ami
zdál se mi sen, že všechno seberou ti
Ami
v ten Emi
soudný Ami
den.

2. Kam běžet mám - slunce rychle chladne
Kam běžet mám - měsíc na zem spadne
Kam běžet mám - moře už je na dně
v ten soudný den.

3. Stůj, nechoď dál, času už je málo
Stůj, nechoď dál, míň než by se zdálo,
Stůj, nechoď dál, otevři se skálo,
v ten soudný den.

4. Pán tě zavolá, má pro každého místo,
Pán tě zavolá, jen kdo má duši čistou
Pán tě zavolá, sám nedokázal bys to -
v ten soudný den

R: Ami
Soudí, soudí pány, slouhy
G
soudí, soudí hříšné touhy
Ami
soudí, soudí výčet pouH
hý… E
ááááá

V tom se Ami
probudíš, to byl jen sen,
F
v tom se probudíš, to byl jen sen,
H
v tom se probudíš to byl jen sen
Ami
jen E
pouhý senAmi
.

5. Zdál se mi sen o poslední pousti,
zdál se mi sen, že se nebe hroutí
zdál se mi sen, že všechno seberou ti,
v ten soudný den.

6. Ami
Zdál se mi sen, já stojím na svém místě
G
zdál se mi sen, mé svědomí je čisté
Ami
zdál se mi sen, jen jedno F
vím jistě
Ami
Je E
soudný Ami
den !

Spirituál kvintet: Za svou pravdou stát

1. MášHmi
všechny trumfy A
mládí a Hmi
ruce čistý máš,
jen Emi
na tobě teďHmi
záleží, F#7
na jakou hruHmi
se dáš.

R: /: MuHmi
síš za svou F#7
pravdou stát, musíš za Hmi
svou pravdou stát. :/

2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl,
už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

R: /: /: Že máš za svou pravdou stát. :/ :/

3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad',
už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

R: /: /: Takhle za svou pravdou stát. :/ :/

4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas,
tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

R: /: /: Neměl za svou pravdou stát. :/ :/

5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád
to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.

6.=1.

R: /: /: Musís za svou pravdou stát. :/ :/

Učedníci: Racek

1. C
Je jen jedno moře, F
je jen jedna zem,
G
je jen jeden déšť, F
nebe modrý se sluncem.
C
Je jen jeden vítr, F
co svou cestu zná,
G
vždyť je to přeci zázrak, F
jak to všechno zapadá.

R: Tak C
vítávám každičkej F
den,
když se G
toulávám nad obzoF
rem.
Tak C
vítávám každičkej F
den,
když se G
toulávám nad obzoF
rem.

2. Je je jeden život,
je jen jeden svět,
je jen jeden den, co
budu tady naposled.

Je jen jedna cesta,
jak se dobrým stát,
je je jedna touha
lásku najít na pořád.

R: Tak C
vítávám každičkej F
den,
když se G
toulávám nad obzoF
rem.
Tak C
vítávám každičkej F
den,
když se G
toulávám nad obzoF
rem.

Ulrychovi: Prý musíš mluvit tiše

R: [: Prý mE
usíš mluvit tG
išE
e,
abD
y tě bylo slE
yšet,
prý mE
usíš mluvit tG
išE
e,
D
abys uslyšE
el. :]

1. NE
ěkdo musí být první,
někdo prD
ostě musí zE
ačít,
kdo řD
ekne: Lidi stE
ačí,
teď už se nD
eslyšíme nE
avzájem.

2. A tak jsem začal šeptat
a nenechal se zdeptat
všemi co kolem chodili
a na čelo si klepali.

3. Já mluvil čím dál tišej,
a když jsem ztichnul docela,
tak uslyšel jsem trávu,
jak ke mně tiše mluvila.

4. S něčím tak strašně krásným
jsem se musel lidem svěřit,
proč nechtěli mi věřit,
proč klepali si na čelo?

5. Jen pan doktor v tichém domě
má pochopení pro mně,
ten se mě na nic neptá,
jenom si se mnou šeptá.

6. O tom že v tichém hlase trávy
slyšíme samé dobré zprávy,
a myslete si co chcete,
my dva jsme nejšťastnější na světě.

Vladimír Mišík: Slunečný hrob

E
Usínám a F#mi
chtěl bych se vrátit
o něG#mi
jakej ten rok zpátF#mi
ky
E
být zase malým F#mi
klukem
který si G#mi
rád hraje a který je F#mi
s tebouE

E
Zdá se F#mi
mi G#mi
je to moc let
E
já byl F#mi
kluk, G#mi
kterej F#mi
chtěl
E
ZnáF#mi
ti svět, G#mi
s tebou F#mi
jsem si hrE
ál

E
Vrátím F#mi
se a chtěl G#mi
bych rádE

být s F#mi
tebou G#mi
zavzpoF#mi
mínat
E
mám F#mi
teď G#mi
ale F#mi
zprávu zlE
ou E7

C#mi
Suchá A
hlína G#mi
taF#mi
dy
C#mi
NevzD#mi
klíAmi
čí bez G#mi
voF#mi
dy
G#mi
Já zatím F#mi
poklekám G#mi
vzpomínkou pocH
ta se vzdává

E
Loučím F#mi
se a něG#mi
co však tam E
zůstalo
F#mi
z těchG#mi
našichF#mi
dnů
E
já F#mi
teď vím G#mi
že tu F#mi
zůstanuEE7

Nemohu spát a probouzím se
a zase se nemohu ubránit myšlence
vrátit se o nějakej ten rok zpátky
být zase malým klukem,
který si rád hraje,který je s tebou.

Vladimír Mišík: Variace na renesanční téma

1. Ami
Láska je jako F
večernice G
plující noční Ami
oblohou,
zavřete dveře F
na petlice, G
zhasněte v domě všechny Ami
svíce
a opevněte svoje F
těla, G
vy, kterým srdce Ami
zkameněla.C G/H Ami C/G D F E Ami

2. Láska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,
námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,
láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
[:které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest:].

3. Láska je jako večernice plující noční oblohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou …

Wabi Daněk: Rosa na Kolejích

1. C
Tak jako jazyk F6
stále naF#6
ráG6
ží na vylomenej C
zub,
tak se vracím k F6
svýmu náF#6
draG6
ží abych šel zas C
dál
Přede mnou F6
stíny se G6
dlouží a Ami
nad krajinou Cdim
krouží
podivnej F6
pták, F#6
G6
pták nebo C
mrak.

R: C
Tak do toho F6
šlápni ať G6
vidíš kouF6
sek C
světa,
vzít do dlaně F6
dálku G6
zase jedF6
nou C
zkus.
Telegrafní F6
dráty G6
hrajou ti F6
už C
léta,
nekonečne F6
dlouF#6
hý, moG6
noF#6
tónF6
ní bluC
es.

*: C
Je ráno, je ráno.
Nohama F6
stíF#6
ráš roG6
su na F6
koF#6
lejíchC
.

2. Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj,
co si raděi počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kojelích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni… 2X

Werich Jan: Život je jen náhoda

PrG
oč že se mi kBb
aždou noc o tom jen zdG
á, o tom jen zdE
á,
že v mA7
ém životě vyšla mG
á tEmi
ak šťD7
astná a krG
ásnA7
á hvCmaj7
ězda,D

prG
oč že se mi kBb
aždou noc o tom jen zdG
á, že ta hvězdE
a
mi dA7
á to štěstí, o němž sG
e mEmi
i vD7
e dne nezdG
á,D#FG

zdHmi
ání klF#
ame, mHmi
imoto každý sE9
en,
který v nE7
ociD
mFdim
ívámeA7
, zA+
ažene přD
íštD9
í dD7
en.D+

ŽG
ivot je jen nC7
áhoda, jG
ednou jsi dole, jednou nG7
ahoře,
žC
ivot plyne jCmi6
ak voda D#7
a smG
rt je jD+
ako mořG
e,D+

kG
aždý k moři dC7
opluje, nG
ěkdo dříve a někdo pG7
ozději,
kdC
o v životě mCmi6
iluje, D#7
ať nG
eztrácD+
í nadějG
i,G+

C
až uvidíš v životě zG
ázraky, ktC
eré jenom láskGdim
a umG
í,
zlA7
até rybky vyletí nA9
ad mrakyA+
, pD
ak porGdim
ozumíG#dim
š,DD+

žG
e je život jC7
ak voda, ktG
erou láska ve víno prG7
omění,
lC
áska že je nCmi6
áhoda D#7
a bG
ez ní štD+
ěstí nenG
í.D+G

Žalman: Ho ho Watanay

1. D
Spinkej můj maličký, C
máš v očích D
hvězdičky,
dám ti je C
do vlasů, tak G
usínej, tak D
usínej.

R: D
Ho ho Watanay C
ho ho D
Watanay
ho ho C
Watanay G
kiokena D
kiokena.

2. Sladkou vůňi nese ti noční motýl z perleti,
vánek ho kolíbá, už usíná, už usíná.

3. V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni,
má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.

4. V dlani motýl usíná, hvězdička už zhasíná,
vánek co ji k tobě nes až do léta ti odlétá.

Žalman: Jantarová země

1. Do Ami
splašenejch C
koní už zase lovci Ami
střílí
ulicí je C
ženou dolů k ohradámEmi

]zítra jako Dmi
vloni hra je pro ně Ami
dohraná
bujný hlavy Dmi
skloní někam do Ami
trávy

R: Dmi
Krá - až si kabát Ami
změní
Dmi
krá - bílé vrány odletíAmi

Dmi]krá - v Jantarový Ami
zemi
přistanou F
v jiném stoletíEmi Dmi Ami Dmi Ami

2. Zamčený jsou stáje kat už hřívy stříhá
lovčí král je v kapli po stý korunován
sníh pomalu taje těla stromů se probouzí
v Jantarový zemi bude zas co pít

Žalman: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7
Sedím na kolejích D7
které nikam nevedouG C G

Ami7
koukám na kopřetinu jak D7
miluje se s lebedouG C G

Ami7
Mraky vzaly slunce D7
zase pod svou ochranuG Emi

JenAmi7
ty nejdeš holka zlatá D7
kdypak já tě dostanuG D7

R: G
Z ráje my vyhnaní Emi
z ráje, kde není
už Ami7
místa C7
prej něco se G
chystáD

G
Z ráje nablýskaných Em
plesů jdem zpátky
do Ami7
lesů C7
Za nějakej G
čas D

2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …