Grejdyho návrhy do ŠÁNovskýȟ zpěvníků

27. 7. 2024

: Carpe Diem

1. Ami 
Nadešel asi Dmi7 
poslední den
podíG 
vej celá planeta Emi 
blázní
A já Ami 
neuroním ani Dmi7 
slzu pro ni
Jenom G 
zamknu důmE 
 

A půjdu po kolejích až na konečnou
Hle jak mám krok vojenský rázný
A nezastavím ani na červenou
Natruc předpisům

R: Ami 
Tak tady mě G 
máš Ami 
 
Dnes můžeš G 
říkat klidně co C 
chceš
Zbylo tak málo vět, tak Ami 
málo slov
co G 
nelžou
2. Už si nebudeme hrát na román
Setři růž nikdo nás nenatáčí
Je poslední den a zbyla nám jen
Miska cukroví

Ať všechny hospody dnes doženou plán
Ať svět z posledního pije a tančí
Já nebudu pít nechám naplno znít
V hlavě všechno co mám

R: / beze slov /

3. Žádny slib z těch co jsem ti dal
Nejde vyplnit a nejde vzít zpátky
Tak ať točí se svět mladší o deset let
Na desce Jethro Tull

Ať platí aspoň dnes co dřív jsem jen lhal
Carpe diem život je krátký
V tvých očích je klid a nemám chuť snít
co by bylo dál.

R: Tak tady mě máš 
Dnes můžeš říkat klidně co chceš
Zbylo tak málo vět, tak málo slov
1

: Barbarské pobřeží

Dmi 
Dvacet stupňů levobok a držte C 
jižní Dmi 
směr!
Máme F 
Gibraltar C 
v zádech, a když B 
vítr vydrA 
ží
Snad Dmi 
uvidíme C 
Afriku už Dmi 
zítra navečerAmi 
 
Náš B 
cíl je přístav Oran na barAmi 
barském pobřeDmi 
ží.

Vidím loď, velkou loď!, křičí hlídka z ráhnoví,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
když galéra se na obzoru v dálce objeví,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

Jsi pirát, jsi lupič, nebo válečná loď snad?,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
Žádnou vlajku nemáš, jak tě máme uvítat?,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

To ne, piráti nejsme, my jsme loď obchodní,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
do Liverpoolu plujeme už pětadvacet dní,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

Tak spustili jsme člun, on ve vlnách už je,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
Vemte naší poštu domu do rodné Anglie!,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

Však náhle vzduchem zahřměly dvě salvy z jejich děl,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
a černý prapor pirátů na stěžeň vyletěl,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

Jejich útok byl tak rychlý, že všechny překvapil,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
Ale pak náš výstřel z děla jim stěžen ustřelil,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

Slitování mějte! ty krysy křičely,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
Tak dali jsme jim milost – ke dnu je poslali,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

S piráty jsme se rvali, bili se dvojnásob,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
Loď byla jejich rakví a moře jejich hrob,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.
2

: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi 
byla dívka, C 
která žila v Dmi 
Amesbury, 
s jasnýma F 
očima a C 
řečmi pánům Dmi 
navzdory, 
souseF 
dé o ní C 
říkali, že Dmi 
temná kouzla Ami 
zná 
a Bb 
že se lidem Ami 
vyhýbá a s Bb 
ďáblem C 
pletky Dmi(G) 
má. 

2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil 
a pověrčivý lid se na pastora obrátil, 
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, 
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, 
a když ji vedli městem, všichni kolem volali: 
"Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, 
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, 
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění 
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, 
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, 
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, 
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, 
a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!" 

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, 
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: 
"Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít 
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou 
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: 
"Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, 
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici 
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, 
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, 
zemřela tiše samotná pod letní oblohou … 
3

: Ďáblovy námluvy

1. Svou Dmi 
krásnou C 
píšťalu ti Dmi 
dám, 
hraje Bb 
devět tónů na C 
devět stran, 
když Gmi 
půjdeš se mnou, Dmi 
lásko má 
a Bb 
když mě budeš C 
chtít. 

2. Jen nech si tu píšťaličku sám, 
hraj devět tónů na devět stran, 
já nejdu s tebou, lásko má, 
já Dmi 
nechci s C 
tebou Dmi 
jít. 

3. Já dám ti stuhy to vlasů, 
mají devět barev pro krásu, 
když půjdeš se mnou, lásko má, 
a když mě budeš chtít. 

4. Já nechci stuhy do vlasů, 
mají devět barev pro krásu, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

5. Dám krásné šaty z hedvábí, 
které devět krajek ozdobí, 
když půjdeš se mnou, lásko má 
a když mě budeš chtít. 

6. Já nechci šaty z hedvábí, 
které devět krajek ozdobí, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

7. Chceš devět černých perel mít 
a na svatbu se vystrojit? 
To všechno dám ti, lásko má, 
jen když mě budeš chtít. 
8. Já černé perly nechci mít, 
a na svatbu se vystrojit, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

9. Já truhlu plnou zlata mám, 
tu do vínku ti celou dám, 
když půjdeš se mnou, lásko má, 
a když mě budeš chtít. 

10. Tvá slova příjemně mi zní, 
tak připrav kočár svatební, 
já půjdu s tebou, lásko má, 
až kam jen budeš chtít. 

11. Tak ušli spolu devět mil, 
když nohu v kopyto proměnil 
a bledá dívka naříká, 
už nechci s tebou jít. 

12. Má milá, už tě nepustím, 
zpět duši tvou ti nevrátím, 
za trochu zlata, lásko má, 
teď navždy budeš má. 

13. A jak tmou klopýtali dál, 
vítr její smutnou píseň vál. 
Co Gmi 
dělat mám, já Dmi 
nešťastná 
ach Bb 
co jen dělat C 
mám? 
Co Gmi 
dělat mám, já Dmi 
nešťastná 
ach co jen C 
dělat Dmi 
mám? 
4

: Dva havrani

1. Když jsem se z Dmi 
pole vC 
raceDmi 
la, 
dva havrany jsem slC 
yšelDmi 
a, 
jak jeden drF 
uhého se ptC 
á: 
[: kdDmi 
o dneska večeřC 
i nám dDmi 
á? :] 

2. Ten první k druhému se otočil 
a černým křídlem cestu naznačil, 
krhavým zrakem k lesu hleděl 
[: a takto jemu odpověděl: :] 

3. "Za starým náspem, v trávě schoulený 
tam leží rytíř v boji raněný, 
a nikdo neví, že umírá, 
[: jen jeho kůň a jeho milá." :] 

4. "Jeho kůň dávno po lesích běhá 
a jeho milá už jiného má, 
už pro nás bude dosti místa, 
[: hostina naše už se chystá." :] 

5. "Na jeho bílé tváře usednem 
a jeho modré oči vyklovem, 
a až se masa nasytíme, 
[: z vlasů si hnízdo postavíme." :] 

B||---------------------------------------------------|
G||---------------------------------------------------|
D||--0----0----2----3----0----0----0---------------0--| --> 2X
A||-------------------------------------3-----3-------|

|-------------------------------1-------------------|
|----------------0----2----2---------2----2----0----|
|----3----3-----------------------------------------|
|---------------------------------------------------|

|----------------------------------------------------|
|---------------------------0------------------------|
|--0----0----2----3----3---------2----3----2----0----|
|----------------------------------------------------|

|-----------------------------------------------||
|---------------------------0-------------------||
|--0----0----2----3----3---------2----0----0----||
|-----------------------------------------------||
5

: Kilkelly

1. Ami 
V Kilkelly, říjen tisíc osm set F 
čtyřicet: „G 
Petře, drahý synu Ami 
můj
Ami 
Tvůj přítel a spolužák F 
Pat byl tak hodný, G 
že napsal ti, Bůh při němAmi 
 stůj
C 
Tví bratři si hledají v G 
Anglii práci, F 
náš dům je teď prázdný a Emi 
ztich’
Ami 
A úroda brambor je F 
stižena plísní, G 
snad zbyde tak třetina z Ami 
nich
C 
A tvá sestra Bridget a Patrick G 
O’Donnell F 
chtějí se v prosinci Emi 
vzít
Ami 
A máma má starost F 
kdy vrátíš se domů, G 
neměl jsi prý odeAmi 
jít“

2. V Kilkelly, únor tisíc osm set padesát: „Petře, drahý synu můj
Pozdravuj svou ženu Marii s dětmi a Bůh vás všechny opatruj
Michal má nějaké problémy v Anglii, nikdy už se nezmění
A rašelina je tak rozmoklá od dešťů, nemáme nic k topení
Bridget je šťastná a už má pět dětí a šesté má tvé jméno mít
A matka tě líbá a ptá se, kde pracuješ, neměl by ses tolik dřít“

3. V Kilkelly, září tisíc osm set padesát: „Petře, můj synu, buď zdráv
Zarmoucený ti tentokrát posílám nejsmutnější ze všech zpráv
Před týdnem v neděli tvá matka zemřela, v noci smrt přešla náš práh
Neboj se, zemřela tiše a ve spánku, vzpomeň na ni v modlitbách
Pohřbili jsme ji na hřbitově v Kilkelly, Bridget, tví bratři a já
Ten večer než odešla, ještě mi říkala, že se jí o tobě zdá“

4. V Kilkelly, březen tisíc osm set šedesát: „Synu, cítím se tak sám
Díky, žes poslal ty obrázky dětí, jsou krásné a líbí se nám
Je to už třicet let, cos odjel za moře, mně táhne na osmdesát
Z peněz, co posíláš, žiju si slušně, jen nevím, jak poděkovat
A tvůj bratr Michael staví si domek a má první šedivý vlas
Píšeš, že chystáš se za námi přijet, jsem šťastný, že spatřím tě zas“

5. V Kilkelly, v říjnu o šest roků později: „Bratře, dnes píšu ti já
Našeho otce si Bůh k sobě povolal, všechno ho připomíná
Poslední dny strávil s vnoučaty u Bridget, bydlel tam s nimi moc rád
Bolesti neměl, jen vzpomínal na tebe, když už pak nemohl vstát
Pohřbili jsme ho hned vedle tvé matky, teď jistě už setkal se s ní
Bylo by fajn, kdybys doma se stavil, Bridget posílá políbení“
6

: Macpherson

1. C 
Sbohem dávám všem kopcům, řekám G 
výšinám, 
ukryAmi 
tým pod krásnou obloF 
hou 
v Newton C 
Moore pro mě šibenici G 
stloukají 
a dnes mě Ami 
spoutaného F 
pod ní přiveG 
dou. 

Ref. Chvíli stál pak do rukou své housle vzal, 
prsty na strunách a oči zářící 
a zástup pod ním začal tančit s ním, 
když Macpherson hrál pod šibenicí. 

2. Život můj byl boj, byl plný násilí, 
bral jsem bohatým a chudým rozdával. 
Však žádnou lítost jsem nikdy necítil, 
když jsem do rukou svoje housle bral. 

Ref. Chvíli stál… 

3. Ze všech krásných žen já měl jsem nejvíc rád 
tu nejkrásnější, co mě zradila. 
Jen kvůli ní tu stojím spoutaný, 
že mi bílý šátek z okna hodila. 

Ref. Mnozí z vás se přišli jenom podívat, 
mnozí z vás mé housle chtějí mít. 
Však žádný víckrát na ně nesmí hrát 
a já musím je teď v půlce rozlomit. 

4. Co víc je smrt než konec trápení, 
než můj útěk ze žalářních zdí. 
Jak vzdálenou zář já vidím její tvář 
a přísahám, že nebojím se jí. 

Ref. Chvíli stál… 

Ref. Chvíli stál…
7

: Tesař

(orig. Hmi + kapo II) 

1. Ami 
Má jediG 
ná lásko, Ami 
už tak dlouhý čas 
ve svém srdci stG 
ále tě mAmi 
ám. 
Já pochoval jsem C 
otce i mG 
atku svEmi 
ou 
a nAmi 
a světě jen tG 
ebe už mAmi 
ám. 

2. Víš, kdybych mohla tenkrát se tvojí ženou stát, 
šťastně spolu mohli jsme žít, 
teď mužem mým je tesař, ach lásko má, 
a jemu navždy věrná chci být. 

3. Věř mi můj milý, je pozdě, ty víš, 
moje srdce nesmíš už chtít. 
Děťátko krásné v mé kolébce spí, 
musíš zpátky sám odejít. 

4. Zanech svého muže, ach lásko má, 
snad nechceš zůstat navždy chudobná. 
Pojď, odpluj se mnou přes moře na sever, 
on nemůže ti dát to co já. 

5. A co bys můj milý, co moh' bys mi dát, 
kdybych s tebou chtěla odejít? 
Snad dal bys mi šaty a nádherný dům, 
co s tesařem bych nemohla mít. 

6. Šest krásných lodí já na moři mám, 
sedmá v přístavu vyčkává 
a sto patnáct mužů na jejich palubách 
tvé rozkazy očekává. 

7. Pojď, oblékni roucho zlatem protkané 
a přes boky dej stříbrný pás 
a dítě své se svým mužem zanechej, 
vždyť svět má pro nás tisíce krás. 
8. Tu pozvedla z kolébky děťátko své 
hořké slzy jí smáčely tvář:  
Buď sbohem mé dítě, Bůh tě opatruj 
já vícekrát už nespatřím vás. 

9. Už nádherná loď plachty své napíná, 
zářivé plachty z hedvábí má 
a na moře široké směr nabírá 
a na ní láska má a já. 

10. Však nepřešel měsíc a nepřešel den, 
vím nemohlo to déle být, 
když dívka tak hořce začla naříkat 
a nemohlo jí nic utišit. 

11. Proč jenom pláčeš, ach lásko má, 
vždyť máš tu vše co můžeš si přát. 
Pro tesaře snad pláčeš, či pro dítě své, 
co nechala jsi v kolébce spát? 

12. Já nepláču pro svého tesaře, 
nepláču ani pro dítě své. 
Já nad sebou teď pláču, ach lásko má, 
že zlákalo mě bohatství tvé. 

13. Však nepřešel týden a nepřešel den, 
vím nemohlo to déle být, 
když obloha tmavne jako nejtmavší noc 
a před bouří se není kam skrýt. 

14. Už běsnící bouře lodí kymácí, 
rve vítr cáry plachet bělostných 
a nad černým obzorem hrom burácí, 
hlas moře zní jak démonů smích. 

15. Pak poslední vlna loď na bok pokládá 
a stěžeň jako stéblo ohýbá 
a do temných hlubin se loď propadá 
a s ní i láska má a já. 

16. Ach pohlédni vzhůru na tu nádhernou zář 
a co ta zlatá brána znamená? 
To je brána nebes, ach lásko má, 
však pro nás navěky zavřená. 

17. A co je to tam v dálce, mám strach lásko má, 
co tak temné a tak hrozné může být? 
To je brána pekel, ach lásko má, 
tam oba dva teď musíme jít. 
8

: Ztrácím tě, lásko

1. Úzkým Emi 
chodníčkem G 
za náD 
vsí,G 
 D 
 
kde A 
milý D 
můj se mnou chodíA 
vá,
spatřila D 
jsem svou lásku G 
jít,Emi 
 
jak se s D 
jinou Emi 
dívG 
kou objíA 
má.

R: Ztrácím tě, Emi 
lásko, kam G 
odcháD 
zíš,G 
 D 
 
A 
ztrácím tě, D 
lásko, kam odcháA 
zíš,
pro novou D 
tvář, kterou sotva G 
znáš,Emi 
 
na svou D 
pavoEmi 
u láskG 
u zapomíA 
náš.

2. Na úzké lávce za návsí,
kde milý můj říkal: "Mám tě rád,"
než přešlo léto jedenkrát,
už ho s jinou dívkou vidím stát.
R: 

3. Když pevná hráz řeku spoutává,
na pohled zdá se bezpečná,
však silný proud hráz prolomil,
jako milý můj, když mě opustil.
R: 

4. Však já to vím, proč mě opouští,
že odchází s dívkou krásnější,
že ona má zlata víc než já,
a že sladší chuť nová láska má.
R: 

5. Jestli se vrátíš, lásko má,
a bohatství když tě nezláká,
já srdce své místo něj ti dám,
vždyť tě, milý můj, stále ráda mám.
R: 
9

: Jarní kurýr


1. DuC 
nění kopytF 
 večer slýC 
chávám, 
údolím jarní Emi 
kurýr jede E 
k nám, 
v peřeAmi 
jích řeka G 
zvoní a F 
jarem vítr E7 
voní, 
přijíAmi 
ždí jarní G 
kurýr, F 
dobE7 
ře ho Ami 
znám, 
Ví, celej G 
kraj to ví, 
F 
veze nám G 
jaro F 
v brašně E7 
sedloAmi 
vý. 

2. Zase jdou krajem vánky voňavý, 
vobouvám svoje boty toulavý, 
dobře ví moje milá: i kdyby víla byla, 
tyhle toulavý boty nezastaví, 
mám boty toulavý, 
ty ani kouzlem nezastaví. 

3. Musím jít, mraky táhnou nad hlavou, 
musím jít stopou bílou toulavou, 
neplakej, že se ztratím, já do roka se vrátím, 
prošlapám cestu domů jarní travou, 
víš, ty to dobře víš, 
ty moje boty nezastavíš.
10

: Rychlé Šípy

1. Emi 
Můj život je hned plný nesnází, 
A 
na jaře když duben přichází, 
já C 
vracím se do poválečnejch let, 
kdy Emi 
vycházel náš starý dobrý Vpřed, 
já G 
žlutý kvítek za klopu si dám 
a Ami 
píseň Vontů tiše zabroukám, 
do D 
Stínadel se šerem vypravímDsus4 
 D 
, 
snad Emi 
potkám cestou Losnu, co já H7 
vím. 

2. Dunivá Kateřina burácí 
a Široko má dávno po práci, 
jen já se vracím Myší pastí sám, 
nevím, co s ježkem v kleci dělat mám. 
Bohouš, Dlouhé Bidlo, Štětináč, 
pan Fišer pustil z okna květináč, 
Jan Tleskač, Jiří Rymáň a tak dál, 
pan Foglar tohle nikdy nenapsal. 

3. To Rychlé šípy sami byli v nás 
a žlutý kvítek symbolem byl krás, 
co nemůže nám nikdy nikdo vzít, 
kdo kopal studnu, aby druhej moh' pít. 
Snad jednou až se jaro navrátí, 
můj život píseň Vontů obrátí, 
já svobodný a čistý půjdu dál 
a směšný bude ten, kdo se mi smál. 

4. Tak Mirek Dušín s Červenáčkem jdou 
a Jindra Hojer s Jarkou Metelkou, 
za nima Rychlonožka s Bublinou, 
naší krásnou chlapeckou krajinou. 

G 
Duj, D 
duj, C 
duj, fujaro vítěEmi 
zná. 

Dsus4
11

: Sedmnáct dnů

1. Emi 
Jak zavoAmi 
láš, 
když ti dávno v hrdle Emi 
vyschnul hlas 
tvůj krk je připravenej H7 
na provaz, 
kterej se houpá blíž a Emi 
blíž.Ami 
 Emi 
 
Kam zavoAmi 
láš, 
když tvoje oči vidí Emi 
pustinu, 
nejradši lehnul by sis H7 
do stínu 
jenom kdyby tu ňákej Emi 
byl. Ami 
 Emi 
 

R1: Sedmnáct E7 
dnů máš v patách ostrý hochy Ami 
z patroly, 
noc beze D7 
snů a pravou ruku furt na G 
pistoli. 
V hrdle Emi 
máš H7 
prach a tvůj kůň teď už neví C 
kam máAmi 
 jít, 
máš asi H7 
strach, jseš ale chlap a despeEmi 
rát.Ami 
 Emi 
 

2. Jezdci jsou blíž, 
pustinou jenom dusot koní zní, 
ubal si cigaretu poslední, 
než zazní obávanej hlas. 
Hands up old boy, 
bouchačku uchop rukou za hlaveň, 
ať šerif ví, ze máš furt úroveň, 
že v očích ještě ocel máš. 

R1: Sedmnáct dnů máš v patách ostrý hochy z patroly, 
noc beze snů a pravou ruku furt na pistoli. 
V hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví kam má jít, 
máš asi strach, jseš ale chlap a desperát. 

R2: Kdo prohrát zná, i když měl předtím v očích temný strach, 
ten právo má, aby řek šerif o něm "Byl to chlap". 
Tak naposled pohleď na slunce smutným úsměvem, 
život je boj a tys ho předčasně prohrál. 

12

: Tereza (Osamělý město)


1. Ten C 
den, co vítr D 
listí z města G 
svál,  
můj C 
džíp se vracel, D 
jako by se Emi 
bál, 
že C 
asfaltový D 
moře odliv G 
má 
a C 
stáj že svýho D 
koně nepoE 
zná. 

R: Řekni, G 
kolik je na světě, kolik je takovejch D 
měst, 
řekni, Ami 
kdo by se vracel, všude je tisíce Emi 
cest, 
tenkrát, G 
když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě D 
máš, 
tenkrát Ami 
ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků Emi 
dáš 
napoD 
sled, napoG 
sled. 

2. Já z dálky viděl město v slunci stát 
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, 
proč vítr mlátí spoustou okenic, 
proč jsou v ulici auta, jinak nic? 

R: Řekni… 

3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut 
zaznívá odněkud něžný tón flaut 
a v závěji starýho papíru 
válej' se černý klapky z klavíru. 

R: Řekni… 

4. Tak loudám se tím hrozným městem sám 
a vím, že Terezu už nepotkám, 
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
a vosamělý město mlčící. 

R: Řekni… 
13

: Jarní tání

1. Když první Ami 
tání Dmi 
cestu sněhu C 
zkříží
a F 
nad leDmi 
dem se E7 
 voda objeAmi 
ví.
Voňavá zem se sněhem tiše plíží
tak nějak líp si balím, proč bůhví.

R: Přišel čas F 
slunce, G 
zrození a C 
tratí
na kterejch F 
potkáš G 
kluky ze všech C 
stranE7 
 
/:Hubenej Ami 
Joe, Čára, Ušoun se ti Dmi 
vrátí
oživne F 
kemp, E7 
 jaro vítej k Ami 
nám. :/

2. Kdo ví jak voní země, když se budí
pocit má vždy jak zrodil by se sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život nám.

R: Přišel čas slunce …

3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše fuk.
Pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk. 

R: Přišel čas slunce …
14

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]
[: B 
Zabili Janka, F 
Janíčka, Gmi 
Janka miesto Gmi/F 
jeleGmi 
ňa :]

2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
15

: Proměny

1. ♀ Ami 
Darmo sa ty trápíš G 
můj milý syC 
nečku nenosím ja tebe E7 
nenosím v srAmi 
déčku
A já tvoG 
ja C 
neG 
buC 
du Dmi 
ani jednu E7 
hodiAmi 
nu

2. ♂ Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

3. ♀ A já sa udělám malú veverečků a uskočím tobě z dubu na jedličku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

4. ♂ A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

5. ♀ A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

6. ♂ A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku
A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá

Ami F C F C G 

7. ♀ A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

8. ♂ A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

9. ♀ A já sa udělám hvezdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

10. ♂ A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá
16

: Včelín

1. [: Ami 
Sousedovic Věra G 
má Ami 
jako žádná jiG 
ná
Ami 
Viděl jsem ji včera G 
máchat Ami 
dole u Emi 
včeAmi 
lína :]

®: [: Ami 
Dole dole dole dole C 
dole dole dole,
G 
Hej dole dole dole, dole u včeAmi 
lína :]

2. [: Líčka jako růže máš, já tě musím dostat
Nic nepomůže spát, skočím třeba do sna :]

®: Dole dole dole dole …

3. [: Líčka jako růže máš řeknu panu králi
Ať přikázat vašim dá aby mi tě dali :]

®: Dole dole dole dole …

4. Když v poledne radost má slunko hezky hřeje
Když se na mě podívá dám jí co si přeje

®: Dole dole dole dole …
17

: Lásko


Ami 
Lásko tvý tělo chutC 
ná G 
jak červený víno kyseAmi 
lý
Vem k sobě spát vojáka a co když ho ráno vodstřelí
Ve hvězdách psáno
Byla bys smutná sama v posteli
Se pak těžko polyká …
18

: Malování

@105bpm

intro kytaraDmi 

intro housle

1. Dmi 
Nesnaž se, znáš se, B 
řekni mi C 
co je jiDmi 
ný, 
jak v kleci máš se B C 
 pro nevinný 
Dmi 
noci dlouhý B 
jsou plný C 
touhy a Dmi 
lásky nás dvouB 
 

2. C 
Všechno hezký Dmi 
za sebou mám, 
B 
můžu si C 
za to Dmi 
sám, 
B 
v hlavě C 
hlavolam, 
Dmi 
jen táta a máma B 
jsou s C 
náma, 
Dmi 
napořád s náma 
R: B 
To C 
je to tvoje Dmi 
malování B 
vzdušnejch C 
zámků,
Dmi 
malování po B 
zdech holejma C 
rukama tě Dmi 
nezachrání, 
už B 
máš na kaC 
hánku, Dmi 
nezachrání, už jseš B 
na záC 
dech, 
je to Dmi 
za náma, ty čteš B 
poslední C 
stránku, 
Dmi 
za náma, B 
na C 
zádech, 
Dmi 
za náma, už B 
máš na kaC 
hánku, 
MeziDmi 
 náma, B 
mi taky Gmi 
došel Ami 
dech.

mezihra housle

R: 

3. Dmi 
Znáš se, B 
řekni mi C 
co je jiDmi 
ný, 
jak v kleci máš se, B C 
 pro nevinDmi 
ný 
noci dlouhý B 
jsou plný C 
touhy a Dmi 
lásky nás tří.
19

: Plakala

@150bpm
Intro bicí 4 takty

Ami 
Intro 4 takty

1. Ami 
toužila kroužila kryla mi záda
souložila kouřila mě měla mě ráda
poháněná chtíčem vrněla jak káča
Ami 
moje milá C 
plakalaG 
 

2. Ami 
utíkala pryč nevěděla
kam pletla na mě bič já byl na to sám
poháněná chtíčem vrněla jak káča
Ami 
moje milá C 
plakalaG 
 

Mezihra: Ami C G 
Hop hop 8 taktů 

Ami 
Mezzo 4 takty

3. Ami 
modlila se hlásila se o svý práva
motala se na mý trase byla to tráva
poháněná chtíčem vrněla jak káča
Ami 
moje milá C 
plakalaG 
 
R: Ami 
moje milá C 
plakalaG 
 
Ami 
moje milá C 
plakalaG 
 
Ami 
moje milá C 
plakalaG 
 
Ami 
moje milá C 
plakalaG 
 

Bridge: Ami 
pozdravuj C 
pocestný G 
svět
je malej Ami 
dokonalejG 
 
Ami 
pozdravuj C 
pocestný 
G 
svět je zlej co když se Ami 
nevrátí
G 
co když se Ami 
nevrátí
moje milá C 
plakalaG 
 
co když se Ami 
nevrátí
moje milá C 
plakalaG 
 
co když se Ami 
nevrátí
moje milá C 
plakalaG 
 
co když se Ami 
nevrátí

(co když se nevrátí, nevrátí, nevrátí)
Outro bicí
20

: Pocit

@125bpm

R: [: Ami 
Jeden veselej, druhej je Dmi 
smutnej šeptá modli se 
Emi 
Klekni na kolena naposled něco si Ami 
přej 
Ami 
Jeden veselej druhej je Dmi 
smutnej šeptá Emi 
směj se.Ami 
 :]

1. Asi takovej pocit, jako je bodnutí nože 
Asi takovej pocit, špatně tě slyším, cože? 
Ty se snad bojíš no to je síla, to žene mi do očí slzy 
Asi takovej pocit, Asi takovej pocit, 

2. Asi takovej pocit, jako je bodnutí nože 
Asi takovej pocit, špatně tě slyším, cože? 
Ty se snad bojíš no to je síla, to žene mi do očí slzy 
A jeden veselej je a druhej smutnej 

Mezihra: …
3. Asi takovej pocit, jako je bodnutí nože 
Asi takovej pocit, špatně tě slyším, cože? 
Ty se snad bojíš no to je síla, to žene mi do očí slzy 
Nemůžou se na to dívat a druhej je smutnej 

4. Něco jako má buzík, kterýmu se nezdaj chlapi 
Feťák co hledá zlatou, nemůže za to, že nepřestává se trápit 
Vnímá tvý tělo jak zvuky, pak najednou MEZI NIMA 
Všechno zvažuje dvakrát a na prstech jedný ruky 

Se dá spočítat kolik lásek bylo co házely 
A ještě ti zbydou volný, ale to každém znááááá !!!!! 

R: Jeden veselej je a druhej smutnej šeptá modli se…
21

: Rozárka

1. Ami 
Nikdy neF 
řikej, že víš jak mi Emi 
je
s prázdnym Ami 
žaludkem, v žilách
víc Dmi 
vína než Emi 
krve. Ami 
Píšu tvůj F 
osud,
G 
propustku Ami 
do pekel, pálim ti Dmi 
cejch
a v rukou mám Emi 
kosu,
rozárAmi 
ko!

2. Řikej že víš jak mi je…
Ami 
 Emi 
 Ami 
 Emi 
 

3. Ami 
Tisíckrát F 
v noci budí ze Emi 
spaní
zlej Ami 
pocit že sklání se Dmi 
někdo nad Emi 
tebou.
Ami 
Pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z nás, Dmi 
dostal je čas, maj to Emi 
za sebou,
rozárAmi 
ko! 

4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami 
pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z Emi 
nás, rozárAmi 
ko!… :]
22

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým D 
patří svatozář,
a C 
vlasy máš jak hedvábí, když je H7 
vhodíš na polštář,
ale Emi 
já se o tvou lásku ani D 
vděčnost neprosím,
ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš H7 
věrná jenom jim.

R: C 
Ještě jedno kafe bych si H7 
dal,
C 
ještě jedno kafe, kruciH7 
nál, než pojedu Emi 
dál. D 
 C 
 H7 
 

2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
23

: Jaro

1. Ami 
My čekali C 
jaro, a G 
zatím přišel Ami 
mráz,
tak strašlivou C 
zimu neG 
zažil nikdo z Ami 
nás,
z těžkých černých C 
mraků se G 
stále sypal Ami 
sníh
a vánice C 
sílí v poG 
ryvech ledoAmi 
vých.
Z C 
chýší dřevo mizí a G 
mouky ubývá,
Dmi 
do sýpek se raději už G7 
nikdo nedívá,
C 
zvěř z okolních lesů nám G 
stála u dveří
Dmi 
a hladoví ptáci přiG 
létli za zvěří, a stále Ami 
blíž.

2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"

3. Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.

Ami 
Někdy ten, kdo C 
spěchá, se G 
domů nevracíAmi 
 …
24

: Lojza a Líza

Rec: "Lojzo, hej, Lojzo!"
"Ano, Lízinko?"
"Dojdeš pro vodu?"
"Už běžím."
"No proto."

1. Vědro G 
má ve dně C 
díru, milá Lízo, milá Lízo,
vědro G 
má ve dně C 
díru, milá D 
Lízo, jak G 
hrom.

2. Tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, ucpi ji.

3. A čím ji mám ucpat, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám ucpat, milá Lízo, řekni čím.

4. Kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, kouskem slámy.

5. Jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, milá Lízo,
jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, dlouhá.

6. Tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, utni ji, hihihihi.

7. A čím ji mám utnout, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám utnout, milá Lízo, řekni čím.

8. Sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, sekerou, no jó.

9. Jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, milá Lízo,
jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, tupá.
10. Tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, nabruš ji. Hik!

11. A čím ji mám zbrousit, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám zbrousit, milá Lízo, řekni čím.

12. Vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, brousek.

13. Jenže brousek je suchý, milá Lízo, milá Lízo,
jenže brousek je suchý, milá Lízo, suchý.

14. Tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, smoč ho.

15. A čím ho mám smáčet, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ho mám smáčet, milá Lízo, řekni čím.

16. Zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, zkus vodu.

17. A v čem ji mám přinést, milá Lízo, milá Lízo,
a v čem ji mám přinést, milá Lízo, řekni v čem.

18. No vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
no vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, vědro.

19. Vědro má ve dně díru, milá Lízo, milá Lízo,
vědro má ve dně díru, milá Lízo, jak hrom.
25

: Divnej smích

1. G 
Každej svoje dveře s hrůzou zamyká, (vap ta dap …)
C 
když slyší, jak z kopců do údolí proniká, (vap ta dap …)

R: ten D7 
Jackův smích, ten divnej řev,
při C 
kterým v žilách tuhne krev,
divnej G 
smích, krutej smích…

G 
Ouoá chácháchaC 
chachá chachachacháD7 
chá chachachacháG 
chachá
houoó chácháchaC 
chachá cháchacháD 
chá chachacahcháG 
chachá

2. Mnohej honák s kulkou v zádech z koně slít', (vap ta dap …)
aniž tušil, že zas pastvinama bude znít, (vap ta dap …)
R: 

3. Tak už Jacka chytli, bude konec potíží, (vap ta dap …)
do noci však vříská z okna za mříží, (vap ta dap …)
R: 

4. Z větví borovice visí ztuhlej Jack, (vap ta dap …)
nebude už více pastvinama znít ten skřek, (vap ta dap …)
R: 

5. Když však někdy vlci vyjou na měsíc, (hoů …)
ozývá se z kopců, kde stojí pár borovic, (vap ta dap …)
R: 
26

: Jesse James


1. Jesse G 
James chlapík byl, hodně C 
lidí odpG 
ravil  
vlaky přepadával D7 
rád  
G 
boháčům uměl brát, C 
chudákům dával G 
zas  
přál bych vám, aby D7 
jste ho mohli G 
znát

Ref.: Jó, C 
Jesse ženu svou tG 
ady nechal ubohou  
a tři děcka, říkám D7 
vám
ale G 
tenhle přítel hadí, C 
ten vám JeG 
sse zradí  
já vím, tenkrát vD7 
 noci prásk ho G 
sám

2. Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc
když tu vláček zůstal stát
kdekdo ví, že ten vlak přepad James kabrňák
Jesse sám, se svým bráchou akorát

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..

3. Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem
a svým dětem vypráví
Robert Ford v nočních tmách připlíží se jako vrah
a on vám Jesse Jamese odpraví

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..
27

: Když náš táta hrál

1. Když G 
jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí,
C 
scházeli se farmáři tam G 
u nás v přízemí,
G 
mezi nima můj táta u piva sedával
D7 
a tu svoji nejmilejší G 
hrál.C G D7 G 
 

2. Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět,
už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět,
kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát,
tak zase slyšet svýho tátu hrát.

3. Ta písnička mě vedla mým celým životem,
když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem,
a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál,
když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál.

4. To všechno už je dávno, táta je pod zemí,
když je noc a měsíc, potom zdá se mi,
jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát,
zase jeho píseň slyšel hrát.
28

: Little Big Horn

1. Tam, kde lAmi 
eží Little Big Horn, je indiánská zem,
tam přijíždí generál Custer sDmi 
e svým praporem,
modAmi 
rý kabáty jezdců, stíny Dmi 
dlouhejch karabin,
a z Ami 
indiánskejch signálů po nebi letí dA 
ým.

R: A 
Říkal to Jim Bridger já měl jsem v noci E 
sen,
pod sedmou kavalerií jak krví rudne A 
zem,
kmen Siouxů je statečný a A7 
dobře svůj kraj D 
zná,
proč CE 
uster neposlouchá ta A 
slova varovAmi 
ná.

2. Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií
táhne generál Custer s sedmou kavalerií,
marně mu stopař Bridger radí "Zpátky povel dej!"
Jedinou možnost ještě máš, život si zachovej.

R: Říkal to Jim Bridger …

3. Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti stín,
padají jezdci z koní, výstřely z karabin,
límce modrejch kabátů barví krev červená,
kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná.

R: Říkal to Jim Bridger …

4. Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad krajem,
v oblacích prachu mizí Siouxů vítězný kmen,
cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál,
tam uprostřed svých vojáků leží i generál.

R: Říkal to Jim Bridger … + neposlouchal ta slova varovná. 

29

: Tak já jdu dál

1. Já odcháAmi 
zím, já už se loučím, 
mraků se C 
ptej, snad cestu Ami 
znaj, 
já odcháC 
zím, s tvou láskou Ami 
končím, 
toulavej Dmi 
směr mý boty Ami 
maj. 

R: Tak já jdu Ami 
dál, už zvolna splývá 
s modrou noC 
cí můj dlouhej Ami 
stín, 
tak já jdu C 
dál, jak už to Ami 
bývá, 
neptej se Dmi 
kam, E7 
sám to neAmi 
vím. 

2. Já odcházím, z kytary svojí 
prach opráším, pokrytej v ní, 
dost kytek znám, co lásku hojí, 
a píseň znám, co dlouho zní. 

R: Tak já jdu dál … 

3. Já odcházím a kompas starý 
u sebe mám, je zbytečný, 
já odcházím, ten kompas starý, 
stejně nemá směr zpáteční. 

R: Tak já jdu dál … 

Do databáze přidal pixy - 25.05.2005.
30

: Zatracenej život

G 
To bylo v DaG7 
kotě C 
o vejpla G 
tě, 

whisky jsem tam pašov D7 
al, 

a G 
že jsem byl G7 
sám jako C 
ten kůl v ploG 
tě, 

s holkou jsem D7 
tam špásoG 
val. 

Ved jsem jí cestou co vede stezka, 
okolo červenejch skal, 
než jsem jí stačil říct, že je hezká, 
zpěněnej bejk se k nám hnal. 

R. G 
JupíC 
, čerG 
te, jdi o dům D7 
dál, pak jsem ho za rohy vzal. (A zahodil)

G 
Udělal C 
přemet aG 
 jako tuD7 
r G 
řval, do dáli upaloval. 

To bylo v Dawsonu tam v salónu 
a já jsem zase přebral. 
Všechny svý prachy jsem měl v talónu, 
na život jsem nadával. 

Zatracený život, čert aby ho vzal, 
do nebe jsem se rouhal, 
než jsem se u baru vzpamatoval, 
Belzebub vedle mně stál. 

R. Jupí, čerte, jdi… 

Jak rychle oplácí tenhleten svět, 
než bys napočítal pět, (šest, sedm)
Ďáblovým kaňonem musel jsem jet, 
když jsem se vracel nazpět. 

Jak se tak kolíbám uzdu v pěsti 
chylovalo se už k dešti, 
Bezebub s partou stál vprostřed cesty 
zavětřil jsem neštěstí. 

R. Povídá Jupí, chlape, jdi radši dál, on mě pak za nohy vzal, (a zahodil)

udělal jsem přemet a jako tur řval, do dáli upaloval. 
31

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej Hm Bm Am 
svět.
Čas je vzal a nechal G 
rány, Am 
starší jsme jen o pár D 
let.

2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 
E7 
v řece, která všechno Ami 
ví, 
stejnou barvu jako G 
měly 
Ami 
tvoje oči džínoD 
vý. 

3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
32

: Černej den

1. Dmi 
Ten den byl beznadějně C 
černej
Dmi 
jak darebáků svědoC 
mí,
B 
jak smutku nával nepřeberA7 
nej,
B 
kterej se náhle proloA7 
mí.

2. Pomalu stoupali jsme strání
až k jedný z nevelikejch skal,
na který nechal sny a plány
B 
jeden z těch kluA7 
ků, co jsem Dmi 
znal.

Ref: F 
Stačilo málo chybnejch C 
kroků,
F 
vtom znenadání volnej A7 
pád,
Dmi 
je to už pěkná řádka C 
roků,
B 
v noci si A7 
lesem cestu Dmi 
zmát.
Pak F 
ležel s kostrou zlámanou 
a C 
strašně moc chtěl žít,
však Dmi 
usíná a přestanou 
myšA7 
lenky hlavou jít,
z nás F 
každej potom nad ním stál, 
chlad C 
rána na nás dejch,
víDmi 
tr si s listím pohrával 
ve A7 
větvích březovejch.

3. Teď všichni, co tu se mnou stojí,
jsme mlčky ahoj přišli říct
na místa, co nás dávno pojí,
že tenkrát bylo nás tu víc.
33

: Chvíle

1. Emi 
Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu Hmi 
končí,
Ami 
chvíle, co patřej' jen Hmi 
těm, co neusíEmi 
naj',
toulavejm bláznům, když právě s jarem se Hmi 
loučí
a Ami 
za dobrý slovo ti Hmi 
srdce svý na dlani Emi 
daj'.

2. Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí
slunce, když do korun stromů začlo se drát,
stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích,
to najednou chce se mi brečet a zároveň smát.

R: Ty rána s A 
vůní borový smůEmi 
ly
měly by A 
zůstat navždycky v Emi 
nás,
ty rána s C 
vůní sekaný Hmi 
trávy
a ohně, co C 
právě Hmi 
pomalu Emi 
zhas'.

3. Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj',
jak je to nádherný, léto před sebou mít,
spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj'
a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid.

4. Emi 
Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu Hmi 
končí,
Ami 
chvíle, co patřej' jen Hmi 
těm, co neusíEmi 
naj',
toulavejm bláznům, když právě s jarem se Hmi 
loučí
a Ami 
za dobrý slovo ti Hmi 
srdce svý na dlani Emi 
daj'.
R: 
34

: Jasný jak facka

1. Tak už to Emi 
vře a chlapi D 
vostrý jsou jak C 
meče
a že maj G 
vztek, tak pijou, D 
co jen trochu G 
teče,
na lodi D 
jak by měla Ami 
přijít velká H7 
bouře,
to, co se Emi 
děje, skoro D 
podobá se vzpouC 
ře.

2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci,
za který držet by ho měli v pevný kleci,
říkal, že svět je vlastně velikánská koule,
a nikdo nevěřil mu ani na půl coule.

R: Emi 
Jasný jak fG 
acka, země je plD 
acka
a kolem dokAmi 
ola jen oceáG 
n,
do tisíc láEmi 
ter, tvrdil to páA 
ter,
a to je víC 
c než kapitF 
án,D 
 
ten když si G 
nahne, hned ho to D 
táhne
pořád na záAmi 
pad do IndieG 
,
po zlatě praEmi 
hne, skončí na ráA 
hně
a dýl než teC 
jden nepřežijeG 
.

3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu
přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu,
že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů,
dostal se zaručeně k poslednímu soudu.
R: 
35

: Lodníkův lament

1. Emi 
Já snad G 
hned, když jsem se D 
narodil, na G 
bludnej D 
kámen G 
šláp',
a do školy moc D 
nechodil, i Emi 
tak je D 
ze mě Emi 
chlap,
velký G 
dusno, který D 
nad hlavou mi G 
doma D 
viseG 
lo,
drsnýmu chlapu D 
nesvědčí, já Emi 
ťuk' si D 
na čeEmi 
lo.D G D G C G 
 

R: MáG 
ma mě doma držela a D 
táta na mě dřel,
já moh' jsem jít hned študovat, kdyG 
bych jen trochu chtěl,
voženit se, vzít si ňákou D 
trajdu copatou
a za její lásku platit G 
celou vejplatou, hó Emi 
hou.

2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.

R: 

3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.

R: 

4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.

R: 

5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.
36

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem C 
břehům proklaAmi 
tejm, který Dmi 
v drápech má C 
ďábel Dmi 
sám,
bílou přídí C 
šalupy My Ami 
Gray míří Dmi 
k útesům C 
který Dmi 
znám.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní někdo Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a C 
v ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník co C 
sám do něj Dmi 
psal.

2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní jsem jen Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a v C 
ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník a v C 
něm co jsem Dmi 
psal.
37

: Vodácká holka

1. Když vD 
lny se vEmi 
alí a pG 
eřeje řvA 
ou
a šD 
utry z nich cEmi 
iví jak sG 
ůvA 
y,
loď prD 
aská a Emi 
umrlčí zvG 
on bije tmA 
ou,
tak řD 
ekni, kdo pEmi 
omoct ti A 
umD 
í.
*: Kdo pHmi 
ádlem jen kmF#mi 
itne a přG 
evrátí lD 
oď,
pak jHmi 
ečí jak stF#mi 
aženej z kA 
ůžD 
e,
že tHmi 
y jseš ta F#mi 
atrapa, tG 
y jseš ten cvD 
ok,
co zE 
a každý cvaknutí můžA 
e.
2. Je pěkná jak ráno a voní jak les,
když na dřevo u ohně hrává,
je zrádná jak kočka a věrná jak pes,
ta holka, co při tobě spává.
R: Tu vG 
odáckou hHmi 
olku si nA 
avěky nD 
ech,
nG 
etop ji, nHmi 
ezahA 
ánD 
ěj,
svou vEmi 
íru, svou sHmi 
ílu, svý štF#mi 
ěstí i pHmi 
ech,
svý strEmi 
achy, svý prD 
achy, svůj pE 
oslední dA 
ech
jí pD 
octivě Emi 
odevzdávA 
ej
D 
a lásku zEmi 
a lásku dG 
ávA 
ejD 
.
3. Kdo připálí rejži a přesolí čaj,
kdo sůl nechá v posledním kempu,
kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj,
kdo zná všechny písničky trempů.
*: Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob,
kdo sladce hned šeptá, hned vříská,
a koho bys roztrh' a praštil a kop'
a po kom se celej den stýská.
4. Až vlasy nám odbarví nebeskej král
a vrásky nám počmáraj' kůži,
svý holce dej pusu a řekni "jdem dál"
a na pádlo polož jí růži.
R: 
38

: Vodácká odborná

[: MeziC 
 proudy :], [: naše dlouhý lodi bloudí :], 
v loubí poutník G7 
roubí C 
vor, 
[: v poutech touhy oči poulí :], [: jak ty dlouhý lodi bloudí :], 
poslouchá nášG7 
 rozhoC 
vor: 

1. LC 
oďák, zabalák, vracák, hák, Ami 
bevarex, bagáž, líh, 
C 
zavírák, votvírák, táborák, D7 
epoxyd, laminát, klG 
íh, 
Ami 
kontra, Emi 
porcelán, Ami 
traverz, bort, C 
ve šlajsně G 
nesraz C 
vaz, 
spáchá zabalák mokrej mord na tom, kdo neG 
zabral C 
včasG7 
. 

2. Koňadra, kolejda, komínky, špricky, kanystr, flastr, šprajc, 
sekera, pilka, sirky, třísky, na břehu kouká zajc, 
citera, niněra, bendžo, bum, basa a kytary hlas, 
kofola, rokola, budvar, rum, západ a zrzavej vlas. 

3. Peřeje, kurděje, leje, zle je, koleje, voleje, les, 
singl, debl, triangl, bágl, mělčina, svačina, jez, 
zátoky, potoky, slapy, chlapi, léto se nevrací, 
oheň, povodeň, mraky, prachy, "vemte mě, vodáci!" 

D 
Kdo tu píseň nedovede, G 
tomu to holt nepojede, 
E 
ať se stydí v hospodě a A 
zdálky mává na lodě, 
F# 
kdo se vyzná v tomto hitu, H7 
ten bude mít autoritu, 
C 
tomu věnec Dmi 
budiž G 
dán, C 
ten je G 
vody C 
pán! 
39

: Darmoděj

1. ŠAmi 
el včera městem mEmi 
už a šel po hlavní třAmi 
ídě,Emi 
 
šAmi 
el včera městem mEmi 
už a já ho z okna vAmi 
idělEmi 
,
nC 
a flétnu chorál hrG 
ál, znělo to jako zvAmi 
on
a byl v tom všechen žEmi 
al, ten krásný dlouhý tF 
ón
a já jsem náhle vF#dim 
ěděl: ano, to je E7 
on, to je Ami 
on.

2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi 
a na naEmi 
 ..CGAmiFF#dimE7 - 2x 
 
3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
40

: Dokud se zpívá

1. Z C 
Těšína Emi 
vyjíždí Dmi7 
vlaky co F 
čtvrthodiC 
nu,Emi Dmi7 G7 
 
C 
včera jsem Emi 
nespal a Dmi7 
ani dnes F 
nespočiC 
nu,Emi Dmi7 G 
 
F 
svatý MedG 
ard, můj patrC 
on, ťuká si naAmi 
 čelo,G 
 
ale F 
dokud se G 
zpívá, F 
ještě se G 
neumřeC 
lo, hóhEmi 
ó.Dmi7 G7 
 

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
41

: Dopis panu prezidentovi

DEmiGDA7 
1. Pane D 
prezidente, ústavní Emi 
činiteli,
píšu Vám A 
stížnost že moje děti na mě D 
zapomněly,
jde o syna Karla, a mladší Emi 
dceru Evu,
rok už A 
nenapsaly, rok už nepřijely na D 
návštěvu.D4sus 
 
Ref1.: Vy to G 
pochopíte, Vy totiž Ami 
všechno víte,
Vy se D 
poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě G 
zachráníte,D4sus 
 
pane G 
prezidente, já chci jen Ami 
kousek štěstí,
pro D 
co jiného jsme přeci zvonili klíčema na G 
náměstí.DA7 
 
2. Pane prezidente a ještě ztěžuju si,
že mi podražily pívo, jogurty, párky i trolejbusy,
i poštovní známky, i bločky na poznámky,
i telecí plecko, Řecko i Německo, no prostě všecko.
Ref1.: 
3. Pane prezidente, mé České republiky,
oni mě propustily, na hodinu, z mý fabriky,
celých třicet roků, všecko bylo v cajku,
teď přišli noví mladí a ti tu řádí jak na Klondiku.
Ref2.: Vy to pochopíte, Vy se mnou soucítíte,
Vy se poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě zachráníte,
pane prezidente, já chci jen kousek štěstí,
pro co jiného jsme přeci zvonily klíčema na náměstí.
4. Pane prezidente, moje Anežka kdyby žila,
ta by mě za ten dopis co tu teď píšu patrně přizabila,
řekla by Jaromíre, chovaš se jak male děcko,
viš co ma starosti s celu tu Evropu vesmirem a vubec všecko.
Ref1.: 
*: Pane D 
prezidente.
42

: Dopisy bez podpisu

1. Ami 
Dopisy Emi 
bez podpisu,Ami Emi 
 Ami 
změněným Emi 
rukopisem,Ami Emi 
 
C 
slovíčka pG 
lná hnisu,C E7 
  Ami 
vykřičník Emi 
za dopisemAmi Emi 
 
výstřely těžkou zbraní, výstřely ze zálohy,
já nemohu se bránit, prostříleli mi nohy.
C 
Někdo G 
mi v C 
noci vleG 
zl C 
do zahG 
raC 
dy, 
Ami 
poláEmi 
mal Ami 
angreštoEmi 
vé  Ami 
keře,Emi Ami 
 
F 
a já G 
jsem F 
čekal svoG 
je F 
kamaG 
ráF 
dy 
G7 
a nechal otevřené všecky dveře. 

2. V blátivých bagančatech někdo mi v duši šlape 
a blíny jedovaté zasadil pod okapem, 
znát aspoň křestní jména anebo souřadnice, 
ach, zlobo bezejmenná, ty bolíš o to více. 
A já jsem z oken sundal žaluzie 
a chodím zimou, dešťem prostovlasý, 
dokud mě nějaký blesk nezabije 
či dokud za blázna mě neprohlásí. 

3. Ami 
Nestůjte Emi 
ke mně zády,Ami Emi 
 Ami 
já chci vás Emi 
vidět čelem,Ami Emi 
 
C 
jak znám své G 
kamarády,C E7 
 Ami 
chci znát i Emi 
nepřátele,Ami Emi 
 
C 
jak znám své G 
kamarády, C 
jak znám své E7 
kamarády, 
Ami 
chci znát i E 
nepřátele… Ami Ami7 
 
43

: Fotbal

G Emi C D G Emi C … G …
Znělka …
1. Ami 
V neděli v pět deset C 
sraz u Baníku G 
desítka vleze se Ami 
pak ještě E7 
jedna
Ami 
co čumíš frajere C 
chceš do ciferníku G 
jestli mě dožereš Ami 
hele jsem E7 
bedna
Dmi 
tribuna na stání Ami 
necpi se vřede F 
hadráři Dmi 
sparťani E7 
Ostrava jedem
Ami 
už to má správný var Dmi 
jen počkej až tě ´E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu Ami 
zvláště!´
2. Ami 
Tři nula na rohy C 
a jinak šul nul G 
berte je přes nohy Ami 
liga je E7 
liga
Ami 
dnes jsem měl odpolední C 
tak jsem to bulnul G 
zacláníš chlape sedni Ami 
navalte E7 
cíga
Dmi 
zelená je tráva Ami 
rozhodčí nekřepči F 
Ostrava Dmi 
jedem OstraE7 
va Kula je nejlepší
Ami 
pětku mě lístek stál Dmi 
tak se ukažte ´E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu Ami 
zvláště!´
3. Ami 
LUMPOVÉ HOVADA C 
Chovanec karta G 
jesličky paráda Ami 
ŠIJ TO NA E7 
BRÁNU!!!
Ami 
bijte je Pražáky C 
hanba Sparta G 
jaký saky paky vole Ami 
sedm baE7 
nánů
Dmi 
stojím v davech lidu Ami 
jsem fanda svýho klubu F 
ten gól byl Dmi 
z ofsidu E7 
sudímu rozbít hubu
Ami 
kde je ten autokar Dmi 
propíchnout pláště ´E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu Ami 
zvláště!´
4. Ami 
Ty mlč ty páprdo C 
no ty v tom baloňáku G 
fotbalu rozumíš Ami 
jak koza E7 
náklaďáku
Ami 
být tebou tak nežvaním C 
a radši mažu G 
jinak se neubráním Ami 
pak mu uE7 
kážu
Dmi 
v neděli po fotbale Ami 
kdo umí ten umí F 
hej vrchní Dmi 
seš pomalej E7 
šest nula na rumy
Ami 
já bych jim ukázal Dmi 
na šachtu s nima ´E7 
Dobrý den sportu zdar fotbal je Ami 
prima!´
44

: Grónská píseň

1. DD 
aleko nEmi 
a severu jA7 
e Grónská zD 
em,
žD 
ije tam Emi 
Eskymačka s A7 
EskymákD 
em,
/: my bychom Emi 
umrzli, jim nG 
ení zimD 
a,
snídají nEmi 
anuky A7 
a eskimD 
a. :/
2. Mají se bezvadně, vyspí se moc,
půl roku trvá tam polární noc,
/: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven,
půl roku trvá tam polární den. :/
3. Když sněhu napadne nad kotníky,
hrávají s medvědy na četníky,
/: medvědi těžko jsou k poražení,
neboť medvědy ve sněhu vidět není. :/
4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě
zaklepe na na íglů hlavní medvěd:
/: "Dobrý den, mohu dál na vteřinu?
Nesu vám trochu ryb na svačinu." :/
5. V kotlíku bublá çaj, kamna hřejí,
psi venku hlídají před zloději,
/: smíchem se otřásá celé íglů,
neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :/
6. Tak žijou vesele na severu,
srandu si dělají z teploměrů,
/: my bychom umrzli, jim není zima,
neboť jsou doma a mezi svýma. :/
45

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:
"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, bG7 
udeš doktorem prC 
áv.
Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "ChcG7 
i být hlídačem krC 
av."

R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,
jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý dG7 
en zpívat si jC 
en,
G7 
zpívat si: C 
pam pam pamF G7 C 
…

2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
46

: Jdou po mě jdou

1. Býval jsem cD 
hudý jak G 
kostelní mD 
yš,
na půdě pF#mi 
ůdy jsem mHmi 
íval svou skrA7 
ýš,
/: pG 
ak jednou v lD 
étě řA7 
ek' jsem si: Hmi 
ať,
G 
svět fackuD 
je tě, a tG 
ak mu to vrD 
ať. :/
2. Když mi dát nechceš, já vezmu si sám,
zámek jde lehce a adresu znám,
/: zlato jak zlato, dolar či frank,
tak jsem šel na to do National Bank. :/
R: Jdou po mně, jdD 
ou, jdG 
ou, jdD 
ou,
na každém rohu majG 
í fotku mA7 
ou,
kdyby mě chD 
ytli, jA7 
ó, byl by rHmi 
ing,
G 
tma jako v D 
pytli je v cC 
elách Sing-sG 
ing. A7 
JééD 
je!D 
 
3. Ve státě Iowa byl od poldů klid,
chudičká vdova mi nabídla byt,
/: jó, byla to kráska, já měl peníze,
tak začla láska jak z televize. :/
4. Však půl roku nato řekla mi:"Dost,
tobě došlo zlato, mně trpělivost,
/: sbal svých pár švestek a běž si, kam chceš,"
tak jsem na cestě a chudý jak veš. :/
R: 
5. Klenotník Smith mi do očí lhal,
dvě facky slíz' a dal, vše mi dal,
/: a pak jsem vzal nohy na ramena,
ten, kdo nemá vlohy, nic neznamená. :/
6. Teď ve státě Utah žiju spokojen,
pípu jsem utáh' a straním se žen,
/: jó, kladou mi pasti a do pastí špek,
já na ně mastím, jen ať mají vztek. :/
R: Jdou po mně jdou, jdou, jdou,
na nočních stolcích mají fotku mou,
kdyby mě klofly, jó, byl by ring,
být pod pantoflí je hůř než v Sing-sing.
47

: Kapr

1. NC 
a rybníce jsou velké vlnDmi 
y, dělají sG7 
e od přírodC 
y,
kapr, ten je opatrnDmi 
ý, nevystrčG7 
í čumák z vodC 
y.
R: /: ŠplC 
ouchy-šplouchy, štika žere mouchDmi 
y,
žbluňky-žbluňkG7 
y, a kapr meruňkC 
y. :/
2. Nevylézej, kapře milý, je tam velké vlnobití,
chlupy vodě se naježily, mohl by ses utopiti.
R: 
48

: Když mě brali za vojáka

1. Ami 
Když mě brali za voC 
jáka, G 
stříhali mě dohoC 
la,
Dmi 
vypadal jsem jako Ami 
blbec,
E7 
jak ti všichni dokoF 
la, G 
la, C 
la, G 
la,
Ami 
jak ti všichni E7 
dokoAmi 
la.

2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,
jak mám správný voják býti
a svou zemi chrániti, ti, ti, ti,
a svou zemi chrániti.

3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,
vzpomněl jsem si na svou milou,
krásně jsem si zabulil, lil, lil, lil,
krásně jsem si zabulil.

4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,
po chodbě furt někdo chodil,
tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,
tak nebylo z toho nic.

5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,
protože mladá holka lásku potřebuje
a tak si k lásce pomohla, la, la, la,
a tak si k lásce pomohla.

6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,
řek jí, že má zrovna volný kvartýr,
tak se sbalit nechala, la, la, la,
tak se sbalit nechala.

7. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila,
nashledanou pane Fráňo Šrámku,
písnička už skončila, la, la, la,
jakpak se vám líbila, la, la, la,
nic moc extra nebyla.
49

: Kozel

1. Byl jeden pG 
án, ten kozla mC 
ěl,
velice sD 
i s ním rozumG 
ěl,
měl ho moc rád, opravdu mC 
oc,
hladil mu fD 
ous na dobrou nG 
oc.
2. Jednoho dne se kozel splet',
rudé tričko pánovi sněd',
jak to pán zřel, zařval "jéjé",
svázal kozla na koleje.
3. Zahoukal vlak, kozel se lek':
"to je má smrt", mečel "mek, mek",
jak tak mečel, vykašlal pak
rudé tričko, čímž stopnul vlak.
50

: Krajina po bitvě

1. MDmi 
íříme na sebe, míříme já a ty,
ticho je kolem, jen pes štěká za vratF 
y,
nAmi 
a louce leží mrtví mDmi 
otýli,
pBb 
adá déšť dC 
o esšA7 
álků,
jsmGmi 
e poslední dva, kteří přDmi 
ežili
tA7 
uhletu dlouhou vDmi 
álku, hAmi7 
m.DmiAmi 
 
2. Míříme na sebe, míříme já a ty,
v uších nám ještě zní vybuchlé granáty
a smrtka s kosou dělá resumé,
prochází se v bílé róbě,
no a my dva teď tady ležíme
v zákopech proti sobě, ho hó hó.
3. Míříme na sebe, míříme já a ty,
oba jsme utekli hrobníkům z lopaty,
ve stovkách velikánských útoků
štěstí nám oběma přálo,
a teď nás dělí jenom sto kroků
a je to moc, či málo?
4. Myslíme na sebe, myslíme já a ty,
co včera platilo, dneska už neplatí,
však ještě hrůza visí nad krajem,
těžké je mít se rádi,
když jsme si postříleli navzájem
své nejlepší kamarády, ho hó hó.
5. Nevíme o sobě, nevíme vůbec nic,
vzdych krví prosycen dýcháme z plných plic,
pach smrti pod kůží je zarytý,
končí se dějství prvé,
ještě nám tady zbývá k prolití
dvakrát šest litrů krve, ho hó hó.
6. Míříme na sebe, míříme já a ty,
ospalí, žízniví, hladoví, vousatí,
nebe se šeří, už se blíží noc,
oči jsou těžké jako kámen,
ach, koho žádat o radu a o pomoc,
když oba usínáme, hm.
7. A tak míříme na sebe, míříme já a ty,
padají hvězdy, obzor je hvězdnatý,
pod jedním nebem oba ležíme,
hřejivá je náruč matky Země,
/: a jak tak spíme, oba ve snu kráčíme:
já k tobě, a ty ke mně … :/
51

: Lachtani

R: /: LC 
ach, lachF 
, C Ami 
 lach, lachG 
. C 
:/

1. JC 
edna lachtaní rF 
odinC 
a
rAmi 
ozhodla se, že si vyjde dG 
o kinC 
a,
jeli vlakem, metrem, lodí a pak trF 
amvajC 
í
a teď Ami 
u kina Vesmír lG 
achtajC 
í.
LG 
achtaní úspory dC 
ali dohromady,
kG 
oupili si lístky dC 
o první řG 
ady,
tC 
áta lachtan řekl:"Nebudem třF 
ít bídC 
u"
a prAmi 
o každého koupil pytlík G 
arašidC 
ů.

R: /: LC 
ach, lachF 
, hmm hmm C Ami 
 lach, lachG 
. hmm C 
hmm:/
2. Na jižním pólu je nehezky
a tak lachtani si vyjeli na grotesky,
těšili se, jak bude veselo,
když zazněl gong a v sále se setmělo.
Co to ale vidí jejich lachtaní zraky:
sníh a mráz a sněhové mraky,
pro veliký úspěch změna programu,
dnes dáváme film ze života lachtanů.

R: /: LC 
ach, lachF 
, jéé é C Ami 
 lach, lachG 
. jéé C 
é:/

3. Tátu lachtan vyskočil ze sedadla
nevídaná zlost ho popadla:
"Proto jsem se netrmácel přes celý svět,
abych tady v kině mrznul jako turecký med.
Tady zima, doma zima, všude jen chlad,
kde má chudák lachtan relaxovat?"
Nedivte se té lachtaní rodině,
že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.

R: 

TC 
ahle lachtaní rF 
odinC 
a
Ami 
od té doby nechodí už dG 
o kinC 
a.

Lach lach.
52

: Mikymauz

1. RAmi 
áno mě probouzí tmG 
a, sahám si nC 
a zápěstF 
í,
zda-li to jE 
eště tluče, zdF 
a-li mám jE 
eště štěstí,
nebo je po mně a já mám voskované boty,
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty.
2. Není co, není jak, není proč, není kam,
není s kým, není o čem, každý je v době sám,
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu.
R: ZE 
apínám tF 
elefon - zDmi 
áznamník cE 
izích citů,
špatné zprávy chF 
odí jako pDmi 
olicie zE 
a úsvitu,
jsDmi 
em napůl bdělý a nG 
apůl ještě v noční pauze,
mC 
ěl bych se smát, ale mE 
ám úsměv Mikymauze,
rAmi 
ána G 
bych zrF 
ušE 
il.
3. Dobrý muž v rádiu pouští Čikoreu,
opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu,
ve frontě na mumii mám kruhy pod očima,
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá.
4. Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli,
pomalu vychládají naše důlky na posteli,
všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou,
že dřevorubec máchl mezi nás širočinou.
R: Postele rozdělené na dva suverénní státy,
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty,
ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba,
že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba,
dráty bych zrušil.
5. Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale ještě ani vidno není,
bdění je bolest bez slastného umrtvení.
6. Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle,
usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet,
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy,
na život je už pozdě a na smrt ještě brzy.
R: Co bylo kdysi včera, je, jako nebylo by,
káva je vypita a není žádná do zásoby,
věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou,
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou,
máslo bych zrušil.
7. Povídáš o naději a slova se ti pletou,
jak špionážní družice letící nad planetou,
svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce,
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce.
8. Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene,
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku,
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků.
R: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra,
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra,
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,
lásku bych zrušil.
9. /: Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
zda-li to ještě tluče, zda-li mám ještě štěstí :/ 3X
53

: Mladičká básnířka

1. G 
Mladičká básnířka s Hmi 
korálky nad kotEm 
níkyD 
 
G 
bouchala na dvířka Hmi 
paláce poeEm 
tiky.D 
 
S někým se G 
vyspala, nikomu Hmi 
nedala, láska jako Em 
hobby,
Cm 
pak o tom napsala D 
blues na čtyři G 
doby, ho ho Hmi 
hó.Em D 
 

2. Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti,
ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty.
Plná tragiky, plná mystiky, plná spleenu,
pak jí to otiskli v jednom magazínu, ho ho hó.

3. Bývala viděna v malém baru u rozhlasu,
od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu.
Trochu se napila, trochu se opil na účet redaktora
a týden nato byla hvězdou Mikrofóra, ho ho hó.

4. Pod paží nosila rozepsané rukopisy,
ráno se budila vedle záchodové mísy.
Životem potřísněná, můzou políbená, plná zázraků
a pak ji vyhodili z gymplu a hned nato i z baráku, ho ho hó.

5. Ve třetím měsíci dostala chuť na jahody,
ale básníci-tatíci nepomýšlej' na rozvody.
Cítila u srdce, jak po ní přešla železná bota,
tak o tom napsala sonet, a ten byl ze života.

Outro: G 
Ach, mladé básnířky …Hmi Em D 
 
Vy mladé básnířky …
Jó, mladé básnířky …
54

: Osmá barva duhy II

1. ChlEmi 
adná jsou dD/F# 
ubnová rEmi 
ána,D/F# 
 
zEmi 
e slunce je vD/F# 
idět jenom kC 
ousH7 
ek,
vEmi 
e flašce D/F# 
od CinzEmi 
anaD/F# 
 
Emi 
úhoři, H7 
úhoři třEmi 
ou se.
R: VšAmi 
ichni moji znEmi 
ámí teď spCmaj7 
í, spAmi 
í, spH7 
í doma s manželkami,
zAmi 
ůstali jsme sEmi 
ami - jH7 
á a jEmi 
á.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
čAmi 
erná je barva, kterou mH7 
ám teď nejradEmi 
ěji,
jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida
Ami 
a našel vody, vody, vH7 
ody, vody, vody habadEmi 
ěj.
2. Kdyby měl někdo z vás zájem,
uděláme velikánský mejdan,
projdeme tam a zpět rájem
a svatý Petr bude náš strejda.
R: 
3. Pod okny řve někdo: kémo,
každý správný folkáč nosí vousy,
já umím jen písničky v E moll
a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože:
R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami,
zůstali jsme sami - já a vy.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
černá je barva, kterou mám teď nejraději,
jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida
a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.
55

: Pijte vodu

R: /: PC 
ijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a nG 
epijte rC 
um ! :/
1. JC 
eden smutný ajznboňák
pil na pátém nástupišti G 
Air-koňC 
ak.
HC 
uba se mu slepila
a diesellokomotiva ho zG 
abilC 
a.
R: .2.
V rodině u Becherů
pijou becherovku přímo ze džberů.
Proto všichni Becheři
mají trable s játrama a páteří.
R: .3.
Pil som vodku značky Gorbačov
a potom povedal som všeličo a voľačo.
Vyfásol som za to tri roky,
teraz pijem chlórované patoky.
R: .4.
My stežny chlopci z Warszawy,
chodime podrugim za robotou do Ostravy.
Štery litry vodky i mnužstvo piv,
bardzo fajny kolektiv.
R: .5.
Jedna paní v Americe
ztrapnila se převelice.
Vypila na ex rum,
poblila jim Bílý dům.
R: 
56

: Píseň o kometě

1. Ami 
Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,
chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
Dmi 
zmizela jako laň G7 
u lesa v remízku,
v C 
očích mi zbylo jen E7 
pár žlutých penízků.

2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.

R: Ami 
O vodě, o trávě, Dmi 
o lese,
G7 
o smrti, se kterou smířit C 
nejde se,
Ami 
o lásce, o zradě, Dmi 
o světěE7 
 
E 
a o všech lidech, co E7 
kdy žili na téhle Ami 
planetě.

3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď neseme na bedrech.

4. Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí vesmírem putuje.

R: Na na na …
5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla celého donaha.

6. Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.

R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o nás a kometě …
57

: Píseň zhrzeného trampa

1. PC 
oněvadž nemám kG 
anady a nF 
eznám písně z pC 
amp,
hF 
óhóhC 
ó, a nG7 
eznám písně z pC 
ampG7 
,
vylC 
oučili mě z G 
osady, že prF 
ý jsem houby trC 
amp,
hF 
óhóhC 
ó, že prG7 
ý jsem houby trC 
amp.
2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví,
hóhóhó, jen ať to každej ví,
vyloučený z řad čundráků ten frajer libový,
hóhóhó, ten frajer libový.
R: JC 
á jsem G 
ostuda trAmi 
aperů, jF 
á mám rád C 
operu,
jG 
á mám rád jC 
azz (folk), rG7 
ock,
chC 
odím pG 
o světě bAmi 
ez nože, tF 
o prý se nC 
emože,
tG 
o prý jsem cvC 
ok.
JF 
á jsem nikdy neplul nC 
a šífu, a všem šD7 
erifům
jsem říkal:"BG 
ane, pane,"G7 
 
jC 
á jsem E7 
ostuda trAmi 
ampů, jF 
á když chlC 
empu,
tak v G7 
autokempC 
u.
3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky,
hóhóhó, jen žádný legrácky,
jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký,
hóhóhó, čestný čundrácký."
4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku,
hóhóhó, až dám se do cajku
a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku,
hóhóhó, akordy na Vlajku.
R: 
5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha,
hóhóhó, a mám zaracha,
na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha,
hóhóhó, a dávám si bacha.
6. Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb,
hóhóhó, nepoučí z chyb,
zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp,"
hóhóhó,"a zase bude líp."
R: + v tG7 
empC 
u.
58

: Pochod Marodů

1. Dmi 
Krabička cigaret a F 
do kafe C 
rum, B 
rum, Dmi 
rum, 
dvě vodky a fernet a teď, F 
doktore, C 
čum, B 
čum, Dmi 
čum, 
chraGmi 
pot v hrudB 
ním koDmi 
ši, no Gmi 
to je B 
zážiA 
tek, 
Dmi 
my jsme kámoši řidiF 
čů saniC 
tek, -B 
tek, -Dmi 
tek. 

2. Měli jsme ledviny, ale už jsou nadranc, -dranc, -dranc, 
i tělní dutiny už ztratily glanc, glanc, glanc, 
u srdce divný zvuk, co je to, nemám šajn, 
je to vlastně fuk, žijem fajn, žijem fajn, fajn, fajn. 

R: Dmi 
Cirhóza, F 
trombóza, C 
dávivý F 
kašel, 
Gmi 
tuberkuDmi 
lóza - A 
jó, to je Dmi 
naše! 
neuróza, F 
skleróza, C 
ohnutá F 
záda, 
Gmi 
paradenDmi 
tóza, no A 
to je paDmi 
ráda! 
Jsme Gmi 
slabí na těDmi 
le, ale C 
silní na duF 
chu, 
Gmi 
žijem veseDmi 
le, A 
juchuchuchuDmi 
chu! 

3. Už kolem nás chodí pepka mrtvice, -ce, -ce, 
tak pozor, marodi, je zlá velice, -ce, -ce, 
zná naše adresy a je to čiperka, 
koho chce, najde si, ten natáhne perka, -rka, -rka. 

4. Zítra nás odvezou, bude veselo, -lo, -lo, 
doktoři vylezou na naše tělo, -lo, -lo, 
budou nám řezati ty naše vnitřnosti 
a přitom zpívati ze samé radosti, -sti, -sti. 

R: Zpívati: cirhóza, trombóza, dávivý kašel, 
tuberkulóza, hele, já jsem to našel! 
Neuróza, skleróza, křivičná záda, 
paradentóza, no to je paráda! 
Byli slabí na těle, ale silní na duchu, 
žili vesele, než měli poruchu. 
59

: Sarajevo

1. PřEmi 
es haličské pláně vAmi/F# 
ane vítr zlý,
to mH7 
álo, co jsme měli, nám vEmi 
ody sebraly,
jako tažní ptáci, jAmi/F# 
ako rorýsi
lH7 
etíme nad zemí, dva mEmi 
odré dopisy.

R: JEmi 
eště hoří oheň a prAmi 
aská dřevo,
D7 
aleF# 
 už je čas jít spG 
átH7 
,
tEmi 
amhle za kopcem je SAmi 
arajevo,
tam bH7 
udeme se zítra ráno brEmi 
át.

2. Farář v kostele nás sváže navěky,
věnec tamaryšku pak hodí do řeky,
voda popluje zpátky do moře,
my dva tady dole a nebe nahoře.

R: Ještě hoří oheň …

3. Postavím ti dům z bílého kamení,
dubovými prkny on bude roubený,
aby každý věděl, že jsem tě měl rád,
postavím ho pevný, navěky bude stát.

R: Ještě hoří oheň a praská dřevo,
ale už je čas jít spát,
tamhle za kopcem je Sarajevo,
tam zítra budeme se, lásko, brát …
60

: Šnečí blues

1. JG 
ednou jC7 
eden šnG 
ekD/F# 
 
G 
šílenC 
ě se lG 
ek',D7 
 
nG 
ikdo už dnes nG7 
eví,
z čC 
eho se tak zjCmi 
evil,
že se dG 
al hned nC7 
a D7 
útěG 
k.D7 
 

2. Přes les a mýtinu
rychlostí půl metru za hodinu,
z ulity pára,
ohnivá čára,
měl cihlu na plynu.

3. Ale v jedné zatáčce,
tam v mechu u svlačce,
udłlal šnek chybu,
nevyhnul se hřibu,
nevyhnul se bouračce.

4. Hned seběhl se celý les
a dali šneka pod pařez,
tam v tom lesním stínu,
jestli nezahynul,
tak leží ještě dnes.

5. A kdyby použil vůz
anebo autobus,
/: nebylo by nutné
zpívat tohle smutné,
smutné šneçí blues. :/
61

: Telátko oblíbené

R: Telátko G 
oblíbené, telátko bC 
aculaté,
telátko nG 
asycené, telátko mC 
oje zlaté,
telátko nG 
a pastvině, telátko C 
u kravičky,
telátko nG 
a mém klíně, telátko z mC 
é písničky.
1. Ach, jak je mG 
ilé, hebké a hlC 
adké,
má dlouhé nG 
ohy a uši krC 
átké,
jak na mě hlF 
edí vřele a slC 
adko,
telátko mG 
oje, moje telC 
átko.
R: .2.
Kdybych ho neměl, žalem bych skonal,
nic kloudného bych v žití svém nevykonal,
jste pro mě všecko, otče i matko,
však nejvíc je mi moje telátko.
R: .R:
Pam pam …
3. =2.
R: Telátko PC, telátko DC,
telátko AT3, telátko na B3,
telátko milostné, telátko radostné,
telátko dajné a nepoddajné.
4. Sud kulatý, rys tu pije,
tu je kára, ten to ryje,
sud kulatý, rys tu pije,
tu je kára, ten to ryje.
62

: Tři čuníci

1. V řC 
adě za sebou tři čuníci jdou,
ťápají si v blátě cestou-necestAmi 
ou,
kDmi 
ufry nemají, cestu neznajG7 
í,
vDmi 
yšli prostě do světa a vG7 
esele si zpívají: uí uí uí …
2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem,
tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem,
ušima bimbají, žito křoupají,
vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí …
3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!,
tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž,
lidé zírají, důvod neznají,
proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí …
4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech,
sednou ke studánce na vysoký břeh,
ušima bimbají, kopýtka máchají,
chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí …
5. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak,
k sobě přitisknou se čumák na čumák,
blesky bleskají, kapky pleskají,
oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí …
6. Za tu spoustu let, co je světem svět,
přešli zeměkouli třikrát tam a zpět
v řadě za sebou, hele, támhle jdou,
pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí …
63

: Ukolébavka

1. DG 
en už se sešeřG/F 
il, Emi7 
už jste si dost uD/F# 
žiG 
li,
tak hAmi 
ajdy do peřC/G 
in, a nD7/F# 
e, abyste tam moc řáAmi/G 
diD7/A 
li,
zG 
ítra je taky dG/F 
en, slEmi7 
unko mi to dneska slíD/F# 
biG 
lo,
přAmi7 
ejme si hezký sC/G 
en, a kD7/F# 
éž by se nám to splAmi/G 
niD7/A 
lo,
nG 
a na na Hmi 
…, Emi 
aby hůř Ami 
nebylo, to by nám D7 
stačilo.

R: G 
Hajduly, C 
dajduG 
ly, aby víčka D 
sklapnuG 
ly,
hajduly dC 
ajdG 
y, každý svou peřinu nD 
ajdG 
i,
hajajajajajajD 
ajaG 
, Kuba, Lenka, máma D 
a jG 
á,
zítra, dřív než slunce zC 
ačne hřG 
át …,
dobrou noc D 
a spG 
át.

2. V noci někdy chodí strach, srdce náhle dělá buch-buchy,
nebojte, já spím na dosah, když mě zavoláte, zbiju zlé duchy,
zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo,
přejme si hezký sen, a kéž by se nám to splnilo,
na na na …, aby hůř nebylo, to by nám stačilo.

R: + D 
a spG 
át, D 
a spG 
át …
64

: Váňa a Zina


1. Ami 
Jé Váňo koukni na ty Dmi 
 bambuly,
Ami 
to budou E 
asi komiAmi 
ci.
Jak mají zmalovaný paDmi 
puly
Ami 
a vypadaj E 
jak v opiAmi 
ci.
a hele tenhle A7 
nosatec, není to Dmi 
švára nakonec?
Že ten je E7 
taky opilec je známá Ami 
 věc.

2. Ty Zino na šváru mi nešahej,
ať si je jakej chce je náš.
A to s tím ksichtem to sem netahej,
koukni jak sama vypadáš.
A vůbec místo řečí spíš mně snad pro vodku doskočíš,
no dobrá, já du sám, to víš, je to kříž.

3. Jé Váňo mrkni tenhle tanečník,
jaký má sako a ten střih.
To u nás ve fabrice konfekční
by sotva takhle někdo spích.
To tvoji známí propána, no to je banda odraná
a nelejvaj se svinstava hned od rána.
4. No nemám známí zrovna fešáky,
hold šetřej víš ty co to je.
A proto taky pijou driáky,
hlavně že, holka, za svoje.
To ty a tvejch pět přítelkyň jste napletli už na pět zim
a blbnete tim pletenim a žvaněním.

5. Ta holka má ty triky v malíčku,
no číhni na tu legraci.
A hlavně koukej na tu blúzičku,
takovou Váňo taky chci.
Až teď budeš brát prémie, tak na tu blúzku dáš mi je,
tak co snad tě to zabije? Tak co ti je?

6. Kde vůbec bereš tolik drzosti,
o prémiích mi vyprávět?
Kdopak mi psal do práce stížnosti?
Já je čet.
Pak ta holka to je kus, ty na sebe se kouknout zkus,
ty si kup radši hubertus, když nemáš vkus.

7. Koukni ten chlápek v černym vohozu,
jak hádá osud z papírku,
To dělal u nás jeden z provozu
na podnikovým večírku.
To ty, když se tak podívám, přijdeš a lehneš na vivan
a zase myslíš na ten krám co z tebe mám?

8. Věčně se hádat to seš na koni
a nebo hrát si na city.
Člověk se za den tolik nahoní,
pak přijde domů, tady ty.
Co potom Zino dělat mám, když za rohem je s vodkou krám,
tam kamarády potkávám, nepiju sám.
65

: Zatanči

1. Emi 
ZatanG 
či, má milá, D 
zatanči Emi 
pro mé oči,
zatanG 
či a vetkni D 
nůž do mých Emi 
zad,
ať tvůj G 
šat, má milá,D 
 ať tvůj šat Emi 
na zemi skončí,
ať tvůj G 
šat, má milá, D 
rázem je Emi 
sňat.

R: Emi 
ZatanG 
či, jako seD 
 okoloEmi 
 ohně tančí,
zatanG 
či jako D 
na vodě Emi 
loď,
zatanG 
či jako to sD 
lunce mezi Emi 
pomeranči,
zatanG 
či, a D 
pak ke mně Emi 
pojď.

2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
66

: Zatímco se koupeš

1. Zatímco se Hmi 
koupeš, D 
umýváš si záda,
G 
na největšíA7 
 loupež ve mně se D 
střádá,
Gdim 
tak, jako seHmi 
 dáváš vodě,
Fdim 
vezmu si těA7 
 já, já - zloděj.

2. Už v tom vážně plavu, za stěnou z umakartu
piju druhou kávu a kouřím třetí spartu
a za velmi tenkou stěnou
slyším, jak se mydlíš pěnou.

R: Nechej vodu D 
vodou, G 
jen ať si klidně D 
teče,
chápej, že Emi 
touha je touha a G 
čas se pomalu D 
vleče,
cigareta Emi 
hasne, káva G 
stydne, krev se D 
pění,
bylo by to Emi 
krásné, kdyby srdce bylo G 
klidné, ale ono D 
není.

3. Zatímco se koupeš, umýváš si záda,
svět se se mnou houpe, všechno mi z rukou padá,
a až budeš stát na prahu,
všechny peníze dal bych za odvahu.

R: + Emi 
nebyA7 
lo a D 
není, Emi 
zatímA7 
co se D 
koupeš … 

Gdim Fdim
67

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět kG 
e zdi postaví,
ještC 
ě si naposlD7 
ed dám vG 
odku na zdravE7 
í,
z očí pAmi 
ásku strhnu sD7 
i, to abych vG 
iděl nG/F# 
a nebEmi 
e,
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i, lEmi 
ásko, na tebE7 
e,Ami 
 D7 
 G 
 G/F# 
 Emi 
 
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i na tebEmi 
e.

2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
68

: Modlitba vodáka

1. Ať jsou C 
šlajsny plný Ami 
vody, ať jsou F 
vlny mohuG 
tný, 
aby C 
naše něžný Ami 
lodi nedrnF 
caly vo šutG 
ry, 
ať mě C 
peřej prudce Ami 
vcucne, ať tam F 
vlítnu s kuráG 
ží, 
až mý C 
tělo v noci Ami 
usne, ať ho F 
nechaj' G 
komáC 
ři. 

R: Vždyť je Ami 
toho, Bože, málo, F 
vod tebe chci G 
jen, 
aby nC 
ás tvý slunce F 
hřálo tenhle G 
letní C 
den.

2. Ať je každej z naší bandy samej smích a pohoda, 
ať užijem spoustu srandy, ať se kudlou nebodá, 
ať se všichni kamarádi, co se sejdou na vodě, 
naučí hrát na kytary, ať to frčí v hospodě. 

R: Vždyť je toho, Bože, málo…

3. Ať mám holku-kamaráda, ať se liší vod husy, 
ať mě má ta holka ráda, pádlovat už nemusí, 
pojedu s ní, kam si přeje, až na hříšný Tahiti, 
ať se na mě hezky směje a nedělá "ty-ty-ty". 

F G C 
R: + [: [: [: tenhle letní den … :] :] :] 
69

: Obluda

1. Jó, dvHmi 
ěstě nás tam bylo na brize do Číny 
a fD 
urt se jenom pilo, až tuhly ledvinF# 
y, 
a kdG 
yž už bylo k rA 
ánu a všD 
ichni pod vobrF# 
az, 
křik' plHmi 
avčík na stožáru, a hlD 
ásek se mu třA 
ás': 

R: JD 
á tady nG 
ebudu, jD 
á vidím vG 
obludu, 
jD 
á vocaď prG 
yč pudu, jD 
ímá mě strA 
ach, 
chD 
yťte tu vG 
obludu, sD 
ežere pG 
alubu, 
tD 
ohle je vG 
o hubu, D 
ach, F# 
ich, och, Hmi 
ach. 

2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar 
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár 
a rozčileně mrká svým vokem jediným, 
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým. 

R: Já tady nebudu …

3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu, 
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu, 
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš, 
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž. 

R: Já tady nebudu …

4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha, 
zalehl u zábradlí a házel flaškama, 
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu, 
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu. 

R: Já tady nebudu …

5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce, 
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce, 
pak démon alkoholu ji srazil v oceán, 
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál. 

R: Já tady nebudu … + Hmi 
ach, ich, och, ach … 
70

: Už to nenapravím

capo2: 

R: Ami D F E Ami E 2x 
Vap tap tap …

1. V Ami 
devět hodin dvacet pět D 
mě opustilo štěstí,
ten F 
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji E 
dávno E7 
nestál,
v Ami 
devět hodin dvacet pět jaD 
ko bych dostal pěstí,
já F 
za hodinu na náměstí měl jsem E 
stát, ale v E7 
jiným městě.

*: Tvá A7 
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,
že Dmi 
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka
G 
zadní otevřená, E 
zadní otevřená,

*: já A7 
naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,
to jsi Dmi 
tenkrát řekla, že se nechceš vracet,
G 
že jsi unavená, E 
ze mě unavená.

R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …
71

: Zachraňte koně

Emi 
Peklo byl ráj, když hořela stáj, Ami7 
příteli,
C 
věř mi, koně D 
pláčou, povíG 
dám.H7 
 
Emi 
To byla půlnoc, vtom křik o pomoc, už Ami7 
letěly
C 
hejna kohoutůD 
 a bůhví G 
kam H7 
.

R: G 
Zachraňte koně, Hmi 
křičel jsem tisícC 
krát,
G 
žil jsem jen pro ně, Hmi 
bránil je nejvícC 
krát,
než přišla Ami 
chvíle, kdy hřívy C 
bílé
pročesal Ami 
plamen, spálil na H7 
troud.

Ohrady a stáj a v plamenech byl kraj, už nedýchal,
já viděl, jak to hříbě umírá.
Klisna u něj a smuteční děj se odbývá,
jak tiše pláče oči přivírá.

R: Zachraňte koně, …
.. spálil na troH7 
ud.
72

: Anděl

1. Z C 
rozmláceAmi 
nýho kostela v C 
krabici s G7 
kusem mýdla
C 
přinesl Ami 
jsem si anděla, C 
polámaG7 
li mu křídC 
la,
díval se Ami 
na mě oddaně, C 
já měl jsem G7 
trochu trému,
C 
tak vtiskl Ami 
jsem mu do dlaně C 
lahvičku G7 
od parféC 
mu.

R: C 
A proto, pAmi 
rosím, věř mi, C 
chtěl jsem ho G7 
žádat,
C 
aby mi Ami 
mezi dveřmi C 
pomohl G7 
hádat,
C 
co mě čeká Ami G7 
 a nemiC 
ne, co mě čekáAmi G7 
 a nemiC 
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
73

: Bakterie

A 
Mějte, prosím, na zřeteliH7 
 při snídani v šatně, 
E7 
bakterie pozřete-li,A 
 že vám budeE7 
 špatně, 
A 
krom toho i v draperii H7 
toalety k tanci 
E7 
třistasedm bakterií čeká na svou šanciA 
 jó 

®: C# 
Při pochodu po Praze, aťs' Franta nebo Jakub, 
F#mi 
chraň se proti nákaze - půllitr rumu zakup, 
Hmi 
desinfekce E7 
pomocí lahvinkou špiritusu 
C# 
uchráníš se nemocí E7 
zdravý i po funusu 

Když se řeční o Únoru z ideové stránky, 
vypni proud a z tranzistoru vyjmi suché články, 
zanes tisk i baterie do nejbližší sběrny, 
demagog či bakterie - refrén bude stejný. 

®: 
74

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou C 
bubáci,
G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen E7 
vojáci,
F 
přijeli v hranatých železných maringoE 
tkách.

2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
PršíEmi 
 a  Ami 
venku Emi 
se  Ami 
setměEmi 
lo,Ami Emi 
 
Ami 
tato Emi 
noc Ami 
nebuEmi 
de Ami 
krátká,Emi Ami Emi 
 
Ami 
beránEmi 
ka  F 
vlku se Ami 
zachtělo,
F 
bratříčAmi 
ku, zavřel jsi E 
vrátka?

3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratříAmi 
čku, F 
zavírej Ami 
vrátka! F Ami 
   F 
Zavírej Ami 
vrátka!
75

: Číslo na Zápěstí

1. Nebylo Ami 
dotyků, jen E 
ústa, která Ami 
křičí,
lahvičku C 
od injekce F 
někdo odhoE 
dil,
/:lehátko z Ami 
plastiku a F 
ocelových Ami 
tyčí
F 
a vůně Ami 
desinfekce - E 
tak ses naroAmi 
dil, :/

2. Toť tvoje scéna - páchne z koželužen tříslo
a čpí tu jatky, voní benzin motorů,
/:namísto jména dostals' na zápěstí číslo,
namísto matky hudbu z reproduktorů:/

®: Toť domov C 
tvůj, tvá vlast a tvoje G 
štěstí,
o čem jsi Ami 
snil, už zítra nastaE 
ne,
ty hrdý C 
buď, a G 
číslo Ami 
na zápěsF 
tí
budiž tvůj Ami 
znak a tvoje E 
pýcha, občaAmi 
ne!

3. Na lůžku úrazovky vymění ti plínky
za hřiště z roztřískaných karoserií,
/:za štěstí z obrazovky televizní skříňky,
za volnost oprýskaných periferií:/

4. Hle, vůně domova, šeď betonových bloků
co láska narkotika manifestací,
/:co hudba chrámová zní melodie doků,
co štěstí (láska) panoptika manifestací:/

®: 

5. Na nebi, v kalužích je olejová duha,
koryta potoků, v nichž voda neteče,
/:popílek na růžích je černý jako tuha
a není proroků, můj malý člověče:/

6. Máš život v malíčku a nestaráš se o věk,
máš úspěch za víru a neznáš dojetí,
/:jen chvíli, človíčku, a bude z tebe člověk
ušitý na míru pro toto století!:/

®: + budiž tvůj Ami 
znak a tvoje F 
pýcha, E 
občaAmi 
ne!
76

: Karavana Mraků

1. D 
Slunce je zlatou skobou Hmi 
na vobloze přibitý,
G 
pod sluncem A 
sedlo kožeD 
ný, A7 
 
D 
pod sedlem kůň, pod koněm Hmi 
moje boty rozbitý
G 
a starý A 
ruce sedřeD 
ný.

R: D7 
Dopředu G 
jít s tou A 
karavanou Hmi 
mraků,
schovat svou G 
pleš pod A 
stetson děraHmi 
vý,
/: jen kousek Emi 
jít, jen A7 
chvíli, Hmi 
do soumraEmi 
ku,
až tam, kde Hmi 
svítí město, F# 
město bělaHmi 
vý.:/ A7 
jé

2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

4. D 
Slunce je zlatou skobou Hmi 
na vobloze přibitý,
G 
pod sluncem A 
sedlo kožeD 
ný, A7 
 
D 
pod sedlem kůň, pod koněm Hmi 
moje nohy rozbitý
G 
a starý A 
ruce sedřeD 
ný.

R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/
77

: Lilie

capo3. 
1. Ami 
Než zavřel bránu, oděl se do oceli E 
a zhasil svíAmi 
ci,E 
 
Ami 
bylo už k ránu, políbil na posteli E 
svou ženu spíAmi 
cí, 
/:spaC 
la jak víla, G 
jen vlasy halily ji, 
Ami 
jak zlatá žíla, F7 
jak jitra v E 
Kastilii, 
něAmi 
žná a bílá jak rosa na lilii, F 
jakE 
 luna bdíAmi 
cí. :/ 

2. Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí, 
lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí, 
/:polnice břeskné vojácká melodie, 
Potoky teskné - to koně zkalili je, 
a krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi. :/ 

3. Dozrály trnky, zvon zvoní na neděli a čas se vleče, 
rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče, 
/:s rukama v týle jdou vdovy alejemi, 
za dlouhé chvíle zdobí se liliemi, 
lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče. :/  
78

: Marat ve vaně

Rec: Ami 
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.

1. PAmi 
ohled se odvrátí, KC 
operník v sutaně,
sAmi 
mrtka si oG 
brátí MAmi 
arata vF 
e vanAmi 
ě,
strG 
ánka se otáčí, Koniáš zatleská,
GAmi 
ogh leží v bodláčí, smF 
rt bývá nehezká,
GAmi 
ogh leží v bodláčí, smG 
rt bývá nehezká,
smAmi 
rt bývá nF 
ehezkAmi 
á.

R: LG 
askavé šero vám přikryje tvář s grAmi 
imasou hrůzy,
rC 
uka, jež před chvílí hlG 
adila ramena, zkAmi 
ameněla,
nG 
a nic je pero a k ničemu snář, zAmi 
emřely Múzy,
tG 
o, že se nestřílí, smrt jenom znamená prAmi 
o anděla.
2. Písnička dozněla, bytem je šatlava,
před vraty kostela uvidíš Václava,
drží se klepadla, hrobař si ruce mne,
odhoďte zrcadla, není to dojemné,
odhoďte zrcadla, není to dojemné,
není to dojemné.

3. Cromwell má namále, Hus čeká na kata,
Smrtka má korále, korále ze zlata,
kříž staví Kristovi, Spartakus bez meče,
ranami nachoví, dívej se, člověče,
dívej se, člověče, dívej se, člověče!

R: 

4. Johanku stříhají, ruka je zemdlená,
pacholci říhají, ocel je kalená,
pan Lincoln v divadle dívá se na scénu,
Smrt sedí v propadle oděna v saténu,
Smrt sedí v propadle oděna v saténu,
oděna v saténu.

5. Jesenin opilý chystá si oprátku,
Puškin si zastřílí, Tyl píše pohádku,
vidíš Fra Filippa, krev plivá do barvy,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Smrtka si obarví.

R: 

6. Kennedy ve voze proklíná raracha,
pohřebním na voze uvidíš Palacha …
79

: Maškary


E:|--7-5-2---0-|
B:|--------3---|

D Emi D Emi D 

1. Ven z šEmi 
edivých baráků vD 
ylezly mEmi 
aškary
v lD 
edovém jitru, v den pEmi 
o soudné noci,
pět slaměných širáků, pět lahví Campari
a nenávist v nitru co odznaky moci.
Jdou cvičení slD 
oni a cvEmi 
ičení pD 
ávi,
pár cvEmi 
ičených kD 
oní a cvEmi 
ičené krD 
ávy,
jdou cvEmi 
ičení švD 
ábi a cvEmi 
ičené žD 
áby,
jdou cvEmi 
ičení mrD 
oži, a zG 
a nimi s nAmi 
oži
jdH7 
ou cvičení lEmi 
idé.
Emi D Dsus4 D Emi D Dsus4 D 

2. Mráz dohnal je k poklusu, plameny šlehají
modře a zlatě jak žíravé růže,
a na půlce globusu maškary čekají
v přepestrém šatě a s bičíky z kůže.
A cvičené krysy a volavčí pera
a tak jako kdysi a tak jako včera,
i dnešní den znova vždy bojí se slova
a s dětskými vlčky zas točí se mlčky
i cvičení lidé.
Emi D Dsus4 D Emi D Dsus4 D 

3. A maškary kynou vstříc divnému sněmu,
zní do ticha hlasy, jež slyšet je všude,
až soudné dny minou, že konec je všemu,
jen na věčné časy že masopust bude.
Jdou cvičení sloni a cvičení pávi,
pár cvičených koní a cvičené krávy,
jdou cvičení švábi a cvičené žáby,
jdou cvičení mroži, a za nimi s noži
H 
dH7 
ál Emi 
 D 
 Dsus4 
 D 
jdou cvičení Emi 
lidé …
80

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a štD 
ěrk a Ami 
udusaná hlEmi 
ína
a šedé šmAmi 
ouhy krD 
eslí do vlasG 
ů
[: a z hvězdných drAmi 
ah má špD 
erk, co kG 
amením se spH7 
íná,
Emi 
a pírka tD 
ouhy z křídel PegasEmi 
ů. :]D Emi D 
 

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,
pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly
tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,
sEmi 
eržante! Mávnou, D 
a budem zasvěceni!
MEmi 
orituri te salutant, morituri te salutD 
antEmi 
!D Emi H7 
 

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
81

: Nevidomá dívka

Intro: D Emi D Emi 

1. D 
V záhradě Emi 
za cihlovou D 
zídkouEmi 
 
D 
popsanou v Emi 
slavných D 
výročíchEmi 
 
D 
Sedáva na Emi 
podzim F# 
na trávě před Hmi 
besídkou
G 
Děvčátko s A 
páskou na F# 
očích

2. Pohádku o mluvícím ptáku
Nechá si přečíst z notesu
Pak pošle polibek po chmýří na bodláku
Na vymyšlenou adresu

R: Prosím Vás Hmi 
nechte ji, ach Emi 
nechte ji,
Hmi 
tu nevidomou A7 
dívku
Emi 
prosím Vás A 
nechte ji si F# 
hrát,
Emi 
vždyť možná hraje si, Hmi 
na slunce s nebesy,
G 
jež nikdy neuvidí A 
ač ji bude F# 
hřát.D Emi F# F# 
 

3. Pohádku o mluvícím ptáku,
o třech zlatých jabloních,
a taky o lásce již v černých květech máku,
přivezou jezdci na koních.
4. Pohádku o kouzelném slůvku
jež vzbudí všechny zakleté,
pohádku o duze jež spává na ostrůvku,
na kterém poklad najdete.

R: 

5. V záhradě za cihlovou zídkou
popsanou v slavných výročích
Sedáva na podzim na trávě před besídkou
Děvčátko s páskou na očích

6. Rukama dotýká se květů,
a neruší ji motýli,
jen trochu hraje si s řetízkem amuletu,
jen na chvíli, jen na chvíli.

R: 
82

: Píseň Neznámého vojína

Rec: Zpráva z tisku:
"Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína."
A co na to Neznámý vojín?

1. V Ami 
čele klaka, pak ctnostné rodiny a náruč chryzanE7 
tém,
černá saka a žena hrdiny pod paží s amanAmi 
tem,E7 
 
Ami 
kytky v dlaních a pásky smuteční civí tu před braE7 
nou,
ulpěl na nich pach síně taneční s bolestí sehraAmi 
nou.
Co tady F 
čumíte? Vlezte mi G 
někam!
Copak si Ami 
myslíte, že na to G 
čekám?
Co tady Ami 
civíte? Táhněte G7 
domů!
Ami 
Pomníky stavíte, F 
prosím vás, E7 
komu?Ami E 
 

2. Jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet,
je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet,
pak se zvednou a hraje muzika písničku mizernou,
ještě jednou se trapně polyká nad hrobem s lucernou.
Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

3. Nejlíp je mi, když kočky na hrobě v noci se mrouskají,
ježto s těmi, co střílej' po sobě vůbec nic nemají,
mňoukaj' tence a nikdy neprosí, neslouží hrdinům,
žádné věnce pak na hrob nenosí Neznámým vojínům.
Kolik vám platějí za tenhle nápad?
Táhněte raději s děvkama chrápat!
Co mi to řAmi 
íkáte? Že šel bych zG 
as? RG7 
ád?
Ami 
Odpověď čekáte? NF 
asrat, jo, nE 
asrat!Ami Ami6 
 
83

: Plaváček

1. Ami 
Tiché listy lísek, tG 
řetí kniha Ami 
běd,
jako v zubech pC 
ísek skřG 
ípou slova vAmi 
ět,
šarlat vlčích mF 
áků v nG 
ěmém osenAmi 
í,
ztichly hlasy ptF 
áků v mlčenAmi 
í.

2. Světle bledým nebem svítí větve bříz,
pole voní chlebem z jedovatých hlíz,
ticho s hlavou vlčí v době po moru,
lidé, kteří mlčí v hovoru.

®: Vodní třF 
íšť břehy třG 
ísní
kde se prC 
oud řeky krAmi 
outí,
matka lF 
oučí se písní
s princem v kAmi 
ošíku z proutí,
tichý plF 
áč skryje houští,
košík prG 
oudem když pouští,
snad pak nAmi 
ad hrází bobří
najdou G 
rybáři dobří
mE 
alého krAmi 
ále,F 
 mE 
alého krAmi 
ále.E 
 
3. S přeslazenou slinou v koutku rybích úst
tiše léta plynou, slyšíš trávu růst,
zrazeni se krčí v hrubém oděvu,
lidé, kteří mlčí ve zpěvu.

4. Řeky plné vorů, místo vody kal,
z šumějících borů mrtvé vrchy skal,
a jen šepot syčí křídlem kačením
v zemi, která křičí mlčením.

®: Spěje proud dlouhou poutí
moři vstříc krajem mírným,
nese tmou loďku z proutí
k hladinám nedozírným,
k hřbetům vln s bílou krajkou,
k fregatám s carskou vlajkou,
a pak pod přídí ostrou
zmizí koš s bílou kostrou
malého krále, malého krále …

84

: Salome

1. Ami 
Něžná i proradná, C 
krutá i bezradná,
G 
plamen i červánek, ďábel i beránek,
E 
cukr i sůl,
Ami 
u vůně hřebíčku, C 
u rytmu střevíčků
G 
císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil E 
království půl.

R: Ami 
SaloE 
me, Ami 
noc už je na sklonku,
C 
Salome, podobnas' úponku,
G 
podobna kytaře pro svého vladaře,
E 
Salome, tančíš.

R: Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la laAmi C F E Ami C E 
…

2. Noci už ubývá, císař se usmívá,
pokojně mohu žít, všeho lze použít
pro dobrý stát,
možná ho napadlo prastaré říkadlo:
dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse
nemá se štkát.
R: Salome, netanči, nechceš-li,
Salome, hosté už odešli,
jenom roj komárů dopíjí z pohárů
krůpěje vína.

R: Salome, trochu jsi pobledla,
Salome, v koutku jsi usedla,
víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,
Salome! Pláčeš …? Ami 
La la E 
laAmi C G E Ami 
…
85

: Srdce a kříž

1. Cmi 
Kotvu mi dala G7 
a srdce a Cmi 
kříž, 
Bb7 
že prý mě ochrání, Fmi 
až budu v G7 
poli, 
Cmi 
pak se mi Bb7 
vzdala a Fmi 
noc byla G7 
skrýš, 
Cmi 
polštářem Bb7 
svítání, Fmi 
peřinou G7 
stvoly. 

R: Cmi 
Nad horizontem dva paprsky slunce až Bb7 
zaplanou, 
Fmi 
na krku srdce a nad sebou kříž budu G7 
mít, 
potom Cmi 
neplač, KamiBb7 
lo, potom Cmi 
neplač, KamiFmi 
lo, 
Cmi 
najdi si někoho, G7 
kdo tě snad nežli já Cmi 
víc G7 
bude Cmi 
chtít.Fmi Cmi G7 
  

2. Viděl jsem rybáře, nad člunem stál 
za bouře na moři, kotva šla ke dnu, 
z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal, 
svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

3. Výložky zlatil jen zvířený prach, 
písek byl cínový, než jsme ho přešli, 
křížek jsem ztratil a s ním i svůj strach, 
nedal bych za nový zlámanou grešli. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

4. Zvedl jsem zraky a tiše se smál, 
záblesk vtom zasvítil, v prsou mě píchlo, 
tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval, 
bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo … 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou… 
86

: Stín Topolů

1. Ami 
TvářEmi 
 leh... 
ce Ami 
chlEmi 
adí Ami 
stín Emi 
topoAmi 
lů,
bAmi 
ílé dG 
ámy z vAmi 
ýkladG 
ů
vhAmi 
ánějG 
í mi stAmi 
ále pG 
od obočí plAmi 
áč.

2. Trochu mi tu vadí smích gigolů,
zámky na sto západů
říkají, že smím jen u tvých dveří spát.

®: ZG 
ápraží stAmi 
udí, plG 
ášť nestačAmi 
í,
rG 
áno tě vzbAmi 
udí zG 
ášť pavlačE 
í.

3. Venku už tě čeká houf ctitelů,
křídou bílím nároží,
ač jsem blázen, přesto budu tě mít rád …
87

: Ve jménu Humanity! (Varhany v Oliwie)

1. VAmi 
arhany v Oliwie pE 
ozbyly zvAmi 
uku,
je mC 
lha a ticho a nG 
evidíš břE 
eh,
a nAmi 
amísto mozku, jenž vG 
edl by rE 
uku,
jen pAmi 
istole píší po šE 
edivých zdech
ve jménu HAmi 
umanity!F 
 E 
 
2. Být vděčný té ruce, co zbytky ti hází,
když není co jíst a je vánoční čas,
být němý, jak ryba, jež na stole schází,
když na dlažbě pásy ti rozdrtí vaz
ve jménu Humanity!
*: VC 
e stáji v seně ti vG 
ykážou byt,
tAmi 
o abys denně se přE 
iblížil Kristu,
a přC 
irazí k ceně i slG 
ovíčko "lid",
a přAmi 
irazí k ceně i sG 
ádrovou bystu,
i slAmi 
ova, jež slýcháš, i vzdG 
uch, který dýcháš,
tvou rAmi 
adost, i sG 
lzy, i hlE 
ad.
3. Od varhan v Oliwie ticho se dívá,
už pastýři Ježíše přivítali,
koledy hladem ti žaludek zpívá
a v refrénu zahrají samopaly
/: ve jménu Humanity! :/
88

: Veličenstvo Kat

1. V Dmi 
ponurém osvětlení C 
gotického Dmi 
sálu
F 
kupčíci vyděšení Gmi 
hledí do miA 
sálůDmi 
 
a houfec Bb 
mordýřů si C 
žádá požehDmi 
náC 
ní,
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.

2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF 
a korouhvi stC 
átu jBb 
e emblém s gC 
ilotinou,
z F 
ostnatýho drC 
átu pBb 
áchne to shnC7 
ilotinou,
v krGmi 
aji hnízdí hejno krkavDmi 
čí, Gmi 
lidu vládne mistr popravčA7 
í.

3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]
89

: Zkouška dospělosti

1. V nAmi 
edělním oblečení nF 
astoupíš před komisi,
stG 
udené vysvědčení vE 
ezme, co bylo kdysi.
2. V portmonce umístěnka, slavnostní učitelé
a lež - co první směnka úvěru pro dospělé.
R1: C 
Opilí od radosti sG 
i sami trochu lžeme,
žF 
e zkouškou dospělosti E 
opravdu dospějeme.
R2: Tak tanči, lásko sladká, protanči večer celý:
ten bál je křižovatka: dospělí - nedospělí.
3. Na klopě vlají stužky, z orchestru znějí bicí,
dozrál čas pro častušky a vstupu do milicí.
4. Dozrál čas dilematu:"Být pro anebo proti?"
Pak čekat na výplatu jak jiní patrioti.
R1: 
R2: 
5. Dostaneš místo lásky od těch, co všechno vědí,
trojhlavé neotázky, čtyřhlavé odpovědi.
R3: Šumivé víno pění a dívky oblékly si
namísto dětských snění dospělé kompromisy.
R2: 
R1: 
90

: Akordy

1. NE 
ejkrásnější akord bude Amaj7 
A-maj,
E 
prstíky se při něm nepolC 
ámaj.
A 
Pomohl mi H7 
k pěkné holce  G#mi 
s absolutním slC#mi 
uchem,
A 
každý večer C 
naplníme bE 
alón horkým vzdAmaj7 
uchem.
2. V stratosféře hrajeme si A-maj,
i když se nám naši známí chlámaj.
Potom, když jsme samým štěstím opilí až namol,
stačí místo A-maj jenom zahrát třeba A-moll.
3. A-moll všechny city rázem schladí,
dopadneme na zem na pozadí.
Sedneme si do trávy a budem koukat vzhůru,
dokud nás čas nenaladí aspoň do A-duru.
R: A 
Od A-dur je jenom kousek Amaj7 
k A-maj,
F#mi 
proto všem těm, co se v lásce sklamaj:
A 
vyždímejte H7 
kapesníky G#mi 
a nebuďte smC#mi 
utní,
A 
každá holka C 
pro někoho mE 
á sluch absolAmaj7 
utní.
4. V každém akord zní, aniž to tuší,
zkusme tedy nebýt k sobě hluší.
Celej svět je jeden velkej koncert lidských duší,
jenže jako A-maj nic tak srdce nerozbuší.

.
E 
Pro ty, co to A-maj v lásce nAmaj 
emaj,
E 
moh bych zkusit zahrát třeba Cmaj 
C-maj.
91

: Brej den

capo1. 
1. Brej dCmaj7 
en, pane sFmaj7 
limáku,
brej dCmaj7 
en, jakpak F 
se vám kloužeG 
 po slině?
Já vCmaj7 
ím, máte mě Fmaj7 
na háku,
ale jG 
á vás zcela G7 
chápu, tak to nesu hrdinnC 
ě.
2. Brej den, paní žížalo,
brej den, tak co, půjdeme dnes na ryby?
Já vím, vás to dožralo,
ale já vás do tý piksle nedal, já mám alibi.
3. Brej den, paní slonice,
brej den, můžu vám vzít míru na župan?
Já vím, v Černé kronice
budou zítra psát, že jsem byl k smrti udupán.
4. Brej den, paní správcová,
brej den, pomůžu vám s prádlem na půdu,
brej den, proč jste taková?
Tam, kam mě teď posíláte, tam já nepudu.
Brej den …
92

: Černá díra

1. G 
Mívali jsme D 
dědečka, C 
starého už G 
pána,
stalo se to v D 
červenci C 
jednou časně D 
zráG 
na,
Emi 
šel do sklepa C 
pro vidle, A 
aby seno D 
sklízel,
G 
už se ale D 
nevrátil, C 
prostě někam D 
zmiG 
zel.

2. Máme doma ve sklepě malou černou díru,
na co přijde, sežere, v ničem nezná míru,
nechoď, babi, pro uhlí, sežere i tebe,
už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.

3. Přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka,
babička je nervózní a nás, děti, tříská,
sama musí poklízet, běhat kolem plotny,
a děda je ve sklepě nekonečně hmotný.

4. Hele, babi, nezoufej, moje žena vaří
a jídlo se jí většinou nikdy nepodaří,
půjdu díru nakrmit zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhne, i našeho děda.

5. Tak jsem díru nakrmil zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhla, i našeho děda,
potom jsem ji rozkrájel motorovou pilou,
opět člověk zvítězil nad neznámou silou.

6. A 
Dědeček se E 
raduje, D 
že je zase v A 
penzi,
teď je naše E 
písnička D 
zralá pro reE 
cenA 
zi.
93

: Kluziště

1. C 
StrejčeEmi7/H 
k kovářAmi7 
 chytilC/G 
 kleštFmaj7 
ě, uštíp' C 
z nočFmaj7 
ní oblG 
ohy 
jC 
ednu mEmi7/H 
alou kaAmi7 
pku dC/G 
eště, tFmaj7 
a mu spC 
adla pFmaj7 
od nohG 
y, 
nC 
ejdřív Emi7/H 
ale chyAmi7 
til slC/G 
inu, tFmaj7 
ak šáh' kC 
amsi prFmaj7 
o pivoG 
, 
pC 
ak přitEmi7/H 
áhl kovAmi7 
adlinC/G 
u a Fmaj7 
obrovsC 
ký kladFmaj7 
ivo.  G 
 

Ref: Zatím C 
tři bílé Emi7/H 
vrány Ami7 
pěkně za seC/G 
bou 
kolem Fmaj7 
jdou, někam C 
jdou, do rytD7 
mu se kývaG 
jí, 
tyhle C 
tři bílé Emi7/H 
vrány Ami7 
pěkně za seC/G 
bou 
kolemFmaj7 
 jdou, někamC 
 jdou, nedFmaj7 
ojdou, nedoC 
jdou. 

2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, 
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem, 
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi 
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami. 

Ref: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou…

3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře, 
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře, 
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, 
do kalhot si čistí ruce umazané od sazí. 

Outro: Zatím tři bílé vrány…
94

: Morseovka

1. E 
Pámbů F#7 
mi dal H 
dárek, A 
Tu nejhezčí z H 
KlárE 
ek. 
A 
Kvůli jejím očím C#mi 
kočár s panem kočím 
A 
předěláme H 
na koE 
čárek. 

R: C#mi 
Na nebi se G#mi 
pasou C#mi 
ovce… 
C#mi 
Co znamená H 
v morseE 
ovce A 
čárka tečka G#mi 
čárka? 
A 
Tak začíná, A/G# 
tak začíná, A/F# 
tak začíná KlH 
árE 
ka. 

2. Pámbů dělá zmatky. Náruč paní Katky 
způsobila to že volám Pane Bože, 
vem si svoji Kláru zpátky. 

R: Noční šelma láká lovce… 
Co znamená v morseovce čárka tečka čárka. 
Tak začíná, tak začíná, tak začíná Katka. 

3. Co mi zbejvá k stáru? Noční můry v denním báru. 
Duševně jsem chorým pro lásku a pro rým. 
Pane Bože, vrať mi Kláru. 

R: Na nebi se pasou ovce… 
95

: Nagasaki Hirošima

1. C 
Tramvají G 
dvojkou F 
jezdíval G 
jsem do ŽideC 
nic,G 
 F 
 G 
 
z C 
tak velký G 
lásky F 
většinou G 
nezbyde Ami 
nic,
Z F 
takový C 
lásky F 
jsou kruhy C 
pod očiG 
ma
a dvě C 
spálený G 
srdce - F 
Nagasaki, G 
HirošiC 
ma. G 
 F 
 G 
 

2. Jsou jistý věci, co bych tesal do kamene,
tam, kde je láska, tam je všechno dovolené,
a tam, kde není, tam mě to nezajímá,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

3. Já nejsem svatej, ani ty nejsi svatá,
ale jablka z ráje bejvala jedovatá,
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic,
z tak velký lásky většinou nezbyde nic,
Z takový lásky jsou kruhy pod očima
/:a dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima:/ - 3X
96

: Nosorožec

1. PřAmi 
ivedl jsem domů Božce nDmi 
ádhernýho nAmi 
osorožce,
Dmi 
originál tlAmi 
ustokožce, kD#dim 
oupil jsem ho v hE7 
ospodě.
ZAmi 
a dva rumy a dvě vodky přDmi 
ipadal mi vAmi 
elmi krotký,
pDmi 
ošlapal mi pAmi 
olobotky, E7 
ale jinak v pAmi 
ohodě.
VznDmi 
ikly menší pAmi 
otíže přE7 
i nástupu dAmi 
o zdviže,
přDmi 
i výstupu zAmi 
e zdviže D#dim 
už nám to šlo lE7 
ehce.
VznAmi 
ikly větší potíže, kdDmi 
yž Božena v nAmi 
egližé,
kdDmi 
yž Božena v nAmi 
egližé řvD#dim(E7) 
ala, že ho nE7(Ami) 
echce.

2. Marně jsem se snažil Božce vnutit toho tlustokožce,
originál nosorožce, co nevidíš v obchodech.
Řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla: padej, sbohem,
zabouchla nám před nosorohem, tak tu sedím na schodech.
Co nevidím - souseda, jak táhne domů medvěda,
originál medvěda, tuším značky grizzly.
Už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje
a zamčela a trucuje, tak si to taky slízli.

3. TAmi 
ak tu sedím se sousedem, s nDmi 
osorožcem Ami 
a s medvědem,
nDmi 
adáváme jAmi 
ako jeden nE7 
a ty naše slAmi 
epice.
97

: Pohádka

Rec.: Takhle nějak to bylo:
jedlo se, zpívalo, pilo.
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím.

Drak hlídal u dveří sálu,
na krku pletenou šálu,
Dědové Vševědi okolo Popelky
žvatlavě slibují šaty a kabelky,

Každý si odnáší kousíček úsměvu,
dešťový mraky se chystaly ke zpěvu,
hosté se sjíždějí k veliké veselce,
paprsky luceren metají kozelce

a stíny ořechů orvaných dohola
pletou se letícím kočárům pod kola,
Šmudla si přivezl v odřeným wartburgu
kámošku z dětství, prej nějakou Sněhurku.

Vrátný se zohýbá pro tučné spropitné
a kdo mu proklouzne, tak toho nechytne,
kouzelník za dvacku vykouzlí pět bonů
a vítr na věži opřel se do zvonů.

Honzové, princové, víly i sudičky
chopí se poháru, nože a vidličky
"Na zdraví nevěsty, na zdraví ženicha!",
dvě sousta do kapsy a jednou do břicha,
Náhle se za oknem objevil skřítek,
rozhrnul oponu z máminejch kytek,
pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval:

R: G 
Dej mi ruku D 
svou, studenou Emi 
od okenních Hmi/D 
skel,
všichni tě C 
mezi sebe Hmi/D 
zvou
a C 
já jsem D 
tu proto, G 
abys šelEmi Hmi/D C G D 
.

Rec: Takhle nějak to bylo
jedlo se zpívalo pilo
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím

Na plný obrátky letíme světem
všechny ty pohádky patřily dětem
Píšeš mi z ciziny zoufalý dopisy
koukám se z okna a vzpomínám na kdysi

Jak se mi za oknem objevil skřítek
rozhrnul oponu z máminejch kytek
Pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval 

R: Dej mi ruku svou… (2×)
98

: Ráda se miluje II

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, rG 
áda jC 
í, rF 
áda si jEmi7 
enom tak zpAmi 
ívá,
vrabci se na plotě hG 
ádajC 
í, kF 
olik že čEmi7 
asu jí zbAmi 
ývá.

1. NFmaj7 
ež vítr dostrká k Cmaj7 
útesu tFmaj7 
u její legrační bCmaj7 
árkE 
u
a PAmi 
ámbu si ve svým nG 
otesC 
u F 
udělá jEmi7 
en další čAmi 
árku.

R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
99

: Trubadůrská

(CAPO III)
1. Ami 
Od hradu Emi 
ke hradu Ami 
putujem,
zpC 
íváme G 
a holky mE 
uchlujem.
/: DřAmi 
ív jinam nFmaj7 
ejedem,
dAmi 
okud tu pEmi 
oslední nAmi 
esvedem. :/

2. Kytary nikdy nám neladí,
naše písně spíš kopnou než pohladí,
/: nakopnou zadnice
ctihodných měšťanů z radnice. :/

Ref: G 
Hop hej, je C 
veselo,
pan knFmaj7 
íže pozval kG 
ejklíře,
hop hej, je vC 
eselo,
dnes vFmaj7 
ítaní Emi 
jsme hAmi 
osti.
HG 
op hej, je vC 
eselo,
ač nFmaj7 
edali nám talG 
íře,
hop hej, je vC 
eselo,
pod stFmaj7 
ůl nám hEmi 
ážou kAmi 
osti.
3. Nemáme způsoby knížecí,
nikdy jsme nejedli telecí,
/: spáváme na seně,
proto vidíme život tak zkresleně. :/

4. A doufáme, že lidi pochopí,
že pletou si na sebe konopí,
/: že hnijou zaživa,
když brečí v hospodě u piva. :/
R: 

5. Ale jako bys lil vodu přes cedník,
je z tebe nakonec mučedník,
/: čekaj' tě ovace
a potom veřejná kremace. :/

6. Rozdělaj' pod náma ohýnky
a jsou z toho lidové dožínky.
Kdo to je tam u kůlu,
ale příliš si otvíral papulu.
Kdo to je tam u kůlu,
borec, za nás si otvíral papulu.
R: 
7.=1. 
8. To radši zaživa do hrobu,
než pověsit kytaru na skobu
a v hospodě znuděně čekat … 
100

: V bufetu

1. JC 
en nechte trpaslíka G/H 
Ondřeje,
jAmi 
en ať si dá, co hrdlo rEmi 
áčí,
Ami 
ať se, chF 
udák malej, tC 
aky jEmi7 
ednou pA7 
oměje,
všD7 
echno platím, a tak: G 
o co vlastně kráčí.
2. Jídlo je nejlepší lék na lásku,
v tomhletom mám už trochu školu,
když jsem ho našel, jeho život visel na vlásku,
vrhnul se v zoufalosti ze psacího stolu.
R: SF 
rdce má rG 
ozervané nC 
a hadrAmi 
y
prDmi 
o jednu tE 
rpaslici zAmi 
e sádry,
bG#7 
yla tak krásná, až se vC 
ěřit nechtělA7 
o,
jD7 
ako by ji uplácal sám MG 
ichelangelo,
nF 
osil jí rG 
ybízové kC 
orálkAmi 
y,
kDmi 
oukala nE 
epřítomně dAmi 
o dálky,
tG#7 
ak velkou láskou ji, chC 
udák, zahrnA7 
ul,
žD7 
e by se i kámen nG 
ad ním ustrnul,
ale sádra nC 
e.
3. Tak, prosím, nechte toho Ondřeje,
jen ať si dá, co hrdlo ráčí,
když už mu osud v lásce zrovna dvakrát nepřeje,
všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí.
4. Ať jsme velký nebo maličký,
na jedný lodi všichni plujem,
koukejte, jak mu jedou laskonky a chlebíčky,
než končit s životem, je lepší dostat průjem.
R: 
101

: Vosa

1. PlG 
avala vosa v kD 
ofolG 
e, zoufale křičela, jC 
ak vosy křD 
ičí,
plG 
avala vosa v kD 
ofolG 
e, kofola stála nD 
a stolG 
e,
kofola stála nD 
a stolG 
e, potichu syčela, nC 
ebyla nD 
ičí,
kG 
ofola stála nD 
a stolG 
e, plavala vosa v kD 
ofolG 
e.
2. Ten, kdo tu vosu vylije, jen co si ta vosa osuší šosy,
ten, kdo tu vylije, ten si to od ní vypije,
ten si to od ní vypije, za všechny kofoly, za všechny vosy,
ten, kdo tu vosu vylije, ten si od ní vypije.
3. Koho už vosy bodnuly, ten už ví svoje a tihleti vědí,
že koho už vosy bodnuly, ten začíná znova a od nuly,
stále a znova a od nuly, chvíli to bolí a pak už jen svědí,
koho už vosy bodnuly, stále a znova a od nuly.
*: Plavala vosa v kofole …
102

: Vstávej holka

(CAPO II)
1. VstG 
ávej, holka, bAmi7 
ude rHmi7 
áno
kAmi7 
alný jako MD 
etujG 
e.
Zahraju ti na piáno,
jen co zjistím, kde tu je.
JEmi 
edno stojí tAmi 
amhle v kEmi 
outěAmi 
 
bD7 
ez pedálů, bA7 
ez klávD7 
es.
V tG 
omhle jednou pAmi7 
ovezoHmi7 
u tě
fAmi7 
unebráci přD 
es návG 
es.

2. Báby budou mlíti pantem,
chlapi bručet pod kníry:
"Tahala se s muzikantem,
proto tyhle manýry."
Housle budou svými trylky
opěvovat tichounce,
všechny tyhle horký chvilky
ve studený garsónce.
3. Pak na dráty telefonní
jako noty na linky
sednou hvězdy, které voní
jak rumový pralinky.
Z nich ti potom loutna s flétnou
naposledy zahraje,
že se naše duše střetnou
hned za bránou do ráje.

4. Vstávej, holka, bude ráno
kalný jako Metuje.
Zahraju ti na piáno,
jen co zjistím, kde tu je.
Dopij tenhle zbytek rumu,
ať je zase veselo,
jsme tu spolu z nerozumu,
tak co by nás mrzelo.
103

: Čtyři malý plyšáci

1. Ami 
Čtyři malý E 
plyšáci u Ami 
báru seE 
 bratří, 
C 
pijí, pijí G 
na účet Ami 
dětí, kterým E 
patří.  

Ref: 
[: LiAmi 
monádu, ciE 
tronádu, coAmi 
lu, fantu, čoE 
koládu, 
C 
minerálku, pG 
ívečko, kAmi 
ávičku a vE 
ínečko :]  
Jen si dejte co chcete, ještě jednAmi 
ou rE 
epAmi 
ete. 

2. Dmi 
Čtyři malý A 
plyšáci uDmi 
 baru se A 
bratří, 
F 
pijí, pijí C 
na účet, Dmi 
dětí kterým A 
patří.  

Ref: 
Ref: 
104

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol C 
hospodských Dmi 
zdí,
F 
přisedl k nám a C 
lokálem F 
zní
Gmi 
pozdrav jak svaté Dmi 
přikázáC 
ní:
Dmi 
omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, C 
nesleví Dmi 
nic,
štěstí v F 
lásce C 
znamená F 
víc,
všechny Gmi 
pány F 
ať vezme C 
ďas!A7 
 
Dmi 
Omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
105

: Pirátská

capo1. 
1. Emi 
Zkřížené hnáty, pozor na piráty,
korzár ten má pěkně slanou vlast,
Ami 
útesy, hloubky, pár Emi 
pokladů a chlast,
H7 
plujme potápět a Emi 
krást.

2. K ostrovu ďábla zamíříme přídí,
kdo nás spatří, toho zamrazí,
velrybí smích, jen ten nás provází,
mrtvým, těm nic neschází.

Ref. Ami 
Dlouhej John, ten se vzpíná, Emi 
ráhna zacvičí,
jen Ami 
kosatka, ta nás vezme H7 
do náručí.
Emi 
Zkřížené hnáty, černá plachta hrůzy,
Ami 
každé ráno řvem johoho,Emi 
 
V H7 
noci hrajeme si Emi 
na medůzy,
H7 
co je komu do toEmi 
ho.

Mezihr. Ami 
Hmm…Emi 
 Ami 
 H 
 
Emi 
Hmm…(Áaaá…)Ami 
 Emi 
 H7 
 
|H7 H(půl taktu)|
Emi H7 Emi 
3. Delfíní ploutve pozorujem zblízka,
delfínům je fuk, co my jsme zač,
křik, vlny, pláč, občas i ten pirát rváč,
stýská si a neví nač.

4. Už je to dávno, zrezivěla kotva,
co je přístav, neví nikdo z nás.
Zub hlodá kaz, v moři utápíme čas,
zbývá jen plout na doraz.

Ref. Ami 
Pustej Jack, těžce chápe, Emi 
u kormidla spí,
a Ami 
moře, to modře chrápe, H 
ví… (hasíjó)
Emi 
Zkřížené hnáty kapitána Flinta
Ami 
to se žádnej kluk nevráEmi 
tí,
a H 
tahle píseň, to Emi 
námořní je finta, |Emi (půl taktu)|
H7 
tak se množí piráEmi 
ti, johoho.
106

: Pohár a kalich

1. Emi 
Zvedněte poháry D 
pánové už jen G 
poslední D 
přípitek Emi 
zbývá
Emi 
pohleďte nad polem D 
špitálským G 
vrcholek D 
roubení G 
skrývá
[: za chvíli D 
zbyde tam popel a Emi 
tráva nás čeká D 
vítězství bohatství Emi 
sláva :]

2. Emi 
Ryšavý panovník D 
jen se smál G 
sruby prý D 
dobře se Emi 
boří
Emi 
palcem k zemi D 
ukázal G 
ať další D 
hranice G 
hoří
ta malá D 
země už nemá co Emi 
získat teď bude D 
tancovat jak budu Emi 
pískat
ta malá D 
země už nemá co Emi 
získat teď budem D 
tancovat jak budem Emi 
pískat

Ref.: Ami 
Náhle se pozvedl D 
vítr a mocně G 
vál Ami 
od někud přinesl D 
nápěv sám si ho H7 
hrál

3. Zvedněte poháry pánové večer z kalichu budeme pít …
nad sruby korouhev zavlála to však neznačí že je tam sláva
všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává
ve znaku kalich v kalichu víra jen pravda vítězí v pravdě je síla

4. Modli se pracuj a poslouchej kázali po celá léta
mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména

5. Do ticha zazněla přísaha ani krok z tohoto místa
ze zbraní každý vyčkává dobře ví co se chystá
nad nimi stojí muž přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská

Ref.: Náhle se pozvedl vítr a mocně vál od někud přinesl nápěv sám si ho hrál

Ami 
Kdož jsú boží G 
bojovníEmi 
ci a C 
zákona H7 
jeEmi 
ho
Emi 
prostež od boC 
ha pomoci a D 
úfajte v něG 
ho
107

: Tržiště

CAPO IV
1. Kupci prEmi 
odali pD 
oslední zbEmi 
oží, 
zamkli krG 
ámy a D 
odešli prG 
yč, 
dav nAmi 
aslouchal kázání z lEmi 
óží 
o tom, jC 
ak chutná cukr a bH7(D) 
ič. 

2. Každý stál a tiše se díval 
na ten vyprodej hanby a lží, 
někdo nadával a jiný zíval, 
kdekdo za rohem myslel si svý.

3. Stačí písknout, a poslušně skáčem, 
jenom čekáme, co bude dál, 
když nám nadrobí, radostí pláčem, 
žijem život jak maškarní bál. 

4. Stále umíme ohýbat záda, 
klečet před těmi, co všechno smí, 
člověk s člověkem o trůn se hádá, 
láska s pravdou jen pod mostem spí. 

5. Kupci prodali poslední zboží 
v tomhle tržišti slibů a lží, 
pak vstali a odešli z lóží, 
z tváří lH7 
idí se vytratil smEmi 
ích. 
108

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan D 
maršál sám,
v C 
mládí je má H7 
síla, milá,
Emi 
víš, jak rád tě D 
mám, a až se vrátím,
C 
třináct růží H7 
na polštář ti Emi 
dám.

R: [: Už mi to i G 
táta říkal: D 
koukej žít,
v Emi 
neštěstí i Hmi 
štěstí mít,
C 
chlap, a neznej G 
klid,
a tarokovou Ami 
třináctku,
tu H7 
musíš v kapse Emi 
mít. :]

2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
109

: Víno

R: Emi 
Víno teď D 
nalej nám, Emi 
ať si každej, C 
co chce, H7 
zpívá,
Emi 
vína D 
plnej džbán, dnes Emi 
do rána H7 
budeme Emi 
pít.
Emi 
Víno D 
nalej nám, Emi 
po boji jen C 
žízeň H7 
zbývá,
Em 
zítra C 
někdo z nás Emi 
třeba už H7 
nebude Emi D Emi H7 Emi 
žít. 

1. Emi 
Než přijde D 
den, každý C 
má H7 
času Emi 
dost,
zbývá jen D 
zapít žal, G 
klít D 
a mít zG 
lost,
že zas je nás D 
čím dál míň, Emi 
víra je tu jen H7 
host,
Emi 
proč se D 
máme bít C 
druhejm H7 
pro raEmi 
dost.

R: Víno teď nalej nám …

2. Krátí se noc, v krčmě všem slábne hlas,
ráno zavelí a kdekdo zláme vaz,
[: už zní rozkaz, dál bít se můžem, třeba i krást,
ten, kdo přežije, tomu zbyde chlast. :]

R: Víno teď nalej nám …

R: F#mi 
Víno teď E 
nalej nám, F#mi 
ať si každej, D 
co chce, C#7 
zpívá,
F#mi 
vína E 
plnej džbán, dnes F#mi 
do rána C#7 
budeme F#mi 
pít.

R: A 
Zpívej až E 
do rána, F#mi 
není každá bitva D 
prohraC#7 
ná,
F#mi 
dojde i E 
na pána, F#mi 
a pak si C#7 
budeme F#mi 
žít.

Na na na …

110

: Ztracená země

1. Bárka bEmi 
ílá se zD 
a obzorem ztrEmi 
ácí 
a já vD 
ím, že se jednou vrátí k nEmi 
ám, 
míří tD 
am, kam odlétají ptC 
áci, 
hledat prD 
avdu a vHmi 
ěřit legendEmi 
ám. 

2. Pověstí stále víc ta země dává, 
sláva, mír, a lidé jsou si blíž, 
zmizel stát a oheň spálil práva, 
moře ví, kde hrdý člověk stál. 

R: ŽeEmi 
 marně hledáš, to se stáD 
vá, 
život je bC 
oj, ty chtěj ho žEmi 
ít, 
kde vítr stopy zanechD 
ává, 
určí ti smC 
ěr, za kterým jD 
ít, 
tak hledej dEmi 
ál ten koutD 
, hledej dEmi 
ál ten koutD 
, 
kde zůstal čC 
as navěky spEmi 
át. 
R: Nečekej dávné pousmání, 
mrtvý je stín, dnes slunce plá, 
zoufalé lidské naříkání 
v hlubině spí, země je zlá, 
tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, 
kde zůstal čas navěky spát. 

R: Až se ti zjeví ten kraj mýtů, 
pochopíš sám: je konec her, 
smích místo krve zazvoní tu, 
štěstí, co máš, dávej a ber, 
tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, 
kde zůstal čas navěky spát.
111

: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami 
Je půlnoc nádherná, G 
spí i lucerna,
F 
tys' mě opustil E 
ospalou,
tu v Ami 
hloubi zahrady G 
cítím úklady,
s F 
píšťalou E 
někdo sem kráAmi 
čí,
hráC 
 náramně G 
krásně a na mě
F 
tíha podivná E 
doléhá,
C 
hrá náramně, G 
zná mě, nezná mě,
F 
něha a E 
hudba až k pláAmi 
či.

2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám "dal" a "má dáti".
112

: Buráky

1. G 
Když Sever válčí s Jihem a C 
zem jde do válG 
ky 
a v polích místo bavlny, teď A 
rostou bodláD 
ky. 
G 
A ve stínu u silnice vidíš C 
z Jihu vojáG 
ky, 
jak se tu válej' v trávě a D 
louskaj' buráG 
ky. 

Ref: G 
Hej hou, hej hou, nač C 
chodit do válG 
ky, 
je lepší doma sedět a A 
louskat buráD 
ky. 
G 
Hej hou, hej hou, C 
nač chodit do válG 
ky, 
je lepší doma sedět a D 
louskat buráG 
ky. 

2. Plukovník sedí v sedle, volá: "Yankeeové jdou!" 
Ale mužstvo v trávě leží, prej už dál nemohou. 
Pan plukovník se otočí a koukne do dálky, 
a vidí tu slavnou armádu, jak louská buráky. 

Ref: Hej hou, hej hou… 

3. Až tahle válka skončí a jestli budem žít, 
své milenky a ženy pak půjdem políbit. 
Když zeptají se: "Hrdino, cos' dělal za války?" 
"Jo, flákal jsem se s kvérem a louskal buráky." 

Ref: Hej hou, hej hou…
113

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho C 
vejš, ať má G 
dost.
Pověste ho Dmi 
vejš, ať se Ami 
houpá, že tu G 
byl nezvanej Ami 
host.

1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se E 
uměl smát i Ami 
vám.

R2: Nad hlaC 
vou mi slunce G 
pálí konec Dmi 
můj nic neodC 
dáG 
lí,
do svých C 
snů se dívám z G 
dáli.
A do Dmi 
uší mi stále zní tahle E 
moje píseň poslední

3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

114

: Prodavač

G 
Pojďte všichni dovnitř, pozvěte si všechny známé,
my vám dobrou radu dáme, neboť právě otvíráme,
prodáváme, vyděláváme, co kdo chcete, tak to máme,
co nemáme objednáme, všechno známe, všechno víme,
poradíme, posloužíme.

1. G 
Stál krámek v naší ulici, v něm C 
párky, buřty s hořčicí
a D7 
bonbóny a sýr a sladký G 
mák.
Tam chodíval jsem potají, tak jak to kluci dělají
a ochutnával od okurek lák
a C 
pro mou duši nevinnou pan G 
vedoucí byl
hrdinou, když A7 
po obědě začal proD7 
dávat
G 
Měl jazyk mrštný jako bič a C 
já byl z něho celý pryč
a touD7 
žil jsem se prodavačem G 
stát.

R: G 
Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka,
C 
kilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka,
D7 
všechno máme, co kdo chcete, obchod kvete, jen si račte G 
říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo,
navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo,
prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc.

2. Já nezapomněl na svůj cíl a záhy jsem se vyučil
a moh být ze mě prodavačů král.
Jenomže, jak běžel čas, náhle zaslechl jsem hudby hlas
a znenadání na jevišti stál.
I když nejsem králem zpěváků, teď zpívám s partou Fešáků
a nikdo vlastně neví, co jsem zač
Mě potlesk hřeje do uší a mnohý divák netuší,
že mu vlastně zpívá prodavač.

R: Pět deka, deset deka,…

Vím, že se život rozletí a sním o konci století,
kdy nikdo neví, co je chvat a shon 
a dětem líčí babička, jak vypadala elpíčka
a co byl vlastně starý gramofon.
I kdyby v roce dva tisíce byla veta po muzice,
obchod je věc stále kvetoucí.
Už se vidím, je to krása, ve výloze nápis hlásá:
Michal Tučný : odpovědný vedoucí.

R: Pět deka, deset deka,…
115

: Bedna od whiskey

1. Ami 
Dneska už mě C 
fóry ňák Ami 
nejdou přes pyE 
sky 
Ami 
stojím s dlouhou C 
kravatou na Ami 
bedně E 
vod whisAmi 
key.
Ami 
Stojím s dlouhým C 
obojkem Ami 
jak stájovej E 
pinč,
Ami 
tu kravatu, co C 
nosím, mi Ami 
navlík E 
soudce Ami 
Lynch. 
R:

A 
Tak kopni do tý D 
bedny, ať E 
panstvo nečeA 
ká,
jsou dlouhý schody D 
do nebe a E 
štreka daleA 
ká.
Do nebeskýho D 
báru já E 
sucho v krku A 
mám,
tak kopni do tý D 
bedny, ať E 
na cestu se A 
dám.Ami 
  

2. Mít tak všechny bedny vod whisky vypitý,
Postavil bych malej dům na louce ukrytý,
Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven
A chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam Ben.

R: 

3. Kdyby si se, hochu, jen porád nechtěl rvát,
nemusel jsi dneska na týhle bedně stát,
moh' jsi někde v suchu tu svoji whisky pít,
nemusel jsi hoch na krku laso mít.

R: 

4. Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil,
Nechtěl běžet, dokavád se whisky nenapil,
Zatracená smůla zlá, zatracenej pech,
Když kůň cucá whisku jak u potoka mech.

R: 

5. Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává,
Do krku mi zvostane jen dírka mrňavá,
Jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok,
Má to smutnej konec, a whisky ani lok.

Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
Jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká,
Do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
Tak kopni do tý bedny!
116

: Rodné údolí

1. Cesta D 
má přede mnou v dáli G 
mizí, 
každý D 
krok v srdci mém zaboA 
lí, 
zakrátD 
ko bude D7 
mi všechno G 
cizí, 
nespatD 
řím své A 
rodné údoD 
lí. 

Ref: Ja volám D 
nashledanou, G 
nashledanou, 
D 
nashledanou, A 
rodné údoD 
lí, 
Ja volám D 
nashledanou, G 
nashledanou, 
D 
při vzpomínce A 
srdce zaboD 
lí. 

2. Oči mé nevidí, jak se stmívá, 
nevidí, co jsem měl tolik rád, 
jediné, co mi teď ještě zbývá: 
rodnému údolí sbohem dát. 

Ref: Ja volám D 
nashledanou… 

3. Proč se den za každou nocí vrací, 
proč se čas na chvíli nezastaví, 
nemusel bych ti své sbohem dáti, 
kdyby dnešní den navěky byl. 

Ref: Ja volám D 
nashledanou… 
117

: Růže z papíru

1. Do tvých Dmi 
očí jsem se zbláznil a teď E7 
nemám, nemám Gmi 
klid,
Ami 
hlava třeští, asi tě mám Dmi 
rád,
stále někdo říká: vzbuď se, E7 
věčně trhá Gmi 
nit,
Ami 
studenou sprchu měl bych si Dmi 
dát.

R: D7 
Na pouti jsem vystřelil Gmi 
růži z papíru,
C7 
dala sis ji do vlasů, kde F 
hladívám tě A7 
rád,
v Dmi 
tomhle smutným světě jsi má Gmi 
naděj na víru,
že Ami 
nebe modrý ještě smysl Dmi 
má.

2. Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má,
tak jsem asi jinej, teď to víš,
možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať,
třeba z ní mou lásku vytušíš.

R: Na pouti jsem vystřelil…
R: Na pouti jsem vystřelil…
118

: Stánky

1. D 
U stánků na G 
levnou krásu
D 
postávaj a Em 
smějou se času
s D 
cigaretou a A 
holkou co nemá kam D 
jít.

2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G 
Jen zahlídli svět maj na A 
duši vrásky
tak máD 
lo jen, tak málo Em 
je lásky
D 
ztracená víra A 
hrozny z vinic neposbíD 
rá.

3. D 
U stánků na G 
levnou krásu D 
postávaj
a ze Gmi 
slov a hlasů D 
poznávám
jak A 
málo jsme jim stačili D 
dát.

R: 
R: 
119

: Hej kočí

CAPO 5

1. Hej Ami 
kočí, jedem F 
dál, láska má boty toulavý,
Dmi 
častokrát se unaví ještě Emi 
dřív než Em7 
najde Ami 
cíl.
Hej kočí, jedem F 
dál, vždyť cestu znáš už nazpaměť,
Dmi 
na ní se skrývá jenom šeď a Emi 
někdy pár hezkejch Ami 
chvil.

R: Ty jsi F 
moje malá vzpomínka G 
před spaním, no a C 
já jsem tvůj Ami 
stín.
Ty jsi F 
jiná nežli všechny lásky G 
včerejší, to C 
já dávno Ami 
vím,
s tebou F 
mám tisíc naG 
dějí, že neC 
zůstanu nikdy Ami 
sám,
láska F 
jsou koně G 
splašený, když se řítí Ami 
k nám.

2. Hej kočí, jedem dál, i když náš kočár dostal smyk
a láska spadla na chodník, koně dál musíš vést.
Hej kočí, jedem dál, jak rád bys trhnul opratí,
však minulost nám navrátí jen splín z nedávných cest.

R: Ty jsi moje malá vzpomínka před spaním …

3. Hej kočí, jedem dál, dopředu pořád musíš jet,
zastavit nelze a vzít zpět těch pár dlouhejch mil.
Hej kočí, jedem dál, zas budou lásky toulavý,
na tom nikdo nic nespraví, přece dál se točí svět.
120

: Malý velký muž

1. Dokud F#mi 
tráva bude růst 
Řeky potečou a D 
stoupat bude dým 
Léta utečou a E 
kam padne tvůj stín 
Země tvá bude F#mi 
tvou 
Dokud Hmi 
noci střídá den 
vítr bude vát a A 
mraky poplujou 
Slunce bude plát a C# 
tak jak léta jdou 
Země tvá bude F#mi 
tvou 

R: Jen A 
malý velký muž 
Tolik dobře věděl F#mi 
co je vostrej nůž 
smutek prázdnych sedel 
D 
malý velký muž čekal svý znameE 
ní 
Jen A 
malý velký muž žehnal ohni sílu 
Z F#mi 
rudých kamenů vítal dýmku míru 
D 
Přesto pohřbil sen 
velký E 
sen u Wounded F#mi 
Knee 

2. Dokud tráva bude růst 
Ruce špinavý až v plání vztyčí kříž 
řeky zastaví se, plakat neslyšíš 
Slunce zář krvavou 

Dokud noci střídá den 
slova neplatí, a co je vlastně jen 
Ono prokletí, co padlo na tvou zem 
na tvou zem ztracenou 

R: Jen malý 
3. Dokud tráva bude růst 
Rány nezhojí a neopláchne déšť 
řeky nespojí se v jeden silný proud 
silný proud nadějí .. 

Dokud noci střídá den 
Srdce zlomená, a jejich dávný sen 
skalní ozvěna nevrátí tvou zem 
silný proud nadějí 

R: Jen malý 
121

: Poraněný koleno

1. Emi 
Poraněný koleno to D 
místo jméno má, 
Emi 
krví zpitá země, co D 
tance duchů zná, 
Emi 
bídu psanců štvanejch a z D 
kulovnice strach, 
C 
země, která C (H7) 
skrývá zlatej H7 (Emi) 
prach. 

2. Dýmky míru zhasly a zoufalství jde tam 
na pahorek malý, kde z hanby stojí chrám, 
z hanby bledejch tváří, co prej dovedou žít, 
s Písmem svatým přes mrtvoly jít. 

R: Emi 
Až z větrnejch plání C 
zazní mocný G 
hlas, 
zazní Emi 
hlas, zazní G 
hlas touhy Emi 
mý, 
Siouxové táhnou z C 
rezervací G 
zas, 
táhnou Emi 
zas, táhnou G 
zas, statečEmi 
ní. 

3. Poraněný koleno je místo prokletí, 
Siouxové táhnou jak tenkrát před lety, 
pošlapaný právo kdo v zemi otců má, 
tomu slova jsou tak zbytečná. 

4. Poraněný koleno, ať hoří Kristův kříž, 
dětem týhle země ať slunce vyjde blíž, 
láska kvete krajem a písně znějí dál 
tam, kde hrdý Sioux věrně stál. 
R: 
5. Černý hory v dálce prý otvírají den, 
tam z jeskyně větrů k nám Mesiáš jde ven, 
voják hlavu sklopí a k nohám hodí zbraň, 
pochopí, kdo splatil krutou daň. 

6. Tři sta bojovníků tak, jako jeden muž, 
neproklál jim srdce zlý nenávisti nůž, 
pro kousek svý země svůj život půjdou dát, 
i jejich děti chtěj' si taky hrát. 
R: 
R: 
122

: Velrybářská Výprava

1. JedC 
nou plác mě přes F 
rameno JohG7 
ny zvanej KnechtC 
: 
"Mám Ami 
pro tebe, hoDmi 
chu, v pácu moc G7 
fajnovej kšeft!C 
" 
Objednal hned litr F 
rumu a G7 
pak nežně řvalC 
: 
"Sbal Ami 
se, jedem na Dmi 
velryby, prej G7 
až za polár.C 
" 

R: [: Výprava velC 
rybářská koleF 
m Grónska nezG7 
dařila se,C 
 
protože nejeli Ami 
jsme na velDmi 
ryby, ale G7 
na mrože.C 
 :] 

2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, 
nakládaj se sudy s rumem, maso, ovoce, 
vypluli jsme časne zrána, smer severní pól, 
dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol. 

R: Výprava verybářská …

3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz, 
hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz, 
na pobreží místo ženskejch mávaj tučňáci, 
v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci. 

R: Výprava verybářská …

4. Když jsme domú připluli, už psal se přítí rok, 
starej řejdař povídá, že nedá ani flok: 
"Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog, 
tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok." 

R: Výprava verybářská …

5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví, 
stáhli jsme mu kuži z těla, tomu hadovi, 
z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet, chachacha, 
máme velryb plný zuby, na to vezmi jed. 

R: Výprava verybářská …
123

: Pražce

1. A 
Házím tornu na svý záda, feldflašku a sumky, 
E7 
navštívím dnes kamaráda z železniční průmky.

R: Vždyť je A 
jaro, zapni si kšandy, 
pozdravuj E7 
vlaštovky a muziko, ty A 
hraj. 

2. Vystupuji z vlaku, který mizí v dálce, 
stojím v České Třebové a všude kolem pražce. 
3. Pohostil mě slivovicí, představil mě Mařce, 
posadil mě na lavici z dubového pražce. 
4. Provedl mě domem - nikde kousek zdiva, 
všude samej pražec, jen Máňa byla živá. 
5. Plakáty nás informují: "Přijď pracovat k dráze,
pakliže ti vyhovují rychlost, šmír a saze."
6. A jestliže jsi labužník a přes kapsu se praštíš, 
upečeš i krávu na železničních pražcích. 
7. A naučíš se skákat tak, jak to umí vrabec, 
když na nohu si pustíš železniční pražec. 
8. Když má děvče z Třebové rádo svého chlapce, 
posílá mu na vojnu železniční pražce. 
9. A když děti zlobí, tak hned je doma mazec, 
Děda Mráz jim nepřinese ani jeden pražec. 
10. Před děvčaty z Třebové chlubil jsem se silou, 
pozvedl jsem pražec, načež odvezli mě s kýlou. 
11. Pamatuji pouze ještě operační sál, 
pak praštili mě pražcem a já jsem tvrdě spal. 

R2: A bylo jaro, zapni si kšandy, 
lítaly vlaštovky a zelenal se háj. 
124

: Bláznova ukolébavka II


1. D 
Máš, má ovečko, A 
dávno spát, G 
už píseň ptákůD 
 končí,

D 
kvůli nám přestal A 
i vítr vát, G 
jen můra zírá D 
zvenčí,

A 
já znám její zášť, G 
tak vyhledej skrýš,

A 
zas má bílej plášť aG 
 v okně jeA 
 mříž.

R: D 
Máš, má ovečko, A 
dávno spát,

aG 
 můžeš hřát, ty měE 
 můžeš hřát,

vždyť D 
přijdou se G 
ptát, zítra zasD 
 přijdou se G 
ptát,

jestli ty v D 
mých předstaG 
vách už D 
mizíš.

2. Máš, má ovečko, dávno spát, už máme půlnoc temnou,
zítra budou nám bláznů lát, že ráda snídáš se mnou,
proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám,
když tebe mám rád, když tebe tu mám.

R: 
125

: Montgomery

1. D 
Déšť ti holka smáčelG 
 vlasy Emi 
 
A7 
Z tvých očí zbyl prázdnejD 
 kruh A7 
 
D 
Kde je zbytek tvojíG 
 krásy Emi 
 
A7 
To ví dneska snad jenD 
 bůh. A7 
 

R: D 
Z celé jižní eskadrG 
ony Emi 
 
A7 
Nezbyl ani jedenD 
 muž A7 
 
D 
V Montgomery bijouG 
 zvony Emi 
 
A7 
Déšť ti smejvá ze rtůD 
 růž. A7 
 

2. Tam na kopci v prachu cesty
Leží i tvůj generál
V ruce šátek od nevěsty
Ale ruka leží dál.

R: Z celé jižní eskadrony …

3. Tvář má zšedivělou strachem
Zbylo v ní pár těžkejch chvil
Proužek krve stéká prachem
Déšť jí slepil vlasy jak jíl.

R: Z celé jižní eskadrony …

4. Déšť ti šeptá jeho jméno,
šeptá ho i listoví.
Lásku měl rád víc než život,
to ti nikdy nepoví.
126

: Až se k nám právo vrátí

1. chci Dmi 
sluncem být a ne planetou
A7 
až se k nám právo Dmi 
vrátí
chci setřást bázeň staletou
A7 
až se k nám právo Dmi 
vrátí

Ref: Dmi 
já čekám dál já C 
čekám F 
dál
B 
já čekám A 
dál A7 
až se k nám právo Dmi 
vrátí Gmi 
vráA 
tí
Dmi 
já čekám dál já C 
čekám F 
dál
B 
já čekám A 
dál A7 
až se k nám právo Dmi 
vrátí

2. kam chci tam půjdu a co chci budu číst …
a na co mám chuť to budu jíst …

3. já nechci už kývat chci svůj názor mít …
já chci svůj život jako člověk žít …

Ref: 

4. chci klidně chodit spát a beze strachu vstávat …
své děti po svém vychovávat …

5. už se těším až se narovnám …
své věci rozhodnu si sám …

Ref: 2×
127

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno C 
máš a G 
markyAmi 
tánku dlouhá noc G 
se Ami 
proEmi 
hýAmi 
ří.
Ami 
Víno C 
máš a G 
chvilku Ami 
spánku díky, díG 
ky Ami 
verEmi 
bíAmi 
ři.

1. Ami 
Dříve než se rozední
kapitán C 
k osedlání G 
rozkaz Ami 
dáváEmi 
.
Ami 
Ostruhami do slabin koG 
něAmi 
 poEmi 
háAmi 
ní.

Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na C 
kuráž a G 
pomilovat markyAmi 
tánku.
Ami 
Zítra na BurC 
gund bataG 
lion Ami 
zaEmi 
míAmi 
ří.
Ami 
Víno na C 
kuráž a k G 
ránu dvě hodiny Ami 
spánEmi 
ku.
Ami 
Díky, díky C 
vám králoG 
vští Ami 
verEmi 
bíAmi 
ři.

2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
128

: Ryl, jen celej den ryl

1. Já Ami 
každý ráno v sedm hodin vstal 
a E7 
krumpáč s lopatou vyfasoval, 
pak s Ami 
partou, která makat dovede,
jsem E 
došel tam, co tunel povede. 

R: E7 
 A Ami 
ryl jen, E7 
celej den Ami 
ryl,
já ryl jen, G 
celej den Ami 
ryl,
abych dřív, než do svý C 
boudy pudu sE7 
pát, 
Ami 
čaj v kanAmi/G 
týně  Ami/F 
moh' si E7 
dát, 
já Ami 
ryl jen, E7 
celej den Ami 
ryl, celej den, 
E7 
jak Ami 
krtek celej den E7 
jen Ami 
ryl. 

2. Kdo netrhal skálu, těžko pochopí, 
co sám dynamit někdy natropí, 
když jednou náhle došlo k výbuchu, 
Jim Goff vyletěl majli do vzduchu. 

R: A ryl jen, celej den ryl…

3. A když z tý vejšky zas na zem si kec', 
předák McCane ho popad' za límec: 
"Tak se mi zdá, že línej jsi jak veš, 
mně ve vzduchu se flákat nebudeš!" 

R: A ryl jen, celej den ryl…

4. Teď po létech, když večer sedím sám, 
na starý dobrý časy vzpomínám, 
zas slyším tmou, jak rány duněly, 
když ve skalách jsem lámal tunely. 

R: A ryl jen, celej den ryl…
129

: Soudný den

(originál: CAPO VII)
1. Ami 
Zdál se mi sen, že se nebe hroutí
G 
zdál se mi sen o poslední pouti
Ami 
zdál se mi sen, že všechno seberou ti
Ami 
v ten Emi 
soudný Ami 
den.

2. Kam běžet mám - slunce rychle chladne
Kam běžet mám - měsíc na zem spadne
Kam běžet mám - moře už je na dně 
v ten soudný den.

3. Stůj, nechoď dál, času už je málo
Stůj, nechoď dál, míň než by se zdálo,
Stůj, nechoď dál, otevři se skálo, 
v ten soudný den.

4. Pán tě zavolá, má pro každého místo,
Pán tě zavolá, jen kdo má duši čistou
Pán tě zavolá, sám nedokázal bys to -
v ten soudný den

R: Ami 
Soudí, soudí pány, slouhy
G 
soudí, soudí hříšné touhy
Ami 
soudí, soudí výčet pouH 
hý… E 
ááááá

V tom se Ami 
probudíš, to byl jen sen,
F 
v tom se probudíš, to byl jen sen,
H 
v tom se probudíš to byl jen sen
Ami 
jen E 
pouhý senAmi 
.
5. Zdál se mi sen o poslední pousti,
zdál se mi sen, že se nebe hroutí
zdál se mi sen, že všechno seberou ti,
v ten soudný den.
6. Ami 
Zdál se mi sen, já stojím na svém místě
G 
zdál se mi sen, mé svědomí je čisté
Ami 
zdál se mi sen, jen jedno F 
vím jistě
Ami 
Je E 
soudný Ami 
den !
130

: Stará archa

R: /: JD7 
á mám kG 
ocábku náram-, nD7 
áram-, nG 
áram-,
kocábku náram-, nD7 
áramnG 
ou. :/
R: 
1. PG 
ršelo a blejskalo se sedm neděl,
kocábku náram-, nD7 
áramnG 
ou,
Noe nebyl překvapenej, on to věděl,
kocábku náram-, nD7 
áramnG 
ou.
R: 
*: G 
Archa má cíl, jé, archa má směr, jé,
plaví se k Araratu nD7 
a sevG 
er.
R: 
2. Šem, Nam a Jafet byli bratři rodní,
kocábku náram-, náramnou,
Noe je zavolal ještě před povodní,
kocábku náram-, náramnou.
3. Kázal jim uložiti ptáky, savce,
kocábku náram-, náramnou,
"ryby nechte, zachrání se samy hladce,"
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
4. Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla,
kocábku náram-, náramnou,
tu přilétla holubice, snítku nesla,
kocábku náram-, náramnou.
5. Na břehu pak vyložili náklad celý,
kocábku náram-, náramnou,
ještě že tu starou dobrou archu měli,
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
R: 
131

: Tisíc mil

1. V nohách G 
mám už tisíc Emi 
mil,
stopy Ami 
déšť a vítr sC 
myl
a můj Ami 
kůň i já jsme D7 
cestou znaveG 
ni.D7 
 

2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

5. V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.

6. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

7. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

8. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
[:Emi 
 jeden Ami 
cíl, ten starej D7 
známej bílej G 
dům … :]
132

: Trh ve Scarborough

1. Dmi 
Příteli, máš do C 
Scarborough Dmi 
jít, F 
dobře Dmi 
vím, že půjG 
deš tam Dmi 
rád, 
tam dívku F 
najdi na Market C 
Street, Dmi 
co chtěla G 
dřív B 
mou C 
ženou se Dmi 
stát. 

2. Vzkaž ji, ať šátek začne mi šít, za jehlu rýč však smí jenom brát 
a místo příze měsíční svit, bude-li chtít mou ženou se stát. 

3. Až přijde máj a zavoní zem, šátek v písku přikaž ji prát 
a ždímat v kvítku jabloňovém, bude-li chtít mou ženou se stát. 

4. Z vrkočů svých ať uplete člun, v něm se může na cestu dát, 
s tím šátkem pak ať vejde v můj dům, bude-li chtít mou ženou se stát. 

5. Kde útes ční nad přívaly vln, zorej dva sáhy pro růží sad, 
za pluh ať slouží šípkový trn, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

6. Osej ten sad a slzou ho skrop, choď těm růžím na loutnu hrát, 
až začnou kvést, tak srpu se chop, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

7. Z trní si lůžko zhotovit dej, druhé z růží pro mě nech stlát, 
jen pýchy své a boha se ptej, proč nechci víc tvou ženou se stát.
133

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se G 
hustý dým, dDmi 
erry down, hej dA 
own-a-down,
nad Dmi 
ztichlým polem G 
válečným, derry Dmi 
down,A 
 
jen F 
ticho stojí C 
kolkoA 
lem a Dmi 
vítěz Dmi7 
plení Bb 
vlastní zA 
em,
je válka Dmi 
růží, Gmi 
derry derry A 
derry down, hej Dmi 
down.

2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
134

: Za svou pravdou stát

1. MášHmi 
 všechny trumfy A 
mládí a Hmi 
ruce čistý máš,
jen Emi 
na tobě teďHmi 
 záleží, F#7 
na jakou hruHmi 
 se dáš.

R: /: MuHmi 
síš za svou F#7 
pravdou stát, musíš za Hmi 
svou pravdou stát. :/

2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl,
už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

R: /: /: Že máš za svou pravdou stát. :/ :/

3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad',
už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

R: /: /: Takhle za svou pravdou stát. :/ :/

4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas,
tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

R: /: /: Neměl za svou pravdou stát. :/ :/

5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád
to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.

6.=1. 

R: /: /: Musís za svou pravdou stát. :/ :/ 
135

: Hudsonský šífy

1. Ten, kdo Ami 
nezná hukot vody lopatC 
kama vířený
jako G 
já, jó, jako Ami 
já,
kdo hudsonský slapy nezná sírou G 
pekla sířený,
ať se Ami 
na hudsonský G 
šífy najmoutAmi 
 dá, G 
johG# 
ohoAmi 
.

2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: F 
Ahoj, páru tam Ami 
hoď,
ať G 
do pekla se dříve dohraAmi 
bem,
G 
joG# 
hoAmi 
ho, G 
joG# 
hoAmi 
ho.

3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: 

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: + johoho …
136

: Na cestě - On the Road

1. KdG 
ysi u silnice stD 
ával, deku do půl zG 
ad,
ať si mával, jak si mD 
ával, nechtěli ho brG 
át,
nC 
ikdy KG/H 
erouaca nAmi 
ečet' a nE 
eznal třetí prAmi 
oud,
přC 
esto bG 
ýval spD 
olu s DG 
eanem kD 
aždej vG 
íkend D 
on the rG 
oad.

2. Nikdy neměl ani zdání, jak se hrával bop,
měl jen slinu na toulání a překážel mu strop,
životem na plný pecky a neubírat plyn,
tuhle víru na svý pouti vždycky vzýval Sal i Dean.

R: TC 
ak mi řG 
ekni, nC 
a co vlastně mG 
ám
mC 
oudrostG 
i vyčtený z knAmi 
ížek,
cC 
o je dG 
obrý, nC 
a to přijdu sG 
ám,
cC 
o je špG 
atný, za tím křF 
ížek udělD 
ám.

3. Tohle na cestě mi říkal, já ho jednou vzal,
potom zavolal jen "díky" a já frčel dál,
od těch dob jsem vždycky hlídal, ať kamkoliv jsem jel,
nestojí-li u patníku se svou vírou Dean a Sal.

4. Vždycky u silnice stával, vlasy do půl zad,
ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,
nikdy tuhle knížku nečet' a neznal třetí proud,
přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road,
D 
on the rG 
oad …
137

: Píseň, co mě učil listopad

(originál od A dur)

1. C 
Málo jím a F 
málo spím a C 
málokdy tě F 
vídám, 
C 
málokdy si Emi 
nechám něco Dmi 
zdátG 
 
F 
Doma nemám C 
stání, už od Ami 
jarního F 
tání 
Bb 
cítím, že se blíži listoC 
pad, hm, hm, hm 

Ref: ListopadovýBb 
 písně F 
od léta už C 
slýchám 
vítr Dmi 
ledový F 
přinesl je k C 
nám 
Tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám 
listopadový písni naslouchám 

2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, 
k zemi padá zlatý vodopád 
Pod nohama cinká to postrácané listí 
vím, že právě zpívá listopad. 

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…

3. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská 
co mě nutí do zpěvu se dát 
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám 
píseň co mě učil listopad.

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…
138

: Pořekadla

1. G 
Rád bych se zeptal H7 
těch, kteří vědí
Emi 
proč místo zlatem C 
platíme mědí, 
G 
proč nejsme bílí a D 
proč jsme jen šedí,
C 
ti, co chytrou D 
kaši G 
jedEmi 
í, 
C 
určitě mi D 
odpověG 
dí:C 
 G 
 

R: Že z C 
nouze si žijem a Hmi 
milujem z nouze, 
H7 
zpíváme málo a Emi 
kecáme C 
dlouze 
a G 
tváře si myjem v D 
blátivý strouze, 
C 
když se čistá D 
nesežeG 
neEmi 
 
C 
ani v lese D 
u prameG 
ne.C 
 G 
 

2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne, 
jablko od stromu daleko nepadne, 
než holub na střeše, líp vrabec v hrsti - 
- tohle mi jde proti srsti, 
zatraceně proti srsti. 

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
nesežene, a ne že ne. 

3. Řekni mi, holka, čí je to vinou, 
že ty chceš jiného, on zase jinou, 
čím je to daný, že ti praví se minou, 
ti nepraví že se berou, 
potom se div nesežerou. 
R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
je to pravda, a ne že ne, 
že C 
cesty už jsou D 
vychozeG 
néEmi 
 
a uzené je vyuzené 
a pivo dobře vychlazené, 
žádná nouze vlastně není, 
tak načpak tohle pozdvižG 
ení?C 
 G 
 
139

: Rosa na Kolejích

1. C 
Tak jako jazyk F6 
stále naF#6 
ráG6 
ží na vylomenej C 
zub,
tak se vracím k F6 
svýmu náF#6 
draG6 
ží abych šel zas C 
dál
Přede mnou F6 
stíny se G6 
dlouží a Ami 
nad krajinou Cdim 
krouží
podivnej F6 
pták, F#6 
 G6 
 pták nebo C 
mrak.

R: C 
Tak do toho F6 
šlápni ať G6 
vidíš kouF6 
sek C 
světa,
vzít do dlaně F6 
dálku G6 
zase jedF6 
nou C 
zkus.
Telegrafní F6 
dráty G6 
hrajou ti F6 
už C 
léta,
nekonečne F6 
dlouF#6 
hý, moG6 
noF#6 
tónF6 
ní bluC 
es.

*: C 
Je ráno, je ráno.
Nohama F6 
stíF#6 
ráš roG6 
su na F6 
koF#6 
lejíchC 
.

2. Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj,
co si raděi počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kojelích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni… 2X
140

: Tak už mi má holka mává

1. Emi 
Posledních D 
pár minut C 
zbejvá Emi 
jen, 
máš teplou D 
dlaň, už se A 
stmíEmi 
vá, 
těžký je D 
říct, že se C 
končí Emi 
den, 
vlak posleD 
dní vagón A 
míC 
- E 
vá. 

R: G 
Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy F 
páliD 
vý, 
Emi 
život jde dál, to se C 
stává, A7 
já to D7 
vím, 
G 
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou F 
dáD 
vá, 
tak Emi 
jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, 
tak jeď, jeď, jeď, tak jeď. 

2. Koleje jsou cejchem loučení, 
holkám se ve vočích střádá, 
smutek je šátek osamění, 
co mužskejm na cestu mává. 

R: Tak už mi … 

3. Za zády zůstal mi pláč a smích 
do tmy se můj vlak teď řítí 
zmizela holka jak loňskej sníh 
a světla měst v dálce svítí. 

R: Tak už mi … 
141

: Sedm Dostavníků

1. Emi 
Plání se blíží sedm dostavD 
níků
Emi 
stačí jen mávnout a G 
jeden zastaD 
ví,
Emi 
sveze tě dál za pár D 
dobrejch slov a Emi 
díků,
ten kočí co má C 
modrý D 
voči laskaEmi 
vý. 

R: Emi 
Heja, heja, D 
hou, dlouhá bude Emi 
cesta,
Emi 
dlouhá jako D 
píseň co mě napaEmi 
dá,
Emi 
heja, heja, D 
hou, sám když někde Emi 
stojím,
sám proti C 
slunci, D 
který právě zapaEmi 
dá.

2. Vím, že se hvězdy dneska nerozsvítí,
neklidný ptáci maj hlasy hádavý,
vyprahlá zem už velký deště cítí,
ty deště, co i moje stopy zahladí.

R: Heja, heja, hou … 3X

142

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 

1. Ami 
Nebe je modrý a E 
zlatý, bílá sluneční Ami 
záře,
Ami 
horko a sváteční E 
šaty, vřava a zpocený Ami 
tváře,
Ami 
dobře vím, co se bude E 
dít, býk už se v ohradě Ami 
vzpíná,
Ami 
kdo chce, ten může E 
jít, já si dám sklenici Ami 
vína.

R2: Dmi 
Žízeň je veliká, Ami 
život mi utíká,
E 
nechte mě příjemně Ami 
snít,
Dmi 
ve stínu pod fíky Ami 
poslouchat slavíky,
E 
zpívat si s nima a Ami 
pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
143

: Babička Mary

1. Ami 
Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér,
Dmi 
pirát zkrvaAmi 
venou šerpu ždímá, H7 
kapitán pucuje revolE 
ver.
Ami 
Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy,
Dmi 
ale za to Ami 
krčmářova chata kDmi 
řepčí rykem chE7 
lapské zábaAmi 
vy.
G7 
Když tu náhle, co se C 
děje, G7 
divný šelest houštím C 
spěje,
G7 
plch, skunk, C 
vše utíká F 
po stráni F#dim 
od MedníE 
ka.
Ami 
Krčmář zhasne, kovbojové ztichnou, pirát zděšen tvář si zakryje,
Dmi 
rudé squaw se chAmi 
vějí a pak vzdychnou: H7 
Blíží se k nám postrach prérE 
ie.G7 
 

R: C 
Mary, babička D7 
Mary, dva kolťáG7 
ky za pasem, nad hlavou C 
točí lasem.
Stoletá Mary, babička D7 
Mary, ta zkrotí G7 
křepce hřebce, ať chce, či nechC 
ce.E7 
 

2. Žádné zuby, z jelenice sukně, ale za to tvrdé bicepsy,
Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy.
Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří:
Pintu ginu, lumpové prokletí! bezzubou dásní zaláteří.
Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje,
zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy.
Dopila a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu,
za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů.

R: Mary, babička Mary, pádluje bez námahy po proudu až do Prahy.
Stoletá Mary, babička Mary, jde do volebního boje za kovboje.

3. Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas,
neboť hned každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.
Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc,
že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štechovic.
Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí,
ze všech nejvíce, volala ji polnice.
Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace,
tu babičku za pár dni zabila, volební agitace.

R: Mary, bojovná Mary, už nesedává v sedle, ve volbách byla vedle.
Stoletou Mary, babičku Mary, volbama zabitou vzal k sobě Manitou.
144

: Budem si spolu žít

Ami 
Kdybych ti moh H7 
dát, E7 
to co by sis Ami 
přála
spoutal bych tě snad jak vlněná šála
[: mohl bych pak hřát v dosahu tvé šije
mohl bych pak spát bdění milejší je :]

Kdybych si měl vzít, všechno po čem prahnu
zkoušel bych pak jít tam, kam nedosáhnu
[: po liáně z černých vlasů spustil bych se k tobě
kdyby měly ruce možnost hlasu, křičely by obě :]

Co ti můžu dát, jenom bílou křídu,
namaluješ nulu tisíckrát, namaluješ bídu
[: tisíckrát vůbec nic, tisíckrát bílej proužek
tisíckrát zápal plic, žížaly a louže :]

Budem si spolu žít na ulici krásně
chce se to jen trochu otužit, zahřejou nás básně
[: budem si spolu žít zaručeně na dně
chce se to jen trochu připravit, budeme žít v bahně :] 
145

: Naruby

1. B 
A jsem zas Gmi/D# 
já, Gmi 
hluboko B 
nad věcí
Cmi 
A jsem zas F 
já, B 
palčivá v Gmi/D# 
záblescíchGmi/D# 
 
Dívam se do tebe, lesklá a schýlená
Jsem trochu z ocele a trochu smířená
B 
A trochu Gmi7 
smířeA7 
ná…

R: Dmi 
Zasej mě v kamení, Gmi 
sklidíš mě v rozpuku,
C 
Trhej mě z kořenů, F 
vezmu tě za ruku
Dmi 
Jsem tvoje nálada, Gmi 
jsem tvoje poslední
E 
půlnoční zahrada A 
v dlážděném poledni
Jsem drátek ze stříbra na noze holubí
Chytám tě za křídla, jsem celá naruby
Jsem rána bez hluku, lesklá a vzdálená
Beru tě za ruku … A F#mi/D F#mi A Hmi E A F#mi/D 
 

2. A jsem zas já, hluboko nad věcí
A jsem zas já, palčivá v záblescích
Dívam se do tebe, lesklá a schýlená
Jsem trochu z ocele a trochu smířená
A trochu smířená

R: Zasej mě v kamení…

3. A 
A jsem zas F#mi/D 
já F#mi 
hluboko A 
nad věcí
Hmi 
A jsem zas E 
já, A 
palčivá v F#mi/D 
záblescíchF#mi/D 
 
Hluboko nad věcí, lesklá a vzdálená
Dívám se do sebe, vidím tvá ramena
Vidím tvá ramena
146

: Samba v dešti

capo 2

*: S tmHmi7 
ou záclon klC#mi 
inká,Hmi7 
   C#mi 
 
dlHmi7 
aň spánkům dC#mi 
á,  Hmi7 
   C#mi 
 
s tmHmi7 
ou v loužích cC#mi 
inká,Hmi7 
   C#mi 
 
ve sklech plHmi7 
eská, plBmaj7 
eská.

1. K dAmaj7 
ešti choulí se, klC#mi7 
ouže za límce,
dlHmi7 
aň než na čelo dDmaj7 
á,
k dAmaj7 
ešti choulí se, v šCmi7 
elmu mění se,
tHmi7 
eplem přede jak jCmaj7 
á,
vlGmaj7 
as po vlásku, hlCmaj7 
ásek po hlásku,
tAmaj7 
eď, čavadugéj pavadugéj,
v kGmaj7 
apce koulí se, kCmaj7 
oukej, na římse
Amaj7 
pleská, Asmaj7 
pleská,  Cmaj7 
déšť, Dmaj7 
šuá …Cmaj7 Dmaj7 
 

2. K dešti choulí se, klouže po lince,
cinká na oknech samba,
na sklo lepí se, v slídu mění se,
v kolenou slábne jak já,
v psích nečasech mám ji ve vlasech,
čavadugéj pavadugéj,
tak choulím se, koukej, snažím se,
třAmaj7 
eskám, plAsmaj7 
eskám, šuá …

3. =1.

4 Asmaj7
147

: Tisíc dnů mezi námi

Hmi 
   Emi7 
   Gmaj7 
   Cmaj7 
   
1. Emi 
Ocelově Ami 
modrou masku Emi9 
máš
Hmi7 
pátý F#mi7 
týden se ti Emi7 
bráním
Emi 
den za dnem si Ami 
na nit navléEmi9 
káš
Hmi7 
korálky F#mi7 
s vůní našich Emi7 
dlaní
*: Světlo a tma - Hmi7 
tak  F#mi7 
to  Fmi7 
jsem Emi7 
já
zhasni a Hmi7 
dělej, co se dělat F#mi7 
může
světlo a tma - Hmi7 
tak  F#mi7 
to  Fmi7 
jsem Emi7 
já
jestli chceš Hmi 
nezůstane na mně ani F#mi7 
ků----Emi7 
že
jestli chceš Hmi 
nezůstane na mně ani F#mi7 
ků----Emi7 
že
jestli chceš Hmi 
nezůstane na mně ani Gmaj7 
ků----Cmaj7 
že

Emi9
2. Telefonní seznam nových tváří
to je tvůj polštář pod mou hlavou
zatržená jména v kalendáři
pátý týden ve vzduchu plavou
*: Světlo a tma…
R: Emi 
TisíC 
c dnD 
ů mezi Emi 
námi
jako C 
nekonečno D 
nevypaEmi 
dá
našel C 
jsem tě kdysi D 
ve stohu Emi 
slámy
ještě C 
dnes mi D 
za košili Emi 
padáC 
  D 
  Emi 
 
R: Tisíckrát vlasy rozcuchaný
vlasy rozcuchaný jako křoví máš
sladká jak hrušky planý
v hlavě mám z tebe galimatyáš
R: Tisíckrát přešívaný
knoflíček u krku máš
a tvůj smích zvoní stejně jako hrany
v hlavě mám z tebe galimatyáš
v hlavě mám z tebe galimatyáš
v hlavě mám z tebe galimatCmaj7 
yáš
148

: Ho ho Watanay

1. D 
Spinkej můj maličký, C 
máš v očích D 
hvězdičky,
dám ti je C 
do vlasů, tak G 
usínej, tak D 
usínej.

R: D 
Ho ho Watanay C 
ho ho D 
Watanay
ho ho C 
Watanay G 
kiokena D 
kiokena.

2. Sladkou vůňi nese ti noční motýl z perleti,
vánek ho kolíbá, už usíná, už usíná.

R: 

3. V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni,
má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.

R: 

4. V dlani motýl usíná, hvězdička už zhasíná,
vánek co ji k tobě nes až do léta ti odlétá.

R: 
149

: Já,písnička

1. To Ami 
já zrozená z nemoG 
cných básníků
z tichýchEmi7 
 vět po nocích utAmi 
kaná
To já zrozená není G 
mi do smíchu
když mámE 
 být pod cenou proAmi 
daná

R: Kdo C 
vás obléká do G 
šatů svatebních
holkAmi 
y mý Ami/G 
ztracený, Am/F 
ztracenýE7 
 
Ženich Ami 
spí na růži až nG 
ěkam pod kůži
se můj E 
strach do klína schovAmi 
ává

2. To já zrozená v hospodách na tácku
raněných ospalých milenců
To já zrozená vyrytá na tácku
směju se po stěnách cizincům

R: 

3. To já písnička ležím tu před vámi
jenom tak spoutaná tolikrát
To já písnička provdaná za pány,
Kteří pro lásku smí o mě hrát

R: 
150

: Jantarová země

1. Do Ami 
splašenejch C 
koní už zase lovci Ami 
střílí
ulicí je C 
ženou dolů k ohradámEmi 
 
]zítra jako Dmi 
vloni hra je pro ně Ami 
dohraná
bujný hlavy Dmi 
skloní někam do Ami 
trávy

R: Dmi 
Krá - až si kabát Ami 
změní
Dmi 
krá - bílé vrány odletíAmi 
 
Dmi]krá - v Jantarový Ami 
zemi
přistanou F 
v jiném stoletíEmi Dmi Ami Dmi Ami 
 

2. Zamčený jsou stáje kat už hřívy stříhá
lovčí král je v kapli po stý korunován
sníh pomalu taje těla stromů se probouzí
v Jantarový zemi bude zas co pít
151

: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7 
Sedím na kolejích D7 
které nikam nevedouG C G 
 
Ami7 
koukám na kopřetinu jak D7 
miluje se s lebedouG C G 
 
Ami7 
Mraky vzaly slunce D7 
zase pod svou ochranuG Emi 
 
JenAmi7 
 ty nejdeš holka zlatá D7 
kdypak já tě dostanuG D7 
 

R: G 
Z ráje my vyhnaní Emi 
z ráje, kde není 
už Ami7 
místa C7 
prej něco se G 
chystáD 
 
G 
Z ráje nablýskaných Em 
plesů jdem zpátky 
do Ami7 
lesů C7 
Za nějakej G 
čas D 
 

2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …
152

: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami 
Každý ráno boty G 
zouval Ami 
Orosil si nohy v G 
trávě
Ami 
Že se lidi mají radi G 
doufal Ami 
A proEmi 
citli Ami 
právě
Každý ráno dlouze G 
zíval Ami 
Utřel čelo do ruG 
kávu
Ami 
A při chůzi tělem semtam G 
kýval Ami 
Před seEmi 
bou sta Ami 
sáhů

1. C 
Poznal G 
MoraF 
věnku C 
krásnou
Ami 
a víG 
nečko C 
ze zlata
V Čechách G 
slávu F 
muziC 
kantů
Ami 
UmaEmi 
zanou Ami 
od bláta.

R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …
153

: Ráno bylo stejný

1. G 
Stál na zastávce s vypůjHmi 
čenou kytaroD 
u
Ami 
v druhé ruce holku, to D 
zavazadlo svýG 
.
Emi 
A tý holce v sáčku řek "D 
dobrýtro miláčku
C 
podívej se doG 
 dáli, uvidE7 
íš dvě smutný koAmi 
leje
naDZ 
 silniciG 
…

R: D 
Ráno bylo stejný, nC 
esvátečG 
níC G C G 
 
D 
na tvářích počasí pC 
roměnlivýG C G 
 
D 
rádio hlásilo na C 
blatech G 
svítá
E7 
každý bal tak trochuAmi7 
 sám, D 
hm.G 
..

2. Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues
ospalý a nudný byly po flámu
kouřili partyzánku dým foukali do vánku
dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje
na silnici…

R: Ráno bylo stejný ..

3. Holka zvedej kotvy, nikdo nás už nebere
pojedeme po svejch do podnájmu žít
koupíme na splátky, jízdenku tam a zpátky
až omryí nás dálky
budem jak dvě smutný koleje, na silnici…

R: Ráno bylo stejný ..
154