Andrejka- kytara (CZ)

26. 4. 2024

: Dívka s perlami ve vlasech

E|-0-2-3-0-3-2-0-2--0-----------0-2-3-0-3-2-0-2--0----------|
H|----------------3--0-1-0---------------------3--0-1-0-----|
G|----------------------2-0-0------------------------2-0-0--|
D|-------------------------4-2--------------------------4-2-|

E|-7-7-7-5-3-5--0-5-5-5-5-3-0-3-5--7-7-7-5-3-5--0-5-5-3-0-|
H|--------------------------------------------------------|
G|--------------------------------------------------------|
D|--------------------------------------------------------|

1. Emi 
Zas mě tu D 
máš Ami 
nějak se Emi 
mračíš
Emi 
vybledlej D 
smích Ami 
už ve dveEmi 
řích
S čelenkou perel svatozář strácíš
kolik se platí za vláčnej hřích

R: No tak G 
lásko D 
co chceš mi říct
Ami 
máš už perly Emi 
možná i víc
G 
lásko D 
na co se ptáš Ami 
svíčku zhasíEmi 
náš
Nemám lásko co bych ti dal
chtělas všechno nebyl jsem král
lásko na co se ptáš perly ve vlasech máš

2. Tvý horky rty víc radši ne
nejsou už mý nejsi má Cher
Něco snad chápu to ne to ne
bolí to hořím jak černej thér

R: No tak lásko …… 

R: No tak lásko kdo mi tě vzal
komu dalas tělo i duši
lásko na co je pláč když to skončit má
vždyť už lásko, svý perly máš
tak proč padaj, měněj se v slzy
lásko, na co je pláč perly ve vlasech máš

R: No tak lásko ……

4. Chtěla jsi víc pro svoje touhy
já chudej princ mám jen co mám
Co vlastně zbývá jen slzy pouhý
ze svatebních zvonů z nebeskejch bran

R: No tak lásko ……
1

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když F 
mraky černé C 
jdou
lidem nad G7 
hlavou F 
smutnou dálavouC 
.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu G7 
prázdnou Franky Dlouhán,
po státech F 
toulal se jen C 
sám a že
byl F 
veselej, tak C 
každej měl ho G 
rád.
Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a C 
zase jede Ami 
dál.
A F 
každej kdo s ním G 
chvilku byl,
tak F 
dlouho G7 
se pak C 
smál.

2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
2

: Když náš táta hrál

1. Když G 
jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí,
C 
scházeli se farmáři tam G 
u nás v přízemí,
G 
mezi nima můj táta u piva sedával
D7 
a tu svoji nejmilejší G 
hrál.C G D7 G 
 

2. Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět,
už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět,
kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát,
tak zase slyšet svýho tátu hrát.

3. Ta písnička mě vedla mým celým životem,
když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem,
a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál,
když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál.

4. To všechno už je dávno, táta je pod zemí,
když je noc a měsíc, potom zdá se mi,
jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát,
zase jeho píseň slyšel hrát.
3

: Little Big Horn

1. Tam, kde lAmi 
eží Little Big Horn, je indiánská zem,
tam přijíždí generál Custer sDmi 
e svým praporem,
modAmi 
rý kabáty jezdců, stíny Dmi 
dlouhejch karabin,
a z Ami 
indiánskejch signálů po nebi letí dA 
ým.

R: A 
Říkal to Jim Bridger já měl jsem v noci E 
sen,
pod sedmou kavalerií jak krví rudne A 
zem,
kmen Siouxů je statečný a A7 
dobře svůj kraj D 
zná,
proč CE 
uster neposlouchá ta A 
slova varovAmi 
ná.

2. Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií
táhne generál Custer s sedmou kavalerií,
marně mu stopař Bridger radí "Zpátky povel dej!"
Jedinou možnost ještě máš, život si zachovej.

R: Říkal to Jim Bridger …

3. Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti stín,
padají jezdci z koní, výstřely z karabin,
límce modrejch kabátů barví krev červená,
kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná.

R: Říkal to Jim Bridger …

4. Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad krajem,
v oblacích prachu mizí Siouxů vítězný kmen,
cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál,
tam uprostřed svých vojáků leží i generál.

R: Říkal to Jim Bridger … + neposlouchal ta slova varovná. 

4

: Zátoka

1. V zátoce C 
malý je F 
celej den C 
stín, 
dneska je Ami 
tichá, já dobře C 
vím, 
kdy ten stín Ami 
zmizí i z duše moC 
jí, 
za vodou F 
čekám na lásku svoC 
ji. 

2. Poslední dříví jsem na oheň dal, 
i kdyby nocí překrásně hřál, 
já nespím, to víš, jak bych si přál, 
proč si mě Hardy na práci vzal? 

3. Pomalu svítá a krávy jdou pít, 
v sedle zas musím celej den být, 
proč má tvůj tatík, ach, tolika stád, 
tejden už sháním a nemůžu spát 

4. Zítra se vrátím na jižní díl, 
v zátoce naší, tam bude můj cíl, 
vítr se zdvihá a měsíc je blíž, 
zítra stín zmizí, dobře to víš. 
5

: Lodníkův lament

1. Emi 
Já snad G 
hned, když jsem se D 
narodil, na G 
bludnej D 
kámen G 
šláp',
a do školy moc D 
nechodil, i Emi 
tak je D 
ze mě Emi 
chlap,
velký G 
dusno, který D 
nad hlavou mi G 
doma D 
viseG 
lo,
drsnýmu chlapu D 
nesvědčí, já Emi 
ťuk' si D 
na čeEmi 
lo.D G D G C G 
 

R: MáG 
ma mě doma držela a D 
táta na mě dřel,
já moh' jsem jít hned študovat, kdyG 
bych jen trochu chtěl,
voženit se, vzít si ňákou D 
trajdu copatou
a za její lásku platit G 
celou vejplatou, hó Emi 
hou.

2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.

R: 

3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.

R: 

4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.

R: 

5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.
6

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem C 
břehům proklaAmi 
tejm, který Dmi 
v drápech má C 
ďábel Dmi 
sám,
bílou přídí C 
šalupy My Ami 
Gray míří Dmi 
k útesům C 
který Dmi 
znám.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní někdo Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a C 
v ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník co C 
sám do něj Dmi 
psal.

2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní jsem jen Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a v C 
ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník a v C 
něm co jsem Dmi 
psal.
7

: Jožin z bažin

1. JAmi 
edu takhle tábořit ŠkE 
odou 100 na Ami 
Oravu,
spěchám proto, riskuji, prE 
ojíždím přes MAmi 
oravu.
ŘG7 
ádí tam to strC 
ašidlo, vG7 
ystupuje z bC 
ažE 
in,
žAmi 
ere hlavně Pražáky a jmE 
enuje se Ami 
JožiG7 
n.
R: JC 
ožin z bažin močálem se plG7 
íží,
Jožin z bažin k vesnici se blC 
íží,
Jožin z bažin už si zuby brG7 
ousí,
Jožin z bažin kouše, saje, rdC 
ousí.
NF 
a Jožina z bC 
ažin, kG 
oho by to napadlC 
o,
plF 
atí jen a pC 
ouze prG 
áškovací letadlC 
o.E 
 
2. Projížděl jsem Moravou směrem na Vizovice,
přivítal mě předseda, řek' mi u slivovice:
"Živého či mrtvého Jožina kdo přivede,
tomu já dám za ženu dceru a půl JZD!"
R: 
3. Říkám:"Dej mi, předsedo, letadlo a prášek,
Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček."
Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl,
na Jožina z letadla prášek pěkně klesl.
R: Jožin z bažin už je celý bílý,
Jožin z bažin z močálu ven pílí,
Jožin z bažin dostal se na kámen,
Jožin z bažin - tady je s ním amen!
Jožina jsem dostal, už ho držím, johoho,
dobré každé lóve, prodám já ho do ZOO.
8

: Dokud se zpívá

1. Z C 
Těšína Emi 
vyjíždí Dmi7 
vlaky co F 
čtvrthodiC 
nu,Emi Dmi7 G7 
 
C 
včera jsem Emi 
nespal a Dmi7 
ani dnes F 
nespočiC 
nu,Emi Dmi7 G 
 
F 
svatý MedG 
ard, můj patrC 
on, ťuká si naAmi 
 čelo,G 
 
ale F 
dokud se G 
zpívá, F 
ještě se G 
neumřeC 
lo, hóhEmi 
ó.Dmi7 G7 
 

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
9

: Grónská píseň

1. DD 
aleko nEmi 
a severu jA7 
e Grónská zD 
em,
žD 
ije tam Emi 
Eskymačka s A7 
EskymákD 
em,
/: my bychom Emi 
umrzli, jim nG 
ení zimD 
a,
snídají nEmi 
anuky A7 
a eskimD 
a. :/
2. Mají se bezvadně, vyspí se moc,
půl roku trvá tam polární noc,
/: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven,
půl roku trvá tam polární den. :/
3. Když sněhu napadne nad kotníky,
hrávají s medvědy na četníky,
/: medvědi těžko jsou k poražení,
neboť medvědy ve sněhu vidět není. :/
4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě
zaklepe na na íglů hlavní medvěd:
/: "Dobrý den, mohu dál na vteřinu?
Nesu vám trochu ryb na svačinu." :/
5. V kotlíku bublá çaj, kamna hřejí,
psi venku hlídají před zloději,
/: smíchem se otřásá celé íglů,
neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :/
6. Tak žijou vesele na severu,
srandu si dělají z teploměrů,
/: my bychom umrzli, jim není zima,
neboť jsou doma a mezi svýma. :/
10

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:
"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, bG7 
udeš doktorem prC 
áv.
Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "ChcG7 
i být hlídačem krC 
av."

R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,
jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý dG7 
en zpívat si jC 
en,
G7 
zpívat si: C 
pam pam pamF G7 C 
…

2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
11

: Když mě brali za vojáka

1. Ami 
Když mě brali za voC 
jáka, G 
stříhali mě dohoC 
la,
Dmi 
vypadal jsem jako Ami 
blbec,
E7 
jak ti všichni dokoF 
la, G 
la, C 
la, G 
la,
Ami 
jak ti všichni E7 
dokoAmi 
la.

2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,
jak mám správný voják býti
a svou zemi chrániti, ti, ti, ti,
a svou zemi chrániti.

3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,
vzpomněl jsem si na svou milou,
krásně jsem si zabulil, lil, lil, lil,
krásně jsem si zabulil.

4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,
po chodbě furt někdo chodil,
tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,
tak nebylo z toho nic.

5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,
protože mladá holka lásku potřebuje
a tak si k lásce pomohla, la, la, la,
a tak si k lásce pomohla.

6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,
řek jí, že má zrovna volný kvartýr,
tak se sbalit nechala, la, la, la,
tak se sbalit nechala.

7. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila,
nashledanou pane Fráňo Šrámku,
písnička už skončila, la, la, la,
jakpak se vám líbila, la, la, la,
nic moc extra nebyla.
12

: Tři čuníci

1. V řC 
adě za sebou tři čuníci jdou,
ťápají si v blátě cestou-necestAmi 
ou,
kDmi 
ufry nemají, cestu neznajG7 
í,
vDmi 
yšli prostě do světa a vG7 
esele si zpívají: uí uí uí …
2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem,
tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem,
ušima bimbají, žito křoupají,
vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí …
3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!,
tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž,
lidé zírají, důvod neznají,
proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí …
4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech,
sednou ke studánce na vysoký břeh,
ušima bimbají, kopýtka máchají,
chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí …
5. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak,
k sobě přitisknou se čumák na čumák,
blesky bleskají, kapky pleskají,
oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí …
6. Za tu spoustu let, co je světem svět,
přešli zeměkouli třikrát tam a zpět
v řadě za sebou, hele, támhle jdou,
pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí …
13

: Holubí dům

1. Ami 
ZpívG 
ám F 
ptákům a E 
zvlášť holuAmi 
bům,
stáG 
val F 
v údolí E 
mém starý Ami 
dům,
C 
ptáG 
ků C 
houf zaléG 
tal ke kroC 
vům,
Ami 
měl G 
jsem F 
rád holuE 
bích křídel Ami 
šum.
Vlídná dívka jim házela hrách,
mávání perutí víří prach,
ptáci krouží a neznají strach,
měl jsem rád starý dům, jeho práh.
R. Hledám Dmi 
dům holuG7 
bí, kdopak C 
z vás cestu Ami 
ví?
Míval Dmi 
stáj roubeG7 
nou, bílý C 
štít.
Kde je Dmi 
dům holuG7 
bí a ta C 
dívka, kde Ami 
spí,
vždyť to Dmi 
ví, že jsem E 
chtěl pro ni Ami 
žít.DAmi 
 
2. Sdílný déšť vypráví okapům,
bláhový, kdo hledá tenhle dům.
Odrůstáš chlapeckým střevícům,
neslyšíš holubích křídel šum.
Nabízej úplatou cokoli,
nepojíš cukrových homolí,
můžeš mít třeba zrak sokolí,
nespatříš ztracené údolí.
R. Hledám dům holubí, …..
14

: Jahody mražený

1. PA 
oslala mě moje dívka pD 
ro jahody červeA 
ný,
bG 
ez nich se prý nemám vE 
racet, tA 
ak tu stojím ztrápeA 
ný.
A 
Když se dívám co je sněhu, fD 
ouká vítr, pálí mA 
ráz,
mG 
ožná že si holka mE 
yslí, A 
že se mě tak zbaví sE 
náz.

R. /: ZG 
apoměla vážeD 
ní, A 
na jahody mražeE 
ný,
G 
na jahody mražeD 
ný, v A 
igelitu baleE 
ný. :/

2. Pohádku to připomíná o dvanácti měsíčkách,
nechtěla mi říci sbohem, teď by chtěla abych plách.
Mohl bych se klidně vrátit, vím však že mě nečeká,
měla mi to říci sbohem, že jiného ráda má.
15

: Šípková Růženka

1. Ještě Ami 
spí a spí a spí zámek šG 
ípkový,
Ami 
žádný princ tam v lesích Emi 
ptáky neloví,
ještě Ami 
spí a spí a spí dívka zG 
akletá,
Ami 
u lůžka jí planá rEmi 
ůže rozkvétá.
R. F 
To se sG 
chválně dětem Ami 
říká,
aby F 
s důvěrG 
ou šli sC 
pát, kE 
lidně spát,
že se Ami 
dům probouG 
zí a ta C 
kráska prociF 
tá,
zatím Dmi 
spí tam Emi 
dál, spí tam vAmi 
 růžích.
2. Kdo ji ústa k ústům dá, kdo ji zachrání,
kdo si dívku pobledlou, vezme za paní,
vyjdi zítra za ní a nevěř pohádkám,
žádný princ už není, musíš tam jít sám.
R. +  Ami 
Musíš vyjít sG 
ám, nesmíš vC 
ěřit pohádkF 
ám,
čekáDmi 
 dívka Emi 
dál, spí tam vAmi 
 růžích,
čF 
eká dívka Emi 
dál, spí tam A4sus 
 v růžícA 
h.
16

: Colorado

G 
Táta vždycky říkal hochu žádný C 
strachy
seš kovboj G 
v Coloradu můžeš krávy D 
pást
já radši G 
utratil jsem psa a všechny C 
prachy
do srdce G 
Evropy já D 
v klidu odjel G 
krást

Narvaný kapsy prsteny řetězy zlatý
tam kolem krku místní indiáni maj
a ti co nemakaj tak sou nejvíc bohatý
musím si pohnout dokavaď tam rozdávaj

Z Billa na G 
Nováka změním si svý C 
jméno
a až tu G 
malou zemi celou D 
rozkradem. Rozkradem
tak se G 
vrátím ve svý rodný ColoEmi 
raC 
do
a o tý G 
zlatý žíle D 
řeknu doma G 
všem

Tam kradou všichni co okolo bydlej
šerif se na ně jenom hezky usmívá
kdyby se nesmál tak ho okamžitě zmydlej
házej mu kosti za to že se nedívá

Místo krav tam nelžu vám prej pasou holky
a když jim nezaplatíš vyrazej ti dech
ale s IQ to tam nebude tak horký
místo na koních tam jezděj v medvědech

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem 
17

: Anděl

1. Z C 
rozmláceAmi 
nýho kostela v C 
krabici s G7 
kusem mýdla
C 
přinesl Ami 
jsem si anděla, C 
polámaG7 
li mu křídC 
la,
díval se Ami 
na mě oddaně, C 
já měl jsem G7 
trochu trému,
C 
tak vtiskl Ami 
jsem mu do dlaně C 
lahvičku G7 
od parféC 
mu.

R: C 
A proto, pAmi 
rosím, věř mi, C 
chtěl jsem ho G7 
žádat,
C 
aby mi Ami 
mezi dveřmi C 
pomohl G7 
hádat,
C 
co mě čeká Ami G7 
 a nemiC 
ne, co mě čekáAmi G7 
 a nemiC 
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
18

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou C 
bubáci,
G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen E7 
vojáci,
F 
přijeli v hranatých železných maringoE 
tkách.

2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
PršíEmi 
 a  Ami 
venku Emi 
se  Ami 
setměEmi 
lo,Ami Emi 
 
Ami 
tato Emi 
noc Ami 
nebuEmi 
de Ami 
krátká,Emi Ami Emi 
 
Ami 
beránEmi 
ka  F 
vlku se Ami 
zachtělo,
F 
bratříčAmi 
ku, zavřel jsi E 
vrátka?

3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratříAmi 
čku, F 
zavírej Ami 
vrátka! F Ami 
   F 
Zavírej Ami 
vrátka!
19

: Cesta

Intro: C G Ami F G 

1. Tou C 
cestou  
Tím směrem prý bych se Gsus4 
dávno měl G 
dát 
Když Dmi 
sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají 
Kus F 
něhy ti za nehty G 
slíbí a dají

2. Víc síly 
se prát, na dně víc dávat než brát.
A i když se vleče a je schůdná jen v kleče
Donutí přestat se zbytečně ptát

R: Jestli se C 
blížím k cíli  
Kolik G 
zbývá víry, kam Ami 
zvou  
Svodidla, co po tmě mi F 
lžou?G 
  
Zda couvám zpátky
A plýtvám řádky, co řvou
Že už mi doma neotevřou  

3. Nebo jít s proudem
Na lusknutí prstu se začít hned smát, 
Mít svůj chodník slávy a před sebou davy 
A přes zkroucená záda být součástí stáda

4. Ale zpívat 
A hrát, kotníky líbat, a stát
Na křídlech všech slavíků, a vlastně už ze zvyku
Přestat se zbytečně ptát 
20

: Ty a já


1. Znám C 
milion blyštivých měst v nich milion F 
dveří  
za G 
nimi labyrinty cest co mě lákají C 
dál  
a C 
nad tím vším ještě víc hvězd chceš ať mě F 
střeží 
G 
abych se neztratil abych se nenachyC 
tal Emi7 
 

R: ProtožeF 
 ty a já jsme G 
jedno jen ze dvou částí  
protože F 
ty a já jsme G 
dvě křídla nad propastí 
a tak C 
doufám, že to co mě i tebe tak F 
mrazí 
G 
nejsou jen tři tečky na konci C 
frá-zí Emi 
 Emi7 
 
a tak C 
doufám, že to co mě i tebe tak F 
mrazí 
G 
nejsou jen tři tečky na konci C 
 frá-Emi 
zí 

2. Znám sto tisíc scénářů v nich sto tisíc rolí 
a uprostřed všech ta jediná co bych chtěl hrát 
je to ta co jsi vepsala do snářů a co nás pojí 
co s ní každý den vstávám a večer jdu spát 

R: 

trumpeta: Am Fmaj7 Em F FG Am Fmaj7 Em F G 

a tak doufám, že to co mě i tebe tak mrazí 
nejsou jen tři tečky na konci frází 
a tak doufám, že to co mě i tebe tak mrazí 
nejsou jen tři tečky na konci frází
21

: Kdyby tady byla taková panenka

1. G 
Kdyby tady byla taková panenka,
D7 
která by mě chtěG 
la.
C 
Která by mě chtěla G 
syna vychovala,
D7 
přitom pannou G 
byla.

2. Kdybych já ti měla syna vychovati,
přitom pannou býti.
Ty by jsi mě musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.

3. Kdybych já ti musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.
Ty bys mi musela košiličku šíti,
bez jahel a nití.

4. Kdybych já ti měla košiličku šíti,
bez jahel a nití.
Ty by si mě musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.

5. Kdybych já ti musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.
Lezli bysme spolu, spadli bysme dolů,
byl by konec všemu.
22

: šrouby a matice

Mezi zemí a A 
 nebem A širým E 
 světem 
Je jeden Hmi 
 náš Tak dobře ho D 
 znáš E 
 
Mezi nebem a A 
 zemí Jsou věci E 
 který 
Moje milá Hmi 
 Můžu jen D 
 já E 
 

Tahat tě A 
 za vlasy, dýchat ti E 
 do tváře, 
Dělat si Hmi 
 nároky na tvoje D 
 polštáře 
Sahat ti A 
 pod sukni, kousat tě E 
 na ruce 
Dělat ti Hmi 
 snídani, říkat ti D 
 opice. 

Mezi světlem anocí 
Houpu těv bocích 
Na tisíckrát,dělám torád 
Mezi nocí asvětlem 
Zimou ilétem 
Je spoustarán, 
kdy můžu jensám 

Tahat těza vlasy, dýchat tido tváře, 
Dělat sinároky na tvojepolštáře 
Sahatti pod sukni, kousat těna ruce 
Dělat tisnídani, říkat tiopice. 
Platit tivýdaje, prdět sivě vaně 
Kvůli tvépověsti porvat sev hospodě 
nosit tilekníny, vrtat tipolice. 
Jsme časemkalený šrouby amatice 

Tahat těza vlasy, dýchat tido tváře, 
Dělat sinároky na tvojepolštáře 
Sahatti pod sukni, kousat těna ruce 
Dělat tisnídani, říkat tiopice. 
Platit tivýdaje, prdět sivě vaně 
Kvůli tvépověsti porvat sev hospodě 
nosit tilekníny, vrtat tipolice. 
Jsme časemkalený šrouby amatice 

Vysokonad zemí, 
životemkalený, 
navěkyspojení. 
Šrouby amatice 
Šrouby amatice 
Šrouby a matice 
Šrouby a matice 
23

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho C 
vejš, ať má G 
dost.
Pověste ho Dmi 
vejš, ať se Ami 
houpá, že tu G 
byl nezvanej Ami 
host.

1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se E 
uměl smát i Ami 
vám.

R2: Nad hlaC 
vou mi slunce G 
pálí konec Dmi 
můj nic neodC 
dáG 
lí,
do svých C 
snů se dívám z G 
dáli.
A do Dmi 
uší mi stále zní tahle E 
moje píseň poslední

3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

24

: Prodavač

G 
Pojďte všichni dovnitř, pozvěte si všechny známé,
my vám dobrou radu dáme, neboť právě otvíráme,
prodáváme, vyděláváme, co kdo chcete, tak to máme,
co nemáme objednáme, všechno známe, všechno víme,
poradíme, posloužíme.

1. G 
Stál krámek v naší ulici, v něm C 
párky, buřty s hořčicí
a D7 
bonbóny a sýr a sladký G 
mák.
Tam chodíval jsem potají, tak jak to kluci dělají
a ochutnával od okurek lák
a C 
pro mou duši nevinnou pan G 
vedoucí byl
hrdinou, když A7 
po obědě začal proD7 
dávat
G 
Měl jazyk mrštný jako bič a C 
já byl z něho celý pryč
a touD7 
žil jsem se prodavačem G 
stát.

R: G 
Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka,
C 
kilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka,
D7 
všechno máme, co kdo chcete, obchod kvete, jen si račte G 
říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo,
navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo,
prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc.

2. Já nezapomněl na svůj cíl a záhy jsem se vyučil
a moh být ze mě prodavačů král.
Jenomže, jak běžel čas, náhle zaslechl jsem hudby hlas
a znenadání na jevišti stál.
I když nejsem králem zpěváků, teď zpívám s partou Fešáků
a nikdo vlastně neví, co jsem zač
Mě potlesk hřeje do uší a mnohý divák netuší,
že mu vlastně zpívá prodavač.

R: Pět deka, deset deka,…

Vím, že se život rozletí a sním o konci století,
kdy nikdo neví, co je chvat a shon 
a dětem líčí babička, jak vypadala elpíčka
a co byl vlastně starý gramofon.
I kdyby v roce dva tisíce byla veta po muzice,
obchod je věc stále kvetoucí.
Už se vidím, je to krása, ve výloze nápis hlásá:
Michal Tučný : odpovědný vedoucí.

R: Pět deka, deset deka,…
25

: Mája

Emi 
Maja, D 
Maja, C 
Maja, H 
Maja…
(stále dokola)

1. Emi 
Učení páni D 
zkušení,
C 
já bych Vám rád teď H 
podotknul.
Emi 
Nikdo z Vás nemá D 
tušení,
C 
že v dálce stojí H 
malý úl.

R: Z něj každé Emi 
ráno vylétává včelka D 
Mája,
C 
malá uličnice včelka H 
Mája.
Z něj každé Emi 
ráno vylétává včelka D 
Mája,
C 
naše kamarádka včelka H 
Mája…

2. Učení páni zkušení
já bych Vám rád teď podotknul.
Nikdo z Vás nemá tušení,
že v dálce stojí malý úl.

R: Z něj každé ráno vylétává včelka Mája,
malá uličnice včelka Mája
Z něj každé ráno vylétává Mája,
Mája ja ja ja…
naše kamarádka včelka Má…ja ja ja ja.

Maja, Maja, Maja, Maja… 
26

: Velrybářská Výprava

1. JedC 
nou plác mě přes F 
rameno JohG7 
ny zvanej KnechtC 
: 
"Mám Ami 
pro tebe, hoDmi 
chu, v pácu moc G7 
fajnovej kšeft!C 
" 
Objednal hned litr F 
rumu a G7 
pak nežně řvalC 
: 
"Sbal Ami 
se, jedem na Dmi 
velryby, prej G7 
až za polár.C 
" 

R: [: Výprava velC 
rybářská koleF 
m Grónska nezG7 
dařila se,C 
 
protože nejeli Ami 
jsme na velDmi 
ryby, ale G7 
na mrože.C 
 :] 

2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, 
nakládaj se sudy s rumem, maso, ovoce, 
vypluli jsme časne zrána, smer severní pól, 
dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol. 

R: Výprava verybářská …

3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz, 
hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz, 
na pobreží místo ženskejch mávaj tučňáci, 
v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci. 

R: Výprava verybářská …

4. Když jsme domú připluli, už psal se přítí rok, 
starej řejdař povídá, že nedá ani flok: 
"Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog, 
tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok." 

R: Výprava verybářská …

5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví, 
stáhli jsme mu kuži z těla, tomu hadovi, 
z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet, chachacha, 
máme velryb plný zuby, na to vezmi jed. 

R: Výprava verybářská …
27

: Severní vítr

1. Jdu s C 
děravou patou, mám Ami 
horečku zlatou
Jsem F 
chudý, jsem sláb a C 
nemocen
Hlava mě pálí a v Ami 
modravé dáli
Se F 
leskne a G 
třpytí můj C 
sen

2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí
Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě
Já nechám si tisíc krát zdát

R: C 
Severní C7 
vítr je F 
krutý, 
počítejC 
 lásko má s G7 
tím
C 
k nohám ti C7 
dám zlaté F 
pruty
nebo se C 
vůbec G 
nevrátímC 
 

3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem
Už slyším je výt blíž a blíž
už mají mou stopu, už větří že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž

4. Zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén
A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
Nad hrobem polární zář
28

: Statistika

1. C 
Je statisticky dokázáno, že Ami 
slunce vyjde každé ráno, 
C 
a i když je tma jako v ranci, noc Ami 
nemá celkem žádnou šanci. 

R: [: StatiF 
stika nuda G 
je, má však C 
cenné údaAmi 
je, 
nekleF 
sejte na mysG 
li, ona F 
vám to vyčísC 
lí. :] 

2. Když drak si z nosu síru pouští , a Honza na něj číhá v houští, 
tak statistika předpovídá, že nestvůra už neposnídá. 

R: Statistika nuda je…

3. Tak vyřiďte té ctěné sani, že záleží to čistě na ní, 
když nepustí ji choutky dračí, tak bude o hlavičku kratší. 

R: Statistika nuda je…
29

: Síla starejch vín

Capo I

Intro: G D Emi C Emi C Emi D G G 

1. Emi 
Podle nepsanejch C 
zákonů hledáme D 
něco,
co nám nejspíš schází.
Emi 
Podle prastarejch C 
pudů,
který nás D 
nutěj furt za něčim jít.
Emi 
Do stejný řeky nikdy C 
nevstoupíš,
klacky D 
sám sobě pod nohy házíš.
Emi 
Cos chtěl, máš, stejně C 
dojdeš k poznání.D 
 

R: Že věciG 
 některý jsouD 
 neměnný, jakEmi 
 síla starejch C 
vín,
a někdy je Emi 
tma kolem C 
nás,
to Emi 
když zrovna nejsme stálíD 
.
Najednou G 
blízký jsou siD 
 vzdálený,
to z Emi 
vočí kouká C 
nám,
tak na chvílíEmi 
 stůj, C 
vzpomínej,
no a Emi 
přiznej, taky jsme se D 
báli, co bude G 
dál,

2. Každej ctí asi jinej zákon a kdo ví,
co nám odvahu dává.
Každej má asi jinej kód a ty sám zřejmě všechno víš líp.
Jak když přesadíš starej strom,
taky to nebude velká sláva.
Cos chtěl máš, stejně dojdeš k poznání.

R: 2X
30

: Pánu Bohu do oken

1. Za devaA 
tero horami a devatero řekami, leží kraj líbezný jak z reklamy, 
tam v E 
pravdě pšenka nekvete, člověk zde vyvinul se z prasete. 
Oděni v sametové rubáše zloději loví zbytky guláše, 
z plastových talířku kartou ze zlata a při tom poslouchají Poupata. 
A tváře se tam nemění, pouze tituly a příjmení 
a kdo má peníze vystaví svou mordu u dálnice na billboardu. 
Potom řidič v skutku tvrdý chleba má furt on the road a s lumpama, 
učí se všechna hesla zpaměti a pak ty kecy hustí do dětí. 

Ref: A E 
Za co Pane Bože, za co? Trestáš tento prostý lid. 
Za co Pane Bože, za co? Nechal´s nás se napálit. 
Za co Pane Bože, za co? Zas čtyři roky v prdeli. 
Za co Pane Bože, za co? Omluv mě, že jsem tak smělý.

2. Mezi H F# 
pány, panuje věčná neshoda, jeden chce z vrchu, tož druhý musí zespoda, 
aby ochránil voliče občana, před kapitalistickýma zrůdama. 
Tak jedni kradou pro lidi a druzí od lidí, případné aférky se pod stůl odklidí, 
hlavně dodržovat všechny zásady, nejlíp se špína kydá za zády. 
Léta, už tajím svoji příslušnost, zemi co vyměnila hrubost, za slušnost, 
bo se mi nelíbí morální předlohy, čili papaláši hrající si na Bohy. 
Povinné školení pro všechny poslance, lehce planého žvanění, lehce arogance 
a místo polední debaty z prdu kulička, ať vzkvétá naše zemička. 

Ref: H F# 
Za co Pane Bože, za co…

3. Nutno C G 
ještě říct k tomu všemu, hledá mnohý nešťastný řešení v extrému 
a tak bacha na Rudé koalice, vzpomeňme, jaká je po třešních stolice. 
Nedávno přišla jedna děsivá zpráva, že se zase valí dělníci, tentokrát zprava, 
poznávacím znamením, jsou holé hlavy, neznalost dějin a ústavy. 
Přesto všechno, co lidstvu tají za živa, probírat všechny nepokoje v pajzlu u piva 
a stále věří na rytíře z Blaníku, než přijdou zvolil národ vyčkávací taktiku. 
Tak si tu pomalu, každý svůj život hnije, z úcty k tradici, ruka v ruku myje, 
upřímně řečeno trochu těžko mi je, že nám stačí DEMO-Demokracie 

Ref: C G 
Za co Pane Bože, za co…
31

: Pocity

1. G 
Z posledních pociD 
tů  Emi 
poskládám ještě jednu C 
úžasnou chvíli. 
G 
Je to tím, že jsi D 
tu. Emi 
Možná i tím, že C 
kdysi jsme byli, 
ty a G 
já, my dva, dvě D 
nahý těla, tak Emi 
neříkej, že C 
jinak jsi to chtěla. 
Tak G 
neříkej, D 
neříkej, Emi 
neříkej mi C 
nic.

2. Stala ses do noci. Z ničeho nic, moje platonická láska. 
Unaven bezmocí, usínám vedle tebe, něco ve mně praská.

A ranní probuzení a slova o štěstí, neboj se, to nic není. 
Pohled a okouzlení a prázdné náměstí na znamení. 

R: Jenže ty G 
neslyšíš,D 
 jenže ty Emi 
neposloucháš.C 
 
Snad ani G 
nevidíš,D 
 nebo spíš Emi 
nechceš vidět.C 
 

A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody. 
Zkus změnu uvidíš, pak vítej do svobody.

3. Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu utrhali křídla. 
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla. 
Říkej si o mě co chceš. Já jsem byl odjakživa blázen. 
Nevím, co nechápeš, ale vrať se na zem. 

R: Jenže ty neslyšíš…
32

: Půlnoční

1. D 
Jedu domů po trati, jedu přes kopG 
ce.A 
 
D 
Za okny padá, padá sníh, budou VánoG 
ce.A 
 
D 
Chmury, trable, starosti, nechal jsem ve měsG 
tě.A 
 
Už D 
slyším lidi na půlnoční zpívat v kosteG 
le.A 
 
HaleD 
luja, haleHmi 
lu - G 
ja.A 
 

2. D 
Ježíš na kříži ztrápený občas se usměG 
je.A 
 
D 
Na ty, co v zázrak uvěří, na ty co zpívaG 
jí.A 
 
HaleD 
luja, haleHmi 
lu - G 
ja. 

R: G 
Beránku D 
náš,A 
 na nebeHmi 
sích. 
G 
Stůj při D 
nás,A 
 až přijdeC 
 tma.G 
 
HaleD 
luja, haleHmi 
lu - G 
ja. A 
 

3. Stojím v prázdném kostele, hvězdy nade mnou. 
Z kříže zbyl jenom stín, a přesto slyším. 
Haleluja, halelu - ja. 

R: Beránku náš, na nebesích. 
Stůj při nás, až přijde tma. 
Beránku náš, na nebesích. 
Neopouštěj nás, až začnem se bát, bát.

Haleluja, halelu - ja. 
Haleluja, halelu - ja. 
Haleluja.
33

: Láska je jako večernice

Ami 
Láska je jako večerF 
nice 
G 
plující černouAmi 
 oblohou, 
zavřete dveře na petF 
lice, 
G 
zhasněte v domě všechny Ami 
svíce 
a opevněte svoje F 
těla, 
G 
vy, kterým srdce zkaAmi 
meněla. 

C G Ami C D F Em7 Ami 
Aaaaa…

Láska je jako krásná loď, 
která ztratila kapitána, 
námořníkům se třesou ruce 
a bojí se, co bude zrána, 

Láska je jako bolest z probuzení 
a horké ruce hvězd, 
které ti oknem do vězení 
květiny sypou ze svatebních cest.

C G Ami C D F Em7 Ami 
Aaaaa…

Láska je jako večernice
plující černou oblohou, 
náš život hoří jako svíce
a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce
a mrtví milovat nemohou.

C G Ami C D F Em7 Ami 
Aaaaa…
34

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 

1. Ami 
Nebe je modrý a E 
zlatý, bílá sluneční Ami 
záře,
Ami 
horko a sváteční E 
šaty, vřava a zpocený Ami 
tváře,
Ami 
dobře vím, co se bude E 
dít, býk už se v ohradě Ami 
vzpíná,
Ami 
kdo chce, ten může E 
jít, já si dám sklenici Ami 
vína.

R2: Dmi 
Žízeň je veliká, Ami 
život mi utíká,
E 
nechte mě příjemně Ami 
snít,
Dmi 
ve stínu pod fíky Ami 
poslouchat slavíky,
E 
zpívat si s nima a Ami 
pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
35