Grejdyho návrhy do ŠÁNovskýȟ zpěvníků

10. 10. 2024

: Carpe Diem

1. Ami 
Nadešel asi 
Dmi7 
poslední den

podíG 
vej celá planeta 
Emi 
blázní

A já Ami 
neuroním ani 
Dmi7 
slzu pro ni

Jenom G 
zamknu dům
E 
 


A půjdu po kolejích až na konečnou
Hle jak mám krok vojenský rázný
A nezastavím ani na červenou
Natruc předpisům

R: Ami 
Tak tady mě 
G 
máš 
Ami 
 

Dnes můžeš G 
říkat klidně co 
C 
chceš

Zbylo tak málo vět, tak Ami 
málo slov

co G 
nelžou
2. Už si nebudeme hrát na román
Setři růž nikdo nás nenatáčí
Je poslední den a zbyla nám jen
Miska cukroví

Ať všechny hospody dnes doženou plán
Ať svět z posledního pije a tančí
Já nebudu pít nechám naplno znít
V hlavě všechno co mám

R: / beze slov /

3. Žádny slib z těch co jsem ti dal
Nejde vyplnit a nejde vzít zpátky
Tak ať točí se svět mladší o deset let
Na desce Jethro Tull

Ať platí aspoň dnes co dřív jsem jen lhal
Carpe diem život je krátký
V tvých očích je klid a nemám chuť snít
co by bylo dál.

R: Tak tady mě máš 
Dnes můžeš říkat klidně co chceš
Zbylo tak málo vět, tak málo slov
1

: Barbarské pobřeží

Dmi 
Dvacet stupňů levobok a držte 
C 
jižní 
Dmi 
směr!

Máme F 
Gibraltar 
C 
v zádech, a když 
B 
vítr vydr
A 
ží

Snad Dmi 
uvidíme 
C 
Afriku už 
Dmi 
zítra navečer
Ami 
 

Náš B 
cíl je přístav Oran na bar
Ami 
barském pobře
Dmi 
ží.


Vidím loď, velkou loď!, křičí hlídka z ráhnoví,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
když galéra se na obzoru v dálce objeví,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

Jsi pirát, jsi lupič, nebo válečná loď snad?,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
Žádnou vlajku nemáš, jak tě máme uvítat?,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

To ne, piráti nejsme, my jsme loď obchodní,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
do Liverpoolu plujeme už pětadvacet dní,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

Tak spustili jsme člun, on ve vlnách už je,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
Vemte naší poštu domu do rodné Anglie!,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

Však náhle vzduchem zahřměly dvě salvy z jejich děl,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
a černý prapor pirátů na stěžeň vyletěl,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

Jejich útok byl tak rychlý, že všechny překvapil,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
Ale pak náš výstřel z děla jim stěžen ustřelil,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

Slitování mějte! ty krysy křičely,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
Tak dali jsme jim milost – ke dnu je poslali,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.

S piráty jsme se rvali, bili se dvojnásob,
máme Gibraltar v zádech, a když vítr vydrží
Loď byla jejich rakví a moře jejich hrob,
náš cíl je přístav Oran na barbarském pobřeží.
2

: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi 
byla dívka, 
C 
která žila v 
Dmi 
Amesbury, 

s jasnýma F 
očima a 
C 
řečmi pánům 
Dmi 
navzdory, 

souseF 
dé o ní 
C 
říkali, že 
Dmi 
temná kouzla 
Ami 
zná 

Bb 
že se lidem 
Ami 
vyhýbá a s 
Bb 
ďáblem 
C 
pletky 
Dmi(G) 
má. 


2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil 
a pověrčivý lid se na pastora obrátil, 
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, 
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, 
a když ji vedli městem, všichni kolem volali: 
"Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, 
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, 
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění 
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, 
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, 
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, 
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, 
a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!" 

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, 
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: 
"Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít 
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou 
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: 
"Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, 
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici 
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, 
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, 
zemřela tiše samotná pod letní oblohou … 
3

: Ďáblovy námluvy

1. Svou Dmi 
krásnou 
C 
píšťalu ti 
Dmi 
dám, 

hraje Bb 
devět tónů na 
C 
devět stran, 

když Gmi 
půjdeš se mnou, 
Dmi 
lásko má 

Bb 
když mě budeš 
C 
chtít. 


2. Jen nech si tu píšťaličku sám, 
hraj devět tónů na devět stran, 
já nejdu s tebou, lásko má, 
já Dmi 
nechci s 
C 
tebou 
Dmi 
jít. 


3. Já dám ti stuhy to vlasů, 
mají devět barev pro krásu, 
když půjdeš se mnou, lásko má, 
a když mě budeš chtít. 

4. Já nechci stuhy do vlasů, 
mají devět barev pro krásu, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

5. Dám krásné šaty z hedvábí, 
které devět krajek ozdobí, 
když půjdeš se mnou, lásko má 
a když mě budeš chtít. 

6. Já nechci šaty z hedvábí, 
které devět krajek ozdobí, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

7. Chceš devět černých perel mít 
a na svatbu se vystrojit? 
To všechno dám ti, lásko má, 
jen když mě budeš chtít. 
8. Já černé perly nechci mít, 
a na svatbu se vystrojit, 
a nejdu s tebou, lásko má, 
já nechci s tebou jít. 

9. Já truhlu plnou zlata mám, 
tu do vínku ti celou dám, 
když půjdeš se mnou, lásko má, 
a když mě budeš chtít. 

10. Tvá slova příjemně mi zní, 
tak připrav kočár svatební, 
já půjdu s tebou, lásko má, 
až kam jen budeš chtít. 

11. Tak ušli spolu devět mil, 
když nohu v kopyto proměnil 
a bledá dívka naříká, 
už nechci s tebou jít. 

12. Má milá, už tě nepustím, 
zpět duši tvou ti nevrátím, 
za trochu zlata, lásko má, 
teď navždy budeš má. 

13. A jak tmou klopýtali dál, 
vítr její smutnou píseň vál. 
Co Gmi 
dělat mám, já 
Dmi 
nešťastná 

ach Bb 
co jen dělat 
C 
mám? 

Co Gmi 
dělat mám, já 
Dmi 
nešťastná 

ach co jen C 
dělat 
Dmi 
mám? 
4

: Dva havrani

1. Když jsem se z Dmi 
pole v
C 
race
Dmi 
la, 

dva havrany jsem slC 
yšel
Dmi 
a, 

jak jeden drF 
uhého se pt
C 
á: 

[: kdDmi 
o dneska večeř
C 
i nám d
Dmi 
á? :] 


2. Ten první k druhému se otočil 
a černým křídlem cestu naznačil, 
krhavým zrakem k lesu hleděl 
[: a takto jemu odpověděl: :] 

3. "Za starým náspem, v trávě schoulený 
tam leží rytíř v boji raněný, 
a nikdo neví, že umírá, 
[: jen jeho kůň a jeho milá." :] 

4. "Jeho kůň dávno po lesích běhá 
a jeho milá už jiného má, 
už pro nás bude dosti místa, 
[: hostina naše už se chystá." :] 

5. "Na jeho bílé tváře usednem 
a jeho modré oči vyklovem, 
a až se masa nasytíme, 
[: z vlasů si hnízdo postavíme." :] 

B||---------------------------------------------------|
G||---------------------------------------------------|
D||--0----0----2----3----0----0----0---------------0--| --> 2X
A||-------------------------------------3-----3-------|

|-------------------------------1-------------------|
|----------------0----2----2---------2----2----0----|
|----3----3-----------------------------------------|
|---------------------------------------------------|

|----------------------------------------------------|
|---------------------------0------------------------|
|--0----0----2----3----3---------2----3----2----0----|
|----------------------------------------------------|

|-----------------------------------------------||
|---------------------------0-------------------||
|--0----0----2----3----3---------2----0----0----||
|-----------------------------------------------||
5

: Harfa

1. Dmi 
Žil jeden sedlák 
C 
blízko řeky Tweed,

harfa má Dmi 
tak něžně 
Ami 
zní,

a měl dvě Dmi 
dcery, hezčí nemoh' 
C 
mít,

pa Dmi 
la la
C 
 
Dmi 


2. Jednou ta starší říká sestře své,
harfa má tak něžně zní,
"pomoz mi v řece vyprat šaty mé,"
pa la la …

3. Ta mladší vyšla jako krásný květ,
harfa má tak něžně zní,
a za ní starší, ve svém srdci jed,
pa la la …

4. U břehu řeky starší skočila,
harfa má tak něžně zní,
do proudu svoji sestru shodila,
pa la la …

5. Mladší své bílé ruce vztyčila,
harfa má tak něžně zní,
"ach, sestro, pomoz, prosím," křičela,
pa la la …

6. "Když já tě nechám v řece utopit,"
harfa má tak něžně zní,
"tvůj milý bude se mnou svatbu mít,"
pa la la …

7. Dva pastýři na břehu seděli,
harfa má tak něžně zní,
a mrtvou dívku připlout viděli,
pa la la …

8. Oni bílou kost jí z těla vyndali,
harfa má tak něžně zní,
a krásnou harfu z ní vyráběli,
pa la la …

9. Pak z jejích vlasů snopce svázali,
harfa má tak něžně zní,
a harfě zlaté struny přidali,
pa la la …

10. Na svatbu sestry přišli harfu dát,
harfa má tak něžně zní,
a harfa smutnou píseň začla hrát,
pa la la …

11. Když první struna harfy zazněla,
harfa má tak něžně zní,
nevěsta zbledla, v tanci ustala,
pa la la …

12. Když druhá struna harfy zazněla,
harfa má tak něžně zní,
o hrozném skutku sestry zpívala,
pa la la …

13. Když třetí struna harfy zazněla,
harfa má tak něžně zní,
nevěsta mrtvá k zemi padala,
pa la la …
6

: Kilkelly

1. Ami 
V Kilkelly, říjen tisíc osm set 
F 
čtyřicet: „
G 
Petře, drahý synu 
Ami 
můj

Ami 
Tvůj přítel a spolužák 
F 
Pat byl tak hodný, 
G 
že napsal ti, Bůh při něm
Ami 
 stůj

C 
Tví bratři si hledají v 
G 
Anglii práci, 
F 
náš dům je teď prázdný a 
Emi 
ztich’

Ami 
A úroda brambor je 
F 
stižena plísní, 
G 
snad zbyde tak třetina z 
Ami 
nich

C 
A tvá sestra Bridget a Patrick 
G 
O’Donnell 
F 
chtějí se v prosinci 
Emi 
vzít

Ami 
A máma má starost 
F 
kdy vrátíš se domů, 
G 
neměl jsi prý ode
Ami 
jít“


2. V Kilkelly, únor tisíc osm set padesát: „Petře, drahý synu můj
Pozdravuj svou ženu Marii s dětmi a Bůh vás všechny opatruj
Michal má nějaké problémy v Anglii, nikdy už se nezmění
A rašelina je tak rozmoklá od dešťů, nemáme nic k topení
Bridget je šťastná a už má pět dětí a šesté má tvé jméno mít
A matka tě líbá a ptá se, kde pracuješ, neměl by ses tolik dřít“

3. V Kilkelly, září tisíc osm set padesát: „Petře, můj synu, buď zdráv
Zarmoucený ti tentokrát posílám nejsmutnější ze všech zpráv
Před týdnem v neděli tvá matka zemřela, v noci smrt přešla náš práh
Neboj se, zemřela tiše a ve spánku, vzpomeň na ni v modlitbách
Pohřbili jsme ji na hřbitově v Kilkelly, Bridget, tví bratři a já
Ten večer než odešla, ještě mi říkala, že se jí o tobě zdá“

4. V Kilkelly, březen tisíc osm set šedesát: „Synu, cítím se tak sám
Díky, žes poslal ty obrázky dětí, jsou krásné a líbí se nám
Je to už třicet let, cos odjel za moře, mně táhne na osmdesát
Z peněz, co posíláš, žiju si slušně, jen nevím, jak poděkovat
A tvůj bratr Michael staví si domek a má první šedivý vlas
Píšeš, že chystáš se za námi přijet, jsem šťastný, že spatřím tě zas“

5. V Kilkelly, v říjnu o šest roků později: „Bratře, dnes píšu ti já
Našeho otce si Bůh k sobě povolal, všechno ho připomíná
Poslední dny strávil s vnoučaty u Bridget, bydlel tam s nimi moc rád
Bolesti neměl, jen vzpomínal na tebe, když už pak nemohl vstát
Pohřbili jsme ho hned vedle tvé matky, teď jistě už setkal se s ní
Bylo by fajn, kdybys doma se stavil, Bridget posílá políbení“
7

: Macpherson

1. C 
Sbohem dávám všem kopcům, řekám 
G 
výšinám, 

ukryAmi 
tým pod krásnou oblo
F 
hou 

v Newton C 
Moore pro mě šibenici 
G 
stloukají 

a dnes mě Ami 
spoutaného 
F 
pod ní přive
G 
dou. 


Ref. Chvíli stál pak do rukou své housle vzal, 
prsty na strunách a oči zářící 
a zástup pod ním začal tančit s ním, 
když Macpherson hrál pod šibenicí. 

2. Život můj byl boj, byl plný násilí, 
bral jsem bohatým a chudým rozdával. 
Však žádnou lítost jsem nikdy necítil, 
když jsem do rukou svoje housle bral. 

Ref. Chvíli stál… 

3. Ze všech krásných žen já měl jsem nejvíc rád 
tu nejkrásnější, co mě zradila. 
Jen kvůli ní tu stojím spoutaný, 
že mi bílý šátek z okna hodila. 

Ref. Mnozí z vás se přišli jenom podívat, 
mnozí z vás mé housle chtějí mít. 
Však žádný víckrát na ně nesmí hrát 
a já musím je teď v půlce rozlomit. 

4. Co víc je smrt než konec trápení, 
než můj útěk ze žalářních zdí. 
Jak vzdálenou zář já vidím její tvář 
a přísahám, že nebojím se jí. 

Ref. Chvíli stál… 

Ref. Chvíli stál…
8

: Tesař

(orig. Hmi + kapo II) 

1. Ami 
Má jedi
G 
ná lásko, 
Ami 
už tak dlouhý čas 

ve svém srdci stG 
ále tě m
Ami 
ám. 

Já pochoval jsem C 
otce i m
G 
atku sv
Emi 
ou 

a nAmi 
a světě jen t
G 
ebe už m
Ami 
ám. 


2. Víš, kdybych mohla tenkrát se tvojí ženou stát, 
šťastně spolu mohli jsme žít, 
teď mužem mým je tesař, ach lásko má, 
a jemu navždy věrná chci být. 

3. Věř mi můj milý, je pozdě, ty víš, 
moje srdce nesmíš už chtít. 
Děťátko krásné v mé kolébce spí, 
musíš zpátky sám odejít. 

4. Zanech svého muže, ach lásko má, 
snad nechceš zůstat navždy chudobná. 
Pojď, odpluj se mnou přes moře na sever, 
on nemůže ti dát to co já. 

5. A co bys můj milý, co moh' bys mi dát, 
kdybych s tebou chtěla odejít? 
Snad dal bys mi šaty a nádherný dům, 
co s tesařem bych nemohla mít. 

6. Šest krásných lodí já na moři mám, 
sedmá v přístavu vyčkává 
a sto patnáct mužů na jejich palubách 
tvé rozkazy očekává. 

7. Pojď, oblékni roucho zlatem protkané 
a přes boky dej stříbrný pás 
a dítě své se svým mužem zanechej, 
vždyť svět má pro nás tisíce krás. 
8. Tu pozvedla z kolébky děťátko své 
hořké slzy jí smáčely tvář:  
Buď sbohem mé dítě, Bůh tě opatruj 
já vícekrát už nespatřím vás. 

9. Už nádherná loď plachty své napíná, 
zářivé plachty z hedvábí má 
a na moře široké směr nabírá 
a na ní láska má a já. 

10. Však nepřešel měsíc a nepřešel den, 
vím nemohlo to déle být, 
když dívka tak hořce začla naříkat 
a nemohlo jí nic utišit. 

11. Proč jenom pláčeš, ach lásko má, 
vždyť máš tu vše co můžeš si přát. 
Pro tesaře snad pláčeš, či pro dítě své, 
co nechala jsi v kolébce spát? 

12. Já nepláču pro svého tesaře, 
nepláču ani pro dítě své. 
Já nad sebou teď pláču, ach lásko má, 
že zlákalo mě bohatství tvé. 

13. Však nepřešel týden a nepřešel den, 
vím nemohlo to déle být, 
když obloha tmavne jako nejtmavší noc 
a před bouří se není kam skrýt. 

14. Už běsnící bouře lodí kymácí, 
rve vítr cáry plachet bělostných 
a nad černým obzorem hrom burácí, 
hlas moře zní jak démonů smích. 

15. Pak poslední vlna loď na bok pokládá 
a stěžeň jako stéblo ohýbá 
a do temných hlubin se loď propadá 
a s ní i láska má a já. 

16. Ach pohlédni vzhůru na tu nádhernou zář 
a co ta zlatá brána znamená? 
To je brána nebes, ach lásko má, 
však pro nás navěky zavřená. 

17. A co je to tam v dálce, mám strach lásko má, 
co tak temné a tak hrozné může být? 
To je brána pekel, ach lásko má, 
tam oba dva teď musíme jít. 
9

: Ztrácím tě, lásko

1. Úzkým Emi 
chodníčkem 
G 
za ná
D 
vsí,
G 
 
D 
 

kde A 
milý 
D 
můj se mnou chodí
A 
vá,

spatřila D 
jsem svou lásku 
G 
jít,
Emi 
 

jak se s D 
jinou 
Emi 
dív
G 
kou objí
A 
má.


R: Ztrácím tě, Emi 
lásko, kam 
G 
odchá
D 
zíš,
G 
 
D 
 

A 
ztrácím tě, 
D 
lásko, kam odchá
A 
zíš,

pro novou D 
tvář, kterou sotva 
G 
znáš,
Emi 
 

na svou D 
pavo
Emi 
u lásk
G 
u zapomí
A 
náš.


2. Na úzké lávce za návsí,
kde milý můj říkal: "Mám tě rád,"
než přešlo léto jedenkrát,
už ho s jinou dívkou vidím stát.
R: 

3. Když pevná hráz řeku spoutává,
na pohled zdá se bezpečná,
však silný proud hráz prolomil,
jako milý můj, když mě opustil.
R: 

4. Však já to vím, proč mě opouští,
že odchází s dívkou krásnější,
že ona má zlata víc než já,
a že sladší chuť nová láska má.
R: 

5. Jestli se vrátíš, lásko má,
a bohatství když tě nezláká,
já srdce své místo něj ti dám,
vždyť tě, milý můj, stále ráda mám.
R: 
10

: Jarní kurýr


1. DuC 
nění kopyt
F 
 večer slý
C 
chávám, 

údolím jarní Emi 
kurýr jede 
E 
k nám, 

v peřeAmi 
jích řeka 
G 
zvoní a 
F 
jarem vítr 
E7 
voní, 

přijíAmi 
ždí jarní 
G 
kurýr, 
F 
dob
E7 
ře ho 
Ami 
znám, 

Ví, celej G 
kraj to ví, 

F 
veze nám 
G 
jaro 
F 
v brašně 
E7 
sedlo
Ami 
vý. 


2. Zase jdou krajem vánky voňavý, 
vobouvám svoje boty toulavý, 
dobře ví moje milá: i kdyby víla byla, 
tyhle toulavý boty nezastaví, 
mám boty toulavý, 
ty ani kouzlem nezastaví. 

3. Musím jít, mraky táhnou nad hlavou, 
musím jít stopou bílou toulavou, 
neplakej, že se ztratím, já do roka se vrátím, 
prošlapám cestu domů jarní travou, 
víš, ty to dobře víš, 
ty moje boty nezastavíš.
11

: Rychlé Šípy

1. Emi 
Můj život je hned plný nesnází, 

A 
na jaře když duben přichází, 

já C 
vracím se do poválečnejch let, 

kdy Emi 
vycházel náš starý dobrý Vpřed, 

já G 
žlutý kvítek za klopu si dám 

Ami 
píseň Vontů tiše zabroukám, 

do D 
Stínadel se šerem vypravím
Dsus4 
 
D 

snad Emi 
potkám cestou Losnu, co já 
H7 
vím. 


2. Dunivá Kateřina burácí 
a Široko má dávno po práci, 
jen já se vracím Myší pastí sám, 
nevím, co s ježkem v kleci dělat mám. 
Bohouš, Dlouhé Bidlo, Štětináč, 
pan Fišer pustil z okna květináč, 
Jan Tleskač, Jiří Rymáň a tak dál, 
pan Foglar tohle nikdy nenapsal. 

3. To Rychlé šípy sami byli v nás 
a žlutý kvítek symbolem byl krás, 
co nemůže nám nikdy nikdo vzít, 
kdo kopal studnu, aby druhej moh' pít. 
Snad jednou až se jaro navrátí, 
můj život píseň Vontů obrátí, 
já svobodný a čistý půjdu dál 
a směšný bude ten, kdo se mi smál. 

4. Tak Mirek Dušín s Červenáčkem jdou 
a Jindra Hojer s Jarkou Metelkou, 
za nima Rychlonožka s Bublinou, 
naší krásnou chlapeckou krajinou. 

G 
Duj, 
D 
duj, 
C 
duj, fujaro vítě
Emi 
zná. 


Dsus4
12

: Sedmnáct dnů

1. Emi 
Jak zavo
Ami 
láš, 

když ti dávno v hrdle Emi 
vyschnul hlas 

tvůj krk je připravenej H7 
na provaz, 

kterej se houpá blíž a Emi 
blíž.
Ami 
 
Emi 
 

Kam zavoAmi 
láš, 

když tvoje oči vidí Emi 
pustinu, 

nejradši lehnul by sis H7 
do stínu 

jenom kdyby tu ňákej Emi 
byl. 
Ami 
 
Emi 
 


R1: Sedmnáct E7 
dnů máš v patách ostrý hochy 
Ami 
z patroly, 

noc beze D7 
snů a pravou ruku furt na 
G 
pistoli. 

V hrdle Emi 
máš 
H7 
prach a tvůj kůň teď už neví 
C 
kam má
Ami 
 jít, 

máš asi H7 
strach, jseš ale chlap a despe
Emi 
rát.
Ami 
 
Emi 
 


2. Jezdci jsou blíž, 
pustinou jenom dusot koní zní, 
ubal si cigaretu poslední, 
než zazní obávanej hlas. 
Hands up old boy, 
bouchačku uchop rukou za hlaveň, 
ať šerif ví, ze máš furt úroveň, 
že v očích ještě ocel máš. 

R1: Sedmnáct dnů máš v patách ostrý hochy z patroly, 
noc beze snů a pravou ruku furt na pistoli. 
V hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví kam má jít, 
máš asi strach, jseš ale chlap a desperát. 

R2: Kdo prohrát zná, i když měl předtím v očích temný strach, 
ten právo má, aby řek šerif o něm "Byl to chlap". 
Tak naposled pohleď na slunce smutným úsměvem, 
život je boj a tys ho předčasně prohrál. 

13

: Tereza (Osamělý město)


1. Ten C 
den, co vítr 
D 
listí z města 
G 
svál,  

můj C 
džíp se vracel, 
D 
jako by se 
Emi 
bál, 

že C 
asfaltový 
D 
moře odliv 
G 
má 

C 
stáj že svýho 
D 
koně nepo
E 
zná. 


R: Řekni, G 
kolik je na světě, kolik je takovejch 
D 
měst, 

řekni, Ami 
kdo by se vracel, všude je tisíce 
Emi 
cest, 

tenkrát, G 
když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě 
D 
máš, 

tenkrát Ami 
ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků 
Emi 
dáš 

napoD 
sled, napo
G 
sled. 


2. Já z dálky viděl město v slunci stát 
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, 
proč vítr mlátí spoustou okenic, 
proč jsou v ulici auta, jinak nic? 

R: Řekni… 

3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut 
zaznívá odněkud něžný tón flaut 
a v závěji starýho papíru 
válej' se černý klapky z klavíru. 

R: Řekni… 

4. Tak loudám se tím hrozným městem sám 
a vím, že Terezu už nepotkám, 
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
a vosamělý město mlčící. 

R: Řekni… 
14

: Jarní tání

1. Když první Ami 
tání 
Dmi 
cestu sněhu 
C 
zkříží

F 
nad le
Dmi 
dem se 
E7 
 voda obje
Ami 
ví.

Voňavá zem se sněhem tiše plíží
tak nějak líp si balím, proč bůhví.

R: Přišel čas F 
slunce, 
G 
zrození a 
C 
tratí

na kterejch F 
potkáš 
G 
kluky ze všech 
C 
stran
E7 
 

/:Hubenej Ami 
Joe, Čára, Ušoun se ti 
Dmi 
vrátí

oživne F 
kemp, 
E7 
 jaro vítej k 
Ami 
nám. :/


2. Kdo ví jak voní země, když se budí
pocit má vždy jak zrodil by se sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život nám.

R: Přišel čas slunce …

3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše fuk.
Pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk. 

R: Přišel čas slunce …
15

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]

[: B 
Zabili Janka, 
F 
Janíčka, 
Gmi 
Janka miesto 
Gmi/F 
jele
Gmi 
ňa :]


2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
16

: Proměny

1. ♀ Ami 
Darmo sa ty trápíš 
G 
můj milý sy
C 
nečku nenosím ja tebe 
E7 
nenosím v sr
Ami 
déčku

A já tvoG 
ja 
C 
ne
G 
bu
C 
du 
Dmi 
ani jednu 
E7 
hodi
Ami 
nu


2. ♂ Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

3. ♀ A já sa udělám malú veverečků a uskočím tobě z dubu na jedličku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

4. ♂ A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

5. ♀ A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

6. ♂ A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku
A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá

Ami F C F C G 

7. ♀ A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

8. ♂ A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

9. ♀ A já sa udělám hvezdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

10. ♂ A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá
17

: Včelín

1. [: Ami 
Sousedovic Věra 
G 
má 
Ami 
jako žádná ji
G 

Ami 
Viděl jsem ji včera 
G 
máchat 
Ami 
dole u 
Emi 
vče
Ami 
lína :]


®: [: Ami 
Dole dole dole dole 
C 
dole dole dole,

G 
Hej dole dole dole, dole u vče
Ami 
lína :]


2. [: Líčka jako růže máš, já tě musím dostat
Nic nepomůže spát, skočím třeba do sna :]

®: Dole dole dole dole …

3. [: Líčka jako růže máš řeknu panu králi
Ať přikázat vašim dá aby mi tě dali :]

®: Dole dole dole dole …

4. Když v poledne radost má slunko hezky hřeje
Když se na mě podívá dám jí co si přeje

®: Dole dole dole dole …
18

: Malování

@105bpm

intro kytaraDmi 

intro housle

1. Dmi 
Nesnaž se, znáš se, 
B 
řekni mi 
C 
co je ji
Dmi 
ný, 

jak v kleci máš se B C 
 
pro nevinný 
Dmi 
noci dlouhý 
B 
jsou plný 
C 
touhy a 
Dmi 
lásky nás dvou
B 
 


2. C 
Všechno hezký 
Dmi 
za sebou mám, 

B 
můžu si 
C 
za to 
Dmi 
sám, 

B 
v hlavě 
C 
hlavolam, 

Dmi 
jen táta a máma 
B 
jsou s 
C 
náma, 

Dmi 
napořád s náma 
R: B 
To 
C 
je to tvoje 
Dmi 
malování 
B 
vzdušnejch 
C 
zámků,

Dmi 
malování po 
B 
zdech holejma 
C 
rukama tě 
Dmi 
nezachrání, 

už B 
máš na ka
C 
hánku, 
Dmi 
nezachrání, už jseš 
B 
na zá
C 
dech, 

je to Dmi 
za náma, ty čteš 
B 
poslední 
C 
stránku, 

Dmi 
za náma, 
B 
na 
C 
zádech, 

Dmi 
za náma, už 
B 
máš na ka
C 
hánku, 

MeziDmi 
 náma, 
B 
mi taky 
Gmi 
došel 
Ami 
dech.


mezihra housle

R: 

3. Dmi 
Znáš se, 
B 
řekni mi 
C 
co je ji
Dmi 
ný, 

jak v kleci máš se, B C 
 
pro nevinDmi 
ný 

noci dlouhý B 
jsou plný 
C 
touhy a 
Dmi 
lásky nás tří.
19

: Rozárka

1. Ami 
Nikdy ne
F 
řikej, že víš jak mi 
Emi 
je

s prázdnym Ami 
žaludkem, v žilách

víc Dmi 
vína než 
Emi 
krve. 
Ami 
Píšu tvůj 
F 
osud,

G 
propustku 
Ami 
do pekel, pálim ti 
Dmi 
cejch

a v rukou mám Emi 
kosu,

rozárAmi 
ko!


2. Řikej že víš jak mi je…
Ami 
 
Emi 
 
Ami 
 
Emi 
 


3. Ami 
Tisíckrát 
F 
v noci budí ze 
Emi 
spaní

zlej Ami 
pocit že sklání se 
Dmi 
někdo nad 
Emi 
tebou.

Ami 
Pijem na zdra
F 
vý 
G 
i na ty 
Ami 
bolavý

z nás, Dmi 
dostal je čas, maj to 
Emi 
za sebou,

rozárAmi 
ko! 


4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami 
pijem na zdra
F 
vý 
G 
i na ty 
Ami 
bolavý

Emi 
nás, rozár
Ami 
ko!… :]
20

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým 
D 
patří svatozář,

C 
vlasy máš jak hedvábí, když je 
H7 
vhodíš na polštář,

ale Emi 
já se o tvou lásku ani 
D 
vděčnost neprosím,

ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš 
H7 
věrná jenom jim.


R: C 
Ještě jedno kafe bych si 
H7 
dal,

C 
ještě jedno kafe, kruci
H7 
nál, než pojedu 
Emi 
dál. 
D 
 
C 
 
H7 
 


2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
21

: Jaro

1. Ami 
My čekali 
C 
jaro, a 
G 
zatím přišel 
Ami 
mráz,

tak strašlivou C 
zimu ne
G 
zažil nikdo z 
Ami 
nás,

z těžkých černých C 
mraků se 
G 
stále sypal 
Ami 
sníh

a vánice C 
sílí v po
G 
ryvech ledo
Ami 
vých.

C 
chýší dřevo mizí a 
G 
mouky ubývá,

Dmi 
do sýpek se raději už 
G7 
nikdo nedívá,

C 
zvěř z okolních lesů nám 
G 
stála u dveří

Dmi 
a hladoví ptáci při
G 
létli za zvěří, a stále 
Ami 
blíž.


2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"

3. Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.

Ami 
Někdy ten, kdo 
C 
spěchá, se 
G 
domů nevrací
Ami 
 …
22

: Lojza a Líza

Rec: "Lojzo, hej, Lojzo!"
"Ano, Lízinko?"
"Dojdeš pro vodu?"
"Už běžím."
"No proto."

1. Vědro G 
má ve dně 
C 
díru, milá Lízo, milá Lízo,

vědro G 
má ve dně 
C 
díru, milá 
D 
Lízo, jak 
G 
hrom.


2. Tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji ucpi, milý Lojzo, milý Lojzo, ucpi ji.

3. A čím ji mám ucpat, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám ucpat, milá Lízo, řekni čím.

4. Kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
kouskem slámy, milý Lojzo, milý Lojzo, kouskem slámy.

5. Jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, milá Lízo,
jenže sláma je dlouhá, milá Lízo, dlouhá.

6. Tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji utni, milý Lojzo, milý Lojzo, utni ji, hihihihi.

7. A čím ji mám utnout, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám utnout, milá Lízo, řekni čím.

8. Sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
sekerou, milý Lojzo, milý Lojzo, sekerou, no jó.

9. Jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, milá Lízo,
jenže sekera je moc tupá, milá Lízo, tupá.
10. Tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak ji nabruš, milý Lojzo, milý Lojzo, nabruš ji. Hik!

11. A čím ji mám zbrousit, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ji mám zbrousit, milá Lízo, řekni čím.

12. Vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
vem si brousek, milý Lojzo, milý Lojzo, brousek.

13. Jenže brousek je suchý, milá Lízo, milá Lízo,
jenže brousek je suchý, milá Lízo, suchý.

14. Tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
tak jej namoč, milý Lojzo, milý Lojzo, smoč ho.

15. A čím ho mám smáčet, milá Lízo, milá Lízo,
a čím ho mám smáčet, milá Lízo, řekni čím.

16. Zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
zkus vodu, milý Lojzo, milý Lojzo, zkus vodu.

17. A v čem ji mám přinést, milá Lízo, milá Lízo,
a v čem ji mám přinést, milá Lízo, řekni v čem.

18. No vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, milý Lojzo,
no vem si vědro, milý Lojzo, milý Lojzo, vědro.

19. Vědro má ve dně díru, milá Lízo, milá Lízo,
vědro má ve dně díru, milá Lízo, jak hrom.
23

: Divnej smích

1. G 
Každej svoje dveře s hrůzou zamyká, (vap ta dap …)

C 
když slyší, jak z kopců do údolí proniká, (vap ta dap …)


R: ten D7 
Jackův smích, ten divnej řev,

při C 
kterým v žilách tuhne krev,

divnej G 
smích, krutej smích…


G 
Ouoá cháchácha
C 
chachá chachachachá
D7 
chá chachachachá
G 
chachá

houoó chácháchaC 
chachá cháchachá
D 
chá chachacahchá
G 
chachá


2. Mnohej honák s kulkou v zádech z koně slít', (vap ta dap …)
aniž tušil, že zas pastvinama bude znít, (vap ta dap …)
R: 

3. Tak už Jacka chytli, bude konec potíží, (vap ta dap …)
do noci však vříská z okna za mříží, (vap ta dap …)
R: 

4. Z větví borovice visí ztuhlej Jack, (vap ta dap …)
nebude už více pastvinama znít ten skřek, (vap ta dap …)
R: 

5. Když však někdy vlci vyjou na měsíc, (hoů …)
ozývá se z kopců, kde stojí pár borovic, (vap ta dap …)
R: 
24

: Jesse James


1. Jesse G 
James chlapík byl, hodně 
C 
lidí odp
G 
ravil  

vlaky přepadával D7 
rád  

G 
boháčům uměl brát, 
C 
chudákům dával 
G 
zas  

přál bych vám, aby D7 
jste ho mohli 
G 
znát


Ref.: Jó, C 
Jesse ženu svou t
G 
ady nechal ubohou  

a tři děcka, říkám D7 
vám

ale G 
tenhle přítel hadí, 
C 
ten vám Je
G 
sse zradí  

já vím, tenkrát vD7 
 noci prásk ho 
G 
sám


2. Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc
když tu vláček zůstal stát
kdekdo ví, že ten vlak přepad James kabrňák
Jesse sám, se svým bráchou akorát

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..

3. Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem
a svým dětem vypráví
Robert Ford v nočních tmách připlíží se jako vrah
a on vám Jesse Jamese odpraví

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..
25

: Když náš táta hrál

1. Když G 
jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí,

C 
scházeli se farmáři tam 
G 
u nás v přízemí,

G 
mezi nima můj táta u piva sedával

D7 
a tu svoji nejmilejší 
G 
hrál.
C G D7 G 
 


2. Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět,
už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět,
kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát,
tak zase slyšet svýho tátu hrát.

3. Ta písnička mě vedla mým celým životem,
když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem,
a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál,
když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál.

4. To všechno už je dávno, táta je pod zemí,
když je noc a měsíc, potom zdá se mi,
jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát,
zase jeho píseň slyšel hrát.
26

: Little Big Horn

1. Tam, kde lAmi 
eží Little Big Horn, je indiánská zem,

tam přijíždí generál Custer sDmi 
e svým praporem,

modAmi 
rý kabáty jezdců, stíny 
Dmi 
dlouhejch karabin,

a z Ami 
indiánskejch signálů po nebi letí d
A 
ým.


R: A 
Říkal to Jim Bridger já měl jsem v noci 
E 
sen,

pod sedmou kavalerií jak krví rudne A 
zem,

kmen Siouxů je statečný a A7 
dobře svůj kraj 
D 
zná,

proč CE 
uster neposlouchá ta 
A 
slova varov
Ami 
ná.


2. Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií
táhne generál Custer s sedmou kavalerií,
marně mu stopař Bridger radí "Zpátky povel dej!"
Jedinou možnost ještě máš, život si zachovej.

R: Říkal to Jim Bridger …

3. Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti stín,
padají jezdci z koní, výstřely z karabin,
límce modrejch kabátů barví krev červená,
kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná.

R: Říkal to Jim Bridger …

4. Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad krajem,
v oblacích prachu mizí Siouxů vítězný kmen,
cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál,
tam uprostřed svých vojáků leží i generál.

R: Říkal to Jim Bridger … + neposlouchal ta slova varovná. 

27

: Tak já jdu dál

1. Já odcháAmi 
zím, já už se loučím, 

mraků se C 
ptej, snad cestu 
Ami 
znaj, 

já odcháC 
zím, s tvou láskou 
Ami 
končím, 

toulavej Dmi 
směr mý boty 
Ami 
maj. 


R: Tak já jdu Ami 
dál, už zvolna splývá 

s modrou noC 
cí můj dlouhej 
Ami 
stín, 

tak já jdu C 
dál, jak už to 
Ami 
bývá, 

neptej se Dmi 
kam, 
E7 
sám to ne
Ami 
vím. 


2. Já odcházím, z kytary svojí 
prach opráším, pokrytej v ní, 
dost kytek znám, co lásku hojí, 
a píseň znám, co dlouho zní. 

R: Tak já jdu dál … 

3. Já odcházím a kompas starý 
u sebe mám, je zbytečný, 
já odcházím, ten kompas starý, 
stejně nemá směr zpáteční. 

R: Tak já jdu dál … 

Do databáze přidal pixy - 25.05.2005.
28

: Zatracenej život

G 
To bylo v Da
G7 
kotě 
C 
o vejpla 
G 
tě, 


whisky jsem tam pašov D7 
al, 


G 
že jsem byl 
G7 
sám jako 
C 
ten kůl v plo
G 
tě, 


s holkou jsem D7 
tam špáso
G 
val. 


Ved jsem jí cestou co vede stezka, 
okolo červenejch skal, 
než jsem jí stačil říct, že je hezká, 
zpěněnej bejk se k nám hnal. 

R. G 
Jupí
C 
, čer
G 
te, jdi o dům 
D7 
dál, pak jsem ho za rohy vzal. (A zahodil)


G 
Udělal 
C 
přemet a
G 
 jako tu
D7 
G 
řval, do dáli upaloval. 


To bylo v Dawsonu tam v salónu 
a já jsem zase přebral. 
Všechny svý prachy jsem měl v talónu, 
na život jsem nadával. 

Zatracený život, čert aby ho vzal, 
do nebe jsem se rouhal, 
než jsem se u baru vzpamatoval, 
Belzebub vedle mně stál. 

R. Jupí, čerte, jdi… 

Jak rychle oplácí tenhleten svět, 
než bys napočítal pět, (šest, sedm)
Ďáblovým kaňonem musel jsem jet, 
když jsem se vracel nazpět. 

Jak se tak kolíbám uzdu v pěsti 
chylovalo se už k dešti, 
Bezebub s partou stál vprostřed cesty 
zavětřil jsem neštěstí. 

R. Povídá Jupí, chlape, jdi radši dál, on mě pak za nohy vzal, (a zahodil)

udělal jsem přemet a jako tur řval, do dáli upaloval. 
29

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej 
Hm Bm Am 
svět.

Čas je vzal a nechal G 
rány, 
Am 
starší jsme jen o pár 
D 
let.


2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 

E7 
v řece, která všechno 
Ami 
ví, 

stejnou barvu jako G 
měly 

Ami 
tvoje oči džíno
D 
vý. 


3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
30

: Černej den

1. Dmi 
Ten den byl beznadějně 
C 
černej

Dmi 
jak darebáků svědo
C 
mí,

B 
jak smutku nával nepřeber
A7 
nej,

B 
kterej se náhle prolo
A7 
mí.


2. Pomalu stoupali jsme strání
až k jedný z nevelikejch skal,
na který nechal sny a plány
B 
jeden z těch klu
A7 
ků, co jsem 
Dmi 
znal.


Ref: F 
Stačilo málo chybnejch 
C 
kroků,

F 
vtom znenadání volnej 
A7 
pád,

Dmi 
je to už pěkná řádka 
C 
roků,

B 
v noci si 
A7 
lesem cestu 
Dmi 
zmát.

Pak F 
ležel s kostrou zlámanou 

C 
strašně moc chtěl žít,

však Dmi 
usíná a přestanou 

myšA7 
lenky hlavou jít,

z nás F 
každej potom nad ním stál, 

chlad C 
rána na nás dejch,

Dmi 
tr si s listím pohrával 

ve A7 
větvích březovejch.


3. Teď všichni, co tu se mnou stojí,
jsme mlčky ahoj přišli říct
na místa, co nás dávno pojí,
že tenkrát bylo nás tu víc.
31

: Chvíle

1. Emi 
Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu 
Hmi 
končí,

Ami 
chvíle, co patřej' jen 
Hmi 
těm, co neusí
Emi 
naj',

toulavejm bláznům, když právě s jarem se Hmi 
loučí

Ami 
za dobrý slovo ti 
Hmi 
srdce svý na dlani 
Emi 
daj'.


2. Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí
slunce, když do korun stromů začlo se drát,
stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích,
to najednou chce se mi brečet a zároveň smát.

R: Ty rána s A 
vůní borový smů
Emi 
ly

měly by A 
zůstat navždycky v 
Emi 
nás,

ty rána s C 
vůní sekaný 
Hmi 
trávy

a ohně, co C 
právě 
Hmi 
pomalu 
Emi 
zhas'.


3. Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj',
jak je to nádherný, léto před sebou mít,
spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj'
a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid.

4. Emi 
Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu 
Hmi 
končí,

Ami 
chvíle, co patřej' jen 
Hmi 
těm, co neusí
Emi 
naj',

toulavejm bláznům, když právě s jarem se Hmi 
loučí

Ami 
za dobrý slovo ti 
Hmi 
srdce svý na dlani 
Emi 
daj'.

R: 
32

: Jasný jak facka

1. Tak už to Emi 
vře a chlapi 
D 
vostrý jsou jak 
C 
meče

a že maj G 
vztek, tak pijou, 
D 
co jen trochu 
G 
teče,

na lodi D 
jak by měla 
Ami 
přijít velká 
H7 
bouře,

to, co se Emi 
děje, skoro 
D 
podobá se vzpou
C 
ře.


2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci,
za který držet by ho měli v pevný kleci,
říkal, že svět je vlastně velikánská koule,
a nikdo nevěřil mu ani na půl coule.

R: Emi 
Jasný jak f
G 
acka, země je pl
D 
acka

a kolem dokAmi 
ola jen oceá
G 
n,

do tisíc láEmi 
ter, tvrdil to pá
A 
ter,

a to je víC 
c než kapit
F 
án,
D 
 

ten když si G 
nahne, hned ho to 
D 
táhne

pořád na záAmi 
pad do Indie
G 
,

po zlatě praEmi 
hne, skončí na rá
A 
hně

a dýl než teC 
jden nepřežije
G 
.


3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu
přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu,
že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů,
dostal se zaručeně k poslednímu soudu.
R: 
33

: Lodníkův lament

1. Emi 
Já snad 
G 
hned, když jsem se 
D 
narodil, na 
G 
bludnej 
D 
kámen 
G 
šláp',

a do školy moc D 
nechodil, i 
Emi 
tak je 
D 
ze mě 
Emi 
chlap,

velký G 
dusno, který 
D 
nad hlavou mi 
G 
doma 
D 
vise
G 
lo,

drsnýmu chlapu D 
nesvědčí, já 
Emi 
ťuk' si 
D 
na če
Emi 
lo.
D G D G C G 
 


R: G 
ma mě doma držela a 
D 
táta na mě dřel,

já moh' jsem jít hned študovat, kdyG 
bych jen trochu chtěl,

voženit se, vzít si ňákou D 
trajdu copatou

a za její lásku platit G 
celou vejplatou, hó 
Emi 
hou.


2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.

R: 

3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.

R: 

4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.

R: 

5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.
34

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem 
C 
břehům prokla
Ami 
tejm, který 
Dmi 
v drápech má 
C 
ďábel 
Dmi 
sám,

bílou přídí C 
šalupy My 
Ami 
Gray míří 
Dmi 
k útesům 
C 
který 
Dmi 
znám.


R: Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní někdo 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a 
C 
v ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník co 
C 
sám do něj 
Dmi 
psal.


2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní jsem jen 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a v 
C 
ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník a v 
C 
něm co jsem 
Dmi 
psal.
35

: Vodácká holka

1. Když vD 
lny se v
Emi 
alí a p
G 
eřeje řv
A 
ou

a šD 
utry z nich c
Emi 
iví jak s
G 
ův
A 
y,

loď prD 
aská a 
Emi 
umrlčí zv
G 
on bije tm
A 
ou,

tak řD 
ekni, kdo p
Emi 
omoct ti 
A 
um
D 
í.

*: Kdo pHmi 
ádlem jen km
F#mi 
itne a př
G 
evrátí l
D 
oď,

pak jHmi 
ečí jak st
F#mi 
aženej z k
A 
ůž
D 
e,

že tHmi 
y jseš ta 
F#mi 
atrapa, t
G 
y jseš ten cv
D 
ok,

co zE 
a každý cvaknutí můž
A 
e.

2. Je pěkná jak ráno a voní jak les,
když na dřevo u ohně hrává,
je zrádná jak kočka a věrná jak pes,
ta holka, co při tobě spává.
R: Tu vG 
odáckou h
Hmi 
olku si n
A 
avěky n
D 
ech,

nG 
etop ji, n
Hmi 
ezah
A 
án
D 
ěj,

svou vEmi 
íru, svou s
Hmi 
ílu, svý št
F#mi 
ěstí i p
Hmi 
ech,

svý strEmi 
achy, svý pr
D 
achy, svůj p
E 
oslední d
A 
ech

jí pD 
octivě 
Emi 
odevzdáv
A 
ej

D 
a lásku z
Emi 
a lásku d
G 
áv
A 
ej
D 
.

3. Kdo připálí rejži a přesolí čaj,
kdo sůl nechá v posledním kempu,
kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj,
kdo zná všechny písničky trempů.
*: Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob,
kdo sladce hned šeptá, hned vříská,
a koho bys roztrh' a praštil a kop'
a po kom se celej den stýská.
4. Až vlasy nám odbarví nebeskej král
a vrásky nám počmáraj' kůži,
svý holce dej pusu a řekni "jdem dál"
a na pádlo polož jí růži.
R: 
36

: Vodácká odborná

[: MeziC 
 proudy :], [: naše dlouhý lodi bloudí :], 

v loubí poutník G7 
roubí 
C 
vor, 

[: v poutech touhy oči poulí :], [: jak ty dlouhý lodi bloudí :], 
poslouchá nášG7 
 rozho
C 
vor: 


1. LC 
oďák, zabalák, vracák, hák, 
Ami 
bevarex, bagáž, líh, 

C 
zavírák, votvírák, táborák, 
D7 
epoxyd, laminát, kl
G 
íh, 

Ami 
kontra, 
Emi 
porcelán, 
Ami 
traverz, bort, 
C 
ve šlajsně 
G 
nesraz 
C 
vaz, 

spáchá zabalák mokrej mord na tom, kdo neG 
zabral 
C 
včas
G7 


2. Koňadra, kolejda, komínky, špricky, kanystr, flastr, šprajc, 
sekera, pilka, sirky, třísky, na břehu kouká zajc, 
citera, niněra, bendžo, bum, basa a kytary hlas, 
kofola, rokola, budvar, rum, západ a zrzavej vlas. 

3. Peřeje, kurděje, leje, zle je, koleje, voleje, les, 
singl, debl, triangl, bágl, mělčina, svačina, jez, 
zátoky, potoky, slapy, chlapi, léto se nevrací, 
oheň, povodeň, mraky, prachy, "vemte mě, vodáci!" 

D 
Kdo tu píseň nedovede, 
G 
tomu to holt nepojede, 

E 
ať se stydí v hospodě a 
A 
zdálky mává na lodě, 

F# 
kdo se vyzná v tomto hitu, 
H7 
ten bude mít autoritu, 

C 
tomu věnec 
Dmi 
budiž 
G 
dán, 
C 
ten je 
G 
vody 
C 
pán! 
37

: Darmoděj

1. ŠAmi 
el včera městem m
Emi 
už a šel po hlavní tř
Ami 
ídě,
Emi 
 

šAmi 
el včera městem m
Emi 
už a já ho z okna v
Ami 
iděl
Emi 
,

nC 
a flétnu chorál hr
G 
ál, znělo to jako zv
Ami 
on

a byl v tom všechen žEmi 
al, ten krásný dlouhý t
F 
ón

a já jsem náhle vF#dim 
ěděl: ano, to je 
E7 
on, to je 
Ami 
on.


2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi 
a na na
Emi 
 ..
CGAmiFF#dimE7 - 2x 
 

3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
38

: Dokud se zpívá

1. C 
Těšína 
Emi 
vyjíždí 
Dmi7 
vlaky co 
F 
čtvrthodi
C 
nu,
Emi Dmi7 G7 
 

C 
včera jsem 
Emi 
nespal a 
Dmi7 
ani dnes 
F 
nespoči
C 
nu,
Emi Dmi7 G 
 

F 
svatý Med
G 
ard, můj patr
C 
on, ťuká si na
Ami 
 čelo,
G 
 

ale F 
dokud se 
G 
zpívá, 
F 
ještě se 
G 
neumře
C 
lo, hóh
Emi 
ó.
Dmi7 G7 
 


2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
39

: Dopis panu prezidentovi

DEmiGDA7 
1. Pane D 
prezidente, ústavní 
Emi 
činiteli,

píšu Vám A 
stížnost že moje děti na mě 
D 
zapomněly,

jde o syna Karla, a mladší Emi 
dceru Evu,

rok už A 
nenapsaly, rok už nepřijely na 
D 
návštěvu.
D4sus 
 

Ref1.: Vy to G 
pochopíte, Vy totiž 
Ami 
všechno víte,

Vy se D 
poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě 
G 
zachráníte,
D4sus 
 

pane G 
prezidente, já chci jen 
Ami 
kousek štěstí,

pro D 
co jiného jsme přeci zvonili klíčema na 
G 
náměstí.
DA7 
 

2. Pane prezidente a ještě ztěžuju si,
že mi podražily pívo, jogurty, párky i trolejbusy,
i poštovní známky, i bločky na poznámky,
i telecí plecko, Řecko i Německo, no prostě všecko.
Ref1.: 
3. Pane prezidente, mé České republiky,
oni mě propustily, na hodinu, z mý fabriky,
celých třicet roků, všecko bylo v cajku,
teď přišli noví mladí a ti tu řádí jak na Klondiku.
Ref2.: Vy to pochopíte, Vy se mnou soucítíte,
Vy se poradíte, Vy to vyřešíte, Vy mě zachráníte,
pane prezidente, já chci jen kousek štěstí,
pro co jiného jsme přeci zvonily klíčema na náměstí.
4. Pane prezidente, moje Anežka kdyby žila,
ta by mě za ten dopis co tu teď píšu patrně přizabila,
řekla by Jaromíre, chovaš se jak male děcko,
viš co ma starosti s celu tu Evropu vesmirem a vubec všecko.
Ref1.: 
*: Pane D 
prezidente.

40

: Dopisy bez podpisu

1. Ami 
Dopisy 
Emi 
bez podpisu,
Ami Emi 
 
Ami 
změněným 
Emi 
rukopisem,
Ami Emi 
 

C 
slovíčka p
G 
lná hnisu,
C E7 
  
Ami 
vykřičník 
Emi 
za dopisem
Ami Emi 
 

výstřely těžkou zbraní, výstřely ze zálohy,
já nemohu se bránit, prostříleli mi nohy.
C 
Někdo 
G 
mi v 
C 
noci vle
G 
zl 
C 
do zah
G 
ra
C 
dy, 

Ami 
polá
Emi 
mal 
Ami 
angrešto
Emi 
vé  
Ami 
keře,
Emi Ami 
 

F 
a já 
G 
jsem 
F 
čekal svo
G 
je 
F 
kama
G 
F 
dy 

G7 
a nechal otevřené všecky dveře. 


2. V blátivých bagančatech někdo mi v duši šlape 
a blíny jedovaté zasadil pod okapem, 
znát aspoň křestní jména anebo souřadnice, 
ach, zlobo bezejmenná, ty bolíš o to více. 
A já jsem z oken sundal žaluzie 
a chodím zimou, dešťem prostovlasý, 
dokud mě nějaký blesk nezabije 
či dokud za blázna mě neprohlásí. 

3. Ami 
Nestůjte 
Emi 
ke mně zády,
Ami Emi 
 
Ami 
já chci vás 
Emi 
vidět čelem,
Ami Emi 
 

C 
jak znám své 
G 
kamarády,
C E7 
 
Ami 
chci znát i 
Emi 
nepřátele,
Ami Emi 
 

C 
jak znám své 
G 
kamarády, 
C 
jak znám své 
E7 
kamarády, 

Ami 
chci znát i 
E 
nepřátele… 
Ami Ami7 
 
41

: Fotbal

G Emi C D G Emi C … G …
Znělka …
1. Ami 
V neděli v pět deset 
C 
sraz u Baníku 
G 
desítka vleze se 
Ami 
pak ještě 
E7 
jedna

Ami 
co čumíš frajere 
C 
chceš do ciferníku 
G 
jestli mě dožereš 
Ami 
hele jsem 
E7 
bedna

Dmi 
tribuna na stání 
Ami 
necpi se vřede 
F 
hadráři 
Dmi 
sparťani 
E7 
Ostrava jedem

Ami 
už to má správný var 
Dmi 
jen počkej až tě ´
E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu 
Ami 
zvláště!´

2. Ami 
Tři nula na rohy 
C 
a jinak šul nul 
G 
berte je přes nohy 
Ami 
liga je 
E7 
liga

Ami 
dnes jsem měl odpolední 
C 
tak jsem to bulnul 
G 
zacláníš chlape sedni 
Ami 
navalte 
E7 
cíga

Dmi 
zelená je tráva 
Ami 
rozhodčí nekřepči 
F 
Ostrava 
Dmi 
jedem Ostra
E7 
va Kula je nejlepší

Ami 
pětku mě lístek stál 
Dmi 
tak se ukažte ´
E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu 
Ami 
zvláště!´

3. Ami 
LUMPOVÉ HOVADA 
C 
Chovanec karta 
G 
jesličky paráda 
Ami 
ŠIJ TO NA 
E7 
BRÁNU!!!

Ami 
bijte je Pražáky 
C 
hanba Sparta 
G 
jaký saky paky vole 
Ami 
sedm ba
E7 
nánů

Dmi 
stojím v davech lidu 
Ami 
jsem fanda svýho klubu 
F 
ten gól byl 
Dmi 
z ofsidu 
E7 
sudímu rozbít hubu

Ami 
kde je ten autokar 
Dmi 
propíchnout pláště ´
E7 
Dobrý den sportu zdar fotbalu 
Ami 
zvláště!´

4. Ami 
Ty mlč ty páprdo 
C 
no ty v tom baloňáku 
G 
fotbalu rozumíš 
Ami 
jak koza 
E7 
náklaďáku

Ami 
být tebou tak nežvaním 
C 
a radši mažu 
G 
jinak se neubráním 
Ami 
pak mu u
E7 
kážu

Dmi 
v neděli po fotbale 
Ami 
kdo umí ten umí 
F 
hej vrchní 
Dmi 
seš pomalej 
E7 
šest nula na rumy

Ami 
já bych jim ukázal 
Dmi 
na šachtu s nima ´
E7 
Dobrý den sportu zdar fotbal je 
Ami 
prima!´
42

: Grónská píseň

1. DD 
aleko n
Emi 
a severu j
A7 
e Grónská z
D 
em,

žD 
ije tam 
Emi 
Eskymačka s 
A7 
Eskymák
D 
em,

/: my bychom Emi 
umrzli, jim n
G 
ení zim
D 
a,

snídají nEmi 
anuky 
A7 
a eskim
D 
a. :/

2. Mají se bezvadně, vyspí se moc,
půl roku trvá tam polární noc,
/: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven,
půl roku trvá tam polární den. :/
3. Když sněhu napadne nad kotníky,
hrávají s medvědy na četníky,
/: medvědi těžko jsou k poražení,
neboť medvědy ve sněhu vidět není. :/
4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě
zaklepe na na íglů hlavní medvěd:
/: "Dobrý den, mohu dál na vteřinu?
Nesu vám trochu ryb na svačinu." :/
5. V kotlíku bublá çaj, kamna hřejí,
psi venku hlídají před zloději,
/: smíchem se otřásá celé íglů,
neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :/
6. Tak žijou vesele na severu,
srandu si dělají z teploměrů,
/: my bychom umrzli, jim není zima,
neboť jsou doma a mezi svýma. :/
43

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:

"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, b
G7 
udeš doktorem pr
C 
áv.

Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "Chc
G7 
i být hlídačem kr
C 
av."


R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,

jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý d
G7 
en zpívat si j
C 
en,

G7 
zpívat si: 
C 
pam pam pam
F G7 C 


2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
44

: Jdou po mě jdou

1. Býval jsem cD 
hudý jak 
G 
kostelní m
D 
yš,

na půdě pF#mi 
ůdy jsem m
Hmi 
íval svou skr
A7 
ýš,

/: pG 
ak jednou v l
D 
étě ř
A7 
ek' jsem si: 
Hmi 
ať,

G 
svět facku
D 
je tě, a t
G 
ak mu to vr
D 
ať. :/

2. Když mi dát nechceš, já vezmu si sám,
zámek jde lehce a adresu znám,
/: zlato jak zlato, dolar či frank,
tak jsem šel na to do National Bank. :/
R: Jdou po mně, jdD 
ou, jd
G 
ou, jd
D 
ou,

na každém rohu majG 
í fotku m
A7 
ou,

kdyby mě chD 
ytli, j
A7 
ó, byl by r
Hmi 
ing,

G 
tma jako v 
D 
pytli je v c
C 
elách Sing-s
G 
ing. 
A7 
Jéé
D 
je!
D 
 

3. Ve státě Iowa byl od poldů klid,
chudičká vdova mi nabídla byt,
/: jó, byla to kráska, já měl peníze,
tak začla láska jak z televize. :/
4. Však půl roku nato řekla mi:"Dost,
tobě došlo zlato, mně trpělivost,
/: sbal svých pár švestek a běž si, kam chceš,"
tak jsem na cestě a chudý jak veš. :/
R: 
5. Klenotník Smith mi do očí lhal,
dvě facky slíz' a dal, vše mi dal,
/: a pak jsem vzal nohy na ramena,
ten, kdo nemá vlohy, nic neznamená. :/
6. Teď ve státě Utah žiju spokojen,
pípu jsem utáh' a straním se žen,
/: jó, kladou mi pasti a do pastí špek,
já na ně mastím, jen ať mají vztek. :/
R: Jdou po mně jdou, jdou, jdou,
na nočních stolcích mají fotku mou,
kdyby mě klofly, jó, byl by ring,
být pod pantoflí je hůř než v Sing-sing.
45

: Kapr

1. NC 
a rybníce jsou velké vln
Dmi 
y, dělají s
G7 
e od přírod
C 
y,

kapr, ten je opatrnDmi 
ý, nevystrč
G7 
í čumák z vod
C 
y.

R: /: ŠplC 
ouchy-šplouchy, štika žere mouch
Dmi 
y,

žbluňky-žbluňkG7 
y, a kapr meruňk
C 
y. :/

2. Nevylézej, kapře milý, je tam velké vlnobití,
chlupy vodě se naježily, mohl by ses utopiti.
R: 
46

: Když mě brali za vojáka

1. Ami 
Když mě brali za vo
C 
jáka, 
G 
stříhali mě doho
C 
la,

Dmi 
vypadal jsem jako 
Ami 
blbec,

E7 
jak ti všichni doko
F 
la, 
G 
la, 
C 
la, 
G 
la,

Ami 
jak ti všichni 
E7 
doko
Ami 
la.


2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,
jak mám správný voják býti
a svou zemi chrániti, ti, ti, ti,
a svou zemi chrániti.

3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,
vzpomněl jsem si na svou milou,
krásně jsem si zabulil, lil, lil, lil,
krásně jsem si zabulil.

4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,
po chodbě furt někdo chodil,
tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,
tak nebylo z toho nic.

5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,
protože mladá holka lásku potřebuje
a tak si k lásce pomohla, la, la, la,
a tak si k lásce pomohla.

6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,
řek jí, že má zrovna volný kvartýr,
tak se sbalit nechala, la, la, la,
tak se sbalit nechala.

7. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila,
nashledanou pane Fráňo Šrámku,
písnička už skončila, la, la, la,
jakpak se vám líbila, la, la, la,
nic moc extra nebyla.
47

: Kozel

1. Byl jeden pG 
án, ten kozla m
C 
ěl,

velice sD 
i s ním rozum
G 
ěl,

měl ho moc rád, opravdu mC 
oc,

hladil mu fD 
ous na dobrou n
G 
oc.

2. Jednoho dne se kozel splet',
rudé tričko pánovi sněd',
jak to pán zřel, zařval "jéjé",
svázal kozla na koleje.
3. Zahoukal vlak, kozel se lek':
"to je má smrt", mečel "mek, mek",
jak tak mečel, vykašlal pak
rudé tričko, čímž stopnul vlak.
48

: Krajina po bitvě

1. MDmi 
íříme na sebe, míříme já a ty,

ticho je kolem, jen pes štěká za vratF 
y,

nAmi 
a louce leží mrtví m
Dmi 
otýli,

pBb 
adá déšť d
C 
o esš
A7 
álků,

jsmGmi 
e poslední dva, kteří př
Dmi 
ežili

tA7 
uhletu dlouhou v
Dmi 
álku, h
Ami7 
m.
DmiAmi 
 

2. Míříme na sebe, míříme já a ty,
v uších nám ještě zní vybuchlé granáty
a smrtka s kosou dělá resumé,
prochází se v bílé róbě,
no a my dva teď tady ležíme
v zákopech proti sobě, ho hó hó.
3. Míříme na sebe, míříme já a ty,
oba jsme utekli hrobníkům z lopaty,
ve stovkách velikánských útoků
štěstí nám oběma přálo,
a teď nás dělí jenom sto kroků
a je to moc, či málo?
4. Myslíme na sebe, myslíme já a ty,
co včera platilo, dneska už neplatí,
však ještě hrůza visí nad krajem,
těžké je mít se rádi,
když jsme si postříleli navzájem
své nejlepší kamarády, ho hó hó.
5. Nevíme o sobě, nevíme vůbec nic,
vzdych krví prosycen dýcháme z plných plic,
pach smrti pod kůží je zarytý,
končí se dějství prvé,
ještě nám tady zbývá k prolití
dvakrát šest litrů krve, ho hó hó.
6. Míříme na sebe, míříme já a ty,
ospalí, žízniví, hladoví, vousatí,
nebe se šeří, už se blíží noc,
oči jsou těžké jako kámen,
ach, koho žádat o radu a o pomoc,
když oba usínáme, hm.
7. A tak míříme na sebe, míříme já a ty,
padají hvězdy, obzor je hvězdnatý,
pod jedním nebem oba ležíme,
hřejivá je náruč matky Země,
/: a jak tak spíme, oba ve snu kráčíme:
já k tobě, a ty ke mně … :/
49

: Lachtani

R: /: LC 
ach, lach
F 
C Ami 
 lach, lach
G 
C 
:/


1. JC 
edna lachtaní r
F 
odin
C 
a

rAmi 
ozhodla se, že si vyjde d
G 
o kin
C 
a,

jeli vlakem, metrem, lodí a pak trF 
amvaj
C 
í

a teď Ami 
u kina Vesmír l
G 
achtaj
C 
í.

LG 
achtaní úspory d
C 
ali dohromady,

kG 
oupili si lístky d
C 
o první ř
G 
ady,

tC 
áta lachtan řekl:"Nebudem tř
F 
ít bíd
C 
u"

a prAmi 
o každého koupil pytlík 
G 
arašid
C 
ů.


R: /: LC 
ach, lach
F 
, hmm hmm 
C Ami 
 lach, lach
G 
. hmm 
C 
hmm:/
2. Na jižním pólu je nehezky
a tak lachtani si vyjeli na grotesky,
těšili se, jak bude veselo,
když zazněl gong a v sále se setmělo.
Co to ale vidí jejich lachtaní zraky:
sníh a mráz a sněhové mraky,
pro veliký úspěch změna programu,
dnes dáváme film ze života lachtanů.

R: /: LC 
ach, lach
F 
, jéé é 
C Ami 
 lach, lach
G 
. jéé 
C 
é:/


3. Tátu lachtan vyskočil ze sedadla
nevídaná zlost ho popadla:
"Proto jsem se netrmácel přes celý svět,
abych tady v kině mrznul jako turecký med.
Tady zima, doma zima, všude jen chlad,
kde má chudák lachtan relaxovat?"
Nedivte se té lachtaní rodině,
že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.

R: 

TC 
ahle lachtaní r
F 
odin
C 
a

Ami 
od té doby nechodí už d
G 
o kin
C 
a.


Lach lach.
50

: Mikymauz

1. RAmi 
áno mě probouzí tm
G 
a, sahám si n
C 
a zápěst
F 
í,

zda-li to jE 
eště tluče, zd
F 
a-li mám j
E 
eště štěstí,

nebo je po mně a já mám voskované boty,
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty.
2. Není co, není jak, není proč, není kam,
není s kým, není o čem, každý je v době sám,
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu.
R: ZE 
apínám t
F 
elefon - z
Dmi 
áznamník c
E 
izích citů,

špatné zprávy chF 
odí jako p
Dmi 
olicie z
E 
a úsvitu,

jsDmi 
em napůl bdělý a n
G 
apůl ještě v noční pauze,

mC 
ěl bych se smát, ale m
E 
ám úsměv Mikymauze,

rAmi 
ána 
G 
bych zr
F 
E 
il.

3. Dobrý muž v rádiu pouští Čikoreu,
opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu,
ve frontě na mumii mám kruhy pod očima,
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá.
4. Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli,
pomalu vychládají naše důlky na posteli,
všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou,
že dřevorubec máchl mezi nás širočinou.
R: Postele rozdělené na dva suverénní státy,
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty,
ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba,
že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba,
dráty bych zrušil.
5. Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale ještě ani vidno není,
bdění je bolest bez slastného umrtvení.
6. Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle,
usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet,
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy,
na život je už pozdě a na smrt ještě brzy.
R: Co bylo kdysi včera, je, jako nebylo by,
káva je vypita a není žádná do zásoby,
věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou,
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou,
máslo bych zrušil.
7. Povídáš o naději a slova se ti pletou,
jak špionážní družice letící nad planetou,
svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce,
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce.
8. Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene,
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku,
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků.
R: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra,
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra,
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,
lásku bych zrušil.
9. /: Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
zda-li to ještě tluče, zda-li mám ještě štěstí :/ 3X
51

: Mladičká básnířka

1. G 
Mladičká básnířka s 
Hmi 
korálky nad kot
Em 
níky
D 
 

G 
bouchala na dvířka 
Hmi 
paláce poe
Em 
tiky.
D 
 

S někým se G 
vyspala, nikomu 
Hmi 
nedala, láska jako 
Em 
hobby,

Cm 
pak o tom napsala 
D 
blues na čtyři 
G 
doby, ho ho 
Hmi 
hó.
Em D 
 


2. Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti,
ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty.
Plná tragiky, plná mystiky, plná spleenu,
pak jí to otiskli v jednom magazínu, ho ho hó.

3. Bývala viděna v malém baru u rozhlasu,
od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu.
Trochu se napila, trochu se opil na účet redaktora
a týden nato byla hvězdou Mikrofóra, ho ho hó.

4. Pod paží nosila rozepsané rukopisy,
ráno se budila vedle záchodové mísy.
Životem potřísněná, můzou políbená, plná zázraků
a pak ji vyhodili z gymplu a hned nato i z baráku, ho ho hó.

5. Ve třetím měsíci dostala chuť na jahody,
ale básníci-tatíci nepomýšlej' na rozvody.
Cítila u srdce, jak po ní přešla železná bota,
tak o tom napsala sonet, a ten byl ze života.

Outro: G 
Ach, mladé básnířky …
Hmi Em D 
 

Vy mladé básnířky …
Jó, mladé básnířky …
52

: Osmá barva duhy II

1. ChlEmi 
adná jsou d
D/F# 
ubnová r
Emi 
ána,
D/F# 
 

zEmi 
e slunce je v
D/F# 
idět jenom k
C 
ous
H7 
ek,

vEmi 
e flašce 
D/F# 
od Cinz
Emi 
ana
D/F# 
 

Emi 
úhoři, 
H7 
úhoři tř
Emi 
ou se.

R: Ami 
ichni moji zn
Emi 
ámí teď sp
Cmaj7 
í, sp
Ami 
í, sp
H7 
í doma s manželkami,

zAmi 
ůstali jsme s
Emi 
ami - j
H7 
á a j
Emi 
á.

Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
čAmi 
erná je barva, kterou m
H7 
ám teď nejrad
Emi 
ěji,

jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida
Ami 
a našel vody, vody, v
H7 
ody, vody, vody habad
Emi 
ěj.

2. Kdyby měl někdo z vás zájem,
uděláme velikánský mejdan,
projdeme tam a zpět rájem
a svatý Petr bude náš strejda.
R: 
3. Pod okny řve někdo: kémo,
každý správný folkáč nosí vousy,
já umím jen písničky v E moll
a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože:
R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami,
zůstali jsme sami - já a vy.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
černá je barva, kterou mám teď nejraději,
jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida
a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.
53

: Pijte vodu

R: /: PC 
ijte vodu, pijte pitnou vodu, pijte vodu a n
G 
epijte r
C 
um ! :/

1. JC 
eden smutný ajznboňák

pil na pátém nástupišti G 
Air-koň
C 
ak.

HC 
uba se mu slepila

a diesellokomotiva ho zG 
abil
C 
a.

R: .2.
V rodině u Becherů
pijou becherovku přímo ze džberů.
Proto všichni Becheři
mají trable s játrama a páteří.
R: .3.
Pil som vodku značky Gorbačov
a potom povedal som všeličo a voľačo.
Vyfásol som za to tri roky,
teraz pijem chlórované patoky.
R: .4.
My stežny chlopci z Warszawy,
chodime podrugim za robotou do Ostravy.
Štery litry vodky i mnužstvo piv,
bardzo fajny kolektiv.
R: .5.
Jedna paní v Americe
ztrapnila se převelice.
Vypila na ex rum,
poblila jim Bílý dům.
R: 
54

: Píseň o kometě

1. Ami 
Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,

chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
Dmi 
zmizela jako laň 
G7 
u lesa v remízku,

C 
očích mi zbylo jen 
E7 
pár žlutých penízků.


2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.

R: Ami 
O vodě, o trávě, 
Dmi 
o lese,

G7 
o smrti, se kterou smířit 
C 
nejde se,

Ami 
o lásce, o zradě, 
Dmi 
o světě
E7 
 

E 
a o všech lidech, co 
E7 
kdy žili na téhle 
Ami 
planetě.


3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď neseme na bedrech.

4. Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí vesmírem putuje.

R: Na na na …
5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla celého donaha.

6. Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.

R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o nás a kometě …
55

: Píseň zhrzeného trampa

1. PC 
oněvadž nemám k
G 
anady a n
F 
eznám písně z p
C 
amp,

hF 
óhóh
C 
ó, a n
G7 
eznám písně z p
C 
amp
G7 
,

vylC 
oučili mě z 
G 
osady, že pr
F 
ý jsem houby tr
C 
amp,

hF 
óhóh
C 
ó, že pr
G7 
ý jsem houby tr
C 
amp.

2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví,
hóhóhó, jen ať to každej ví,
vyloučený z řad čundráků ten frajer libový,
hóhóhó, ten frajer libový.
R: JC 
á jsem 
G 
ostuda tr
Ami 
aperů, j
F 
á mám rád 
C 
operu,

jG 
á mám rád j
C 
azz (folk), r
G7 
ock,

chC 
odím p
G 
o světě b
Ami 
ez nože, t
F 
o prý se n
C 
emože,

tG 
o prý jsem cv
C 
ok.

JF 
á jsem nikdy neplul n
C 
a šífu, a všem š
D7 
erifům

jsem říkal:"BG 
ane, pane,"
G7 
 

jC 
á jsem 
E7 
ostuda tr
Ami 
ampů, j
F 
á když chl
C 
empu,

tak v G7 
autokemp
C 
u.

3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky,
hóhóhó, jen žádný legrácky,
jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký,
hóhóhó, čestný čundrácký."
4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku,
hóhóhó, až dám se do cajku
a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku,
hóhóhó, akordy na Vlajku.
R: 
5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha,
hóhóhó, a mám zaracha,
na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha,
hóhóhó, a dávám si bacha.
6. Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb,
hóhóhó, nepoučí z chyb,
zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp,"
hóhóhó,"a zase bude líp."
R: + v tG7 
emp
C 
u.
56

: Pochod Marodů

1. Dmi 
Krabička cigaret a 
F 
do kafe 
C 
rum, 
B 
rum, 
Dmi 
rum, 

dvě vodky a fernet a teď, F 
doktore, 
C 
čum, 
B 
čum, 
Dmi 
čum, 

chraGmi 
pot v hrud
B 
ním ko
Dmi 
ši, no 
Gmi 
to je 
B 
záži
A 
tek, 

Dmi 
my jsme kámoši řidi
F 
čů sani
C 
tek, -
B 
tek, -
Dmi 
tek. 


2. Měli jsme ledviny, ale už jsou nadranc, -dranc, -dranc, 
i tělní dutiny už ztratily glanc, glanc, glanc, 
u srdce divný zvuk, co je to, nemám šajn, 
je to vlastně fuk, žijem fajn, žijem fajn, fajn, fajn. 

R: Dmi 
Cirhóza, 
F 
trombóza, 
C 
dávivý 
F 
kašel, 

Gmi 
tuberku
Dmi 
lóza - 
A 
jó, to je 
Dmi 
naše! 

neuróza, F 
skleróza, 
C 
ohnutá 
F 
záda, 

Gmi 
paraden
Dmi 
tóza, no 
A 
to je pa
Dmi 
ráda! 

Jsme Gmi 
slabí na tě
Dmi 
le, ale 
C 
silní na du
F 
chu, 

Gmi 
žijem vese
Dmi 
le, 
A 
juchuchuchu
Dmi 
chu! 


3. Už kolem nás chodí pepka mrtvice, -ce, -ce, 
tak pozor, marodi, je zlá velice, -ce, -ce, 
zná naše adresy a je to čiperka, 
koho chce, najde si, ten natáhne perka, -rka, -rka. 

4. Zítra nás odvezou, bude veselo, -lo, -lo, 
doktoři vylezou na naše tělo, -lo, -lo, 
budou nám řezati ty naše vnitřnosti 
a přitom zpívati ze samé radosti, -sti, -sti. 

R: Zpívati: cirhóza, trombóza, dávivý kašel, 
tuberkulóza, hele, já jsem to našel! 
Neuróza, skleróza, křivičná záda, 
paradentóza, no to je paráda! 
Byli slabí na těle, ale silní na duchu, 
žili vesele, než měli poruchu. 
57

: Sarajevo

1. Emi 
es haličské pláně v
Ami/F# 
ane vítr zlý,

to mH7 
álo, co jsme měli, nám v
Emi 
ody sebraly,

jako tažní ptáci, jAmi/F# 
ako rorýsi

lH7 
etíme nad zemí, dva m
Emi 
odré dopisy.


R: JEmi 
eště hoří oheň a pr
Ami 
aská dřevo,

D7 
ale
F# 
 už je čas jít sp
G 
át
H7 
,

tEmi 
amhle za kopcem je S
Ami 
arajevo,

tam bH7 
udeme se zítra ráno br
Emi 
át.


2. Farář v kostele nás sváže navěky,
věnec tamaryšku pak hodí do řeky,
voda popluje zpátky do moře,
my dva tady dole a nebe nahoře.

R: Ještě hoří oheň …

3. Postavím ti dům z bílého kamení,
dubovými prkny on bude roubený,
aby každý věděl, že jsem tě měl rád,
postavím ho pevný, navěky bude stát.

R: Ještě hoří oheň a praská dřevo,
ale už je čas jít spát,
tamhle za kopcem je Sarajevo,
tam zítra budeme se, lásko, brát …
58

: Šnečí blues

1. JG 
ednou j
C7 
eden šn
G 
ek
D/F# 
 

G 
šílen
C 
ě se l
G 
ek',
D7 
 

nG 
ikdo už dnes n
G7 
eví,

z čC 
eho se tak zj
Cmi 
evil,

že se dG 
al hned n
C7 
D7 
útě
G 
k.
D7 
 


2. Přes les a mýtinu
rychlostí půl metru za hodinu,
z ulity pára,
ohnivá čára,
měl cihlu na plynu.

3. Ale v jedné zatáčce,
tam v mechu u svlačce,
udłlal šnek chybu,
nevyhnul se hřibu,
nevyhnul se bouračce.

4. Hned seběhl se celý les
a dali šneka pod pařez,
tam v tom lesním stínu,
jestli nezahynul,
tak leží ještě dnes.

5. A kdyby použil vůz
anebo autobus,
/: nebylo by nutné
zpívat tohle smutné,
smutné šneçí blues. :/
59

: Telátko oblíbené

R: Telátko G 
oblíbené, telátko b
C 
aculaté,

telátko nG 
asycené, telátko m
C 
oje zlaté,

telátko nG 
a pastvině, telátko 
C 
u kravičky,

telátko nG 
a mém klíně, telátko z m
C 
é písničky.

1. Ach, jak je mG 
ilé, hebké a hl
C 
adké,

má dlouhé nG 
ohy a uši kr
C 
átké,

jak na mě hlF 
edí vřele a sl
C 
adko,

telátko mG 
oje, moje tel
C 
átko.

R: .2.
Kdybych ho neměl, žalem bych skonal,
nic kloudného bych v žití svém nevykonal,
jste pro mě všecko, otče i matko,
však nejvíc je mi moje telátko.
R: .R:
Pam pam …
3. =2.
R: Telátko PC, telátko DC,
telátko AT3, telátko na B3,
telátko milostné, telátko radostné,
telátko dajné a nepoddajné.
4. Sud kulatý, rys tu pije,
tu je kára, ten to ryje,
sud kulatý, rys tu pije,
tu je kára, ten to ryje.
60

: Tři čuníci

1. V řC 
adě za sebou tři čuníci jdou,

ťápají si v blátě cestou-necestAmi 
ou,

kDmi 
ufry nemají, cestu neznaj
G7 
í,

vDmi 
yšli prostě do světa a v
G7 
esele si zpívají: uí uí uí …

2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem,
tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem,
ušima bimbají, žito křoupají,
vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí …
3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!,
tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž,
lidé zírají, důvod neznají,
proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí …
4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech,
sednou ke studánce na vysoký břeh,
ušima bimbají, kopýtka máchají,
chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí …
5. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak,
k sobě přitisknou se čumák na čumák,
blesky bleskají, kapky pleskají,
oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí …
6. Za tu spoustu let, co je světem svět,
přešli zeměkouli třikrát tam a zpět
v řadě za sebou, hele, támhle jdou,
pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí …
61

: Ukolébavka

1. DG 
en už se sešeř
G/F 
il, 
Emi7 
už jste si dost u
D/F# 
ži
G 
li,

tak hAmi 
ajdy do peř
C/G 
in, a n
D7/F# 
e, abyste tam moc řá
Ami/G 
di
D7/A 
li,

zG 
ítra je taky d
G/F 
en, sl
Emi7 
unko mi to dneska slí
D/F# 
bi
G 
lo,

Ami7 
ejme si hezký s
C/G 
en, a k
D7/F# 
éž by se nám to spl
Ami/G 
ni
D7/A 
lo,

nG 
a na na 
Hmi 
…, 
Emi 
aby hůř 
Ami 
nebylo, to by nám 
D7 
stačilo.


R: G 
Hajduly, 
C 
dajdu
G 
ly, aby víčka 
D 
sklapnu
G 
ly,

hajduly dC 
ajd
G 
y, každý svou peřinu n
D 
ajd
G 
i,

hajajajajajajD 
aja
G 
, Kuba, Lenka, máma 
D 
a j
G 
á,

zítra, dřív než slunce zC 
ačne hř
G 
át …,

dobrou noc D 
a sp
G 
át.


2. V noci někdy chodí strach, srdce náhle dělá buch-buchy,
nebojte, já spím na dosah, když mě zavoláte, zbiju zlé duchy,
zítra je taky den, slunko mi to dneska slíbilo,
přejme si hezký sen, a kéž by se nám to splnilo,
na na na …, aby hůř nebylo, to by nám stačilo.

R: D 
a sp
G 
át, 
D 
a sp
G 
át …
62

: Váňa a Zina


1. Ami 
Jé Váňo koukni na ty 
Dmi 
 bambuly,

Ami 
to budou 
E 
asi komi
Ami 
ci.

Jak mají zmalovaný paDmi 
puly

Ami 
a vypadaj 
E 
jak v opi
Ami 
ci.

a hele tenhle A7 
nosatec, není to 
Dmi 
švára nakonec?

Že ten je E7 
taky opilec je známá 
Ami 
 věc.


2. Ty Zino na šváru mi nešahej,
ať si je jakej chce je náš.
A to s tím ksichtem to sem netahej,
koukni jak sama vypadáš.
A vůbec místo řečí spíš mně snad pro vodku doskočíš,
no dobrá, já du sám, to víš, je to kříž.

3. Jé Váňo mrkni tenhle tanečník,
jaký má sako a ten střih.
To u nás ve fabrice konfekční
by sotva takhle někdo spích.
To tvoji známí propána, no to je banda odraná
a nelejvaj se svinstava hned od rána.
4. No nemám známí zrovna fešáky,
hold šetřej víš ty co to je.
A proto taky pijou driáky,
hlavně že, holka, za svoje.
To ty a tvejch pět přítelkyň jste napletli už na pět zim
a blbnete tim pletenim a žvaněním.

5. Ta holka má ty triky v malíčku,
no číhni na tu legraci.
A hlavně koukej na tu blúzičku,
takovou Váňo taky chci.
Až teď budeš brát prémie, tak na tu blúzku dáš mi je,
tak co snad tě to zabije? Tak co ti je?

6. Kde vůbec bereš tolik drzosti,
o prémiích mi vyprávět?
Kdopak mi psal do práce stížnosti?
Já je čet.
Pak ta holka to je kus, ty na sebe se kouknout zkus,
ty si kup radši hubertus, když nemáš vkus.

7. Koukni ten chlápek v černym vohozu,
jak hádá osud z papírku,
To dělal u nás jeden z provozu
na podnikovým večírku.
To ty, když se tak podívám, přijdeš a lehneš na vivan
a zase myslíš na ten krám co z tebe mám?

8. Věčně se hádat to seš na koni
a nebo hrát si na city.
Člověk se za den tolik nahoní,
pak přijde domů, tady ty.
Co potom Zino dělat mám, když za rohem je s vodkou krám,
tam kamarády potkávám, nepiju sám.
63

: Zatanči

1. Emi 
Zatan
G 
či, má milá, 
D 
zatanči 
Emi 
pro mé oči,

zatanG 
či a vetkni 
D 
nůž do mých 
Emi 
zad,

ať tvůj G 
šat, má milá,
D 
 ať tvůj šat 
Emi 
na zemi skončí,

ať tvůj G 
šat, má milá, 
D 
rázem je 
Emi 
sňat.


R: Emi 
Zatan
G 
či, jako se
D 
 okolo
Emi 
 ohně tančí,

zatanG 
či jako 
D 
na vodě 
Emi 
loď,

zatanG 
či jako to s
D 
lunce mezi 
Emi 
pomeranči,

zatanG 
či, a 
D 
pak ke mně 
Emi 
pojď.


2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
64

: Zatímco se koupeš

1. Zatímco se Hmi 
koupeš, 
D 
umýváš si záda,

G 
na největší
A7 
 loupež ve mně se 
D 
střádá,

Gdim 
tak, jako se
Hmi 
 dáváš vodě,

Fdim 
vezmu si tě
A7 
 já, já - zloděj.


2. Už v tom vážně plavu, za stěnou z umakartu
piju druhou kávu a kouřím třetí spartu
a za velmi tenkou stěnou
slyším, jak se mydlíš pěnou.

R: Nechej vodu D 
vodou, 
G 
jen ať si klidně 
D 
teče,

chápej, že Emi 
touha je touha a 
G 
čas se pomalu 
D 
vleče,

cigareta Emi 
hasne, káva 
G 
stydne, krev se 
D 
pění,

bylo by to Emi 
krásné, kdyby srdce bylo 
G 
klidné, ale ono 
D 
není.


3. Zatímco se koupeš, umýváš si záda,
svět se se mnou houpe, všechno mi z rukou padá,
a až budeš stát na prahu,
všechny peníze dal bych za odvahu.

R: Emi 
neby
A7 
lo a 
D 
není, 
Emi 
zatím
A7 
co se 
D 
koupeš … 


Gdim Fdim
65

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět k
G 
e zdi postaví,

ještC 
ě si naposl
D7 
ed dám v
G 
odku na zdrav
E7 
í,

z očí pAmi 
ásku strhnu s
D7 
i, to abych v
G 
iděl n
G/F# 
a neb
Emi 
e,

a pAmi 
ak vzpomenu s
H7 
i, l
Emi 
ásko, na teb
E7 
e,
Ami 
 
D7 
 
G 
 
G/F# 
 
Emi 
 

a pAmi 
ak vzpomenu s
H7 
i na teb
Emi 
e.


2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
66

: Modlitba vodáka

1. Ať jsou C 
šlajsny plný 
Ami 
vody, ať jsou 
F 
vlny mohu
G 
tný, 

aby C 
naše něžný 
Ami 
lodi nedrn
F 
caly vo šut
G 
ry, 

ať mě C 
peřej prudce 
Ami 
vcucne, ať tam 
F 
vlítnu s kurá
G 
ží, 

až mý C 
tělo v noci 
Ami 
usne, ať ho 
F 
nechaj' 
G 
komá
C 
ři. 


R: Vždyť je Ami 
toho, Bože, málo, 
F 
vod tebe chci 
G 
jen, 

aby nC 
ás tvý slunce 
F 
hřálo tenhle 
G 
letní 
C 
den.


2. Ať je každej z naší bandy samej smích a pohoda, 
ať užijem spoustu srandy, ať se kudlou nebodá, 
ať se všichni kamarádi, co se sejdou na vodě, 
naučí hrát na kytary, ať to frčí v hospodě. 

R: Vždyť je toho, Bože, málo…

3. Ať mám holku-kamaráda, ať se liší vod husy, 
ať mě má ta holka ráda, pádlovat už nemusí, 
pojedu s ní, kam si přeje, až na hříšný Tahiti, 
ať se na mě hezky směje a nedělá "ty-ty-ty". 

F G C 
R: + [: [: [: tenhle letní den … :] :] :] 
67

: Obluda

1. Jó, dvHmi 
ěstě nás tam bylo na brize do Číny 

a fD 
urt se jenom pilo, až tuhly ledvin
F# 
y, 

a kdG 
yž už bylo k r
A 
ánu a vš
D 
ichni pod vobr
F# 
az, 

křik' plHmi 
avčík na stožáru, a hl
D 
ásek se mu tř
A 
ás': 


R: JD 
á tady n
G 
ebudu, j
D 
á vidím v
G 
obludu, 

jD 
á vocaď pr
G 
yč pudu, j
D 
ímá mě str
A 
ach, 

chD 
yťte tu v
G 
obludu, s
D 
ežere p
G 
alubu, 

tD 
ohle je v
G 
o hubu, 
D 
ach, 
F# 
ich, och, 
Hmi 
ach. 


2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar 
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár 
a rozčileně mrká svým vokem jediným, 
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým. 

R: Já tady nebudu …

3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu, 
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu, 
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš, 
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž. 

R: Já tady nebudu …

4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha, 
zalehl u zábradlí a házel flaškama, 
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu, 
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu. 

R: Já tady nebudu …

5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce, 
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce, 
pak démon alkoholu ji srazil v oceán, 
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál. 

R: Já tady nebudu … + Hmi 
ach, ich, och, ach … 

68

: Už to nenapravím

capo2: 

R: Ami D F E Ami E 2x 
Vap tap tap …


1. Ami 
devět hodin dvacet pět 
D 
mě opustilo štěstí,

ten F 
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji 
E 
dávno 
E7 
nestál,

Ami 
devět hodin dvacet pět ja
D 
ko bych dostal pěstí,

já F 
za hodinu na náměstí měl jsem 
E 
stát, ale v 
E7 
jiným městě.


*: Tvá A7 
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,

že Dmi 
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka

G 
zadní otevřená, 
E 
zadní otevřená,


*: já A7 
naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,

to jsi Dmi 
tenkrát řekla, že se nechceš vracet,

G 
že jsi unavená, 
E 
ze mě unavená.


R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …
69

: Levnej hotel

1. Hmi 
Silnice 
F#mi 
dlouhá  
Hmi 
a mraky v 
A 
dálce,

D 
plazí se, 
A 
jako hadi 
D 
k nám,

Hmi 
jsme tu od 
F#mi 
rána  
Hmi 
a žádná 
A 
šance,

D 
kdo by nás 
A 
v týhle díře 
D 
vzal,

už nebeC 
rou, takový 
Hmi 
hrá-
A 
če.


2. Vyfoť mě, baby, ať všichni věří,
že jsem zas u krajnice byl,
jsme zrnka písku a lítá peří,
Oskar se za obzor zašil,
před náma noc, rychle se stmívá.

Ref: G 
Kde najít stáj, 
A 
kde najít tady levnej 
Hmi 
hotel,
F#mi 
 

G 
tady je deštnej kraj 
A 
a cesta domů 
E 
vzdále
Emi7 
ná,

G 
burácí z 
A 
mraků, země se 
D 
mění v čertův 
A/C# 
kotel,

teď C 
dálniční most, pro
Hmi 
káže zdvořilost,

má A7 
tichou recepci a pokoj grá
G 
tis.


3. Náš Super-market je stará slíva,
za zdí stavěnou z kotovic,
cítím tu rozkoš, když vítr zpívá,
v kapsách nehřeje mě nic,
seš moje blues, má Malá víla.

4. Víš já jsem chlápek, co projel státy,
měl hodně bab a rychle žil,
a pak jsem poznal, jak zpívají dráty,
a pak jsem všechno pochopil,
pojď ke mně blíž, rychle se stmívá
70

: Smršť

1. Tu Dmi 
noc, když 
Ami13 
ticho rušil te
B 
legraf

Dmi 
tmou letěly 
Ami13 
stíny léta
B 
vic,

já Dmi 
šel a 
Ami13 
pod kůži se 
B 
vetřel strach,

tak Gmi13 
náhle na chla
C 
pa z ničeho n
D 
ic.


2. Tu noc, když ďábel z těla vyhnal hřích,
jak nůž čepelí větrnou,
já řval a se mnou prchal dravců šik,
rychle než nás vlny zahrnou.

R: V tom F 
vítr se z
Gmi 
vedl, lámal 
Ami 
stromy jako 
B 
sirky

a z Gmi 
řeky 
Ami 
stal se dravý 
Dmi 
proud,

F 
obličej 
Gmi 
bledl, hnízdo 
Ami 
se sovími 
B 
pírky

Gmi 
viděl jsem v 
Ami 
záři blesků 
Dmi 
plout.
C D 
 


3. Tu noc mě spasil vějíř kořenů,
tam smršť už nestrčila dráp,
dnes vím, že přírodu mám za ženu,
co rány umí brát a rozdávat.

R: V tom vítr se zvedl …,C 
 

Dmi 
viděl jsem v 
C 
záři blesků p
Dmi 
lout,
C 
 

Dmi 
viděl jsem v 
C 
záři bles
C 
ků pl
D 
out.


Ami13 3 Gmi13
71

: Zachraňte koně

Emi 
Peklo byl ráj, když hořela stáj, 
Ami7 
příteli,

C 
věř mi, koně 
D 
pláčou, poví
G 
dám.
H7 
 

Emi 
To byla půlnoc, vtom křik o pomoc, už 
Ami7 
letěly

C 
hejna kohoutů
D 
 a bůhví 
G 
kam 
H7 
.


R: G 
Zachraňte koně, 
Hmi 
křičel jsem tisíc
C 
krát,

G 
žil jsem jen pro ně, 
Hmi 
bránil je nejvíc
C 
krát,

než přišla Ami 
chvíle, kdy hřívy 
C 
bílé

pročesal Ami 
plamen, spálil na 
H7 
troud.


Ohrady a stáj a v plamenech byl kraj, už nedýchal,
já viděl, jak to hříbě umírá.
Klisna u něj a smuteční děj se odbývá,
jak tiše pláče oči přivírá.

R: Zachraňte koně, …
.. spálil na troH7 
ud.
72

: Anděl

1. C 
rozmláce
Ami 
nýho kostela v 
C 
krabici s 
G7 
kusem mýdla

C 
přinesl 
Ami 
jsem si anděla, 
C 
poláma
G7 
li mu kříd
C 
la,

díval se Ami 
na mě oddaně, 
C 
já měl jsem 
G7 
trochu trému,

C 
tak vtiskl 
Ami 
jsem mu do dlaně 
C 
lahvičku 
G7 
od parfé
C 
mu.


R: C 
A proto, p
Ami 
rosím, věř mi, 
C 
chtěl jsem ho 
G7 
žádat,

C 
aby mi 
Ami 
mezi dveřmi 
C 
pomohl 
G7 
hádat,

C 
co mě čeká 
Ami G7 
 
a nemiC 
ne, co mě čeká
Ami G7 
 
a nemiC 
ne.


2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
73

: Bakterie

A 
Mějte, prosím, na zřeteli
H7 
 při snídani v šatně, 

E7 
bakterie pozřete-li,
A 
 že vám bude
E7 
 špatně, 

A 
krom toho i v draperii 
H7 
toalety k tanci 

E7 
třistasedm bakterií čeká na svou šanci
A 
 jó 


®: C# 
Při pochodu po Praze, aťs' Franta nebo Jakub, 

F#mi 
chraň se proti nákaze - půllitr rumu zakup, 

Hmi 
desinfekce 
E7 
pomocí lahvinkou špiritusu 

C# 
uchráníš se nemocí 
E7 
zdravý i po funusu 


Když se řeční o Únoru z ideové stránky, 
vypni proud a z tranzistoru vyjmi suché články, 
zanes tisk i baterie do nejbližší sběrny, 
demagog či bakterie - refrén bude stejný. 

®: 
74

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou 
C 
bubáci,

G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen 
E7 
vojáci,

F 
přijeli v hranatých železných maringo
E 
tkách.


2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
Prší
Emi 
 a  
Ami 
venku 
Emi 
se  
Ami 
setmě
Emi 
lo,
Ami Emi 
 

Ami 
tato 
Emi 
noc 
Ami 
nebu
Emi 
de 
Ami 
krátká,
Emi Ami Emi 
 

Ami 
berán
Emi 
ka  
F 
vlku se 
Ami 
zachtělo,

F 
bratříč
Ami 
ku, zavřel jsi 
E 
vrátka?


3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratří
Ami 
čku, 
F 
zavírej 
Ami 
vrátka! 
F Ami 
   
F 
Zavírej 
Ami 
vrátka!
75

: Číslo na Zápěstí

1. Nebylo Ami 
dotyků, jen 
E 
ústa, která 
Ami 
křičí,

lahvičku C 
od injekce 
F 
někdo odho
E 
dil,

/:lehátko z Ami 
plastiku a 
F 
ocelových 
Ami 
tyčí

F 
a vůně 
Ami 
desinfekce - 
E 
tak ses naro
Ami 
dil, :/


2. Toť tvoje scéna - páchne z koželužen tříslo
a čpí tu jatky, voní benzin motorů,
/:namísto jména dostals' na zápěstí číslo,
namísto matky hudbu z reproduktorů:/

®: Toť domov C 
tvůj, tvá vlast a tvoje 
G 
štěstí,

o čem jsi Ami 
snil, už zítra nasta
E 
ne,

ty hrdý C 
buď, a 
G 
číslo 
Ami 
na zápěs
F 

budiž tvůj Ami 
znak a tvoje 
E 
pýcha, obča
Ami 
ne!


3. Na lůžku úrazovky vymění ti plínky
za hřiště z roztřískaných karoserií,
/:za štěstí z obrazovky televizní skříňky,
za volnost oprýskaných periferií:/

4. Hle, vůně domova, šeď betonových bloků
co láska narkotika manifestací,
/:co hudba chrámová zní melodie doků,
co štěstí (láska) panoptika manifestací:/

®: 

5. Na nebi, v kalužích je olejová duha,
koryta potoků, v nichž voda neteče,
/:popílek na růžích je černý jako tuha
a není proroků, můj malý člověče:/

6. Máš život v malíčku a nestaráš se o věk,
máš úspěch za víru a neznáš dojetí,
/:jen chvíli, človíčku, a bude z tebe člověk
ušitý na míru pro toto století!:/

®: + budiž tvůj Ami 
znak a tvoje 
F 
pýcha, 
E 
obča
Ami 
ne!
76

: Karavana Mraků

1. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje boty rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: D7 
Dopředu 
G 
jít s tou 
A 
karavanou 
Hmi 
mraků,

schovat svou G 
pleš pod 
A 
stetson děra
Hmi 
vý,

/: jen kousek Emi 
jít, jen 
A7 
chvíli, 
Hmi 
do soumra
Emi 
ku,

až tam, kde Hmi 
svítí město, 
F# 
město běla
Hmi 
vý.:/ 
A7 


2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

4. D 
Slunce je zlatou skobou 
Hmi 
na vobloze přibitý,

G 
pod sluncem 
A 
sedlo kože
D 
ný, 
A7 
 

D 
pod sedlem kůň, pod koněm 
Hmi 
moje nohy rozbitý

G 
a starý 
A 
ruce sedře
D 
ný.


R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/
77

: Lilie

capo3. 
1. Ami 
Než zavřel bránu, oděl se do oceli 
E 
a zhasil sví
Ami 
ci,
E 
 

Ami 
bylo už k ránu, políbil na posteli 
E 
svou ženu spí
Ami 
cí, 

/:spaC 
la jak víla, 
G 
jen vlasy halily ji, 

Ami 
jak zlatá žíla, 
F7 
jak jitra v 
E 
Kastilii, 

Ami 
žná a bílá jak rosa na lilii, 
F 
jak
E 
 luna bdí
Ami 
cí. :/ 


2. Jen mraky šedé a ohně na pahorcích - svědkové němí, 
lilie bledé svítily na praporcích, když táhli zemí, 
/:polnice břeskné vojácká melodie, 
Potoky teskné - to koně zkalili je, 
a krev se leskne, když padla na lilie kapkami třemi. :/ 

3. Dozrály trnky, zvon zvoní na neděli a čas se vleče, 
rezavé skvrnky zůstaly na čepeli u jílce meče, 
/:s rukama v týle jdou vdovy alejemi, 
za dlouhé chvíle zdobí se liliemi, 
lilie bílé s rudými krůpějemi trhají vkleče. :/  
78

: Marat ve vaně

Rec: Ami 
Úloha osobnosti v dějinách sestává prakticky z ochoty dotyčné osobnosti zemřít nebo nechat se zabít dříve, než stačila odvolat.


1. PAmi 
ohled se odvrátí, K
C 
operník v sutaně,

sAmi 
mrtka si o
G 
brátí M
Ami 
arata v
F 
e van
Ami 
ě,

strG 
ánka se otáčí, Koniáš zatleská,

GAmi 
ogh leží v bodláčí, sm
F 
rt bývá nehezká,

GAmi 
ogh leží v bodláčí, sm
G 
rt bývá nehezká,

smAmi 
rt bývá n
F 
ehezk
Ami 
á.


R: LG 
askavé šero vám přikryje tvář s gr
Ami 
imasou hrůzy,

rC 
uka, jež před chvílí hl
G 
adila ramena, zk
Ami 
ameněla,

nG 
a nic je pero a k ničemu snář, z
Ami 
emřely Múzy,

tG 
o, že se nestřílí, smrt jenom znamená pr
Ami 
o anděla.

2. Písnička dozněla, bytem je šatlava,
před vraty kostela uvidíš Václava,
drží se klepadla, hrobař si ruce mne,
odhoďte zrcadla, není to dojemné,
odhoďte zrcadla, není to dojemné,
není to dojemné.

3. Cromwell má namále, Hus čeká na kata,
Smrtka má korále, korále ze zlata,
kříž staví Kristovi, Spartakus bez meče,
ranami nachoví, dívej se, člověče,
dívej se, člověče, dívej se, člověče!

R: 

4. Johanku stříhají, ruka je zemdlená,
pacholci říhají, ocel je kalená,
pan Lincoln v divadle dívá se na scénu,
Smrt sedí v propadle oděna v saténu,
Smrt sedí v propadle oděna v saténu,
oděna v saténu.

5. Jesenin opilý chystá si oprátku,
Puškin si zastřílí, Tyl píše pohádku,
vidíš Fra Filippa, krev plivá do barvy,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Gerarda Phillipa Smrtka si obarví,
Smrtka si obarví.

R: 

6. Kennedy ve voze proklíná raracha,
pohřebním na voze uvidíš Palacha …
79

: Maškary


E:|--7-5-2---0-|
B:|--------3---|

D Emi D Emi D 

1. Ven z šEmi 
edivých baráků v
D 
ylezly m
Emi 
aškary

v lD 
edovém jitru, v den p
Emi 
o soudné noci,

pět slaměných širáků, pět lahví Campari
a nenávist v nitru co odznaky moci.
Jdou cvičení slD 
oni a cv
Emi 
ičení p
D 
ávi,

pár cvEmi 
ičených k
D 
oní a cv
Emi 
ičené kr
D 
ávy,

jdou cvEmi 
ičení šv
D 
ábi a cv
Emi 
ičené ž
D 
áby,

jdou cvEmi 
ičení mr
D 
oži, a z
G 
a nimi s n
Ami 
oži

jdH7 
ou cvičení l
Emi 
idé.

Emi D Dsus4 D Emi D Dsus4 D 

2. Mráz dohnal je k poklusu, plameny šlehají
modře a zlatě jak žíravé růže,
a na půlce globusu maškary čekají
v přepestrém šatě a s bičíky z kůže.
A cvičené krysy a volavčí pera
a tak jako kdysi a tak jako včera,
i dnešní den znova vždy bojí se slova
a s dětskými vlčky zas točí se mlčky
i cvičení lidé.
Emi D Dsus4 D Emi D Dsus4 D 

3. A maškary kynou vstříc divnému sněmu,
zní do ticha hlasy, jež slyšet je všude,
až soudné dny minou, že konec je všemu,
jen na věčné časy že masopust bude.
Jdou cvičení sloni a cvičení pávi,
pár cvičených koní a cvičené krávy,
jdou cvičení švábi a cvičené žáby,
jdou cvičení mroži, a za nimi s noži
H 
d
H7 
ál 
Emi 
 
D 
 
Dsus4 
 
D 
jdou cvičení 
Emi 
lidé …
80

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a št
D 
ěrk a 
Ami 
udusaná hl
Emi 
ína

a šedé šmAmi 
ouhy kr
D 
eslí do vlas
G 
ů

[: a z hvězdných drAmi 
ah má šp
D 
erk, co k
G 
amením se sp
H7 
íná,

Emi 
a pírka t
D 
ouhy z křídel Pegas
Emi 
ů. :]
D Emi D 
 


2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,

pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly

tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,

sEmi 
eržante! Mávnou, 
D 
a budem zasvěceni!

MEmi 
orituri te salutant, morituri te salut
D 
ant
Emi 
!
D Emi H7 
 


3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
81

: Nevidomá dívka

Intro: D Emi D Emi 

1. D 
V záhradě 
Emi 
za cihlovou 
D 
zídkou
Emi 
 

D 
popsanou v 
Emi 
slavných 
D 
výročích
Emi 
 

D 
Sedáva na 
Emi 
podzim 
F# 
na trávě před 
Hmi 
besídkou

G 
Děvčátko s 
A 
páskou na 
F# 
očích


2. Pohádku o mluvícím ptáku
Nechá si přečíst z notesu
Pak pošle polibek po chmýří na bodláku
Na vymyšlenou adresu

R: Prosím Vás Hmi 
nechte ji, ach 
Emi 
nechte ji,

Hmi 
tu nevidomou 
A7 
dívku

Emi 
prosím Vás 
A 
nechte ji si 
F# 
hrát,

Emi 
vždyť možná hraje si, 
Hmi 
na slunce s nebesy,

G 
jež nikdy neuvidí 
A 
ač ji bude 
F# 
hřát.
D Emi F# F# 
 


3. Pohádku o mluvícím ptáku,
o třech zlatých jabloních,
a taky o lásce již v černých květech máku,
přivezou jezdci na koních.
4. Pohádku o kouzelném slůvku
jež vzbudí všechny zakleté,
pohádku o duze jež spává na ostrůvku,
na kterém poklad najdete.

R: 

5. V záhradě za cihlovou zídkou
popsanou v slavných výročích
Sedáva na podzim na trávě před besídkou
Děvčátko s páskou na očích

6. Rukama dotýká se květů,
a neruší ji motýli,
jen trochu hraje si s řetízkem amuletu,
jen na chvíli, jen na chvíli.

R: 
82

: Píseň Neznámého vojína

Rec: Zpráva z tisku:
"Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína."
A co na to Neznámý vojín?

1. Ami 
čele klaka, pak ctnostné rodiny a náruč chryzan
E7 
tém,

černá saka a žena hrdiny pod paží s amanAmi 
tem,
E7 
 

Ami 
kytky v dlaních a pásky smuteční civí tu před bra
E7 
nou,

ulpěl na nich pach síně taneční s bolestí sehraAmi 
nou.

Co tady F 
čumíte? Vlezte mi 
G 
někam!

Copak si Ami 
myslíte, že na to 
G 
čekám?

Co tady Ami 
civíte? Táhněte 
G7 
domů!

Ami 
Pomníky stavíte, 
F 
prosím vás, 
E7 
komu?
Ami E 
 


2. Jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet,
je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet,
pak se zvednou a hraje muzika písničku mizernou,
ještě jednou se trapně polyká nad hrobem s lucernou.
Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

3. Nejlíp je mi, když kočky na hrobě v noci se mrouskají,
ježto s těmi, co střílej' po sobě vůbec nic nemají,
mňoukaj' tence a nikdy neprosí, neslouží hrdinům,
žádné věnce pak na hrob nenosí Neznámým vojínům.
Kolik vám platějí za tenhle nápad?
Táhněte raději s děvkama chrápat!
Co mi to řAmi 
íkáte? Že šel bych z
G 
as? R
G7 
ád?

Ami 
Odpověď čekáte? N
F 
asrat, jo, n
E 
asrat!
Ami Ami6 
 
83

: Plaváček

1. Ami 
Tiché listy lísek, t
G 
řetí kniha 
Ami 
běd,

jako v zubech pC 
ísek skř
G 
ípou slova v
Ami 
ět,

šarlat vlčích mF 
áků v n
G 
ěmém osen
Ami 
í,

ztichly hlasy ptF 
áků v mlčen
Ami 
í.


2. Světle bledým nebem svítí větve bříz,
pole voní chlebem z jedovatých hlíz,
ticho s hlavou vlčí v době po moru,
lidé, kteří mlčí v hovoru.

®: Vodní třF 
íšť břehy tř
G 
ísní

kde se prC 
oud řeky kr
Ami 
outí,

matka lF 
oučí se písní

s princem v kAmi 
ošíku z proutí,

tichý plF 
áč skryje houští,

košík prG 
oudem když pouští,

snad pak nAmi 
ad hrází bobří

najdou G 
rybáři dobří

mE 
alého kr
Ami 
ále,
F 
 m
E 
alého kr
Ami 
ále.
E 
 
3. S přeslazenou slinou v koutku rybích úst
tiše léta plynou, slyšíš trávu růst,
zrazeni se krčí v hrubém oděvu,
lidé, kteří mlčí ve zpěvu.

4. Řeky plné vorů, místo vody kal,
z šumějících borů mrtvé vrchy skal,
a jen šepot syčí křídlem kačením
v zemi, která křičí mlčením.

®: Spěje proud dlouhou poutí
moři vstříc krajem mírným,
nese tmou loďku z proutí
k hladinám nedozírným,
k hřbetům vln s bílou krajkou,
k fregatám s carskou vlajkou,
a pak pod přídí ostrou
zmizí koš s bílou kostrou
malého krále, malého krále …

84

: Salome

1. Ami 
Něžná i proradná, 
C 
krutá i bezradná,

G 
plamen i červánek, ďábel i beránek,

E 
cukr i sůl,

Ami 
u vůně hřebíčku, 
C 
u rytmu střevíčků

G 
císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil 
E 
království půl.


R: Ami 
Salo
E 
me, 
Ami 
noc už je na sklonku,

C 
Salome, podobnas' úponku,

G 
podobna kytaře pro svého vladaře,

E 
Salome, tančíš.


R: Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la laAmi C F E Ami C E 


2. Noci už ubývá, císař se usmívá,
pokojně mohu žít, všeho lze použít
pro dobrý stát,
možná ho napadlo prastaré říkadlo:
dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse
nemá se štkát.
R: Salome, netanči, nechceš-li,
Salome, hosté už odešli,
jenom roj komárů dopíjí z pohárů
krůpěje vína.

R: Salome, trochu jsi pobledla,
Salome, v koutku jsi usedla,
víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,
Salome! Pláčeš …? Ami 
La la 
E 
la
Ami C G E Ami 
85

: Srdce a kříž

1. Cmi 
Kotvu mi dala 
G7 
a srdce a 
Cmi 
kříž, 

Bb7 
že prý mě ochrání, 
Fmi 
až budu v 
G7 
poli, 

Cmi 
pak se mi 
Bb7 
vzdala a 
Fmi 
noc byla 
G7 
skrýš, 

Cmi 
polštářem 
Bb7 
svítání, 
Fmi 
peřinou 
G7 
stvoly. 


R: Cmi 
Nad horizontem dva paprsky slunce až 
Bb7 
zaplanou, 

Fmi 
na krku srdce a nad sebou kříž budu 
G7 
mít, 

potom Cmi 
neplač, Kami
Bb7 
lo, potom 
Cmi 
neplač, Kami
Fmi 
lo, 

Cmi 
najdi si někoho, 
G7 
kdo tě snad nežli já 
Cmi 
víc 
G7 
bude 
Cmi 
chtít.
Fmi Cmi G7 
  


2. Viděl jsem rybáře, nad člunem stál 
za bouře na moři, kotva šla ke dnu, 
z řetízku zpod tváře kotvu jsem sňal, 
svět se snad nezboří, vždyť měl jen jednu. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

3. Výložky zlatil jen zvířený prach, 
písek byl cínový, než jsme ho přešli, 
křížek jsem ztratil a s ním i svůj strach, 
nedal bych za nový zlámanou grešli. 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou…

4. Zvedl jsem zraky a tiše se smál, 
záblesk vtom zasvítil, v prsou mě píchlo, 
tam, kde jsou mraky, můj anděl mě zval, 
bolest jsem necítil, pak všechno ztichlo … 

R: Nad horizontem dva paprsky slunce až zaplanou… 
86

: Stín Topolů

1. Ami 
Tvář
Emi 
 leh
... 
ce 
Ami 
chl
Emi 
adí 
Ami 
stín 
Emi 
topo
Ami 
lů,

bAmi 
ílé d
G 
ámy z v
Ami 
ýklad
G 
ů

vhAmi 
áněj
G 
í mi st
Ami 
ále p
G 
od obočí pl
Ami 
áč.


2. Trochu mi tu vadí smích gigolů,
zámky na sto západů
říkají, že smím jen u tvých dveří spát.

®: ZG 
ápraží st
Ami 
udí, pl
G 
ášť nestač
Ami 
í,

rG 
áno tě vzb
Ami 
udí z
G 
ášť pavlač
E 
í.


3. Venku už tě čeká houf ctitelů,
křídou bílím nároží,
ač jsem blázen, přesto budu tě mít rád …
87

: Ve jménu Humanity! (Varhany v Oliwie)

1. VAmi 
arhany v Oliwie p
E 
ozbyly zv
Ami 
uku,

je mC 
lha a ticho a n
G 
evidíš bř
E 
eh,

a nAmi 
amísto mozku, jenž v
G 
edl by r
E 
uku,

jen pAmi 
istole píší po š
E 
edivých zdech

ve jménu HAmi 
umanity!
F 
 
E 
 

2. Být vděčný té ruce, co zbytky ti hází,
když není co jíst a je vánoční čas,
být němý, jak ryba, jež na stole schází,
když na dlažbě pásy ti rozdrtí vaz
ve jménu Humanity!
*: VC 
e stáji v seně ti v
G 
ykážou byt,

tAmi 
o abys denně se př
E 
iblížil Kristu,

a přC 
irazí k ceně i sl
G 
ovíčko "lid",

a přAmi 
irazí k ceně i s
G 
ádrovou bystu,

i slAmi 
ova, jež slýcháš, i vzd
G 
uch, který dýcháš,

tvou rAmi 
adost, i s
G 
lzy, i hl
E 
ad.

3. Od varhan v Oliwie ticho se dívá,
už pastýři Ježíše přivítali,
koledy hladem ti žaludek zpívá
a v refrénu zahrají samopaly
/: ve jménu Humanity! :/
88

: Veličenstvo Kat

1. Dmi 
ponurém osvětlení 
C 
gotického 
Dmi 
sálu

F 
kupčíci vyděšení 
Gmi 
hledí do mi
A 
sálů
Dmi 
 

a houfec Bb 
mordýřů si 
C 
žádá požeh
Dmi 
C 
ní,

Gmi 
vždyť první z 
Dmi 
rytířů je 
A7 
Veličenstvo 
Dmi 
Kat.

Gmi 
vždyť první z 
Dmi 
rytířů je 
A7 
Veličenstvo 
Dmi 
Kat.


2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF 
a korouhvi st
C 
átu j
Bb 
e emblém s g
C 
ilotinou,

F 
ostnatýho dr
C 
átu p
Bb 
áchne to shn
C7 
ilotinou,

v krGmi 
aji hnízdí hejno krkav
Dmi 
čí, 
Gmi 
lidu vládne mistr popravč
A7 
í.


3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]
89

: Zkouška dospělosti

1. V nAmi 
edělním oblečení n
F 
astoupíš před komisi,

stG 
udené vysvědčení v
E 
ezme, co bylo kdysi.

2. V portmonce umístěnka, slavnostní učitelé
a lež - co první směnka úvěru pro dospělé.
R1: C 
Opilí od radosti s
G 
i sami trochu lžeme,

žF 
e zkouškou dospělosti 
E 
opravdu dospějeme.

R2: Tak tanči, lásko sladká, protanči večer celý:
ten bál je křižovatka: dospělí - nedospělí.
3. Na klopě vlají stužky, z orchestru znějí bicí,
dozrál čas pro častušky a vstupu do milicí.
4. Dozrál čas dilematu:"Být pro anebo proti?"
Pak čekat na výplatu jak jiní patrioti.
R1: 
R2: 
5. Dostaneš místo lásky od těch, co všechno vědí,
trojhlavé neotázky, čtyřhlavé odpovědi.
R3: Šumivé víno pění a dívky oblékly si
namísto dětských snění dospělé kompromisy.
R2: 
R1: 
90

: Akordy

1. NE 
ejkrásnější akord bude 
Amaj7 
A-maj,

E 
prstíky se při něm nepol
C 
ámaj.

A 
Pomohl mi 
H7 
k pěkné holce  
G#mi 
s absolutním sl
C#mi 
uchem,

A 
každý večer 
C 
naplníme b
E 
alón horkým vzd
Amaj7 
uchem.

2. V stratosféře hrajeme si A-maj,
i když se nám naši známí chlámaj.
Potom, když jsme samým štěstím opilí až namol,
stačí místo A-maj jenom zahrát třeba A-moll.
3. A-moll všechny city rázem schladí,
dopadneme na zem na pozadí.
Sedneme si do trávy a budem koukat vzhůru,
dokud nás čas nenaladí aspoň do A-duru.
R: A 
Od A-dur je jenom kousek 
Amaj7 
k A-maj,

F#mi 
proto všem těm, co se v lásce sklamaj:

A 
vyždímejte 
H7 
kapesníky 
G#mi 
a nebuďte sm
C#mi 
utní,

A 
každá holka 
C 
pro někoho m
E 
á sluch absol
Amaj7 
utní.

4. V každém akord zní, aniž to tuší,
zkusme tedy nebýt k sobě hluší.
Celej svět je jeden velkej koncert lidských duší,
jenže jako A-maj nic tak srdce nerozbuší.

.
E 
Pro ty, co to A-maj v lásce n
Amaj 
emaj,

E 
moh bych zkusit zahrát třeba 
Cmaj 
C-maj.
91

: Brej den

capo1. 
1. Brej dCmaj7 
en, pane s
Fmaj7 
limáku,

brej dCmaj7 
en, jakpak 
F 
se vám klouže
G 
 po slině?

Já vCmaj7 
ím, máte mě 
Fmaj7 
na háku,

ale jG 
á vás zcela 
G7 
chápu, tak to nesu hrdinn
C 
ě.

2. Brej den, paní žížalo,
brej den, tak co, půjdeme dnes na ryby?
Já vím, vás to dožralo,
ale já vás do tý piksle nedal, já mám alibi.
3. Brej den, paní slonice,
brej den, můžu vám vzít míru na župan?
Já vím, v Černé kronice
budou zítra psát, že jsem byl k smrti udupán.
4. Brej den, paní správcová,
brej den, pomůžu vám s prádlem na půdu,
brej den, proč jste taková?
Tam, kam mě teď posíláte, tam já nepudu.
Brej den …
92

: Černá díra

1. G 
Mívali jsme 
D 
dědečka, 
C 
starého už 
G 
pána,

stalo se to v D 
červenci 
C 
jednou časně 
D 
zrá
G 
na,

Emi 
šel do sklepa 
C 
pro vidle, 
A 
aby seno 
D 
sklízel,

G 
už se ale 
D 
nevrátil, 
C 
prostě někam 
D 
zmi
G 
zel.


2. Máme doma ve sklepě malou černou díru,
na co přijde, sežere, v ničem nezná míru,
nechoď, babi, pro uhlí, sežere i tebe,
už tě nikdy nenajdou příslušníci VB.

3. Přišli vědci zdaleka, přišli vědci zblízka,
babička je nervózní a nás, děti, tříská,
sama musí poklízet, běhat kolem plotny,
a děda je ve sklepě nekonečně hmotný.

4. Hele, babi, nezoufej, moje žena vaří
a jídlo se jí většinou nikdy nepodaří,
půjdu díru nakrmit zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhne, i našeho děda.

5. Tak jsem díru nakrmil zbytky od oběda,
díra všechno vyvrhla, i našeho děda,
potom jsem ji rozkrájel motorovou pilou,
opět člověk zvítězil nad neznámou silou.

6. A 
Dědeček se 
E 
raduje, 
D 
že je zase v 
A 
penzi,

teď je naše E 
písnička 
D 
zralá pro re
E 
cen
A 
zi.
93

: Kluziště

1. C 
Strejče
Emi7/H 
k kovář
Ami7 
 chytil
C/G 
 klešt
Fmaj7 
ě, uštíp' 
C 
z noč
Fmaj7 
ní obl
G 
ohy 

jC 
ednu m
Emi7/H 
alou ka
Ami7 
pku d
C/G 
eště, t
Fmaj7 
a mu sp
C 
adla p
Fmaj7 
od noh
G 
y, 

nC 
ejdřív 
Emi7/H 
ale chy
Ami7 
til sl
C/G 
inu, t
Fmaj7 
ak šáh' k
C 
amsi pr
Fmaj7 
o pivo
G 

pC 
ak přit
Emi7/H 
áhl kov
Ami7 
adlin
C/G 
u a 
Fmaj7 
obrovs
C 
ký klad
Fmaj7 
ivo.  
G 
 


Ref: Zatím C 
tři bílé 
Emi7/H 
vrány 
Ami7 
pěkně za se
C/G 
bou 

kolem Fmaj7 
jdou, někam 
C 
jdou, do ryt
D7 
mu se kýva
G 
jí, 

tyhle C 
tři bílé 
Emi7/H 
vrány 
Ami7 
pěkně za se
C/G 
bou 

kolemFmaj7 
 jdou, někam
C 
 jdou, ned
Fmaj7 
ojdou, nedo
C 
jdou. 


2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem, 
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem, 
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi 
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami. 

Ref: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou…

3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře, 
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře, 
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází, 
do kalhot si čistí ruce umazané od sazí. 

Outro: Zatím tři bílé vrány…
94

: Morseovka

1. E 
Pámbů 
F#7 
mi dal 
H 
dárek, 
A 
Tu nejhezčí z 
H 
Klár
E 
ek. 

A 
Kvůli jejím očím 
C#mi 
kočár s panem kočím 

A 
předěláme 
H 
na ko
E 
čárek. 


R: C#mi 
Na nebi se 
G#mi 
pasou 
C#mi 
ovce… 

C#mi 
Co znamená 
H 
v morse
E 
ovce 
A 
čárka tečka 
G#mi 
čárka? 

A 
Tak začíná, 
A/G# 
tak začíná, 
A/F# 
tak začíná Kl
H 
ár
E 
ka. 


2. Pámbů dělá zmatky. Náruč paní Katky 
způsobila to že volám Pane Bože, 
vem si svoji Kláru zpátky. 

R: Noční šelma láká lovce… 
Co znamená v morseovce čárka tečka čárka. 
Tak začíná, tak začíná, tak začíná Katka. 

3. Co mi zbejvá k stáru? Noční můry v denním báru. 
Duševně jsem chorým pro lásku a pro rým. 
Pane Bože, vrať mi Kláru. 

R: Na nebi se pasou ovce… 
95

: Nagasaki Hirošima

1. C 
Tramvají 
G 
dvojkou 
F 
jezdíval 
G 
jsem do Žide
C 
nic,
G 
 
F 
 
G 
 

C 
tak velký 
G 
lásky 
F 
většinou 
G 
nezbyde 
Ami 
nic,

F 
takový 
C 
lásky 
F 
jsou kruhy 
C 
pod oči
G 
ma

a dvě C 
spálený 
G 
srdce - 
F 
Nagasaki, 
G 
Hiroši
C 
ma. 
G 
 
F 
 
G 
 


2. Jsou jistý věci, co bych tesal do kamene,
tam, kde je láska, tam je všechno dovolené,
a tam, kde není, tam mě to nezajímá,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

3. Já nejsem svatej, ani ty nejsi svatá,
ale jablka z ráje bejvala jedovatá,
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic,
z tak velký lásky většinou nezbyde nic,
Z takový lásky jsou kruhy pod očima
/:a dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima:/ - 3X
96

: Nosorožec

1. Ami 
ivedl jsem domů Božce n
Dmi 
ádhernýho n
Ami 
osorožce,

Dmi 
originál tl
Ami 
ustokožce, k
D#dim 
oupil jsem ho v h
E7 
ospodě.

ZAmi 
a dva rumy a dvě vodky př
Dmi 
ipadal mi v
Ami 
elmi krotký,

pDmi 
ošlapal mi p
Ami 
olobotky, 
E7 
ale jinak v p
Ami 
ohodě.

VznDmi 
ikly menší p
Ami 
otíže př
E7 
i nástupu d
Ami 
o zdviže,

Dmi 
i výstupu z
Ami 
e zdviže 
D#dim 
už nám to šlo l
E7 
ehce.

VznAmi 
ikly větší potíže, kd
Dmi 
yž Božena v n
Ami 
egližé,

kdDmi 
yž Božena v n
Ami 
egližé řv
D#dim(E7) 
ala, že ho n
E7(Ami) 
echce.


2. Marně jsem se snažil Božce vnutit toho tlustokožce,
originál nosorožce, co nevidíš v obchodech.
Řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla: padej, sbohem,
zabouchla nám před nosorohem, tak tu sedím na schodech.
Co nevidím - souseda, jak táhne domů medvěda,
originál medvěda, tuším značky grizzly.
Už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje
a zamčela a trucuje, tak si to taky slízli.

3. TAmi 
ak tu sedím se sousedem, s n
Dmi 
osorožcem 
Ami 
a s medvědem,

nDmi 
adáváme j
Ami 
ako jeden n
E7 
a ty naše sl
Ami 
epice.
97

: Pohádka

Rec.: Takhle nějak to bylo:
jedlo se, zpívalo, pilo.
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím.

Drak hlídal u dveří sálu,
na krku pletenou šálu,
Dědové Vševědi okolo Popelky
žvatlavě slibují šaty a kabelky,

Každý si odnáší kousíček úsměvu,
dešťový mraky se chystaly ke zpěvu,
hosté se sjíždějí k veliké veselce,
paprsky luceren metají kozelce

a stíny ořechů orvaných dohola
pletou se letícím kočárům pod kola,
Šmudla si přivezl v odřeným wartburgu
kámošku z dětství, prej nějakou Sněhurku.

Vrátný se zohýbá pro tučné spropitné
a kdo mu proklouzne, tak toho nechytne,
kouzelník za dvacku vykouzlí pět bonů
a vítr na věži opřel se do zvonů.

Honzové, princové, víly i sudičky
chopí se poháru, nože a vidličky
"Na zdraví nevěsty, na zdraví ženicha!",
dvě sousta do kapsy a jednou do břicha,
Náhle se za oknem objevil skřítek,
rozhrnul oponu z máminejch kytek,
pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval:

R: G 
Dej mi ruku 
D 
svou, studenou 
Emi 
od okenních 
Hmi/D 
skel,

všichni tě C 
mezi sebe 
Hmi/D 
zvou

C 
já jsem 
D 
tu proto, 
G 
abys šel
Emi Hmi/D C G D 
.


Rec: Takhle nějak to bylo
jedlo se zpívalo pilo
Princezna zářila štěstím
v hotelu nad náměstím

Na plný obrátky letíme světem
všechny ty pohádky patřily dětem
Píšeš mi z ciziny zoufalý dopisy
koukám se z okna a vzpomínám na kdysi

Jak se mi za oknem objevil skřítek
rozhrnul oponu z máminejch kytek
Pěkně se usmál a pěkně se podíval
a pak mi potichu do ucha zazpíval 

R: Dej mi ruku svou… (2×)
98

: Ráda se miluje II

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, r
G 
áda j
C 
í, r
F 
áda si j
Emi7 
enom tak zp
Ami 
ívá,

vrabci se na plotě hG 
ádaj
C 
í, k
F 
olik že č
Emi7 
asu jí zb
Ami 
ývá.


1. NFmaj7 
ež vítr dostrká k 
Cmaj7 
útesu t
Fmaj7 
u její legrační b
Cmaj7 
árk
E 
u

a PAmi 
ámbu si ve svým n
G 
otes
C 
F 
udělá j
Emi7 
en další č
Ami 
árku.


R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
99

: Trubadůrská

(CAPO III)
1. Ami 
Od hradu 
Emi 
ke hradu 
Ami 
putujem,

zpC 
íváme 
G 
a holky m
E 
uchlujem.

/: DřAmi 
ív jinam n
Fmaj7 
ejedem,

dAmi 
okud tu p
Emi 
oslední n
Ami 
esvedem. :/


2. Kytary nikdy nám neladí,
naše písně spíš kopnou než pohladí,
/: nakopnou zadnice
ctihodných měšťanů z radnice. :/

Ref: G 
Hop hej, je 
C 
veselo,

pan knFmaj7 
íže pozval k
G 
ejklíře,

hop hej, je vC 
eselo,

dnes vFmaj7 
ítaní 
Emi 
jsme h
Ami 
osti.

HG 
op hej, je v
C 
eselo,

ač nFmaj7 
edali nám tal
G 
íře,

hop hej, je vC 
eselo,

pod stFmaj7 
ůl nám h
Emi 
ážou k
Ami 
osti.
3. Nemáme způsoby knížecí,
nikdy jsme nejedli telecí,
/: spáváme na seně,
proto vidíme život tak zkresleně. :/

4. A doufáme, že lidi pochopí,
že pletou si na sebe konopí,
/: že hnijou zaživa,
když brečí v hospodě u piva. :/
R: 

5. Ale jako bys lil vodu přes cedník,
je z tebe nakonec mučedník,
/: čekaj' tě ovace
a potom veřejná kremace. :/

6. Rozdělaj' pod náma ohýnky
a jsou z toho lidové dožínky.
Kdo to je tam u kůlu,
ale příliš si otvíral papulu.
Kdo to je tam u kůlu,
borec, za nás si otvíral papulu.
R: 
7.=1. 
8. To radši zaživa do hrobu,
než pověsit kytaru na skobu
a v hospodě znuděně čekat … 
100

: V bufetu

1. JC 
en nechte trpaslíka 
G/H 
Ondřeje,

jAmi 
en ať si dá, co hrdlo r
Emi 
áčí,

Ami 
ať se, ch
F 
udák malej, t
C 
aky j
Emi7 
ednou p
A7 
oměje,

D7 
echno platím, a tak: 
G 
o co vlastně kráčí.

2. Jídlo je nejlepší lék na lásku,
v tomhletom mám už trochu školu,
když jsem ho našel, jeho život visel na vlásku,
vrhnul se v zoufalosti ze psacího stolu.
R: SF 
rdce má r
G 
ozervané n
C 
a hadr
Ami 
y

prDmi 
o jednu t
E 
rpaslici z
Ami 
e sádry,

bG#7 
yla tak krásná, až se v
C 
ěřit nechtěl
A7 
o,

jD7 
ako by ji uplácal sám M
G 
ichelangelo,

nF 
osil jí r
G 
ybízové k
C 
orálk
Ami 
y,

kDmi 
oukala n
E 
epřítomně d
Ami 
o dálky,

tG#7 
ak velkou láskou ji, ch
C 
udák, zahrn
A7 
ul,

žD7 
e by se i kámen n
G 
ad ním ustrnul,

ale sádra nC 
e.

3. Tak, prosím, nechte toho Ondřeje,
jen ať si dá, co hrdlo ráčí,
když už mu osud v lásce zrovna dvakrát nepřeje,
všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí.
4. Ať jsme velký nebo maličký,
na jedný lodi všichni plujem,
koukejte, jak mu jedou laskonky a chlebíčky,
než končit s životem, je lepší dostat průjem.
R: 
101

: Vosa

1. PlG 
avala vosa v k
D 
ofol
G 
e, zoufale křičela, j
C 
ak vosy kř
D 
ičí,

plG 
avala vosa v k
D 
ofol
G 
e, kofola stála n
D 
a stol
G 
e,

kofola stála nD 
a stol
G 
e, potichu syčela, n
C 
ebyla n
D 
ičí,

kG 
ofola stála n
D 
a stol
G 
e, plavala vosa v k
D 
ofol
G 
e.

2. Ten, kdo tu vosu vylije, jen co si ta vosa osuší šosy,
ten, kdo tu vylije, ten si to od ní vypije,
ten si to od ní vypije, za všechny kofoly, za všechny vosy,
ten, kdo tu vosu vylije, ten si od ní vypije.
3. Koho už vosy bodnuly, ten už ví svoje a tihleti vědí,
že koho už vosy bodnuly, ten začíná znova a od nuly,
stále a znova a od nuly, chvíli to bolí a pak už jen svědí,
koho už vosy bodnuly, stále a znova a od nuly.
*: Plavala vosa v kofole …
102

: Vstávej holka

(CAPO II)
1. VstG 
ávej, holka, b
Ami7 
ude r
Hmi7 
áno

kAmi7 
alný jako M
D 
etuj
G 
e.

Zahraju ti na piáno,
jen co zjistím, kde tu je.
JEmi 
edno stojí t
Ami 
amhle v k
Emi 
outě
Ami 
 

bD7 
ez pedálů, b
A7 
ez kláv
D7 
es.

V tG 
omhle jednou p
Ami7 
ovezo
Hmi7 
u tě

fAmi7 
unebráci př
D 
es náv
G 
es.


2. Báby budou mlíti pantem,
chlapi bručet pod kníry:
"Tahala se s muzikantem,
proto tyhle manýry."
Housle budou svými trylky
opěvovat tichounce,
všechny tyhle horký chvilky
ve studený garsónce.
3. Pak na dráty telefonní
jako noty na linky
sednou hvězdy, které voní
jak rumový pralinky.
Z nich ti potom loutna s flétnou
naposledy zahraje,
že se naše duše střetnou
hned za bránou do ráje.

4. Vstávej, holka, bude ráno
kalný jako Metuje.
Zahraju ti na piáno,
jen co zjistím, kde tu je.
Dopij tenhle zbytek rumu,
ať je zase veselo,
jsme tu spolu z nerozumu,
tak co by nás mrzelo.
103

: Čtyři malý plyšáci

1. Ami 
Čtyři malý 
E 
plyšáci u 
Ami 
báru se
E 
 bratří, 

C 
pijí, pijí 
G 
na účet 
Ami 
dětí, kterým 
E 
patří.  


Ref: 
[: LiAmi 
monádu, ci
E 
tronádu, co
Ami 
lu, fantu, čo
E 
koládu, 

C 
minerálku, p
G 
ívečko, k
Ami 
ávičku a v
E 
ínečko :]  

Jen si dejte co chcete, ještě jednAmi 
ou r
E 
ep
Ami 
ete. 


2. Dmi 
Čtyři malý 
A 
plyšáci u
Dmi 
 baru se 
A 
bratří, 

F 
pijí, pijí 
C 
na účet, 
Dmi 
dětí kterým 
A 
patří.  


Ref: 
Ref: 
104

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol 
C 
hospodských 
Dmi 
zdí,

F 
přisedl k nám a 
C 
lokálem 
F 
zní

Gmi 
pozdrav jak svaté 
Dmi 
přikázá
C 
ní:

Dmi 
omnia 
C 
vincit 
Dmi 
Amor.


2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, 
C 
nesleví 
Dmi 
nic,

štěstí v F 
lásce 
C 
znamená 
F 
víc,

všechny Gmi 
pány 
F 
ať vezme 
C 
ďas!
A7 
 

Dmi 
Omnia 
C 
vincit 
Dmi 
Amor.


3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
105

: Pirátská

capo1. 
1. Emi 
Zkřížené hnáty, pozor na piráty,

korzár ten má pěkně slanou vlast,
Ami 
útesy, hloubky, pár 
Emi 
pokladů a chlast,

H7 
plujme potápět a 
Emi 
krást.


2. K ostrovu ďábla zamíříme přídí,
kdo nás spatří, toho zamrazí,
velrybí smích, jen ten nás provází,
mrtvým, těm nic neschází.

Ref. Ami 
Dlouhej John, ten se vzpíná, 
Emi 
ráhna zacvičí,

jen Ami 
kosatka, ta nás vezme 
H7 
do náručí.

Emi 
Zkřížené hnáty, černá plachta hrůzy,

Ami 
každé ráno řvem johoho,
Emi 
 

H7 
noci hrajeme si 
Emi 
na medůzy,

H7 
co je komu do to
Emi 
ho.


Mezihr. Ami 
Hmm…
Emi 
 
Ami 
 
H 
 

Emi 
Hmm…(Áaaá…)
Ami 
 
Emi 
 
H7 
 

|H7 H(půl taktu)|
Emi H7 Emi 
3. Delfíní ploutve pozorujem zblízka,
delfínům je fuk, co my jsme zač,
křik, vlny, pláč, občas i ten pirát rváč,
stýská si a neví nač.

4. Už je to dávno, zrezivěla kotva,
co je přístav, neví nikdo z nás.
Zub hlodá kaz, v moři utápíme čas,
zbývá jen plout na doraz.

Ref. Ami 
Pustej Jack, těžce chápe, 
Emi 
u kormidla spí,

Ami 
moře, to modře chrápe, 
H 
ví… (hasíjó)

Emi 
Zkřížené hnáty kapitána Flinta

Ami 
to se žádnej kluk nevrá
Emi 
tí,

H 
tahle píseň, to 
Emi 
námořní je finta, 
|Emi (půl taktu)|
H7 
tak se množí pirá
Emi 
ti, johoho.
106

: Pohár a kalich

1. Emi 
Zvedněte poháry 
D 
pánové už jen 
G 
poslední 
D 
přípitek 
Emi 
zbývá

Emi 
pohleďte nad polem 
D 
špitálským 
G 
vrcholek 
D 
roubení 
G 
skrývá

[: za chvíli D 
zbyde tam popel a 
Emi 
tráva nás čeká 
D 
vítězství bohatství 
Emi 
sláva :]


2. Emi 
Ryšavý panovník 
D 
jen se smál 
G 
sruby prý 
D 
dobře se 
Emi 
boří

Emi 
palcem k zemi 
D 
ukázal 
G 
ať další 
D 
hranice 
G 
hoří

ta malá D 
země už nemá co 
Emi 
získat teď bude 
D 
tancovat jak budu 
Emi 
pískat

ta malá D 
země už nemá co 
Emi 
získat teď budem 
D 
tancovat jak budem 
Emi 
pískat


Ref.: Ami 
Náhle se pozvedl 
D 
vítr a mocně 
G 
vál 
Ami 
od někud přinesl 
D 
nápěv sám si ho 
H7 
hrál


3. Zvedněte poháry pánové večer z kalichu budeme pít …
nad sruby korouhev zavlála to však neznačí že je tam sláva
všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává
ve znaku kalich v kalichu víra jen pravda vítězí v pravdě je síla

4. Modli se pracuj a poslouchej kázali po celá léta
mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména

5. Do ticha zazněla přísaha ani krok z tohoto místa
ze zbraní každý vyčkává dobře ví co se chystá
nad nimi stojí muž přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská

Ref.: Náhle se pozvedl vítr a mocně vál od někud přinesl nápěv sám si ho hrál

Ami 
Kdož jsú boží 
G 
bojovní
Emi 
ci a 
C 
zákona 
H7 
je
Emi 
ho

Emi 
prostež od bo
C 
ha pomoci a 
D 
úfajte v ně
G 
ho
107

: Tržiště

CAPO IV
1. Kupci prEmi 
odali p
D 
oslední zb
Emi 
oží, 

zamkli krG 
ámy a 
D 
odešli pr
G 
yč, 

dav nAmi 
aslouchal kázání z l
Emi 
óží 

o tom, jC 
ak chutná cukr a b
H7(D) 
ič. 


2. Každý stál a tiše se díval 
na ten vyprodej hanby a lží, 
někdo nadával a jiný zíval, 
kdekdo za rohem myslel si svý.

3. Stačí písknout, a poslušně skáčem, 
jenom čekáme, co bude dál, 
když nám nadrobí, radostí pláčem, 
žijem život jak maškarní bál. 

4. Stále umíme ohýbat záda, 
klečet před těmi, co všechno smí, 
člověk s člověkem o trůn se hádá, 
láska s pravdou jen pod mostem spí. 

5. Kupci prodali poslední zboží 
v tomhle tržišti slibů a lží, 
pak vstali a odešli z lóží, 
z tváří lH7 
idí se vytratil sm
Emi 
ích. 
108

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan 
D 
maršál sám,

C 
mládí je má 
H7 
síla, milá,

Emi 
víš, jak rád tě 
D 
mám, a až se vrátím,

C 
třináct růží 
H7 
na polštář ti 
Emi 
dám.


R: [: Už mi to i G 
táta říkal: 
D 
koukej žít,

Emi 
neštěstí i 
Hmi 
štěstí mít,

C 
chlap, a neznej 
G 
klid,

a tarokovou Ami 
třináctku,

tu H7 
musíš v kapse 
Emi 
mít. :]


2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
109

: Víno

R: Emi 
Víno teď 
D 
nalej nám, 
Emi 
ať si každej, 
C 
co chce, 
H7 
zpívá,

Emi 
vína 
D 
plnej džbán, dnes 
Emi 
do rána 
H7 
budeme 
Emi 
pít.

Emi 
Víno 
D 
nalej nám, 
Emi 
po boji jen 
C 
žízeň 
H7 
zbývá,

Em 
zítra 
C 
někdo z nás 
Emi 
třeba už 
H7 
nebude 
Emi D Emi H7 Emi 
žít. 


1. Emi 
Než přijde 
D 
den, každý 
C 
má 
H7 
času 
Emi 
dost,

zbývá jen D 
zapít žal, 
G 
klít 
D 
a mít z
G 
lost,

že zas je nás D 
čím dál míň, 
Emi 
víra je tu jen 
H7 
host,

Emi 
proč se 
D 
máme bít 
C 
druhejm 
H7 
pro ra
Emi 
dost.


R: Víno teď nalej nám …

2. Krátí se noc, v krčmě všem slábne hlas,
ráno zavelí a kdekdo zláme vaz,
[: už zní rozkaz, dál bít se můžem, třeba i krást,
ten, kdo přežije, tomu zbyde chlast. :]

R: Víno teď nalej nám …

R: F#mi 
Víno teď 
E 
nalej nám, 
F#mi 
ať si každej, 
D 
co chce, 
C#7 
zpívá,

F#mi 
vína 
E 
plnej džbán, dnes 
F#mi 
do rána 
C#7 
budeme 
F#mi 
pít.


R: A 
Zpívej až 
E 
do rána, 
F#mi 
není každá bitva 
D 
prohra
C#7 
ná,

F#mi 
dojde i 
E 
na pána, 
F#mi 
a pak si 
C#7 
budeme 
F#mi 
žít.


Na na na …

110

: Ztracená země

1. Bárka bEmi 
ílá se z
D 
a obzorem ztr
Emi 
ácí 

a já vD 
ím, že se jednou vrátí k n
Emi 
ám, 

míří tD 
am, kam odlétají pt
C 
áci, 

hledat prD 
avdu a v
Hmi 
ěřit legend
Emi 
ám. 


2. Pověstí stále víc ta země dává, 
sláva, mír, a lidé jsou si blíž, 
zmizel stát a oheň spálil práva, 
moře ví, kde hrdý člověk stál. 

R: ŽeEmi 
 marně hledáš, to se stá
D 
vá, 

život je bC 
oj, ty chtěj ho ž
Emi 
ít, 

kde vítr stopy zanechD 
ává, 

určí ti smC 
ěr, za kterým j
D 
ít, 

tak hledej dEmi 
ál ten kout
D 
, hledej d
Emi 
ál ten kout
D 

kde zůstal čC 
as navěky sp
Emi 
át. 
R: Nečekej dávné pousmání, 
mrtvý je stín, dnes slunce plá, 
zoufalé lidské naříkání 
v hlubině spí, země je zlá, 
tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, 
kde zůstal čas navěky spát. 

R: Až se ti zjeví ten kraj mýtů, 
pochopíš sám: je konec her, 
smích místo krve zazvoní tu, 
štěstí, co máš, dávej a ber, 
tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, 
kde zůstal čas navěky spát.
111

: Byl to Shane

1. Tam Ami 
někde v dálce oheň kvet', a 
G 
tak jsem k němu 
Ami 
jel, 

jen tak s chlapama G 
posedět jsem zro
F 
vna tenkrát ch
E 
těl, 

ten staF 
řík s tváří vr
G 
ásčitou 
F 
jak dubovej 
E 
kmen 

vyAmi 
právěl pověst letitou o stř
G 
elci jménem Sh
Ami 
ane. 


R: G 
Byl to Sh
Ami 
ane, 
G 
byl to Sh
Ami 
ane. 


2. Je v kraji klid, však bejval čas, kdy Reed tu s bandou vlád', 
všem při tom jménu běhal mráz a nikdo nemoh' spát, 
Reed zabíjel a všechno krad, všechno včetně žen, 
a strašlivě se začal smát, když slyšel jméno Shane. 

R: Byl to Shane…

3. Shane, to je zlý svědomí lumpů jako Reed, 
i když je člověk jako my, tak líp se umí bít, 
a pak nám pastor vyjevil, že měl dnes živej sen, 
a den nato se objevil střelec jménem Shane. 

R: Byl to Shane…

4. Měl tváře prachem šedivý a oči jako len, 
měl divný jméno mazlivý, on jmenoval se Shane, 
my všichni na něj koukali, co se bude dít, 
pak jména svý jsme říkali, a on dal koni pít. 

R: Byl to Shane…
5. Měl šaty z módy vyšlý snad, v tom se nevyznám, 
a unavenej na zem pad' k žlutejm diviznám, 
a pak se zdvih', řek': "Už jsem fit," jen trochu přitom zív', 
a řek' nám, že jde vyčistit ten Augiášův chlív. 

R: Byl to Shane…

6. A v saloonu tou dobou Reed se svojí bandou byl, 
ten Reed by jistě přestal pít, kdyby vytušil, 
že dostane ho pistolník s očima jako len, 
štíhlej jako řeholník, muž toho jména Shane. 

R: Byl to Shane…

7. Shane bouchačku si spustil níž, než do saloonu vlez', 
a my nad ním dělali kříž, vidím to jako dnes, 
a pak jsme jenom slyšeli šest poctivejch ran, 
a tím, že rány zazněly, zhas' celej Reedův klan. 

R: Byl to Shane…

8. Shane vyšel ven, měl pevnej krok a řek': "Je hotovo," 
však rudá krev mu barví bok, on měl v něm olovo, 
pak řek', že je čas odejít, v očích měl chladnej cejn, 
a v saloonu byl mrtvej klid, on jmenoval se Shane. 

R: Byl to Shane…

9. Ten večer rosou zastudil a na kůži sed' chlad, 
i já, ač jsem se nenudil, jsem řek', že půjdu spát, 
my dali jsme si po loku, už stařík spí svůj sen, 
jen já mám jizvu na boku a mý jméno je Shane. 

R: Byl to Shane… (2×)  
112

: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami 
Je půlnoc nádherná, 
G 
spí i lucerna,

F 
tys' mě opustil 
E 
ospalou,

tu v Ami 
hloubi zahrady 
G 
cítím úklady,

F 
píšťalou 
E 
někdo sem krá
Ami 
čí,

hráC 
 náramně 
G 
krásně a na mě

F 
tíha podivná 
E 
doléhá,

C 
hrá náramně, 
G 
zná mě, nezná mě,

F 
něha a 
E 
hudba až k plá
Ami 
či.


2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám "dal" a "má dáti".
113

: Buráky

1. G 
Když Sever válčí s Jihem a 
C 
zem jde do vál
G 
ky 

a v polích místo bavlny, teď A 
rostou bodlá
D 
ky. 

G 
A ve stínu u silnice vidíš 
C 
z Jihu vojá
G 
ky, 

jak se tu válej' v trávě a D 
louskaj' burá
G 
ky. 


Ref: G 
Hej hou, hej hou, nač 
C 
chodit do vál
G 
ky, 

je lepší doma sedět a A 
louskat burá
D 
ky. 

G 
Hej hou, hej hou, 
C 
nač chodit do vál
G 
ky, 

je lepší doma sedět a D 
louskat burá
G 
ky. 


2. Plukovník sedí v sedle, volá: "Yankeeové jdou!" 
Ale mužstvo v trávě leží, prej už dál nemohou. 
Pan plukovník se otočí a koukne do dálky, 
a vidí tu slavnou armádu, jak louská buráky. 

Ref: Hej hou, hej hou… 

3. Až tahle válka skončí a jestli budem žít, 
své milenky a ženy pak půjdem políbit. 
Když zeptají se: "Hrdino, cos' dělal za války?" 
"Jo, flákal jsem se s kvérem a louskal buráky." 

Ref: Hej hou, hej hou…
114

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho 
C 
vejš, ať má 
G 
dost.

Pověste ho Dmi 
vejš, ať se 
Ami 
houpá, že tu 
G 
byl nezvanej 
Ami 
host.


1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se 
E 
uměl smát i 
Ami 
vám.


R2: Nad hlaC 
vou mi slunce 
G 
pálí konec 
Dmi 
můj nic neod
C 
G 
lí,

do svých C 
snů se dívám z 
G 
dáli.

A do Dmi 
uší mi stále zní tahle 
E 
moje píseň poslední


3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

115

: Prodavač

G 
Pojďte všichni dovnitř, pozvěte si všechny známé,

my vám dobrou radu dáme, neboť právě otvíráme,
prodáváme, vyděláváme, co kdo chcete, tak to máme,
co nemáme objednáme, všechno známe, všechno víme,
poradíme, posloužíme.

1. G 
Stál krámek v naší ulici, v něm 
C 
párky, buřty s hořčicí

D7 
bonbóny a sýr a sladký 
G 
mák.

Tam chodíval jsem potají, tak jak to kluci dělají
a ochutnával od okurek lák
C 
pro mou duši nevinnou pan 
G 
vedoucí byl

hrdinou, když A7 
po obědě začal pro
D7 
dávat

G 
Měl jazyk mrštný jako bič a 
C 
já byl z něho celý pryč

a touD7 
žil jsem se prodavačem 
G 
stát.


R: G 
Pět deka, deset deka, dvacet deka, třicet deka,

C 
kilo chleba, kilo cukru, jeden rohlík, jedna veka,

D7 
všechno máme, co kdo chcete, obchod kvete, jen si račte 
G 
říct.
Čtyři kila, deset kilo, dvacet kilo, třicet kilo,
navážíme, zabalíme, klaníme se, to by bylo,
prosím pěkně, mohu nechat o jedenáct deka víc.

2. Já nezapomněl na svůj cíl a záhy jsem se vyučil
a moh být ze mě prodavačů král.
Jenomže, jak běžel čas, náhle zaslechl jsem hudby hlas
a znenadání na jevišti stál.
I když nejsem králem zpěváků, teď zpívám s partou Fešáků
a nikdo vlastně neví, co jsem zač
Mě potlesk hřeje do uší a mnohý divák netuší,
že mu vlastně zpívá prodavač.

R: Pět deka, deset deka,…

Vím, že se život rozletí a sním o konci století,
kdy nikdo neví, co je chvat a shon 
a dětem líčí babička, jak vypadala elpíčka
a co byl vlastně starý gramofon.
I kdyby v roce dva tisíce byla veta po muzice,
obchod je věc stále kvetoucí.
Už se vidím, je to krása, ve výloze nápis hlásá:
Michal Tučný : odpovědný vedoucí.

R: Pět deka, deset deka,…
116

: Bedna od whiskey

1. Ami 
Dneska už mě 
C 
fóry ňák 
Ami 
nejdou přes py
E 
sky 

Ami 
stojím s dlouhou 
C 
kravatou na 
Ami 
bedně 
E 
vod whis
Ami 
key.

Ami 
Stojím s dlouhým 
C 
obojkem 
Ami 
jak stájovej 
E 
pinč,

Ami 
tu kravatu, co 
C 
nosím, mi 
Ami 
navlík 
E 
soudce 
Ami 
Lynch. 
R:

A 
Tak kopni do tý 
D 
bedny, ať 
E 
panstvo neče
A 
ká,

jsou dlouhý schody D 
do nebe a 
E 
štreka dale
A 
ká.

Do nebeskýho D 
báru já 
E 
sucho v krku 
A 
mám,

tak kopni do tý D 
bedny, ať 
E 
na cestu se 
A 
dám.
Ami 
  


2. Mít tak všechny bedny vod whisky vypitý,
Postavil bych malej dům na louce ukrytý,
Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven
A chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam Ben.

R: 

3. Kdyby si se, hochu, jen porád nechtěl rvát,
nemusel jsi dneska na týhle bedně stát,
moh' jsi někde v suchu tu svoji whisky pít,
nemusel jsi hoch na krku laso mít.

R: 

4. Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil,
Nechtěl běžet, dokavád se whisky nenapil,
Zatracená smůla zlá, zatracenej pech,
Když kůň cucá whisku jak u potoka mech.

R: 

5. Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává,
Do krku mi zvostane jen dírka mrňavá,
Jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok,
Má to smutnej konec, a whisky ani lok.

Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
Jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká,
Do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
Tak kopni do tý bedny!
117

: Rodné údolí

1. Cesta D 
má přede mnou v dáli 
G 
mizí, 

každý D 
krok v srdci mém zabo
A 
lí, 

zakrátD 
ko bude 
D7 
mi všechno 
G 
cizí, 

nespatD 
řím své 
A 
rodné údo
D 
lí. 


Ref: Ja volám D 
nashledanou, 
G 
nashledanou, 

D 
nashledanou, 
A 
rodné údo
D 
lí, 

Ja volám D 
nashledanou, 
G 
nashledanou, 

D 
při vzpomínce 
A 
srdce zabo
D 
lí. 


2. Oči mé nevidí, jak se stmívá, 
nevidí, co jsem měl tolik rád, 
jediné, co mi teď ještě zbývá: 
rodnému údolí sbohem dát. 

Ref: Ja volám D 
nashledanou… 


3. Proč se den za každou nocí vrací, 
proč se čas na chvíli nezastaví, 
nemusel bych ti své sbohem dáti, 
kdyby dnešní den navěky byl. 

Ref: Ja volám D 
nashledanou… 
118

: Růže z papíru

1. Do tvých Dmi 
očí jsem se zbláznil a teď 
E7 
nemám, nemám 
Gmi 
klid,

Ami 
hlava třeští, asi tě mám 
Dmi 
rád,

stále někdo říká: vzbuď se, E7 
věčně trhá 
Gmi 
nit,

Ami 
studenou sprchu měl bych si 
Dmi 
dát.


R: D7 
Na pouti jsem vystřelil 
Gmi 
růži z papíru,

C7 
dala sis ji do vlasů, kde 
F 
hladívám tě 
A7 
rád,

Dmi 
tomhle smutným světě jsi má 
Gmi 
naděj na víru,

že Ami 
nebe modrý ještě smysl 
Dmi 
má.


2. Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má,
tak jsem asi jinej, teď to víš,
možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať,
třeba z ní mou lásku vytušíš.

R: Na pouti jsem vystřelil…
R: Na pouti jsem vystřelil…
119

: Stánky

1. D 
U stánků na 
G 
levnou krásu

D 
postávaj a 
Em 
smějou se času

D 
cigaretou a 
A 
holkou co nemá kam 
D 
jít.


2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G 
Jen zahlídli svět maj na 
A 
duši vrásky

tak máD 
lo jen, tak málo 
Em 
je lásky

D 
ztracená víra 
A 
hrozny z vinic neposbí
D 
rá.


3. D 
U stánků na 
G 
levnou krásu 
D 
postávaj

a ze Gmi 
slov a hlasů 
D 
poznávám

jak A 
málo jsme jim stačili 
D 
dát.


R: 
R: 
120

: Hej kočí

CAPO 5

1. Hej Ami 
kočí, jedem 
F 
dál, láska má boty toulavý,

Dmi 
častokrát se unaví ještě 
Emi 
dřív než 
Em7 
najde 
Ami 
cíl.

Hej kočí, jedem F 
dál, vždyť cestu znáš už nazpaměť,

Dmi 
na ní se skrývá jenom šeď a 
Emi 
někdy pár hezkejch 
Ami 
chvil.


R: Ty jsi F 
moje malá vzpomínka 
G 
před spaním, no a 
C 
já jsem tvůj 
Ami 
stín.

Ty jsi F 
jiná nežli všechny lásky 
G 
včerejší, to 
C 
já dávno 
Ami 
vím,

s tebou F 
mám tisíc na
G 
dějí, že ne
C 
zůstanu nikdy 
Ami 
sám,

láska F 
jsou koně 
G 
splašený, když se řítí 
Ami 
k nám.


2. Hej kočí, jedem dál, i když náš kočár dostal smyk
a láska spadla na chodník, koně dál musíš vést.
Hej kočí, jedem dál, jak rád bys trhnul opratí,
však minulost nám navrátí jen splín z nedávných cest.

R: Ty jsi moje malá vzpomínka před spaním …

3. Hej kočí, jedem dál, dopředu pořád musíš jet,
zastavit nelze a vzít zpět těch pár dlouhejch mil.
Hej kočí, jedem dál, zas budou lásky toulavý,
na tom nikdo nic nespraví, přece dál se točí svět.
121

: Malý velký muž

1. Dokud F#mi 
tráva bude růst 

Řeky potečou a D 
stoupat bude dým 

Léta utečou a E 
kam padne tvůj stín 

Země tvá bude F#mi 
tvou 

Dokud Hmi 
noci střídá den 

vítr bude vát a A 
mraky poplujou 

Slunce bude plát a C# 
tak jak léta jdou 

Země tvá bude F#mi 
tvou 


R: Jen A 
malý velký muž 

Tolik dobře věděl F#mi 
co je vostrej nůž 

smutek prázdnych sedel 
D 
malý velký muž čekal svý zname
E 
ní 

Jen A 
malý velký muž žehnal ohni sílu 

F#mi 
rudých kamenů vítal dýmku míru 

D 
Přesto pohřbil sen 

velký E 
sen u Wounded 
F#mi 
Knee 


2. Dokud tráva bude růst 
Ruce špinavý až v plání vztyčí kříž 
řeky zastaví se, plakat neslyšíš 
Slunce zář krvavou 

Dokud noci střídá den 
slova neplatí, a co je vlastně jen 
Ono prokletí, co padlo na tvou zem 
na tvou zem ztracenou 

R: Jen malý 
3. Dokud tráva bude růst 
Rány nezhojí a neopláchne déšť 
řeky nespojí se v jeden silný proud 
silný proud nadějí .. 

Dokud noci střídá den 
Srdce zlomená, a jejich dávný sen 
skalní ozvěna nevrátí tvou zem 
silný proud nadějí 

R: Jen malý 
122

: Poraněný koleno

1. Emi 
Poraněný koleno to 
D 
místo jméno má, 

Emi 
krví zpitá země, co 
D 
tance duchů zná, 

Emi 
bídu psanců štvanejch a z 
D 
kulovnice strach, 

C 
země, která 
C (H7) 
skrývá zlatej 
H7 (Emi) 
prach. 


2. Dýmky míru zhasly a zoufalství jde tam 
na pahorek malý, kde z hanby stojí chrám, 
z hanby bledejch tváří, co prej dovedou žít, 
s Písmem svatým přes mrtvoly jít. 

R: Emi 
Až z větrnejch plání 
C 
zazní mocný 
G 
hlas, 

zazní Emi 
hlas, zazní 
G 
hlas touhy 
Emi 
mý, 

Siouxové táhnou z C 
rezervací 
G 
zas, 

táhnou Emi 
zas, táhnou 
G 
zas, stateč
Emi 
ní. 


3. Poraněný koleno je místo prokletí, 
Siouxové táhnou jak tenkrát před lety, 
pošlapaný právo kdo v zemi otců má, 
tomu slova jsou tak zbytečná. 

4. Poraněný koleno, ať hoří Kristův kříž, 
dětem týhle země ať slunce vyjde blíž, 
láska kvete krajem a písně znějí dál 
tam, kde hrdý Sioux věrně stál. 
R: 
5. Černý hory v dálce prý otvírají den, 
tam z jeskyně větrů k nám Mesiáš jde ven, 
voják hlavu sklopí a k nohám hodí zbraň, 
pochopí, kdo splatil krutou daň. 

6. Tři sta bojovníků tak, jako jeden muž, 
neproklál jim srdce zlý nenávisti nůž, 
pro kousek svý země svůj život půjdou dát, 
i jejich děti chtěj' si taky hrát. 
R: 
R: 
123

: Velrybářská Výprava

1. JedC 
nou plác mě přes 
F 
rameno Joh
G7 
ny zvanej Knecht
C 

"Mám Ami 
pro tebe, ho
Dmi 
chu, v pácu moc 
G7 
fajnovej kšeft!
C 

Objednal hned litr F 
rumu a 
G7 
pak nežně řval
C 

"Sbal Ami 
se, jedem na 
Dmi 
velryby, prej 
G7 
až za polár.
C 


R: [: Výprava velC 
rybářská kole
F 
m Grónska nez
G7 
dařila se,
C 
 

protože nejeli Ami 
jsme na vel
Dmi 
ryby, ale 
G7 
na mrože.
C 
 :] 


2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, 
nakládaj se sudy s rumem, maso, ovoce, 
vypluli jsme časne zrána, smer severní pól, 
dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol. 

R: Výprava verybářská …

3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz, 
hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz, 
na pobreží místo ženskejch mávaj tučňáci, 
v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci. 

R: Výprava verybářská …

4. Když jsme domú připluli, už psal se přítí rok, 
starej řejdař povídá, že nedá ani flok: 
"Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog, 
tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok." 

R: Výprava verybářská …

5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví, 
stáhli jsme mu kuži z těla, tomu hadovi, 
z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet, chachacha, 
máme velryb plný zuby, na to vezmi jed. 

R: Výprava verybářská …
124

: Pražce

1. A 
Házím tornu na svý záda, feldflašku a sumky, 

E7 
navštívím dnes kamaráda z železniční průmky.


R: Vždyť je A 
jaro, zapni si kšandy, 

pozdravuj E7 
vlaštovky a muziko, ty 
A 
hraj. 


2. Vystupuji z vlaku, který mizí v dálce, 
stojím v České Třebové a všude kolem pražce. 
3. Pohostil mě slivovicí, představil mě Mařce, 
posadil mě na lavici z dubového pražce. 
4. Provedl mě domem - nikde kousek zdiva, 
všude samej pražec, jen Máňa byla živá. 
5. Plakáty nás informují: "Přijď pracovat k dráze,
pakliže ti vyhovují rychlost, šmír a saze."
6. A jestliže jsi labužník a přes kapsu se praštíš, 
upečeš i krávu na železničních pražcích. 
7. A naučíš se skákat tak, jak to umí vrabec, 
když na nohu si pustíš železniční pražec. 
8. Když má děvče z Třebové rádo svého chlapce, 
posílá mu na vojnu železniční pražce. 
9. A když děti zlobí, tak hned je doma mazec, 
Děda Mráz jim nepřinese ani jeden pražec. 
10. Před děvčaty z Třebové chlubil jsem se silou, 
pozvedl jsem pražec, načež odvezli mě s kýlou. 
11. Pamatuji pouze ještě operační sál, 
pak praštili mě pražcem a já jsem tvrdě spal. 

R2: A bylo jaro, zapni si kšandy, 
lítaly vlaštovky a zelenal se háj. 
125

: Bláznova ukolébavka II


1. D 
Máš, má ovečko, 
A 
dávno spát, 
G 
už píseň ptáků
D 
 končí,


D 
kvůli nám přestal 
A 
i vítr vát, 
G 
jen můra zírá 
D 
zvenčí,


A 
já znám její zášť, 
G 
tak vyhledej skrýš,


A 
zas má bílej plášť a
G 
 v okně je
A 
 mříž.


R: D 
Máš, má ovečko, 
A 
dávno spát,


aG 
 můžeš hřát, ty mě
E 
 můžeš hřát,


vždyť D 
přijdou se 
G 
ptát, zítra zas
D 
 přijdou se 
G 
ptát,


jestli ty v D 
mých předsta
G 
vách už 
D 
mizíš.


2. Máš, má ovečko, dávno spát, už máme půlnoc temnou,
zítra budou nám bláznů lát, že ráda snídáš se mnou,
proč měl bych jim lhát, že jsem tady sám,
když tebe mám rád, když tebe tu mám.

R: 
126

: Montgomery

1. D 
Déšť ti holka smáčel
G 
 vlasy 
Emi 
 

A7 
Z tvých očí zbyl prázdnej
D 
 kruh 
A7 
 

D 
Kde je zbytek tvojí
G 
 krásy 
Emi 
 

A7 
To ví dneska snad jen
D 
 bůh. 
A7 
 


R: D 
Z celé jižní eskadr
G 
ony 
Emi 
 

A7 
Nezbyl ani jeden
D 
 muž 
A7 
 

D 
V Montgomery bijou
G 
 zvony 
Emi 
 

A7 
Déšť ti smejvá ze rtů
D 
 růž. 
A7 
 


2. Tam na kopci v prachu cesty
Leží i tvůj generál
V ruce šátek od nevěsty
Ale ruka leží dál.

R: Z celé jižní eskadrony …

3. Tvář má zšedivělou strachem
Zbylo v ní pár těžkejch chvil
Proužek krve stéká prachem
Déšť jí slepil vlasy jak jíl.

R: Z celé jižní eskadrony …

4. Déšť ti šeptá jeho jméno,
šeptá ho i listoví.
Lásku měl rád víc než život,
to ti nikdy nepoví.
127

: Až se k nám právo vrátí

1. chci Dmi 
sluncem být a ne planetou

A7 
až se k nám právo 
Dmi 
vrátí

chci setřást bázeň staletou
A7 
až se k nám právo 
Dmi 
vrátí


Ref: Dmi 
já čekám dál já 
C 
čekám 
F 
dál

B 
já čekám 
A 
dál 
A7 
až se k nám právo 
Dmi 
vrátí 
Gmi 
vrá
A 

Dmi 
já čekám dál já 
C 
čekám 
F 
dál

B 
já čekám 
A 
dál 
A7 
až se k nám právo 
Dmi 
vrátí


2. kam chci tam půjdu a co chci budu číst …
a na co mám chuť to budu jíst …

3. já nechci už kývat chci svůj názor mít …
já chci svůj život jako člověk žít …

Ref: 

4. chci klidně chodit spát a beze strachu vstávat …
své děti po svém vychovávat …

5. už se těším až se narovnám …
své věci rozhodnu si sám …

Ref: 
128

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
marky
Ami 
tánku dlouhá noc 
G 
se 
Ami 
pro
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno 
C 
máš a 
G 
chvilku 
Ami 
spánku díky, dí
G 
ky 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


1. Ami 
Dříve než se rozední

kapitán C 
k osedlání 
G 
rozkaz 
Ami 
dává
Emi 
.

Ami 
Ostruhami do slabin ko
G 
Ami 
 po
Emi 
Ami 
ní.


Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na 
C 
kuráž a 
G 
pomilovat marky
Ami 
tánku.

Ami 
Zítra na Bur
C 
gund bata
G 
lion 
Ami 
za
Emi 
Ami 
ří.

Ami 
Víno na 
C 
kuráž a k 
G 
ránu dvě hodiny 
Ami 
spán
Emi 
ku.

Ami 
Díky, díky 
C 
vám králo
G 
vští 
Ami 
ver
Emi 
Ami 
ři.


2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
129

: Ryl, jen celej den ryl

1. Já Ami 
každý ráno v sedm hodin vstal 

E7 
krumpáč s lopatou vyfasoval, 

pak s Ami 
partou, která makat dovede,

jsem E 
došel tam, co tunel povede. 


R: E7 
 
Ami 
ryl jen, 
E7 
celej den 
Ami 
ryl,

já ryl jen, G 
celej den 
Ami 
ryl,

abych dřív, než do svý C 
boudy pudu s
E7 
pát, 

Ami 
čaj v kan
Ami/G 
týně  
Ami/F 
moh' si 
E7 
dát, 

já Ami 
ryl jen, 
E7 
celej den 
Ami 
ryl, celej den, 

E7 
jak 
Ami 
krtek celej den 
E7 
jen 
Ami 
ryl. 


2. Kdo netrhal skálu, těžko pochopí, 
co sám dynamit někdy natropí, 
když jednou náhle došlo k výbuchu, 
Jim Goff vyletěl majli do vzduchu. 

R: A ryl jen, celej den ryl…

3. A když z tý vejšky zas na zem si kec', 
předák McCane ho popad' za límec: 
"Tak se mi zdá, že línej jsi jak veš, 
mně ve vzduchu se flákat nebudeš!" 

R: A ryl jen, celej den ryl…

4. Teď po létech, když večer sedím sám, 
na starý dobrý časy vzpomínám, 
zas slyším tmou, jak rány duněly, 
když ve skalách jsem lámal tunely. 

R: A ryl jen, celej den ryl…
130

: Soudný den

(originál: CAPO VII)
1. Ami 
Zdál se mi sen, že se nebe hroutí

G 
zdál se mi sen o poslední pouti

Ami 
zdál se mi sen, že všechno seberou ti

Ami 
v ten 
Emi 
soudný 
Ami 
den.


2. Kam běžet mám - slunce rychle chladne
Kam běžet mám - měsíc na zem spadne
Kam běžet mám - moře už je na dně 
v ten soudný den.

3. Stůj, nechoď dál, času už je málo
Stůj, nechoď dál, míň než by se zdálo,
Stůj, nechoď dál, otevři se skálo, 
v ten soudný den.

4. Pán tě zavolá, má pro každého místo,
Pán tě zavolá, jen kdo má duši čistou
Pán tě zavolá, sám nedokázal bys to -
v ten soudný den

R: Ami 
Soudí, soudí pány, slouhy

G 
soudí, soudí hříšné touhy

Ami 
soudí, soudí výčet pou
H 
hý… 
E 
ááááá


V tom se Ami 
probudíš, to byl jen sen,

F 
v tom se probudíš, to byl jen sen,

H 
v tom se probudíš to byl jen sen

Ami 
jen 
E 
pouhý sen
Ami 
.

5. Zdál se mi sen o poslední pousti,
zdál se mi sen, že se nebe hroutí
zdál se mi sen, že všechno seberou ti,
v ten soudný den.
6. Ami 
Zdál se mi sen, já stojím na svém místě

G 
zdál se mi sen, mé svědomí je čisté

Ami 
zdál se mi sen, jen jedno 
F 
vím jistě

Ami 
Je 
E 
soudný 
Ami 
den !
131

: Stará archa

R: /: JD7 
á mám k
G 
ocábku náram-, n
D7 
áram-, n
G 
áram-,

kocábku náram-, nD7 
áramn
G 
ou. :/

R: 
1. PG 
ršelo a blejskalo se sedm neděl,

kocábku náram-, nD7 
áramn
G 
ou,

Noe nebyl překvapenej, on to věděl,
kocábku náram-, nD7 
áramn
G 
ou.

R: 
*: G 
Archa má cíl, jé, archa má směr, jé,

plaví se k Araratu nD7 
a sev
G 
er.

R: 
2. Šem, Nam a Jafet byli bratři rodní,
kocábku náram-, náramnou,
Noe je zavolal ještě před povodní,
kocábku náram-, náramnou.
3. Kázal jim uložiti ptáky, savce,
kocábku náram-, náramnou,
"ryby nechte, zachrání se samy hladce,"
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
4. Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla,
kocábku náram-, náramnou,
tu přilétla holubice, snítku nesla,
kocábku náram-, náramnou.
5. Na břehu pak vyložili náklad celý,
kocábku náram-, náramnou,
ještě že tu starou dobrou archu měli,
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
R: 
132

: Tisíc mil

1. V nohách G 
mám už tisíc 
Emi 
mil,

stopy Ami 
déšť a vítr s
C 
myl

a můj Ami 
kůň i já jsme 
D7 
cestou znave
G 
ni.
D7 
 


2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

5. V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.

6. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

7. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

8. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
[:Emi 
 jeden 
Ami 
cíl, ten starej 
D7 
známej bílej 
G 
dům … :]
133

: Trh ve Scarborough

1. Dmi 
Příteli, máš do 
C 
Scarborough 
Dmi 
jít, 
F 
dobře 
Dmi 
vím, že půj
G 
deš tam 
Dmi 
rád, 

tam dívku F 
najdi na Market 
C 
Street, 
Dmi 
co chtěla 
G 
dřív 
B 
mou 
C 
ženou se 
Dmi 
stát. 


2. Vzkaž ji, ať šátek začne mi šít, za jehlu rýč však smí jenom brát 
a místo příze měsíční svit, bude-li chtít mou ženou se stát. 

3. Až přijde máj a zavoní zem, šátek v písku přikaž ji prát 
a ždímat v kvítku jabloňovém, bude-li chtít mou ženou se stát. 

4. Z vrkočů svých ať uplete člun, v něm se může na cestu dát, 
s tím šátkem pak ať vejde v můj dům, bude-li chtít mou ženou se stát. 

5. Kde útes ční nad přívaly vln, zorej dva sáhy pro růží sad, 
za pluh ať slouží šípkový trn, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

6. Osej ten sad a slzou ho skrop, choď těm růžím na loutnu hrát, 
až začnou kvést, tak srpu se chop, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

7. Z trní si lůžko zhotovit dej, druhé z růží pro mě nech stlát, 
jen pýchy své a boha se ptej, proč nechci víc tvou ženou se stát.
134

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se 
G 
hustý dým, d
Dmi 
erry down, hej d
A 
own-a-down,

nad Dmi 
ztichlým polem 
G 
válečným, derry 
Dmi 
down,
A 
 

jen F 
ticho stojí 
C 
kolko
A 
lem a 
Dmi 
vítěz 
Dmi7 
plení 
Bb 
vlastní z
A 
em,

je válka Dmi 
růží, 
Gmi 
derry derry 
A 
derry down, hej 
Dmi 
down.


2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
135

: Za svou pravdou stát

1. MášHmi 
 všechny trumfy 
A 
mládí a 
Hmi 
ruce čistý máš,

jen Emi 
na tobě teď
Hmi 
 záleží, 
F#7 
na jakou hru
Hmi 
 se dáš.


R: /: MuHmi 
síš za svou 
F#7 
pravdou stát, musíš za 
Hmi 
svou pravdou stát. :/


2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl,
už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

R: /: /: Že máš za svou pravdou stát. :/ :/

3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad',
už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

R: /: /: Takhle za svou pravdou stát. :/ :/

4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas,
tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

R: /: /: Neměl za svou pravdou stát. :/ :/

5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád
to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.

6.=1. 

R: /: /: Musís za svou pravdou stát. :/ :/ 
136

: Hudsonský šífy

1. Ten, kdo Ami 
nezná hukot vody lopat
C 
kama vířený

jako G 
já, jó, jako 
Ami 
já,

kdo hudsonský slapy nezná sírou G 
pekla sířený,

ať se Ami 
na hudsonský 
G 
šífy najmout
Ami 
 dá, 
G 
joh
G# 
oho
Ami 
.


2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: F 
Ahoj, páru tam 
Ami 
hoď,

ať G 
do pekla se dříve dohra
Ami 
bem,

G 
jo
G# 
ho
Ami 
ho, 
G 
jo
G# 
ho
Ami 
ho.


3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: 

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: + johoho …
137

: Na cestě - On the Road

1. KdG 
ysi u silnice st
D 
ával, deku do půl z
G 
ad,

ať si mával, jak si mD 
ával, nechtěli ho br
G 
át,

nC 
ikdy K
G/H 
erouaca n
Ami 
ečet' a n
E 
eznal třetí pr
Ami 
oud,

C 
esto b
G 
ýval sp
D 
olu s D
G 
eanem k
D 
aždej v
G 
íkend 
D 
on the r
G 
oad.


2. Nikdy neměl ani zdání, jak se hrával bop,
měl jen slinu na toulání a překážel mu strop,
životem na plný pecky a neubírat plyn,
tuhle víru na svý pouti vždycky vzýval Sal i Dean.

R: TC 
ak mi ř
G 
ekni, n
C 
a co vlastně m
G 
ám

mC 
oudrost
G 
i vyčtený z kn
Ami 
ížek,

cC 
o je d
G 
obrý, n
C 
a to přijdu s
G 
ám,

cC 
o je šp
G 
atný, za tím kř
F 
ížek uděl
D 
ám.


3. Tohle na cestě mi říkal, já ho jednou vzal,
potom zavolal jen "díky" a já frčel dál,
od těch dob jsem vždycky hlídal, ať kamkoliv jsem jel,
nestojí-li u patníku se svou vírou Dean a Sal.

4. Vždycky u silnice stával, vlasy do půl zad,
ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,
nikdy tuhle knížku nečet' a neznal třetí proud,
přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road,
D 
on the r
G 
oad …
138

: Píseň, co mě učil listopad

(originál od A dur)

1. C 
Málo jím a 
F 
málo spím a 
C 
málokdy tě 
F 
vídám, 

C 
málokdy si 
Emi 
nechám něco 
Dmi 
zdát
G 
 

F 
Doma nemám 
C 
stání, už od 
Ami 
jarního 
F 
tání 

Bb 
cítím, že se blíži listo
C 
pad, hm, hm, hm 


Ref: ListopadovýBb 
 písně 
F 
od léta už 
C 
slýchám 

vítr Dmi 
ledový 
F 
přinesl je k 
C 
nám 

Tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám 
listopadový písni naslouchám 

2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, 
k zemi padá zlatý vodopád 
Pod nohama cinká to postrácané listí 
vím, že právě zpívá listopad. 

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…

3. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská 
co mě nutí do zpěvu se dát 
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám 
píseň co mě učil listopad.

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…
139

: Pořekadla

1. G 
Rád bych se zeptal 
H7 
těch, kteří vědí

Emi 
proč místo zlatem 
C 
platíme mědí, 

G 
proč nejsme bílí a 
D 
proč jsme jen šedí,

C 
ti, co chytrou 
D 
kaši 
G 
jed
Emi 
í, 

C 
určitě mi 
D 
odpově
G 
dí:
C 
 
G 
 


R: Že z C 
nouze si žijem a 
Hmi 
milujem z nouze, 

H7 
zpíváme málo a 
Emi 
kecáme 
C 
dlouze 

G 
tváře si myjem v 
D 
blátivý strouze, 

C 
když se čistá 
D 
neseže
G 
ne
Emi 
 

C 
ani v lese 
D 
u prame
G 
ne.
C 
 
G 
 


2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne, 
jablko od stromu daleko nepadne, 
než holub na střeše, líp vrabec v hrsti - 
- tohle mi jde proti srsti, 
zatraceně proti srsti. 

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
nesežene, a ne že ne. 

3. Řekni mi, holka, čí je to vinou, 
že ty chceš jiného, on zase jinou, 
čím je to daný, že ti praví se minou, 
ti nepraví že se berou, 
potom se div nesežerou. 
R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
je to pravda, a ne že ne, 
že C 
cesty už jsou 
D 
vychoze
G 
Emi 
 

a uzené je vyuzené 
a pivo dobře vychlazené, 
žádná nouze vlastně není, 
tak načpak tohle pozdvižG 
ení?
C 
 
G 
 
140

: Rosa na Kolejích

1. C 
Tak jako jazyk 
F6 
stále na
F#6 
G6 
ží na vylomenej 
C 
zub,

tak se vracím k F6 
svýmu ná
F#6 
dra
G6 
ží abych šel zas 
C 
dál

Přede mnou F6 
stíny se 
G6 
dlouží a 
Ami 
nad krajinou 
Cdim 
krouží

podivnej F6 
pták, 
F#6 
 
G6 
 pták nebo 
C 
mrak.


R: C 
Tak do toho 
F6 
šlápni ať 
G6 
vidíš kou
F6 
sek 
C 
světa,

vzít do dlaně F6 
dálku 
G6 
zase jed
F6 
nou 
C 
zkus.

Telegrafní F6 
dráty 
G6 
hrajou ti 
F6 
už 
C 
léta,

nekonečne F6 
dlou
F#6 
hý, mo
G6 
no
F#6 
tón
F6 
ní blu
C 
es.


*: C 
Je ráno, je ráno.

Nohama F6 
stí
F#6 
ráš ro
G6 
su na 
F6 
ko
F#6 
lejích
C 
.


2. Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj,
co si raděi počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kojelích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni… 2X
141

: Tak už mi má holka mává

1. Emi 
Posledních 
D 
pár minut 
C 
zbejvá 
Emi 
jen, 

máš teplou D 
dlaň, už se 
A 
stmí
Emi 
vá, 

těžký je D 
říct, že se 
C 
končí 
Emi 
den, 

vlak posleD 
dní vagón 
A 
C 
E 
vá. 


R: G 
Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy 
F 
páli
D 
vý, 

Emi 
život jde dál, to se 
C 
stává, 
A7 
já to 
D7 
vím, 

G 
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou 
F 
D 
vá, 

tak Emi 
jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, 

tak jeď, jeď, jeď, tak jeď. 

2. Koleje jsou cejchem loučení, 
holkám se ve vočích střádá, 
smutek je šátek osamění, 
co mužskejm na cestu mává. 

R: Tak už mi … 

3. Za zády zůstal mi pláč a smích 
do tmy se můj vlak teď řítí 
zmizela holka jak loňskej sníh 
a světla měst v dálce svítí. 

R: Tak už mi … 
142

: Eldorádo

1. Ami 
V dálných 
G 
dálkách zámo
Ami 
ří, 

ční prý G 
zlaté poho
Ami 
ří,

C 
příchozího pohos
D 
tí,

F 
nádhe
C 
rou a hojnos
G 
tí.
E7 
 


2. Dík těm svůdným pověstím, zástupy šly za štěstím,
chátra i ti bohatí s vírou, že se vyplatí…

®: Ami 
Jít a hledat Eldo
G 
rádo, 

zbaveC 
né vší 
D 
bídy člově
G 
čí,
E7 
 

Ami 
jít a hledat Eldo
G 
rádo, 

kde je C 
láska, 
D 
mír a bezpe
E 
čí.


3. Báchorce té uvěří, dávno už jen někteří,
spíš než zlatonosný štít, nám teď rozum káže jít.
®: 

Rec: Protože my už dávno víme, že nad zlato a bohatství
je moudrost a uvážlivý čin, že Eldorádo není kdesi
v dálce, ale docela blízko v našich srdcích 
a v našem vědomí, a že jeho pravé jméno je svoboda, pravda a porozumění. Nosíme je v sobě a ptát se na
něj je naše přirozená povinnost.
®: 
143

: Sedm Dostavníků

1. Emi 
Plání se blíží sedm dostav
D 
níků

Emi 
stačí jen mávnout a 
G 
jeden zasta
D 
ví,

Emi 
sveze tě dál za pár 
D 
dobrejch slov a 
Emi 
díků,

ten kočí co má C 
modrý 
D 
voči laska
Emi 
vý. 


R: Emi 
Heja, heja, 
D 
hou, dlouhá bude 
Emi 
cesta,

Emi 
dlouhá jako 
D 
píseň co mě napa
Emi 
dá,

Emi 
heja, heja, 
D 
hou, sám když někde 
Emi 
stojím,

sám proti C 
slunci, 
D 
který právě zapa
Emi 
dá.


2. Vím, že se hvězdy dneska nerozsvítí,
neklidný ptáci maj hlasy hádavý,
vyprahlá zem už velký deště cítí,
ty deště, co i moje stopy zahladí.

R: Heja, heja, hou … 3X

144

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… 
Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 


1. Ami 
Nebe je modrý a 
E 
zlatý, bílá sluneční 
Ami 
záře,

Ami 
horko a sváteční 
E 
šaty, vřava a zpocený 
Ami 
tváře,

Ami 
dobře vím, co se bude 
E 
dít, býk už se v ohradě 
Ami 
vzpíná,

Ami 
kdo chce, ten může 
E 
jít, já si dám sklenici 
Ami 
vína.


R2: Dmi 
Žízeň je veliká, 
Ami 
život mi utíká,

E 
nechte mě příjemně 
Ami 
snít,

Dmi 
ve stínu pod fíky 
Ami 
poslouchat slavíky,

E 
zpívat si s nima a 
Ami 
pít.


2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
145

: Babička Mary

1. Ami 
Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér,

Dmi 
pirát zkrva
Ami 
venou šerpu ždímá, 
H7 
kapitán pucuje revol
E 
ver.

Ami 
Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy,

Dmi 
ale za to 
Ami 
krčmářova chata k
Dmi 
řepčí rykem ch
E7 
lapské zába
Ami 
vy.

G7 
Když tu náhle, co se 
C 
děje, 
G7 
divný šelest houštím 
C 
spěje,

G7 
plch, skunk, 
C 
vše utíká 
F 
po stráni 
F#dim 
od Mední
E 
ka.

Ami 
Krčmář zhasne, kovbojové ztichnou, pirát zděšen tvář si zakryje,

Dmi 
rudé squaw se ch
Ami 
vějí a pak vzdychnou: 
H7 
Blíží se k nám postrach prér
E 
ie.
G7 
 


R: C 
Mary, babička 
D7 
Mary, dva kolťá
G7 
ky za pasem, nad hlavou 
C 
točí lasem.

Stoletá Mary, babička D7 
Mary, ta zkrotí 
G7 
křepce hřebce, ať chce, či nech
C 
ce.
E7 
 


2. Žádné zuby, z jelenice sukně, ale za to tvrdé bicepsy,
Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy.
Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří:
Pintu ginu, lumpové prokletí! bezzubou dásní zaláteří.
Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje,
zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy.
Dopila a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu,
za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů.

R: Mary, babička Mary, pádluje bez námahy po proudu až do Prahy.
Stoletá Mary, babička Mary, jde do volebního boje za kovboje.

3. Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas,
neboť hned každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.
Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc,
že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štechovic.
Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí,
ze všech nejvíce, volala ji polnice.
Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace,
tu babičku za pár dni zabila, volební agitace.

R: Mary, bojovná Mary, už nesedává v sedle, ve volbách byla vedle.
Stoletou Mary, babičku Mary, volbama zabitou vzal k sobě Manitou.
146

: Budem si spolu žít

Ami 
Kdybych ti moh 
H7 
dát, 
E7 
to co by sis 
Ami 
přála

spoutal bych tě snad jak vlněná šála
[: mohl bych pak hřát v dosahu tvé šije
mohl bych pak spát bdění milejší je :]

Kdybych si měl vzít, všechno po čem prahnu
zkoušel bych pak jít tam, kam nedosáhnu
[: po liáně z černých vlasů spustil bych se k tobě
kdyby měly ruce možnost hlasu, křičely by obě :]

Co ti můžu dát, jenom bílou křídu,
namaluješ nulu tisíckrát, namaluješ bídu
[: tisíckrát vůbec nic, tisíckrát bílej proužek
tisíckrát zápal plic, žížaly a louže :]

Budem si spolu žít na ulici krásně
chce se to jen trochu otužit, zahřejou nás básně
[: budem si spolu žít zaručeně na dně
chce se to jen trochu připravit, budeme žít v bahně :] 
147

: Naruby

1. B 
A jsem zas 
Gmi/D# 
já, 
Gmi 
hluboko 
B 
nad věcí

Cmi 
A jsem zas 
F 
já, 
B 
palčivá v 
Gmi/D# 
záblescích
Gmi/D# 
 

Dívam se do tebe, lesklá a schýlená
Jsem trochu z ocele a trochu smířená
B 
A trochu 
Gmi7 
smíře
A7 
ná…


R: Dmi 
Zasej mě v kamení, 
Gmi 
sklidíš mě v rozpuku,

C 
Trhej mě z kořenů, 
F 
vezmu tě za ruku

Dmi 
Jsem tvoje nálada, 
Gmi 
jsem tvoje poslední

E 
půlnoční zahrada 
A 
v dlážděném poledni

Jsem drátek ze stříbra na noze holubí
Chytám tě za křídla, jsem celá naruby
Jsem rána bez hluku, lesklá a vzdálená
Beru tě za ruku … A F#mi/D F#mi A Hmi E A F#mi/D 
 


2. A jsem zas já, hluboko nad věcí
A jsem zas já, palčivá v záblescích
Dívam se do tebe, lesklá a schýlená
Jsem trochu z ocele a trochu smířená
A trochu smířená

R: Zasej mě v kamení…

3. A 
A jsem zas 
F#mi/D 
já 
F#mi 
hluboko 
A 
nad věcí

Hmi 
A jsem zas 
E 
já, 
A 
palčivá v 
F#mi/D 
záblescích
F#mi/D 
 

Hluboko nad věcí, lesklá a vzdálená
Dívám se do sebe, vidím tvá ramena
Vidím tvá ramena
148

: Samba v dešti

capo 2

*: S tmHmi7 
ou záclon kl
C#mi 
inká,
Hmi7 
   
C#mi 
 

dlHmi7 
aň spánkům d
C#mi 
á,  
Hmi7 
   
C#mi 
 

s tmHmi7 
ou v loužích c
C#mi 
inká,
Hmi7 
   
C#mi 
 

ve sklech plHmi7 
eská, pl
Bmaj7 
eská.


1. K dAmaj7 
ešti choulí se, kl
C#mi7 
ouže za límce,

dlHmi7 
aň než na čelo d
Dmaj7 
á,

k dAmaj7 
ešti choulí se, v š
Cmi7 
elmu mění se,

tHmi7 
eplem přede jak j
Cmaj7 
á,

vlGmaj7 
as po vlásku, hl
Cmaj7 
ásek po hlásku,

tAmaj7 
eď, čavadugéj pavadugéj,

v kGmaj7 
apce koulí se, k
Cmaj7 
oukej, na římse

Amaj7 
pleská, 
Asmaj7 
pleská,  
Cmaj7 
déšť, 
Dmaj7 
šuá …
Cmaj7 Dmaj7 
 


2. K dešti choulí se, klouže po lince,
cinká na oknech samba,
na sklo lepí se, v slídu mění se,
v kolenou slábne jak já,
v psích nečasech mám ji ve vlasech,
čavadugéj pavadugéj,
tak choulím se, koukej, snažím se,
Amaj7 
eskám, pl
Asmaj7 
eskám, šuá …


3. =1.

4 Asmaj7
149

: Tisíc dnů mezi námi

Hmi 
   
Emi7 
   
Gmaj7 
   
Cmaj7 
   

1. Emi 
Ocelově 
Ami 
modrou masku 
Emi9 
máš

Hmi7 
pátý 
F#mi7 
týden se ti 
Emi7 
bráním

Emi 
den za dnem si 
Ami 
na nit navlé
Emi9 
káš

Hmi7 
korálky 
F#mi7 
s vůní našich 
Emi7 
dlaní

*: Světlo a tma - Hmi7 
tak  
F#mi7 
to  
Fmi7 
jsem 
Emi7 

zhasni a Hmi7 
dělej, co se dělat 
F#mi7 
může

světlo a tma - Hmi7 
tak  
F#mi7 
to  
Fmi7 
jsem 
Emi7 

jestli chceš Hmi 
nezůstane na mně ani 
F#mi7 
ků----
Emi7 
že

jestli chceš Hmi 
nezůstane na mně ani 
F#mi7 
ků----
Emi7 
že

jestli chceš Hmi 
nezůstane na mně ani 
Gmaj7 
ků----
Cmaj7 
že


Emi9
2. Telefonní seznam nových tváří
to je tvůj polštář pod mou hlavou
zatržená jména v kalendáři
pátý týden ve vzduchu plavou
*: Světlo a tma…
R: Emi 
Tisí
C 
c dn
D 
ů mezi 
Emi 
námi

jako C 
nekonečno 
D 
nevypa
Emi 

našel C 
jsem tě kdysi 
D 
ve stohu 
Emi 
slámy

ještě C 
dnes mi 
D 
za košili 
Emi 
padá
C 
  
D 
  
Emi 
 

R: Tisíckrát vlasy rozcuchaný
vlasy rozcuchaný jako křoví máš
sladká jak hrušky planý
v hlavě mám z tebe galimatyáš
R: Tisíckrát přešívaný
knoflíček u krku máš
a tvůj smích zvoní stejně jako hrany
v hlavě mám z tebe galimatyáš
v hlavě mám z tebe galimatyáš
v hlavě mám z tebe galimatCmaj7 
yáš
150

: Ho ho Watanay

1. D 
Spinkej můj maličký, 
C 
máš v očích 
D 
hvězdičky,

dám ti je C 
do vlasů, tak 
G 
usínej, tak 
D 
usínej.


R: D 
Ho ho Watanay 
C 
ho ho 
D 
Watanay

ho ho C 
Watanay 
G 
kiokena 
D 
kiokena.


2. Sladkou vůňi nese ti noční motýl z perleti,
vánek ho kolíbá, už usíná, už usíná.

R: 

3. V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni,
má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.

R: 

4. V dlani motýl usíná, hvězdička už zhasíná,
vánek co ji k tobě nes až do léta ti odlétá.

R: 
151

: Já,písnička

1. To Ami 
já zrozená z nemo
G 
cných básníků

z tichýchEmi7 
 vět po nocích ut
Ami 
kaná

To já zrozená není G 
mi do smíchu

když mámE 
 být pod cenou pro
Ami 
daná


R: Kdo C 
vás obléká do 
G 
šatů svatebních

holkAmi 
y mý 
Ami/G 
ztracený, 
Am/F 
ztracený
E7 
 

Ženich Ami 
spí na růži až n
G 
ěkam pod kůži

se můj E 
strach do klína schov
Ami 
ává


2. To já zrozená v hospodách na tácku
raněných ospalých milenců
To já zrozená vyrytá na tácku
směju se po stěnách cizincům

R: 

3. To já písnička ležím tu před vámi
jenom tak spoutaná tolikrát
To já písnička provdaná za pány,
Kteří pro lásku smí o mě hrát

R: 
152

: Jantarová země

1. Do Ami 
splašenejch 
C 
koní už zase lovci 
Ami 
střílí

ulicí je C 
ženou dolů k ohradám
Emi 
 

]zítra jako Dmi 
vloni hra je pro ně 
Ami 
dohraná

bujný hlavy Dmi 
skloní někam do 
Ami 
trávy


R: Dmi 
Krá - až si kabát 
Ami 
změní

Dmi 
krá - bílé vrány odletí
Ami 
 

Dmi]krá - v Jantarový Ami 
zemi

přistanou F 
v jiném století
Emi Dmi Ami Dmi Ami 
 


2. Zamčený jsou stáje kat už hřívy stříhá
lovčí král je v kapli po stý korunován
sníh pomalu taje těla stromů se probouzí
v Jantarový zemi bude zas co pít
153

: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7 
Sedím na kolejích 
D7 
které nikam nevedou
G C G 
 

Ami7 
koukám na kopřetinu jak 
D7 
miluje se s lebedou
G C G 
 

Ami7 
Mraky vzaly slunce 
D7 
zase pod svou ochranu
G Emi 
 

JenAmi7 
 ty nejdeš holka zlatá 
D7 
kdypak já tě dostanu
G D7 
 


R: G 
Z ráje my vyhnaní 
Emi 
z ráje, kde není 

už Ami7 
místa 
C7 
prej něco se 
G 
chystá
D 
 

G 
Z ráje nablýskaných 
Em 
plesů jdem zpátky 

do Ami7 
lesů 
C7 
Za nějakej 
G 
čas 
D 
 


2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …
154

: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami 
Každý ráno boty 
G 
zouval 
Ami 
Orosil si nohy v 
G 
trávě

Ami 
Že se lidi mají radi 
G 
doufal 
Ami 
A pro
Emi 
citli 
Ami 
právě

Každý ráno dlouze G 
zíval 
Ami 
Utřel čelo do ru
G 
kávu

Ami 
A při chůzi tělem semtam 
G 
kýval 
Ami 
Před se
Emi 
bou sta 
Ami 
sáhů


1. C 
Poznal 
G 
Mora
F 
věnku 
C 
krásnou

Ami 
a ví
G 
nečko 
C 
ze zlata

V Čechách G 
slávu 
F 
muzi
C 
kantů

Ami 
Uma
Emi 
zanou 
Ami 
od bláta.


R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …
155

: Ráno bylo stejný

1. G 
Stál na zastávce s vypůj
Hmi 
čenou kytaro
D 
u

Ami 
v druhé ruce holku, to 
D 
zavazadlo svý
G 
.

Emi 
A tý holce v sáčku řek "
D 
dobrýtro miláčku

C 
podívej se do
G 
 dáli, uvid
E7 
íš dvě smutný ko
Ami 
leje

naDZ 
 silnici
G 


R: D 
Ráno bylo stejný, n
C 
esváteč
G 
C G C G 
 

D 
na tvářích počasí p
C 
roměnlivý
G C G 
 

D 
rádio hlásilo na 
C 
blatech 
G 
svítá

E7 
každý bal tak trochu
Ami7 
 sám, 
D 
hm.
G 
..


2. Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues
ospalý a nudný byly po flámu
kouřili partyzánku dým foukali do vánku
dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje
na silnici…

R: Ráno bylo stejný ..

3. Holka zvedej kotvy, nikdo nás už nebere
pojedeme po svejch do podnájmu žít
koupíme na splátky, jízdenku tam a zpátky
až omryí nás dálky
budem jak dvě smutný koleje, na silnici…

R: Ráno bylo stejný ..
156