ŠÁN 2022 - I. turnus

4. 11. 2025

: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi 
byla dívka, C 
která žila v Dmi 
Amesbury, 
s jasnýma F 
očima a C 
řečmi pánům Dmi 
navzdory, 
souseF 
dé o ní C 
říkali, že Dmi 
temná kouzla Ami 
zná 
a Bb 
že se lidem Ami 
vyhýbá a s Bb 
ďáblem C 
pletky Dmi(G) 
má. 

2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil 
a pověrčivý lid se na pastora obrátil, 
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, 
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, 
a když ji vedli městem, všichni kolem volali: 
"Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, 
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, 
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění 
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, 
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, 
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, 
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, 
a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!" 

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, 
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: 
"Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít 
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou 
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: 
"Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, 
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici 
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, 
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, 
zemřela tiše samotná pod letní oblohou … 
1

: Dva havrani

1. Když jsem se z Dmi 
pole vC 
raceDmi 
la, 
dva havrany jsem slC 
yšelDmi 
a, 
jak jeden drF 
uhého se ptC 
á: 
[: kdDmi 
o dneska večeřC 
i nám dDmi 
á? :] 

2. Ten první k druhému se otočil 
a černým křídlem cestu naznačil, 
krhavým zrakem k lesu hleděl 
[: a takto jemu odpověděl: :] 

3. "Za starým náspem, v trávě schoulený 
tam leží rytíř v boji raněný, 
a nikdo neví, že umírá, 
[: jen jeho kůň a jeho milá." :] 

4. "Jeho kůň dávno po lesích běhá 
a jeho milá už jiného má, 
už pro nás bude dosti místa, 
[: hostina naše už se chystá." :] 

5. "Na jeho bílé tváře usednem 
a jeho modré oči vyklovem, 
a až se masa nasytíme, 
[: z vlasů si hnízdo postavíme." :] 

B||---------------------------------------------------|
G||---------------------------------------------------|
D||--0----0----2----3----0----0----0---------------0--| --> 2X
A||-------------------------------------3-----3-------|

|-------------------------------1-------------------|
|----------------0----2----2---------2----2----0----|
|----3----3-----------------------------------------|
|---------------------------------------------------|

|----------------------------------------------------|
|---------------------------0------------------------|
|--0----0----2----3----3---------2----3----2----0----|
|----------------------------------------------------|

|-----------------------------------------------||
|---------------------------0-------------------||
|--0----0----2----3----3---------2----0----0----||
|-----------------------------------------------||
2

: Jarní tání

1. Když první Ami 
tání Dmi 
cestu sněhu C 
zkříží
a F 
nad leDmi 
dem se E7 
 voda objeAmi 
ví.
Voňavá zem se sněhem tiše plíží
tak nějak líp si balím, proč bůhví.

R: Přišel čas F 
slunce, G 
zrození a C 
tratí
na kterejch F 
potkáš G 
kluky ze všech C 
stranE7 
 
/:Hubenej Ami 
Joe, Čára, Ušoun se ti Dmi 
vrátí
oživne F 
kemp, E7 
 jaro vítej k Ami 
nám. :/

2. Kdo ví jak voní země, když se budí
pocit má vždy jak zrodil by se sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život nám.

R: Přišel čas slunce …

3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše fuk.
Pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk. 

R: Přišel čas slunce …
3

: Rozárka

1. Ami 
Nikdy neF 
řikej, že víš jak mi Emi 
je
s prázdnym Ami 
žaludkem, v žilách
víc Dmi 
vína než Emi 
krve. Ami 
Píšu tvůj F 
osud,
G 
propustku Ami 
do pekel, pálim ti Dmi 
cejch
a v rukou mám Emi 
kosu,
rozárAmi 
ko!

2. Řikej že víš jak mi je…
Ami 
 Emi 
 Ami 
 Emi 
 

3. Ami 
Tisíckrát F 
v noci budí ze Emi 
spaní
zlej Ami 
pocit že sklání se Dmi 
někdo nad Emi 
tebou.
Ami 
Pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z nás, Dmi 
dostal je čas, maj to Emi 
za sebou,
rozárAmi 
ko! 

4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami 
pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z Emi 
nás, rozárAmi 
ko!… :]
4

: Vodácká odborná

[: MeziC 
 proudy :], [: naše dlouhý lodi bloudí :], 
v loubí poutník G7 
roubí C 
vor, 
[: v poutech touhy oči poulí :], [: jak ty dlouhý lodi bloudí :], 
poslouchá nášG7 
 rozhoC 
vor: 

1. LC 
oďák, zabalák, vracák, hák, Ami 
bevarex, bagáž, líh, 
C 
zavírák, votvírák, táborák, D7 
epoxyd, laminát, klG 
íh, 
Ami 
kontra, Emi 
porcelán, Ami 
traverz, bort, C 
ve šlajsně G 
nesraz C 
vaz, 
spáchá zabalák mokrej mord na tom, kdo neG 
zabral C 
včasG7 
. 

2. Koňadra, kolejda, komínky, špricky, kanystr, flastr, šprajc, 
sekera, pilka, sirky, třísky, na břehu kouká zajc, 
citera, niněra, bendžo, bum, basa a kytary hlas, 
kofola, rokola, budvar, rum, západ a zrzavej vlas. 

3. Peřeje, kurděje, leje, zle je, koleje, voleje, les, 
singl, debl, triangl, bágl, mělčina, svačina, jez, 
zátoky, potoky, slapy, chlapi, léto se nevrací, 
oheň, povodeň, mraky, prachy, "vemte mě, vodáci!" 

D 
Kdo tu píseň nedovede, G 
tomu to holt nepojede, 
E 
ať se stydí v hospodě a A 
zdálky mává na lodě, 
F# 
kdo se vyzná v tomto hitu, H7 
ten bude mít autoritu, 
C 
tomu věnec Dmi 
budiž G 
dán, C 
ten je G 
vody C 
pán! 
5

: Dokud se zpívá

1. Z C 
Těšína Emi 
vyjíždí Dmi7 
vlaky co F 
čtvrthodiC 
nu,Emi Dmi7 G7 
 
C 
včera jsem Emi 
nespal a Dmi7 
ani dnes F 
nespočiC 
nu,Emi Dmi7 G 
 
F 
svatý MedG 
ard, můj patrC 
on, ťuká si naAmi 
 čelo,G 
 
ale F 
dokud se G 
zpívá, F 
ještě se G 
neumřeC 
lo, hóhEmi 
ó.Dmi7 G7 
 

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.
3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
6

: Osmá barva duhy

1. ChlAmi 
adná jsou dDmi 
ubnová rAmi 
ána,Dmi 
 
zAmi 
e slunce je vDmi 
idět jenom kC 
ousE7 
ek,
vAmi 
e flašce Dmi 
od CinzAmi 
anaDmi 
 
Ami 
úhoři, G 
úhoři třAmi 
ou se.
R: VšDmi 
ichni moji znAmi 
ámí teď spF 
í, spDmi 
í, spE7 
í doma s manželkami,
zDmi 
ůstali jsme sAmi 
ami - jE7 
á a jAmi 
á.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
čDmi 
erná je barva, kterou mE7 
ám teď nejradAmi 
ěji,
jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida
Dmi 
a našel vody, vody, vE7 
ody, vody, vody habadAmi 
ěj.
2. Kdyby měl někdo z vás zájem,
uděláme velikánský mejdan,
projdeme tam a zpět rájem
a svatý Petr bude náš strejda.
R: .3.
Pod okny řve někdo: kémo,
každý správný folkáč nosí vousy,
já umím jen písničky v E moll
a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože:
R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami,
zůstali jsme sami - já a vy.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
černá je barva, kterou mám teď nejraději,
jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida
a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.
7

: Píseň zhrzeného trampa

1. PC 
oněvadž nemám kG 
anady a nF 
eznám písně z pC 
amp,
hF 
óhóhC 
ó, a nG7 
eznám písně z pC 
ampG7 
,
vylC 
oučili mě z G 
osady, že prF 
ý jsem houby trC 
amp,
hF 
óhóhC 
ó, že prG7 
ý jsem houby trC 
amp.
2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví,
hóhóhó, jen ať to každej ví,
vyloučený z řad čundráků ten frajer libový,
hóhóhó, ten frajer libový.
R: JC 
á jsem G 
ostuda trAmi 
aperů, jF 
á mám rád C 
operu,
jG 
á mám rád jC 
azz (folk), rG7 
ock,
chC 
odím pG 
o světě bAmi 
ez nože, tF 
o prý se nC 
emože,
tG 
o prý jsem cvC 
ok.
JF 
á jsem nikdy neplul nC 
a šífu, a všem šD7 
erifům
jsem říkal:"BG 
ane, pane,"G7 
 
jC 
á jsem E7 
ostuda trAmi 
ampů, jF 
á když chlC 
empu,
tak v G7 
autokempC 
u.
3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky,
hóhóhó, jen žádný legrácky,
jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký,
hóhóhó, čestný čundrácký."
4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku,
hóhóhó, až dám se do cajku
a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku,
hóhóhó, akordy na Vlajku.
R: 
5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha,
hóhóhó, a mám zaracha,
na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha,
hóhóhó, a dávám si bacha.
6. Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb,
hóhóhó, nepoučí z chyb,
zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp,"
hóhóhó,"a zase bude líp."
R: + v tG7 
empC 
u.
8

: Obluda po Šánovsku

Gmi Cmi F D Dsus 
1. Jó, dvGmi 
ěstě nás tam bylo na Cmi 
brize do Číny 
a fF 
urt se jenom pilo, až D 
tuhly ledviDsus 
ny, 
a kdGmi 
yž už bylo k ránu a všCmi 
ichni pod vobraz, 
křik plF 
avčík na stožáru, a hlD 
ásek se mu Dsus 
třás:D 
 Dsus 
 

R: JG 
á tady nC 
ebudu, jG 
á vidím vC 
obludu, 
jG 
á vocaď prC 
yč pudu, jD 
ímá mě strach, Dsus 
jéé
chG 
yťte tu vC 
obludu, sG 
ežere pC 
alubu, 
tG 
ohle je vC 
o hubu, D 
ach, ich, ou, Gmi 
ach. 

2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar 
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár 
a rozčileně mrká svým vokem jediným, 
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým. 
R: Já tady nebudu …

3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu, 
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu, 
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš, 
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž. 
R: Já tady nebudu …

4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha, 
zalehl u zábradlí a házel flaškama, 
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu, 
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu. 
R: Já tady nebudu …

5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce, 
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce, 
pak démon alkoholu ji srazil v oceán, 
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál. 
R: Já tady nebudu … + D 
ach, ich, ooou, aGmi 
ch … 
9

: Anděl

1. Z C 
rozmláceAmi 
nýho kostela v C 
krabici s G7 
kusem mýdla
C 
přinesl Ami 
jsem si anděla, C 
polámaG7 
li mu křídC 
la,
díval se Ami 
na mě oddaně, C 
já měl jsem G7 
trochu trému,
C 
tak vtiskl Ami 
jsem mu do dlaně C 
lahvičku G7 
od parféC 
mu.

R: C 
A proto, pAmi 
rosím, věř mi, C 
chtěl jsem ho G7 
žádat,
C 
aby mi Ami 
mezi dveřmi C 
pomohl G7 
hádat,
C 
co mě čeká Ami G7 
 a nemiC 
ne, co mě čekáAmi G7 
 a nemiC 
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
10

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a štD 
ěrk a Ami 
udusaná hlEmi 
ína
a šedé šmAmi 
ouhy krD 
eslí do vlasG 
ů
[: a z hvězdných drAmi 
ah má špD 
erk, co kG 
amením se spH7 
íná,
Emi 
a pírka tD 
ouhy z křídel PegasEmi 
ů. :]D Emi D 
 

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,
pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly
tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,
sEmi 
eržante! Mávnou, D 
a budem zasvěceni!
MEmi 
orituri te salutant, morituri te salutD 
antEmi 
!D Emi H7 
 

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
11

: Veličenstvo Kat

1. V Dmi 
ponurém osvětlení C 
gotického Dmi 
sálu
F 
kupčíci vyděšení Gmi 
hledí do miA 
sálůDmi 
 
a houfec Bb 
mordýřů si C 
žádá požehDmi 
náC 
ní,
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.

2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF 
a korouhvi stC 
átu jBb 
e emblém s gC 
ilotinou,
z F 
ostnatýho drC 
átu pBb 
áchne to shnC7 
ilotinou,
v krGmi 
aji hnízdí hejno krkavDmi 
čí, Gmi 
lidu vládne mistr popravčA7 
í.

3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]
12

: Nagasaki Hirošima

1. C 
Tramvají G 
dvojkou F 
jezdíval G 
jsem do ŽideC 
nic,G 
 F 
 G 
 
z C 
tak velký G 
lásky F 
většinou G 
nezbyde Ami 
nic,
Z F 
takový C 
lásky F 
jsou kruhy C 
pod očiG 
ma
a dvě C 
spálený G 
srdce - F 
Nagasaki, G 
HirošiC 
ma. G 
 F 
 G 
 

2. Jsou jistý věci, co bych tesal do kamene,
tam, kde je láska, tam je všechno dovolené,
a tam, kde není, tam mě to nezajímá,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

3. Já nejsem svatej, ani ty nejsi svatá,
ale jablka z ráje bejvala jedovatá,
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic,
z tak velký lásky většinou nezbyde nic,
Z takový lásky jsou kruhy pod očima
/:a dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima:/ - 3X
13

: Nosorožec

1. PřAmi 
ivedl jsem domů Božce nDmi 
ádhernýho nAmi 
osorožce,
Dmi 
originál tlAmi 
ustokožce, kD#dim 
oupil jsem ho v hE7 
ospodě.
ZAmi 
a dva rumy a dvě vodky přDmi 
ipadal mi vAmi 
elmi krotký,
pDmi 
ošlapal mi pAmi 
olobotky, E7 
ale jinak v pAmi 
ohodě.
VznDmi 
ikly menší pAmi 
otíže přE7 
i nástupu dAmi 
o zdviže,
přDmi 
i výstupu zAmi 
e zdviže D#dim 
už nám to šlo lE7 
ehce.
VznAmi 
ikly větší potíže, kdDmi 
yž Božena v nAmi 
egližé,
kdDmi 
yž Božena v nAmi 
egližé řvD#dim(E7) 
ala, že ho nE7(Ami) 
echce.

2. Marně jsem se snažil Božce vnutit toho tlustokožce,
originál nosorožce, co nevidíš v obchodech.
Řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla: padej, sbohem,
zabouchla nám před nosorohem, tak tu sedím na schodech.
Co nevidím - souseda, jak táhne domů medvěda,
originál medvěda, tuším značky grizzly.
Už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje
a zamčela a trucuje, tak si to taky slízli.

3. TAmi 
ak tu sedím se sousedem, s nDmi 
osorožcem Ami 
a s medvědem,
nDmi 
adáváme jAmi 
ako jeden nE7 
a ty naše slAmi 
epice.
14

: Ráda se miluje

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, rG 
áda jC 
í, rF 
áda si jEmi 
enom tak zpAmi 
ívá,
vrabci se na plotě hG 
ádajC 
í, kF 
olik že čEmi 
asu jí zbAmi 
ývá.

1. NF 
ež vítr dostrká k C 
útesu tF 
u její legrační bC 
árkE 
u
a PAmi 
ámbu si ve svým nG 
otesC 
u F 
udělá jEmi 
en další čAmi 
árku.

R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
15

: Čtyři malý plyšáci

1. Ami 
Čtyři malý E 
plyšáci u Ami 
báru seE 
 bratří, 
C 
pijí, pijí G 
na účet Ami 
dětí, kterým E 
patří.  

Ref: 
[: LiAmi 
monádu, ciE 
tronádu, coAmi 
lu, fantu, čoE 
koládu, 
C 
minerálku, pG 
ívečko, kAmi 
ávičku a vE 
ínečko :]  
Jen si dejte co chcete, ještě jednAmi 
ou rE 
epAmi 
ete. 

2. Dmi 
Čtyři malý A 
plyšáci uDmi 
 baru se A 
bratří, 
F 
pijí, pijí C 
na účet, Dmi 
dětí kterým A 
patří.  

Ref: 
Ref: 
16

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol C 
hospodských Dmi 
zdí,
F 
přisedl k nám a C 
lokálem F 
zní
Gmi 
pozdrav jak svaté Dmi 
přikázáC 
ní:
Dmi 
omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, C 
nesleví Dmi 
nic,
štěstí v F 
lásce C 
znamená F 
víc,
všechny Gmi 
pány F 
ať vezme C 
ďas!A7 
 
Dmi 
Omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
17

: Nekonfliktní typ

Capo 1st

Intro: Bm Em F#m Bm G D A Bm 

1. Já Bm 
viděl žábu soustružit a A 
koně frézoD 
vat,
Bm 
soudruha se soudružit a A 
hada háčkoD 
vat.
Já viděl padat trakaře ze střechy na faře
a na stromě faráře, jak zpívá Neckáře.

Pre: Já G 
viděl jsem už leccos, že by D 
jeden záviA 
děl,
ale D 
takovýG 
ho trotla, jak ty, A 
to jsem neBm 
viděl.
Ale G 
takovýD 
ho trotla, jak ty, A 
to jsem neD 
viděl.

Chorus: G 
Čumím, že D 
to říkám, páč jsem A 
nekonflikD 
tní typ.
Kam jdeš? Nejdeš nikam, nikdy nebylo mi líp.
Čumím, že to říkám, jako bych konečně žil.
Kam jdeš? Nejdeš nikam, já jsem ještě neskončil.

Mezihra: Bm Em F#m Bm G D A Bm (2x) 

2. Já Bm 
viděl chlapa, co byl pěšky A 
jet po D 
dálnici
a od Boltu koloběžky tři v popelnici.
Já viděl v Pise pekaře, jak nosem rovná věž,
a vedle něj surfaře si vlnou česat pleš.
Já viděl stonat angínu i kašel marodit
a v hospodě pět jogínů na pračkách závodit.
Já viděl tasemnici bezbrannou i s pistolí.
Já viděl sado slimáka, co sám se osolí.

Pre+Chorus: (hňupa místo trotla)

Mezihra: Bm Em F#m Bm G D A Bm (2x) 

Bridge: Bm 
To už možná stačilo, tak A 
já se omlouD 
vám.
Teda, neomlouvám, jsem naštvanej, co si namlouvám!
Konstruktivní kritiku ti znova nechci psát.
Teďka budeš sedět a konečně poslouchat!

Já G 
viděl jsem už leccos, že by D 
jeden záviA 
děl,
ale D 
takovýhoG 
 
... co je ještě na dvě slabiky? Ňouma? Ňouma! Ňoumu!
A 
To jsem neviBm 
děl!
Ale G 
takovýD 
ho ňoumu, jak ty, A 
to jsem neD 
viděl.

Chorus: 

Outro: Kam jdeš? Nejdeš nikam, já jsem ještě neskončil
Dobře, jdi si kam chceš, právě teďka jsem skončil!
18

: Velrybářská Výprava

1. JedC 
nou plác mě přes F 
rameno JohG7 
ny zvanej KnechtC 
: 
"Mám Ami 
pro tebe, hoDmi 
chu, v pácu moc G7 
fajnovej kšeft!C 
" 
Objednal hned litr F 
rumu a G7 
pak nežně řvalC 
: 
"Sbal Ami 
se, jedem na Dmi 
velryby, prej G7 
až za polár.C 
" 

R: [: Výprava velC 
rybářská koleF 
m Grónska nezG7 
dařila se,C 
 
protože nejeli Ami 
jsme na velDmi 
ryby, ale G7 
na mrože.C 
 :] 

2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, 
nakládaj se sudy s rumem, maso, ovoce, 
vypluli jsme časne zrána, smer severní pól, 
dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol. 

R: Výprava verybářská …

3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz, 
hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz, 
na pobreží místo ženskejch mávaj tučňáci, 
v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci. 

R: Výprava verybářská …

4. Když jsme domú připluli, už psal se přítí rok, 
starej řejdař povídá, že nedá ani flok: 
"Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog, 
tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok." 

R: Výprava verybářská …

5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví, 
stáhli jsme mu kuži z těla, tomu hadovi, 
z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet, chachacha, 
máme velryb plný zuby, na to vezmi jed. 

R: Výprava verybářská …
19

: Bláznova ukolébavka II


1. D 
Máš, má ovečko, A 
dávno spát, G 
už píseň ptákůD 
 končí,

D 
kvůli nám přestal A 
i vítr vát, G 
jen můra zírá D 
zvenčí,

A 
já znám její zášť, G 
tak vyhledej skrýš,

A 
zas má bílej plášť aG 
 v okně jeA 
 mříž.

R: D 
Máš, má ovečko, A 
dávno spát,

aG 
 můžeš hřát, ty měE 
 můžeš hřát,

vždyť D 
přijdou se G 
ptát, zítra zasD 
 přijdou se G 
ptát,

jestli ty v D 
mých předstaG 
vách už D 
mizíš.

2. Máš, má ovečko, dávno spát, už máme půlnoc temnou,
zítra budou nám bláznů lát, že ráda snídáš se mnou,
proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám,
když tebe mám rád, když tebe tu mám.

R: 
20

: Mám doma kočku

1. G 
Jednou mi drahá říká:Emi 
 Miláčku, já chci kočku
C 
Já na to, že chci spíš psa, D 
a jeli jsme pro kočku

2. V útulku v Měcholupech, maj dobrej výběr, zdá se
Kočky jsou zcela zdarma, jen očkování za patnáct set

3. Po dlouhým vybírání. diskuzích a dvou hádkách
Jedno z koťátek jemně sevře můj prst ve svých drápkách

4. Tak volba byla jasná, má drahá slzy suší
Co si však vezem domů to ani jeden z nás netuší

R: Mám doma kočku, mám ji rád, je to skvělý kamarád
Jen od tý doby, co ji znám mám ruce nohy samej šrám
Dávno už se nemazlí, žít s ní je pro zdraví fakt zlý
Každý den projdu terorem, mám nejspíš kočku s errorem

5. Po pár dnech soužití vše vypadá nevinně
Koťátko v náručí spí a pak zkadí půlku kuchyně

6. Prostě nic, co nečekáš, když útulek zaručí
Že kočička se za pár týdnů na záchůdek naučí

7. Jenže pár měsíců je pryč, záchod zeje prázdnotou
Bytem čpí příšernej smrad, za kočkou lítám s lopatou

8. Když jí zkusím pomoct sám, na záchod ji přemístit
Zvládne mi dlaně rozdrásat a ještě potřísnit

R: …

9. Za noc nejmíň pětkrát, jí okno otevřít jdu
Pak v práci šéf se zeptá, proč vždy tak ospalý přijdu

10. Že občas hrdě nám, donese zakouslou myš
Poznáš až ráno když se s torzem myši v ústech vzbouzíš

11. Tak jsme si dobrovolně pořídili katastrofu
Stálo nás to patnáct stovek a jednu zbrusu novou sofu

12. Kouše, škrábe, drásá, no prostě je to krása
Tváří se tak roztomile, zvlášť, když se mi rejpe v žíle

R: …

B: Ráda Emi 
dlouze sedá v C 
okně, a D 
nebo ve Emi 
dveřích
Bůh ví, proč nejradši v zimě, když venku padá sníh

Když pak v bytě máme mínus dvacet, tak nás zahřívá
Aspoň pocit, že v tu chvíli našikrev neprolívá, OU!

R: …

MŇAU
21

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno C 
máš a G 
markyAmi 
tánku dlouhá noc G 
se Ami 
proEmi 
hýAmi 
ří.
Ami 
Víno C 
máš a G 
chvilku Ami 
spánku díky, díG 
ky Ami 
verEmi 
bíAmi 
ři.

1. Ami 
Dříve než se rozední
kapitán C 
k osedlání G 
rozkaz Ami 
dáváEmi 
.
Ami 
Ostruhami do slabin koG 
něAmi 
 poEmi 
háAmi 
ní.

Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na C 
kuráž a G 
pomilovat markyAmi 
tánku.
Ami 
Zítra na BurC 
gund bataG 
lion Ami 
zaEmi 
míAmi 
ří.
Ami 
Víno na C 
kuráž a k G 
ránu dvě hodiny Ami 
spánEmi 
ku.
Ami 
Díky, díky C 
vám králoG 
vští Ami 
verEmi 
bíAmi 
ři.

2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
22

: Soudný den

(originál: CAPO VII)
1. Ami 
Zdál se mi sen, že se nebe hroutí
G 
zdál se mi sen o poslední pouti
Ami 
zdál se mi sen, že všechno seberou ti
Ami 
v ten Emi 
soudný Ami 
den.

2. Kam běžet mám - slunce rychle chladne
Kam běžet mám - měsíc na zem spadne
Kam běžet mám - moře už je na dně 
v ten soudný den.

3. Stůj, nechoď dál, času už je málo
Stůj, nechoď dál, míň než by se zdálo,
Stůj, nechoď dál, otevři se skálo, 
v ten soudný den.

4. Pán tě zavolá, má pro každého místo,
Pán tě zavolá, jen kdo má duši čistou
Pán tě zavolá, sám nedokázal bys to -
v ten soudný den

R: Ami 
Soudí, soudí pány, slouhy
G 
soudí, soudí hříšné touhy
Ami 
soudí, soudí výčet pouH 
hý… E 
ááááá

V tom se Ami 
probudíš, to byl jen sen,
F 
v tom se probudíš, to byl jen sen,
H 
v tom se probudíš to byl jen sen
Ami 
jen E 
pouhý senAmi 
.
5. Zdál se mi sen o poslední pousti,
zdál se mi sen, že se nebe hroutí
zdál se mi sen, že všechno seberou ti,
v ten soudný den.
6. Ami 
Zdál se mi sen, já stojím na svém místě
G 
zdál se mi sen, mé svědomí je čisté
Ami 
zdál se mi sen, jen jedno F 
vím jistě
Ami 
Je E 
soudný Ami 
den !
23

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 

1. Ami 
Nebe je modrý a E 
zlatý, bílá sluneční Ami 
záře,
Ami 
horko a sváteční E 
šaty, vřava a zpocený Ami 
tváře,
Ami 
dobře vím, co se bude E 
dít, býk už se v ohradě Ami 
vzpíná,
Ami 
kdo chce, ten může E 
jít, já si dám sklenici Ami 
vína.

R2: Dmi 
Žízeň je veliká, Ami 
život mi utíká,
E 
nechte mě příjemně Ami 
snít,
Dmi 
ve stínu pod fíky Ami 
poslouchat slavíky,
E 
zpívat si s nima a Ami 
pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
24

: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7 
Sedím na kolejích D7 
které nikam nevedouG C G 
 
Ami7 
koukám na kopřetinu jak D7 
miluje se s lebedouG C G 
 
Ami7 
Mraky vzaly slunce D7 
zase pod svou ochranuG Emi 
 
JenAmi7 
 ty nejdeš holka zlatá D7 
kdypak já tě dostanuG D7 
 

R: G 
Z ráje my vyhnaní Emi 
z ráje, kde není 
už Ami7 
místa C7 
prej něco se G 
chystáD 
 
G 
Z ráje nablýskaných Em 
plesů jdem zpátky 
do Ami7 
lesů C7 
Za nějakej G 
čas D 
 

2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …
25