Vilíkův zpěvník

21. 11. 2024

: Carpe Diem

1. Ami 
Nadešel asi Dmi7 
poslední den
podíG 
vej celá planeta Emi 
blázní
A já Ami 
neuroním ani Dmi7 
slzu pro ni
Jenom G 
zamknu důmE 
 

A půjdu po kolejích až na konečnou
Hle jak mám krok vojenský rázný
A nezastavím ani na červenou
Natruc předpisům

R: Ami 
Tak tady mě G 
máš Ami 
 
Dnes můžeš G 
říkat klidně co C 
chceš
Zbylo tak málo vět, tak Ami 
málo slov
co G 
nelžou
2. Už si nebudeme hrát na román
Setři růž nikdo nás nenatáčí
Je poslední den a zbyla nám jen
Miska cukroví

Ať všechny hospody dnes doženou plán
Ať svět z posledního pije a tančí
Já nebudu pít nechám naplno znít
V hlavě všechno co mám

R: / beze slov /

3. Žádny slib z těch co jsem ti dal
Nejde vyplnit a nejde vzít zpátky
Tak ať točí se svět mladší o deset let
Na desce Jethro Tull

Ať platí aspoň dnes co dřív jsem jen lhal
Carpe diem život je krátký
V tvých očích je klid a nemám chuť snít
co by bylo dál.

R: Tak tady mě máš 
Dnes můžeš říkat klidně co chceš
Zbylo tak málo vět, tak málo slov
1

: Dívka s perlami ve vlasech

E|-0-2-3-0-3-2-0-2--0-----------0-2-3-0-3-2-0-2--0----------|
H|----------------3--0-1-0---------------------3--0-1-0-----|
G|----------------------2-0-0------------------------2-0-0--|
D|-------------------------4-2--------------------------4-2-|

E|-7-7-7-5-3-5--0-5-5-5-5-3-0-3-5--7-7-7-5-3-5--0-5-5-3-0-|
H|--------------------------------------------------------|
G|--------------------------------------------------------|
D|--------------------------------------------------------|

1. Emi 
Zas mě tu D 
máš Ami 
nějak se Emi 
mračíš
Emi 
vybledlej D 
smích Ami 
už ve dveEmi 
řích
S čelenkou perel svatozář strácíš
kolik se platí za vláčnej hřích

R: No tak G 
lásko D 
co chceš mi říct
Ami 
máš už perly Emi 
možná i víc
G 
lásko D 
na co se ptáš Ami 
svíčku zhasíEmi 
náš
Nemám lásko co bych ti dal
chtělas všechno nebyl jsem král
lásko na co se ptáš perly ve vlasech máš

2. Tvý horky rty víc radši ne
nejsou už mý nejsi má Cher
Něco snad chápu to ne to ne
bolí to hořím jak černej thér

R: No tak lásko …… 

R: No tak lásko kdo mi tě vzal
komu dalas tělo i duši
lásko na co je pláč když to skončit má
vždyť už lásko, svý perly máš
tak proč padaj, měněj se v slzy
lásko, na co je pláč perly ve vlasech máš

R: No tak lásko ……

4. Chtěla jsi víc pro svoje touhy
já chudej princ mám jen co mám
Co vlastně zbývá jen slzy pouhý
ze svatebních zvonů z nebeskejch bran

R: No tak lásko ……
2

: Slečna závist

1. Ami 
Ta dívka u oltáře, co pohled tvůj teď váže
skrýt G 
závist zkouší za Ami 
vlastním bohatstvím.
Má krásu, moc I slávu, přesto vidíš, že se trápí,
když tvář zakrývá jí závoj z černejch pavučin.

R: Ami G Ami Ami G Ami 
Áá…

2. Proč přišla takhle zrána a co si žádá u pána,
že svíčku drží v dlaních, tiše obchod nabízí.
Bože vyslyš moje přání, jak neřekneš svý ANO mi,
tak ďáblu ruku podám, když mi pomoc přislíbí.

R: Áá …

3. No jen řekni, dám ti to co chceš, já věřím, ty to dokážeš,
slib krví potvrdím, jen dej ať nikdo nemá víc.
Mě pálí, když je kdokoli s víc štěstím se vším cokoli,
co zrovna nemám já, ať radši sama nemám nic.

R: Áá …

4. Teď otáčí se s nevolí, jak ďáblu podpis zabolí,
už do rysů jí kreslí vrásky z duše šedivý.
Pak konečně k nám promluví, skřek havraní tu zakrouží
a mezi námi hledá, svoji oběť vybírá.
Když ne mě radši nikomu a slova nejsou k ničemu,
to slečna závist vstoupila zas do někoho z nás.

R: Áá …
3

: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi 
byla dívka, C 
která žila v Dmi 
Amesbury, 
s jasnýma F 
očima a C 
řečmi pánům Dmi 
navzdory, 
souseF 
dé o ní C 
říkali, že Dmi 
temná kouzla Ami 
zná 
a Bb 
že se lidem Ami 
vyhýbá a s Bb 
ďáblem C 
pletky Dmi(G) 
má. 

2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil 
a pověrčivý lid se na pastora obrátil, 
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, 
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, 
a když ji vedli městem, všichni kolem volali: 
"Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, 
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, 
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění 
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, 
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, 
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, 
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, 
a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!" 

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, 
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: 
"Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít 
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou 
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: 
"Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, 
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici 
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, 
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, 
zemřela tiše samotná pod letní oblohou … 
4

: Zabili, zabili

1. C 
Zabili, F 
zabili, Dmi 
chlapa z koloF 
čavyC 
,
C 
řekněte F 
hrobaři, Dmi 
kde je pochoF 
vaný?C 
 

R: C 
Bylo tu není tu, F 
havrani na plotu 
C 
Bylo víno v sudě F 
teď tam voda bude
C 
není, F 
není tuC 
 

2. Špatně ho zabili, špatně pochovali
vlci ho pojedli, ptáci rozklovali

R: Bylo tu není tu…

3. Vítr ho roznesl po dalekém kraji
havrani pro něho po poli krákají

R: Bylo tu není tu…

4. Kráká starý hravran, krákat nepřestane
dokud v Koločavě živý chlap zůstane

sloka:  3 C F 5 Dmi F C
refren: C F
5

: Hey Jude

1. Hey C 
Jude don't make it G 
bad
take a G7 
sad song and make it C 
better
reF 
member to let her into your C 
heart
then you can startG7 
 to make it C 
better.
2. Hey Jude don't be afraid
you were made to go out and get her
the minute you let her under your skin
then you begin to make it better.
R: C7 
And any time you feel the F 
pain hey Jude refrain,
Dmi 
don't carry the G7 
world upon your C 
shoulders
C7 
for well you know that it's a F 
fool who plays it cool
Dmi 
by making his G7 
world a little C 
colder
da da da C7 
da da da G7 
da da da.
3. Hey Jude don't let me down
you have found her now go and get her
remember to let her into your heart
then you can start to make it better.
R: So let it out and let it in hey Jude begin
you're waiting for someone to perform with
and don't you know that it's just you hey Jude you'll do
the movement you need is on your shoulders
da da da da da da da da da.
4. Hey Jude don't make it bad
take a sad song and make it better
remember to let her under your skin
then you'll begin to make it better
better better better better better oh.
*: C 
Da da da Bb 
da da da da F 
da da da da hey Jude …
6

: Yesterday

1. YF 
esterday Emi 
all my trA7 
oubles seemed so fDmi 
ar awayDmi/C 
 
nBb 
ow it lC 
ooks as though they're hF 
ere to stay
C/E 
oh I bDmi 
elievG7 
e in yesBb 
terdayF 
.
2. Suddenly I'm not half the man I used to be
there's a shadow hanging over me
oh yesterday came suddenly.
R: Emi 
Why sA 
he Dmi 
had tC 
o gBb 
o I Dmi 
don't knowGmi 
 she wouC7 
ldn't saF 
y
Emi 
I saA 
id sDmi 
omethC 
ing wBb 
rong Dmi 
now I Gmi 
long forC7 
 yesterF 
day.
3. Yesterday love was such an easy game to play
now I need a place to hide away
oh I believe in yesterday.
R: .4.
= 3.
*: F 
Mm mmG7 
 mm Bb 
mm mF 
m …
7

: Bratři Ryvolové: Tereza

[[E:|--Amaj x02120--
B:|----------
G:|----------
D:|----------
A:|----------
E:|----------#. [: #. text to repeat [[Amaj C#mol 
]] :]
]]
8

: Rychlé Šípy

1. Emi 
Můj život je hned plný nesnází, 
A 
na jaře když duben přichází, 
já C 
vracím se do poválečnejch let, 
kdy Emi 
vycházel náš starý dobrý Vpřed, 
já G 
žlutý kvítek za klopu si dám 
a Ami 
píseň Vontů tiše zabroukám, 
do D 
Stínadel se šerem vypravímDsus4 
 D 
, 
snad Emi 
potkám cestou Losnu, co já H7 
vím. 

2. Dunivá Kateřina burácí 
a Široko má dávno po práci, 
jen já se vracím Myší pastí sám, 
nevím, co s ježkem v kleci dělat mám. 
Bohouš, Dlouhé Bidlo, Štětináč, 
pan Fišer pustil z okna květináč, 
Jan Tleskač, Jiří Rymáň a tak dál, 
pan Foglar tohle nikdy nenapsal. 

3. To Rychlé šípy sami byli v nás 
a žlutý kvítek symbolem byl krás, 
co nemůže nám nikdy nikdo vzít, 
kdo kopal studnu, aby druhej moh' pít. 
Snad jednou až se jaro navrátí, 
můj život píseň Vontů obrátí, 
já svobodný a čistý půjdu dál 
a směšný bude ten, kdo se mi smál. 

4. Tak Mirek Dušín s Červenáčkem jdou 
a Jindra Hojer s Jarkou Metelkou, 
za nima Rychlonožka s Bublinou, 
naší krásnou chlapeckou krajinou. 

G 
Duj, D 
duj, C 
duj, fujaro vítěEmi 
zná. 

Dsus4
9

: Tereza (Osamělý město)


1. Ten C 
den, co vítr D 
listí z města G 
svál,  
můj C 
džíp se vracel, D 
jako by se Emi 
bál, 
že C 
asfaltový D 
moře odliv G 
má 
a C 
stáj že svýho D 
koně nepoE 
zná. 

R: Řekni, G 
kolik je na světě, kolik je takovejch D 
měst, 
řekni, Ami 
kdo by se vracel, všude je tisíce Emi 
cest, 
tenkrát, G 
když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě D 
máš, 
tenkrát Ami 
ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků Emi 
dáš 
napoD 
sled, napoG 
sled. 

2. Já z dálky viděl město v slunci stát 
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, 
proč vítr mlátí spoustou okenic, 
proč jsou v ulici auta, jinak nic? 

R: Řekni… 

3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut 
zaznívá odněkud něžný tón flaut 
a v závěji starýho papíru 
válej' se černý klapky z klavíru. 

R: Řekni… 

4. Tak loudám se tím hrozným městem sám 
a vím, že Terezu už nepotkám, 
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
a vosamělý město mlčící. 

R: Řekni… 
10

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když F 
mraky černé C 
jdou
lidem nad G7 
hlavou F 
smutnou dálavouC 
.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu G7 
prázdnou Franky Dlouhán,
po státech F 
toulal se jen C 
sám a že
byl F 
veselej, tak C 
každej měl ho G 
rád.
Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a C 
zase jede Ami 
dál.
A F 
každej kdo s ním G 
chvilku byl,
tak F 
dlouho G7 
se pak C 
smál.

2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
11

: Jarní tání

1. Když první Ami 
tání Dmi 
cestu sněhu C 
zkříží
a F 
nad leDmi 
dem se E7 
 voda objeAmi 
ví.
Voňavá zem se sněhem tiše plíží
tak nějak líp si balím, proč bůhví.

R: Přišel čas F 
slunce, G 
zrození a C 
tratí
na kterejch F 
potkáš G 
kluky ze všech C 
stranE7 
 
/:Hubenej Ami 
Joe, Čára, Ušoun se ti Dmi 
vrátí
oživne F 
kemp, E7 
 jaro vítej k Ami 
nám. :/

2. Kdo ví jak voní země, když se budí
pocit má vždy jak zrodil by se sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život nám.

R: Přišel čas slunce …

3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše fuk.
Pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk. 

R: Přišel čas slunce …
12

: Nad stádem koní

@155bpm

1. D 
Nad stádem A4 
koníA Em 
 podkovy G 
zvoní, zvoní,
D 
černý vůz vleA4 
čouA Em 
 a slzy G 
tečou. A já volám:
D 
"Tak neplač, mA4 
ůj A 
kamaráde,Em 
  náhoda je G 
blbec, když krade."
D 
Je tuhý jak A4 
veka a A 
 řeka ho splaví.Em 
  Máme ho G 
rádi. No tak C 
co, tak G 
co, tak A4 
co?

2. D 
Vždycky si přA4 
ál, A 
až bude popel,Em 
  i s kytaG 
rou
D 
vodou ať plaA4 
vou, jA 
en žádný hotEm 
el, s křížkem nad hlaG 
vou.
D 
Až najdeš mísA4 
to, A 
kde je ten pramenEm 
  a kámen, co prasG 
ká,
D 
budeš mít jisA4 
to, A 
patří sem popeEm 
l a každá G 
láska. No tak C 
co, tak G 
co, tak A4 
co?

3. D 
Nad stádem A4 
koníA 
  Em 
 podkovy G 
zvoní, zvoní,
D 
černý vůz vleA4 
čouA 
  Em 
 a slzy teG 
čou. A já šeptám:
D 
Vysyp ten popeA4 
l, A 
kamaráde,Em 
 do bílé G 
vody, vody,
D 
vyhasnul koteA4 
l a A 
náhoda je Em 
štěstí od podkoG 
vy. D G D G 
 

Vysyp ten D 
popel, A 
kamaráG 
de, do bílé D 
vody, A 
do voG 
dy,
vyhasnul D 
kotel a A 
náhoda jeEm 
 štěstí od podkoG 
vy.
Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.  
Vysyp ten popel, kamaráde, do bílé vody, do vody,
vyhasnul kotel a náhoda je štěstí od podkovy.

sloka:  D Dsus2 Asus4 Asus2 Emi G
bridge:  C G A
outro:  D Asus4 G
D Asus4 Emi G
phrasing: 1 D, 2 Dsus2, 3 Asus4, 4 Asus2, 5-6 Emi, 7-8 G
13

: Bič

1. E 
Jen se hádej i se svou krásou
C#mi 
chtěl jsem vílu tebe mám
A 
tak prohrávám král zmizel
já tu E 
zůstavám

Svítá mi jak je snadný
utápět hosty ve tvůj klín
čáry fádní z otrávených
levných vín

R: Jenom E 
bič já si žádám
pak až z C#mi 
dálky vidět chci tvý záda
ououo, A 
jééé, tím bičem spáleE 
ná
Jenom bič já si žádám
na čem záleží ti stěží hádám
O nás dvou tenhle příběh dávno znám.

2. Přestaň v bibli číst o lásce
V Boha smůlu holka máš
Pouťovou hrou se mi zdá
že se stáváš náhodou.

Já vím – dnes končí příběh
byl to špatný seriál
herci mizerný, jóó mizerný
a ty jé všechny víc než znáš

R: Jenom bič já si žádám…
R: Jenom bič já si žádám…

R: Tak jenom bič já si žádám…
14

: Bílým koním

1. Hmi 
BlázniG 
vý Hmi 
tvý tóny G 
jsou,
Ami 
za krokem C 
bláznů G 
tvý slova D 
jdou,
Hmi 
bohatství G 
snad Hmi 
nás zachráG 
ní,
Ami 
nemáš to C 
štěstí a G 
já nadáD 
ní.

®: Ami 
Bílým C 
koním G 
snad F 
mávat teď C 
smím,

Ami 
bílým C 
konímG 
, jsou F 
volní, to C 
vím.

2. Já nemám nic, jen zpívám,
jsem stále stejný, cítím se sám,
mám touhy svý: pár koní mít,
předhonit času běh, cválat a snít.

®: 

3. Tak žijem dál, zmizel i smích,
pár cizích lidí do snů zhroucených,
chtěl jsem jít pryč, zůstávám,
dál s dvojí pýchou svejch pár koní mám.

®: + Ami 
bílým C 
konímG 
, jsou F 
volní, to C 
vím,

G 
jsou F 
volní, to C 
vím …
15

: Derniéra

Intro: jako refrén – 2krát

1. G 
Už nic neříkej, C 
dál si nezvykej,
G 
stát tam, kde bych možná F 
moh´ stát i D 
já.
G 
Bůh ví, že bylo málo C 
dní, kdyby za to stálo
G 
snít o tom, že možná příště.
F 
Já to raděj C 
vzdávám, nech to už D 
být.

2. V divokejch peřejích hledám kam řeky plynou,
brodím se nadějí, že klid moře znám.
Až vody uplavou, bláto a prach tu zbydou
potom možná dám si říct.
Teď to ale vzdávám, teď nech mě být.

R: Ami 
Co bylo, Hmi 
už tady D 
neC 
ní,
Ami 
zapomeň, Hmi 
časy se D 
měC 
ní,
Ami 
dáme si v Hmi 
původním D 
zněC 
ní
Ami 
svou derniHmi 
éru a pak D 
konec umění.

Intro: jako sloka

3. Už vidím oceán, už se dech můj tají,
vodopád, co přejít nejde, dělí však nás.
Zpátky k pramenům, jenže ty vysychají
co bylo není.
Takže já to zase vzdávám, není kam jít.

R. 

R. 

Intro: Ami 
 Hmi 
 D 
 – do ztracena
16

: Dva tuláci

1. TrG 
ať se pěkně leskne, na trati náklaďC 
ák,
dva tuláci tG 
áhnou, přD 
es rameno vG 
ak.

2. Ten jeden je můj brácha, ten druhej bratranec,
jdou z New Orleansu až tam na konec.

®: JG 
á svý touhy, touhy znC 
ám: zas jít kG 
ousek, kD 
ousek dG 
ál.

3. Až tam do Arkansas namísto domova,
najít svoje děti na cestách jako já.

®: 

4. Kam vás to, hoši, táhne, co vstát vás přinutí,
jó, trestanecký pouta - těm není vyhnutí.

®: 

5. Šaty z vás můžou spadnout, palce vám lezou z bot,
pryč tím širým světem, tak plným zlob a slot.

®: 

®: 
17

: Epizoda

TAmi 
o byl ale tFmaj7 
ýden nC 
a pováženG 
ou,
nAmi 
ení k zFmaj7 
aplacení, C 
a na co mi jsD 
ou
pAmi 
oznání, co mFmaj7 
ají C 
určit další dG 
ěj,
brAmi 
odím se vzpFmaj7 
omínkami, rC 
adím si "nD 
eklej".

Dva vagóny přání, co mi platný jsou,
denní rozčarování, ty nejsi už mou,
jen ať si mě budí, ty noci tě chtěj',
nemám to vychování, tak se směj.

Máš rodinu svoji, byl jsem mezihrou,
dobrá máma svých dětí, já epizodou,
tak proč mě to nutí sklánět hlavu svou,
řev můj tě nevrátí, děti vyrostou.

Ohohó …
18

: Klíč ke vzpomínkám

1) Ami 
Vzdálená je touD 
ha, co v duši Emi 
mám,
F 
do kopG 
ců se ubíAmi 
rá.
Ami 
Schovávám ji hluD 
boko pod kůEmi 
ží,
F 
než jdu sG 
pát ji prožíAmi 
vám.

2) Tenhle kraj se vrací i do mých snů,
jako věčný přátelství.
Ukrývám tu spoustu svých tajemství,
zpovídám se z těžkejch dní.

ref: C 
Koho jeD 
ště cestou Emi 
potkám,
C 
na těch D 
toulkách za E 
duhou.
Ami 
Tomu dám ten D 
klíč ke Emi 
vzpomínkám,
F 
snad tu G 
navždy zůstaAmi 
nou.

3) Chtěl bych mít přátel co zasloužím,
takových co nezklamou.
Jim pak dám klíč ke svým vzpomínkám,
ty tu navždy zůstanou.

ref2x:C 
Koho jeD 
ště cestou Emi 
potkám,
C 
na těch D 
toulkách za E 
duhou.
Ami 
Tomu dám ten D 
klíč ke Emi 
vzpomínkám,
F 
snad tu G 
navždy zůstaAmi 
nou.
+ tomu dám ten klíč ke svým vzpomínkám, snad tu navždy zůstanou.

Intro : Hmi D Hmi F#mi G Hmi

h+--3--2--3--5--3--2---------------------------
g+-------------------4--2---------2------------
D+-------------------------4--4----------------

nebo :

e+--10--9--10--12--10--9--7--------------10---
h+---------------------------10--7--7---------
19

: Koulí

1. Když G 
únava tě provází a hledáš nalezené
a mEmi 
íváš sny špatný, tak dej se k nám,
dej se k nC 
ám, na na nD 
a na na nG 
a.

2. Že máš všechno za sebou a znáš tisíc tajů,
to myslel by si blázen, zůstaň tu stát,
zůstaň stát, na na na na na na.
R1: /: KD 
oulí, svět se kC 
oulí,
vypijem bG 
owli D 
a jedem dG 
ál. :/

3. Jó, my chceme žít nadoraz a dávat a brát
a umět i prohrávat a vo všechno hrát,
chceme hrát, na na na, jenom hrát.
R1: 
R2: /: Fallin' yes I am fallin'
and she keeps callin' me back again. :/
R2: + /: C 
and she keeps cG 
allin' mD 
e back again … :/ G G C G C G C G 
 
20

: Kristus na kříži

G 
Jó ať je hic a nebo sněží
C 
kalím si to neb mě střeží
G 
ježíš co ho na kapotě D 
mám,
G 
z plastiku má barvy svěží
C 
na směru mi nezáleží
G 
ať se řítím D 
sem a nebo G 
tam.

Moje máma mi ho tenkrát dala
když mě ještě kolíbala
tam kde roste bavlna,
kde jsem v řece štiku chytil
a kde modrej měsíc svítil
tam co táta hrob svůj má.

Jó ještě líp se jede s pannou
pod zrcátkem uvázanou
za svatozář z barevnech skel,
klidně sedám do svý káry
ať se stará panna Maria
abych do pekla nedojel.

Jó ať je hic a nebo chlístá
já tady mám svýho krista
na volantu přímo před sebou,
v týdle válce se moc těžce chcípá
krista mám a svýho džípa
a ten volant přímo před sebou.

Jó krista mám a svojí víru
na předním skle velkou díru
hadry benzínem načichlý,
z volantu mi zbyla půlka
v hrdle už mě pálí kulka
a kristus se houpá na kříži.
21

: Máma

Ref. D 
Mamá, když kluk tvůj ti říká, že musí být G 
cowboy,
a s A 
kytarou sedá na dřevěnej schod,
kam pláchnul by, kouká a nevidí D 
plot,
mamá, když kluk tvůj ti říká, že musí být G 
cowboy,
A 
ráno pak dveře jsou dokořán,
je jasný, že prázdnej je D 
krám.

1. D 
Cesty jsou dlouhý a některý nevedou G 
spíš
tam, A 
kam každá máma si chce vždycky přát, už to D 
víš,
a některej kluk holt tý mámě svý ponejvíc
G 
sem-tam nadělá kříž,
když A 
chtěl by už zmizet a mít náklaďák
a s pedálem plynu se D 
prát.

®: 

2. Bůh ví, jak kalendář spočítá jednou si den,
kdy přihrčí náklaďák a zastaví před domem,
možná, že zůstane, možná, že nedá mu klid
těch pár dní, co tě vídá,
a že vrátí se zas, v noci na lístek psal,
úsměv tvůj s sebou si vzal.

®: 

®: + H 
ráno pak dveře jsou dokořán,
je jasný, že prázdnej je E 
krám …
22

: Nic víc

®: Nic A 
víc, nic víc neD 
mám, nemám,
za nádA 
ražím mě E 
čeká náklaA 
ďák.

1. VypaA 
dá to tak se D 
mnou,
střechou A 
mou je E 
nebe nad hlaA 
vou.
R: 

2. Vandrem jít, co budu žít,
jsem jako pták, pták znovu vyrazí.
R: 

3. Vandrem jít, co budu žít,
s partou lidí, co taky uměj' pít.
R: 
R: 
23

: Pár minut

e-|---2-----2-----2-----2-------3-
h-|---3-----3-----3-----3-------3-
g-|---2-----2-----2-----2-------0-
d-|-0---0-------------------------
a-|-------3---3-2---2-0-----------
e-|-----------------------0/2/3---

®1: G 
Tvých pár D 
minut si Ami 
připíchnout jak C 
kytku na kaG 
bát,
mávnout D 
křídly a Ami 
plný kapsy C 
tvojí lásky D 
mít. G Ami G 
 

G 
To bych si D 
přál, a Ami 
mít těch minut C 
pár a kapes G 
víc,
probudit D 
den a Ami 
vyprávět mu C 
sen, a potom jen mu D 
říct:

®2: Těch pár minut si připíchnu jak kytku na kabát,
mávnu křídly a kabát nechám i s tou kytkou vlát.
Tunelem snů, tak krátkým i tak dlouhým, teď běžím sám,
až přijdu k vám, minut pár svých dní
jen mi dej, jen mi dej hej.

®2: 
Jó, to bych si přál, a mít těch minut pár a kapes víc,
zatřást dnem a sebrat spadlej čas, co není zlej, není zlej hej.

®2: 
®2: 


24

: Paris- Dakar

1. Silnic D 
prach bludnejch cest slunce bílý vodráží,
jedu F 
dál, laufy G 
řvou celej D 
den.
Žárem dní, nocí tmou, pořád spolu ty a já,
jseš můj dech, rychlost, pech, moje fáro.

®: Hlavou G 
pádí velkej D 
sen,
snad je k G 
mání v pekle D 
jen,
se svým G 
fárem bejt jen D 
nejrychlejší,
vyhrát F 
boj, urvat G 
čas, bejt D 
nej.

2. Páru mít proti všem, kolik bláznů v patách mám,
jen my dva, chlap a stroj, jedem dál.
Tak se rvem, náš je čas, zbývá pár mil posledních,
vidím cíl, mávají, slyším smích.

®: + vyhrát F 
boj, urvat G 
čas, bejt D 
nej …
25

: Pastorále

Zůstal jsem G 
sámm jako ta F 
tráva,C 
 
co se moG 
tá D 
někde na pláG 
ni,
jsem rozbitej jak starej F 
vagón,C 
 
nedokáG 
žu D 
skočit na couG 
rák.

Pane, cejtím, jak se tu motám,
ten vlak už měl tady dávno být,
slyším, jak houká, zatáčkou jel,
ten mě spasí, nebudu sám.

Budou v nebi, budou v nebi vlaky plný hoboes, vlaky plný hoboes
a vagóny, a vagóny, kde se můžem skrýt,
taky brzdaři, taky brzdaři budou policajti, budou policajti,
který řeknou, který řeknou: dál po svejch jít.

Hej, průvodčí, jak bude trvat dlouho,
než dojedem na Max-Dickson Lane,
fíra ať zahouká, trochu zpomalí,
vždyť nejsme štráf vod Tennessee.
26

: Pláč

*: C 
Měl jsem tě rád a G 
poznáEmi 
vám,
D 
teď říkám: tak good-G 
bye.

1. G 
Pláč, pláč, Emi 
pláč G 
černej jako den,
C 
nemám tu šanci, vžG 
dyť mě Emi 
znáš,
D 
aspoň na mě vzpomíG 
nej.

2. Znáš, znáš, znáš, prej mě dobře znáš,
vůbec nevíš, jakej jsem,
není to na mně znát.

®: G 
Ani pád listů D 
nesmí bolet strom,
já tu s tebou chG 
těl bejt sám,
má to háček, C 
ty mě nechceš znát,
D 
nebudu tu tedy G 
stát.

3. Plač, plač, plač, jen si klidně plač,
vím, že poznáš, jakej byl to den,
když jsem řek': tak good-bye.
27

: Tennesee Waltz

Já bych C 
tančil, pojď, má milá,
hrajou Tennessee F 
Waltz,
volnej C 
jsem a Ami 
hvězdy už D7 
spí, G 
 
a jen C 
prstem kejvneš, lásko,
a já s tebou tanF 
čím,
mám C 
blízko tvý G 
srdce, vždyť C 
víš.

NezapoC 
mínej, když E 
hrál jsem F 
Tennessee C 
Waltz,
pouze ty víš, jak Ami 
je to se D7 
mnou,G 
 
naše C 
láska, moje milá, ta přišla s tou F 
nocí
jak C 
překrásnej G 
Tennessee C 
Waltz. F C 
 

NezapoC 
mínej, když E 
hrál jsem F 
Tennessee C 
Waltz,
pouze ty víš, jak Ami 
je to se D7 
mnou,G 
 
naše C 
láska, moje milá, ta přišla s tou F 
nocí
jak C 
překrásnej G 
Tennessee C 
Waltz. F C 
 
28

: Ach bože z nebe

1. Dmi 
Ach bože z nebe já prosím tebe
Starého muže mám
[: Rač mě ho vzáti G 
mladého C 
dáti
Dmi 
Ať hříchu A 
nepáDmi 
chám :]

2. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já mu zahrát dám
[: Na staré hrnce hotové zvonce
Tak já mu zvonit dám :]

3. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já ho pochovám
[: Na starém došku zapřáhnu kočku
Tak já ho pochovám :]

4. Ach bože z nebe já prosím tebe
Jak já plakat budu
[: Na jeho hrobě vyskočím sobě
Co je mi po tobě :]
29

: Až já půjdu povandruju

G 
Až já půjdu povandruju
C 
ej bude D 
bílá G 
hmlíčka
C 
ej bude bílá D 
hmlíG 
čka
Bude za mnú plakat dievča
pěkné jak rúžička
ej pěkné jak rúžička
Až já půjdu povandruju
ej bude bílý mrázek
ej bude bílý mrázek
Bude za mnú plakat dievča
pěkné jak obrázek
ej pěkné jak obrázek
Až já půjdu povandruju
ej bude bílá hmlíčka
ej bude bílá hmlíčka
Bude za mnú plakat dievča
pěkné jak rúžička
ej pěkné jak rúžička
30

: Goluboček

D7 
Stonět sivy Gmi 
goluD 
boček, D7 
stonět on i Gmi 
děn i D 
noč
B 
Jevo milenkij druF 
žoček B 
odF 
leGmi 
ťál D 
na Gmi 
dolgo D 
proč
B 
Jevo milenkij druF 
žoček B 
odF 
leGmi 
ťál D 
na Gmi 
dolgo D 
proč
On už bolše něvarkujet i pšenički něklujet
Vsje taskujet vsje garjujet i tichoňko sljezi ljet
Vsje taskujet vsje garjujet i tichoňko sljezi ljet
31

: Górale

®: D 
Za lasami G 
za górami A 
za dolinaD 
mi
D 
pobili sie G 
dwaj górale A 
ciupagaD 
mi

1. D 
Ej góraG 
le A 
nie bijta D 
sie
ma góralka G 
dwa warkocze
A 
podzielita D 
sie

®: Za lasami za górami za dolinami
pobili sie dwaj górale ciupagami

2. Ej górale nie bijta sie
ma góralka dwoje oczu
podzielita sie

®: …

3. Ej górale nie bijta sie
ma góralka wielke serce
podzielita sie

®: …

4. Ej górale nie bijta sie
ma góralka z przodu z tylu
podzielita sie
32

: Hop hé

|: [D]Hop hé, hop hé, hop h[A]é,[D] hop hé         :|[D]Já bych se nejra[A]dši ve vsi [D]neviděl[A] [D]ať přídu, kam[A] přídu, abych se[D] styděl[AD] [D]Anča mě nechala v kolečku stát že prej se nebude se mnou mot[A]at[D] |: Hop hé, hop hé, hop hé, hop hé :| Počkej ty Andulo, ty budeš koukat jak budeš po mě jen vočima loupat učím se tancovat Maděráka stoupnu si bez tebe před dudáka |: Hop hé, hop hé, hop hé, hop hé :| Já bych se voženil, žádná mě nechce šel bych na námluvy jde mi to těžce panenky i vdovy, každá se bojí že bych je tloukával D 
Hop hé, hop hé, hop hA 
é,D 
 hop hé :|
D 
Já bych se nejraA 
dši ve vsi D 
nevidělA 
 
D 
ať přídu, kamA 
 přídu, abych seD 
 stydělAD 
 
D 
Anča mě nechala v kolečku stát
že prej se nebude se mnou motA 
atD 
 
|: Hop hé, hop hé, hop hé, hop hé :|
Počkej ty Andulo, ty budeš koukat
jak budeš po mě jen vočima loupat
učím se tancovat Maděráka
stoupnu si bez tebe před dudáka
|: Hop hé, hop hé, hop hé, hop hé :|
Já bych se voženil, žádná mě nechce
šel bych na námluvy jde mi to těžce
panenky i vdovy, každá se bojí
že bych je tloukával dubovou holí
|: Hop hé, hop hé, hop hé, hop hé :|
33

: Hruška

1. D 
Stojí hruška v A 
širém poD 
li 
vršek se jí G 
zeleA 
ná 
[: D 
Pod ní se G 
pase A 
kůň D 
vraný 
pase ho A 
má D 
milá :]

2. Proč má milá dnes pasete 
z večera do rána 
[: Kam můj milý pojedete 
já pojedu s váma :]

G D G C D G C D G D G G C D G D G 
 

3. O já pojedu daleko 
přes vody hluboké 
/: Kéž bych byl nikdy nepoznal 
panny černooké :/ 
34

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]
[: B 
Zabili Janka, F 
Janíčka, Gmi 
Janka miesto Gmi/F 
jeleGmi 
ňa :]

2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
35

: Michálek

DmiDmiBBDmiDmiBB 
Dmi 
Dmi 
Ta uninská roB 
la
C 
Černo pooF 
raC 
na
Gmi 
Zabil tam pacholF 
ka
UjhéC 
li z UD 
minína
Vy tetko doračko
Smutná neveselá
Vezem vám synáčka
V halénečce z póla
Vy tetko doračko
Nic se nelekajte
Na vašeho synka
Bielu plachtu dajte
DmiDmiBBDmiDmiBB 
Dmi 
Michale Michálku
Kdo je ti příčina
Kdo by byl matičko
Ujhéli z Unína
Pošlite matičko
Pro tých knězů kbelských
Já se vyzpovýdám
Ze svých hříchů těžkých
A proč ty Michálku
Kbelských knězů žádáš
Avšak ty Michálku
Tolik hříchů nemáš
Jak bych já matičko
Tolik hříchů neměl
Však jsem já nejednu
Panenku podvédel
DmiDmiBBDmiDmiBB 
Dmi 
A ten gbelský cintár
Kolem malovaný
Leží tam Michálek
Pěkně pochovaný
Na jeho hrobečku
Rozmarýn zelený
Těm kbelským pacholkom
Roste na znamení
DmiDmiBBDmiDmiBB 
Dmi 
36

: Nepolepšený

1. Ami 
V tom Prešpurku na rynečku
C 
Hej - rubali sa Dmi 
pro děvečku
G 
Pro keC 
rú, Ami 
pro keD 
rú?
Emi 
Kerá měla H7 
kasaničku Emi 
červenú.
G 
Pro keC 
rú, Ami 
pro keD 
rú?
Emi 
Kerá měla H7 
kasaničku Emi 
červenú.

2. Kto sa rúbal, nech sa hojí
Hej - nech ho vezú k doktorovi
Ešče raz, ešče raz
Budem sa ja pro to dívča rubať zas
Ešče raz, ešče raz
Budem sa ja pro to dívča rubať zas
37

: Nepudem domů

A7 
Nepudem D 
doG 
mů
D7 
až bude G 
ráC 
no
G 
až bude na neA 
bi
D 
hvězdiček máG 
lo.
Nepudem domů
budeme tady
až bude slunéčko
nad napajedly.
Nepudem domů
budeme zpívat
až budú tatíček
palicu svírat.
38

: Odpudivá

G 
Já si tě má milá nevezmu, vD 
ždyG 
ť tDG 
y seš podobná medvěduDG 
 
|: [D]medvěd má nožičky chlupatý     [G]a ty [D]má[G]š [D]sr[G]díčko proklatý :|[DG]D 
medvěd má nožičky chlupatý  G 
a ty D 
máG 
š D 
srG 
díčko proklatý :|DG 
 
Co je po takovej panence, která má tři, čtyři mládence
|: jednoho v komoře, dva venku, nedbám o takovou panenku :|
39

: Odvod

1. Emi 
Dobře ti je, D 
Janku, v G 
tom viD 
zovském G 
zámD 
ku,
C 
ľudé koD 
pú hořú Emi 
a ty D 
sedíš v G 
chládD 
ku.

2. Nežádej si, milá, takóvej dobroty,
když já musím nosit od železa boty.

3. Od železa boty na nožičkách púta,
dívajte sa ľudé, vezém vám rekrúta.
40

: Panenka

AmiGAmiGAmiGAmiGAmi 
Ami 
Ty panenko maličká
ty se mně Dmi 
hrubě G 
líbíš
Ami 
jedno Dmi 
oko Ami 
rybí G 
máš
Ami 
a na druhé H7 
málo viE 
díš
Ty panenko maličká
ty černovoký děvče
když si na tě vzpomenu
hned se mně do pláče chce
41

: Pití a jídlo

Ami 
Emi 
Aj másku, másku
mám na tě D 
sázG 
ku
Ami 
teče z tebe pívo
G 
jako na proAmi 
vázku
Vínečko milé
mám k tobě lásku
ty do mě poběhneš
jako na provázku
Mám málo na dně
vypiju snadně
vypiju, dám nalit
půjdu dom bez galit
42

: Proměny

1. ♀ Ami 
Darmo sa ty trápíš G 
můj milý syC 
nečku nenosím ja tebe E7 
nenosím v srAmi 
déčku
A já tvoG 
ja C 
neG 
buC 
du Dmi 
ani jednu E7 
hodiAmi 
nu

2. ♂ Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

3. ♀ A já sa udělám malú veverečků a uskočím tobě z dubu na jedličku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

4. ♂ A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

5. ♀ A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

6. ♂ A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku
A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá

Ami F C F C G 

7. ♀ A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

8. ♂ A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

9. ♀ A já sa udělám hvezdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

10. ♂ A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá
43

: Slunéčko

DD4 
D 
Slunéčko D4 
zachodí D 
za JanoD4 
vu hoD 
ruD4DD4 
 
D 
A už buG/D 
de večer, A/D 
chvála A7/D 
Pánu BoD 
huD4DD4 
 
Slunéčko zachodí za veliký kámen
a moje srdénko zahoří jak plamen
Zahoří zahoří bolesťú na dlúze
že moja frajárka do večera umře
CDCDCADD4 
Zkazujú zkazujú do širého pola
mú milú nezralú Smrtolka dostala
Už nám ta děvinka už nám zahynula
neščasná láska ta ju ukosila
Slunéčko zachodí za Janovu horu
A už bude večer, chvála Pánu Bohu
DC/GDC/GGDA 
DC/GDGAD 
D 
PozD4 
námka:
44

: Stará Pivníčková

Ami 
Stará Pivníčková Dmi 
na jarmark sa stG7 
roC 
já
Ami 
ja Dmi 
danom Ami 
tanaj D#dim 
danom
E 
na jarmark sa Ami 
strojá
Ja ty cero moja pozor dávaj doma
ja - danom tanaj danom
pozor dávaj doma
Ona pozor dala zle sa zachovala
ja - danom tanaj danom
zle sa zachovala
Jak práh překročila syna porodila
ja - danom tanaj danom
syna porodila
Dúhý núž si vzala krk mu podřezala
ja - danom tanaj danom
krk mu podřezala
Na milého lúce zakopala ruce
ja - danom tanaj danom
zakopala ruce
Na milého roli zakopala nohy
ja - danom tanaj danom
zakopala nohy
Na milého nivu zakopala hlavu
ja - danom tanaj danom
zakopala hlavu
Do kosně běžala bielé groše brala
ja - danom tanaj danom
bielé groše brala
Zahrajte ně hudci za mé biele groše
ja - danom tanaj danom
za mé biele groše
Abych ja užila panenskej rozkoše
ja - danom tanaj danom
panenskej rozkoše
45

: Šimbolice

mezihra GAD 
 
Gmi 
Na Březovej tři ulice
sú tam dzjevky šimbolice
F 
sú tam dzjevonky B 
bohaté
chcú za huběnD 
ku tři zlaGmi 
té
Ja som sa šjol domů spýtať
mám i za ňu tolko čítať
za její huběnku spanilú
lebo mám běžať za jinú
~
A doma mi radu dali
koníčka mi osedlali:
Sedaj, šuhajku, na něho,
pojedzeš do pola širého.
46

: Tady Jsem Doma

CAPO III
1. G 
Vstávej synDmi 
ku vstávej C 
koníčky G 
zapřahej,
sluníčko Dmi 
vysoko C 
do práce G 
už se dej,
na pole Dmi 
u řeky C 
žitečko G 
zasejem,
Dmi 
tam žito půjde, C 
tam je dobrá D 
zem.Dsus4 D 
 

2. Včera jsi oral a dneska budeš sít,
hned zítra po ránu na trh mě musíš vzít,
nech ty mě matičko jen malou chvilku spát,
nachám si já ještě ten svůj sen dozdát.

R: C 
Stavení s lípou G 
za plotem, Emi 
tady jsme D 
doma tady G 
je má zem,
C 
louky, potok a G 
políčka, Emi 
z hospody D 
hraje pěkná Emi 
písnička,
C 
z hospodyD 
 hraje pěkná…C G C G G Emi D  C G C G Emi D G .. 
 

3. Včera jsem já oral to pole za vodou,
tak proč ty koníčky stáli za hospodou,
já dával koním pít schoval je za vrata,
schoval je závrata proháněl děvčata.

4. Tak už se nehněvej má drahá matičko,
že já si užívám života maličko,
z vinohradů víno bílé, červené
a selátko z chlívka dobře pečené.

R: Stavení s lípou za plotem…

5. I kdybys synečku odešel za hory,
vrátíš se zpátky zas do naší hospody,
i kdybych matičko stýskal si za mořem,
vrátím se zpátky jen tady doma jsem.

6. Stavení s lípou za plotem,
tady jsme doma tady je má zem,
louky, potok a políčka,
z hospody hraje pěkná písnička,

R: Stavení s lípou za plotem… 2×
47

: Včelín

1. [: Ami 
Sousedovic Věra G 
má Ami 
jako žádná jiG 
ná
Ami 
Viděl jsem ji včera G 
máchat Ami 
dole u Emi 
včeAmi 
lína :]

®: [: Ami 
Dole dole dole dole C 
dole dole dole,
G 
Hej dole dole dole, dole u včeAmi 
lína :]

2. [: Líčka jako růže máš, já tě musím dostat
Nic nepomůže spát, skočím třeba do sna :]

®: Dole dole dole dole …

3. [: Líčka jako růže máš řeknu panu králi
Ať přikázat vašim dá aby mi tě dali :]

®: Dole dole dole dole …

4. Když v poledne radost má slunko hezky hřeje
Když se na mě podívá dám jí co si přeje

®: Dole dole dole dole …
48

: Velické zvony

AmiGDEmiADCGDCDGG 
AmiGDEmiADCGDCDGG 
Ty Velické zvony
Pěkně vyzváňajú
Ľudé sa čudujú
Co to znamenajú
C 
Co to znameD 
naG 
jú
Emi 
Jedni A 
povíD 
dajú
G 
Pútničkové AiHmi 
dú
C 
Jiní poGvídaD 
jú
Emi 
Pochovávat D 
budú
C 
Pochovávat D 
buG 
dú
Pochovávat budú
Jednej mamce syna
Co ho otrávila
Jeho rostomilá
Jeho rostomilá
AmiGDEmiADCGDCDGG 
Nešťastná galánko
Jak na pohreb půjdeš
Nešťastná galánko
Kterak plakat budeš
Kterak plakat budeš
Ty Velické zvony
Pěkně vyzváňajú
Ľudé sa čudujú
Co to znamenajú
CCo to znameD 
naG 
jú
AmiDG 
49

: Větříček

*: Ami 
věj větříčku z dunaje
věj větříčku z dunaje
věj větříčku z dunaje
řekni mě kde milá je
věj větříčku zvečera
věj větříčku zvečera
aby milá věděla
aby milá věděla

1. Ami 
věj větříčku do rána
věj větříčku do ráG 
na
Ami 
pozdravuj od galána
Emi 
pozdravuj od galáAmi 
na

2. Ami 
věj větříčku do noci
věj větříčku do noG 
ci
Ami 
že mě neni pomoci
G 
že mě neni pomoD 
ci

3. Ami 
věj větříčku z dunaje
věj větříčku z dunaG 
je
Ami 
ať ta zima roztaje
Emi 
ať ta zima roztaAmi 
je
4. Ami 
věj větříčku do jara
věj větříčku do jaG 
ra
Ami 
ať se milá nestará
G 
ať se milá nestaD 
rá

5. Ami 
věj větříčku z dunaje
věj větříčku z dunaje
věj větříčku z dunaje
řekni mě kde milá je
řekni mě kde milá je
řekni mě kde milá je
řekni mě kde milá je
50

: Voják

[: Ami 
Když jsem nezahynul když ta vojna byla :]EAmi 
 
[: G 
také nezahynu, také nezAmi 
ahynu když už pominula :]EAmi 
 
[: Když jsem nezahynul v těch francouzských lukách :]
[: také nezahynu, také nezahynu mé panence v rukách :]
[: Když jsem nezahynul mezi Rakušany :]
[: také nezahynu, také nezahynu mezi svými pány :]
51

: Vyšly ryby

D 
Vyšly ryby vyšly z D 
unaja do G 
Visly
D 
Není Hmi 
tu A 
děvčíny D 
podle A7 
mojí D 
mysli
D 
Co sem sa naA 
chodil D 
po tej tmavej G 
noci
D 
ještě Hmi 
sem neA 
viděl
D 
duboA7 
vej neD 
mociA7 
 
~
Dubovej nemoci hrabového sádla
už je má galánka u černého ďábla
Vyšly ryby vyšly z Dunaja do Visly
Není tu děvčice podle mojí mysli
52

: Zdálo sa ně zdálo

Intro: basa
g|-----9------------7--------|
d|--7-----7--5--5------5--0--|
a|---------------------------|
e|---------------------------|

Ami G D 

1. D 
Zdálo sa ně zA 
dálo
C 
že sa od G 
hor mraD 
čí
a to sa čerňaAmi 
jú Ami/F 
mojej milej Dmi 
oči Dmi Ami Dmi 
 

2. Zdálo sa ně zdálo 
že sa od hor blýská 
to sa červeňajú mojej milej líčka 

Ami G D 
Dmi C G 

3. Zdálo sa ně zdálo 
že sa mračno valí 
a to sa šohajek s milou milovali 

Outro: 2×, kytara
e|---------0--------------------------------------|
h|---0-1-3------1-0----------0-1-3--1-0-----1-0---|
g|-2----------2-----2-0--0-2------------2-0-----2-|
d|------------------------------------------------|
a|------------------------------------------------|
e|------------------------------------------------|
53

: Pozdrav z fronty

1. Am 
Je nádherG 
nej večer, C 
tak začínEm 
ám psát 
a vF 
íno mi dG 
odalo sG# 
il,E 
 
Bůh mi byl svědkem, když měl jsem tě rád, 
to tenkrát snad ještě byl. 

2. Tvý dopisy všechny jsem tisíckrát čet, 
v nich stálo, jak v tvým klínu spím, 
však s posledním volnem se roztříštil svět, 
v něF 
mž nikdy G 
tě neoF 
pusG 
tím. 

Ref: PDm 
ak u vlakG 
u ty, cizAm 
í žena, 
prDm 
omiň mi, žG 
e jsem ti lhC 
al,C7 
 
jDm 
eště teď slG 
yším tě tAm 
oužebně stF 
énat, 
tAm 
u tvoji fotku jsemEm 
 roztrhAm 
al. 

3. Už nepřijdu nikdy tou pěšinou k vám, 
víš, já jsem teď tady, ty tam, 
u díry v blátě se sám sebe ptám 
a sám si i odpovídám. 

*: PrDm 
oč u vlaku jste stályG 
, na mě jste se smály 
tC 
y a moje máma, stC7 
arší cizí dáma, 
dDm 
ětskej pokoj k smíchu, pG 
ovečeřím v tichu, 
rC 
ozhovory váznou, vždC7 
yť mám duši prázdnou, 
vzpDm 
omínky jen bolí, G 
ať už na cokoli, 
ztrAm 
acenej je klíč, F 
už abych byl pryč, 

zpAm 
átky se chci vrátit, ne se tady ztratit, 
frEm 
onta zpátky láka, dAm 
omov pro vojáka. 

4. Když země je rozrytá polibky děl 
a hvízdání protíná vzduch, 
píše ti kacíř, co do pekla chtěl, 
pro mámení barevnejch stuh. 

5. Pro tenhle okamžik nemůžu lhát 
a utíkat jak malej kluk, 
ať jinej zabuší u vašich vrat, 
mě uhranul polnice zvuk. 

*: Když zatroubí nám k boji, tak to za to stojí, 
nenávist i láska, kolem země praská, 
plameny se mají, když si s náma hrají, 
pak nastane klid a my snad můžem jít, 
každej do svý díry, bez Boha a víry, 
z ušlápnutejch branců zbyla banda kanců, 
tak se teda měj a něco si přej, 
než se nebe zřítí a tak skončí žití. 

Ref: A taFm 
k posíláBb 
m Ti pozdrav zCm 
 fronty, 
Fm 
oheň už přBb 
estává hřEb 
át,Eb7 
 
vFm 
íno je sBb 
ilný a tCm 
eploučký střG# 
ílny 
přCm 
ijmou mě s láskou až Gm 
odejdu spCm 
át. 
54

: Jolene

CAPO 3

Intro. Am C G Am 

R. JoAm 
lene, JoC 
lene, JoG 
lene, JoAm 
lene
I'm G 
begging of you please dont't take my Am 
man
JoAm 
lene, JoC 
lene, JoG 
lene, JoAm 
lene
G 
Please don't take him just because you Am 
can

1. Your beauty is beyond compare
With flaming locks of auburn hair
With ivory skin and eyes of emerald green
Your smile is like a breath of spring
Your voice is soft like summer rain
And I cannot compete with you, Jolene
2. He talks about you in his sleep
There's nothing I can do to keep
From crying when he calls your name, Jolene
And I can easily understand
How you could easily take my man
But you don't know what he means to me, Jolene

R. 

3. You could have your choice of men
But I could never love again
He's the only one for me, Jolene
I had to have this talk with you
My happiness depends on you
Whatever you decide to do, Jolene

R. 
55

: Já, písnička

1. To Ami 
 já zrozená z nemoc G 
 ných básníků
Z tichých Emi 
 vět po nocích utka Ami 
 ná
To Ami 
 já zrozená není G 
 mi do smíchu 
Když mám Emi 
 být pod cenou proda Ami 
 ná

R: Kdo C 
 vás obléká do ša G 
 tů svatebních
Holky Ami 
 mý ztracený ztracený E7 
 
Ženich Ami 
 spí na růži 
Až ně G 
 kam pod kůži 
Se můj Emi 
 strach do klína schová Ami 
 vá

2. To já zrozená v hospodách na tácku
Raněných ospalých milenců
To já zrozená vyrytá na placku
Směju se po stěnách cizincům 

R: Kdo vás obléká do šatů svatebních …

3. To já písnička ležím tu před vámi 
Jenom tak spoutaná tolikrát
To já písnička provdaná za pány
Kteří pro lásku smí o mně hrát

R: Kdo vás obléká do šatů svatebních …
56

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým D 
patří svatozář,
a C 
vlasy máš jak hedvábí, když je H7 
vhodíš na polštář,
ale Emi 
já se o tvou lásku ani D 
vděčnost neprosím,
ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš H7 
věrná jenom jim.

R: C 
Ještě jedno kafe bych si H7 
dal,
C 
ještě jedno kafe, kruciH7 
nál, než pojedu Emi 
dál. D 
 C 
 H7 
 

2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
57

: Hotel California

1. Hmi 
On a dark desert highway, F# 
cool wind in my hair
A 
Warm smell of colitas E 
rising up through the air
G 
Up ahead in the distance, D 
I saw a shimmering light
Em 
My head grew heavy and my sight grew dim
F# 
I had to stop for the night

2. There she stood in the doorway; I heard the mission bell
And I was thinking to myself this could be heaven or this could be hell
Then she lit up a candle, and she showed me the way
There were voices down the corridor, I thought I heard them say

R: G 
Welcome to the Hotel CaliD 
fornia
Such a Em 
lovely place, such a Hmi7 
lovely face
G 
Plenty of room at the Hotel CaliD 
fornia
Em 
Any time of year (any time of year) you can F# 
find it here

3. Her mind is Tiffany twisted, she got the Mercedes bends
She got a lot of pretty, pretty boys that she calls friends
How they dance in the courtyard, sweet summer sweat
Some dance to remember, some dance to forget

4. So I called up the captain; "Please bring me my wine."
"We haven't had that spirit here since nineteen sixty-nine"
And still those voices are calling from far away
Wake you up in the middle of the night, just to hear them say

R: Welcome to the Hotel California
Such a lovely place, such a lovely face
They livin' it up at the Hotel California
What a nice surprise (what a nice surprise) bring your alibis

5. Mirrors on the ceiling, the pink champagne on ice
And she said "We are all just prisoners here, of our own device"
And in the master's chambers, they gathered for the feast
They stab it with their steely knives, but they just can't kill the beast

6. Last thing I remember, I was running for the door
I had to find the passage back to the place I was before
"Relax," said the nightman, "We are programmed to receive"
"You can check out anytime you like, but you can never leave"
58

: Ak nie si moja

1. Emi 
Ak nie siD 
moja
potom neviemC 
 čia si
máš detskú tvár
a hrozne dobré vlasy
Emi 
za tisícD 
 dotykov
G 
postačíD 
 jediný
Emi 
skúsme byťD 
 obaja
G 
vinný ajEmi 
 bezC 
 vinyD 
 ooh

2. Ak nie si moja
potom neviem čia si
máš detskú tvár
a hrozne dobré vlasy
cestičkou vo vlasoch
prídem ti v ústrety
pesnička o nás dvoch
už nie je pre deti

®: Všetci námEmi 
 môžu závidieťC 
 
vravia, žeD 
 lásky dávnoH 
 niet
Všetci nám môžu závidieť
že ťa mám rád
zostanme takto chvíľu stáť
na všetko krásne máme čas
viem, že si práve, práve tá
ktorú mám rád

3. Ak nie si moja
potom neviem čia si
máš detskú tvár
a hrozne dobré vlasy
za tisíc dotykov
postačí jediný
skúsme byť obaja
vinní aj bez viny

®: …
59

: Stužková

1. Obleky, kravaty 
profesor dojatý pri pulte on a ty 
dievčatá zmenené šatami na dámy 
úsmevné spomienky už je to za nami, Áááh 

2. Prvého, panáka,sám si si daroval, 
Ked v kute kapela odporne barová, 
hrala tak pomaly, ako by zastali, 
hodiny na vežiach nám … 

®. Navždy sa zachová v pamäti stužková 
keď si sa nesmelo, 
choval tak dospelo, až si sa čudoval, 
tá naša Stužková. 

3. A predsa, minúty, 
nikdy tak nebežia cez tváre priateľov 
raz telo na telo s tou čo už nestretneš 
všetko tak letelo a zrazu bolo preč nám. 

®. …

®. …
60

: Voda čo ma drží nad vodou

1. C 
Keby bolo F 
niečo, G 
čo sa ti da C 
zniesť
C 
Okrem neba F 
nadomnou a G 
miliónou F 
hviezd
C 
Tak by som to F 
zniesol G 
vždy znova a F 
rá-C 
ád
F 
K tvojím nohám C 
dobré veci G 
ako vodoF 
pád
2. Keby som mal kráčať sám a zranený
Šiel by som až tam, kde tvoja duša pramení
Keby som ten prameň našiel nahodou
Bola by to voda, čo ma drží nad vodou
*: Emi 
Môžeš zabudAmi 
núť, F 
stačí kým tu C 
si
Emi 
Iba dialej Ami 
buď, F 
nič viac nemuG 
síšE 
 
R. E 
Chcem sa s teba  Ami 
napiť, C 
šaty odhoď G 
prečE 
 
Čo ma byť sa  Ami 
stane, tak ces moje F 
dlane
Ako Dmi 
čistý prameň tečE 
 
Ak ťa eště trápi smútok z rozchodov
Ono sa to podá, ty si preca voda
Čo ma drží nad vodou
3. Keby bolo niečo, čo sa ti da zniesť
Okrem neba nadomnou a miliónou hviezd
Tak by som to zniesol vždy znova a rád
K tvojím nohám dobré veci ako vodopád
Aaaaaa
R. Chcem sa s teba napiť, šaty odhoď preč
Čo ma byť sa stane, tak ces moje dlane
Ako čistý prameň teč
Ak ťa eště trápi smútok z rozchodov
Ono sa to podá, ty si preca voda
Čo ma drží nad vodou
61

: Jaro

1. Ami 
My čekali C 
jaro, a G 
zatím přišel Ami 
mráz,
tak strašlivou C 
zimu neG 
zažil nikdo z Ami 
nás,
z těžkých černých C 
mraků se G 
stále sypal Ami 
sníh
a vánice C 
sílí v poG 
ryvech ledoAmi 
vých.
Z C 
chýší dřevo mizí a G 
mouky ubývá,
Dmi 
do sýpek se raději už G7 
nikdo nedívá,
C 
zvěř z okolních lesů nám G 
stála u dveří
Dmi 
a hladoví ptáci přiG 
létli za zvěří, a stále Ami 
blíž.

2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal,
když vystrašenej soused na okno zaklepal:
"Můj synek doma leží, v horečkách vyvádí,
já do města bych zašel, doktor snad poradí."
Půjčil jsem mu koně, a když sedlo zapínal,
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval:
"Nejezdi naší zkratkou, je tam příkrej sráz
a v týhletý bouři tam snadno zlámeš vaz, tak neriskuj!"

3. Na to strašný ráno dnes nerad vzpomínám,
na tu strašnou chvíli, když kůň se vrátil sám,
trvalo to dlouho, než se vítr utišil,
na sněhové pláně si každý pospíšil.
Jeli jsme tou zkratkou až k místu, které znám,
kterým bych v té bouři nejel ani sám,
a pak ho někdo spatřil, jak tam leží pod srázem,
krev nám tuhla v žilách nad tím obrazem, já klobouk sňal.

Ami 
Někdy ten, kdo C 
spěchá, se G 
domů nevracíAmi 
 …
62

: Anděl

F Ami G D 

1. Za Ami 
hořký pivo uslyšíte hrát, 
housle G 
Anděla co na zem spad. 
Ami 
Přijde k vám sám,  
Prázdné G 
oči, ústa šrám. 
Ami 
Pak přestane hrát, G 
tiše bude stát, 
Ami 
aby ve vodce zahled tváře, kvítí a G 
teplo vyhořelých hvězd. 

Ref: F 
Ten (ten) mrtvej Anděl, 
Ami 
ten (ten) smutnej Anděl, 
G 
po ulicích sám D 
vrávorá. 
F 
Ten (ten) smutnej Anděl, 
Ami 
ten (ten) mrtvej Anděl, 
G 
netoužil a vůbec nic už D 
nehledá. 

F Ami G D 

2. Ami 
Dřiv byl slavný díG 
tě a Ami 
měl mu patřit G 
svět, 
Ami 
jeho tátovi moh jenom každěj záviG 
dět. 
Ami 
Potom přišel G 
čas, Ami 
kdy on zůstal G 
stát, 
Ami 
jak hodinky za pár šupů, na který mu někdo šláp. 

Ref: Ten (ten) mrtvej Anděl…

Ami G Ami G 
F Ami G D 

3. V osmnácti vypad z domu a máňu do půl zad, 
další jeho život byl jak dlouhej držkopád. 
Ale pak potkal chlast a z něj mu srdce ztvrdlo, 
na červený kámen dobrý leda k zabíjení psů. 

Ref: Ten (ten) mrtvej Anděl…
63

: Kurnikšopatožtone

1. A 
Kerá sviňa mi to húkla D 
až do A 
pola
a A 
u našeho najela nám D 
do topoA 
la
a kdo nám totkaj vyrval metrák řepy,
nefšimnút si teho mosél bych byt leda slepý.

Ref: [: E 
Kurnikšopatožtone, A 
to je teda E 
moc,
budu moset za starostů žádat o po moc. :]

2. Starosta sa divně díve, co si hlúpý,
nepomožu, nemám lidi, hlavú krůtí
a prý příště, než sa naštvu, ať přemýšlám,
možná že sa ze fšeckého vyplancu aj sám.

Ref: [: Kurnikšopatožtone, to je teda moc,
budu moset až do Zlína žádat o pomoc. :]

3. Co sa budu táhat henkaj až na úřad,
hádat se tam, doprošovat, gdesi ňúrat,
súsed, ten má pěknú řepu, co sa budu srat,
dneska v noci vezmu táčka, už ho slyším řvat.

Ref: Kurnikšopatožtone, to je teda moc,
bude moset za starostú žádat o pomoc,
kurnikšopatožtone, to je teda moc,
bude moset až do Zlína žádat o pomoc,
kurnikšopatožtone, to je teda moc,
kurnikšopatožtone, to je teda moc.
64

: Tanec

1. Emi 
Zastav sa, G 
cérečko, D 
proč sa Hmi 
toEmi 
číš,
pro tanecC 
 muzikuE7 
 neusAmi 
lyG 
šíšH 
 
neuslyC 
šíš D 
ani zkraH 
ju,
Emi 
jak moju G 
pěsničku D 
tobě Hmi 
hraEmi 
jú.

2. A v tej pěsničce je pravda ryzí,
nemožeš moja byt, když si cizí,
co je cizí, moje není,
to bývá leda tak na trápení.

3. Na, co sa nesměješ, proč sa hněváš,
a šak já dobře vím, že mě nedáš,
že mně nedáš dovolení,
abysme dospali k rozednění.

4. Neptej sa, cérečko, aj, ty to víš,
v noci mě u sebe neuvidíš,
neuvidíš ani zrána,
jsi pro mě daleko za horama. 
_______________________________________________________
1. DaEmi 
rmo jsem G 
miloval aD 
 čas plynEmi 
e,
co jsem chtěl toCmaj7 
bě dát, D 
už nedám jinéH7 
,
co jsem chtěl dC 
át toD 
bě, miláH 
,
naEmi 
 věky, naG 
 věky's proD 
marnilaEmi 
.

2. To se ti, má milá, lehko řekne,
že i bez tvojí lásky tu bude pěkně,
tak bez tebe bude krásně,
jako když na nebi slunko zhasne

65

: Zafúkané

1. Ami 
Větr sněh Asus2 
zanésl Ami 
z hor do poAsus2 
lí, 
Ami 
já idu C 
přes kopce, G 
přes údoAmi 
lí, 
C 
idu k tvej G 
dědině zatúlaC 
nej, 
F 
cestičky C 
sněhem sú E 
zafúkaAmi 
né.

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: Ami 
ZafúkaC 
né, G 
zafúkaC 
né, 
F 
kolem mňa C 
všecko je Dmi 
zafúkaE 
né.
Ami 
ZafúkaC 
né, G 
zafúkaC 
né,
F 
kolem mňa Dmi 
všecko je E 
zafúkaAmi 
né. 

Emi D G H7 Emi D G Emi 

2. Už vašu chalupu z dálky vidím, 
srdce sa ozvalo, bit ho slyším, 
snáď enom pár kroků mi zostává, 
a budu u tvého okénka stát. 

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: [: Ale zafúkané, zafúkané, 
okénko k tobě je zafúkané. :] 

Emi D G H7 Emi D G Emi 

3. Od tvého okna sa smutný vracám, 
v závějoch zpátky dom cestu hledám, 
spadl sněh na srdce zatúlané, 
aj na mé stopy - sú zafúkané. 

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: [: Zafúkané, zafúkané, 
mé stopy k tobě sú zafúkané. :] 

Emi D G H7 Emi D G Emi 
66

: Abilene

1. G 
Abilene, H 
Abilene, C 
teď už jen o G 
tobě sním, 
A 
ten věčnej sen mě D 
táhne jen k G 
Abilene, C 
tam k AbilG 
ene. 

2. Už dávno nejsem mladíkem, a tak se vracím s prosíkem 
tím vandráckým taxíkem, jó, k Abilene, jó, k Abilene. 

3. Abilene, Abilene, tam vedou koleje, tam táhne dým, 
když se s jarem navracím k Abilene, k Abilene. 

4.=1. 

5. Abilene, Abilene, pražce všech tratí znaj' můj stín, 
ten stín jde krokem pomalým k Abilene, k Abilene. 

6.=1. 
7.=1. 
67

: Co se dál bude dít

1. Ty a A 
já, prázdnej dům přímo H7 
svádí ke hříchům, 
co se D 
dál bude E 
dít, dám ti hned A 
znát.E7 
 

2. Až se A 
víc sešeří, zamkni H7 
zámky u dveří, 
co se D 
dál bude E 
dít, dám ti pak A 
znát.E7 
 

R: D 
Až uzamkneš všechny vchody, A 
zhasnu lampu i retku, 
H7 
nespoléhám na náhody, E7 
chci si tě vzít beze svědků. 

3. Dírku A 
klíčovou zandej H7 
touhle podkovou, 
co se D 
dál bude E 
dít, dám ti pak A 
znát.E7 
 

sólo 

4. OkenA 
ní přivři rám, pomoz H7 
dolů roletám 
co se D 
dál bude E 
dít, dám ti pak A 
znát.E7 
 

R: Až uzamkneš … 

5. Dřív, A 
než spácháš hřích, zevnitř H7 
klíč nech ve dveřích, 
co se D 
dál bude E 
dít, nechtěj už A 
znát. E7 
 
68

: Divnej smích

1. G 
Každej svoje dveře s hrůzou zamyká, (vap ta dap …)
C 
když slyší, jak z kopců do údolí proniká, (vap ta dap …)

R: ten D7 
Jackův smích, ten divnej řev,
při C 
kterým v žilách tuhne krev,
divnej G 
smích, krutej smích…

G 
Ouoá chácháchaC 
chachá chachachacháD7 
chá chachachacháG 
chachá
houoó chácháchaC 
chachá cháchacháD 
chá chachacahcháG 
chachá

2. Mnohej honák s kulkou v zádech z koně slít', (vap ta dap …)
aniž tušil, že zas pastvinama bude znít, (vap ta dap …)
R: 

3. Tak už Jacka chytli, bude konec potíží, (vap ta dap …)
do noci však vříská z okna za mříží, (vap ta dap …)
R: 

4. Z větví borovice visí ztuhlej Jack, (vap ta dap …)
nebude už více pastvinama znít ten skřek, (vap ta dap …)
R: 

5. Když však někdy vlci vyjou na měsíc, (hoů …)
ozývá se z kopců, kde stojí pár borovic, (vap ta dap …)
R: 
69

: Feleena z El Pasa

1. E 
Z vojenské stanice, tam poblíž hranice,
Mexičan Joy svoji černovlasou ženu H7 
měl 
a domek hliněnej s malými okny,  
z kterých mu mávala, 
když kolem s patrolou E 
jel. 
Dítě spolu měli před Květnou nedělí
a vítr dětský pláč svou písní E7 
přehlušoA 
val.
R. Ústa s barvou vína 
E 
a jméno Feleena té dívce mexické
H7 
osud tam do vínku E 
dal.
2. Když malá bývala, vždy ráda sedala
na kopci odkud vídávala z El Pasa zář
a vítr z večera plný těch světel
šeptal jí do svění a chladil jí horkou tvář.
Jak poníka laso táhlo jí El Paso
a tátu prosila, aby ji tam někdy vzal.
R. Ústa s barvou vína …
3. A roky letěly, děvče už dospělý
rozhodlo se, že chce jenom v El Pasu žít.
Otec když tvrdě spal, vzala svý šaty
a vítr pomáhal jí stopy k El Pasu skrýt.
Tam život začíná, červená kantýna
její smích orchestr honky - tonk přehlušoval.
R. Ústa s barvou vína …
4. Už není nevinná číšnice Feleena,
už lásku od dneška do zítřka moc dobře zná,
zná sliby pastorů, zlato prospektorů
a při tom se jí o jediný velký lásce zdá.
Pak přišlo to štěstí, vstoupil jí do cesty
muž, kterej jinej než ty, co dřív znala se zdál.
R. Ústa s barvou vína …
5. Oči plný něhy a divný příběhy
vyprávěla a hned neříkal, že ji má rád,
písničky o koních, balady z farem
s banjem jí zpívával a s větrem uměl se smát.
Teď život začíná, cítila Feleena,
po pláních chodili a vítr s nimi se smál.
R. Ústa s barvou vína …
6. Z vojenské posádky dal se s ním do hádky
chlap, kterej Feleenu pro sebe marně mít chtěl,
zvuky dvou výstřelů zazněly nocí,
ale jen jeden z těch výstřelů měl správněj směr.
Stýská se Feleeně v červený kantýně,
on rychle odjížděl, když měsíc za mrakem stál.
R. Ústa s barvou vína …
7. Náboje u pasu, čekali v El Pasu
v záloze ti, co mu nechtěli Feleenu přát,
v sedle se naklonil tak nějak stranou
a mokrej rudej květ začal mít na prsou znát.
Konec je naděje, na všecko pozdě je,
Feleeno neplač a směj se jak já jsem se smál.
R. Ústa s barvou vína …
8. Pušku z jeho sedla proti nim pozvedla
a zas se ozvala smrtící série ran,
růže z jejích vlasů k pasu mu padla
a ticho rušil pak už jen křik divokejch vran.
Pár jezdců zbloudilých slyšelo jejich smích,
vítr ho za nocí směrem od El Pasa hnal.
R. Ústa s barvou vína …
70

: Jesse James


1. Jesse G 
James chlapík byl, hodně C 
lidí odpG 
ravil  
vlaky přepadával D7 
rád  
G 
boháčům uměl brát, C 
chudákům dával G 
zas  
přál bych vám, aby D7 
jste ho mohli G 
znát

Ref.: Jó, C 
Jesse ženu svou tG 
ady nechal ubohou  
a tři děcka, říkám D7 
vám
ale G 
tenhle přítel hadí, C 
ten vám JeG 
sse zradí  
já vím, tenkrát vD7 
 noci prásk ho G 
sám

2. Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc
když tu vláček zůstal stát
kdekdo ví, že ten vlak přepad James kabrňák
Jesse sám, se svým bráchou akorát

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..

3. Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem
a svým dětem vypráví
Robert Ford v nočních tmách připlíží se jako vrah
a on vám Jesse Jamese odpraví

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..
71

: Když náš táta hrál

1. Když G 
jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí,
C 
scházeli se farmáři tam G 
u nás v přízemí,
G 
mezi nima můj táta u piva sedával
D7 
a tu svoji nejmilejší G 
hrál.C G D7 G 
 

2. Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět,
už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět,
kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát,
tak zase slyšet svýho tátu hrát.

3. Ta písnička mě vedla mým celým životem,
když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem,
a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál,
když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál.

4. To všechno už je dávno, táta je pod zemí,
když je noc a měsíc, potom zdá se mi,
jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát,
zase jeho píseň slyšel hrát.
72

: Little Big Horn

1. Tam, kde lAmi 
eží Little Big Horn, je indiánská zem,
tam přijíždí generál Custer sDmi 
e svým praporem,
modAmi 
rý kabáty jezdců, stíny Dmi 
dlouhejch karabin,
a z Ami 
indiánskejch signálů po nebi letí dA 
ým.

R: A 
Říkal to Jim Bridger já měl jsem v noci E 
sen,
pod sedmou kavalerií jak krví rudne A 
zem,
kmen Siouxů je statečný a A7 
dobře svůj kraj D 
zná,
proč CE 
uster neposlouchá ta A 
slova varovAmi 
ná.

2. Tam blízko Little Big Hornu šedivou prérií
táhne generál Custer s sedmou kavalerií,
marně mu stopař Bridger radí "Zpátky povel dej!"
Jedinou možnost ještě máš, život si zachovej.

R: Říkal to Jim Bridger …

3. Tam blízko Little Big Hornu se vznáší smrti stín,
padají jezdci z koní, výstřely z karabin,
límce modrejch kabátů barví krev červená,
kmen Siouxů je statečný a dobře svůj kraj zná.

R: Říkal to Jim Bridger …

4. Pak všechno ztichlo a jen tamtam duní nad krajem,
v oblacích prachu mizí Siouxů vítězný kmen,
cáry vlajky hvězdnatý po kopcích vítr vál,
tam uprostřed svých vojáků leží i generál.

R: Říkal to Jim Bridger … + neposlouchal ta slova varovná. 

73

: Na vánoce ráno

1. E 
Na vánoce G# 
ráno, A 
štědrej den tehdy Ami 
byl, 
E 
já se v cele C#mi 
temný jak F# 
smutek probuH 
dil. 
E 
Na vánoce G# 
ráno, A 
bejvalo rok co Ami 
rok 
E 
já chodil do C#mi 
Jacksonu pít F# 
brendy svý a H 
grog. 

R: E 
Holka, ach G# 
holka, A 
dobře to Ami 
víš, 
proč E 
já byl tenkrát C#mi 
u brendy 
a F# 
teď je u mě H 
mříž. 
solo 

2. Na vánoce ráno, já zas do Jacksonu šel, 
šerif Brand tam holku mou na svejch kolenou měl. 
Na vánoce ráno, když ztichnul jek a křik, 
na zemi ležel šerif Brand o kus dál pomocník.
R: 
74

: Netoužím po lustrech z křišťálu

Emi G D Emi G D 

Můj D 
vlak má z jisker Hmi 
nad komínem D 
květ 
zvuk D 
výhybek mi Hmi 
stáčí pohled D 
zpět 
o moc Emi 
bohatší se G 
vracím z toulek D 
svých 
nesním o Emi 
přepychu aG 
 mám na rtech D 
smích 

Znám dálnice i světla velkých měst 
má kytara zná tóny dlouhých cest 
rytmus vlaků i blues lopatkových kol 
všechny písně které vrací klenba hor 

R: Už D 
vím proč lidé Hmi 
sní když píseň vlaků zní 
a G 
vidím měsíc mezi mraky A 
plout 
znám D 
cesty po nichž Hmi 
musí člověk D 
jít 
i D 
údolí kde Hmi 
písně mohou D 
znít 
proudy Emi 
řek co mají G 
lesky koráD 
lů 
a tak Emi 
netoužím po G 
lustrech z křišťáD 
lu 

Emi G D Emi G D 

R: Už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní 
a vidím měsíc mezi mraky plout 
můj vlak je ten ve kterém můžeš snít 
má dlouhou kolej jako bílou nit 
v něm myslím na to všechno co mám rád 
když vidím měsíc nad kolejí plát 

D Hmi D Hmi D Emi G D Emi G D 
( sólo sloka ) 

R: už vím proč lidé sní když píseň vlaků zní 
a vidím měsíc mezi mraky plout 
znám cesty po nichž musí člověk jít 
i údolí kde písně mohou znít 
proudy řek co mají lesky korálů 
a tak netoužím po lustrech z křišťálu 
a tak netoužím po lustrech z křišťálu 
75

: Neváhej

1. Využiju noc tG 
emnou, opustím dům prokD7 
latej,
chceš-li uprchnout se mnou, tak se moc nerozmejšG 
lej,
už tady C 
není vo co stát, tvůj G 
táta chce tě za ženu mi E7 
dát,
tohle A7 
není mý přání, já nechci budit zdání,
že D7 
budu do tebe do smrti zamilovaG 
nej.
Tedy chceš-li mě D 
mít, vyrazíme proti proudu, než se rozedH7 
ní,
tam, kde je pC 
ramen vody chladivej,
tam sG 
tojí můj malej srub šediE7 
vej,
tam budeš A7 
mou, D7 
tak už neváG 
hej.

R: Když Emi 
někdy slunce svítí, tak tady je žár
a H7 
ve vzduchu čpí jenom pEmi 
rach,
tam louka plná kvítí i borovic pár,
tam z A7 
táty už nejde stD7 
rach,
když tady je noc, tam je bílej den a v G 
okolí svatej klid,
už A7 
je na mě moc, když slyším tu jen, že si tě musím vD7 
zít.

2. = 1.
76

: Odjíždím v dál

1. Já v G 
životě jsem dneska chytil druhej dech, 
tak proto tudy odjíždím, proto G7 
ten spěch. 

R: OdC 
jíždím dál, odjíždím v G 
dál, 
tak good-bye,D7 
 Mary, ty víš, proč jsem pospíG 
chal. 

2. Protože cesty osudu jdou ňák cik-cak, 
proto teď pode mnou duní nákladní vlak. 

R: 

3. V noci jiskry z komína poletujou 
a kola vlaku neustále bubnujou. 

R: 

4. Dnes utek' nebezpečnej tulák, rváč a flink, 
odměnu za něj vypisuje sám Sing-Sing. 

R: 

5. Já v životě jsem dneska chytil druhej dech, 
tak proto tudy odjíždím, proto ten spěch. 

R: 
77

: Opouštím svůj rodný kraj

1) OpouD 
štím svůj rodný D7 
kraj, ranče, G 
ohrady i D 
stáj,
A7 
opouštím svou rodnou savaD 
nu.
CesD 
tu svojí dobře D7 
znám, vede G 
přímo ke hvěD 
zdám,
A7 
kamarádům musím sbohem D 
dát.

Ref: ou D7 
FarewellG 
, Farewell,oh FareD 
well,
koníčku můj milý, na cestu se dejA7 
, nemeškej !
Cesta D 
má je neznámá, poseG 
tá je hvězdaD 
ma,
a v těch hvěA7 
zdách celý osud D 
můj.

2) Cesta má je zlatý důl, vzdálená života půl,
zlatou stezkou mě provází.
Lepší je kůň než žena, nepotřebuje věna,
stačí mu jen otýpka sena.

Ref: 

3) Když projíždím Texasem, nad hlavou točím lasem,
můj kolt visí, nízko pod pasem.
Když jsem kolty tasit měl, Černý Jack mě předešel,
a já s kulkou k zemi klesl jsem.

Ref: 

4) Děvče o kterém já sním, víc už nikdy nespatřím,
kamarádi, já už umírám.
Naposled zřím rodný kraj, ranče, ohradu i stáj,
naposled zřím rodnou savanu.
78

: Poslední den

Temnej Emi 
soumrak padá i do koutů cel, 
kolik H 
dní s ním H7 
sedám, už jsem sám zapoEmi 
mněl. 
Když Emi 
vidím v nádvoří stráží tvář nadutou, 
srdce H 
mý zahoH7 
ří neblahou předtuEmi 
chou. 

Z nejisEmi 
tejch pocitů se rodí zděšení, 
vidím H 
jak ztloukaH7 
jí podivný lešeEmi 
ní. 
Emi 
Kladiv rány nepřehluší řinčení mých řetězů, 
ďábel H 
sám teď nad mou H7 
duší pěje chorál vítěEmi 
zů. 

Chtěl bych Emi 
zřít slunce zář ještě dnů habaděj, 
pastoH 
rův otčeH7 
náš zvýšil mou beznaEmi 
děj. 
Už klíEmi 
čů řinčení chodbou doznívá až sem, 
teď už v H 
cele prázdno H7 
není, přišel kat i s průvoEmi 
dem. 

A ten Emi 
kat teď na lešení zvedá provaz konopnej, 
na mý H 
smrti nic nezH7 
mění, ani že jsem nevinEmi 
nej. H 
 Emi 
 
79

: Rovnou

G 
Tak už jsem ti teda G7 
fouk,
C 
prsten si dej za kloG 
bouk,
C 
nechci tě D* 
znát a G 
neměl jsem tě E* 
rádG* 
,
to ti říD7 
kám rovG 
nou.

Rovnou jó tady rovnou,
rovnou jó tady rovnou,
prostě tě pic a nehledej mě víc,
to ti říkám rovnou.

Z Kentucky do Tennessee,
přes hory a přes lesy,
z potoků vodou já smejvám stopu svou,
to ti říkám rovnou.

3 G G7 C D7

pozn: akordy s hvězdičkou můžou/nemusí bejt, hraje druhá kytara
80

: Šest bílých koní

1. Jako G 
by andělů chór, tam z půlnoční strany hor 
píseň divnou začal hrát, vím proč vítr teď G7 
přestal vát, 
good by C 
Joe, good by Joe 
D 
šest bílých koní už mě veze G 
tmou 

R: G 
Sbohem C 
všichni, co jsem znal, 
D 
já už slyším zlatých kopyt G 
cval. 

2. Teď už vím, není to sen, že je náhle tak černá zem, 
noc bez hvězd a bez mraků, jenom šest bílých oblaků, 
good by Joe, good by Joe, 
šest bílých koní už mě veze tmou. 

R: Sbohem vše, co měl jsem rád, 
já už vidím bílý hřívy vlát. 

3. Jako by andělů chór, tam z půlnoční strany hor 
píseň divnou začal hrát, vím proč vítr teď přestal vát, 
good by Joe, good by Joe 
šest bílých koní už mě veze tmou. 

R: Sbohem všichni… 

*: Good by C 
Irene, good by Irene, 
sbohem D 
Marty, sbohem Marty, 
good by C 
Joe, good by Joe, 
D7 
šest bílejch koní už mě veze G 
tmou. 
81

: Tak já jdu dál

1. Já odcháAmi 
zím, já už se loučím, 
mraků se C 
ptej, snad cestu Ami 
znaj, 
já odcháC 
zím, s tvou láskou Ami 
končím, 
toulavej Dmi 
směr mý boty Ami 
maj. 

R: Tak já jdu Ami 
dál, už zvolna splývá 
s modrou noC 
cí můj dlouhej Ami 
stín, 
tak já jdu C 
dál, jak už to Ami 
bývá, 
neptej se Dmi 
kam, E7 
sám to neAmi 
vím. 

2. Já odcházím, z kytary svojí 
prach opráším, pokrytej v ní, 
dost kytek znám, co lásku hojí, 
a píseň znám, co dlouho zní. 

R: Tak já jdu dál … 

3. Já odcházím a kompas starý 
u sebe mám, je zbytečný, 
já odcházím, ten kompas starý, 
stejně nemá směr zpáteční. 

R: Tak já jdu dál … 

Do databáze přidal pixy - 25.05.2005.
82

: Zátoka

1. V zátoce C 
malý je F 
celej den C 
stín, 
dneska je Ami 
tichá, já dobře C 
vím, 
kdy ten stín Ami 
zmizí i z duše moC 
jí, 
za vodou F 
čekám na lásku svoC 
ji. 

2. Poslední dříví jsem na oheň dal, 
i kdyby nocí překrásně hřál, 
já nespím, to víš, jak bych si přál, 
proč si mě Hardy na práci vzal? 

3. Pomalu svítá a krávy jdou pít, 
v sedle zas musím celej den být, 
proč má tvůj tatík, ach, tolika stád, 
tejden už sháním a nemůžu spát 

4. Zítra se vrátím na jižní díl, 
v zátoce naší, tam bude můj cíl, 
vítr se zdvihá a měsíc je blíž, 
zítra stín zmizí, dobře to víš. 
83

: Zatracenej život

G 
To bylo v DaG7 
kotě C 
o vejpla G 
tě, 

whisky jsem tam pašov D7 
al, 

a G 
že jsem byl G7 
sám jako C 
ten kůl v ploG 
tě, 

s holkou jsem D7 
tam špásoG 
val. 

Ved jsem jí cestou co vede stezka, 
okolo červenejch skal, 
než jsem jí stačil říct, že je hezká, 
zpěněnej bejk se k nám hnal. 

R. G 
JupíC 
, čerG 
te, jdi o dům D7 
dál, pak jsem ho za rohy vzal. (A zahodil)

G 
Udělal C 
přemet aG 
 jako tuD7 
r G 
řval, do dáli upaloval. 

To bylo v Dawsonu tam v salónu 
a já jsem zase přebral. 
Všechny svý prachy jsem měl v talónu, 
na život jsem nadával. 

Zatracený život, čert aby ho vzal, 
do nebe jsem se rouhal, 
než jsem se u baru vzpamatoval, 
Belzebub vedle mně stál. 

R. Jupí, čerte, jdi… 

Jak rychle oplácí tenhleten svět, 
než bys napočítal pět, (šest, sedm)
Ďáblovým kaňonem musel jsem jet, 
když jsem se vracel nazpět. 

Jak se tak kolíbám uzdu v pěsti 
chylovalo se už k dešti, 
Bezebub s partou stál vprostřed cesty 
zavětřil jsem neštěstí. 

R. Povídá Jupí, chlape, jdi radši dál, on mě pak za nohy vzal, (a zahodil)

udělal jsem přemet a jako tur řval, do dáli upaloval. 
84

: Žádnej vlak

1. Vzduch se D 
vlníD7 
, kolej G 
sálá a D 
příjezd vlaku se odkA7 
ládá 
vzduch mě D 
pálíD7 
, žízní G 
lekám, A 
blouděj mý oči v G 
okolí 
až A 
temnej oblak G 
kouřový A 
zbarví čistej vzduch v G 
údolí a D 
čekám 

2. Stín se dlouží, den se krátí, já čekám, kdy vlak se s tebou vrátí, 
touha sílí, naděj padá, údolí halí temnej stín, 
z lásky je oblak rozvalin a kytka lesních jeřabin uvadá. 

Recitativ: 
Už tolik dní tu čekám na život, kterej mě tu zapomněl, 
u těchle rezavejch kolejí, který jsou prádný jako já. 

3. Touha D 
sílíD7 
, naděj G 
padá, úA 
dolí halí G 
temnej stín, 
z lásA 
ky je oblak G 
rozvalin a A 
kytka lesních G 
jeřabin uD 
vadá. 

Já čekám, já čekám… 

85

: Žlutá kytka

1. Žlutá G 
kytka usychá, váza C 
napůl vyliG 
tá, 
v zemi škvíry sluncem letním vyryD7 
tý 
a pod G 
křížem u plotu trčí svíčka bez knoC 
tu 
tady leží Johny D7 
kulkou zabiG 
tý.  G7 
 

R: G7 
Nad C 
hrobem stojí dívka G 
bílá, 
jak ta svíčka, co už dávno nehoD 
ří, 
C 
kytku chvějící rukou G 
svírá 
a pak ji tiše D7 
na hrob poloG 
ží. 

2. Žlutá G 
kytka usychá, váza C 
napůl vyliG 
tá, 
Johny smutný voči do tmy upíD7 
rá, 
hledí G 
slepě nahoru až k C 
bílýmu mramoG 
ru, 
kterej dveře k němu D7 
dolů zavíG 
rá. 

Rec: Nevidí, jak nad hrobem dívka bílá, 
modlitbou pláč svůj provází, 
a k poslednímu sbohem síly sbírá, 
a pak tiše mezi hroby suchou travou odchází. 

3. Žlutá G 
kytka usychá, váza C 
napůl vyliG 
tá, 
kroky mizí vítr bílej přízrak D7 
svál, 
a pod G 
křížem u plotu leží C 
svíčka bez knoG 
tu 
a i Johny, co tu D7 
dívku miloG 
val. 
86

: Sladké mámení

R: Sladké G 
mámení, chvíle D 
závrátí,
střípky D7 
zázraků, které C 
čas už nevráG 
tí.
Sladké G 
mámení, dálek D 
lákavých,
vůně D7 
snů těch starých C 
snů D 
nádherG 
ných.

1. D 
Léta tryskem pádí, čas nikoho příliš Am 
nešetří,
D 
rychle k městu zády nebo jako v mládí G 
na Petřín,
D 
žádné jízdní řády, žádný shon a žádné Am 
závětří,
vytáC 
hnout z tajných skrýší sny,  
ten starý D 
song pořád nejlíp D7 
zní.

R: Sladké mámení, chvíle závrátí…

2. Kvést jak jarní louka, uspořádat tajnou výpravu,
plout, kam vítr fouká, pryč od nudných vod a přístavů
a do slunce se koukat, všechny trable házet za hlavu,
být jak pták, vznést se k oblakům,
dát nový lak oprýskaným snům.

R: Sladké mámení, chvíle závrátí…
87

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej Hm Bm Am 
svět.
Čas je vzal a nechal G 
rány, Am 
starší jsme jen o pár D 
let.

2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 
E7 
v řece, která všechno Ami 
ví, 
stejnou barvu jako G 
měly 
Ami 
tvoje oči džínoD 
vý. 

3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
88

: Lodníkův lament

1. Emi 
Já snad G 
hned, když jsem se D 
narodil, na G 
bludnej D 
kámen G 
šláp',
a do školy moc D 
nechodil, i Emi 
tak je D 
ze mě Emi 
chlap,
velký G 
dusno, který D 
nad hlavou mi G 
doma D 
viseG 
lo,
drsnýmu chlapu D 
nesvědčí, já Emi 
ťuk' si D 
na čeEmi 
lo.D G D G C G 
 

R: MáG 
ma mě doma držela a D 
táta na mě dřel,
já moh' jsem jít hned študovat, kdyG 
bych jen trochu chtěl,
voženit se, vzít si ňákou D 
trajdu copatou
a za její lásku platit G 
celou vejplatou, hó Emi 
hou.

2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.

R: 

3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.

R: 

4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.

R: 

5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.
89

: Sotva se narodíš

1. /: SD 
otva se nA7 
arodíš, D 
už ti koně kA7 
ovou, :/
/: šG 
avli ti chD 
ystají A 
ocelovD 
ou, :/
A 
ocelovHmi 
ou, bEmi 
ez pEmi7 
arádyE7 
,A7 
 
/: cG 
o kmáni dD 
ostávaj' A7 
u armádD 
y. :/
2. /: Sotva se narodíš, už si verbíř píše, :/
/: že nejsi ze zámku, ale z chýše, :/
ale z chýše pod horama,
/: těžko se vyplácet šesťákama. :/
3. /: Sotva se narodíš, už ti kulku lijou, :/
/: kdo střelí dřív, toho nezabijou, :/
nezabijou, a pak možná,
/: jakej maj' mrzáci život, pozná. :/
4. /: Sotva se narodíš, už ti šijou kabát, :/
/: kterej si voblíkneš jednou-dvakrát, :/
jednou-dvakrát, naposledy,
/: zelený sukno je zkrvavený. :/
5. /: KdE 
ejakej gH7 
enerál, kdE 
ejakej kH7 
aprál :/
/: s flA 
intama lE 
idi by dH 
o pole hnE 
al, :/
dH 
o pole hnC#mi 
al prF#mi 
oti sF#mi7 
obě,F#7H7 
 
/: kA 
omu jsou mE 
etály plH7 
atný v hrobE(C#mi) 
ě? :/
90

: Škrábej

1. Emi 
trojstěžníku plachty k rozervání napnutý
třiG 
náctej den je to s náma nějaký nahnutý
smůD 
lu táhnem za kormidlem s sebou po Emi 
vlnách
my lodníci jsme na tom nejhůř vím to na tuty
G 
pískovcovou cihlu v ruce záda vohnutý
D 
bocman vříská nejradši bych po krku mu Emi 
sáh

Ref: hej Emi 
hej! škrábej ty prkna ať sou C 
bílý!
hej Emi 
hej! škrábej, ty prkna musej' C 
bejt!
hej Emi 
hej! říkej si klidně každou chvíC 
li
Emi 
nebudem D 
spílat Emi 
ruce D 
spínat Emi 
žalmy D 
zpívat Emi 
hou!

2. bez vody jsme všichni skoro žízní leknutý
nikomu z nás nevadí že spíme vobutý
stejně každej den jeden z nás končí na marách
čert aby vzal bocmana a s ním i drhnutí
ze kterýho máme teď ty záda vohnutý
chcem bejt rovný až do pekla překročíme práh
Ref: 
91

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem C 
břehům proklaAmi 
tejm, který Dmi 
v drápech má C 
ďábel Dmi 
sám,
bílou přídí C 
šalupy My Ami 
Gray míří Dmi 
k útesům C 
který Dmi 
znám.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní někdo Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a C 
v ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník co C 
sám do něj Dmi 
psal.

2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní jsem jen Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a v C 
ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník a v C 
něm co jsem Dmi 
psal.
92

: Vodácká holka

1. Když vD 
lny se vEmi 
alí a pG 
eřeje řvA 
ou
a šD 
utry z nich cEmi 
iví jak sG 
ůvA 
y,
loď prD 
aská a Emi 
umrlčí zvG 
on bije tmA 
ou,
tak řD 
ekni, kdo pEmi 
omoct ti A 
umD 
í.
*: Kdo pHmi 
ádlem jen kmF#mi 
itne a přG 
evrátí lD 
oď,
pak jHmi 
ečí jak stF#mi 
aženej z kA 
ůžD 
e,
že tHmi 
y jseš ta F#mi 
atrapa, tG 
y jseš ten cvD 
ok,
co zE 
a každý cvaknutí můžA 
e.
2. Je pěkná jak ráno a voní jak les,
když na dřevo u ohně hrává,
je zrádná jak kočka a věrná jak pes,
ta holka, co při tobě spává.
R: Tu vG 
odáckou hHmi 
olku si nA 
avěky nD 
ech,
nG 
etop ji, nHmi 
ezahA 
ánD 
ěj,
svou vEmi 
íru, svou sHmi 
ílu, svý štF#mi 
ěstí i pHmi 
ech,
svý strEmi 
achy, svý prD 
achy, svůj pE 
oslední dA 
ech
jí pD 
octivě Emi 
odevzdávA 
ej
D 
a lásku zEmi 
a lásku dG 
ávA 
ejD 
.
3. Kdo připálí rejži a přesolí čaj,
kdo sůl nechá v posledním kempu,
kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj,
kdo zná všechny písničky trempů.
*: Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob,
kdo sladce hned šeptá, hned vříská,
a koho bys roztrh' a praštil a kop'
a po kom se celej den stýská.
4. Až vlasy nám odbarví nebeskej král
a vrásky nám počmáraj' kůži,
svý holce dej pusu a řekni "jdem dál"
a na pádlo polož jí růži.
R: 
93

: Vodácká odborná

[: MeziC 
 proudy :], [: naše dlouhý lodi bloudí :], 
v loubí poutník G7 
roubí C 
vor, 
[: v poutech touhy oči poulí :], [: jak ty dlouhý lodi bloudí :], 
poslouchá nášG7 
 rozhoC 
vor: 

1. LC 
oďák, zabalák, vracák, hák, Ami 
bevarex, bagáž, líh, 
C 
zavírák, votvírák, táborák, D7 
epoxyd, laminát, klG 
íh, 
Ami 
kontra, Emi 
porcelán, Ami 
traverz, bort, C 
ve šlajsně G 
nesraz C 
vaz, 
spáchá zabalák mokrej mord na tom, kdo neG 
zabral C 
včasG7 
. 

2. Koňadra, kolejda, komínky, špricky, kanystr, flastr, šprajc, 
sekera, pilka, sirky, třísky, na břehu kouká zajc, 
citera, niněra, bendžo, bum, basa a kytary hlas, 
kofola, rokola, budvar, rum, západ a zrzavej vlas. 

3. Peřeje, kurděje, leje, zle je, koleje, voleje, les, 
singl, debl, triangl, bágl, mělčina, svačina, jez, 
zátoky, potoky, slapy, chlapi, léto se nevrací, 
oheň, povodeň, mraky, prachy, "vemte mě, vodáci!" 

D 
Kdo tu píseň nedovede, G 
tomu to holt nepojede, 
E 
ať se stydí v hospodě a A 
zdálky mává na lodě, 
F# 
kdo se vyzná v tomto hitu, H7 
ten bude mít autoritu, 
C 
tomu věnec Dmi 
budiž G 
dán, C 
ten je G 
vody C 
pán! 
94

: Krátký popis léta

Požáry ze čtyř stran hoří léto

R: [: E 
 Požáry ze čtyřA 
 stranH 
 hoříE 
 léto
omamně kvetou akátové háje
zelená duše vína doutná na vinicích
G 
krvácí vlčí D 
máky v obiE 
lí :]

A 
Přichází tma a po G 
stříbrném D 
mostě kráčí A 
luna
G 
svět je jak D 
chleba vytažený z A 
pece,
a G 
noc D 
ujídá, a G 
noc D 
ujídá

R: 

Ref+D.H.: Vlaštovky hbité rovnou nití
studánky k nebi, k nebi přišívají
rovný je den a slunce svítí
na rovné léto v rovném kraji

Požáry ze čtyř stran hoří léto
95

: Modlitba za vodu

Capo V

G 
Ubývá míst, kam choE 
dívala pro vodu
má staAmi 
rodávná milá, F 
starodávná milE 
á,
F 
kde laně tišily žízeň, kde žila rosnička
a pF 
outníci skláněli se nad hladinou, E 
aby se napili z dlaE7 
ní.

1. G 
Ubývá míst, kam choE 
dívala pro vodu,
Ami 
voda si na to vzF 
pomíná, voda je krE 
ásná, voda má, voda má, voda E7 
má…

Ref.: Ami 
Voda má, voda má, G 
voda má (voda) rozpuštěné vlasy,
F 
voda má, voda má, voda E 
má, voda má (voda) rozpuE7 
štěné vlasy.
Ami 
Voda má, voda má, vG 
oda má (voda) rozpuštěné vlasy,
F 
voda má, voda má, vodE 
a má,

F 
Chraňte tu vodu a neE 
dejte oslepnout prF 
astaré zrcadlo hvěE 
zd.

2. A přiveďte k té vodě koníčka,
přiveďte koně vraného jak tma, voda je smutná, voda má, voda má…

Ref.: Voda má… rozcuchané vlasy

F 
A kdo se na samé dno potE 
opí, kdo potoF 
pí se k hvězdám pro prsE 
týnek.

3. Ubývá míst, kam chodívala pro vodu,
voda je zarmoucená vdova, voda má, voda má…

Ref.: Voda má popelem posypané vlasy, voda má popelem posypané vlasy,
Voda má popelem posypané vlasy, voda má, voda má,
F 
voda si na nás stýE 
ská.

Ref.: Voda má rozpuštěné vlasy, voda má, voda má…
96

: Klára

[: H 
Ná nananaG#mi 
nanananananaE 
ná Emi 
 :]

1. H 
Kláro, jak to s D#mi 
tebou vypadá
od půl C#mi 
devátý, do osmi Emi 
ráno
Co nám H 
brání bejt spolu D#mi 
jenom ty a já
Nebuď C#mi 
včerejší, no tak Emi 
Kláro

Pro tebe H 
slibuju, žaluju denně D#mi 
piju jak Dán
C#mi 
ve skrytu duše marně Emi 
tajně doufám
že H 
já, jenom G#mi 
já jsem ten tvůj vysněný E 
pán Emi 
 

2. Já se prostě nekontroluju a plácám a plácám
si vážně úžasná já tě nejspíš miluju
no ty mi dáváš jééé

Zabalit, vyrazit, rychle frčíme dál
bereme čáru šup do kočáru
Já jenom já jsem ten tvůj vysněný pán
Inženýr šarlatán

R: C 
Koukám na tebe Kláro už několik Dmi7 
dní Fmi 
 
Nejsem ňákej ten chlápek jsem solidní
C 
Kláro, stačí jen málo a budeme Dmi7 
pár Dmi 
 
Královno má, ty to víš, co bych si přál
[: C 
Ná nananaAmi 
nananananaF 
ná aaFmi 
á :]

3. C 
Hele kotě na co tě Emi 
nalákám ?
Dmi 
mám doma sbírku cinknuFmi 
tejch srdcovejch králů
C 
naslouchám následně Emi 
vím kudy kam
Dmi 
dáme si partičku a Fmi 
skončíme k C 
ránu

Počkám Emi 
až usneš Dmi 
 a Fmi 
budu se ti C 
zdát
Jenom já Ami 
jsem ten tvůj vysněný F 
pán
jen žádFmi 
ný šarlatán ..

R: C# 
Koukám na tebe Kláro už několik D#mi7 
dní…F#mi 
 
Nejsem ňákej ten chlápek jsem solidní
Kláro, stačí jen málo a budeme pár 
Královno má, ty to víš, co bych si přál

[: C# 
Ná nananaBmi 
nananananaF# 
ná aaF#mi 
á :]

97

: První signální

Capo I

1. Emi 
Až si G 
zejtra ráno C 
řeknu zase Emi 
jednou provždy dost,
G 
právem se mi C 
budeš tiše Emi 
smát.
jak G 
omluvit si C 
svoji slabost, Em 
nenávist a zlost,
když G 
za všechno si C 
můžu vlastně Emi 
sám.

R. Za Ami 
spoustu dní možná  C 
spoustu let,
až se mi G 
rozední budu ti D 
vyprávět,
na první Ami 
signální jak jsem C 
obletěl svět,
jak tě to G 
omámí a D 
nepustí zpět.
Jaký si to F 
uděláš - Bb 
takový to Dmi 
máš,
jaký si to F 
uděláš - Bb 
takový to Dmi 
máš .

2. Až se dneska večer budu tvářit zas jak Karel Gott,
budu zpívat uampamtydapam.
Všechna sláva polní tráva ale peníz přijde vhod,
jak jsem si to udělal tak to mám.

R. 
98

: Darmoděj

1. ŠAmi 
el včera městem mEmi 
už a šel po hlavní třAmi 
ídě,Emi 
 
šAmi 
el včera městem mEmi 
už a já ho z okna vAmi 
idělEmi 
,
nC 
a flétnu chorál hrG 
ál, znělo to jako zvAmi 
on
a byl v tom všechen žEmi 
al, ten krásný dlouhý tF 
ón
a já jsem náhle vF#dim 
ěděl: ano, to je E7 
on, to je Ami 
on.

2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi 
a na naEmi 
 ..CGAmiFF#dimE7 - 2x 
 
3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.
99

: Divoké koně

1. [: Ami 
Já viděl Dmi 
divoké Ami 
koně, C 
běželi Dmi 
soumraAmi 
kem, :]
vzDmi 
duch Ami 
těžký Dmi 
byl a divně Ami 
voněl Fdim 
tabákF 
em,
vzDmi 
duch Ami 
těžký Dmi 
byl a divně Ami 
voněl E7 
tabáAmi 
kem.

2. /: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :/
/: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :/

3. /: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :/
/: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :/

4. /: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :/
/: milování je divoká píseň večera. :/

5. /: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :/
/: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :/

6. /: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :/
/: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :/

Já viděl divoké koně …

Fdim
100

: Dokud se zpívá

1. Z C 
Těšína Emi 
vyjíždí Dmi7 
vlaky co F 
čtvrthodiC 
nu,Emi Dmi7 G7 
 
C 
včera jsem Emi 
nespal a Dmi7 
ani dnes F 
nespočiC 
nu,Emi Dmi7 G 
 
F 
svatý MedG 
ard, můj patrC 
on, ťuká si naAmi 
 čelo,G 
 
ale F 
dokud se G 
zpívá, F 
ještě se G 
neumřeC 
lo, hóhEmi 
ó.Dmi7 G7 
 

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
101

: Grónská píseň

1. DD 
aleko nEmi 
a severu jA7 
e Grónská zD 
em,
žD 
ije tam Emi 
Eskymačka s A7 
EskymákD 
em,
/: my bychom Emi 
umrzli, jim nG 
ení zimD 
a,
snídají nEmi 
anuky A7 
a eskimD 
a. :/
2. Mají se bezvadně, vyspí se moc,
půl roku trvá tam polární noc,
/: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven,
půl roku trvá tam polární den. :/
3. Když sněhu napadne nad kotníky,
hrávají s medvědy na četníky,
/: medvědi těžko jsou k poražení,
neboť medvědy ve sněhu vidět není. :/
4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě
zaklepe na na íglů hlavní medvěd:
/: "Dobrý den, mohu dál na vteřinu?
Nesu vám trochu ryb na svačinu." :/
5. V kotlíku bublá çaj, kamna hřejí,
psi venku hlídají před zloději,
/: smíchem se otřásá celé íglů,
neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :/
6. Tak žijou vesele na severu,
srandu si dělají z teploměrů,
/: my bychom umrzli, jim není zima,
neboť jsou doma a mezi svýma. :/
102

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:
"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, bG7 
udeš doktorem prC 
áv.
Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "ChcG7 
i být hlídačem krC 
av."

R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,
jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý dG7 
en zpívat si jC 
en,
G7 
zpívat si: C 
pam pam pamF G7 C 
…

2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
103

: Ještě mi scházíš

1. JAmi 
eště se mi o tobě zdAmi/G 
á, ještě mi nejsi lhF 
ostejná,
jAmi 
eště mě budí v noci tAmi/G 
akový zvláštní pF 
ocit,
jDmi 
eště si zouvám boty, F 
abych snad neušpinil
nD#dim 
áš nový běhoun v sE 
íni.
R: Ještě mi schAmi 
ázíš, ještě jsem nG 
epřivykl,
že nepřichC 
ázíšC/H 
, že nepřijdAmi 
eš,
že zvonek nF 
ezazvoní, dveře se nE 
eotevřou,
že prostě jAmi 
inde s jG 
iným jsC 
eš,
jE 
eště mi schF 
ázíš, jE 
eště stále mi schAmi 
ázíšAmi/G 
.F 
 Ami 
 Ami/G 
 F 
 
2. Ještě je na zrcadle dech, mlhavá stopa po tvých rtech
a v každém koutě jako čert kulhavý skřítek Adalbert,
ještě tě piju v kávě a snídám v bílé vece,
ještě jsi ve všech věcech.
R: 
104

: Píseň o kometě

1. Ami 
Spatřil jsem kometu, oblohou letěla,
chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela,
Dmi 
zmizela jako laň G7 
u lesa v remízku,
v C 
očích mi zbylo jen E7 
pár žlutých penízků.

2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem,
až příště přiletí, my už tu nebudem,
my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá,
spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat.

R: Ami 
O vodě, o trávě, Dmi 
o lese,
G7 
o smrti, se kterou smířit C 
nejde se,
Ami 
o lásce, o zradě, Dmi 
o světěE7 
 
E 
a o všech lidech, co E7 
kdy žili na téhle Ami 
planetě.

3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny,
pan Kepler rozepsal nebeské zákony,
hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech
tajemství, která teď neseme na bedrech.

4. Velká a odvěká tajemství přírody,
že jenom z člověka člověk se narodí,
že kořen s větvemi ve strom se spojuje
a krev našich nadějí vesmírem putuje.

R: Na na na …
5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf
zpod rukou umělce, který už nežije,
šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat,
marnost mne vysvlékla celého donaha.

6. Jak socha Davida z bílého mramoru
stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru,
až příště přiletí, ach, pýcho marnivá,
já už tu nebudu, ale jiný jí zazpívá.

R: O vodě, o trávě, o lese,
o smrti, se kterou smířit nejde se,
o lásce, o zradě, o světě,
bude to písnička o nás a kometě …
105

: Píseň zhrzeného trampa

1. PC 
oněvadž nemám kG 
anady a nF 
eznám písně z pC 
amp,
hF 
óhóhC 
ó, a nG7 
eznám písně z pC 
ampG7 
,
vylC 
oučili mě z G 
osady, že prF 
ý jsem houby trC 
amp,
hF 
óhóhC 
ó, že prG7 
ý jsem houby trC 
amp.
2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví,
hóhóhó, jen ať to každej ví,
vyloučený z řad čundráků ten frajer libový,
hóhóhó, ten frajer libový.
R: JC 
á jsem G 
ostuda trAmi 
aperů, jF 
á mám rád C 
operu,
jG 
á mám rád jC 
azz (folk), rG7 
ock,
chC 
odím pG 
o světě bAmi 
ez nože, tF 
o prý se nC 
emože,
tG 
o prý jsem cvC 
ok.
JF 
á jsem nikdy neplul nC 
a šífu, a všem šD7 
erifům
jsem říkal:"BG 
ane, pane,"G7 
 
jC 
á jsem E7 
ostuda trAmi 
ampů, jF 
á když chlC 
empu,
tak v G7 
autokempC 
u.
3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky,
hóhóhó, jen žádný legrácky,
jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký,
hóhóhó, čestný čundrácký."
4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku,
hóhóhó, až dám se do cajku
a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku,
hóhóhó, akordy na Vlajku.
R: 
5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha,
hóhóhó, a mám zaracha,
na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha,
hóhóhó, a dávám si bacha.
6. Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb,
hóhóhó, nepoučí z chyb,
zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp,"
hóhóhó,"a zase bude líp."
R: + v tG7 
empC 
u.
106

: Pro malou Lenku

1. JAmi 
ak mi tak docházejí sD7 
íly, já pG 
od jazykem cG/F# 
ítím sEmi 
íru,
vAmi 
íru, ztrácím vD7 
íru, a to mě mG 
íchá,
mAmi 
inomety reflektorů střD7 
ílí, jsem malýmG 
 terčG/F# 
em na biEmi 
tevním poli,
kdekdo mě skAmi 
olí, a to mě bD7 
olí, u srdce pG 
íchá.

R: RAmi 
ána jsou smutnější než vD7 
ečer, z rozbitého nG 
osu krG/F# 
ev mi tEmi 
eče,
na čísle Ami 
56 10D7 
9 nikdo to nG 
ebere,
rAmi 
ána jsou smutnější než vD7 
ečer, na hrachu klG 
ečet, klG/F# 
ečet, klEmi 
ečet,
Ami 
opustil mě můj děd VšD7 
evěd a zas je G 
úterek.
JAmi 
ak se ti vD7 
ede? No nG 
ěkdy fajn a nG/F# 
ěkdy je to v hEmi 
áji,
dva pAmi 
ozounisti z vesnické kD7 
utálky pod okny mi hrG 
ají: Tú tú tú …

2. Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady,
vaše vnady mě nebaví a trošku baví,
sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla,
píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví.

R: Rána jsou smutnější než večer…

3. Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde,
až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky,
na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.

R: Rána jsou smutnější než večer, z rozbitého nosu krev nám teče,
na čísle 56 109 nikdo to nebere,
rána jsou smutnější než večer, na hrachu klečet, klečet, klečet,
opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek.
Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji,
dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají: Tú tú tú…
107

: Sarajevo

1. PřEmi 
es haličské pláně vAmi/F# 
ane vítr zlý,
to mH7 
álo, co jsme měli, nám vEmi 
ody sebraly,
jako tažní ptáci, jAmi/F# 
ako rorýsi
lH7 
etíme nad zemí, dva mEmi 
odré dopisy.

R: JEmi 
eště hoří oheň a prAmi 
aská dřevo,
D7 
aleF# 
 už je čas jít spG 
átH7 
,
tEmi 
amhle za kopcem je SAmi 
arajevo,
tam bH7 
udeme se zítra ráno brEmi 
át.

2. Farář v kostele nás sváže navěky,
věnec tamaryšku pak hodí do řeky,
voda popluje zpátky do moře,
my dva tady dole a nebe nahoře.

R: Ještě hoří oheň …

3. Postavím ti dům z bílého kamení,
dubovými prkny on bude roubený,
aby každý věděl, že jsem tě měl rád,
postavím ho pevný, navěky bude stát.

R: Ještě hoří oheň a praská dřevo,
ale už je čas jít spát,
tamhle za kopcem je Sarajevo,
tam zítra budeme se, lásko, brát …
108

: Starý muž

1. G 
Až budu starým mužem, Hmi 
budu staré knihy Emi 
číst a mladé C 
víno D 
lisovat,
G 
až budu starým mužem, Hmi 
budu si konečně Emi 
jist tím, C 
koho chci D 
milovat,
G 
koupím si pergamen a šHmi 
tětec a tuš a jako Emi 
čínský mudrc sednu na břeh D 
řeky
a budu G 
starý muž,Hmi Emi C D 
 G 
starý muž. Hmi Emi C D 
 

2. Až budu starým mužem, pořídím si starý byt a jedno staré rádio,
až budu starým mužem, budu svoje místo mít u okna kavárny Avion,
koupím si pergamen, štětec a tuš a budu pozorovat lidi, kam jdou asi,
a budu starý muž, a budu starý muž.

R: [: C 
Ná C/H 
na na Ami 
ná… :] 6×
C 
Ná C/H 
na na D 
ná…

3. Až budu starým mužem, budu černý oblek mít a šedou vázanku,
až budu starým mužem, budu místo vody pít lahodné víno ze džbánku,
koupím si pergamen, štětec a tuš a budu mlčet, jako mlčí ti, kdo vědí už,
budu starý muž, starý muž.
109

: Zatímco se koupeš

1. Zatímco se Hmi 
koupeš, D 
umýváš si záda,
G 
na největšíA7 
 loupež ve mně se D 
střádá,
Gdim 
tak, jako seHmi 
 dáváš vodě,
Fdim 
vezmu si těA7 
 já, já - zloděj.

2. Už v tom vážně plavu, za stěnou z umakartu
piju druhou kávu a kouřím třetí spartu
a za velmi tenkou stěnou
slyším, jak se mydlíš pěnou.

R: Nechej vodu D 
vodou, G 
jen ať si klidně D 
teče,
chápej, že Emi 
touha je touha a G 
čas se pomalu D 
vleče,
cigareta Emi 
hasne, káva G 
stydne, krev se D 
pění,
bylo by to Emi 
krásné, kdyby srdce bylo G 
klidné, ale ono D 
není.

3. Zatímco se koupeš, umýváš si záda,
svět se se mnou houpe, všechno mi z rukou padá,
a až budeš stát na prahu,
všechny peníze dal bych za odvahu.

R: + Emi 
nebyA7 
lo a D 
není, Emi 
zatímA7 
co se D 
koupeš … 

Gdim Fdim
110

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět kG 
e zdi postaví,
ještC 
ě si naposlD7 
ed dám vG 
odku na zdravE7 
í,
z očí pAmi 
ásku strhnu sD7 
i, to abych vG 
iděl nG/F# 
a nebEmi 
e,
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i, lEmi 
ásko, na tebE7 
e,Ami 
 D7 
 G 
 G/F# 
 Emi 
 
a pAmi 
ak vzpomenu sH7 
i na tebEmi 
e.

2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
111

: Laciný víno

1. PC 
o noci krC/H 
átké a pAmi 
o milovAmi7/G 
ání
zbAmi7/F# 
ylo mi málo, jen hlava v dlaních,
co bC 
olí, tG7 
o je to laciný vC 
ínoG 
,G7 
 
pC 
o noci pC/H 
lné cAmi 
igaret kAmi7/G 
ouře,
bAmi7/F# 
yls' jako tajfun, já jako bouře,
to bC 
olí, tG 
o je to laciný vC 
íno.
TE 
eď jenom matně v hlE7 
avě mi svítá,
Ami7 
útržky večera vytanou,
tE 
ak jako stébla se tE7 
onoucí chytá,
hlDmi 
edám tvou Dmimaj7 
adresu nDmi7 
apsanG7 
ou,
nC 
apsals' ji sC/H 
irkou vAmi 
ypálAmi7/G 
enou
na krAmi7/F# 
abičku cigaret zpola plnou,
k rC 
ánu pG7 
ilo se laciný vC 
ínoG 
.G7 
 
R: VC 
ečery fEmi7 
ajnovAmi7 
ý,  Ami7/F# 
u láhve litrovG 
ýG7 
 
se mC 
ilují nEmi7 
amátkAmi7 
ou hAmi7/F# 
olky, co málo vG 
í,
kdE 
yž hlava pE7 
otom bAmi7 
olí ráno
a spDmi7 
át se chce, je nG7 
edospáno,
vC 
ečery fEmi7 
ajnovAmi 
ý tak kAmi/G 
ončívaAmi7/F# 
j',
tG 
o je to laciný vC 
íno.

2. Po noci krátké a po milování
zbylo mi málo, jen hlava v dlaních,
co bolí, to je to laciný víno.
Teď jenom matně v hlavě mi svítá,
útržky večera vytanou,
tak jako stébla se tonoucí chytá,
hledám tvou adresu napsanou,
adresu někdo vynesl s košem,
tak vidíš, holka, rázem je po všem,
to bolí, to je to laciný víno.
R: 
112

: Méďové

1. Ami 
Co to leze zG 
e křoC 
ví? No tak honem, G 
kdo to C 
ví?
Kdo jsou, lidi zlatý, G 
tři koule chlupatý,
Ami 
kdopak aspoň G 
napovíC 
?

Možná, že to dovedu, čenich mají od medu,
kožich, děsný tlapy, prach a kule, chlapi,
to je parta medvědů.

R: C 
Brum, brum, G 
brum, C 
o čem se zdá G 
medvědC 
ům?
C 
Hlavu, zadek, G 
nohu schovej do brlohu.
Ami 
Brum, brum, G 
brum.

Brum, brum, brum, zazpíváme medvědům,
dobrou noc vy šelmy, nechrápejte velmi,
Ami 
nebo si zbG 
oříte C 
dům.

2. Lidi ani netuší, jak jim kožich nesluší.
Ať mrzne či leje, ví, že hezky hřeje,
když mráz kouše do uší.

Pak si v teple posedí, a tak ani nevědí,
že než kožich, čepice, že daleko více
hřeje láska medvědí.

R: 

3. Vojta, Kuba s Matějem, usnou než se nadějem.
Celý den si hráli, jak by pracovali,
tak copak jim popřejem?

R: 
113

: Modlitba vodáka

1. Ať jsou C 
šlajsny plný Ami 
vody, ať jsou F 
vlny mohuG 
tný, 
aby C 
naše něžný Ami 
lodi nedrnF 
caly vo šutG 
ry, 
ať mě C 
peřej prudce Ami 
vcucne, ať tam F 
vlítnu s kuráG 
ží, 
až mý C 
tělo v noci Ami 
usne, ať ho F 
nechaj' G 
komáC 
ři. 

R: Vždyť je Ami 
toho, Bože, málo, F 
vod tebe chci G 
jen, 
aby nC 
ás tvý slunce F 
hřálo tenhle G 
letní C 
den.

2. Ať je každej z naší bandy samej smích a pohoda, 
ať užijem spoustu srandy, ať se kudlou nebodá, 
ať se všichni kamarádi, co se sejdou na vodě, 
naučí hrát na kytary, ať to frčí v hospodě. 

R: Vždyť je toho, Bože, málo…

3. Ať mám holku-kamaráda, ať se liší vod husy, 
ať mě má ta holka ráda, pádlovat už nemusí, 
pojedu s ní, kam si přeje, až na hříšný Tahiti, 
ať se na mě hezky směje a nedělá "ty-ty-ty". 

F G C 
R: + [: [: [: tenhle letní den … :] :] :] 
114

: Obluda

1. Jó, dvHmi 
ěstě nás tam bylo na brize do Číny 
a fD 
urt se jenom pilo, až tuhly ledvinF# 
y, 
a kdG 
yž už bylo k rA 
ánu a všD 
ichni pod vobrF# 
az, 
křik' plHmi 
avčík na stožáru, a hlD 
ásek se mu třA 
ás': 

R: JD 
á tady nG 
ebudu, jD 
á vidím vG 
obludu, 
jD 
á vocaď prG 
yč pudu, jD 
ímá mě strA 
ach, 
chD 
yťte tu vG 
obludu, sD 
ežere pG 
alubu, 
tD 
ohle je vG 
o hubu, D 
ach, F# 
ich, och, Hmi 
ach. 

2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar 
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár 
a rozčileně mrká svým vokem jediným, 
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým. 

R: Já tady nebudu …

3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu, 
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu, 
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš, 
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž. 

R: Já tady nebudu …

4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha, 
zalehl u zábradlí a házel flaškama, 
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu, 
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu. 

R: Já tady nebudu …

5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce, 
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce, 
pak démon alkoholu ji srazil v oceán, 
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál. 

R: Já tady nebudu … + Hmi 
ach, ich, och, ach … 
115

: Obluda po Šánovsku

Gmi Cmi F D Dsus 
1. Jó, dvGmi 
ěstě nás tam bylo na Cmi 
brize do Číny 
a fF 
urt se jenom pilo, až D 
tuhly ledviDsus 
ny, 
a kdGmi 
yž už bylo k ránu a všCmi 
ichni pod vobraz, 
křik plF 
avčík na stožáru, a hlD 
ásek se mu Dsus 
třás:D 
 Dsus 
 

R: JG 
á tady nC 
ebudu, jG 
á vidím vC 
obludu, 
jG 
á vocaď prC 
yč pudu, jD 
ímá mě strach, Dsus 
jéé
chG 
yťte tu vC 
obludu, sG 
ežere pC 
alubu, 
tG 
ohle je vC 
o hubu, D 
ach, ich, ou, Gmi 
ach. 

2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar 
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár 
a rozčileně mrká svým vokem jediným, 
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým. 
R: Já tady nebudu …

3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu, 
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu, 
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš, 
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž. 
R: Já tady nebudu …

4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha, 
zalehl u zábradlí a házel flaškama, 
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu, 
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu. 
R: Já tady nebudu …

5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce, 
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce, 
pak démon alkoholu ji srazil v oceán, 
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál. 
R: Já tady nebudu … + D 
ach, ich, ooou, aGmi 
ch … 
116

: Pohoda

1. U nás v C 
ulici bydlel pan Emi7 
Svoboda,
že se Ami 
pořád smál, měl přezdívku C 
Pohoda,
když jsem Dmi7 
se ho ptal, jakpak G7 
dneska je,
říkával "C 
pohoda",

2. měl malej byt, ženu a dvě děti,
v pět vstával do práce, domů šel v půl třetí,
noviny pod paží, cukroví pro děti,
zkrátka pohoda.

R: Dmi7 
Po domě se G7 
povídalo: C 
ten má C/H 
asi Ami 
příAmi/G 
jem,
Dmi7 
zatímco my G7 
nadáváme, C 
veseC/H 
le si Ami 
žije,Ami/G 
 
a Dmi7 
hlavně paní G7 
Šulcová ze C 
sousedC/H 
ního Ami 
bytuAmi/G 
 
D7 
poslouchala za dveřmi a F 
záviděla v G7 
skrytu.

3. Paní Šulcová psala dopisy,
co jsou zvláštní tím, že nemaj' podpisy,
no a ty, úřade, no a ty počti si,
kdo, kde a kolik,
4. dík paní Šulcový, jejímu dopisu
rychle pan Svoboda dostal se do spisu,
ač není podpisu, je třeba přešetřit,
autor se bojí.

R: Na Svobodu začali se ptát neznámí páni,
jak u nás ve vchodu, tak u něj v zaměstnání,
a i když se nic nenašlo a Svoboda je čistej,
lepší na něj dávat pozor, kdo si má být jistej.

5. Včera se stěhoval od nás pan Svoboda
na nějakou samotu někde u Náchoda
a já vím určitě, není to náhoda,
a tak trochu se bojím,

6. že brzo i my budem hledat samoty,
bydlení na stálo, nejen o soboty,
kvůli pár Šulcovejm, no a vím na tuty:
o to nestojím.

R: Usměvavej Svoboda mi totiž hrozně chybí,
zjišťuji to ponenáhlu a málo se mi líbí,
že Šulcová je na koni, a proto není náhoda,
že lDmi7 
idi zdravím úsměvem a G7 
odpovídám:
[: C C/H Ami Ami/G 
pohoda :]…
117

: Už to nenapravím

capo2: 

R: Ami D F E Ami E 2x 
Vap tap tap …

1. V Ami 
devět hodin dvacet pět D 
mě opustilo štěstí,
ten F 
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji E 
dávno E7 
nestál,
v Ami 
devět hodin dvacet pět jaD 
ko bych dostal pěstí,
já F 
za hodinu na náměstí měl jsem E 
stát, ale v E7 
jiným městě.

*: Tvá A7 
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,
že Dmi 
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka
G 
zadní otevřená, E 
zadní otevřená,

*: já A7 
naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,
to jsi Dmi 
tenkrát řekla, že se nechceš vracet,
G 
že jsi unavená, E 
ze mě unavená.

R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …
118

: Vandrovní

1. G 
Svět byl krásnej, umytej,  
jak pěkná holka, co má Ami 
dvacet, 
a já sám celtou přikryC 
tej 
D7 
chystal se dál,pročpak se vraG 
cet.C 
 G 
 

2. Petr nás máchal celou noc 
a co my jsme mu dali jmen, 
uhasil oheň, zlej byl moc 
daleko dřív, než přišel den. 

R: Emi 
Bylo to Hmi 
po stý a jako C 
prvně G 
znovu, 
Emi 
znám chvíle Hmi 
prostý, v C 
noci slýchám G 
sovu, 
Emi 
spali jsme Hmi 
pod stromy v E7 
čekárnách podél Ami 
dráhy, 
A7 
promrzlí doufali, že rozední se D7 
záhy. 

3. Les kouřil jako ranní čaj 
a slunci nechtělo se vstávat, 
počasí, jak by nebyl máj, 
trpěl jsem jednou ze svých nálad. 

4. Pak píseň napsal na papír, 
kritik by šílel, dejme tomu, 
nebyl v ní pýr či netopýr, 
jen smutek, že už musím domů. 

R: Bylo to po stý a jako prvně znovu…
(CAPO 3)
119

: Jako kotě si příst

1. C 
Měsíc snílek F 
stoupá nad C 
skalou 
a zpívá si svou píseň pomaG 
lou, 
je C 
podobná té, co jsem složil F 
sám, 
tak G 
poslouchej a nehleď k hodiC 
nám. 

R: Jako C 
kotě si příst a víčka mít zavřená F 
únaC 
vou, 
málo je míst, kde staré lásky D7 
naráz uplaG 
vou, 
C 
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už F 
znát, 
že jak kotě si příst a C 
víčka mít zavřená G 
chtěl bych C 
rád.  F 
 C 
 G 
 

2. Dnešní noc je stokrát ztřeštěná 
a doznám, že jsem šťastný, že tě mám, 
už vítr vlahý stopy bázně svál, 
tak můžu říct, co léta jsem si přál. 
R: 
3. Nevyznám se příliš v lichotkách 
a občas se tak stydím, že bych plách', 
za blízký strom se ukrýt, a pak vím, 
že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým: 
R: 
C F C F C F C F 
*: C 
Tap ta F 
da …C 
 F 
 C 
 F 
 C 
 F 
 

120

: Holubí dům

1. Ami 
ZpívG 
ám F 
ptákům a E 
zvlášť holuAmi 
bům,
stáG 
val F 
v údolí E 
mém starý Ami 
dům,
C 
ptáG 
ků C 
houf zaléG 
tal ke kroC 
vům,
Ami 
měl G 
jsem F 
rád holuE 
bích křídel Ami 
šum.
Vlídná dívka jim házela hrách,
mávání perutí víří prach,
ptáci krouží a neznají strach,
měl jsem rád starý dům, jeho práh.
R. Hledám Dmi 
dům holuG7 
bí, kdopak C 
z vás cestu Ami 
ví?
Míval Dmi 
stáj roubeG7 
nou, bílý C 
štít.
Kde je Dmi 
dům holuG7 
bí a ta C 
dívka, kde Ami 
spí,
vždyť to Dmi 
ví, že jsem E 
chtěl pro ni Ami 
žít.DAmi 
 
2. Sdílný déšť vypráví okapům,
bláhový, kdo hledá tenhle dům.
Odrůstáš chlapeckým střevícům,
neslyšíš holubích křídel šum.
Nabízej úplatou cokoli,
nepojíš cukrových homolí,
můžeš mít třeba zrak sokolí,
nespatříš ztracené údolí.
R. Hledám dům holubí, …..
121

: Jahody mražený

1. PA 
oslala mě moje dívka pD 
ro jahody červeA 
ný,
bG 
ez nich se prý nemám vE 
racet, tA 
ak tu stojím ztrápeA 
ný.
A 
Když se dívám co je sněhu, fD 
ouká vítr, pálí mA 
ráz,
mG 
ožná že si holka mE 
yslí, A 
že se mě tak zbaví sE 
náz.

R. /: ZG 
apoměla vážeD 
ní, A 
na jahody mražeE 
ný,
G 
na jahody mražeD 
ný, v A 
igelitu baleE 
ný. :/

2. Pohádku to připomíná o dvanácti měsíčkách,
nechtěla mi říci sbohem, teď by chtěla abych plách.
Mohl bych se klidně vrátit, vím však že mě nečeká,
měla mi to říci sbohem, že jiného ráda má.
122

: Kartágo

e:|--5--3--7-8-5--3-0-3-5-7/8-7-3--5--0--5--3-7-8-5--3-0-3-5-7/8-3-5--|

1. Emi 
Dým, žár G 
plamenů Ami 
boří H7 
pyšné hradby, 
Emi 
k nebi G 
stoupá nářek Ami 
raněných, G D 
 

R: Emi 
Kartágo hoří, Emi D  
 Ami 
nemáš se už kam vG 
rátit doD 
mů, 
Emi 
Kartágo hoří, Emi D  
 Ami 
kde je tvé město, sG 
tíny stroD 
mů, 
Ami 
životy H7 
vadnou. 

2. Dým, žár plamenů z města zbyly troDsky, 
moc a sláva tvá jsou už minulostí. 

R: Kartágo hoří, nestvůra válka daň vybírá, 
Kartágo hoří, kde byla tráva sůl a síra, 
zem spálená. 

3. Dým, žár plamenů válka si nevybírá, 
než větry odvanou, křik a pláč, 

R: Kartágo hoří, matčina náruč dítě svírá, 
Kartágo hoří, řekni mu světe, proč umírá, 
zalkneš se hanbou.
123

: Léto s tebou

D 
Mám Dsus2 
rád D 
tvé Gsus2 
paD 
že Dsus2 
bíD5 
lé, 
D 
mám Dsus2 
rád D 
ty Gsus2 
kráD 
sné Dsus2 
chvíD5 
le 
C 
Já C/H 
mám A 
rád léto D 
s tebou 
D 
Mám Dsus2 
rád D 
na Gsus2 
louD 
ce Dsus2 
kvíD5 
tí, 
D 
mám Dsus2 
rád, D 
když Gsus2 
slunD 
ce Dsus2 
svíD5 
tí 
C 
Já C/H 
mám A 
rád léto D 
s tebou 

Když A 
ráno slunDsus2 
ce A 
vychází, Dsus2 
tak A 
můžeš ješDsus2 
tě A 
spát 
Dsus2 
Já A 
potichu, Dsus2 
snad A 
po špičkách Dsus2 
ti A 
kávu půDsus2 
jdu A 
hřát 
Že G 
seš tu se mnou D 
ty
A že A 
slyším tvůj Dsus2 
dech A 
za sebou Dsus2 
a že A 
líbám tvoDsus2 
ji A 
tvář 
Tak si G 
říkám, svět je nádherD 
ný 

Mám rád luk těžkou vůni, mám rád chlad, hloubku tůní 
Prostě já mám rád léto s tebou 

Za noci hvězdy padají a ty je počítáš 
a sny co se mi budou zdát, když ty mě objímáš 
Že seš to právě ty 
V tvých očích oheň odráží svůj plamen svoji zář 
Tak si říkám - svět je nádherný 

Mám rád tvé paže bílé, mám rád ty krásné chvíle 
Já mám rád léto s tebou 
Mám rád na louce kvítí, mám rád, když slunce svítí 
Já mám rád léto s tebou 

A ráno, když fén sluneční ti vlasy vysuší 
Tak síla letních paprsků nám vnikne do srdcí 
Že seš tu se mnou ty 
Já chválím letní slunce čas a všechno kolem nás 
Tak si říkám svět je nádherný 

Mám rád, když pole zlátnou, chvíle, které srdce zmátnou 
Prostě já mám rád léto s tebou 

A 
Čas prázdnin Dsus2 
právě A 
začíná,Dsus2 
, A 
škola se zaDsus2 
víG 
rá 
a já teď C 
smím C/H 
proA 
žít léto D 
s tebou 

Dsus2 Gsus2   D5   C/H   A   D  
124

: René já a Rudolf

Nedělní odpoledne G 
stane se
A 
pro mnohé chvílí D 
volna,
někdo si běhá jen tak G 
po lese
A 
jiný zas chodí D 
zvolnaD7 
.

My však neznáme rozkoš G 
oddychu
A 
a sportujeme v D 
houfu,
nikde nejmenší známky G 
po břichu
A 
my propadli jsme D 
golfuA 
.

D 
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
G 
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
D 
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
G 
René, já a Rudolf chodíváme na golf.

Nedělní odpoledne stane se
pro mnohé chvílí nudy,
někdo to pomyšlení nesnese
a tak jde válet sudy.

Věřte, že nás už vůbec nevábí
ve tvářích dívek důlky,
můžou mít vlasy jako hedvábí
nám stačí řádné hůlky.

René, já a Rudolf chodíváme na golf,
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
René, já a Rudolf chodíváme na golf,
René, já a Rudolf chodíváme na golf.
125

: Šípková Růženka

1. Ještě Ami 
spí a spí a spí zámek šG 
ípkový,
Ami 
žádný princ tam v lesích Emi 
ptáky neloví,
ještě Ami 
spí a spí a spí dívka zG 
akletá,
Ami 
u lůžka jí planá rEmi 
ůže rozkvétá.
R. F 
To se sG 
chválně dětem Ami 
říká,
aby F 
s důvěrG 
ou šli sC 
pát, kE 
lidně spát,
že se Ami 
dům probouG 
zí a ta C 
kráska prociF 
tá,
zatím Dmi 
spí tam Emi 
dál, spí tam vAmi 
 růžích.
2. Kdo ji ústa k ústům dá, kdo ji zachrání,
kdo si dívku pobledlou, vezme za paní,
vyjdi zítra za ní a nevěř pohádkám,
žádný princ už není, musíš tam jít sám.
R. +  Ami 
Musíš vyjít sG 
ám, nesmíš vC 
ěřit pohádkF 
ám,
čekáDmi 
 dívka Emi 
dál, spí tam vAmi 
 růžích,
čF 
eká dívka Emi 
dál, spí tam A4sus 
 v růžícA 
h.
126

: Folsom Prison Blues

1. I E 
hear the train a comin' 
It's rollin' 'round the bend, 
And I ain't seen the sunshine, 
Since, I don't know E7 
when,
I'm A 
stuck in Folsom Prison,
And time keeps draggin' E 
on,
But that train B7 
keeps a-rollin',
On down to San Antone.

2. When I was just a baby, 
My Mama told me, "Son, 
Always be a good boy, 
Don't ever play with guns,"
But I shot a man in Reno,
Just to watch him die,
When I hear that whistle blowin',
I hang my head and cry. 

3. I bet there's rich folks eatin', 
In a fancy dining car, 
They're probably drinkin' coffee, 
And smokin' big cigars,
But I know I had it comin',
I know I can't be free,
But those people keep a-movin',
And that's what tortures me.

4. Well, if they freed me from this prison, 
If that railroad train was mine, 
I bet I'd move out over a little, 
Farther down the line,
Far from Folsom Prison,
That's where I want to stay,
And I'd let that lonesome whistle,
Blow my blues away.
127

: Hurt

E:|-----0~~-|-(0)-|----0~~-|----2~~-|-
B:|-----1~~-|-(1)-|----1~~-|----3~~-|-
G:|-----2~~-|-(2)-|----0~~-|--2-----|-
D:|---2-----|-----|--2-----|-0------|-
A:|-0-------|-----|-3------|--------|-
E:|---------|-----|--------|--------|-

Ami C D 
Ami C D 

1. Ami 
 C 
I hurt myD 
self toAmi 
day, to C 
see if D* 
I still Ami 
feel
I C 
focus D 
on the Ami 
pain, the C 
only D* 
thing that's Ami 
real
The C 
needle D 
tears a Ami 
hole, the C 
old faD* 
miliar Ami 
sting
Try to C 
kill it D 
all aAmi 
way, but I C 
remember D* 
everyG 
thing 

R: Ami7 
What have I beFadd9/A 
come? Cmaj* 
My sweetest G 
friend
Ami7 
Everyone I Fadd9/A 
know goes Cmaj* 
away in the G 
end
Ami 
You could have it Fmaj7 
all C* 
my empire of G 
dirt
Ami7 
I will let you Fadd9/A 
down, I Cmaj* 
will make you Ami 
hurt

2. I wear this crown of thorns, upon my liar's chair
Full of broken thoughts I cannot repair
Beneath the stains of time, the feeling disappears
You are someone else, I am still right here

R: G 
 Ami7 
What have I beFadd9/A 
come? Cmaj* 
my sweetest G 
friend
Ami7 
Everyone I Fadd9/A 
know goes Cmaj* 
away in the G 
end
Ami 
And you could have it Fmaj7 
all G* 
my empire of G 
dirt
Ami 
I will let you Fadd9/A 
down, I C* 
will make you G 
hurt
Ami 
If I could start Fmaj7 
again a G* 
million miles G 
away
Ami 
I would keep myFadd9/A 
self I G* 
would find a Ami 
way

sloka:  Ami C D
refrén:  G Ami7 Fadd9/A Cmaj
G Ami Fmaj7 C

* (hvězdička) je konec 4/4 taktu
128

: Redemption Day

CAPO VI

1: Em 
I've wept for those who suffer long
But how I weep for those who've gone
In rooms of grief and questioned wrong E|-3p2p0-|
But keep on Asus2 
killingEm 
 

2: It's in the soul to feel such things
But weak to watch without speaking
Oh, what mercy sadness brings
If God be willing

R: Em 
There is a G 
train that's heading straight
To Heaven's Em 
gate, C 
to Heaven's G 
gate
And on the way child and man
And woman Em 
wait, C 
watch and Asus2 
wait
For redemption Em 
day

3: Fire rages in the streets
And swallows everything it meets
It's just an image often seen
On television
4: Come leaders, come ye men of great
Let us hear you pontificate
Your many virtues laid to waste
And we aren't listening

R: There is a train…

*: Asus2 
What do G 
you have for us C 
today
Asus2 
Throw us aG 
 bone but save the Em 
plate
Asus2 
On why we G 
waited till so lateC 
 
C 
Was there no oil to excavateAsus2 
 
Asus2 
No riches in trade for the c 
fate
C 
Of every person who died in Asus2 
hate
Throw us a bone, you men of Em 
great

R: There is a train…

*: It's buried in the countryside
Exploding in the shells at night
It's everywhere a baby cries
C 
Freedom…Asus2 
…C 
Freedom…Asus2 
…Em 
Freedom
129

: Solitary man

E |----5-5---4---2-2---------------2----|
B |--2-----2---2-------------------2----|
G |--------------------------------2----|
D |-------------------4-2--------- 4----|
A |-----------------------4-2------4----|
E |---------------------------4-2--2----|

1. F#m 
Belinda waBm 
s mine 'til thA 
e time that F#m 
I found her
A 
Holdin' Bm 
Jim A 
And loving Bm 
him
F#m 
Then Sue came Bm 
along, loved me sA 
trong, that's whaF#m 
t I thought
A 
Me and Bm 
Sue, A 
But that died Bm 
too.

Ref: 
A 
Don't know that ID 
 will but uA 
ntil I canE 
 find me
A girl who will sD 
tay and won't pA 
lay games behE 
ind me
E 
I'll be whaF#m 
t I am. E 
A solitary F#m 
man. E 
Solitary F#m 
man  

2. I've had it to here being where love's a small word
A part time thing a paper ring
I know it's been done havin' one girl who loves me
Right or wrong weak or strong

Ref: 
Ref: 
130

: Řekni kde ty kytky jsou

1. G 
Řekni, kde ty Emi 
kytky jsou, C 
co se s nima moD7 
hlo stát,
G 
řekni, kde ty Emi 
kytky jsou, C 
kde mohou D7 
být?
G 
Dívky je tu Emi 
během dne C 
otrhaly D7 
do jedné,
C 
kdo to kdy G 
pochopí, C 
kdo to kdy D7 
pochoG 
pí.

2. Řekni, kde ty dívky jsou …
Muži si je vyhlédli, s sebou domů odvedli …

3. Řekni, kde ti muži jsou …
Muži v plné polní jdou, do války je zase zvou …

4. A kde jsou ti vojáci, lidi, co se …
Řady hrobů v zákrytu, meluzína kvílí tu …

5. Řekni, kde ty hroby jsou …
Co tu kytek rozkvétá od jara až do léta …

1. Řekni, kde ty kytky jsou …
Dívky je tu během dne otrhaly do jedné …
131

: Balada o špinavejch fuseklích

1. A 
Ráno se Hmi 
otevřou moD 
je oči voteklýA 
 
kopnu jen Hmi 
pod postel D 
pár špinavejch fuE 
seklí
A 
tělo mý je boHmi 
lavý a vedle D 
od sousedů hudba A 
zní
A 
nejde mi do Hmi 
hlavy kdo D 
je ta holka co tu spí
ta E 
holka co tu se mnou spí - je smuA 
tná

2. Jen divná nálada zůstane tu já jdu dál
a tak mi připadá jako bych jí něco vzal
Ještě se otočím a vrány v letu spočítám
vidím jí na očích , že letěj asi někam tak
to letěj asi někam tam

R: Tak to G 
vždycky začíná a každá D 
holka nevinná
právo C 
první noci měl jsem jenom G 
jáD 
 
možná nezG 
bylo jí nic jen ty D 
slzy slaný víc
jak jí C 
padaj večer do klína mě D 
proklíná já vim

3. Je ráno musím jít a její oči vlhký sou
mý pravdě nevěří protože jí všichni lžou
lehám si pod obraz a někdy se tak cejtim sám
jsou na něm havrani co letěj asi někam tam
co letěj asi někam tam

R: 
132

: Bára

Intro: H E G#mi F#mi A 

1. G#mi 
Jenom se C#mi 
ptej, kolem E 
plameny tančí, tak H 
proč je tady divnej A 
chlad
Nepospíchej, kdo tě zavede zpátky a kdo při tobě bude stát

R: Víš já E 
mám spoustu G#mi 
známejch v podC#mi 
zemí
A divá BáA 
ra (se mnou E 
spí)
(Když je E 
noc) všechno krásG#mi 
ný zdá se C#mi 
mi
To sme my A 
dávno prokleG#mi 
tý

2. Ještě je čas. Jak tě nestvůra kouše, tak schovej nohy do peřin
Okolo nás je toho tolik co zkoušet Na jedno zdraví nevěřím

R: Víš já mám…

3. Kdopak tě zval? Vem si do dlaně růži sevři ji a krve pij
Tak pojď jenom dál, obleč si moji kůži, vysaj mě a použij

R: Víš já mám…
133

: Bruce Willis

1. D 
Nejsem Hm 
žádnej A 
Bruce Willis a neumE 
ím
skG 
ákat hlavou dolů
hD 
olka sHm 
e mnou jdeA 
 jen když ji přemluE 
vím
a nG 
epiju moc kolu.

2. Neumím se chovat na večírku tvojich rodičů
pozvracím sako tvýho táty
ráno přijdu nadranej a to ti potom někdy lžu
a budím tě v půl pátý.

Ref: NeA 
chci víc mě stačí jen že
víHm 
m co je dE 
obrý
víHm 
m co je šG 
patný
neHm 
vím jak to E 
vím
ale víG 
m to málo pA 
latný.

3. Někdy dlouho spím ráno se nezvedám
to když mě záda berou
jako druhý smysl života nehledám
jó tyhle řeči mě fakt žerou.

4. Nejsem tolik chytrej jak všichni poslední dobou jsou
někdy si to zkusím
nemám zlatý řetězy a svaly na mě nehrajou
a po ránu se dusím.

Ref: Nechci víc mě stačí jen že…

5.Nejdu s dobou nudím tě a nevím sám
jestli mi ještě věříš
hlavu v dlaních tyhle stavy dobře znám
když na posteli sedíš.

6. Neumím ty slova který holky taky slyšet chtěj
jak jsou někdy smutný
nosím starý boty a můj fotr není bohatej
nepřijde mi to nutný.

Ref: Nechci víc mě stačí jen že…
134

: Cirkusovej stan

A 
Kde se vzaly tu se vzaly
mamut prostě nechápal
Zvíře divný, člověk zvaný
do skály to vydrápal

Jen tak žijou, papaj a pijou
všechno skvěle ovládaj
Flóra s faunou a hvězdy blednou
jak si s nima pohrávaj

Já F 
vím, kde E 
asi bude F 
zakopanej G 
pes
A 
Svět je E 
cirkusovej F#mi 
stan
a D 
člověk jako A 
klaun
maE 
stí za špekem F#mi 
špek
aby moh D 
pánbůh smíchy A 
řvát

Kde se vzaly lidský davy
vědci ať si mudrujou
Nikdo nezná, nikdo to neví
a když jó, tak nás lakujou
Já vím, kde asi bude zakopanej pes

Svět je….
135

: Colorado

G 
Táta vždycky říkal hochu žádný C 
strachy
seš kovboj G 
v Coloradu můžeš krávy D 
pást
já radši G 
utratil jsem psa a všechny C 
prachy
do srdce G 
Evropy já D 
v klidu odjel G 
krást

Narvaný kapsy prsteny řetězy zlatý
tam kolem krku místní indiáni maj
a ti co nemakaj tak sou nejvíc bohatý
musím si pohnout dokavaď tam rozdávaj

Z Billa na G 
Nováka změním si svý C 
jméno
a až tu G 
malou zemi celou D 
rozkradem. Rozkradem
tak se G 
vrátím ve svý rodný ColoEmi 
raC 
do
a o tý G 
zlatý žíle D 
řeknu doma G 
všem

Tam kradou všichni co okolo bydlej
šerif se na ně jenom hezky usmívá
kdyby se nesmál tak ho okamžitě zmydlej
házej mu kosti za to že se nedívá

Místo krav tam nelžu vám prej pasou holky
a když jim nezaplatíš vyrazej ti dech
ale s IQ to tam nebude tak horký
místo na koních tam jezděj v medvědech

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem

Z Billa na Nováka změním si svý jméno
a až tu malou zemi celou rozkradem, rozkradem
tak se vrátím ve svý rodný Colorado
a o tý zlatý žíle řeknu doma všem 
136

: Corrida

Intro: 
E:|--0--0--1p0-----0--------|--1p0-----0--------|--1p0-----0-----|
H:|-------------3-----0--0--|-------3-----0--0--|-------3-----0--|
G:|-------------------------|-------------------|----------------|
D:|-------------------------|-------------------|----------------|
A:|-------------------------|-------------------|----------------|
E:|-------------------------|-------------------|----------------|

1. VešEmi 
kerý slasti pozemský
skryl C 
ďábel v zemi A 
Španělský,
kde Emi 
vítr hladí po tváři a C 
kastaněty A 
zní.

Kde víno tebou proteče
jak voda dobrý člověče
no vida, Corrida, Tě taky rozpálí.

Holky jak růže a řemeny z kůže
a každej si dělá jen co chce a může
a noci, horký noci, ti vaří v žilách krev.

Sangrie mañana od rána do rána
jedna jak druhá by chtěla bejt provdána
za mě, ale hlavně, víno ženy zpěv.

Na D 
vlnách slunce zářící
v Madridu zpívaj slavíci.

R: CerEmi 
veza, rock'n'roll, coC 
rrida EspaA 
ñol,
nandej Gmi 
 to señoF 
rito, por faC 
vor.
CerEmi 
veza, rock'n'roll, coC 
rrida EspaA 
ñol,
teplý G 
tóny mají F 
zvony v CasteC 
lon.

2xIntro: 

2. Víno stáčí Sancho Pancha,
jedno slovo stačí
a jdem slavit, to nás bavit, v tom sme sakra dobrej tým.

Divadlo končí tou jedinou ranou,
my za všechny bejky tu držíme
minutu ticha. Stejky stranou, Toreadore, co s tim?

Na vlnách slunce zářící
v Madridu zpívaj slavíci.

R: Cerveza, rock'n'roll…
137

: Dole v dole

A A A A 
A A A A 2x 
A 
Připravit se pozor jedem,
A 
doutnáky zapálit,
A 
prosíme zacpat uši,
A 
a teď už jenom raz, dva, tři,
Furt jede A 
 A 
 A 
 A 
 2x 
 
Zabereme hejhou,
taháme kameny,
a ty co nejdou rozdrtime pěstí,
od rána do noci a paže znavení,
tá hrubá síla galoše plný moru mám.
A 
Pochodem v chod,
H 
páry težkech bot,
D 
funguje to líp F# 
než namazanej stroj,
A 
dokola je tma H 
nejakej permoník,
D 
tu z díry civý F# 
jako němec na orloj.
A 
Herodes tango tančí,
A 
za zvuku kovadlin,
A 
Rarachy Dorách škádlí,
A 
ocasem povadlim.
A 
 A 
 A 
 A 
 2x 
 
Zabereme hejhou,
sme na to stavění,
futrujem uhlí a pojídáme brikety
co se do nás vejdou a nohy stuhlí,
tá hrubá síla galoše plný moru mám.
A 
Pochodem v chod,
H 
páry težkech bot,
D 
funguje to líp F# 
než namazanej stroj,
A 
dokola je tma H 
nejakej permoník,
A 
Tak ty mě serou.
A A A A 
A 
Tak ako sa vám páči,
A 
tím novým páčidlem?
A 
Bradzo dobře sa páči,
A 
tak jěšte chvíli a rozeberem celou zem.
Pochodem v chod,
páry težkech bot,
funguje to líp než namazanej stroj,
dokola je tma nějakej permoník,
Tak ti mě serou.
(2 krát)
138

: Frau Vogelrauch

1. Každej Ami 
chlap má někdy Dmi 
strach, že dojdou kule a střelnej Emi 
prach
i ten Ami 
kanón zrezaDmi 
ví, a nikdo víc to nespraG 
ví.

2. Temný dny pak nastanou, ty co maj vstát už nevstanou
když Maxa zpívá c'est la vie, on ví o čem vypráví.

Ref.: JediC 
ně jediEmi 
ině snad takoAmi 
vá paní F 
FogelrauchoC 
vá
Ta to Emi 
umí ta to Ami 
zná ta nám F 
přízeň zachoAmi 
vá.

3. Jak léta jdou všechno bolí najednou,
než se ráno probudim už je noc a znova spim.

4. Pánbůh dej do toho kost, aby nám do třiceti rost,
starej vlk už nevije já vim nejlíp, jak mi je.

Ref.: Jedině jedině snad taková…

5. Každej chlap má někdy strach, že dojdou kule a střelnej prach
i ten kanón zrezaví, nikdo víc to nespraví.

Ref.: Jedině jedině snad taková…

Ref.: Jedině jedině snad taková…
139

: Irský hody

C# 
Máme plný stoly, uzený, bejky,G# 
voly 
salátový H 
mísy a taky ryby v C# 
soli. 

Dvě cisterny vína, to zelí z Hodonína 
hle, tu nohy kančí už na grilu si tančí. 

Ref: 
E 
Jsou tu Irský F# 
hody 
a H 
kdo chce pojďte dál, 
vaříme whisky z vody 
až mávnu tak to pal, 
jedno je kdo to platí 
a zlátne obilí, 
ať stokrát se nám vrátí 
to G#mi 
co jsme zasili. 

A každá konkubína tu v pravdě místo má 
a žádná není líná a svoji práci zná. 

Támhle jede Presley, už mává svými vesly 
on na konci světa už zašívá se léta. 

Ref: 
Jsou tu Irský hody…. 

Je tu jeden obr, taky už sotva leze 
a přesto, že má háka, tak překračuje meze. 

Fouká jižní vítr, popíjí se befeeter 
a na dvorku na tyči rotuje si ražniči. 

Ref: 
Jsou tu Irský hody….
140

: Moderní děvče

C 
Moderní devče, F 
když chlapce spatří
G 
vypadá jak klaun F 
do cirkusu patří
má růžovou vestu a modrý oči
na diskotéce kolem se točí
Jú ten je báječný, jistě má prachy
my chceme vypadat jednou tak taky
oléo, oléo Rio de Janeiro

Moderní holky nosí pěkný nohy
vypadaj svatě, jenže maj rohy
to jsem si našel moc špatnou cestu
piju a kouřím, ježiš já klesnul
Chtěl bych být jiný, mladý a krásny
milovat děvče a být s ním šťastný
oléo, oléo Leo Kangasero

®: Jenže já jsem C 
denně ožralej
G 
denně ožralej, Dmi 
mám velikej
pupek smrdím C 
a sem G 
špinavej
C 
Hodne piju, jím, G 
ženský nebalím
Dmi 
a když někdy o sobě vím C 
hned to oslaG 
vím
141

: Na sever

1. G 
No tak mi Em 
zatancuj ať D 
náladu mámG 
 
A dej mi Em 
celou noc já D 
nechci bejt sáG 
m
Hlavní je neuhnEm 
out dobře D 
zvolit svůj sG 
měr
A teď musim holka jEm 
ít až taD 
m na sevG 
er

R: Cestu znáG 
m a D 
neměním G 
směr
G 
Dojdu k řece plný ryb až D 
tam na severG 
 

2. Procházím krajinou a lidi mě zvou
Čím těžší víno lehčí holky tu sou
Jedna z nich povídá dokud dávám tak ber
Já jí jenom políbil a šel na sever

R: Cestu znáG 
m …

3. Mám nohy bolavý už nechtěj se hnout
Tou temnou vodou nechám tělo svý plout
Zakončím s noblesou ze všech poslední den
Kam mě vlny donesou tam vsákne mě zem

R: Cestu znáG 
m …

Bridge: Ta D 
cesta byla rovná místy rozbitá
C 
Číše vína plná jindy celá vylitá
UžD 
 nevrátím se zpátky ubejvá mi sil
Tak C 
řekněte jí prosím že D 
sem tady byl

R: Cestu znáG 
m …
142

: Opilci v dějinách

H 
 F# 
l
H 
Gaileo Galilei
on byl tenkrát totiž C# 
opiAlej
H 
Když předstoupil před tribunál
a řek lidi já C# 
jsem neviA 
nej
F# 
Tak nepište to prosím do kronik
A 
vždyť já jsem obyčejnej G# 
notorik
Já tenkrát šel z hospody
nohou jsem sotva trefil na schody
Po pivu to je hned
to se vám potom pěkně motá svět
F# 
Pak lehnul jsem si a zavřel oči
A 
no a rek jsem H 
přece se točí
Refrén: 
E 
Nechte ho H 
žít a zemC# 
řít von to F# 
tak vážně neA 
myslel E 
 
E 
Nechte ho H 
žít a zemC# 
řít vždyť F# 
vážně nic neA 
vymyslel H 
 
Opilci v dějinách šli na všechno děsně vědecky
Einstein rád popíjel silný destiláty ze švestky
Pak stvořil hroznou definici
dnes(ka) nikdo neví že byl po opici
H F# 
A 
Když padám tak rovnou dolu na hubu
já už to mám no to je jiná
HProč nepadáme vlastně nahoru
ta země bude asi přitažlivá
Ref.: E 
Nechte ho žít ………
D A H E H C# F# A E 
Ref¨: 
143

: Pohoda

Intro: D A E Hmi D A E Hmi D A Hmi 

1. F#mi 
Vezmu tě má milá C#mi 
rovnou k nám F#mi 
kolem louky, lesy, C#mi 
hejna vran
F#mi 
Všude samá E 
kráva, samej H* 
vůl

2. Máme kino máme hospodu v obci všeobecnou pohodu
Máme hujer, žito, chléb i sůl

Ref: D 
Když se u nás chlapi A 
poperou, tak jenom E 
nožem anebo Hmi 
sekerou
V zimě tam D 
dlouhý noci A 
jsou a tuhej Hmi 
mráz
D 
Jak jsou naše cesty A 
zavátý, tak vezmem E 
vidle a nebo Hmi 
lopaty
když něco D 
nejde, co na tom A 
sejde my máme Hmi 
čas

3. Chlapi někdy trochu prudký jsou holky s motykama tancujou
S ranní rosou táhnou do polí

4. Nikdo se tam nikam nežene máme traktory a ne že ne
Až to spatříš, ledy povolí

Ref: Když se u nás chlapi poperou…

5. Hoří les a hoří rodnej dům hoří velkostatek sousedům
To je smůla, drahá podívej

6. Hasiči to stejně přejedou hlavně si moc dobře nevedou
Schovej sirky, ať je neviděj

Ref: Když se u nás chlapi poperou…

Pozn.: V místě H* se hraje nějaký riff, který jde podle mě nejlépe nahradit H2sus.
144

: Stará Lou

1. F#mi 
Já línej E 
Bob a stará A 
Lou
se C# 
táhnem po krajiF#mi 
 
už tolik E 
let a tolik A 
dnů
na C# 
turné po rájiF#mi 
 

2. My z horskejch E 
bystřin budem A 
pít
a C# 
pod hvězdama F#mi 
spát
mám rád ten E 
vlídnej ranní A 
klid
to C# 
kolikrát když Hmi 
noční můry padnou
a opilci si C# 
lížou rány

R: D 
Nad obzorem A 
svítá
a je to E 
za náma a naše stará D 
Lou
ten lektvar A 
míchá a pak ho E 
podává
a nám se nechce spát
Solo
3. F#mi 
Já línej E 
Bob a stará A 
Lou
ta C# 
parta podivF#mi 
ná
jsme lovci E 
zatoulanejch A 
snů
a C# 
po cestách co Hmi 
 bůhví kde až končí
se vláčíme a C# 
nad obzorem

R: D 
Nad obzorem A 
svítá…

4. F#mi 
Někdo si E 
jen tak trochu A 
 dal
C# 
jinej na to F#mi 
hrál
a rohaE 
tej se pousA 
mál
C# 
spokojen, že zaťal dráp

R: (2×)
Solo
145

: V pekle sudy válej

C 
Jede vlak no a my jedem v něm 
G 
Vlak s ucpaným Dmi 
komínem 
Lidi řvou H 
zmatkujou 
Kdo ví zda to F 
přežijem 

R. C 
V pekle sudy válej 
G 
Z kotle pára Dmi 
stoupá 
Na stůl nám H 
to dávej 
Ať to s náma F 
houpá 

2. Zastavit na to není čas 
Musíme jet na doraz 
Připoutat nekecat 
Kdesi protrhla se hráz 

R. V pekle sudy válej… 

M. H 
Nejlíp to vydejchal 
Mašinfíra F 
s topičem 
H 
Jedou si na koksu 
A zatím neví G 
o ničem 

Sólo kytara 

3. Strojvůdce je starej satanáš 
Zve nás všechny na guláš 
Vítám vás jedem dál 
Ty nemáš tak tady máš 

R. V pekle sudy válej… 

4. (recitovaná) Máme tu houby sušený 
A odvar z hlavy makový 
Jídelní vůz narvanej 
No prostě věci takový 

M2. Každej z nás to jinak má 
Tenhle spí ten pospíchá 
Záleží na každym 
Kdo jak si to namíchá 

R. V pekle sudy válej… 2×
146

: Čas rozchodů

1. VeG 
čer D7 
si chystá sítě, G 
dívej,
a chytnulEmi 
 i násEmi/D 
,
C 
ještě chvíli se mnou Ami 
zpívej,
než odejdu D7 
zas.

2. Z neonů proudy světel pálí
a mění tvou tvář,
víš to, že dávno nejsme malí
a nenosíme svatozář.

®: D7 
Čas rozchodů, ten bolí vícG 
krát,
i když se tomu nevěC 
ří
lásku nedokážeš Ami 
vyhrát,
nemůžeš chytnout D7 
pápěří,
co vítr ke slunci G 
už odvál
a na prach jistě C 
rozmetal,
svýmu slibu Ami 
taky dostál
D7 
vítr, co letí někam G 
dál.

3. Neboj se, čas, ten rány zhojí,
je nejlepší fáč,
pokaždý rvát se za něj stojí,
ať jsi snílek nebo rváč.

4. Ztracená víra se ti vrátí,
až překročím práh,
proud slzí zadržet se krátí,
sypou se jako z lusku hrách.
147

: Danny

Už slyEmi 
šíš hrát ostruhy vlaků, co domů k vám se nevrací,
zůstal C 
jsi DannyA 
 úplně Emi 
sám napospas hvězdám.
Zůstal C 
jsi tady A 
úplně Emi 
sám napospas.
Jó život tvůj měl velký grády, když holku svou jsi miloval,
tak bez rezervy a s důvěrou, že nemůže se nic stát
tak bez rezervy a s důvěrou

TakC 
 skákej Ami 
Danny, pod mosEmi 
tem Emi7 
řeka zpívá
a C 
znamení Ami 
panny na krku Emi 
se Ti kývá
No D 
tak skákej, C 
už jsi blízko
a mračHmi 
na letí tak A 
divně Emi 
nízko.
Když neskočíš, budou tě hledat
a smečky psů je povedou
chytnou se stopy, sepnou tvý ruce do klepet pout

Už si jen vrah, co nemá šanci, co utíká a nabízí
svůj život řece co dole šeptá…

Tak skákej Danny…
148

: Love You To Death

test
149

: Zachraňte koně

Emi 
Peklo byl ráj, když hořela stáj, Ami7 
příteli,
C 
věř mi, koně D 
pláčou, povíG 
dám.H7 
 
Emi 
To byla půlnoc, vtom křik o pomoc, už Ami7 
letěly
C 
hejna kohoutůD 
 a bůhví G 
kam H7 
.

R: G 
Zachraňte koně, Hmi 
křičel jsem tisícC 
krát,
G 
žil jsem jen pro ně, Hmi 
bránil je nejvícC 
krát,
než přišla Ami 
chvíle, kdy hřívy C 
bílé
pročesal Ami 
plamen, spálil na H7 
troud.

Ohrady a stáj a v plamenech byl kraj, už nedýchal,
já viděl, jak to hříbě umírá.
Klisna u něj a smuteční děj se odbývá,
jak tiše pláče oči přivírá.

R: Zachraňte koně, …
.. spálil na troH7 
ud.
150

: Zpátky o pár let

1. Je to zpáG 
tky pár let, sedm, G/F# 
šest nebo pět, kdy Emi 
ruku mou vzal,
kluk s G 
harmonikou, co voG/F# 
něl arnikou, mi koEmi 
šili dal,
když proC 
močená, v dešti C/H 
ubrečená, jsem čeAmi 
kala dýl
D 
na vlak, co odjel, a C 
poslední podběl se v G 
mokru zavil.

2. Řekl: "Chceš se mnou jít, vodu z dlaní mi pít a milovat zem,
z mlhovin spletu šál, tebe v něj zamotám jak dítě do plen,"
Já řekla: "Tak pojď, svět je veliká loď, co přístavy má,"
pak hodiny ve zdi skřížily pěsti, a co bylo dál?

3. Z pastvin do lesa hloub šli jsme pšenicí plout jak kapitán Cook,
slunce ztratilo dech, vodou nasákl mech a džíny na dluh,
noc přešla k ránu a do větví stanu už nakoukl den,
on zmizel jak pára, já zůstala sama a zbyl jenom sen.

R: Jenže G 
život je trysk, prachy, G/F# 
risk nebo zisk a C 
honička slávy,Ami 
 
co G 
kůži nám dře a G/F# 
do očí lže a C 
motá nám hlavy,Ami 
 
tak C 
utíkám zpět, třeba Ami 
obejdu svět
a C 
najdu tě zas jako dřív, Ami7 
už mi jede vlaG 
k.

4. Je to zpátky pár let, sedm, šest nebo pět, kdy ruku mou vzal,
kluk s harmonikou, co voněl arnikou, mi košili dal,
když promočená, v dešti ubrečená, jsem čekala dýl
na vlak, co odjel, a poslední podběl se v mokru zavil.
151

: Zrození hvězd

1. G 
Zrození hvězd čas C 
vykřesá kvapem
a Emi 
můžou mě vézt, až Hmi 
vyryju drápem
staré C 
medvědice do Emi 
skály větrů D 
tvůj obličej.
2. Kraj otěhotněl jak prvnička v máji
tou padlou tmou a někde ve stáji
se splaší koně a přiklušou blíž, ke mně blíž.
®: A (že) C 
březí klisna má oči jako ty a Emi 
sedlo z něD 
hy,
možná C 
se jí stýská, možná je zraněná a Emi 
možná je D 
ty,
všechno C 
možná, všechno možná bude lepší než G 
dřív.
3. Tahleta létavice mně do uší zpívá
píseň panice, co z tváře ti slíbá
tvůj vodopád slz a měsíční prach, co ty víš.
4. Kraj Indiánů mě úsvitem vítá
a ranní déšť mou rytinu smývá,
jsi vzdálená víc, co můžu ti říct, můžu říct, jen to.

2 x ®:

152

: Anděl

1. Z C 
rozmláceAmi 
nýho kostela v C 
krabici s G7 
kusem mýdla
C 
přinesl Ami 
jsem si anděla, C 
polámaG7 
li mu křídC 
la,
díval se Ami 
na mě oddaně, C 
já měl jsem G7 
trochu trému,
C 
tak vtiskl Ami 
jsem mu do dlaně C 
lahvičku G7 
od parféC 
mu.

R: C 
A proto, pAmi 
rosím, věř mi, C 
chtěl jsem ho G7 
žádat,
C 
aby mi Ami 
mezi dveřmi C 
pomohl G7 
hádat,
C 
co mě čeká Ami G7 
 a nemiC 
ne, co mě čekáAmi G7 
 a nemiC 
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
153

: Bratříčku zavírej vrátka

1. Ami 
Bratříčku,nevzlykej, to nejsou C 
bubáci,
G 
vždyť už jsi velikej, to jsou jen E7 
vojáci,
F 
přijeli v hranatých železných maringoE 
tkách.

2. Se slzou na víčku hledíme na sebe,
buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách.

R: Ami 
PršíEmi 
 a  Ami 
venku Emi 
se  Ami 
setměEmi 
lo,Ami Emi 
 
Ami 
tato Emi 
noc Ami 
nebuEmi 
de Ami 
krátká,Emi Ami Emi 
 
Ami 
beránEmi 
ka  F 
vlku se Ami 
zachtělo,
F 
bratříčAmi 
ku, zavřel jsi E 
vrátka?

3. Bratříčku, nevzlykej, neplýtvej slzami,
nadávky polykej a šetři silami,
nesmíš mi vyčítat, jestliže nedojdeme.

4. Nauč se písničku, není tak složitá,
opři se, bratříčku, cesta je rozbitá,
budeme klopýtat, zpátky už nemůžeme.

R: Prší a venku se setmělo,
tato noc nebude krátká,
beránka vlku se zachtělo,
F 
bratříAmi 
čku, F 
zavírej Ami 
vrátka! F Ami 
   F 
Zavírej Ami 
vrátka!
154

: Jeřabiny


|---7-7-7-7-7-5-7-8--7-5-3-5---|--5-5-5-5-5-3-5-7-8--5-7-|
|---8-8-8-8-8-7-8-10-8-7-5-7---|--7-7-7-7-7-5-7-8-10-7-8-|
|------------------------------|-------------------------|
|------------------------------|-------------------------|
|------------------------------|-------------------------|
|-0----------------------------|-0-----------------------|

|-10-10-10-10-8---8--7-7-8--8--7--|-7-5-7-8--7--7-5-3-8--7-5--|
|-12-12-12-12-10--10-8-8-10-10-8--|-8-7-8-10-8--8-7-5-10-8-7--|
|---------------------------------|---------------------------|
|---------------------------------|---------------------------|
|---------------------------------|---------------------------|
|---------------------------------|---------------------------|

|--3-2-3-5-3-2-3-7-3-2-0---|
|--5-3-5-7-5-3-5-5-5-3-----|
|--------------------------|
|--------------------------|
|--------------------------|
|-0--------------------0---|

1. Pod tmavočervenými jeřabinami
zahynul motýl mezi karabinami,
zástupce pro týl šlápl na běláska,
zahynul motýl jako naše láska,
zahynul motýl jako naše láska.

2. Na břehu řeky roste tráva ostřice,
prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice,
nad tichou zemí vrčí netopýři
a národ němý tlučou oficíři,
a národ němý tlučou oficíři.

3. Na nebi měsíc jako koláč s tvarohem,
koupím si láhev rumu v krčmě za rohem,
budeš se líbat v noci s cizím pánem,
já budu zpívat zpitý s kapitánem,
já budu zpívat zpitý s kapitánem.
155

: Karavana Mraků

1. D 
Slunce je zlatou skobou Hmi 
na vobloze přibitý,
G 
pod sluncem A 
sedlo kožeD 
ný, A7 
 
D 
pod sedlem kůň, pod koněm Hmi 
moje boty rozbitý
G 
a starý A 
ruce sedřeD 
ný.

R: D7 
Dopředu G 
jít s tou A 
karavanou Hmi 
mraků,
schovat svou G 
pleš pod A 
stetson děraHmi 
vý,
/: jen kousek Emi 
jít, jen A7 
chvíli, Hmi 
do soumraEmi 
ku,
až tam, kde Hmi 
svítí město, F# 
město bělaHmi 
vý.:/ A7 
jé

2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

4. D 
Slunce je zlatou skobou Hmi 
na vobloze přibitý,
G 
pod sluncem A 
sedlo kožeD 
ný, A7 
 
D 
pod sedlem kůň, pod koněm Hmi 
moje nohy rozbitý
G 
a starý A 
ruce sedřeD 
ný.

R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/
156

: Král a klaun

Intro: G C G C G C 

1. KrD 
ál dC 
o boje G 
táhC 
', G 
do veC 
liké dáG 
lky,CG 
 
a s nC 
ím do té vG 
álky jD7 
el na mezku klG 
aun,
nD 
ež hlC 
edí si sG 
táhC 
', G 
tak z výC 
razu tváG 
řeCG 
 
bC 
ys nepoznal lhG 
áře, cD7 
o zakrývá strG 
ach.
TD7 
iše šeptal při té hrůze: "G 
Inter arma silent musae,"
mA 
ísto zvonku cinkal brněnD7 
ím,C#7D7 
 
král dC 
o boje G 
táhC 
', G 
do veC 
liké dáG 
lky,CG 
 
C 
a s ním do té vG 
álky jD7 
el na mezku klG 
aunH 
.CGA7 
 

2. Král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst,
klaun v očích měl hněv, když sledoval žháře,
jak smývali v páře prach z rukou a krev.
Tiše šeptal při té hrůze:"Inter arma silent musae,"
místo loutny držel v ruce meč,
král do boje táh', a sotva se vzdálil,
tak vesnice pálil a dobýval měst.

3. Král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul,
když v noci byl klid, tak oklamal stráže
a, nemaje páže, sám burcoval lid.
Všude křičel do té hrůzy, ve válce že mlčí Múzy,
muži by však mlčet neměli,
král do boje táh', s tou vraždící lůzou
klaun třásl se hrůzou a odvetu kul.

4. Král do boje táh', a v červáncích vlídných
zřel, na čele bídných jak vstříc jde mu klaun,
když západ pak vzplál, tok potoků temněl,
klaun tušení neměl jak zahynul král:
kdekdo křičel při té hrůze: "Inter arma silent musae,"
krále z toho strachu trefil šlak,
klaun tiše se smál a zem žila dále
a neměla krále, klaun na loutnu hrál,
klD7 
aun na loutnu hrG 
ál, klD7 
aun na loutnu hrG 
ál …
157

: Lásko! (Pár zbytků pro krysy)

1. Ami 
Pár zbytků pro krysy na misce od guláše,
E 
milostný dopisy s partiíDmi 
 E 
mariáše,
Dmi 
před cestou dalekou zpocený boty zujem
C 
a potom pod dekou E 
sníme, když onanujem.

R: Ami 
Lásko, G 
zavři se do pokoje,
Ami 
lásko, G 
válka je holka moje,
s C 
ní se G 
miluAmi 
ji, když G 
noci si Ami 
krátíE 
m,
Ami 
lásko, G 
slunce máš na vějíři,
Ami 
lásko, G 
dvě třešně na talíři,
C 
ty ti G 
daruAmi 
ji, až G 
jednou se Ami 
vrátíE 
m.

2. Dvacet let necelých, odznáček na baretu,
s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu,
v opasku u boku nabitou parabelu,
zpíváme do kroku pár metrů od bordelu.

R: Lásko…

3. Pár zbytků pro krysy a taška na patrony,
latrína s nápisy, jež nejsou pro matróny,
není čas na spaní, smrtka nám drtí palce,
nežli se zchlastaní svalíme na kavalce.

R: Lásko…
Rec: LE 
evá, dva!
R: Lásko…
158

: Maškary


E:|--7-5-2---0-|
B:|--------3---|

D Emi D Emi D 

1. Ven z šEmi 
edivých baráků vD 
ylezly mEmi 
aškary
v lD 
edovém jitru, v den pEmi 
o soudné noci,
pět slaměných širáků, pět lahví Campari
a nenávist v nitru co odznaky moci.
Jdou cvičení slD 
oni a cvEmi 
ičení pD 
ávi,
pár cvEmi 
ičených kD 
oní a cvEmi 
ičené krD 
ávy,
jdou cvEmi 
ičení švD 
ábi a cvEmi 
ičené žD 
áby,
jdou cvEmi 
ičení mrD 
oži, a zG 
a nimi s nAmi 
oži
jdH7 
ou cvičení lEmi 
idé.
Emi D Dsus4 D Emi D Dsus4 D 

2. Mráz dohnal je k poklusu, plameny šlehají
modře a zlatě jak žíravé růže,
a na půlce globusu maškary čekají
v přepestrém šatě a s bičíky z kůže.
A cvičené krysy a volavčí pera
a tak jako kdysi a tak jako včera,
i dnešní den znova vždy bojí se slova
a s dětskými vlčky zas točí se mlčky
i cvičení lidé.
Emi D Dsus4 D Emi D Dsus4 D 

3. A maškary kynou vstříc divnému sněmu,
zní do ticha hlasy, jež slyšet je všude,
až soudné dny minou, že konec je všemu,
jen na věčné časy že masopust bude.
Jdou cvičení sloni a cvičení pávi,
pár cvičených koní a cvičené krávy,
jdou cvičení švábi a cvičené žáby,
jdou cvičení mroži, a za nimi s noži
H 
dH7 
ál Emi 
 D 
 Dsus4 
 D 
jdou cvičení Emi 
lidé …
159

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a štD 
ěrk a Ami 
udusaná hlEmi 
ína
a šedé šmAmi 
ouhy krD 
eslí do vlasG 
ů
[: a z hvězdných drAmi 
ah má špD 
erk, co kG 
amením se spH7 
íná,
Emi 
a pírka tD 
ouhy z křídel PegasEmi 
ů. :]D Emi D 
 

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,
pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly
tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,
sEmi 
eržante! Mávnou, D 
a budem zasvěceni!
MEmi 
orituri te salutant, morituri te salutD 
antEmi 
!D Emi H7 
 

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
160

: Píseň Neznámého vojína

Rec: Zpráva z tisku:
"Obě delegace položily pak věnce na hrob Neznámého vojína."
A co na to Neznámý vojín?

1. V Ami 
čele klaka, pak ctnostné rodiny a náruč chryzanE7 
tém,
černá saka a žena hrdiny pod paží s amanAmi 
tem,E7 
 
Ami 
kytky v dlaních a pásky smuteční civí tu před braE7 
nou,
ulpěl na nich pach síně taneční s bolestí sehraAmi 
nou.
Co tady F 
čumíte? Vlezte mi G 
někam!
Copak si Ami 
myslíte, že na to G 
čekám?
Co tady Ami 
civíte? Táhněte G7 
domů!
Ami 
Pomníky stavíte, F 
prosím vás, E7 
komu?Ami E 
 

2. Jednou za čas se páni ustrnou a přijdou poklečet,
je to trapas, když s pózou mistrnou zkoušejí zabrečet,
pak se zvednou a hraje muzika písničku mizernou,
ještě jednou se trapně polyká nad hrobem s lucernou.
Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

3. Nejlíp je mi, když kočky na hrobě v noci se mrouskají,
ježto s těmi, co střílej' po sobě vůbec nic nemají,
mňoukaj' tence a nikdy neprosí, neslouží hrdinům,
žádné věnce pak na hrob nenosí Neznámým vojínům.
Kolik vám platějí za tenhle nápad?
Táhněte raději s děvkama chrápat!
Co mi to řAmi 
íkáte? Že šel bych zG 
as? RG7 
ád?
Ami 
Odpověď čekáte? NF 
asrat, jo, nE 
asrat!Ami Ami6 
 
161

: Salome

1. Ami 
Něžná i proradná, C 
krutá i bezradná,
G 
plamen i červánek, ďábel i beránek,
E 
cukr i sůl,
Ami 
u vůně hřebíčku, C 
u rytmu střevíčků
G 
císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil E 
království půl.

R: Ami 
SaloE 
me, Ami 
noc už je na sklonku,
C 
Salome, podobnas' úponku,
G 
podobna kytaře pro svého vladaře,
E 
Salome, tančíš.

R: Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la laAmi C F E Ami C E 
…

2. Noci už ubývá, císař se usmívá,
pokojně mohu žít, všeho lze použít
pro dobrý stát,
možná ho napadlo prastaré říkadlo:
dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse
nemá se štkát.
R: Salome, netanči, nechceš-li,
Salome, hosté už odešli,
jenom roj komárů dopíjí z pohárů
krůpěje vína.

R: Salome, trochu jsi pobledla,
Salome, v koutku jsi usedla,
víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,
Salome! Pláčeš …? Ami 
La la E 
laAmi C G E Ami 
…
162

: Veličenstvo Kat

1. V Dmi 
ponurém osvětlení C 
gotického Dmi 
sálu
F 
kupčíci vyděšení Gmi 
hledí do miA 
sálůDmi 
 
a houfec Bb 
mordýřů si C 
žádá požehDmi 
náC 
ní,
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.
Gmi 
vždyť první z Dmi 
rytířů je A7 
Veličenstvo Dmi 
Kat.

2. Kněz-ďábel, co mši slouží, z oprátky má štolu,
pod fialovou komží láhev vitriolu,
pach síry z hmoždířů se valí k rudé kápi
[: prvního z rytířů, hle: Veličenstvo Kat. :]

R: NF 
a korouhvi stC 
átu jBb 
e emblém s gC 
ilotinou,
z F 
ostnatýho drC 
átu pBb 
áchne to shnC7 
ilotinou,
v krGmi 
aji hnízdí hejno krkavDmi 
čí, Gmi 
lidu vládne mistr popravčA7 
í.

3. Král klečí před Satanem na žezlo se těší
a lůza pod platanem radu moudrých věší
a zástup kacířů se raduje a jásá,
[: vždyť prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

4. Na rohu ulice vrah o morálce káže,
před vraty věznice se procházejí stráže,
z vojenských pancířů vstříc černý nápis hlásá,
[: že prvním z rytířů je Veličenstvo Kat. :]

R: Nad palácem vlády ční prapor s gilotinou,
děti mají rády kornouty se zmrzlinou,
soudcové se na ně zlobili, zmrzlináře dětem zabili.

5. Byl hrozný tento stát, když musel jsi se dívat,
jak zakázali psát a zakázali zpívat,
a bylo jim to málo, poručili dětem
[: modlit se jak si přálo Veličenstvo Kat. :]

6. S úšklebkem Ďábel viděl pro každého podíl,
syn otce nenáviděl, bratr bratru škodil,
jen motýl smrtihlav se nad tou zemí vznáší,
[: kde v kruhu tupých hlav dlí Veličenstvo Kat. :]
163

: Levitační

1.A(add9) 
 Tác a na něm kávaA7 
 dál jakoby vzduchem plula.
A(add9) 
 Číšník doděláA7 
vá účet na němž chybí nula.
F#mi 
 Někdy mám to štěstí, že 
F 
 jsem ve stavuE 
 beztíže
i s tA 
ebouF 
.

2. Vzácné chvíle smíru, Amorových probodnutí.
Vzácné chvíle smíru, osudová rozhodnutí.
Těžká, těžší, nejtěžší,
nic neváží. Nic neřeší.
Jsem s tebou.

R:D 
 Poničená, poničen,
A 
 hádáme se o ničem,
E 
 pokaždé když zpátky na zemA 
 klesnem.
Hmi7/5- 
 Naše láska, samý stehBbmaj7 
 a to zvláště na místech
G 
 kde se tříská realitaE 
 se snem…
3. Tác a na něm káva, 
dál jakoby vzduchem plula.
Čísník dodělává, 
účet na němž chybí nula. 
Hlídám si svou kotletu, jež se chystá
k odletu 
i s tebou.
3. Tác a na něm káva, 
dál jakoby vzduchem plula.
Čísník dodělává, 
účet na němž chybí nula. 
Hlídám si svou kotletu, jež se chystá
k odletu 
i s tebou.
164

: Nagasaki Hirošima

1. C 
Tramvají G 
dvojkou F 
jezdíval G 
jsem do ŽideC 
nic,G 
 F 
 G 
 
z C 
tak velký G 
lásky F 
většinou G 
nezbyde Ami 
nic,
Z F 
takový C 
lásky F 
jsou kruhy C 
pod očiG 
ma
a dvě C 
spálený G 
srdce - F 
Nagasaki, G 
HirošiC 
ma. G 
 F 
 G 
 

2. Jsou jistý věci, co bych tesal do kamene,
tam, kde je láska, tam je všechno dovolené,
a tam, kde není, tam mě to nezajímá,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

3. Já nejsem svatej, ani ty nejsi svatá,
ale jablka z ráje bejvala jedovatá,
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic,
z tak velký lásky většinou nezbyde nic,
Z takový lásky jsou kruhy pod očima
/:a dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima:/ - 3X
165

: Námořnická

1. D 
Maličký námořník v G 
krabičce od mýdla
D 
vydal se A7 
napříč D 
vanou,
bez mapy, buzoly, G 
vesel a kormidla
D 
pluje za A7 
krásnou JaD 
nou.

R: F#mi7 
Za modrým Hmi7 
obzorem F#mi7 
dva mysy Hmi7 
naděje
E 
lákají odvážné A7 
kluky,
D 
snad právě na něho G 
štěstí se usměje,
D 
cíl má už A7 
na dosah D 
ruky.

2. Maličký námořník v krabičce od mýdla
zpocený tričko si svlíká,
moře je neklidný, Jana je nastydlá,
kašle a loďkou to smýká.

R: 

3. Maličký námořník s vlnami zápasí,
polyká mýdlovou pěnu,
loďka se potápí, v takovémto počasí
je těžké dobývat ženu.

R: Za modrým obzorem dva mysy naděje
čekají na další kluky,
maličký námořník i študák z koleje
mají cíl na dosah ruky.
166

: Nosorožec

1. PřAmi 
ivedl jsem domů Božce nDmi 
ádhernýho nAmi 
osorožce,
Dmi 
originál tlAmi 
ustokožce, kD#dim 
oupil jsem ho v hE7 
ospodě.
ZAmi 
a dva rumy a dvě vodky přDmi 
ipadal mi vAmi 
elmi krotký,
pDmi 
ošlapal mi pAmi 
olobotky, E7 
ale jinak v pAmi 
ohodě.
VznDmi 
ikly menší pAmi 
otíže přE7 
i nástupu dAmi 
o zdviže,
přDmi 
i výstupu zAmi 
e zdviže D#dim 
už nám to šlo lE7 
ehce.
VznAmi 
ikly větší potíže, kdDmi 
yž Božena v nAmi 
egližé,
kdDmi 
yž Božena v nAmi 
egližé řvD#dim(E7) 
ala, že ho nE7(Ami) 
echce.

2. Marně jsem se snažil Božce vnutit toho tlustokožce,
originál nosorožce, co nevidíš v obchodech.
Řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla: padej, sbohem,
zabouchla nám před nosorohem, tak tu sedím na schodech.
Co nevidím - souseda, jak táhne domů medvěda,
originál medvěda, tuším značky grizzly.
Už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje
a zamčela a trucuje, tak si to taky slízli.

3. TAmi 
ak tu sedím se sousedem, s nDmi 
osorožcem Ami 
a s medvědem,
nDmi 
adáváme jAmi 
ako jeden nE7 
a ty naše slAmi 
epice.
167

: Ráda se miluje

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, rG 
áda jC 
í, rF 
áda si jEmi 
enom tak zpAmi 
ívá,
vrabci se na plotě hG 
ádajC 
í, kF 
olik že čEmi 
asu jí zbAmi 
ývá.

1. NF 
ež vítr dostrká k C 
útesu tF 
u její legrační bC 
árkE 
u
a PAmi 
ámbu si ve svým nG 
otesC 
u F 
udělá jEmi 
en další čAmi 
árku.

R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
168

: Sedí topič u piána

1. Sedí tC 
opič u piána,
preludEmi 
uje potají
a pod pG 
rsty toho pána
bílé klC 
apky čD9/F# 
ernajíG 
.
2. Za ta lC 
éta u divadla,
která strEmi 
ávil v kotelně,
hraje svG 
oje "Pec nám spadla"
stále vC 
íce fF7 
ortelnC 
ě.
R: ZC9 
atímco se hudebníci
vF 
ybavují u kávy,
tD7 
opič si nad klávesnicí
vG 
yhrnuje rG# 
ukávG 
y.
3. =1.
4. Slaví, celý rozesmátý,
konec topné sezóny
a kysličník uhelnatý
rozložil se na tóny.
169

: Tři Andělé

1. V zAmi 
ahradě pod vrbou smutečnEmi 
í sAmi 
edělF 
i Ami 
  tF 
iše jak pE 
ěna
tři Ami 
andělé - dva byli skutečnEmi 
í, ten třAmi 
etí F 
 bAmi 
yla F 
moje žEmi 
ena,Ami 
 
[: přisednD 
out nemG 
ěl jsem odvAmi 
ahu, mlčelD 
i patrnG 
ě o mnAmi 
ě,
duši mám čistou jak podlahEmi 
u pAmi 
o plF 
esAmi 
e v NF 
árodním dEmi 
omě.Ami 
 :]

2. Určitě skončili u cifer, sčítajíc všechny mé hříchy,
až si to přebere Lucifer, nejspíš se potrhá smíchy,
[: obloha zčernala sazemi z komínů vesmírných lodí,
dokud jsou andělé na Zemi, nic zlého se nepřihodí … :]
170

: Alenka v říši divů

1. G 
Telegram s adresou svět,
C 
píšu v něm pět vlídných vět - D 
jedné G 
dívce.D7 
 
G 
Kdopak ví kam jej zítra pošta doručí
C 
a kolik náhod mu poručí
D 
chtěl bych jen vidět zář očí, které G 
budou je číst.D7 
 
R. 
G 
Šel bych cestou prašnou co nikdo nezměří,
C 
sám jedenkrát bych s plnou brašnou cinknul u dveří,
bude D 
v očích mít úžas jak Alenka v říšiG 
 divů.D7 
 
G 
I když dá mi košem až řádky bude číst,
já C 
chtěl bych být tím listonošem, neboť jsem si jist,
bude D 
v očích mít úžas jak C 
Alenka v říši divů.D7 
 
2. G 
Já nechal všechna okna dokořán
C 
a díval se na svět ze všech stran, D 
jak se G 
koulí.D7 
 
G 
A celý den přemítám o dívce neznámé,
C 
proč už se dávno neznámeD 
,Snad adresu najde toto G 
poselství mD7 
é.
R. 
3. G 
Odmítli můj telegram
C 
a řekli poslat jej není kam - D 
adresa G 
scházíD7 
.
G 
A celý den přemítám o dívce neznámé,
C 
proč už se dávno neznámeD 
,Snad adresu najde toto G 
poselství mD7 
é.
R. 
... 
[: bude D 
v očích mít úžas jak C 
Alenka v říši divů.D7 
 :]
171

: Mosty

1. G 
Postavím si bezvadný most 
pevné C 
pilíře a bude jich dost 
aby Ami 
udržely 
aspoň tolik co láska má G 
váží 

2. Pak přejdu tam kde mě nečekáš 
Malý je most ale rozhodně náš 
A vyhráva ten kdo se vzdálenost 
překlenout snaží 

®: Ami 
Jsem vrámci tvých Hmi 
mostů proti C 
lásce imunG 
ní 
Emi 
Znám pár druhů Ami 
deště a A 
neznám výslunníC 
 

3. Mosty znám už dlouhý čas 
jsou dlouhé i krátké 
i tenké jak vlas 
ale pomáhají když jeden z nás chvíli se vzdálí 

4. Já stavím mosty v tom je ten vtip 
a bez pochyby jsem na tom líp 
než ten kdo pár mostů 
v afektu za sebou spálí 

®: 

5. Mosty znal už dlouhý čas 
jsou dlouhé i krátke 
i tenké jak vlas 
ale pomáhají když jeden z nás chvíli se vzdálí 

®: Jsi v rámci mých mostů 
proti lásce imunní 
Znáš pár druhů deště 
teď poznáš výslunní 

6. Tak se ptám když mý mosty znáš 
řekni, který je cizí a který je náš, 
přes ten možná bych šla, 
kdybys byl ztracený v dáli 

7. Mosty znám už dlouhý čas (mosty znám)
Jsou dlouhé i krátke i tenké jak vlas (mosty znám)
Ale pomáhájí když jeden z nás chvíli se vzdálí (mosty znám)

8. Já stavím mosty v tom je ten vtip 
a bez pochyby jsem na tom líp 
než ten kdo pár mostů 
v afektu za sebou spálí
172

: Vojín XY hlásí příchod

1. G 
Ospalá D 
vrátnice
F 
a na polici C 
poslední dva klíče
Ami 
v skleněné F 
vitrínce
D 
se smutně krčí pro turisty ký-če

2. Vrzavé schodiště
ošlapané snad miliony kroků
kráčíte nejistě
vnímáš jen křivku jejích boků

3. Manželský postele
a vycházková uniforma v skříni
zelená košile
ty zatím dumáš o svatební sí-ni

4. Hodinky na ruce
které tvůj čas tak neúprosně měří
kdy sáhneš po klice
těch oprýskaných hotelových dveří

5. Kdy vstaneš z postele
a městem v předpisovém saku
vůbec ne vesele
jí budeš doprovázet k poslednímu vlaku

6. Kdy ještě ucítíš
naposled ve tvých její teplé dlaně
zašeptáš tiše: piš
a její pusa bude chutnat slaně

7. Kdy trochu zklamaně
a smutně projdeš pod nápisem "východ"
kdy řekneš na bráně:
vojín XY vám hlásí příchod
173

: Čtyři malý plyšáci

1. Ami 
Čtyři malý E 
plyšáci u Ami 
báru seE 
 bratří, 
C 
pijí, pijí G 
na účet Ami 
dětí, kterým E 
patří.  

Ref: 
[: LiAmi 
monádu, ciE 
tronádu, coAmi 
lu, fantu, čoE 
koládu, 
C 
minerálku, pG 
ívečko, kAmi 
ávičku a vE 
ínečko :]  
Jen si dejte co chcete, ještě jednAmi 
ou rE 
epAmi 
ete. 

2. Dmi 
Čtyři malý A 
plyšáci uDmi 
 baru se A 
bratří, 
F 
pijí, pijí C 
na účet, Dmi 
dětí kterým A 
patří.  

Ref: 
Ref: 
174

: Gobelín

1. Z Emi 
cimbuří zněl můj D 
táhlý Hmi 
tón,
když můj Emi 
pán slavně z bran vyjel D 
ven,
ta tEmi 
rubka či trouba, D 
to jsem já, ne H7 
on,
vždyť Emi 
on na hon D 
vyrazil si Emi 
jen.

2. Když na trofej číhal v doubravě,
kolem toulavý trubadúr šel,
měl pod paží loutnu, kuklu na hlavě,
a můj hlas pěkně v ústrety mu zněl.

R1: Něžně v G 
komnatách dámy ho D 
vítaly,
aby Ami 
na sladkou loutnu jim Emi 
hrál,
spolu G 
gobelin tkali, můj D 
pán, ten lovil H7 
dál,
Emi 
kluk-vykuk v D 
kukle se jen Emi 
smál.
*: Ami 
Truvéra loutna G 
sladká Emi 
jsem,
trouba Ami 
hlásná, ta netuší G 
nic,
že můj Ami 
pán té dámě zG 
líbal roucha E 
lem,
Ami 
je pravdy G 
jenom poloAmi 
vic.

*: Spíš než šíp z toulce toulavá
píseň ze srdce zasáhne laň,
ten, kdo ví, jak tkát, nit s nití protkává,
útok je nebezpečná zbraň.

R2: A že C 
láska i les mají G 
temný klín,
je tu Dmi 
paroží, truvér i Ami 
laň,
a tak C 
bude ten gobelin G 
navždy zdobit
E 
síň,
Ami 
výjev či G 
historická Ami 
daň,
R3: Dam dava dam …

R2: + pojď, popatř a G 
pomodli se Ami 
zaň …
175

: Karneval

1. Ami 
Snad G 
sám Bůh Ami 
se po mostě blíží,
C 
růže plaG 
ná, zlatC 
ý roj,
G 
jiskry pAmi 
odkov stíny mu kříží,
G 
v slunciAmi 
 jakG(-) 
 rtuť se leskne zbroj.

2. A ten most, co práve míjí,
kamení bílé jak z cukru má,
usnul čas a kůň kloní šíji,
pod mostem v řece plyne loď, ta tvá.

*: Dmi 
V bárC 
ce štká Dmi 
s dívkami dáma,
F 
na míse C 
hrozny, F 
jablka jsou,
C 
fíky, viDmi 
šně, že je však sama,
C 
pátrá po Dmi 
milenci pod vodou.

*: Plyne proud, most je tak stálý,
stín řeky obraz navrací můj,
slunce růže na mostě pálí,
má je voda a ten kámen tvůj.
3. Karneval zítra už začne,
v tanci masky ukryjí tvář,
páv a orel, hyeny lačné,
nikde láska, nikde svatozář.

*: Karneval začal už včera,
vířil marně v ulicích roj,
můry, draci, havraní pera,
nikde onen, jemuž jiskří zbroj.

*: Zbyl tu kmán, troufalý básník,
básně, ty vůbec nemusím mít,
on byl Bůh, a ty jsi spíš chasník,
v té masce můžeš leda kníry skrýt.

4. Zbyl jen most a pod ním panna,
sen se jim dozdál, panoš jel dál,
tys cizí sen, a já v srdci rána,
ty mě nemáš, já tě nedostal.

X: Ami 
Já těG 
 nemám, Ami 
tys mě nedostal …

176

: Kejklířův Zmar

CAPO I
1. Ami 
Já oslí kuklu C 
mám, k mým rolničkám patří smG 
ích, 
a smích slyším všF 
ude znít, jak prE 
ocházím světem Ami 
tím, 
světem, který C 
rád tak se chválí sám, 
že jen k G 
bláznům F 
mám E 
důvěru Ami 
jít. 

R: C 
Drápy skal, bytosti G 
bez duší, 
Ami 
svět přízraků, mlčení E 
moruší, 
v ovzduší F 
kouzel, čar zahlédnu C 
pokaždé ten tvar, 
E 
svůj vlastní škleb, zrcadla střAmi 
ep, E 
kejklířův Ami 
zmar. 

2. Pár frašek umím hrát, a k oslavám patří žert 
a čert je má figura, ta nestvůra, kterou dám 
rozhřešení vám - vrahům, nevěstkám, 
úspěch mám a svět je, jak má být. 

R: Ami 
Bůh ví, že C 
mám už s maskou srostlou tvG 
ář, věru Dmi 
mám, 
Ami 
stín v duši, věčný strC 
ach, vždyť i ve fraškách, 
co mám G 
rád, se F 
vás E 
začínám Ami 
bát.

177

: Kolotoč

1. Láska je Dmi 
na prodej, tak C 
kupte si pár Dmi 
kousků
a F 
vybírejte, C 
co kdo máte F 
rád,A7 
 
jen život - Dmi 
čaroděj nás C 
balí do ubDmi 
rousků
a chF 
ce s námi na A7 
slepou bábu Dmi 
hrát. A7 
 

2. Kdo koupí za měďák, ten v lásce neutrácí
a nepochopí, co je zůstat sám,
slibovat jenom tak se nikdy nevyplácí,
když nemáte dost na pořádnej flám.

R: Gmi 
Roztoč ten kolotoč a Dmi 
drž se, kde se dá,
vždyť F 
kolo štěstí C 
rychle opusF 
tíš,
Gmi 
toho, kdo vypadne, už Dmi 
nikdo nezvedá,
sám Gmi 
okusí, jak bolí zemská A7 
tíž.
3. Kdo zlaťák nešetří, už cítí se být pánem,
teď zaplatit a potom vždycky brát,
jenom si nesmí poplést zlato s marcipánem,
až zůstane na křižovatce stát.

4. Všichni si nakoupí, ať zlatem, nebo mědí,
a všichni budou stejně bohatí,
jen jednou nakoupí a pak už sami vědí,
že v lásce žádný peníz neplatí.

R: Roztoč ten kolotoč a drž se, kde se dá …

5. Láska je Emi 
na prodej, tak D 
kupte si pár Emi 
kousků
a G 
vybírejte, D 
co kdo máte G 
rádH7 
 
jen život - Emi 
čaroděj nás D 
balí do ubEmi 
rousků
a chG 
ce s námi na H7 
slepou bábu Emi 
hrát.
178

: Nový Den

1. Já z dGmi 
álky slB 
yším zvF 
ony znGmi 
ít,
v jejich srdcích pF 
ulsuje krGmi 
ev,
vím, jak bývá tB 
ěžké F 
objevGmi 
it
zlaté zrno v mD 
oři plGmi 
ev.

2. Mí andělé jsou hladoví
stejně tak, jako já,
marně čekám, kdo mi odpoví,
proč se život těžký zdá.

3. Jako socha, kámen bez jména
musím tady stát,
můj výkřik vrátí ozvěna
a ze zdí vane chlad.

R: Tak pojď vB 
olat jF 
ako jGmi 
á, mluvit jD 
ako jGmi 
á,
pojď zpB 
ívat jF 
ako jB 
á, ať nD# 
ápěv křídla mD 
á.

4. Každý z nás už dlouho hledá brod
řekou všedních dnů,
stále slyším stejný doprovod,
slyším pláč a štěkot psů.

5. Mokrou dlaní smyju z okna prach,
kdo ví, odkud přiletěl k nám,
začne nový den a zmizí strach,
vidím to, co vidět mám.

R: Tak pojď volat jako já, …

6.=1. 


179

: Oblak

CAPO II
1. DAmi 
álkou G 
uplývAmi 
ám, paže, C 
ústa, mG 
ěňavý tvAmi 
ar,
s ním se rG 
ozplývAmi 
ám, mizí tělo z šG 
edavých pAmi 
ar,
hloubku pG 
od hlavAmi 
ou, dole cár či lG 
etící stAmi 
ín,
s touhou hlG 
oubavAmi 
ou drak se k spC 
ánku chG 
umlá do peřAmi 
in.

R: TmC 
ou se prG 
oměnC 
ím, a to kouzlo, tG 
o je můj hC 
áv,
chvíli tvář, pak hG 
ad, nato tAmi 
emný hrE 
ad,
potom nAmi 
ymfa nG 
ebo pyšný pAmi 
áv,
k ránu zahynu, možná vejdu v ztracený ráj,
jsem jen přízrak, mrak, kampak na zázrak,
oblak přesto stříbrný má kraj.

2. V trávě zaklání malý bůžek buclatou tvář,
v tváři zklamání, zmizel mrak a zůstala jen zář,
touží po výši, také on by měnit chtěl tvar,
mámu neslyší, je tak hrr, už zjara chce být stár.

R: Čas tě promění, a to kouzlo srdce je háv,
chvíli láska, chlad, a pak zdvih a pád,
budeš poutník nebo pyšný páv,
až mámě uplyneš, možná vejdeš v ztracený ráj,
mysl je jen mrak, kampak na zázrak,
oblak přesto stříbrný má kraj.

180

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol C 
hospodských Dmi 
zdí,
F 
přisedl k nám a C 
lokálem F 
zní
Gmi 
pozdrav jak svaté Dmi 
přikázáC 
ní:
Dmi 
omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, C 
nesleví Dmi 
nic,
štěstí v F 
lásce C 
znamená F 
víc,
všechny Gmi 
pány F 
ať vezme C 
ďas!A7 
 
Dmi 
Omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
181

: Pirátská

capo1. 
1. Emi 
Zkřížené hnáty, pozor na piráty,
korzár ten má pěkně slanou vlast,
Ami 
útesy, hloubky, pár Emi 
pokladů a chlast,
H7 
plujme potápět a Emi 
krást.

2. K ostrovu ďábla zamíříme přídí,
kdo nás spatří, toho zamrazí,
velrybí smích, jen ten nás provází,
mrtvým, těm nic neschází.

Ref. Ami 
Dlouhej John, ten se vzpíná, Emi 
ráhna zacvičí,
jen Ami 
kosatka, ta nás vezme H7 
do náručí.
Emi 
Zkřížené hnáty, černá plachta hrůzy,
Ami 
každé ráno řvem johoho,Emi 
 
V H7 
noci hrajeme si Emi 
na medůzy,
H7 
co je komu do toEmi 
ho.

Mezihr. Ami 
Hmm…Emi 
 Ami 
 H 
 
Emi 
Hmm…(Áaaá…)Ami 
 Emi 
 H7 
 
|H7 H(půl taktu)|
Emi H7 Emi 
3. Delfíní ploutve pozorujem zblízka,
delfínům je fuk, co my jsme zač,
křik, vlny, pláč, občas i ten pirát rváč,
stýská si a neví nač.

4. Už je to dávno, zrezivěla kotva,
co je přístav, neví nikdo z nás.
Zub hlodá kaz, v moři utápíme čas,
zbývá jen plout na doraz.

Ref. Ami 
Pustej Jack, těžce chápe, Emi 
u kormidla spí,
a Ami 
moře, to modře chrápe, H 
ví… (hasíjó)
Emi 
Zkřížené hnáty kapitána Flinta
Ami 
to se žádnej kluk nevráEmi 
tí,
a H 
tahle píseň, to Emi 
námořní je finta, |Emi (půl taktu)|
H7 
tak se množí piráEmi 
ti, johoho.
182

: Pohár a kalich

1. Emi 
Zvedněte poháry D 
pánové už jen G 
poslední D 
přípitek Emi 
zbývá
Emi 
pohleďte nad polem D 
špitálským G 
vrcholek D 
roubení G 
skrývá
[: za chvíli D 
zbyde tam popel a Emi 
tráva nás čeká D 
vítězství bohatství Emi 
sláva :]

2. Emi 
Ryšavý panovník D 
jen se smál G 
sruby prý D 
dobře se Emi 
boří
Emi 
palcem k zemi D 
ukázal G 
ať další D 
hranice G 
hoří
ta malá D 
země už nemá co Emi 
získat teď bude D 
tancovat jak budu Emi 
pískat
ta malá D 
země už nemá co Emi 
získat teď budem D 
tancovat jak budem Emi 
pískat

Ref.: Ami 
Náhle se pozvedl D 
vítr a mocně G 
vál Ami 
od někud přinesl D 
nápěv sám si ho H7 
hrál

3. Zvedněte poháry pánové večer z kalichu budeme pít …
nad sruby korouhev zavlála to však neznačí že je tam sláva
všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává
ve znaku kalich v kalichu víra jen pravda vítězí v pravdě je síla

4. Modli se pracuj a poslouchej kázali po celá léta
mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména

5. Do ticha zazněla přísaha ani krok z tohoto místa
ze zbraní každý vyčkává dobře ví co se chystá
nad nimi stojí muž přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská

Ref.: Náhle se pozvedl vítr a mocně vál od někud přinesl nápěv sám si ho hrál

Ami 
Kdož jsú boží G 
bojovníEmi 
ci a C 
zákona H7 
jeEmi 
ho
Emi 
prostež od boC 
ha pomoci a D 
úfajte v něG 
ho
183

: Prachsakra

R: Ami 
Dneska dřu E 
nouzi, Ami 
zejtra bídu E 
mám, prachsakra
v cárech se vzbouzím, v hadrech usínám
a když jsem v tísni, a když smůlu mám
tak natruc Ami 
touhletou E 
písní Ami 
vztek si
E 
vylejAmi 
vám 

R: Dneska dřu nouzi …

1. Ami 
Dost vzduchu E 
mám, ten Ami 
sotva vydejcE 
hám, prachsakra
jít není kam, tak nikam nespěchám
E7 
lásku jsem měl, ta řekla: žij si A 
sám
já natruc E7 
nejdřív jsem klel, a teď si zazpíA 
vám o tom, že:

R: Dneska dřu nouzi …

2. Můj život zkrátka odvyk' dětskejm hrám, prachsakra
zaklapla vrátka, vyprodanej krám
co přijde pak, já zázrak nečekám
a natruc kytku si jen tak za klobouček dám

R: Dneska dřu nouzi …
184

: Promoklas

CAPO III
1. Z předsudků Dmi 
svleč se, promoG 
klas'
naboso C 
budem brouzdat v Ami 
sobě
po vodě Dmi 
rozhodíš svůj G 
vlas
útulně C 
vlhce bude v E 
nás

*: jak v dobře zabydDmi 
lenémG 
 
jak v dobře zabydC 
lenémAmi 
 
jak v dobře zabydDmi 
lenémE 
 zabydleném Ami 
hrobě
2. Z předsudků svleč se, promoklas'
naboso budem brouzdat v sobě
hladinu klidu nezčeří
ani tvůj sten, jenž s sebou nese

*: po bouřce vlídné příměří
po bouřce vlídné příměří
po bouřce vlídné příměří, příměří

3. Den - dítě vstoupí do dveří
nad dvěma těly rozestře se
den - dítě vstoupí do dveří
nad dvěma těly rozestře se

*: Na na na…
185

: Štěstí z pekla

(CAPO III)
1. Ami 
Zaplaťte si štěstí tamC 
 u pekelný bAmi 
rány  
a nE 
a špinavej pAmi 
apír svou kDmi 
rví dejte cE 
ejch 
a Dmi 
užívejte, blAmi 
ázni, než zG 
azvoní vám hrE 
any, 
tak mDmi 
álo času zbAmi 
ejvá, jsou kDmi 
arty rozehrE 
ány 
a ďC 
ábel vám už zG 
a košili dAmi 
ejch'. 

2. Zaplaťte si lásku, co jinýho vám zbejvá, 
a na znamení díků všem namíchejte jed, 
kam pospícháte, blázni, svět po vašem se kejvá, 
a ten, kdo v prachu stojí a potem dřinu smejvá, 
ten musí přijít vždycky naposled. 
R: SlC 
yším hudbu znG 
ít, slE 
yším slova prAmi 
osebníků, 
slC 
yším lidi klG 
ít, kDmi 
am se poděl řE 
ád, 
slDmi 
yším dětskej plAmi 
áč, řG 
ekněte mi, nE 
ač, 
nač zC 
a život mám plG 
atit, když chci žAmi 
ít. 

3. Zaplaťte si všechno, než zbyde prach a špína 
a nenajde se člověk, co vykope vám hrob, 
pak zasmějte se, blázni, že netlačí vás hlína, 
kdo upsal život ďáblu, ten snadno zapomíná, 
že každý peklo kamenný má strop. 

4.=1. C 
+ [: a ďábelG 
 vám už zaAmi 
 košili dejch'. :] 
186

: Tam v bílé pláni

1♂. Emi 
Tam v bílé pláD 
ni G 
stín za svítání
H7 
skráň s pláčem sklání, Emi 
prázdnou má H7 
tvář
Emi 
květ šípku v dlani, C 
trn, jenž ji zraní
G 
má paní, H7 
byl jsem Emi 
lhář, D 
lump a Emi 
lhář

Vy teď G 
sčítáte růži D 
lítost a hněv
Emi 
na bibli v kůži H7 
krůpěj, snad krev
C 
tam v bílé pláD 
ni G 
stín váš se sklání
H7 
nad svit jak nad raEmi 
kevD Emi 
 

2♀. Tam v bílé dálce kde v jaké válce
můj pane, král chce z vás kůži dřít
s kým v noci bdíte, zda ještě víte
k nám zpátky kudy jít, blátem jít

Že vás dál ráda mám, krev šípku chci smýt
dál věřit vám, lež lží nechat být
tam v bílé dálce kde v jaké válce
král chce z vás kůži dřít
3♂. Jsou bílá ticha, kdy člověk slýchá
jak steskem dýchá obzor i zem
říkám sám sobě: kdy, v které době
ten příběh prožil jsem, žil-li jsem

Řetěz skřípe mi v snech, most vzhůru jde zas
skřípot a vzdech - zbyl skřípot, ten v nás
jsou bílá ticha, kdy srdce slýchá
jak steskem dýchá čas
187

: Tržiště

CAPO IV
1. Kupci prEmi 
odali pD 
oslední zbEmi 
oží, 
zamkli krG 
ámy a D 
odešli prG 
yč, 
dav nAmi 
aslouchal kázání z lEmi 
óží 
o tom, jC 
ak chutná cukr a bH7(D) 
ič. 

2. Každý stál a tiše se díval 
na ten vyprodej hanby a lží, 
někdo nadával a jiný zíval, 
kdekdo za rohem myslel si svý.

3. Stačí písknout, a poslušně skáčem, 
jenom čekáme, co bude dál, 
když nám nadrobí, radostí pláčem, 
žijem život jak maškarní bál. 

4. Stále umíme ohýbat záda, 
klečet před těmi, co všechno smí, 
člověk s člověkem o trůn se hádá, 
láska s pravdou jen pod mostem spí. 

5. Kupci prodali poslední zboží 
v tomhle tržišti slibů a lží, 
pak vstali a odešli z lóží, 
z tváří lH7 
idí se vytratil smEmi 
ích. 
188

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan D 
maršál sám,
v C 
mládí je má H7 
síla, milá,
Emi 
víš, jak rád tě D 
mám, a až se vrátím,
C 
třináct růží H7 
na polštář ti Emi 
dám.

R: [: Už mi to i G 
táta říkal: D 
koukej žít,
v Emi 
neštěstí i Hmi 
štěstí mít,
C 
chlap, a neznej G 
klid,
a tarokovou Ami 
třináctku,
tu H7 
musíš v kapse Emi 
mít. :]

2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
189

: Víno

R: Emi 
Víno teď D 
nalej nám, Emi 
ať si každej, C 
co chce, H7 
zpívá,
Emi 
vína D 
plnej džbán, dnes Emi 
do rána H7 
budeme Emi 
pít.
Emi 
Víno D 
nalej nám, Emi 
po boji jen C 
žízeň H7 
zbývá,
Em 
zítra C 
někdo z nás Emi 
třeba už H7 
nebude Emi D Emi H7 Emi 
žít. 

1. Emi 
Než přijde D 
den, každý C 
má H7 
času Emi 
dost,
zbývá jen D 
zapít žal, G 
klít D 
a mít zG 
lost,
že zas je nás D 
čím dál míň, Emi 
víra je tu jen H7 
host,
Emi 
proč se D 
máme bít C 
druhejm H7 
pro raEmi 
dost.

R: Víno teď nalej nám …

2. Krátí se noc, v krčmě všem slábne hlas,
ráno zavelí a kdekdo zláme vaz,
[: už zní rozkaz, dál bít se můžem, třeba i krást,
ten, kdo přežije, tomu zbyde chlast. :]

R: Víno teď nalej nám …

R: F#mi 
Víno teď E 
nalej nám, F#mi 
ať si každej, D 
co chce, C#7 
zpívá,
F#mi 
vína E 
plnej džbán, dnes F#mi 
do rána C#7 
budeme F#mi 
pít.

R: A 
Zpívej až E 
do rána, F#mi 
není každá bitva D 
prohraC#7 
ná,
F#mi 
dojde i E 
na pána, F#mi 
a pak si C#7 
budeme F#mi 
žít.

Na na na …

190

: Vítr

1. JC 
á to vím, že se nG 
esluší pDmi 
ískat jim do ušAmi 
í,
vC 
ítr prý slova přG 
ehluší, kdo vDmi 
í,
zpC 
ívám jim, oni nG 
eslyší, pDmi 
ísničku nejtiššAmi 
í,
zC 
ahvízdám, vlezou dG 
o chýší,
spDmi 
í, pořád spí, jen spí, a já chvátám.

R: RF 
ozfoukat saze C 
u komína chci sG 
ám,
spěch mám a k mrakům zvedám písek,
pF 
od sukni holce, cC 
o je líná, a dG 
ál
víří mF 
ouka a s ní čapka čC 
eledína,
jen vG 
íc, ať ví, že vítr tu fouká,
F 
ať se točí, vC 
íří, vítr vG 
ál.
*: VF 
ítC 
r vDmi 
ál, vF 
ítC 
r vDmi 
ál, vF 
ítC 
r vDmi 
ál, vF 
ítC 
r vDmi 
ál.

2. Nad loukou houknu do dlaní, rámusím do spaní,
můj hvizd prý hrůzu nahání, kdo ví,
svistí vír listí nad strání, tráva se uklání,
fičí čas, lidé prohnaní
spí, pořád spí, jen spí, a já chvátám.

R: 

*: 
*: 




191

: Ztracená země

1. Bárka bEmi 
ílá se zD 
a obzorem ztrEmi 
ácí 
a já vD 
ím, že se jednou vrátí k nEmi 
ám, 
míří tD 
am, kam odlétají ptC 
áci, 
hledat prD 
avdu a vHmi 
ěřit legendEmi 
ám. 

2. Pověstí stále víc ta země dává, 
sláva, mír, a lidé jsou si blíž, 
zmizel stát a oheň spálil práva, 
moře ví, kde hrdý člověk stál. 

R: ŽeEmi 
 marně hledáš, to se stáD 
vá, 
život je bC 
oj, ty chtěj ho žEmi 
ít, 
kde vítr stopy zanechD 
ává, 
určí ti smC 
ěr, za kterým jD 
ít, 
tak hledej dEmi 
ál ten koutD 
, hledej dEmi 
ál ten koutD 
, 
kde zůstal čC 
as navěky spEmi 
át. 
R: Nečekej dávné pousmání, 
mrtvý je stín, dnes slunce plá, 
zoufalé lidské naříkání 
v hlubině spí, země je zlá, 
tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, 
kde zůstal čas navěky spát. 

R: Až se ti zjeví ten kraj mýtů, 
pochopíš sám: je konec her, 
smích místo krve zazvoní tu, 
štěstí, co máš, dávej a ber, 
tak hledej dál ten kout, hledej dál ten kout, 
kde zůstal čas navěky spát.
192

: Krysař a Osud

KRYSAŘ: Am 
Kam se G 
řítí 
Am 
tahle G 
situaC 
ce? 
Kdo ji G 
chytí? 
Legrace bez F 
legrace. 
Kvůli mně se Am 
země třese. 
C 
Já si F 
neurEm 
čil Dm 
 
C 
vlastEm 
ně Am 
cíl. 

OSUD: On se diví, 
snad měl lidi rád… 
Zešediví, 
jestli se tak bude ptát. 
Kvůli mně se 
země třese. 
Já jsem jeho díl 
předurčil! 

KRYSAŘ: Do propasti 
stáhnu všechny sebou. 

OSUD: Kosti chrastí. 
Pak ho ruce zazebou! 

KRYSAŘ: Lítost žádná, 
pomsta chladná. 
Žádá si svou zteč! 

OSUD: Moje řeč! 
KRYSAŘ: Dm 
Pro jejich pýchu svrbí mě ruce! 
Am 
Tak jako kámen já teď mám srdce. 
G 
Lidi jsou zlý a život je v sázce 
Am 
pro ty co nepřejou, nepřejou lásce! 
Dm 
Možná neví, že jsem lidská bytost. 
Am 
Škoda. Je pozdě. Už neznám lítost. 
G 
Pohnou se skály, bude to brzy… 
Am 
Budu se smát, až potečou slzy!!! 

OSUD: On si brečí, 
je to egoista. 
Vždyť mi vděčí 
za to, co jsem přichystal. 
Díky žádné… 
Srdce zrádné. 
Vždyť, až bude klid, 
můžeš jít. 

SBOR: Pro lidskou pýchu svrbí ho ruce. 
Tak jako kámen ztvrdlo mu srdce. 
Lidi jsou lidi a život je v sázce. 
Nepřeje štěstí, nepřeje lásce. 
A už se neví, kdo je lidská bytost. 
Z určitých důvodů trápí nás lítost. 
Pohnou se skály, bude to brzy. 
Bude to k smíchu, až potečou slzy? 
Bude to k smíchu, až potečou slzy?

Pozn.: Narychlo jsem napsal mezihru:
https://ulozto.cz/!cRpZUyl7GMmT/krysar-a-osud-mezihra-pdf
193

: Ty a já


1. Znám C 
milion blyštivých měst v nich milion F 
dveří  
za G 
nimi labyrinty cest co mě lákají C 
dál  
a C 
nad tím vším ještě víc hvězd chceš ať mě F 
střeží 
G 
abych se neztratil abych se nenachyC 
tal Emi7 
 

R: ProtožeF 
 ty a já jsme G 
jedno jen ze dvou částí  
protože F 
ty a já jsme G 
dvě křídla nad propastí 
a tak C 
doufám, že to co mě i tebe tak F 
mrazí 
G 
nejsou jen tři tečky na konci C 
frá-zí Emi 
 Emi7 
 
a tak C 
doufám, že to co mě i tebe tak F 
mrazí 
G 
nejsou jen tři tečky na konci C 
 frá-Emi 
zí 

2. Znám sto tisíc scénářů v nich sto tisíc rolí 
a uprostřed všech ta jediná co bych chtěl hrát 
je to ta co jsi vepsala do snářů a co nás pojí 
co s ní každý den vstávám a večer jdu spát 

R: 

trumpeta: Am Fmaj7 Em F FG Am Fmaj7 Em F G 

a tak doufám, že to co mě i tebe tak mrazí 
nejsou jen tři tečky na konci frází 
a tak doufám, že to co mě i tebe tak mrazí 
nejsou jen tři tečky na konci frází
194

: Pony Expres

*: Tydli G 
klap, tydli klap, tydli D7 
klap zní roviG 
nou. 

1. Když G 
do pustin chceš dopis psát, 
D7 
Pony Express musíš G 
znát, 
plný stáje koňů zlých 
a D7 
tři sta jezdců poštovG 
níchG7 
. 
R: C 
Každý ten jezdec muG 
sí být v sedle doma, 
s C 
koněm dojet, projet, i když G 
hoří Arizona, 
C 
sám si musí hleG 
dat cestu svou, jipi jou! 
*: 
R: 
*: 
2. Winchestrovku nesmí mít, 
je moc těžká k sedlu vzít, 
dopisy má místo ní 
rychlojezdec poštovní. 
R: 
*: 
R: 
*: + jipi jou! 
195

: Mosty

1. G 
Postavím si bezvadný most 
pevné C 
pilíře a bude jich dost 
aby Ami 
udržely 
aspoň tolik co láska má G 
váží 

2. Pak přejdu tam kde mě nečekáš 
Malý je most ale rozhodně náš 
A vyhráva ten kdo se vzdálenost 
překlenout snaží 

®: Ami 
Jsem vrámci tvých Hmi 
mostů proti C 
lásce imunG 
ní 
Emi 
Znám pár druhů Ami 
deště a A 
neznám výslunníC 
 

3. Mosty znám už dlouhý čas 
jsou dlouhé i krátké 
i tenké jak vlas 
ale pomáhají když jeden z nás chvíli se vzdálí 

4. Já stavím mosty v tom je ten vtip 
a bez pochyby jsem na tom líp 
než ten kdo pár mostů 
v afektu za sebou spálí 

®: 

5. Mosty znal už dlouhý čas 
jsou dlouhé i krátke 
i tenké jak vlas 
ale pomáhají když jeden z nás chvíli se vzdálí 

®: Jsi v rámci mých mostů 
proti lásce imunní 
Znáš pár druhů deště 
teď poznáš výslunní 

6. Tak se ptám když mý mosty znáš 
řekni, který je cizí a který je náš, 
přes ten možná bych šla, 
kdybys byl ztracený v dáli 

7. Mosty znám už dlouhý čas (mosty znám)
Jsou dlouhé i krátke i tenké jak vlas (mosty znám)
Ale pomáhájí když jeden z nás chvíli se vzdálí (mosty znám)

8. Já stavím mosty v tom je ten vtip 
a bez pochyby jsem na tom líp 
než ten kdo pár mostů 
v afektu za sebou spálí
196

: Hallelujah

1. I C 
heard there was a Am 
secret chord
That C 
David played and it Am 
pleased the lord
But F 
you don't really G 
care for music, C 
do you?  G 
 
Well it C 
goes like this the F 
fourth, the G 
fifth
The Am 
minor fall and the F 
major lift
The G 
baffled king Em 
composing halleAm 
lujah

R: HalleF 
lujah, halleAm 
lujah, halleF 
lujah, halleC 
lu-u-G 
u-u-C 
jah…

2. Your faith was strong but you needed proof, 
you saw her bathing on the roof, 
her beauty and the moonlight overthrew ya. 
She tied you to a kitchen chair, 
she broke your throne, she cut your hair 
and from your lips she drew the Hallelujah. 

R: Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah 
3. You say I took the name in vain, 
I don't even know the name 
but if I did, well really, what's it to ya? 
There's a blaze of light in every word, 
it doesn't matter which you heard, 
the holy or the broken Hallelujah. 

R: Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah 

4. I did my best, it wasn't much, 
I couldn't feel, so I tried to touch, 
I've told the truth, I didn't come to fool ya. 
And even though it all went wrong, 
I'll stand before the Lord of Song 
with nothing on my tongue but Hallelujah 

R: Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah 
Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah 
Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah 
Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah, Hallelujah 
Hallelujah 
197

: Suzanne

1. SuE 
zanne takes you down to her place by the river
You can F#m 
hear the boats go by, you can spend the night beside her
And you kE 
now that she's half crazy but that's why you want to be there
And she G#m 
feeds you tea and oranges that come A 
all the way from China
And jE 
ust when you mean to tell her that you F#m 
have no love to give her
Then she E 
gets you on her wavelength
And she F#m 
lets the river answer that you've E 
always been her lover

R: And you G#m 
want to travel with her
And you A 
want to travel blind
And you kE 
now that she will trust you
For you've toF#m 
uched her perfect body with your mE 
ind 

2. And Jesus was a sailor when He walked upon the water 
And He spent a long time watching from his lonely wooden tower
And when He knew for certain only drowning men could see Him 
He said, "All men will be sailors then until the sea shall free them"
But He Himself was broken long before the sky would open
Forsaken, almost human, He sank beneath your wisdom like a stone 

R: And you want to travel with him…

3. Suzanne takes your hand, and she leads you to the river  
She is wearing rags and feathers from Salvation Army counters
And the sun pours down like honey on our lady of the harbor 
And she shows you where to look among the garbage and the flowers
There are heroes in the seaweed, there are children in the morning  
They are leaning out for love and they will lean that way forever  
while Suzanne holds the mirror 

R: And you want to travel with her…
198

: A já tě nechci

1. E 
Běží voda běží, po kameni H7 
šustí,
řekla mě má milá, že mě už opuE7 
stí
teče voda teče, po kameni H7 
skáče
když tě milá nechá, ať si jiný E 
pláče.

R: [: E 
A já tě nechci a já tě nemiluju a já tě H7 
nemám rád :]
[: ProH7 
tože už ráno, protože už ráno, má si tě jinej E 
brát. :]

2. U našeho dvora, teče voda dvojí,
tak si jen nemysli, že ty budeš mojí
za horou vysokou, zapadá slunečko,
já tebe nechci, falešná dcerečko.

R: 

3. Když už jsi věděla, to co vím až dneska
mohla sis ušetřit svoje slova hezká
hezká slova hezká, málo lásky ke mně
jak jsem teď bož rád, že tě nemám v domě.

R: 

4. Taková falešná, jak ta by tam žila,
iba jejich trápení a taková jsi byla
budeš-li taková, někomu jen zbývá
že když tě dostane, ať tě taky hlídá.

R: 
199

: Co jste hasiči

1. A 
Co jste hasiči, co jste dělaE 
li,
E7 
[: že jste nám ten pívo, pívo pívovárek shořet nechaA 
li. :]

2. Shořet nechali, i tu hospodu,
[: my starý mazáci, starý ulejváci, máme pít vodu. :]

3. Vodu nepijem, my pijeme rum,
[: vodu pijou žáby, pívo starý báby, my pijeme rum. :]

4. Za dva za čtyři, už tu nebudem,
[: už vás milí páni, páni lampasáci, zdravit nebudem. :]
200

: Generál Laudon

G 
Generál Laudon, D 
jede skrz G 
vesnici, 
generál Laudon, D 
jede skrz G 
ves.
C 
Jede skrz G 
vesnici, D 
má bílou G 
čepici,
generál Laudon, D 
jede skrz G 
ves.

Stůj! Kdo tam? Patrola! Jaká? Vojenská! Kdo jí vede? Ženská! Jaká?

-- Chlupatá, kozatá, atd. --

G 
Chlupatou, chlupatou, tu já mám nejradD 
ši,
chlupatou, chlupatou, tu já mám G 
rád.
Já jí D 
pomiluju ona zase G 
mě mě mě,
že je D 
chlupatá, trápí srdce G 
mé!
201

: Kdyby tady byla taková panenka

1. G 
Kdyby tady byla taková panenka,
D7 
která by mě chtěG 
la.
C 
Která by mě chtěla G 
syna vychovala,
D7 
přitom pannou G 
byla.

2. Kdybych já ti měla syna vychovati,
přitom pannou býti.
Ty by jsi mě musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.

3. Kdybych já ti musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.
Ty bys mi musela košiličku šíti,
bez jahel a nití.

4. Kdybych já ti měla košiličku šíti,
bez jahel a nití.
Ty by si mě musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.

5. Kdybych já ti musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.
Lezli bysme spolu, spadli bysme dolů,
byl by konec všemu.
202

: Ku Praze uhání vlak

1. E 
Ku Praze uhání vlak, v něm krásná dívenka A 
tak,
[: H7 
jede do města aby užiB7 
la, co na venkově chudák ztratiE 
la. :]
H7 
jede do města aby užiB7 
la, co na venkově chudák ztratiE 
la.

R: E 
Pepíčku těš se, Mařenko A 
nač pak,
až půjdem H7 
z hospody, budem se E 
mačkat.
E 
Pepíčku těš se, Mařenko A 
nač pak,
až pudem H7 
z hospody budem se E 
mít.

2. U nádraží hlavního zavolala si na kočího,
[: Hej, pane kočí - vy tam, zavezte mě, však vy víte kam, :]

R: 

3. Zavezte mě do Grandhotelu, tam, co holky šmrdlaj citeru,
[: za kačku je piva sklenice, nelejvaj tam čupr číšnice. :]

R: 2×
203

: Na Pankráci

1. G 
Na Pankráci na malém C 
vršíčku
G 
stojí pěkné stromořaD 
dí
měl jsem holku, C 
namluveG 
nou,
ale jiný mi D 
za ní choG 
dí

2. Vy mládenci, kteří jste jako já,
nemilujte doopravdy
pomilujte, pošpásujte,
ale lásku jí neslibujte

3. Zdálo se mě ze čtvrtka na pátek
že jsem se svou Andulkou spal
probudím se, obrátím se,
ale jak mě ten sen oklamal
204

: Okolo Hradce

1. [:D 
Okolo Hradce v malé zahrádce E 
rostou tam tři růA7 
že.:]
[: D 
Jedna je G 
červeA 
ná, D 
druhá je bíláA7 
, D 
třetí kvete modře.:]

R: D 
Vojáci jdou, vojáci jdou, bože jaká je to A7 
krása,
vojáci jdou, vojáci jdou, pěkně v řadách za D 
sebou,
vojáci jdou, vojáci jdou, každé dívčí D7 
srdce G 
jásá, 
vojáci D 
jdou, vojáci jdou, pěkněA7 
 v řadách za sebouD 
.

2. [:Kobylka malá, kovat se nedá, kováři nechce stát,:]
[:tak jako má milá, když se na mě hněvá, hubičku nechce dát.:]

R: 

3. [:Kobylka malá, kovat se dala, kováři postála.:]
[:tak jako má milá, když se udobřila, hubičku mi dala.:]

R: 
205

: Ríša

1. G 
Umřel, bylo mu Emi 
16 let,
co to C 
pomůže, když zranil D 
lásky květ.
Řidič dostal pět blbejch let,
co to pomůže, když zranil lásky květ.

Ref: A já tam přesto stála
a bála jsem se lidi bála,
bála jsem se říct:
Ríšo, ty budeš žít,

ty budeš žít, budeš se smát,
budeš lásku mít, budeš mít ji rád.
Lidi, já mám ten největší hřích,
já řekla Ríšo, ty budeš žít, ty budeš žít.

2. Na pohřbu všichni plakali,
jenom já držela talisman,
talisman, který on mi dal,
a krásně se přitom usmíval.

Ref: A já tam přesto stála…
206

: Ta slepička kropenatá

1. C 
Ta slepička kropenatá G 
drobného peC 
ří, 
C 
vzkázala mně moje milá, G 
že mně nevěC 
ří, 
/: G 
když nevěří, ať nechá, a já půjdu do svěC 
taG 
, 
C 
tam si budu namlouvati G 
hezká děvčaC 
ta. :/ 

2. Namluvil jsem si já holku slouží na faře, 
já tam za ní nesmím chodit skrze faráře, 
/: já tam za ní chodívám, boty v ruce nosívám, 
pomaloučku, polehoučku dveře otvírám. :/ 

3. Náš pan farář hodnej člověk, on to dovolí, 
abych se moch´ se svou milou vyspat v posteli, 
/: do půlnoci jsem tam já, od půlnoci pan farář, 
potom přijdou ministranti a pak zase já. :/ 
207

: To ta Helpa

1. Ami 
To ta D 
Heľpa Ami 
to ta D 
Heľpa 
Ami 
to je E 
pekné Ami 
mesto
a v tej Heľpe a v tej Heľpe 
švárnych chlapcov je sto

Ref: F 
Koho je sto C 
koho je sto
G 
nie po mojej C 
vôliE 
 
Ami 
len za D 
jedným Ami 
len za D 
jedným 
Ami 
srdiečko E 
ma Ami 
bolí

2. Za Janíčkom za Palíčkom krok by nespravila
za Ďuríčkom za Mišíčkom Dunaj preskočila

Ref: Dunaj Dunaj Dunaj Dunaj aj to širé pole
ľen za jedným ľen za jedným počešenie moje.
208

: Trabant

1. MAmi 
y čekali jC 
aro, a zG 
atím přišel mrAmi 
áz, 
tak strašlivou zC 
imu nepG 
oznal nikdo z nAmi 
ás, 
dva dny a dvě nC 
oci stG 
ále padal snAmi 
íh, 
náročný to bC 
ylo v těch dG 
obách ledovAmi 
ých. 
ČtC 
yři stupně pod nulou snad bG 
yly, vážení, 
a vlDmi 
aky hned pár hodin nabrG 
aly zpoždění, 
kC 
aždou chvíli bez proudu a plG 
yn jen skomíral, 
Dmi 
a na jízdní řád se radši nG 
ikdo nedíval, byl hroznej mrAmi 
áz. 

2. Jednoho dne večer, to už jsem skoro spal, 
když vystrašený soused na okno zaklepal: 
'Můj čuník v chlívku leží, v horečkách vyvádí, 
já do města bych zajel, snad doktor poradí.' 
Půjčil jsem mu trabant, a když dveře zavíral, 
dříve, než se rozjel, jsem ho ještě varoval: 
'Jeď, brachu, pěkně zvolna, je hrozný náledí, 
jsou ojetý gumy, auťák moc nesedí, tak neriskuj!'

3. Soused jen máv' rukou a prudce rozjel vůz, 
nevšim' si, že do dveří mi přivřel hubertus, 
v kotrmelcích striptýz ještě nikdo neviděl, 
když přivedli mě k vědomí, tak jsem se zastyděl. 
Moje spodní prádlo nebylo akorát, 
od léta už nespatřilo zblízka saponát, 
navíc právě vzadu v něm velký otvor zel, 
vznikl asi, mrška, jak spad' jsem na … kostrč, já smůlu měl.

4. Ve chvíli, kdy známí stavěli mě na nohy, 
přistál soused na návsi uprostřed výlohy, 
skončil tam i s trabantem na gumách ojetých, 
je to prý má vina, řekli mi na DI. 
Teď soused je můj nepřítel a z auta zbyl jen vrak, 
navíc musím šetřit na novej huberťák, 
pokuta za gumy mě vyšla na pět set 
a zbrusu novou sámošku stavím v akci 'Z', a čuník zdech'. 

*: NAmi 
ěkdy dobrá vC 
ůle zkrG 
átka nestačAmi 
í … 
209

: Amerika

1. G 
Nandej mi D 
do hlavy tvý Ami 
brouky a bůh nám seber beznaG 
děj
G 
v duši zbylo D 
světlo z jedný Ami 
holky, tak mi teď za to vynaG 
dej
G 
Zima a D 
promarněný Ami 
touhy do vrásek stromů padá G 
déšt
G 
zbejvaj roky D 
asi né moc Ami 
dlouhý, do vlasů mi zabrouC 
kej pá pa G 
pá pá

R: G 
Pá G/F# 
pá pá Em7 
páááá - pá pa pá G 
páááá
G 
Pá G/F# 
pá pá Em7 
páááá - pá pá pá G 
páááá

2. Tvoje voči jedou žhavý tóny, dotek slunce zapadá
Horkej vítr rozezní mý zvony, do vlasů ti zabrouká pá pa pá pá

R: Pá pá pá …

3. Na obloze křídla tažnejch ptáků, tak už na svý bráchy zavolej
Na tváře ti padaj slzy z mraků a bůh nám sebral beznaděj
A v duši zbylo světlo z jedný holky, do vrásek stromů padá déšť
Poslední dny, hodiny a roky, do vlasů ti zabrouká pá pa pá pá

akordy:  G D Ami C G/F# Em7

pozn: Pro zjednodušení lze hrát, a zní to skvěle, šak si to zkuste, refrén a ten přechod takhle:

... do vlasů mi zabrouC 
kej pá pa pá Emi 
pá

R: Emi 
Pá pá pá G 
páááá - pá pa pá Emi 
páááá
Emi 
Pá pá pá G 
páááá - pá pa pá Emi 
páááá
210

: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami 
Je půlnoc nádherná, G 
spí i lucerna,
F 
tys' mě opustil E 
ospalou,
tu v Ami 
hloubi zahrady G 
cítím úklady,
s F 
píšťalou E 
někdo sem kráAmi 
čí,
hráC 
 náramně G 
krásně a na mě
F 
tíha podivná E 
doléhá,
C 
hrá náramně, G 
zná mě, nezná mě,
F 
něha a E 
hudba až k pláAmi 
či.

2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám "dal" a "má dáti".
211

: Chci ti říct

@||__'↓_'↓_'__||_↓'_↓'__'__||
@100bpm

Intro: Gmi7 C7 Gmi7 C7 ×2

1. Gmi7 
Chladná C7 
 rána jsou Gmi7 
tomu, kdo C7 
strádá
Láskou bolestnou neopětovanou
Pokud víš, jak rád tě mám a ty mě máš ráda
Chuť a vůni tvou nejde zapomenout

R: Chystá Dmi 
se prej konec C 
světa, tramtaGmi 
dá
Dmi 
mě jen jedna C 
věta napaB 
dá …pojď s tim ven!

F 
Chci ti říct, že C 
mám tě rád, že Gmi 
miluju tě jako blázen
Chci si nechat tetovat jen jméno tvé, chci vypít bazén
vody, kterou plavala jsi, zasadit si tvoje vlasy,
rozfoukat je do ulic chci ti říct, že rád tě mám víc

B7 2 takty

2. Dýcháš na mou tvář, já na tvou dýchám
Chvěješ se myšlenkou, že se rozední
Děláš jako že nespěcháš, já že nepospíchám
Nechce se z objetí, když je poslední
R: Chystá se prej konec světa, tramtadá…
Chci ti říct, že mám tě rád…
(var. solo)
F 
 C 
 Gmi 
 
kytara jen položí první akord
Rec: [: B7 
Mít tak promyšlenej plán,
předem fakt moc se omlouvám
ale ode dneška od půl jedný
musíme bejt zodpovědný :] 2×

B7 
Mít tak promyšlenej plán,
ale nemám ho, nemám ho, nemám … a tak

R: Chci ti říct, že mám tě rád…
(var. solo)
F 
 C 
 Gmi 
 

3 Gmi7 C7
212

: Mávej

@90bpm
1. KonA 
čím s huleAmaj 
ním 
a ustoA7 
jím tu ránu F#mi 
pěstí
konHmi 
čím s huleHmi7 
ním
a neteskE7 
ním bylo to A 
štěstí

2. Poslední A 
joint tady ho A7 
máš
jen si ho D 
dej jen si ho Dmi 
dávej
ne já už A 
 ne já musím E7 
jít
a ty mi Hmi 
má A 
 vej

3. Snad A 
pláč jsem zaviAmaj 
nil
snad neměA7 
nil jsem dětem F#mi 
plínky
ale Hmi 
dal jsem co měl jsem Hmi7 
dát
a to mi E7 
věř že bez A 
vyjímky

4. Na plnej A 
kouř na plnej A7 
plyn
letím jak D 
míč a ty mi Dmi 
mávej
A 
víc mávej mi E7 
víc 
prostě miHmi 
 má A 
 vej

5. Vzpomínáš na ten A 
 čas kterej mi A7 
dal 
na záda D 
víc než jsem si Dmi 
přál
valil seHmi7 
 proud a oheň E7 
plál
déšť na mě chC#mi7 
cal a vichr F#mi 
vál
ale já Hmi7 
 stál a hulil E7 
 dál 
a ty mi Hmi 
máv A 
 ej

6. KonA 
čím s huleC#mi 
ním 
a ustoC#mi7 
jím tu ránu F#mi 
pěstí
konHmi 
čím s huleHmi7 
ním
a neteskE7 
ním bylo to A 
štěstí

7. Co má bejt A 
dál myslím že A7 
nic
jen miluj D 
víc a nepřestDmi 
ávej
to A 
chtěl jsem vlastně E7 
říct
no tak mi Hmi 
má A 
 vej 

8. Vzpomínáš na ten A 
 čas kterej mi A7 
dal 
na záda D 
víc než jsem si přál
valil seHmi7 
 proud a oheň E7 
plál
déšť na mě chC#mi7 
cal a vichr F#mi 
vál
ale já Hmi7 
 stál a stojím E7 
 dál 
a ty mi Hmi 
máv A 
 ej

Solo: bicí triola + 8. sloka
STOP
bicí přechod + 7. sloka.
... a ty mi mávej
213

: Bitva o Karlův most

C 
Má vlasy G 
dlouhý do půl C 
pasu
C 
k turistům F 
jistou náklonC 
nost
C 
barokní G 
sochy v letním C 
jasu
C 
sedí tu F 
jako hejno C 
vos
/: Ami 
má vlasy do Emi 
pasu a F 
jen tak pro raC 
dost
C 
nabízí G 
ortel nebo C 
spásu :/ C 
spásuF 
 
F 
v bitvě o Karlův C 
most
Emi 
To pro teF 
be král Karel C 
Čtvrtý
F 
má láEmi 
sko vlasaDmi 
tá
/: G 
dával C 
  do malty F 
žloutek
Emi 
a mrhal Dmi 
úsilím a C 
pruty F 
ze zlaC 
ta :/
Má vlasy dlouhý do půl pasu
svůj bledej šampónovej chvost
a svádí právě toho času
bitvu o Karlův most
/: má v očích muškety, děla
a čeká na Švéda
klíč ke zbrojnici těla
až na Kampě mu dá :/
To pro tebe král Karel Čtvrtý …
Máš vlasy dlouhý do půl pasu
tvou svatou válku vidí most
barokní sochy v letním jasu
a Němců kolem jako vos
/: máš vlasy do pasu
a jen tak pro radost
nabízíš ortel nebo spásu:/
v bitvě o Karlův most
v bitvě o Karlův most
v bitvě o Karlův most
214

: Cizinec

1. Ami 
Na kraji pouště slunDmi 
cem spáleAmi 
ný
Dmi 
Stojí naše Ami 
malý měsE7 
to dřevěAmi 
ný
Jednoho dne právě čas oběda byl
Se na kraji města jezdec objevil

2. Měl černý sombréro na něm bílej prach
Pod ním hadí voči ze kterejch šel strach
Místo cigarety měl v ústech růži
A na stehnech pouzdra z chřestýších kůží

R: Dmi 
Tu jeho tvář tu kažG 
dej z nás poznal
Dmi 
Na každým nároží C 
zatykač vlál
Dmi 
Na něm cifra za kteAmi 
rou by sis žil
E7 
A přece nikdo z nás Ami 
nevystřelil

3. Pomalu projížděl hlavní ulicí
Město bylo tichý jak město spící
Před salónem zastavil a z koně slez
Jeho stín šel s ním a za stínem děs

4. I zábava u baru prudce zvladla
Když vešel dovnitř s tváří u zrcadla
Objednal si pití s v místnostech těch
Každej z chlapů poslouchal jenom svůj dech

R: Tu jeho tvář …

5. On jenom se usmál a dopil svůj drink
Mexickým dolarem o barpult cink
Pak ke koni došel krokem pomalým
A za chvíli zmizel jak z doutníku dým

R: Tu jeho tvář …

215

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho C 
vejš, ať má G 
dost.
Pověste ho Dmi 
vejš, ať se Ami 
houpá, že tu G 
byl nezvanej Ami 
host.

1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se E 
uměl smát i Ami 
vám.

R2: Nad hlaC 
vou mi slunce G 
pálí konec Dmi 
můj nic neodC 
dáG 
lí,
do svých C 
snů se dívám z G 
dáli.
A do Dmi 
uší mi stále zní tahle E 
moje píseň poslední

3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

216

: Tam u nebeských bran

D A D B 
 

1. G 
Měl jsem D 
rád pár písní v nich jsem A 
žil
cesty toulavý ty o kterých jsem D 
snil
s vlídnou G 
tmou když v letě kráj šel D 
spát
G 
poznal D 
jsem že A 
tenhle svět mám D 
rád

2. Bez řečí jsem každou práci vzal
A měl problémy že málem jsem to vzdal
Po každé jsem vstal a zkoušel jít
Pro tu čest že směl jsem vámi žít

®: G 
Měl jsem A 
rád
Stín stroG 
mů, říčný D 
proud
G 
Štíty A 
hor co nejG 
dou překleD 
nout
KrásnějG 
ší svět vůbec nehleD 
dám
G 
To řeknu D 
vám
Tam A 
u nebeských D 
bran G D A D G D 
 

3. Dětský smích A vlání konský hřív
Něco moudrých vět Co měl jsem znát už dřív
Slunce zář Když hřála do mých zad
Poznal jsem Že tenhle svět mám rád

®: 
®: 

To řeknu vám
Tam u nebeských bran
217

: Bedna od whiskey

1. Ami 
Dneska už mě C 
fóry ňák Ami 
nejdou přes pyE 
sky 
Ami 
stojím s dlouhou C 
kravatou na Ami 
bedně E 
vod whisAmi 
key.
Ami 
Stojím s dlouhým C 
obojkem Ami 
jak stájovej E 
pinč,
Ami 
tu kravatu, co C 
nosím, mi Ami 
navlík E 
soudce Ami 
Lynch. 
R:

A 
Tak kopni do tý D 
bedny, ať E 
panstvo nečeA 
ká,
jsou dlouhý schody D 
do nebe a E 
štreka daleA 
ká.
Do nebeskýho D 
báru já E 
sucho v krku A 
mám,
tak kopni do tý D 
bedny, ať E 
na cestu se A 
dám.Ami 
  

2. Mít tak všechny bedny vod whisky vypitý,
Postavil bych malej dům na louce ukrytý,
Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven
A chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam Ben.

R: 

3. Kdyby si se, hochu, jen porád nechtěl rvát,
nemusel jsi dneska na týhle bedně stát,
moh' jsi někde v suchu tu svoji whisky pít,
nemusel jsi hoch na krku laso mít.

R: 

4. Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil,
Nechtěl běžet, dokavád se whisky nenapil,
Zatracená smůla zlá, zatracenej pech,
Když kůň cucá whisku jak u potoka mech.

R: 

5. Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává,
Do krku mi zvostane jen dírka mrňavá,
Jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok,
Má to smutnej konec, a whisky ani lok.

Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
Jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká,
Do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
Tak kopni do tý bedny!
218

: Igelit

1. G 
Ukrytý v stínu lesa
D 
Igelit to kdyby přišel k C 
ránu G 
déšť
G 
Pod hlavou boty, nůž,
TáD 
tovu bundu šitou z masG 
káčů

2. K ránu se mlhy zvednou 
A ptáci volaj hele lidi svítá 
Pak větvičky si nalámou 
na oheň,aby uvařili čaj

R:G 
 a všichni se Emi 
znaj, D 
znaj, G 
znaj
A blázněj a C 
zpíG 
vaj
G 
A po cestách Emi 
dál, D 
dál, G 
dál
Hledaj C 
normální G 
svět
3. Ukrytý v stínu lesa
K večeru znavený nohy skládaj
Kytara zpívá o tom, 
jakdřív bylo líp 

4. ten kdo neví nepochopí
nepromíjí čas nic všechno vrátí
ta chvilka co máš na život 
ti uplyne jak od ohýnku dým

R: …

Out: Ukrytý v stínu lesa 
igelit to kdyby přišel k ránu déšť

219

: Jižní kříž

1. D 
Spí Jižní kříž, 
jak Hmi 
říkali jsme hvězdám kdysi v A 
mládí, 
to Emi 
na studený zemi 
ještě D 
uměli jsme Hmi 
milovat a A 
spát. 

2. Dál, však to víš, 
světem protloukal ses, jak ten život pádí, 
dneska písničky třeba vod Červánku 
dojmou tě, jak vrátil bys' to rád. 

R: Zase Emi 
toulal by ses Foglarovým D 
rájem 
a Hmi 
stavěl Bobří A 
hráz, 
se smečkou Emi 
vlků čekal na jaro, 
jak D 
stejská se, až Hmi 
po zádech jde A 
mráz. 

3. Spí Jižní kříž, 
vidí všechna místa, kde jsi někdy byl, 
to když, naplněnej smutkem, 
jsi plakal, plakal nebo snil.

R: 
220

: Na kameni kámen

1. C 
Jako suchej starej strom 
Jako všeFmaj7 
 ničící hrom,
Jak v poli tráC 
va
C 
Připadá mi ten náš svět
Plnej Fmaj7 
řečí a čímAmi 
 víc tímG 
 líp se C 
má

Ref: BudemFmaj7 
 o něco se rvát
Až tuAmi 
 nezůstane státG 
 
Na kameni C 
kámen
A jestliFmaj7 
 není žadnej bůh 
tak násAmi 
 vezme země vzduch G 
no 
a potom C 
ámen

2. a to všecno proto jen 
že pár pánů chce mít den
bohatších králů
přes všechna slova co z nich jdou
hrabou pro kuličku svou 
jen pro tu svou

Ref: 

3. Možná jen se mi to zdá 
A po těžký noci příjde, 
Příjde hezký ráno 
Jaký bude nevim sám 
Taky jsem si zvyk 
na všechno kolem nás

Ref: 

C 
Na,na..Fmaj7 C 
 
221

: Nad Sázavou

1. Emi 
Do noci před tunelem zahouká
poslední vlak, co veze opožděný nádražáky Ami 
domů spát,
H7 
zhasni tu písničku a napít mi dej,
před spaním chciEmi 
 si ještě Emi/D 
přečíst pár Emi/C 
hvězd,
ta Ami 
řeka je jak pohádka,
co H7 
vyprávěli naši v chajdě, Emi 
kde byl klid.

2. Mravenčí skála plná našich jmen
a pražce plný hřebů, z kterých jsi si letopočet přečíst moh',
viadukt, kam ses chodil učit bát,
jak strašně duní, když projíždí vlak,
a táta s mámou, co foukali nám rány,
když chodili jsme domů spát.

R: Nad E7 
SázaAmi 
vou, nad D7 
SázaG 
vou, občas vzC 
pomene si člověk asi
Ami 
na ty časy krásný, kdy H7 
zpívali jsme Brontosaury, SpiEmi 
rituál.

3. Do noci před tunelem zahouká
poslední vlak, co veze opožděný nádražáky domů spát,
u trati ostružiny vykvetly zas,
v Sázavě zase prej je hromada ryb,
a dokonce prý indiánský teepee se tu objevilo, bude líp.

R: Nad E7 
SázaAmi 
vou …
2×
222

: Podvod

1. Emi 
Na dlani jednu z tvých řas do tmy se Ami 
koukám
D 
hraju si písničky svý co jsem ti G 
psal
Je skoro Ami 
půlnoc a z kostela C 
zvon mi noc připoEmi 
míná
půjdu se Ami 
mejt a pozhasínám co bude H7 
dál?

2. Pod polštář dopisů pár co poslalas´ dávám
píšeš že ráda mě máš a trápí tě stesk
Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná
půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál?
R: Chtěl jsem to Ami 
ráno kdy naposled snídal 
jsem s tebou ti G 
říct že už ti nezavoEmi 
lám
pro jednu pitomou Ami 
holku pro pár nocí D 
touhy 
podved jsem G 
všechno o čem doma si H7 
sníš teď je mi to Emi 
líto

3. Kolikrát člověk může mít rád tak opravdu z lásky
dvakrát či třikrát to ne i jednou je dost
Je skoro půlnoc a z kostela zvon mi noc připomíná
půjdu se mejt a pozhasínám co bude dál? 

R: Chtěl jsem to ráno… (2×)
223

: Ptáčata


1. G 
Na kolejích stála, za uchem květ,
G 
vlasy trávou zavázaný.
C 
S kytarou na zádech, G 
strun už jen pět,
D7 
hezký oči uplakaG 
ný.

2. Opuštěnejch ptáčat plnej je svět,
hnízda hledaj neví co dál.
Vyšlápli jsme ránem a v neděli zpět,
za tejden jsem u trati stál.

Ref.: C 
Víš, holky těžší to G 
maj,
Am 
víš, C 
holky těžší to G 
maj.

3. Říkal jsem jí štístko zatoulaný,
vždycky smála se a začala hrát.
O potocích, trávě a o znameních,
co lidi uměj ze zloby dát.

Ref.: Víš, holky…

Na kolejích stála…
224

: Růže z papíru

1. Do tvých Dmi 
očí jsem se zbláznil a teď E7 
nemám, nemám Gmi 
klid,
Ami 
hlava třeští, asi tě mám Dmi 
rád,
stále někdo říká: vzbuď se, E7 
věčně trhá Gmi 
nit,
Ami 
studenou sprchu měl bych si Dmi 
dát.

R: D7 
Na pouti jsem vystřelil Gmi 
růži z papíru,
C7 
dala sis ji do vlasů, kde F 
hladívám tě A7 
rád,
v Dmi 
tomhle smutným světě jsi má Gmi 
naděj na víru,
že Ami 
nebe modrý ještě smysl Dmi 
má.

2. Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má,
tak jsem asi jinej, teď to víš,
možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať,
třeba z ní mou lásku vytušíš.

R: Na pouti jsem vystřelil…
R: Na pouti jsem vystřelil…
225

: Stánky

1. D 
U stánků na G 
levnou krásu
D 
postávaj a Em 
smějou se času
s D 
cigaretou a A 
holkou co nemá kam D 
jít.

2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G 
Jen zahlídli svět maj na A 
duši vrásky
tak máD 
lo jen, tak málo Em 
je lásky
D 
ztracená víra A 
hrozny z vinic neposbíD 
rá.

3. D 
U stánků na G 
levnou krásu D 
postávaj
a ze Gmi 
slov a hlasů D 
poznávám
jak A 
málo jsme jim stačili D 
dát.

R: 
R: 
226

: Zvony zvoní jen chvíli

1. A 
S podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat,
E 
a nad krajinou nebe vzlítne kamsi kde je řád,
Hmi 
a do řeky se světla z oken budou chvilku dívat,
a pak D 
si unavený lásky půjdou lehnE 
out, půjdou spát.

2. V tu dobu zavírám už oči abych tě měl něžná lásko,
v soukromí tak tiše jako voda tečky hvězd,
nádhernou a bílou jak svý ruce ke mě vzpínáš,
jak často nechávám se tebou do ztracena něhy vést.

REF. Zvony zvoníA 
 jen chvíli, ruce budou se třást, 
a pak E 
zmoknou má lásko.
To Hmi 
kohout je D 
umlčí k ránu, A 
když mě opouštíšE 
.

Zvony zvoníA 
 jen chvíli, jen než přijde den, 
proto E 
krásně a blízko,
A pak Hmi 
ztichnou aby slyšel, jak mi D 
tajný přání mý E 
odpouštíš.

3. S podvečerem tady u nás začnou ptáci zpívat,
a nad krajinou nebe vzlétne kamsi kde je řád,
to já se chodím do tvých očí v noci lásko dívat,
a kdyby do očí jo to bys koukala kam už jsem spad

4. Na záda ti nehty napíšu miláčku jméno
a podepíšu na čas rozloučení věrný slib,
že kameny se k nebi spíš než moje láska zvednou,
že jsi moje štěstí s tebou je mi vždycky trochu líp

REF. Zvony zvoní jen chvíli…2×
227

: Do posledního dechu

C 
 Fmaj7 
 C 
 Fmaj7 
 

1. C 
Slunce v okneFmaj7 
ch,  Emi 
 doktor v dAmi 
omě Ami/G 
 
D9/F# 
jen ať sG 
vítí slunce C 
pro teC/H 
be i Ami 
pro mněAmi/G 
 
pavouk vD9/F# 
 síti sladce dFmaj7 
římá

2×  C 
 C/H 
 Ami 
 Ami/G 
 D7/F# 
 Fmaj7 
 

2. Kam se ztrácí barva slunce
dnes nám zpívá podzim na nejtenčí strunce
voda živá, konec konců

R: Byli jsme C 
opilíC/H 
, byli a nAmi 
ebyliAmi/G 
 a žili vD9/F# 
 mechuFmaj7 
 
byli jsme C 
opilíC/H 
, byli a nAmi 
ebylAmi/G 
i
Fsus4 
Nebyli a byF 
li

C 
 Fmaj7 
 C 
 Fmaj7 
 

3. Doktor v domě, štěstí v kapse
po nás dvou tu zbývá koneckonců praxe
pavouk zívá, už jsme v síti

R2: Byli jsme opilí, byli a nebyli, měli svou střechu
byli jsme opilí, byli a nebyli
F4 
  mileF 
nci mecG 
hu, jé
*: /: C 
á-C/H 
á-á-Ami 
á-á-Ami/G 
á-á- do F4 
posledního decF 
hu, (G) 
(jé) :/

R3: Byli jsme opilC 
í, bylC/H 
i a nebyAmi 
li,  Ami/G 
  nebyFsus4 
li a byli  F 
 
byli jsme..C 
.(C/H 
tichAmi 
o)  Ami/G 
   Fsus4 
  .F 
..jG 
é

*: 3× /: á-á-á-á-á-á-á- do posledního dechu, (jé) :/

4. Slunce v oknech, doktor v domě
ještě svítí slunce pro tebe i pro mně
pavouk v síti sladce dřímá.
Fmaj7 Ami/G D9/F# C/H Fsus4
228

: Bodláky ve vlasech

1. Do vlaG 
sů bláznivej Emi 
kluk mi Ami 
bodláky D7 
dával,
Emi 
za tuhle C 
kytku pak F 
všechno chtěl D 
mít,
svatebG 
ní menuD 
et mi Ami 
na stýblo H7 
hrával,
C 
že prej se D 
musíme G 
vzít. D 
 

2. Zelený, voňavý, dva prstýnky z trávy,
copak si holka víc může tak přát,
doznívá menuet, čím dál míň mě baví
C 
na tichou D 
poštu si G 
hrát.

R: Emi 
Bez bolesti divný D 
trápení, Emi 
suchej pramen těžko D 
pít,
G 
zbytečně C 
slova do Edim 
kamení H7 
sít,
G7 
na košili našich C 
zvyků F7 
vlajou nitě od knoBb 
flíků,
D# 
jeden je C 
Muset a D# 
druhej je G 
Chtít.G7 
 

3. Do vlaC 
sů bláznivej Ami 
kluk ti Dmi 
bodláky G 
dával,
Ami 
za tuhle F 
kytku pak B 
všechno chtěl G 
mít,
svatebC 
ní menuG 
et ti Dmi 
na stýblo E 
hrával:
F 
my dva se G 
musíme C 
vzít. G 
 

4. Zelený voňavý dva prstýnky z trávy
nejsem si jistej, že víc umím dát,
vracím se zkroušenej, ale dobrý mám zprávy
F 
o tom že G 
dál tě mám C 
rád. D 
 
5. ZeleG 
ný, voňaEmi 
vý, dva Ami 
prstýnky z D7 
trávy,
Emi 
copak si C 
my dva víc F 
můžeme D 
přát,
dál nám G 
zní menD 
uet a Ami 
tím míň nás H7 
baví
C 
na tichou D 
poštu si G 
hrát.D 
 

*: ZeleG 
ný, voňaEmi 
vý…Ami D7 
 
PrsG 
týnky voňaEmi 
vý …Ami D 
 
Z G 
trávy zeleEmi 
ný…Ami D7 G Emi Ami D 
 
229

: Hej člověče boží

capo 2

1. HAmi 
ej, človAsus2 
ěče BožAmi 
íAsus2 
, zC 
ahodil jsG 
i botC 
y,Emi 
 
jAmi 
akpak bez nAsus2 
ich půjdeš dAmi 
ál,Asus2 
 tF 
ouhletou dG 
obou sněžAmi 
í,Asus2 
 
nC 
ehřeje tG 
ě sluncC 
e,Emi 
 mAmi 
ám o tAsus2 
ebe strAmi 
ach.Asus2 
 

2. Hej, člověče Boží, zahodil jsi kabát,
jakpak bez něj půjdeš dál pár dní před Vánoci,
nehřeje tě slunce, mám o tebe strach.

3. Hej, člověče Boží, zahodils' peníze,
jakpak bez nich půjdeš dál, nekoupíš si chleba,
nedají ti najíst, mám o tebe strach.

4. Hej, člověče Boží, zahodil jsi dřevo,
jakpak chceš v tý zimě spát, čas je o Vánocích,
světnici máš prázdnou, mám o tebe strach.

5. Hej, člověče Boží, koho jsi to vedeš,
dívka zatoulaná bez halíře v kapse,
cizí dítě porodí, mám o tebe strach.

6.=1. 
F G A
*: Hej, člověče Boží …
230

: Konvička

1. E 
Kdo si to tu F#m 
tak po G#m 
ránu E 
píská, F#m G#m 
 
zase jenom konvička na čaj,
nemá ponětí, jak se mi stýská,
neví, po kom, po čem a tak dál.

R1: Hm 
To se ti to A 
píská, jsi pod páE 
rou, G#m Gm F#m 
 
náladu máš H7 
stálou, ne jako E 
já. F#m G#m 
 

R2: Dej si pozor ať tě nevypískám,
začnu třeba to svý Summertime.

2. Kdo se to tu tak po ránu kouká
zase jenom brouci z vitríny
takovej brouk nemá v hlavě brouka
šlápne-li vedle tak jen do hlíny

R3: Počkej brouku já tam pustím Beatles
budeš klopit krovky, to si piš.

*:E E7 
 A 
Někdy H7 
je mi E 
shůry E7 
dáno a A 
někdy: H7 
babo, E 
raď, E7 
 
A 
říkám H7 
si: no E 
nevíE7 
dáno, A 
lásko, jsi pryč, hm-C#7 
mm, tak tedy F#7 
ať,
H7 
no tak E 
ať.

3. Kdo si to tu tak po ránu píská,
zase jenom konvička na čaj,
až si najdu cestu ke svejm štístkám,
rozdám si to s tebou, na to mám.

R1: + ne jako já, ne jako já, ne jako já …
231

: Písek

CAPO +3

1. Jako Ami 
píseD 
k G 
přesíváš mě E7 
mezi prsty,
Dmi 
stejně ti E7 
dlaně prázdný Ami 
zůstG 
anC 
ou,
ani Dmi 
vodu nepřeliješ G 
sítem,
někdy je C 
strašně Emi 
málo Ami 
chtít,
Dmi 
já nejsem z těch, co po E7 
těžký ráně Ami 
nevsG 
taC 
nou. 
ani Dmi 
vodu nepřeliješ G 
sítem,
někdy je C 
strašně Emi 
málo Ami 
chtít,
Dmi 
já nejsem z těch, co po E7 
těžký ráně Ami 
nevsE7 
tanAmi 
ou.

2. Pevnou Ami 
vůlíD 
 tG 
aky příliš E7 
neoplýváš,
Dmi 
zdá se, že E7 
nemíníš mě Ami 
vážnG 
ě C 
brát.
kolik Dmi 
času nám to ještě G 
schází,
nebo je C 
všechen Emi 
dávno Ami 
pryč,
Dmi 
a za čím se to E7 
vlastně máme Ami 
stálG 
e C 
hnát? 
kolik Dmi 
času nám to ještě G 
schází,
nebo je C 
všechen Emi 
dávnoAmi 
 pryč,
Dmi 
a za čím se to E7 
vlastně máme Ami 
stálE7 
e hAmi 
nát?
3. Jako Ami 
kámeD 
n G 
najednou mi v E7 
cestě stojíš,
Dmi 
vím, že se E7 
leccos těžko Ami 
obchG 
ázC 
í,
radši Dmi 
zkusím někde jiný G 
příběh,
který C 
bude lepší Emi 
konec Ami 
mít,
Dmi 
ale už teď ti můžu E7 
říct, že mi Ami 
nescG 
háC 
zíš. 
radši Dmi 
zkusím někde jiný G 
příběh,
který C 
bude lepší Emi 
konec Ami 
mít,
Dmi 
ale už teď ti můžu E7 
říct, že mi Ami 
nescE7 
házAmi 
íš. 

4. Jako Ami 
píseD 
k G 
přesíváš mě E7 
mezi prsty,
Dmi 
stejně ti E7 
dlaně prázdný Ami 
zůstG 
anC 
ou,
ani Dmi 
vodu nepřeliješ G 
sítem,
někdy je C 
strašně Emi 
málo Ami 
chtít,
Dmi 
já nejsem z těch co po E7 
těžký ráně Ami 
nevsE7 
tanAmi 
ou.
232

: Ráno bylo stejný

1. G 
Stál na zastávce s vypůjHmi 
čenou kytarou
Ami 
v druhé ruce holku, to D 
zavazadlo G 
svý.
Emi 
A tý holce v sáčku řek D 
dobrýtro miláčku
C 
podívej se G 
do dáli, E7 
uvidíš dvě smutný koleAmi 
je
D7 
na silniG 
ci…

R: D 
Ráno bylo stejný, C 
nesvátečG 
níC G C G 
 
D 
na tvářích počasí C 
proměnlivýG C G 
 
D 
rádio hlásilo C 
na blatech G 
svítá
E7 
každý byl tak trochu Ami7 
sám, D 
hm.G 
..

2. Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues
ospalý a nudný byly po flámu
kouřili partyzánku dým foukali do vánku
dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje
na silnici…

R: Ráno bylo stejný…

3. Holka zvedej kotvy, nikdo nás už nebere
pojedeme po svejch do podnájmu žít
koupíme na splátky, jízdenku tam a zpátky
až omrzí nás dálky
budem jak dvě smutný koleje, na silnici…
233

: Bon Soir Mademoiselle Paris

1. Emi 
Mám v H7 
kapse jeden Emi 
frank, 
jsem D7 
nejbohatší z G 
bank nad SeiH7 
nou, 
mám víc než krupiér, 
stíny Sacre Coeur nade mnou. 

R: C 
Láska je D 
úděl G 
tvůj, 
Ami 
pánbůh tě H7 
opatEmi 
ruj, 
[: bon soC 
ir, maD 
demoiselle, PaEmi 
ris. :]

3. Znám bulvár Sant Michel, 
tam jsem včera šel s Marie Claire, 
vím, jak zní z úst krásných žen, 
ta slůvka: Car je ťaime, oh ma cher. 

R: Láska je úděl tvůj, … 

234

: Bonsoir mademoiselle Paris

1. Emi 
Mám v H7 
kapse jeden Emi 
frank, jsem D7 
nejbohatší z G 
bank nad SeiH7 
nou,
Emi 
mám H7 
víc než krupiEmi 
ér a D7 
stíny Sacre-G 
Coeur nade H7 
mnou.

R: C 
Láska je D 
úděl G 
tvůj, Ami 
pánbuh tě H7 
opaEmi 
truj,
bonsoC 
ir, mademoiD 
selle PaEmi 
ris, bonsoC 
ir, mademoiD 
selle PaEmi 
ris.

2. Znám bulvár Saint Michelle, tam jsem veera šel s Marie-Claire,
vím, jak zní z úst krásnejch žen sluvka "car je t'aime, oh, mon cher".

R: 
235

: Dej mi víc své lásky

1. G#mi 
Vymyslel jsem spoustu nápadů, H 
aů,
co G#mi 
podporujou hloupou nálaF# 
du, aD# 
ů,
G# 
hodit klíče do kanálu,
C# 
sjet po zadku C#mi 
holou skálu,
G#mi 
v noci chodit D# 
strašit do hG#mi 
radu.

2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,
v bílé plachtě chodím pozadu, aů,
úplně melancholicky
s citem pro věc, jako vždycky,
vyrábím tu hradní záhadu.

Ref: H 
Má drahá, dej mi víc, D# 
má drahá, dej mi víc,
G#mi 
má drahá, E 
dej mi víc své H 
lásky, F# 
aů,
H 
já nechci skoro nic, D# 
já nechci skoro nic,
G#mi 
já chci jen E 
pohladit tvé H 
vlásky, D# 
aů.

3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,
mi dokonale zvednul náladu, aů,
natrhám ti sedmikrásky,
tebe celou, s tvými vlásky,
zamknu si na sedm západů.

Mezihra: …

Ref: Má drahá, dej mi víc…

4. = 3.
+ aů, aů, aů, aů.
236

: Hvězda na vrbě

1. Kdo se Ami 
večer Emi 
hájem Ami 
vrací 
F 
Ten ať Emi 
klopí G7 
zraC 
ky Emi 
 
G 
Ať je Ami 
nikdy Emi 
neoAmi 
bracíDmi 
 
K G7 
vrbě Emi 
křivolaE 
ký A 
 C 
 Emi 
 

G 
Jinak Ami 
jeho Emi 
oči Ami 
zjistí 
F 
I když Emi 
se to G7 
neC 
zdáEmi 
 
G 
Že na Ami 
vrbě Emi 
kromě Ami 
listí 
Dmi 
Visí F 
malá hvězdaAmi 
 

R: ViděC 
li jsme jednou v F 
lukách 
Plakat C 
na tý vrbě F 
kluka 
Který Dmi 
pevně věřil B7 
tomu 
Že ji D7 
sundá z toho G7 
stromuEmi 
 

2. Kdo o hvězdy jeví zájem 
Zem když večer chladne 
Ať jde klidně přesto hájem 
Hvězda někdy spadne 

Ať se pro ní rosou brodí 
A pak vrbu najde si 
A pro ty co kolem chodí 
Na tu větev zavěsí
237

: Jasná zpráva

Sólo: 2×

1. SG 
končili jsme, jasná zpráva,
Emi 
proč o tebe zC 
akopávám dD 
ál,
Ami 
projít bytem C 
já abych se bG 
ál.

2. Dík tobě se vidím zvenčí,
připadám si starší menší sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Ref: Emi 
Pěnu s vůní jHmi 
ablečnou, vEmi 
yvanulý sHmi 
prej,
Emi 
telefon, cos uG 
střihla mu šňD 
ůru,
Emi 
knížku krásně zHmi 
bytečnou, Emi 
co má lživý Hmi 
děj,
Emi 
píše se v ní, jG 
ak se lítá vD 
zhůru,
lítá vAmi 
zhůru, ve dvou vzD 
hůru.

2. Odešla's mi před úsvitem,
mám snad bloudit vlastním bytem sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Sólo: 2×

Ref: Pěnu s vůní jablečnou…

3. Skončili jsme jasná zpráva,
není komu z okna mávat víc,
jasná zpráva, rub, co nemá líc.

Sólo: 2× 4/4

E:|-7---------|-----------7--7-------|----7-8-10-12--12-10-8-|-7--------
B:|---8-------|---7-8-10--------10-8-|-10--------------------|---8------
G:|-----7~~~~-|-9--------------------|-----------------------|-----8~~~-
D:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
A:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
E:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
238

: Osmý den

1. G 
Z kraje týdne málo jsem C 
ti G 
vhodC 
 
G 
ve středu pak ztrácíš ke mně C 
kód
Ami 
sedmý den jsem s tebou i když D 
sám
osmý den G 
schází námC G C 
 

2. V pondělí máš důvod k mlčení
ve středu mě pláčem odměníš
v neděli už nevím že tě mám
osmý den schází nám

R: D 
Tužku nemít C 
nic mi nepovG 
íš
D 
řekni prosím C 
aspoň příslG 
oví
D 
osmý den je C 
nutný já to Ami 
vím
C 
sedm nocí Ami 
spíš jen G 
spíš vždyť víš

3. Někdo to rád horké jiný ne
mlčky naše láska zahyne
pak si řeknem v duchu každý sám
osmý den scházel nám

R: Tužku nemít …
239

: Strom

1. PAmi 
olní cestou kráčeli šumG 
aři do vísky hrát,
sAmi 
vatby, pohřby tahle cesta pozG 
nala mnohokrát,
po F 
jedné svatbě se cG 
hudým lidem Ami 
synek narodil
a F 
táta mu u pG 
rašný cesty E 
života strom zasadil.

R: A on tam stA 
ál,a koukal doF#mi 
 polí,
byl jak kD 
rál, sám v celém oE 
kolí,
korunu A 
měl, korunu F#mi 
měl, i když ne D 
ze zlata, Dmi 
 
a jeho A 
pokladem byla tE 
ráva střapaA 
tá.
2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl
jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl,
a z vísky bylo město a to město začlo chtít
asfaltový koberec až na náměstí mít.

R: A on tam stál,a koukal do polí…

3. Že strom v cestě plánované, to malý problém byl,
ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil,
tak naposled se do nebe náš strom pak podíval
a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal.

R: A on tam stál,a koukal do polí…

4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál,
a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál,
dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával
a jen přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál.

R: Jak tam stál, a koukal do polí,
a byl jak král, sám v celém okolí,
korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata,
a jeho pA 
okladem byla tE 
ráva střapaA 
tá, D 
 
a jeho pA 
okladem byla tE 
ráva střapaA 
tá
240

: Hej kočí

CAPO 5

1. Hej Ami 
kočí, jedem F 
dál, láska má boty toulavý,
Dmi 
častokrát se unaví ještě Emi 
dřív než Em7 
najde Ami 
cíl.
Hej kočí, jedem F 
dál, vždyť cestu znáš už nazpaměť,
Dmi 
na ní se skrývá jenom šeď a Emi 
někdy pár hezkejch Ami 
chvil.

R: Ty jsi F 
moje malá vzpomínka G 
před spaním, no a C 
já jsem tvůj Ami 
stín.
Ty jsi F 
jiná nežli všechny lásky G 
včerejší, to C 
já dávno Ami 
vím,
s tebou F 
mám tisíc naG 
dějí, že neC 
zůstanu nikdy Ami 
sám,
láska F 
jsou koně G 
splašený, když se řítí Ami 
k nám.

2. Hej kočí, jedem dál, i když náš kočár dostal smyk
a láska spadla na chodník, koně dál musíš vést.
Hej kočí, jedem dál, jak rád bys trhnul opratí,
však minulost nám navrátí jen splín z nedávných cest.

R: Ty jsi moje malá vzpomínka před spaním …

3. Hej kočí, jedem dál, dopředu pořád musíš jet,
zastavit nelze a vzít zpět těch pár dlouhejch mil.
Hej kočí, jedem dál, zas budou lásky toulavý,
na tom nikdo nic nespraví, přece dál se točí svět.
241

: Krutá válka

1. Tmou E 
zní zvony z C#mi 
dálky, o F#mi 
čem to, milý, G#mi 
sníš, 
G# 
hoří A 
dál plamen F#mi 
války a E 
ráA6 
no je blížE(F#mi) 
, 
H7 
chci E 
být stále s C#mi 
tebou, až F#mi 
trubka začne G#mi 
znít, 
G# 
lásko A 
má, vem mě s F#mi 
sebou! E 
Ne, to A 
nesmí E 
být! 

2. Můj šál skryje proud vlasů, na pás pak připnu nůž, 
poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž, 
tvůj kapitán tě čeká, pojď, musíme už jít, 
noc už svůj kabát svléká … Ne, to nesmí být! 

3. Až dým vítr stočí, tvář změní pot a prach, 
do mých dívej se očí, tam není strach, 
když výstřel tě raní, kdo dával by ti pít, 
hlavu vzal do svých dlaní … Ne, to nesmí být! 

4. Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen říct, 
každá chvíle je krátká a já nemám víc, 
já mám jenom tebe, můj dech jenom tvůj zná, 
nech mě jít vedle sebe … Pojď, lásko má! 

A6
242

: Listopad

1. A 
Ráno kalný Emi7 
slunce málo A 
svítí, Emi 
svítí, 
A 
blázen malíř Emi7 
barvy rozsyE7 
pal,E7/5+ 
 
A 
prázdný větve Emi7 
bez života A 
kvítí, Emi7 
kvítí, 
A 
v mlhách se tvůj Emi7 
pozdrav zatouE7 
lal.

R: D 
Víš, to listopad A 
lásku nemá F#mi 
rád, 
D 
úsměv slunci vzal, C 
jít však musíš E7 
dál.

2. Nad hlavou se hustý mraky válí, válí, 
nízko krouží osamělej pták, 
padá déšť, a přesto tváře pálí, pálí, 
táhneš dál jak opuštěnej vrak.

R: 

3. Nevíš, co tě táhne mokrou trávou, trávou, 
nevíš, co tě nutí jinde spát, 
touhy tvý jsou nekonečnou trávou, trávou, 
kam tě žene nenasytnej hlad.

R: 

4. A 
Cesty přece Emi7 
jednou někde A 
končí, Emi7 
končí, 
A 
tam, kde čeká Emi7 
věčný D 
svítáA 
ní A 
… 
243

: Malý velký muž

1. Dokud F#mi 
tráva bude růst 
Řeky potečou a D 
stoupat bude dým 
Léta utečou a E 
kam padne tvůj stín 
Země tvá bude F#mi 
tvou 
Dokud Hmi 
noci střídá den 
vítr bude vát a A 
mraky poplujou 
Slunce bude plát a C# 
tak jak léta jdou 
Země tvá bude F#mi 
tvou 

R: Jen A 
malý velký muž 
Tolik dobře věděl F#mi 
co je vostrej nůž 
smutek prázdnych sedel 
D 
malý velký muž čekal svý znameE 
ní 
Jen A 
malý velký muž žehnal ohni sílu 
Z F#mi 
rudých kamenů vítal dýmku míru 
D 
Přesto pohřbil sen 
velký E 
sen u Wounded F#mi 
Knee 

2. Dokud tráva bude růst 
Ruce špinavý až v plání vztyčí kříž 
řeky zastaví se, plakat neslyšíš 
Slunce zář krvavou 

Dokud noci střídá den 
slova neplatí, a co je vlastně jen 
Ono prokletí, co padlo na tvou zem 
na tvou zem ztracenou 

R: Jen malý 
3. Dokud tráva bude růst 
Rány nezhojí a neopláchne déšť 
řeky nespojí se v jeden silný proud 
silný proud nadějí .. 

Dokud noci střídá den 
Srdce zlomená, a jejich dávný sen 
skalní ozvěna nevrátí tvou zem 
silný proud nadějí 

R: Jen malý 
244

: Poraněný koleno

1. Emi 
Poraněný koleno to D 
místo jméno má, 
Emi 
krví zpitá země, co D 
tance duchů zná, 
Emi 
bídu psanců štvanejch a z D 
kulovnice strach, 
C 
země, která C (H7) 
skrývá zlatej H7 (Emi) 
prach. 

2. Dýmky míru zhasly a zoufalství jde tam 
na pahorek malý, kde z hanby stojí chrám, 
z hanby bledejch tváří, co prej dovedou žít, 
s Písmem svatým přes mrtvoly jít. 

R: Emi 
Až z větrnejch plání C 
zazní mocný G 
hlas, 
zazní Emi 
hlas, zazní G 
hlas touhy Emi 
mý, 
Siouxové táhnou z C 
rezervací G 
zas, 
táhnou Emi 
zas, táhnou G 
zas, statečEmi 
ní. 

3. Poraněný koleno je místo prokletí, 
Siouxové táhnou jak tenkrát před lety, 
pošlapaný právo kdo v zemi otců má, 
tomu slova jsou tak zbytečná. 

4. Poraněný koleno, ať hoří Kristův kříž, 
dětem týhle země ať slunce vyjde blíž, 
láska kvete krajem a písně znějí dál 
tam, kde hrdý Sioux věrně stál. 
R: 
5. Černý hory v dálce prý otvírají den, 
tam z jeskyně větrů k nám Mesiáš jde ven, 
voják hlavu sklopí a k nohám hodí zbraň, 
pochopí, kdo splatil krutou daň. 

6. Tři sta bojovníků tak, jako jeden muž, 
neproklál jim srdce zlý nenávisti nůž, 
pro kousek svý země svůj život půjdou dát, 
i jejich děti chtěj' si taky hrát. 
R: 
R: 
245

: Tulácké Blues

1. Toulat se G 
sám tou C7 
rosou čerstvejch G 
rán, 
zpívat si C7 
blues, jít s hejnem černejch G 
vran, 
pod mostem C7 
spát a v nočním tichu 
G 
hvězdy F#7 
po F7 
 čí E7 
tat 
sebe se A7 
ptát proč tmavomodrý 
D7 
blues mám tolik rád. 

2. Bez lásky jít za modrou dálkou rád 
kde slyším blues svý tmavomodrý hrát 
bez floka žít a v dobytčáku světem cestovat 
žebrat i pít a po přístavech starý songy hrát. 

3. Zpocený blues sedřenejch paží znát 
blues kolejí a skřípot starejch vrat 
opilej smích a dětskej pláč a v putykách se prát 
to všechno mý to tmavomodrý blues mi bude hrát 

4. Všude je blues můj nekonečnej vlak 
deštivý blues a olověnej mrak 
pro kousek snů znát stovky dlouhejch prošlapanejch mil, 
jít tisíc dnů pro malej kousek teplejch slunnejch chvil

5. Až zazvoní mi hrana budu rád 
jen hezčí den víc nemoh jsem si přát 
zavolám blues co naposledy smutný budou E7 
hrát, 
to moje A7 
blues, to tmavomodrý, 
G 
šťasten D7 
budu G 
spát D7 
, G 
.
246

: Tulácký blues

#. C#mol 
247

: Velrybářská Výprava

1. JedC 
nou plác mě přes F 
rameno JohG7 
ny zvanej KnechtC 
: 
"Mám Ami 
pro tebe, hoDmi 
chu, v pácu moc G7 
fajnovej kšeft!C 
" 
Objednal hned litr F 
rumu a G7 
pak nežně řvalC 
: 
"Sbal Ami 
se, jedem na Dmi 
velryby, prej G7 
až za polár.C 
" 

R: [: Výprava velC 
rybářská koleF 
m Grónska nezG7 
dařila se,C 
 
protože nejeli Ami 
jsme na velDmi 
ryby, ale G7 
na mrože.C 
 :] 

2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce, 
nakládaj se sudy s rumem, maso, ovoce, 
vypluli jsme časne zrána, smer severní pól, 
dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol. 

R: Výprava verybářská …

3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz, 
hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz, 
na pobreží místo ženskejch mávaj tučňáci, 
v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci. 

R: Výprava verybářská …

4. Když jsme domú připluli, už psal se přítí rok, 
starej řejdař povídá, že nedá ani flok: 
"Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog, 
tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok." 

R: Výprava verybářská …

5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví, 
stáhli jsme mu kuži z těla, tomu hadovi, 
z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet, chachacha, 
máme velryb plný zuby, na to vezmi jed. 

R: Výprava verybářská …
248

: Rodný dům

@120bpm
1. Bylo mi E 
 A 
šestnáct let, já E 
 A 
znát chtěl svět, 
D 
náš dům A 
byl jak E 
mříž.
A 
 E 
Táta jen kýv, řek A 
 E 
máš svůj věk, 
tak A 
pojď A/E 
chlapče D 
blíž.

Do kapsy sáh a dal mi klíč, 
řek cestu dál už znáš
Až poznáš svět a budeš chtít, 
kam se vrátit máš.

R: Je to tvůj rodA 
ný dům, D 
tvůj A 
rodný E 
dům
tvůj E 
rodný dům, A 
tvůj E 
rodný D 
dům 

D A - D A 

2. Pak uběhl čas a přišel mi list, 
můj strýc mi psal.
A já věděl dřív, než jsem začal číst, 
že si bůh tátu k sobě vzal.

Na vlak jsem sed, městem šel 
a dlouho bloudil tmou.
Ale když jsem vzhléd, náhle jako stín 
tam stál přede mnou.

R: Můj rodný dům … A 
 
Bridge: Náš F#m 
plot, rozbitá okna a pár A 
holých zdí.
F#m 
Stará houpací židle, nikdo však A 
neseděl v ní.
Byl tam D 
cizí muž, na šatech prach, bílou A 
přilbu měl.
Klíč mi D 
na zem spad a můj vlastní hlas A 
náhle se E 
chvěl.

R: To je můj rodný dům …

3. Řek měl jste přijít dřív už není čas, 
raději běžte kousek dál.
Za pár dní tu bude nová trať 
a ten dům nám v cestě stál.

Pak vyšlehl blesk a děsný třesk 
z úst mu slova vzal.
Já dál tam stál a do očí 
černý prach mi slzy hnal.

R: Můj rodný dům …

E A 
Můj rodný dům
249

: Veď mě dál cesto má

1. G 
Někde v dálce Emi 
cesty končí, 
D 
každá prý však C 
cíl svůj G 
skrývá
Někde v dálce Emi 
každá má svůj cíl 
D 
ať je pár chvil dlouhá C 
nebo tisíc G 
mil

R: Veď mě G 
dál, cesto D 
má, 
veď mě Emi 
dál, vždyť i C 
já
Tam kde G 
končíš, chtěl bych D 
dojít
Veď mě C 
dál, cesto G 
má

2. Chodím dlouho po všech cestách, 
všechny znám je, jen ta má mi zbývá
Je jak dívky co jsem měl tak rád
Plná žáru bývá, hned zas samý chlad
*: Emi 
Pak na D 
patník G 
poslední 
napíšu křídou C 
jméno své
A pod G 
něj, že jsem D 
žil hrozně rád
Emi 
Písně své, co mi F 
v kapsách zbydou
C 
Dám si bandou G 
cvrčků hrát
A D 
půjdu spát, půjdu D7 
spát.
250

: Dívám se, dívám

1. D 
Dívám se dívám a ty A 
spíš 
matně se leskne malý G 
kříž 
stoupá a klesá tvoje hruď 
a já si říkám Bůh jen D 
suď 
Bůh jen A 
suď 

2. Zdali až jednou blýskne se 
a vítr liják přinese 
vezmeš mě k teplu pod tvůj plášť 
jestli to pro mě uděláš 

REF: D 
Když budu sedět nehnuA 
tě 
a zase Dmaj7 
znovu zklamu E 
tě 
svým dojmem, že jsem na poušD 
ti 
a že mě štěstí opouštA 
íE 
 (ach!) 

3. Zeptáš se kam jsi oči dal 
tvá šťastná hvězda svítí dál 
jdi za ní já tu držím stráž 

D 
Tak se pG 
tám jestli to A 
uděláš 
D 
Tak se Gmaj7 
ptám jestli to uděA 
láš 
G 
Pro mě uděD 
láš A G A D G D 
 

modulace do E dur 

4. E 
Co když se těžce zadluB 
žím 
i ten kříž prodáš – co já A 
vím 
když mě mé masky unaví 
stáhneš mě k sobě do tráE 
vy, do tráB 
vy 

a klidně řekneš hroznou lež: 
na svoje léta hezkej jseš 
před sebou ještě všechno máš 
jestli to pro mě uděláš

REF: E 
Co když mě zapřou přáteB 
lé 
a budu s E 
cejchem na F# 
čele 
podroben strašné žaloE 
bě 
vzkážeš mi: stojím při toB 
bě, jen při toF# 
bě (ach!)

5. Jediná vždycky budu stát 
i když ti celý svět dá mat 
věřím ti všecko - braň se, snaž 

E 
Jen se pA 
tám zda to B 
uděláš 
E 
jen se pA 
tám jestli to B 
uděláš 
A 
pro mě udělE 
áš E A B 
 

Zpět do D dur

6. Stoupá a klesá tvoje hrud' 
tak spolehlivě jako rtut' 
na teploměru našich dní 
ráno svět zuby vycení, vycení 
7. A mně se mnohé nezdaří 
ale tvé prsty po tváři 
mi zvolna přejdou každý zvlášt' 

Vím že to pro mě uděláš 
já vím že to pro mě uděláš 
všechno uděláš
251

: Nebeská brána

1. G 
Mámo D 
sundej kytku z kabátuAmi7 
 
G 
za chvíli mi D 
bude k ničemuC 
 
G 
můj kabát D 
a kudlu vem pro tátuAmi7 
 
G 
já už stojím před D 
bránou s klíčemC 
 

R: G 
Cejtim že D 
zaklepu na nebeskou Ami7 
bránu
G 
Cejtim že D 
zaklepu na nebeskou C 
bránu
G 
Cejtim že D 
zaklepu na nebeskou Ami7 
bránu

2. Jó mámo zahrab moje pistole
ať už z nich nikdy nikdo v životě nemůže střílet
ještě se sejdem za sto let
až se vydáš na poslední výlet

R: Cejtim že zaklepu na nebeskou bránu …

3. Neberu s sebou milý tváře
žijte si tu co se do vás vejde
až popíšem všechny diáře
všichni se tam za tou bránou sejdem
G 
Všichni jednou D 
zaklepem na nebeskou Ami7 
bránu
G 
Všichni jednou D 
zaklepem na nebeskou C 
bránuC 
 
G 
Všichni jednou D 
zaklepem na nebeskou Ami7 
bránu
G 
Ú - D 
ú - u - úC 
 
252

: Bláznova ukolébavka

G 
Máš, má ovečko, D 
dávno spát i C 
píseň ptáků G 
končí, 
G 
kvůli nám přestal D 
vítr vát, jen C 
můra zírá G 
zvenčí, 
já D 
 znám její zášť, tak C 
vyhledej skrýš, 
zas A 
má bílej plášť a v C 
okně je D 
mříž. 

Ref: 
G 
Máš, má ovečko, D 
dávno spát, 
a C 
 můžeš hřát, ty mě A 
můžeš hřát, 
vždyť G 
přijdou se C 
ptát, 
C 
zítra zas G 
přijdou se C 
ptát, 
C 
jestli ty v G 
mých předstaC 
vách už G 
mizíš. 

Ref: G 
Máš, má ovečko… 

G 
Máš, má ovečko, D 
dávno spát, dnes C 
máme půlnoc G 
temnou, 
G 
ráno budou nám D 
bláznům lát, že C 
ráda snídáš se G 
mnou, 
proč D 
měl bych jim lhát, že C 
jsem tady sám, 
když A 
tebe mám rád, když C 
tebe tu D 
mám. 

Ref: G 
Máš, má o večko… 
253

: Povídej

@220bpm
1. C 
Povídej jestli té má G 
hodně rád víc než C 
já
C 
Jestli když večer jdeš G 
spát ti polibek C 
dá
tak jako Emi 
já ,to už je F 
dávno, tak povíC 
dej, G 
jen povíC 
dej

2. Povídej nechal té být, vždyť měl té tak rád
Nebos ho nechala jít, když šel k jiný spát
tak jako mne, to už je dávno,tak povídej,jen povídej, povíEm 
dej

R: 2× C D F C 
Áááá…

R: C 
jestli se ti po mě D 
stýská
F 
když jdeš večer C 
spát
C 
Jestli když večer se bD 
lízká
F 
nepřestala ses C 
bát

3. Povídej ne já se nevrátím ,bez domů spát
Svou lásku ti vyplatím,víc nemůžu dat
jak jsem dál dřív,to už je dávno tak povídej,jen povídej, povíEm 
dej F C 
 

R: Povídej, jestli se ti po mě stýská …

4.=3. 
254

: Montgomery

1. D 
Déšť ti holka smáčelG 
 vlasy Emi 
 
A7 
Z tvých očí zbyl prázdnejD 
 kruh A7 
 
D 
Kde je zbytek tvojíG 
 krásy Emi 
 
A7 
To ví dneska snad jenD 
 bůh. A7 
 

R: D 
Z celé jižní eskadrG 
ony Emi 
 
A7 
Nezbyl ani jedenD 
 muž A7 
 
D 
V Montgomery bijouG 
 zvony Emi 
 
A7 
Déšť ti smejvá ze rtůD 
 růž. A7 
 

2. Tam na kopci v prachu cesty
Leží i tvůj generál
V ruce šátek od nevěsty
Ale ruka leží dál.

R: Z celé jižní eskadrony …

3. Tvář má zšedivělou strachem
Zbylo v ní pár těžkejch chvil
Proužek krve stéká prachem
Déšť jí slepil vlasy jak jíl.

R: Z celé jižní eskadrony …

4. Déšť ti šeptá jeho jméno,
šeptá ho i listoví.
Lásku měl rád víc než život,
to ti nikdy nepoví.
255

: Až uslyším hvízdání

Emi 
Pověz mi, můj příteli, co D 
uděláš, když rozdělí
tě s C 
někým D 
jeho Ami 
smích jak žhavý Hmi 
klín,
Emi 
a on si myslí, jak se zdá, že D 
postačí, když zahvízdá,
hned C 
něhou D 
změkneš Ami 
jako paraHmi 
fín.

®1: G 
Až uslyším C 
hvízG 
dáD 
ní,
C 
až uslyším F 
hvízC 
dáG 
ní, G 
 
až uslyším C 
hvízG 
dáD 
ní,
Ami 
ukryji své zklamání za G 
nekonečnou hrou a mlhou D 
ranní,
Ami 
ukryji své zklamání za G 
rozzářenou tvář a pousD 
mání,
Ami 
ukryji své zklamání a G 
vezmu jeho hlavu do svých D 
dlaní.Emi 
 

A pověz mi, jak lámeš mříž, co uděláš, když nevěříš,
že kroužkovaní ptáci zpívají,
oni hvízdají a pyšní jsou, že létat mohou nad tebou
a na zemi ti z ruky zobají.

®2: Až uslyším hvízdání, až uslyším hvízdání, až uslyším hvízdání,
ukryji své zklamání za nekonečnou hrou a mlhou ranní,
ukryji své zklamání za rozzářenou tvář a pousmání,
ukryji své zklamání a narovnám jim křídla, když se zraní.

Poslyš, když mi nevěříš, ty také chceš jít stále výš
a slunce je tak zlaté, až se vlní,
pak se můžeš, když chceš výš, spálit víc, než pochopíš,
a budeš rád, když nenajdeš jen trní.
®1: 
256

: Hotel Hillary

1. Tvař se Ami 
trochu nostalgicky, už tě nikdy nepotkám,
F 
máš to jistý G 
provždycky, nastav Ami 
uši vzpomínkám,
jak tě znám, i v tuhle chvíli měl bys řeči peprný,
jak F 
tenkrát, když nám G 
tvrdili, že je Ami 
vítr stříbrný.

R: A F 
tváře měli kožený, my jim zdrhli z průvodu,
zahoDmi 
dili lampióny a D 
našli hospodu,
ale F 
taky Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a Dmi 
žádostivost těla a pak D 
radost z volovin,
a ta nám Ami 
zbejvá.

2. Po večerech pro diváky dělali jsme kašpary,
pak na zemi dva spacáky - náš Hotel Hillary,
slavný sliby jsme už znali, i to, jak se neplní,
a cenzoři nám kázali o správným umění.

R: 

3. A tak válčím s nostalgií, bují ve mně jako mech,
a pořád všechno slibují starý hesla na domech,
ty jsi splatil všechny dluhy, i za Hotel Hillary,
a já vyhážu ty černý stuhy funebrákům navzdory.

R: Vždyť mají tváře kožený, my jim zdrhnem z průvodu,
zahodíme lampióny a najdem hospodu,
a tam svýho Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin
a žádostivost těla a pak radost z volovin,
/: a ta nám zbejvá. :/
257

: Hvězdy

.1. 
SchC 
ovej mi kG 
ousek F 
od večG 
eřC 
e
a počkej, co pF 
oletC 
í hvG 
ězd,
po C 
urážkách zpG 
ívej F 
o důvG 
ěřC 
e,
po rF 
anC 
ách pF 
ohlC 
aď mi pG 
ěst.
.R: 
NG 
ikdy bych nebyl tak hroší a psí,
kdAmi 
yby mi nDmi 
ebylAmi 
o zlG 
e,
jak pěšímu pluku, když za vesnicí
pC 
očítá dF 
o nC 
edF 
ělG 
e.
.2. 
Skoro se zdá, že proměníš svět,
a to snad, má lásko, i teď,
kdy s holými zády už tisíce let
čekáme na odpověď.
.R: 
.R: 
.*: 
SkC 
oro se zdG 
á, že prF 
oměnG 
íš svC 
ět …
258

: Nadějí

1. Když spAmi 
í dva odsouzenD 
í
v lAmi 
ukách u hořících klD 
ád,
ten dAmi 
ým a ta tráva je zmD 
ěníC 
,
než se nG 
adHmi 
ějí,Ami 
 než se nG 
adHmi 
ějí,Ami 
 než se nG 
adHmi 
ějí.Ami 
 

2. Když dva se nepodřeknou
v noci u mlčících vrat,
ta tma a to ticho je svléknou,
než se nadějí, než se nadějí, než se nadějí.

3. Můj most, já vím už, kde je,
padá a před ním je drát,
a drát, když skočím, se chvěje
něžnou nadějí, něžnou nadějí, nežnou nadějí.

259

: Panenka

1. G 
Co skrýváš za C 
víčky a G 
plameny C 
svíčky 
snad G 
houf bílejch holubic nebo jen D 
žal 
tak C 
odplul ten G 
prvý, den C 
zmáčený G 
krví 
ani pouťovou panenku D 
nezaneG 
chal. 

R: Otevři C 
oči Ty G 
uspěchaD 
ná, C 
dámo G 
uplakaD 
ná, 
C 
otevři G 
oči ta C 
hloupá noc G 
končí 
a mír je D 
mezi náG 
ma. 

C 
 G 
 C 
 G 
 D 
 G 
 

2. Už si oblékni šaty a řetízek zlatý 
a umyj se půjdeme na karneval 
a na bílou kůži Ti napíšu tuší 
že dámou jsi byla a zůstáváš dál. 

R: Otevři ……….
260

: Pojďme se napít

1. Pěkně tě D 
vítám, G 
lásA 
ko D 
má, 
tak trochu zbiF#mi 
tá a G 
víc D 
soukroA 
má, G 
 F#mi 
 
Emi 
pěkně tě víD 
tám, a čemu G 
vděčím za F#mi 
tak vzácnou Hmi 
chvíli 
G 
jedF#mi 
nou  Emi 
za D 
sto A 
let?G 
 F#mi 
 

R: [: A 
Pojďme se napítD 
, pojďme se naG 
pítF#mi 
 Emi 
 
ať D 
nám Emi 
mají z G 
čeho slzy D 
týct. :]

2. V nohách ti dřepí bílej pták, 
už nejsme slepí a zlí, naopak, 
už nejsme slepí a rozdejchaní, jako když se spěchá 
bránou vítězství. 

R: Pojďme se napít, pojďme se napít…

3. V očích ti svítí a slábne dech 
a něco k pití tu ční na stolech, 
a něco k pití, a nepospíchej, stoletá má lásko, 
když už nemáš kam. 

R: Pojďme se napít, pojďme se napít…

261

: Cestou do Jenkovic

1. E 
Můj děda z kola C#mi 
seskočil
D 
před prázdnou kašnou C 
na náD 
městí
E 
Na lavičce chleba C#mi 
posvačil
D 
seřídil hodinky C 
na záD 
pěstí

R: A E 
čápi z komína H 
od cihelny
zobákem D 
klapou, asi jsou A 
nesmrtelný

2. Tři kluci v bílejch košilích
dělili se o poslední spartu
Ze zídky do záhonu skočili
přeběhli ulici, zmizeli v parku

R: A čápi…

3. V oknech svítěj peřiny
na bílý kafe mlíko se vaří
Teď právě začaly prázdniny
venku je teplo a všechno se daří

R: A čápi…
262

: Čutora

1. Podej mi Gmi 
čutoru
můj starej kámoD 
ši
vyplave nahoru
co není pro uGmi 
ši
těch, co nás neznají
jak my dva známe Cmi 
se
jó, někdy Gmi 
potají
D 
i mistr tesař utne Gmi 
se

2. Podej mi čutoru
jestli zbyl tam ještě lok
a nejen ze vzdoru
my na tea five o’clock
můj starej kámoši
se nenecháme zvát
ten přijde o duši
kdo v půli cesty zvad

R: Leckdo noc Cmi 
upíjí
tam pod magGmi 
nólií
jak tobě teskno D 
je-li jí
když ruce zazeGmi 
bou
Skoč rychle Cmi 
na pelech
naž spánek přijde Gmi 
zadrž dech
jestli vzlyk prozradí tě D 
je to pech
nejhorší máme za seGmi 
bou
3. Podej mi čutoru
dneska přihnu si
až půjdem nahoru
to mít nemusím
co ve svým ruksaku
jó, nedokážu nýst
tak, hochu, nesakruj
žes v parním stroji píst

R: 

4. Podej mi čutoru
štěstí se jistí podkovou
když už tu letoru
holt, kámo, máme takovou
kdo kam se zakousne
jó, máme na to čich
a to, jak žili jsme
se pozná na očích

R: 
263

: De Nim

Ami 
 Dmi 
 G 
 Emi 
 Ami 
 

1. Ami 
Očima uhla Dmi 
jsem
G 
a nebylo to stuAmi 
dem
peřina pohla Dmi 
se
G 
nějak už buAmi 
de
Lino je studeDmi 
ný
poG 
nožky a pak triAmi 
ko
a kabát přes deDmi 
nim
G 
a nic a tiAmi 
cho

R1: Cette chanson n’a Ami 
jamais été chantée
comme il Dmi 
faut, c’est ça
Mais si tu G 
veux, nous tous les Emi 
deux
pouvons le Ami 
faire, comme ça

La tranquillité, c’est ce qu’on cherche
on dit: »Puisse-t-elle venir!«
On dit que tout est dificile
mais, qu’ est-ce que ça veut dire

R2: Zouvám si pár těžkejch bot
si ve vesmíru můj pevnej bod
a sukně kasám, je blízko brod
a pryč je, co kdo zbod

2. Jen hlesnu od dveří
víš, nelhala jsem dosud
a jestli nevěříš
zkus špičku nosu
Okna jsou zamžený
nádobí škopek plnej
mám hrdlo stažený
hajej a nynej

R1: 
R2: 

3. Očima uhla jsem
a nebylo to studem
poznal si po hlase
jak mi teď bude
Lino je studený
pod kafem stůl se kejvá
un souvenir de Nîmes
tak už to bejvá

R1: 3×
264

: Dědek s cibulí

1. Gmi 
Na posledním kilometru
D 
medle vedle bedny s cibuGmi 
lí
seděl dědek osud čet z run
D 
ať se holky taky vybuGmi 
lí
Cmi 
Jak se na mě podíval
Gmi 
popotáh si D 
šle
Gmi 
ve vousech se drbal jaký div, ale
D 
když tu náhle o zem sebou Gmi 
šleh

R: Mě Gmi 
nosí chromá kobyla,
jiná na mě, jiná na mě, jiná na mě nezbyla
Cmi 
ať si kulhá do svahu
má Gmi 
vytrvalost, srdce, věrnost, D 
vytrvalost, srdce, odvaGmi 
hu

2. Všecky tetky odnaproti
seběhly se trapem v jeden šik
klevetějí, hlavou kroutí
koukají se na ten dědkův trik
Nač se mordovat máme
s cizím osudem
dříve, než ten svůj poznáme
navěky tu přece nebudem

R: Mě nosí chromá kobyla…

3. Na posledním kilometru
cibulička se tam kutálí
větu větru se rtu setru
dědkovi, ať se tam neválí
Tetky už si zuby brousejí
na ten jeho flek
oklepal se dědek jeden, řek
ale fuj, to jsem ňáko lek

R: Mě nosí chromá kobyla…
265

: Jednou to pomine

1. Emi 
Jednou to pomine, dobrý, zlý, jen my D 
ne,
jednou to přebolí, Emi 
ať je to cokoH 
li.
Emi 
Jednou se vyhrabem z každýho trápeD 
ní,
mezi zemí, nebem, Emi 
nic na věky H 
není.

R: Emi 
Nad D 
ráEmi 
nem, domů, D 
do DejG 
vic,
G 
nezapoEmi 
meň, na věky G 
sám H 
nejsi Emi 
nic.

2. Jednou se zbavíme, všeho, co vlečeme,
nějak to přežijme, těžko a přece ne.
Jednou nás opustí, co jsme si nalhali,
křídlama zašustí kéž je to za námi.

R: Nad ránem…
266

: Nebe Peklo Ráj

1. Ty jsi mi říkal, neboj, Ami 
malá
to víš, že ti budu Emi 
psát
no, tak jsem to tak G 
brala
Dmi 
a teď už máme Ami 
listopad

2. Když jsi mě prosil, ať ti věřím
andělé nebo někdo z nich
mi oči zasypali peřím
a u vás už je asi sníh

R: Nebe-peklo-Dmi 
ráj
nebe-E 
peklo-Ami 
ráj
nebe-peklo-Dmi 
ráj
s náma E 
duše Ami 
hraj

3. Jak vodka v nedopitý flašce
někde se houpe tvoje loď
zas sedím na sbalený tašce
chceš-li mě, tak si pro mě pojď

R: 2X

4. Z křídlovejch plakátů se šklebí
do prázdnejch ulic blondýna
máslem na zem padaj chleby
sama, jak au pair z Londýna

5. Země se točí kolem osy
hlas se mi zadrh jako zip
teď už nebudu tě prosit
s tebou mohlo mi bejt líp

R: 2X
267

: Studený Nohy

1. Ami 
PrEmi 
ší, Dmi 
choulím se Emi 
do svrchníku,
Ami 
než se Emi 
otočím F 
na podG 
patku 
zalesknou se světla na chodníku,
jak pětka na věčnou oplátku. 

2. Slyším kroky zakletejch panen, 
to je vínem, to je ten pozdní sběr, 
každá kosa najde svůj kámen,
to je vínem, ber mě, ber. 

R: Studený F 
nohy E 
schovám doma Ami 
pod peřinou
a ráno F 
kafe dám si E 
hustý jako Ami 
tér,
přežiju F 
tuhle neděE 
li tak jako Ami 
každou jinou,
na koho F 
slovo padne, E 
ten je soliD 
tér. Ami 
 

3. Broukám si píseň o klokočí, 
prší a dlažba leskne se, 
je chladno a hlava, ta se točí,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy… 

4. Tak mám a nebo nemám kliku,
zakletá panna směje se
a moje oči, lesknou se na chodníku,
jak světla na plese. 

R: Studený nohy…
268

: Pole s bavlnou

1. [: Pane C 
můj, co na nebi je tvůj C7 
dům,
má máma můj F 
život dala C 
katům,
katum svým v G7 
polích s G7 
bavlC 
nou.:]  F 
 C 
 

R: C7 
Den za dnem F 
kůže zná bič katů,
vidíš C 
jen černý záda bratrů,
jak tam dřou v polích s bavlG7 
nou,
to, co C 
znáš ty v LousiC7 
aně,
černý záda F 
znaj' i v TexaC 
caně,
i tam jsou v G7 
polích s bavlC 
nou.  F 
 C 
 

2. [: Já vím, brzy musí přijít soud, 
černý záda práva na něm vyhrajou, 
boží soud v polích s bavlnou. :] 
R: 
3. [: Chtěl bych jít na potem vlhký lány, 
tak řekni, pane můj, černý zvoň hrany 
katům mým v polích s bavlnou. :] 
R: 
4. [: Dnes měj, pane, co v nebi je tvůj dům, 
mou duši, když život patří katům, 
katům mým v polích s bavlnou. :] 
R: 

269

: Srdce jako kníže Rohan

1. F 
Měsíc je jak Zlatá bula C 
Sicílska
Ami 
Stvrzuje se že kto chce ten se G 
dopíská
F 
pod lampou jen krátce v přítmí C 
dlouze zas
Ami 
Otevře ti Kobera a G 
můžeš mezi F 
nás.C Ami G 
 
2. Moje teta, tvoje teta, parole
dvaatřicet karet křečí na stole
měsíc svítí sám a chleba nežere
Ty to ale koukej trefit frajere. Protože…

R: Dnes je valcha u starýho Růžičky
dej si prachy do pořádny roličky
Co je na tom že to není extra nóbl byt
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.

3. Ať si přes den docent nebo tunelář
herold svatý pravdy nebo jinej lhář
tady na to každej kašle zvysoka
pravda je jen jedna - slova proroka říkaj že…

R: Když je valcha u starýho Růžičky
budou v celku na nic všechny řečičky
Buď to trefa nebo kufr - smůla nebo šnyt
jen to srdce jako Rohan musíš mít.

4. Kdo se bojí má jen hnědý kaliko
možná občas nebudeš mít na mlíko
jistě ale poznáš co si vlastně zač
svět nepatřil nikomu kdo nebyl hráč. A proto…
R: Ať je valcha u starýho Růžičky
nebo to uďáš k tváři Boží rodičky
Ať je válka, červen, mlha, bouřka nebo klid
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.

R: Dnes je valcha u starýho Růžičky
když si malej tak si stoupni na špičky
malej nebo nachlapenej cikán, prdák, Žid
srdce jako kníže Rohan musíš mít.

R: Dnes je valcha u starýho Růžičky (to víš že jo ..)
dej si prachy do pořádný roličky
Co je na tom, že to není extra nóbl byt
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.

R: Dnes je valcha u starýho Růžičky
dej si prachy do pořádný ruličky
Co je na tom, že to není extra nóbl byt
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.

R: Ať je valcha u starýho Růžičky
nebo to uďáš k tváři Boží rodičky
Ať je válka, červen, mlha, bouřka nebo klid
Srdce jako kníže Rohan musíš mít.
270

: Až ztichnou bílé skály

1. Gmi 
Děvčátko, vím, že dnes Cmi 
je loučeGmi 
ním, 
D7 
do ráje krás už soumrak Gmi 
padá. 
Zklamán a sám v osady klín se Cmi 
vrátím, 
dám v zapoGmi 
mnění D 
snění večerům D7 
stříbrG 
ným. 

R. G 
Až ztichnou D#7 
bílé G 
skály 
nad velkou D7 
peřejí den zhasne G 
tmou. 
G 
Tam, kde jsme D#7 
spolu G 
stáli, 
tam srdce D7 
zaletí se vzpomínG 
kou. 
C 
Snad pro sny spálené 
oči se G 
zarosí, o štěstí A7 
vzdálené si zaproD7 
sí. 
Až ztichnou G 
bíD#7 
lé  G 
skály, 
ty budeš někde v D7 
dáli už dávno G 
spát. C 
 G 
 

2. Nesmíme znát, co život nám chtěl dát, 
nesmíme mít, co duše pojí. 
Snad zůstanou nám v srdci místa bílá, 
tu duši chudou budou v osadě stále hřát. 
R. 
D#7 D#7
271

: Bridge Over Troubled Water

1. When you're wD 
eary fG 
eeling smD 
all
whG 
en tC 
ears G 
are D 
in your G 
eyes
I will drD 
y them G 
allD 
 G 
 D 
 
I'm A 
on Hmi 
your sA 
ide oh when times gA9 
et rD 
oughD/C# 
 
D7 
and friends jD9 
ust cG 
an't bE 
e fA 
ound
lD7 
ike D9 
a brG 
idge Fdim/G# 
over trD/A 
oubled wH7 
ater
G 
I will lF#7 
ay me dHmi 
own
lD7 
ike D9 
a brG 
idge Fdim/G# 
over trD/A 
oubled wH7 
ater
G 
I will lA9 
ay mA7 
e dD 
ownG 
.D 
 G 
 D 
 G 
 
2. When you're down and out when you're on the street
When evening falls so hard
I will comfort you
I'll take your part oh when darkness comes
and pain is all around
like a bridge over troubled water
I will lay me down
lD7 
ike D9 
a brG 
idge Fdim/G# 
over trD/A 
oubled wHmi 
ater
G 
I will lHmi/F# 
ay mF# 
e dHmi 
own.
R: Sail on sD 
ilver girl sail on by
yG 
our tC 
ime hG 
as cD 
ome to shG 
ine
all your drD 
eams are on their wG 
ayD 
 G 
 
sD 
ee hA 
ow thHmi 
ey shA 
ine oh if you nD 
eed a frD/A 
iend
D7 
I'm sD9 
ailing rG 
ight bE 
ehA 
ind
lD7 
ike D9 
a brG 
idge Fdim/G# 
over troD/A 
ubled waHmi 
ter
G 
I will Hmi 
ease F# 
your mHmi 
ind
lD7 
ike D9 
a brG 
idge Fdim/G# 
over troD/A 
ubled waHmi 
ter
G 
I will F#7 
ease your mHmi 
ind.
272

: Homeward Bound

1. I'm sC 
itting in the railway station
got a tEmi 
icket for my destination Gmi6 
hmA7 
 
Dmi 
on a tour of one-night stands
my sBb 
uitcase and guitar in hand
and C 
ev'ry stop is neatly planned
for a poet and a G7 
one-man bC 
and.

R: HC 
omeward BF 
ound I wish I wC 
as Homeward BF 
ound
hC 
ome where my thDmi 
ought's C 
escBb 
apiF 
ng
hC 
ome where my mDmi 
usicC 
's plBb 
ayiF 
ng
hC 
ome where my lDmi 
ove lC 
ies wBb 
aitF 
ing sG7 
ilently for mC 
e.

2. Ev'ry day's an endless stream
of cigarettes and magazines hm
and each town looks the same to me
the movies and the factories
and ev'ry stranger's face I see
reminds me that I long to be.

R: 

3. Tonight I'll sing my songs again
I'll play the game and pretend hm
but all my words come back to me
in shades of mediocrity
like emptiness in harmony
I need someone to comfort me.

R: + C Cmaj7 
silently fC7 
or me…C F C 
 
273

: Mrs. Robinson

R: And here's to yG 
ou Mrs. REmi 
obinson
JG 
esus loves you mEmi 
ore than you will knC 
ow wo wo wD7 
o
God bless you plG 
ease Mrs. REmi 
obinson
hG 
eaven holds a plEmi 
ace for those who prC 
ay hey hey hAmi 
ey hey hey hE 
ey.
1. We'd lE7 
ike to know a little bit about you for our files
we'd lA7 
ike to help you learn to help yoursA9 
elf
lD7 
ook around you G 
all you see are sC 
ympathetic Ami 
eyes
strE 
oll around the grounds untD7 
il you feel at home.
R: .2.
Hide it in a hiding-place where no one ever goes
put it in your pantry with your cupcakes
it's a little secret just the Robinson's affair
most of all you've got to hide it from the kids.
R: Coo coo cachoo Mrs. Robinson
Jesus loves you more than you will know wo wo wo
God bless you please Mrs. Robinson
heaven holds a place for those who pray hey hey hey hey hey hey.
3. Sittting on a sofa on a Sunday afternoon
going to the candidates' debate
laugh about it shout about it when you've got to choose
ev'ry way you look at it you lose.
R: Where have you gone Joe Dimaggio
a nation turns its lonely eyes to you woo woo woo
what's that you say Mrs. Robinson
"Joltin' Joe" has left and gone away hey hey hey hey hey hey.
274

: Scarborough Fair

1. HLAS:

1. Are you goin' to Scarborough Fair,
Parsley, sage, rosemary, and thyme,
Remember me to one who lives there,
She once was a true love of mine.

2. Tell her to make me a cambric shirt,
Parsley, sage, rosemary, and thyme,
Without no seams or needlework,
Then she'll be a true love of mine.

3. Tell her to find me an acre of land,
Parsley, sage, rosemary, and thyme,
Between the salt water and the sea strands,
Then she'll be a true love of mine.

4. Tell her to reap it with a sickle of leather,
Parsley, sage, rosemary, and thyme,
And gather it all in a bunch of heather,
Then she'll be a true love of mine.

5. Are you going to Scarborough Fair,
Parsley, sage, rosemary and thyme,
Remember me to one who lives there,
She once was a true love of mine.
____________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________
PS: Noty (kytara)

http://ulozto.cz/xkx76axv/scarborough-fair-sheet-tabulature-pdf
2. HLAS:

1. ( --------------------------------------------------------- )
( --------------------------------------------------------- )
( --------------------------------------------------------- )
( --------------------------------------------------------- )

2. ( on the side of a hill in the deep forest green )
( Tracing a sparrow on snow-crested ground )
( blankets and bedclothes a child of the mountain )
( sleeps unaware of the clarion call )

3. ( on the side of a hill, a sprinkling of leaves )
( washes the grave with silvery tears )
( a soldier cleans and polishes a gun )
( -------------------------------------------------------- )

4. ( war bellows blazing in scarlet battalions )
( generals order their soldiers to kill )
( and to fight for a cause they've long ago forgotten )
( -------------------------------------------------------- )

5. ( ------------------------------------------------------- )
( ------------------------------------------------------- )
( ------------------------------------------------------- )
( ------------------------------------------------------- )
______________________________________________________________________________
______________________________________________________________________________
PS: Noty (dvojhlas)

http://ulozto.cz/xh287jRs/scarborough-fair-dvojhlas-noty-pdf
275

: Scarborough Fair - Canticle

(CAPO VII)
1. Emi 
Are you going to D 
Scarborough Emi 
Fair
G 
parsley Emi 
sage roseG 
mary A 
and Emi 
thyme
remember G 
me to one F#mi 
who Emi 
lives D 
there
Emi 
she once D 
was Emi 
a D 
true Emi 
love D 
of Emi 
mine.

2. Tell her to make me a cambric shirt
on the side of a hill in the deep forest green
tracing a sparrow on snow-crested ground
blankets and bedclothes a child of the mountains
sleeps unaware of the clarion call.

3. Tell her to find me an acre of land
on the side of a hill, a sprinkling of leaves
washed is the ground with so many tears
a soldier cleans and polishes a gun

4. Tell her to reap it in a sickle of leather
war bellows blazing in scarlet battalions
generals order their soldiers to kill
and to fight for a cause they've long ago forgotten

5. =1.

http://ulozto.cz/xkx76axv/scarborough-fair-sheet-tabulature-pdf
276

: Sound Of Silence

1. HDmi 
ello darkness my old frC 
iend
I've come to talk with you agDmi 
ain
because a vF 
ision softly crBb 
eepF 
ing
left it seeds while I was slBb 
eepF 
ing
and the vBb 
ision that was planted in my brF 
ain
still remainsDmi 
 wF 
ithin the sC 
ound of sDmi 
ilence.

2. In restless dreams I walked alone
narrow streets of cobble-stone
neath the halo of a street lamp
I turned my collar to the cold and damp
when my eyes were stabbed by the flash of a neon light
that spilt the night and touched the sound of silence.

3. And in the naked light I saw
ten thousand people maybe more
people talking without speaking
people hearing without listening
people writing songs that voices never share
and no one dare disturb the sound of silence.

4. "Fools!" said I "you do not know
silence like a cancer grows
hear my words that I might teach you
take my armsthat I might reach you."
But my words like silent raindrops fell
and echoed in the wells of silence.

5. And the people bowed and prayed
to the neon god they made
and the sign flashed out its warning
in the words that it was forming and the sign said:
"The words of the prophets are written on the subway walls
and tenament halls" and whisper'd in the sound of silence.
277

: Podzimní výprava

1. Nedej se opít vzduchem E 
léta, nedej se opít vzduchem léta, 
když s větrem vůni roznáF#mi 
ší, když s větrem vůni roznáší, 
obláček v oblak slunce H 
vplétá, obláček v oblak slunce vplétá, 
zprávu nám listí přináE 
ší, zprávu nám A 
listí přináE 
ší. 

2. Tu zprávu lesům, vodám, stráním, tu zprávu lesům, vodám, stráním, 
jak mají létu sbohem dát, jak mají létu sbohem dát, 
všem dobrým lidem aspoň přání, všem dobrým lidem aspoň přání 
nechat si jen o létu zdát, nechat si jen o létu zdát. 

3. Laj la laj … 

4. Já, malíř Podzim, jsem tu zpátky, ty, malíř Podzim, jsi tu zpátky, 
v korunách stromů plátno mám, v korunách stromů plátno máš, 
já musím spěchat, čas mám krátký, ty musíš spěchat, čas máš krátký, 
než řekne Zima:"Jsem tu pán," než řekne Zima:"Jsem tu pán." 

5. "Jsem tu pán," řekne Zima bílá, "jsem tu pán," řekne Zima bílá, 
konec je s malováním tvým, konec je s malovaním mým, 
z barev tvých jenom špína zbývá, z barev mých jenom špína zbývá, 
tvé plátno sněhem rozpíjím, mé plátno sněhem rozpíjíš. 

6. =3. 

7. =3. 
278

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno C 
máš a G 
markyAmi 
tánku dlouhá noc G 
se Ami 
proEmi 
hýAmi 
ří.
Ami 
Víno C 
máš a G 
chvilku Ami 
spánku díky, díG 
ky Ami 
verEmi 
bíAmi 
ři.

1. Ami 
Dříve než se rozední
kapitán C 
k osedlání G 
rozkaz Ami 
dáváEmi 
.
Ami 
Ostruhami do slabin koG 
něAmi 
 poEmi 
háAmi 
ní.

Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na C 
kuráž a G 
pomilovat markyAmi 
tánku.
Ami 
Zítra na BurC 
gund bataG 
lion Ami 
zaEmi 
míAmi 
ří.
Ami 
Víno na C 
kuráž a k G 
ránu dvě hodiny Ami 
spánEmi 
ku.
Ami 
Díky, díky C 
vám králoG 
vští Ami 
verEmi 
bíAmi 
ři.

2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
279

: Černošské ghetto

1. Jako C 
tenkrát svý mámy slyším Emi 
tichej hlas,
jak F 
pohádku mi G 
šeptá zas tam v C 
ghettu,
jako tenkrát, zase slyším slanej Emi 
vítr vát
a F 
na rezavý G 
ploty hrát tam v C 
ghettu.

R: Jestli se tam G 
vrátíš, jestli se tam F 
vrátíš, tak C 
dej
F 
na svou šťastnou G 
hvězdu ten náš C 
kříž,
slabost víru G 
zmáhá, ale to se F 
stává lidem C 
zlejm,
F 
nedívej se Emi 
za sebe a z Dmi 
ruky neháG 
dej, tak to C 
bejvá.

2. Jen nechutná ti chleba jíst
a umírá se na závist tam v ghettu,
zdi čas smejvá, tak marný je chtít na ně psát,
když není dům, co směl by stát tam v ghettu.

R: G 
Každý žije ve svým ghettu F 
se svou pravdou C 
sám,
jen F 
hudba zní, když Emi 
poslední čas na Dmi 
prach se proměG 
ní,
jak už tolikC 
rát.

3. Zase slyším slanej vítr vát
a na rezavý ploty hrát tam v ghettu,
jako tenkrát svý mámy slyším tichej hlas,
jak pohádku mi šeptá zas tam v ghettu,
tam v ghettu, tam v ghettu …
280

: Krutá Válka

1. Tmou znC 
í zvony z dAmi 
álky, o čDmi 
em to, milý, snE 
íš, 
hoří dF 
ál plamen vDmi 
álky a rC 
ánF6 
o je blG7 
íž, 
chcC 
i být stále s tAmi 
ebou, až trDmi 
ubka začne znE 
ít, 
lásko mF 
á, vem mě s sDmi 
ebou! NC 
e, to nF 
esmí bC 
ýt! 

2. Můj šál skryje proud vlasů, na pás pak připnu nůž, 
poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž, 
tvůj kapitán tě čeká, pojď, musíme už jít, 
noc už svůj kabát svléká … Ne, to nesmí být! 

3. Až dým vítr stočí, tvář změní pot a prach, 
do mých dívej se očí, tam není strach, 
když výstřel tě raní, kdo dával by ti pít, 
hlavu vzal do svých dlaní … Ne, to nesmí být! 

4. Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen říct, 
každá chvíle je krátká a já nemám víc, 
já mám jenom tebe, můj dech jenom tvůj zná, 
nech mě jít vedle sebe … Pojď, lásko má!  
281

: Mlýny

R: [: SlG 
yším mlýnský kámen, jak se otáčí,
jáC 
 slyším mlýnský kámen, jak seG 
 otáčí,
já slyším mlýnský kámen, jH7 
ak se otáčEmi 
í,
C 
otD 
áčG 
í, otáčD 
í, otáčC 
í. :]

1. Ty mlýny mG 
elou celou nC 
oc a melou cG 
elý den,
melou bC7 
ez výhod a melou stG 
ejně všem,
melou doleva aC 
 melou dopraG 
va,
melou prA 
avdu i lež, když zrovna vD 
yhrává,
melou G 
otrokC 
áře, melou G 
otroky,
melou nC 
a minuty, na hodiny, nG 
a roky,
melou pH7 
omalu a jistě, ale mEmi 
elou včC 
as,
já už slG 
yším jD7 
ejich hlG 
as.

R: 

2. Ó, já, chtěl bych aspoň na chvíli být mlynářem,
pane, já bych mlel, až by se chvěla zem,
to mi věřte, uměl bych dobře mlít,
já bych věděl komu ubrat, komu přitlačit,
ty mlýny čekají někde za námi,
až zdola zazní naše volání,
až zazní jediný lidský hlas: 
no tak už melte, je čas!

R: 
282

: Pískající cikán

1. G 
Dívka Ami 
loudá se G 
viniAmi 
cí, G 
tam, kde Ami 
zídka je Hmi 
nízAmi 
ká,
G 
tam, kde Ami 
stráň končí Hmi 
voníC 
cí, si G 
písničC 
ku někdo G 
píC D 
ská.

2. Ohlédne se a "propána!", v stínu, kde stojí líska,
švárného vidí cikána, jak leží, písničku píská.

3. Chvíli tam stojí potichu, písnička si jí získá,
domů jdou spolu ve smíchu, je slyšet cikán, jak píská.

4. Jenže tatík, jak vidí cikána, pěstí do stolu tříská,
"ať táhne pryč, vesta odraná, groš nemá, něco ti spíská."

5. Teď smutnou dceru má u vrátek, jen Bůh ví, jak se jí stýská,
"kéž vrátí se mi zas nazpátek ten, který v dálce si píská."

6. Pár šidel honí se po louce, v trávě rosa se blýská,
cikán, rozmarýn v klobouce, jde dál a písničku píská.

7. Na závěr zbývá už jenom říct, v čem je ten kousek štístka:
peníze často nejsou nic, má víc, kdo po svém si píská …
283

: Růžička

1. F 
krásná růže v F/A 
sadu C 
kvetla
F 
u besídky ve F/A 
chvC 
ojí
F 
ta mé Dmi 
milé hlaG7 
vu C 
spletla
F 
chtěC 
la F 
ji C 
mít v F 
poF/A 
koC 
ji
F 
ta mé Dmi 
milé hlaG7 
vu C 
spletla
B 
chtěla F 
ji Dmi 
mít C4 
i v pokoF 
ji

2. vykrad jsem se v noci z domu krásnou růži uloupit
měsíček mi svítil k tomu když mě chytnou budu bit
měsíček mi svítil k tomu když mě chytnou tak budu bit

3. Pak jsem s růží k milé spěchal na okénko zaťukal
pantofle jsem venku nechal na polštář ji růži dal
pantofle jsem venku nechal na polštář jí tu růži dal

4. Ráno do bot rosa padla posel dobré pohody
milá pláče růže zvadla nedala ji do vody
milá pláče růže zvadla nedala ji ach do vody
284

: Ryl, jen celej den ryl

1. Já Ami 
každý ráno v sedm hodin vstal 
a E7 
krumpáč s lopatou vyfasoval, 
pak s Ami 
partou, která makat dovede,
jsem E 
došel tam, co tunel povede. 

R: E7 
 A Ami 
ryl jen, E7 
celej den Ami 
ryl,
já ryl jen, G 
celej den Ami 
ryl,
abych dřív, než do svý C 
boudy pudu sE7 
pát, 
Ami 
čaj v kanAmi/G 
týně  Ami/F 
moh' si E7 
dát, 
já Ami 
ryl jen, E7 
celej den Ami 
ryl, celej den, 
E7 
jak Ami 
krtek celej den E7 
jen Ami 
ryl. 

2. Kdo netrhal skálu, těžko pochopí, 
co sám dynamit někdy natropí, 
když jednou náhle došlo k výbuchu, 
Jim Goff vyletěl majli do vzduchu. 

R: A ryl jen, celej den ryl…

3. A když z tý vejšky zas na zem si kec', 
předák McCane ho popad' za límec: 
"Tak se mi zdá, že línej jsi jak veš, 
mně ve vzduchu se flákat nebudeš!" 

R: A ryl jen, celej den ryl…

4. Teď po létech, když večer sedím sám, 
na starý dobrý časy vzpomínám, 
zas slyším tmou, jak rány duněly, 
když ve skalách jsem lámal tunely. 

R: A ryl jen, celej den ryl…
285

: Soudný den

(originál: CAPO VII)
1. Ami 
Zdál se mi sen, že se nebe hroutí
G 
zdál se mi sen o poslední pouti
Ami 
zdál se mi sen, že všechno seberou ti
Ami 
v ten Emi 
soudný Ami 
den.

2. Kam běžet mám - slunce rychle chladne
Kam běžet mám - měsíc na zem spadne
Kam běžet mám - moře už je na dně 
v ten soudný den.

3. Stůj, nechoď dál, času už je málo
Stůj, nechoď dál, míň než by se zdálo,
Stůj, nechoď dál, otevři se skálo, 
v ten soudný den.

4. Pán tě zavolá, má pro každého místo,
Pán tě zavolá, jen kdo má duši čistou
Pán tě zavolá, sám nedokázal bys to -
v ten soudný den

R: Ami 
Soudí, soudí pány, slouhy
G 
soudí, soudí hříšné touhy
Ami 
soudí, soudí výčet pouH 
hý… E 
ááááá

V tom se Ami 
probudíš, to byl jen sen,
F 
v tom se probudíš, to byl jen sen,
H 
v tom se probudíš to byl jen sen
Ami 
jen E 
pouhý senAmi 
.
5. Zdál se mi sen o poslední pousti,
zdál se mi sen, že se nebe hroutí
zdál se mi sen, že všechno seberou ti,
v ten soudný den.
6. Ami 
Zdál se mi sen, já stojím na svém místě
G 
zdál se mi sen, mé svědomí je čisté
Ami 
zdál se mi sen, jen jedno F 
vím jistě
Ami 
Je E 
soudný Ami 
den !
286

: Spinkej

1. Už se G 
končí den, už C 
je čas k spánku,
G 
zdi se barví C 
od červánků,
G 
hleď, už lampář Emi 
světla rozsvěD 
cí,
tak si G 
dočti stránku, C 
zavři knížku,
G 
honem hupky C 
do pelíšku,
G 
koťata dávno Emi 
vrní za peD 
cí.

R: Tak G 
spinkej, ať C 
ve tvých snech
G 
růže kvetou, C 
voní mech,
G 
princeznu si Emi 
Honza bude D 
brát
G 
než půlnoc C 
prostře sítě,
G 
na vlásky C 
políbím tě,
G 
vždyť i tvá Hmi 
máma musí D 
spát.

2. Západ rudou barvu ztrácí,
od řeky se táta vrací,
musím jít, je jistě hladový,
až se usměje, tak na chvilenku
očí si mu všimni, synku,
snad jednou budeš taky takový.

R: Tak spinkej, ať ve tvých snech…
287

: Stará archa

R: /: JD7 
á mám kG 
ocábku náram-, nD7 
áram-, nG 
áram-,
kocábku náram-, nD7 
áramnG 
ou. :/
R: 
1. PG 
ršelo a blejskalo se sedm neděl,
kocábku náram-, nD7 
áramnG 
ou,
Noe nebyl překvapenej, on to věděl,
kocábku náram-, nD7 
áramnG 
ou.
R: 
*: G 
Archa má cíl, jé, archa má směr, jé,
plaví se k Araratu nD7 
a sevG 
er.
R: 
2. Šem, Nam a Jafet byli bratři rodní,
kocábku náram-, náramnou,
Noe je zavolal ještě před povodní,
kocábku náram-, náramnou.
3. Kázal jim uložiti ptáky, savce,
kocábku náram-, náramnou,
"ryby nechte, zachrání se samy hladce,"
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
4. Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla,
kocábku náram-, náramnou,
tu přilétla holubice, snítku nesla,
kocábku náram-, náramnou.
5. Na břehu pak vyložili náklad celý,
kocábku náram-, náramnou,
ještě že tu starou dobrou archu měli,
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
R: 
288

: Tisíc mil

1. V nohách G 
mám už tisíc Emi 
mil,
stopy Ami 
déšť a vítr sC 
myl
a můj Ami 
kůň i já jsme D7 
cestou znaveG 
ni.D7 
 

2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

5. V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.

6. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

7. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

8. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
[:Emi 
 jeden Ami 
cíl, ten starej D7 
známej bílej G 
dům … :]
289

: Trh ve Scarborough

1. Dmi 
Příteli, máš do C 
Scarborough Dmi 
jít, F 
dobře Dmi 
vím, že půjG 
deš tam Dmi 
rád, 
tam dívku F 
najdi na Market C 
Street, Dmi 
co chtěla G 
dřív B 
mou C 
ženou se Dmi 
stát. 

2. Vzkaž ji, ať šátek začne mi šít, za jehlu rýč však smí jenom brát 
a místo příze měsíční svit, bude-li chtít mou ženou se stát. 

3. Až přijde máj a zavoní zem, šátek v písku přikaž ji prát 
a ždímat v kvítku jabloňovém, bude-li chtít mou ženou se stát. 

4. Z vrkočů svých ať uplete člun, v něm se může na cestu dát, 
s tím šátkem pak ať vejde v můj dům, bude-li chtít mou ženou se stát. 

5. Kde útes ční nad přívaly vln, zorej dva sáhy pro růží sad, 
za pluh ať slouží šípkový trn, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

6. Osej ten sad a slzou ho skrop, choď těm růžím na loutnu hrát, 
až začnou kvést, tak srpu se chop, budeš-li chtít mým mužem se stát. 

7. Z trní si lůžko zhotovit dej, druhé z růží pro mě nech stlát, 
jen pýchy své a boha se ptej, proč nechci víc tvou ženou se stát.
290

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se G 
hustý dým, dDmi 
erry down, hej dA 
own-a-down,
nad Dmi 
ztichlým polem G 
válečným, derry Dmi 
down,A 
 
jen F 
ticho stojí C 
kolkoA 
lem a Dmi 
vítěz Dmi7 
plení Bb 
vlastní zA 
em,
je válka Dmi 
růží, Gmi 
derry derry A 
derry down, hej Dmi 
down.

2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
291

: Za svou pravdou stát

1. MášHmi 
 všechny trumfy A 
mládí a Hmi 
ruce čistý máš,
jen Emi 
na tobě teďHmi 
 záleží, F#7 
na jakou hruHmi 
 se dáš.

R: /: MuHmi 
síš za svou F#7 
pravdou stát, musíš za Hmi 
svou pravdou stát. :/

2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl,
už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl.

R: /: /: Že máš za svou pravdou stát. :/ :/

3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad',
už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat.

R: /: /: Takhle za svou pravdou stát. :/ :/

4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas,
tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!

R: /: /: Neměl za svou pravdou stát. :/ :/

5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád
to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád.

6.=1. 

R: /: /: Musís za svou pravdou stát. :/ :/ 
292

: Zelené pláně

kapo 2

Ami Dmi Ami E
1. Tam, kde zem duní kopyty stád,
Ami Dmi C G
znám plno vůní, co dejchám je tak rád,
F G C A7
čpí tam pot koní a voní tymián,
Dmi G C E
kouř obzor cloní, jak dolinou je hnán,
Ami Dmi Ami E Ami
rád žiju na ní, tý pláni zelený.

2. Tam, kde mlejn s pilou proud řeky hnal,
já měl svou milou a moc jsem o ni stál,
až přišlo psaní, ať na ni nečekám,
prý k čemu lhaní, a tak jsem zůstal sám,
sám znenadání v tý pláni zelený.

F G C
R: Dál čistím chlív a lovím v ořeší,
F G C
jenom jako dřív mě žití netěší,
Ami Dmi
když hlídám stáj a slyším vítr dout,
Ami Dmi Ami E
prosím, ať jí poví, že mám v srdci troud.

3. Kdo ví, až se doví z větrnejch stran,
dál že jen pro ni tu voní tymián,
vlak hned ten ranní ji u nás vyloží
a ona k spaní se šťastná uloží
sem, do mejch dlaní, v tý pláni zelený.
293

: Marnivá sestřenice

1. MC 
ěla vlasy samou loknu, jé-G7 
je-jé,
ráno přistoupila k oknu, jé-jC 
e-jé,
vlasy samou lC7 
oknu mělaF 
 a na nic vícFmi 
 nemyslela,
C 
a na nic víc A7 
nemyslela, jD7 
é-jG7 
é-jC 
é.

2. NC 
utno ještě podotknouti, jéG7 
-je-jé,
že si vlasy kulmou kroutí, jé-C 
je-jé,
nesuší si vlaC7 
sy fénem,F 
 nýbrž jen taFmi 
k nad plamenem,
C 
nýbrž jen takA7 
 nad plamenem, D7 
jé-G7 
jé-C 
jé.

3. JeC 
dnou vlasy sežehla si, jé-G7 
je-jé,
tím pádem je konec krásy, jé-jC 
e-jé,
když přistoupC7 
í ráno k F 
oknu, nemá vlFmi 
asy samou loknu,
C 
nemá vlasy saA7 
mou loknu, D7 
jé-G7 
jé-C 
jé.

4. OC 
 vlasy už nestará se, jé-jG7 
e-jé,
a diví se světa kráse, jé-C 
je-jé,
vidí plno jinC7 
ejch věcíF 
, a to za to Fmi 
stojí přeci,
C 
a to za to stA7 
ojí přeci, D7 
jé-G7 
jé-C 
jé.
294

: Pramínek vlasů

C 
Když měsíc Ami 
 rozlije G 
 světlo své po F 
 krajiG 
 
a hvězdy C 
 řeknou, Ami 
 že čas je jít spát G7 
 
pramínek C 
 vlasů Ami 
 jí ustřihnu potají G 
, 
komu no C 
 přece té, F 
 kterou mám C 
 rád.G7 
 

Pramínek vlasů 
jí ustřihnu potají
já blázen pod polštář 
chci si ho dát

ačkoliv sny se mi 
zásadně nezdají 
věřím, že dnes v noci
budou se zdát.

Ref: O sny mě B 
 připraví teprve C 
 svítání 
zpěv ptáků v Boblacích a modré C 
nebe
od vlasů F 
 jichž jsem se dotýkal C 
 ve spaní,
nový den As7 
 nůžkama odstřihne G 
 tebe.

A na bílém polštáři 
do kroužku stočený 
zbude tu po tobě 
pramínek vlasů
já nebudu vstávat
- dál chci ležet zasněný 
je totiž neděle 
a mám dost času

Ref. 

1. 
295

: If You Cant Give Me Love

1. Well, I've G 
seen you before
on the discoteque floor
You were Ami 
driving me out of my mind
Oh, but C 
I could it swore
that I saw something more
in your G 
eyes

Although you were surrounded
By beauty unbounded
In a grandess intended for me
And though I try to
hide it I found
myself lookin' to see

So, then you took your chances
Your major advances
Your touch took my breath away
But when you said "Hello,
are you ready to go?"
Well I had just one thing to say

*: If you Ami 
can't give me D 
love
Honey, Ami 
that ain't D 
enough
Let me Ami 
go look for D 
somebody G 
else
If you Ami 
can't give me D 
feelings
With Ami 
old fashioned D 
meanings
Then Ami 
just stay in D 
love with yourG 
self
R: If you can´t give me G 
love, Emi 
love
If you can´t give me G 
love, Emi 
love
If you can´t give me C 
love, D 
love
If you can´t give me C 
love, D 
love
If you can´t give me G 
love,Emi G Emi C D C D 
 

2. Well, you maybe the king
of this discoteque thing
But honey, I ain´t looking for that
What I need is a man,
not some so called
aristocrat

Oh if only you´d waited
and just hesitated
Or maybe just asked me to dance
But you really don´t know
Why I don´t wanna go
Well baby, that´s why we don´t stand a chance

*: So if you can't give me love
Honey, that ain't enough
Let me go look for somebody else
If you can´t give me feelings
With old fashioned meanings
Then just stay in love with yourself

R: If you can´t give me love…
*: So if you can't give me love…
*: So if you can't give me love…
R: If you can´t give me love…

296

: Dělání

1. D 
Když máš srdce zjihlé, G 
když máš potíže, D 
tak dej cihlu k cihle, 
G 
těsto do díže, Emi 
 upeč A 
třeba chleba,D 
 postav Hmi 
třeba zeď, 
G 
žal se A 
krásně vstřebá, D 
začniHmi 
 s tím hned teď, G 
začniA 
 s tím 
hnedD 
 teď. 

Ref.: G 
Dělání, A 
dělání, D 
všechny smutkyHmi 
 zahání,
G 
dělání, A 
dělání jeD 
 lék. 
G 
Dělání, A 
dělání, D 
to nám úsměv Hmi 
zachrání,
G 
dělání, A 
dělání jeD 
 lék. 

2. Když máš srdce zjihlé,když máš potíže,
tak dej cihlu k cihle, těsto do díže,
upeč třeba chleba,postav třeba zeď, 
žal se krásně vstřebá,
začni s tím hned teď,
začni s tím hned teď. 

2× Ref.
297

: Chválím tě země má

/ / značí nejdřív recitaci a potom zpěv

/D 
Chválím Tě G 
země má/ 
/D 
Tvůj žár A 
i mráz/
/D 
Tvá tráva G 
zelená/
/Dál A 
vábí D 
nás/

Máš závoj z oblaků
Bílý jak sníh
Hvězdo má, bárko zázraků
Na nebesích….

®: D 
Ať před G 
tvou planeD 
tou
Hvězdný G 
prach zameA 
tou
D 
Dej vláhu G 
roslinám
D 
Dej ptákům A 
pít
A 
Prosím D 
svou přízeň G 
dej i nám
D 
Dej A 
mír a D 
klid

/ / znamená - recitace po zpěvu

Dej vláhu rostlinám /Chválím tě země má/ 
Dej ptákům pít / /Tvůj žár i mráz/
Svou přízeň dej i nám /Tvá tráva zelená/
Dej mír a klid /Dál vábí nás/

Máš závoj z oblaků
Bílý jak sníh
Má bárko zázraků
Na nebesích

®: Ať před tvou planetou
Hvězdný prach zametou……

D 
Dej vláhu G 
roslinám 
D 
Dej vláhu G 
roslinám 
D 
Dej ptákům A 
pít
D 
Dej ptákům A 
pít
A 
Prosím D 
svou přízeň G 
dej i nám
A 
Prosím D 
svou přízeň G 
dej i nám
D 
Dej A 
mír a D 
klid
D 
Dej A 
mír a D 
klid
298

: Kdyby se v komnatách

1. D 
K životu na zámku Ami 
mám jednu poznámku 
G 
Je tu neveselo, je tu D 
truchlivo
V ostatních královstvích Ami 
nezní tak málo smích
G 
Není neveselo, není D 
truchlivo

R. D7 
Kdyby se v G 
komnatách běhoun jak D 
hrom natáh
A na něm Emi 
akrobati A 
začali D 
kejklovati
D7 
Kdyby nám G 
v paláci pištěli D 
dudáci 
To by se Emi 
krásně žilo, A 
to by byl D 
ráj

2. Kde není muzika, tam srdce utichá
Tam je neveselo, tam je truchlivo
Chtěla bych dvůr pestrý, kde znějí orchestry
Kde není neveselo, žádné truchlivo

R. Kdyby se v komnatách …  
299

: Lepší než almužna

R. C 
Lepší než almužna, F 
lepší než C 
lup,
je pila dvojmužná, Dmi 
ostrý má G 
zub,
C 
jdi na to s fortelem, F 
nedři se C 
moc,
[: F 
ať se s tím C 
poperem G 
než bude C 
noc. :]

1. C 
Řízni,  F 
řízni,  G 
řízni,  C 
ať to Dmi 
krásně G 
vyzní,
Ami 
řízni,  Dmi 
řízni,  C 
řízni, ať Dmi 
to  C 
má-áDmi 
-á-áG 
-á-á-á … C 
ten švuňk. F (Dmi) 
 C 
 

2. Žížni, žízni, žízni, klidně si nás trýzni,
s hostinským jsme v přízni, nachystá-á-á-á-á-á… nám truňk.

R. 
300

: Severní vítr

1. Jdu s C 
děravou patou, mám Ami 
horečku zlatou
Jsem F 
chudý, jsem sláb a C 
nemocen
Hlava mě pálí a v Ami 
modravé dáli
Se F 
leskne a G 
třpytí můj C 
sen

2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí
Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě
Já nechám si tisíc krát zdát

R: C 
Severní C7 
vítr je F 
krutý, 
počítejC 
 lásko má s G7 
tím
C 
k nohám ti C7 
dám zlaté F 
pruty
nebo se C 
vůbec G 
nevrátímC 
 

3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem
Už slyším je výt blíž a blíž
už mají mou stopu, už větří že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž

4. Zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén
A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
Nad hrobem polární zář
301

: Lilie skautská

1. Na létaD 
 klukovský si A 
často vzpomG 
í nám,
na první D 
skautskej slib, naA 
 jeho krásA7 
ný slova,
a v dD 
uchu s bráchou zasA 
 pod staneG 
m usínám,
sD 
končil den v táboře, aA 
 do tmy hoD 
uká sova.

Novej rok přines' mráz, Únor, a v srdcích led,
zlej vítr zafoukal ze stepi od východu,
sebral nám naději, ne, nebude to hned,
stát za svým názorem, a nejít do průvodu.

R: LilieD 
 skautská,A 
 ohněmG 
 kalená, mD 
áme ji v sobě, v nás nikdyA 
 nezvadneA7 
,
dG 
ej Bůh, ať hvězda krví zbaD 
rvená už A 
jednou provždD 
y zapadne.

2. Poslední prázdniny bratr řek' akorát 
skautskýmu slibu, že zůstanem věrní
a tak nám na podzim přišili na kabát 
vojenský výložky, jak saze černý.

Když jsme pak po vojně svobodní chtěli být,
zbylo nám jediný, na západ přejít čáru,
novýho bobříka odvahy ulovit, 
usínat pod stanem a hrávat na kytaru.

R: Lilie skautská…

3. Vidím tu krutou noc, vidím vše jako dnes,
plazím se po břiše, kolem nás ostnatej drát,
zableskly výstřely a po krku skočil pes,
tys bratře odešel do věčnejch lovišť spát.

To už mi nebylo, bráško můj, do tance, 
ani jsem nemoh' ti naposled zamávat,
na rukách pouta a k tomu kopance, 
před sebou uran na osm let dolovat.

R: Lilie skautská…

Lilie skautská, v ohni kalená, máme ji v srdcích, tam nikdy nezvadne,
dej Bůh, ať hvězda krví zbrocená, do bláta už navždy zapadne.

R: Lilie skautská…
302

: Ředitel autobusu

1. Můj novej C#mi 
vozejk je rychlej jako vítr 
a silnej jako A 
bejk 
svět s ním H 
chutná zas' jako E 
propečenej G# 
stejk 
život má C#mi 
spád připadám si jako bych měl aspoň metr šedeA 
sát 
a všechno H/G# 
je tak jak má C#mi 
bejt 

2. To není vozejk, mladej, 
tohle to je ňákej fejk 
to je kolo a s tím nesmíš do autobusu 
jó ten kdo má kolo tak musí jít z kola ven 
tak s pánembohem, pac a pusu 

R: Jsem G# 
řiditel tohohle autobusu 
A 
mám svý pravidla a svý G# 
knowhow 
Jsi G# 
řiditel tohohle autobusu 
F#mi 
a je to autobus G# 
do stanice ouha, A 
ouG# 
ha 

3. S kolem svým sem nesmíš 
máš to tady černý na bílým 
nechtěj abych tu řval na celý kolo 
prostě si piš že když s tím kolem ihned nezmizíš tak něco uvidíš 
nestrpím tady žádný svoloč 

4. Mám malý boty ale práva mám 
úplně stejně velký jako ty 
tak na to taky myslet začni 
co máš černý na bílým není až tak černobílý pro tebe je to kolo 
pro mě pomůcka kompenzační 

R: Jsi řiditel tohohle autobusu 
svět ale nejsou jízdní pruhy 
Jsem řiditel tohohle autobusu 
a ty mi se svým kolem neruš moje kruhy 

R2: A 
Kolo je H 
kolo a E 
kolem zůstane 
F#mi/A 
tak to bylo a je a nic se G# 
na tom nezmění 
A 
Blbec je H 
blbec a E 
blbcem zůstane 
F#mi 
někdo má krátký nohy někdo H 
dlouhý vedení 

Kolo je kolo a kolem zůstane 
z těch tvejch argumentů zůstává rozum stát 
Blbec je blbec a blbcem zůstane 
když máváš předpisy tak měl by jsi je znát 

Rec: Smluvní přepravní podmínky článek 6 odstavec 15: 
"Jiné pojízdné kompenzační pomůcky se považují za 
vozíky pro invalidy, pokud jsou svými rozměry 
a vahou s nimi srovnatelné." 

5. Nechci jednat kách a nijak zvlášť 
netoužím po hádkách 
chci jen to na co mám nárok na to vem jed 
lidi jako já nežijou jenom v pohádkách 
jedem v tom všichni spolu tak nás nechte jet 

6. Pustím tě sem s kolem a má autorita 
bude rázem skolená 
jak to uděláš jednou každej to pak chce 
pravidla jsou pravidla a to uzná i každej vidlák 
jestli chceš výjimku vrať se ke Sněhurce 

R: Jsem řiditel tohohle autobusu 
odvolávej se třeba k bohu 
Jsi řiditel tohohle autobusu 
příště mi vezmeš bílou hůl nebo dřevěnou nohu 

R2: Kolo je kolo a kolem zůstane…
303

: Musíme si pomáhat

a
304

: Panenka

1. Emi 
Stanu se C 
myšlenG 
kou a budu v D 
Tobě
Emi 
Budeš mou C 
milenG 
kou výhleD 
dově
Emi 
Budeš můj C 
druhej G 
hlas pro tuhle D 
píseň
Jsi Emi 
krásnáC G 
 D 
Bože, jsi Emi 
krásná C G D 
 

2. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se kdoví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: G 
Jako by nebylo nicD 
, Emi 
mám pocit že jsi se C 
bála
G 
Svůj život bez hranicD 
, Emi 
jsi hrálaC 
 
G 
Panenku klidně si nechD 
, Emi 
stejně vim, v noci Tě C 
hřála
G 
dvě světla na vokD 
nech, Emi 
vzplálaC G D 
 

3. Tak trochu sobecká, dost možná nebezpečná
Svět jako groteska, néééé-vděčná
Nevěříš na pocity, to jsi ty!
Tak krásná 
Bože, jsi krásná  

4. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se bůhví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: Jako by nebylo nic, mám pocit že jsi se bála
Svůj život bez hranic, jsi hrála
Panenku klidně si nech, stejně vim, v noci Tě hřála
dvě světla na voknech, vzplála
305

: Sáro!

{95bpm
}
F
3 G

Intro: Ami Emi F C F C F G 

R: Ami 
Sáro, Emi 
Sáro, F 
v noci se mi C 
zdálo 
že F 
tři andělé C 
Boží k nám F 
přišli na oG 
běd 

Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo 
mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět?

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu 
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích 
A z prohraných válek se vojska domů vrací 
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich 

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně 
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav 
A srdcová dáma má v každé ruce růže 
Tak snadno poplést může sto urozených hlav 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

3. Královnin šašek s pusou od povidel 
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk 
A v podzemí skrytí slepí alchymisté 
už objevili jistě proti povinnosti lék 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo… 

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit 
o tajemstvích noci ve tvých zahradách 
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce 
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah 

R3: Sáro, Sáro, pomalu a líně 
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet 

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno 
a v poledne už možná bude jiný svět 

Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro! 
F 
Andělé k nám Dmi 
přišli na oC 
běd 
306

: Vlaštovky

Dmi 
Každé jaro Ami 
z velké dáli 
B 
vlaštovky k nám F 
přilétaly, 
Dmi 
někdy až C 
dovnitř do staveAmi 
ní
Pod střechou se uhnízdily 
a lidé, kteří uvnitř žili, 
rozuměli jejich švitoření 

O dalekých krajích, hlubokých mořích, divokých řekách, 
o vysokých horách, které je nutné přelétnout, 
o nebeských stezkách, zářících hvězdách, o cestách domů, 
o korunách stromů, kde je možné odpočinout 

Jsme z míst, která jsme zabydlili, 
z hnízd, která jsme opustili, 
z cest, které končí na břehu 
Jsme z lidí i všech bytostí, 
jsme z krve, z masa, z kostí, 
jsme ze vzpomínek, snů a příběhů 

Jsme jako ti ptáci, z papíru draci, létáme v mracích 
a pak se vracíme zpátky tam, kde připoutaní jsme 
Jsme lidské bytosti z masa a kostí, jsme jenom hosti 
na tomhle světě - přicházíme, odcházíme 

A chceme mít jisto, že někde místo, že někde je hnízdo, 
odkud jsme přišli a kam zas potom půjdeme spát, 
že někde je domov, že někde je hnízdo, útulno čisto, 
že někde je někdo, kdo čeká na nás, na návrat 

Tam v dalekých krajích, v hlubokých mořích, v divokých řekách, 
ve vysokých horách, které je nutné přelétnout 
Tam v nebeských stezkách, v zářících hvězdách, na cestách domů, 
v korunách stromů, kde je možné odpočinout 
307

: Mexiko

1. Ami 
Kolem kaktusy Je horko tak to si
Na hlavu nasadím sombrero G 
grande
Ami 
Viva Zapata Mě hoří za pata-
ma mám v Porto Pueblo G 
rande

2. Snad má mě ráda a piňacoláda
Na cestu neškodí když je chlap macho
Do kapsy tortilly a láhev tequilly
Má milá mi přihřeje nachos

R: [:Ami 
Mexiko, Mexiko sombrero grande G 
tequilla
G 
Donde esta zapateria čeká mě Ami 
milá :]

3. Strašlivý vedro a můj mezek Pedro
Klopýtá okolo malého ranče
A to není celý, taky je skvělý
Že tu slyším výt Komanče

4. Jsem speedy Gonzalez, však radši bych zalez
Tam kde je nejbližší kojotí nora
Však nehledě k tomu, že pospíchám domu
Mě vyhlíží krásná seňora

R: Mexiko, Mexiko sombrero grande tequilla…

5. Vylétla kulka, z mé hlavy je půlka
Než jsem spad už bylo od krve poncho
Teď nade mnou stojí už pět neděl svoji
Má milá a sousedů Pancho

R: Mexiko, Mexiko sombrero grande tequilla…
308

: Prý musíš mluvit tiše

R: [: Prý mE 
usíš mluvit tG 
išE 
e, 
abD 
y tě bylo slE 
yšet,
prý mE 
usíš mluvit tG 
išE 
e,
D 
abys uslyšE 
el. :]

1. NE 
ěkdo musí být první, 
někdo prD 
ostě musí zE 
ačít,
kdo řD 
ekne: Lidi stE 
ačí, 
teď už se nD 
eslyšíme nE 
avzájem.

2. A tak jsem začal šeptat
a nenechal se zdeptat
všemi co kolem chodili
a na čelo si klepali.

R: 

3. Já mluvil čím dál tišej,
a když jsem ztichnul docela,
tak uslyšel jsem trávu,
jak ke mně tiše mluvila.

4. S něčím tak strašně krásným
jsem se musel lidem svěřit,
proč nechtěli mi věřit,
proč klepali si na čelo?

R: 

5. Jen pan doktor v tichém domě
má pochopení pro mně,
ten se mě na nic neptá,
jenom si se mnou šeptá.

6. O tom že v tichém hlase trávy
slyšíme samé dobré zprávy,
a myslete si co chcete,
my dva jsme nejšťastnější na světě.

R: 
309

: Lady In Black

1. She Ami 
came to me one morning, one lonely Sunday morning,
her lG 
ong hair flowing in the midAmi 
winter wind.
I know not how she found me, for in darkness I was walking,
and dG 
estruction lay around me from a Ami 
fight I could not win.
R. Ami 
AhahaaahG 
aahahAmi 
, ahahaG 
aahaAmi 
haha!
2. She asked me name my foe then. I said the need within some men
to fight and kill their brothers without thought of men or god.
And I begged her give me horses to trample down my enemies,
so eager was my passion to devour this waste of life.
3. But she would not think of battle that reduces men to animals,
so easy to begin and yet impossible to end.
For she the mother of all men had counciled me so wisely that
I feared to walk alone again and asked if she would stay.
4. "Oh lady lend your hand," I cried, "Oh let me rest here at your side."
"Have faith and trust in me," she said and filled my heart with life.
There is no strength in numbers. I've no such misconceptions.
But when you need me be assured I won't be far away.
5. Thus having spoke she turned away and though I found no words to say
I stood and watched until I saw her black cloak disappear.
My laubor is no easier, but now I know I'm not alone.
I find new heart each time I think upon that windy day.
And if one day she comes to you drink deeply from her words so wise.
Take courage from her as your prize and say hello for me.
310

: Kdo vchází do tvých snů

1. Tvůj C 
krok je lehký jako Emi 
dech, 
kudy Dmi 
jdeš, tam začíná G 
bál, 
šaty C 
tvé, ty šila tváEmi 
 máma, 
nemáš Dmi 
prsten, kdo by ti jej G 
dal, nevím G7 
sám. G6 G 
 

2. Tvým bytem je studentská kolej, 
jedna postel, gramofon, 
Ringo Starr se z obrázku dívá, 
já bych snad, co vidí jen on, viděl rád. 

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko, 
když nemůžeš v noci spát, 
komu patří ty kroky, co slýcháš, 
a myšlenky tvé chtěl bych znát jedenkrát. 

3. Co znám, to jsou známky z tvých zkoušek, 
a vím, že máš ráda beat 
a líbí se ti Salvátor Dalí, 
jen pro lásku chtěla bys žít, milovat. 

4. Pojedeš na prázdniny k moři, 
až tam, kde slunce má chrám, 
jeho paprskům dáš svoje tělo 
a dál se jen věnuješ hrám milostným, a ty já znám. 

5. Když pak napadne sníh, pojedeš do hor 
se svou partou ze školních let, 
přátel máš víc, než bývá zvykem, 
ale žádný z nich nezná tvůj svět, netuší. 

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko…
6. Tvůj stín, to je stín něžných písní, 
tvá dlaň je tajemství víl, 
kdo slýchá tvůj hlas, ten je ztracen, 
ten se navždy polapil, úsměv tvůj, to je ta past. 

7. Ten pán, co prý si tě vezme, 
musí být multimilionář, 
říkáš to všem tak vážně, že ti věří, 
jen já stále pročítám snář a hledám v něm. 

R1: Kdo vchází do tvých snů, má lásko…

8. Já tu čekám, až vrátíš se z toulek, 
ty dálky nevedou dál, 
ať chceš nebo nechceš, tak končí, 
a vítr nikdo nespoutal, ani já. 

9. Pojď jednou ke mně blíž, jedenkrát, 
a já ti povím, kdo vlastně jsem, 
vypni gramofon, nech té hry, zanech přátel, 
slétni z oblak na pevnou zem, tiše stůj a poslouchej. 

R2: To já vcházím do tvých snů, má lásko, 
když nemůžeš v noci spát, 
a mé jsou ty kroky, co slýcháš, 
jen myšlenky tvé chtěl bych znát … 
311

: Láska je jako večernice

Ami 
Láska je jako večerF 
nice 
G 
plující černouAmi 
 oblohou, 
zavřete dveře na petF 
lice, 
G 
zhasněte v domě všechny Ami 
svíce 
a opevněte svoje F 
těla, 
G 
vy, kterým srdce zkaAmi 
meněla. 

C G Ami C D F Em7 Ami 
Aaaaa…

Láska je jako krásná loď, 
která ztratila kapitána, 
námořníkům se třesou ruce 
a bojí se, co bude zrána, 

Láska je jako bolest z probuzení 
a horké ruce hvězd, 
které ti oknem do vězení 
květiny sypou ze svatebních cest.

C G Ami C D F Em7 Ami 
Aaaaa…

Láska je jako večernice
plující černou oblohou, 
náš život hoří jako svíce
a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce
a mrtví milovat nemohou.

C G Ami C D F Em7 Ami 
Aaaaa…
312

: Stříhali dohola malého chlapečka

1. G 
Stříhali dohC 
ola malého chlapečka
Ami 
kadeře padaly k zemD 
i a zmíraly
G 
Kadeře padaly jC 
ak růže do hrobu
D 
železná židleAmi 
 se otáčEmi 
ela

2. G 
Šediví pánovéC 
 v zrcadlech kolem stěn
Ami 
jenom se dívali, jenoD 
m se dívali
G 
že už je chlapeC 
ček chycen a obelstěn
D 
v té bílé zástěře Ami 
kolem kEmi 
rku

3. G 
Jeden z nich, kulhC 
avý učitel na čelo
Ami 
zasmál se nahlas a všicD 
hni se pohnuli
G 
Zasmál se nahlasC 
 a ono to zaznělo
D 
jako kus masa kdAmi 
yž pleskne o Emi 
zem
Solo: C Ami7 D G 
 

#. G 
Učeň se dívá naC 
 malého chlapečka
Ami 
jak malé zvíře se díD 
vává na jiné
G 
ještě nechytiC 
t a rváti si z cizího a už přeci
Solo: C Ami7 D G 

4. G 
Učeň se dívá naC 
 malého chlapečka
Ami 
jak malé zvíře se díD 
vává na jiné
G 
ještě nechytiC 
t a rváti si z cizího a už přeci
5. G 
Ráno staví svC 
ou růžovou bandasku
Ami 
na malá kamínka, na VinD 
cka chcípáčka
G 
a proto učňoC 
vi všelijaké myšlenky
D 
jsou vždycky stranou a tAmi 
rochu vlEmi 
ažné

6. G 
Toužení svědící C 
jak uhry pod mýdlem
Ami 
toužení svědící po D 
malé Šafářce
G 
sedává v kavárC 
ně pod svými kabáty
D 
jako pod mladýmAmi 
i oběšenEmi 
ci

7. G 
Stříhali dohC 
ola malého chlapečka
Ami 
díval se na sebe, nemoD 
hl se pohnouti
G 
nesměl se pohnouC 
ti na židli z železa
D 
už mu toAmi 
 začloEmi 
 
313

: Variace na renesanční téma

1. Ami 
Láska je jako F 
večernice G 
plující noční Ami 
oblohou,
zavřete dveře F 
na petlice, G 
zhasněte v domě všechny Ami 
svíce
a opevněte svoje F 
těla, G 
vy, kterým srdce Ami 
zkameněla.C G/H Ami C/G D F E Ami 
 

2. Láska je jako krásná loď, která ztratila kapitána,
námořníkům se třesou ruce a bojí se, co bude zrána,
láska je jako bolest z probuzení a horké ruce hvězd,
[:které ti oknem do vězení květiny sypou ze svatebních cest:].

3. Láska je jako večernice plující noční oblohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou,
náš život hoří jako svíce a mrtví milovat nemohou …
314

: Husličky

1. /: E 
Čí že ste, husličky, A 
čiE 
e, F#mi 
kdo vás tu C#mi 
zanechH 
al :/
/: F#mi7 
na trávě pováE 
lanéA 
, :/ 
F#mi 
u paty C#mi 
ořeH 
cha?F#mi C#mi H 
 

2. /: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :/
/: že ste, husličky, samé :/
na světě zostaly?

3. /: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát, :/
/: co sa mu enem zdálo, bože(-), :/
že už vjec nechtěl hrát?

4. /: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :/
/: až sa tá bude trápit, :/
která ho nechtěla.
315

: Ještě mi chvilku zpívej

1. A7 
Ještě mi chvilku D 
zpívej, a G 
neříkej, že už to Hmi 
neumíš, 
Emi 
ať se zas cítím takhle Hmi 
maličkej,E 
 a jak ti srdce A 
pro mě bije, (je, je je)
ještě mi aspoň chvilku D 
zpívej, G 
ať můžu sladce ztrácet Hmi 
vědomí 
Emi 
a utopit svůj rozum Hmi 
ve vlnkách té E 
hloupoučké meloA 
die. 

2. Tak jen zpívej, kdo ví, co bude za tři vteřiny, 
někdo nás vyfotí i přes panel a zbudou jen dva stíny na zdi, 
když zpíváš, je mi jak dávno v bezpečí babiččiny peřiny, 
a nemám strach, jen o to jediný - že už bude konec prázdnin.

Mezihra: D D4sus D D4sus Hmi6 Hmi7 Hmi6 Hmi7 
D D4sus D D4sus Hmi6 Hmi7 A7 

3. Ještě mi zpívej, a já to vážně nikde nepovím, 
že ti to, no, trošku ujelo, prostě ses netrefila, 
muzika není pro každého, jen pro ty, co maj' uši hladový, 
a mně už v uchu hrozně kručelo, a tys' mi ho tak hezky nakrmila. 

4. Prosím, prosím, ještě zpívej, ať zapomenu všechny rozumy, 
já vím, že ti to nikdy nevrátím, i když se tváříš hezky skromně, 
ještě zpívej, a co na tom, že to neumíš, 
jiní to umí, ale co já s tím, když nezpívají pro mě … 
316

: Sbohem galánečko

1. G 
Sbohem galáEmi 
nečko Ami 
já už musím D 
jíG 
ti A7 
 
D 
sbohem galáHmi 
nečko Emi 
já už musím A 
jíD 
ti  
Ami 
Kyselé víD 
nečko, G 
kyselé víAmi 
nečD 
ko 
G 
Podalas mně Ami D 
k piG 
tí 

2. Sbohem galánečko rozlučme sa v pánu 
Kyselé vínečko, kyselé vínečko 
Podalas mně v džbánu. 

3. Ač bylo kyselé přeca sem sa opil 
Eště včil sa stydím, eště včil sa stydím 
Co jsem všechno tropil 

4. Ale sa nehněvám žes mňa ošidila 
To ta moja žízeň to ta moja žízeň 
Ta to zavinila 
317

: Vracaja sa dom

A 
Vracaja sa H 
dom
E 
od Betléma do VsetíA 
na
H 
nésl jsem se E 
jak ta laňka
A 
nésl jsem se jak ta laňF# 
ka
D 
potreE 
feA 
ná
D 
A že bylo E 
v tom Betlémě A 
živo veliE 
ce
A 
voněl jsem jak mariD 
jánek A 
od sliE 
voviA 
ce

Vracaja sa dom
znavený a šťastný velmi
tož sem sebú od radosti
od velkej Božskej milosti
praštil k zemi

Ležím přemítám
najednú je u mňa žena
a nevěří že sa vracám
a nevěří že sa vracám
od Betléma

A že bylo v tom Betlémě živo velice
a že nás tam Josef nutil do slivovice

Ja ženy ženy
nic na Betlém nevěřijú
a když dojdú na pútníčka
a když dojdú na pútníčka
hned ho zbijú

Tož byl u nás na Štědrý den Betlém hotový
eště dneskaj nedoslýchám na obě nohy
318

: Toulavej

1. Někdo Ami 
z vás, kdo chutnal G 
dálku, jeden Ami 
z těch, co rozuE 
měj',
ať vám Ami 
poví, proč mi G 
říkaj', proč mi F 
říkaj' ToulaAmi 
vej.

2. Kdo mě zná a v sále sedí, kdo si myslí: je mu hej,
tomu zpívá pro všední den, tomu zpívá Toulavej.

R: F 
Sobotní ráno G 
mě neuvidí u G7 
cesty s klukama C 
stát
F 
na půdě celta se G 
prachem stydí F 
a starý songy jsem G 
zapomněl hrát,
zapomněl Ami 
hrát.

3. Někdy v noci je mi smutno,často bejvám doma zlej,
malá daň za vaše "umí",kterou splácí Toulavej.

4. Každej měsíc jiná štace,čekáš, kam tě uložej',
je to fajn, vždyť přece zpívá,třeba smutně, Toulavej.

R: 

5. Vím, že jednou někdo přijde,tiše pískne: no tak jdem,
známí kluci ruku stisknou,řeknou: vítej, Toulavej.

6. Budou hvězdy jako tenkrát,až tě v očích zabolej',
celou noc jim bude zpívat jeden blázen - Toulavej.

R: Sobotní ráno nám poletí vstříc,budeme u cesty stát,
vypráším celtu a můžu vám říct,že na starý songy si vzpomenu rád,
vzpomenu rád.

Někdo Ami 
z vás, kdo chutnal G 
dálku, jeden Ami 
z těch, co rozuE 
měj',
ať vám Ami 
poví, proč mi G 
říkaj', proč mi F 
říkaj' E 
ToulaAmi 
vej.
319

: Fram

1. ZAmi 
as mě to táhne o kus dAmi6 
ál, zAmi 
as nemám doma nikde stD 
ání,
desítky důvodů si shDmi 
áním, E7 
už abych na cestu se dAmi 
al.Ami6 
 
2. Pelikán křídly zamával, vítr je příhodný a stálý,
za námi slunce mosty pálí, tak proč bych ještě vyčkával.
R: KlAmi 
enotník měsíc zavřel krámAmi/G# 
, z vAmi/G 
ýkladu svAmi/F# 
oje šperky sklEmi 
ízí,
Dmi 
obrysy domů v dálce mEmi 
izí, tDmi 
ak naposled ti zamávE7 
ám
z paluby lodi jménem FrAmi 
am.
3. Dávno už vyvětral se dým mých věčných cigaret a dýmek,
ty žiješ jenom ze vzpomínek, a já se stále nevracím.
4. Námořní mapy pokryl prach, mé knihy nikdo neutírá,
nevíš, zda právě neumírám tam někde na ledových krách.
R: Klenotník měsíc zavřel krám, z výkladu svoje šperky sbírá,
chlap jen tak lehce neumírá, na modré lodi jménem Fram
tě za pár roků vyhledám.
320

: Hudsonský šífy

1. Ten, kdo Ami 
nezná hukot vody lopatC 
kama vířený
jako G 
já, jó, jako Ami 
já,
kdo hudsonský slapy nezná sírou G 
pekla sířený,
ať se Ami 
na hudsonský G 
šífy najmoutAmi 
 dá, G 
johG# 
ohoAmi 
.

2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: F 
Ahoj, páru tam Ami 
hoď,
ať G 
do pekla se dříve dohraAmi 
bem,
G 
joG# 
hoAmi 
ho, G 
joG# 
hoAmi 
ho.

3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: 

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: + johoho …
321

: Mávej

R: E 
Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej E7 
jen, 
nic A 
nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej E 
den, 
tak jen si H7 
mávej, mávej, A 
mávej, mávej a E 
dávej A 
sboE 
hem. 
1. Jó, A 
nemáš, holka, páru, jakej pocit mám, 
když E 
prásknu do kočáru a rukou zamávám 
a H7 
cesta už mě zdraví a říká mi "těpic", 
tak E 
tohle je to pravý, jó, H7 
já už nechci E 
víc. 
R: 
2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl 
a na jazyku noty a pod pažema sůl 
a cesta, která mluví a říká: jenom pluj, 
a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj. 
R: + tak jen si H7 
mávej, mávej, A 
mávej, mávej a E 
dávej A 
sboE 
hem … 

322

: Na cestě - On the Road

1. KdG 
ysi u silnice stD 
ával, deku do půl zG 
ad,
ať si mával, jak si mD 
ával, nechtěli ho brG 
át,
nC 
ikdy KG/H 
erouaca nAmi 
ečet' a nE 
eznal třetí prAmi 
oud,
přC 
esto bG 
ýval spD 
olu s DG 
eanem kD 
aždej vG 
íkend D 
on the rG 
oad.

2. Nikdy neměl ani zdání, jak se hrával bop,
měl jen slinu na toulání a překážel mu strop,
životem na plný pecky a neubírat plyn,
tuhle víru na svý pouti vždycky vzýval Sal i Dean.

R: TC 
ak mi řG 
ekni, nC 
a co vlastně mG 
ám
mC 
oudrostG 
i vyčtený z knAmi 
ížek,
cC 
o je dG 
obrý, nC 
a to přijdu sG 
ám,
cC 
o je špG 
atný, za tím křF 
ížek udělD 
ám.

3. Tohle na cestě mi říkal, já ho jednou vzal,
potom zavolal jen "díky" a já frčel dál,
od těch dob jsem vždycky hlídal, ať kamkoliv jsem jel,
nestojí-li u patníku se svou vírou Dean a Sal.

4. Vždycky u silnice stával, vlasy do půl zad,
ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,
nikdy tuhle knížku nečet' a neznal třetí proud,
přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road,
D 
on the rG 
oad …
323

: Nevadí

1. NA 
apůl jako hrou a nE 
apolovic vážně,
čerstvou mD 
aturitou zmužnělA 
ý,
chtěl jsi dobýt svět, a svE 
ět se tvářil vlažně
na tvý bD 
ubnování nesmělA 
ý,E 
 
hlA 
avu plnou věd a nE 
adějí svý mámy,
zkoušky přG 
ijímací, pD 
otom pA 
ádE 
,
znA 
alosti jsi měl, cos' nE 
eměl, byli známí,
takže lD 
itujeme, za rok snA 
ad,
Hmi 
a tehdy pF#+ 
oprvé jsi řHmi7 
ekl: nevE 
adí, zase bA 
ude líp.
2. Pomalu šel rok, a zase stejná škola,
čekáš předvolání každej den,
předvolání máš, a na něm: vlast tě volá,
takže za dva roky s úsměvem,
dva roky vzal čert, a za nějakej týden
stojíš na radnici s holkou svou,
bylo to s ní fajn, tys věřil, že to vyjde,
kde tvý nebetyčný plány jsou,
a tehdy podruhé jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
3. Neměli jste byt a vlastně ani prachy,
prej, že ve dvou se to táhne líp,
jenže už jste tři, a máma s dvěma bráchy,
starej dvoupokoják - špatnej vtip,
tak jste žili rok v tý supertěsný kleci,
vzteky vysušení jako troud,
potom jeden den si žena vzala věci,
další připomínky řešil soud,
a tehdy potřetí jsi řekl: nevadí, zase bude líp.
4. Už jsi dlouho sám a věci, co se stanou,
se tě nedotýkaj', byl jsi bit,
všechno už jsi vzdal a postavil se stranou,
vzal sis dovolenou, chceš mít klid,
osamělý dům u rychlíkové trati,
oči za záclonou zapranou,
vlaky jedou dál a málokdy se vrátí,
život nemá brzdu záchrannou,
tak řekni, sakra, to svý "nevadí, zase bude líp" …
324

: Outsider waltz

1. Dnes rG 
áno, když bylo půl, při prHmi 
avidelný hygieně
pAmi 
oklesls' hodně v ceně, když jsi zC 
ahlíd' svůj zjD 
ev,
už Ami 
nejsi, co jsi bD 
ýval, tu tG 
vář nespraví ti Emi 
masáž,
mAmi 
arně se, hochu, kD 
asáš, už nejsi lG 
ev a velkej šD 
éf.

R: MG 
áš svůj svět a tEmi 
en se ti hroutí,
to dG 
ávno znám, já prE 
ožil to sám,
krAmi 
áčíš dD 
ál a cAmi 
esta se krD 
outí,
až pAmi 
otkáš nás nHmi 
a ní, tak přD 
idej se k náG 
m.

2. Jsi z vojny doma čtrnáct dnů, a na radnici velká sláva,
to se ti holka vdává, cos' jí dva roky psal,
ulicí tiše krouží ten blbej motiv z Lohengrina,
není ta - bude jiná, dopisy spal a jde se dál.

R: 

3. Za sebou máš třicet let a zejtra ráno třetí stání
a nemáš ani zdání, jak to potáhneš dál,
ten, komus' kdysi hrával, se znenadání někam ztratil,
už nemáš, čím bys platil, no tak se sbal a šlapej dál.

R: 
R: 
325

: Papírové řetězy

1. SlA 
epuje očko do očka, řHmi 
etězy z papíru,
nC#mi 
ení to jen tak z plezíru a v dE7 
omě voní vánočka,
cA 
o kdyby právě zrovna teď, pHmi 
ohyby prstů stále stejný,
C#mi 
už ví, že je to beznadějný, E7 
už to ví, že se nedočká.
R: ŘD 
etězy pE7 
apírový zmA 
ění se nF#mi 
a okovy,
nD 
ikdo jí nC#mi 
eodpoví, nE7 
ikdo se nezeptá,
zD 
a šperky sE7 
afírový nA 
ekoupí tF#mi 
o, co není,
jD 
e jako vC#mi 
e vězení, vDmi 
ánoční nA 
oc, vDmi 
ánoční nA 
oc.
2. Pomalu chystá večeři, prostírá po paměti,
venku jsou slyšet hlasy dětí a někdo zvoní u dveří,
běží jak voda v potoce, je to jen pošťák s telegramem,
zarámovaný dveřním rámem přeje veselé Vánoce.
R: 
3. Nemusí ani slova číst, je jí to dávno všechno jasné,
tak zavře dveře, světlo zhasne, ke stolu nese bílý list,
nůžkama proužek po proužku odstřihuje z něj mechanicky
a na řetězech jako vždycky přibývá kroužek po kroužku.
R: + vDmi 
ánoční nA 
oc …
326

: Píseň, co mě učil listopad

(originál od A dur)

1. C 
Málo jím a F 
málo spím a C 
málokdy tě F 
vídám, 
C 
málokdy si Emi 
nechám něco Dmi 
zdátG 
 
F 
Doma nemám C 
stání, už od Ami 
jarního F 
tání 
Bb 
cítím, že se blíži listoC 
pad, hm, hm, hm 

Ref: ListopadovýBb 
 písně F 
od léta už C 
slýchám 
vítr Dmi 
ledový F 
přinesl je k C 
nám 
Tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám 
listopadový písni naslouchám 

2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí, 
k zemi padá zlatý vodopád 
Pod nohama cinká to postrácané listí 
vím, že právě zpívá listopad. 

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…

3. Dál a dál tou záplavou co pod nohou se blýská 
co mě nutí do zpěvu se dát 
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám 
píseň co mě učil listopad.

Ref: Listopadový písně od léta už slýchám…
327

: Pořekadla

1. G 
Rád bych se zeptal H7 
těch, kteří vědí
Emi 
proč místo zlatem C 
platíme mědí, 
G 
proč nejsme bílí a D 
proč jsme jen šedí,
C 
ti, co chytrou D 
kaši G 
jedEmi 
í, 
C 
určitě mi D 
odpověG 
dí:C 
 G 
 

R: Že z C 
nouze si žijem a Hmi 
milujem z nouze, 
H7 
zpíváme málo a Emi 
kecáme C 
dlouze 
a G 
tváře si myjem v D 
blátivý strouze, 
C 
když se čistá D 
nesežeG 
neEmi 
 
C 
ani v lese D 
u prameG 
ne.C 
 G 
 

2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne, 
jablko od stromu daleko nepadne, 
než holub na střeše, líp vrabec v hrsti - 
- tohle mi jde proti srsti, 
zatraceně proti srsti. 

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
nesežene, a ne že ne. 

3. Řekni mi, holka, čí je to vinou, 
že ty chceš jiného, on zase jinou, 
čím je to daný, že ti praví se minou, 
ti nepraví že se berou, 
potom se div nesežerou. 
R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
je to pravda, a ne že ne, 
že C 
cesty už jsou D 
vychozeG 
néEmi 
 
a uzené je vyuzené 
a pivo dobře vychlazené, 
žádná nouze vlastně není, 
tak načpak tohle pozdvižG 
ení?C 
 G 
 
328

: Ročník 47

1. Nás A 
bylo sedm romantiků Emi 
netušících, Emi7 
že se všechno A 
mění, 
a stačilo pár okamžiků, Emi 
patnáct let, to Emi7 
vlastně tolik A 
není, 
však F#mi 
sotva pátek odhoukaj', to C#mi 
pomyšlení každýho z nás Hmi D E7 
svádí: 
svý A 
tělo sádlem obalený Emi 
napasovat Emi7 
do maskáčů z A 
mládí. 

2. Léta kráse nepřidaj' a nevyléčí naše ztuhlý klouby, 
jen v uších pořád zvoní blues, co na mýtinách jazzman vítr troubí, 
zas jdeme známým údolím, tak jako v čase naší zašlý slávy, 
a slova městem neředěná snášejí se do vyrezlý trávy. 

3. Pak čaj s příchutí jehličí a cigaretu zapalovat třískou, 
a kytaru vzít do klína a zpívat si tu píseň, kdysi blízkou, 
text není žádnej Kainar, dávno víme, že je vlastně hloupá, 
tak proč nám slzí oči, není přece vítr a kouř vzhůru stoupá. 

4. A je tu konec víkendu a všechno jako v obráceným filmu, 
každej si schová do kapsy ten žhavej uhlík, kterej ještě zbyl mu, 
[: ten uhlík, to je jistota, že všední dny člověka neumoří, 
čas od času se podívá a řekne: je to dobrý, ještě hoří … :] 
329

: Rosa na Kolejích

1. C 
Tak jako jazyk F6 
stále naF#6 
ráG6 
ží na vylomenej C 
zub,
tak se vracím k F6 
svýmu náF#6 
draG6 
ží abych šel zas C 
dál
Přede mnou F6 
stíny se G6 
dlouží a Ami 
nad krajinou Cdim 
krouží
podivnej F6 
pták, F#6 
 G6 
 pták nebo C 
mrak.

R: C 
Tak do toho F6 
šlápni ať G6 
vidíš kouF6 
sek C 
světa,
vzít do dlaně F6 
dálku G6 
zase jedF6 
nou C 
zkus.
Telegrafní F6 
dráty G6 
hrajou ti F6 
už C 
léta,
nekonečne F6 
dlouF#6 
hý, moG6 
noF#6 
tónF6 
ní bluC 
es.

*: C 
Je ráno, je ráno.
Nohama F6 
stíF#6 
ráš roG6 
su na F6 
koF#6 
lejíchC 
.

2. Pajda dobře hlídá pocestný co se v noci toulaj,
co si raděi počkaj až se stmí a pak šlapou dál.
Po kojelích táhnou bosí a na špagátku nosí
celej svůj dům, deku a rum.

R: Tak do toho šlápni… 2X
330

: Bedna od Whisky

1. Ami 
Dneska už mě C 
fóry nějak Ami 
nejdou přes E 
pysky
Ami 
Stojím s dlouhou C 
kravatou na Ami 
bedně E 
od whiAmi 
sky.
Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč.
Tu kravatu, co nosím, mi navlík soudce Linč.

R: A 
Tak kopni do tý D 
bedny ať E 
panstvo nečeA 
ká
jsou dlouhý schody D 
do nebe a E 
cesta daleA 
ká.
Do nebeskýho D 
báru já E 
sucho v krku A 
mám.
Tak kopni do tý D 
bedny ať E 
na cesA 
tu se Ami 
dám.

2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý.
Postavil bych malej dům na louce ukrytý.
Postavil bych malej dům a z okna koukal ven
a chlastal bych tam s Billem a chlastal bych tam Ben.

R: Tak kopni do tý bedny …

3. Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát.
Nemusel jsi dneska na týhle bedně stát.
Moch si někde v suchu tu svoji whisky pít.
Nemusel si dneska na krku laso mít.

R: Tak kopni do tý bedny …

4. Až kopneš do tý bedny jak se to dělává
v krku ti yůstane jenom dírka mrňavá.
Jenom dírka mrňavá a k smrti janom krok.
Má to smutnej konec a whisky ani lok.

R: …. tak kopni do tý bedny. Fine 
 
331

: Černá řeka

1. 
E 
Tu řeku znám, co o ní vyprávíš, děvče mé,
v mládí jsem u ní často H7 
býval.
Ty E 
víš jak E7 
hučí kaňoA 
nem peřeAm6 
je
E 
tam, kde jsem H7 
míval malý E 
srub A E 
 

2. 
Já dobře znám proud řeky proklaté, děvče mé
často jsem o ní chlapcům zpíval
když kouř jejich ohňů blizzard hnal na západ
každý měl v očích zlatý kov

3. 
Jak dobře znám píseň staré River Black, ó my girl
každou noc o ní se mi zdává
vždyť můj srub nad kaňonem stál zcela sám
a já slýchal v bouři hochů křik

4. 
Ta řeka zlá má pod peřejí hrob, děvče mé
málokdo projel její víry
a tam pod skalami leží kamarádí mí
sám jsem jim z bedny stloukal kříž

5. 
Vím, že se vrátím ke své River Black, ó my girl
tam kde jsem prožil svoje mládí
Kdo jednou slyšel River Black temně řvát
ten se k ní musí vrátit zas
332

: Hubenej claim

1. Em 
Hubenej A 
claim Em 
 jak stoletej A 
kůňEm 
 
šílenej G 
hrobník sám sebe A 
pohřbíváH7 
 
Em 
kamenej A 
jíl Emi 
 a zrzavá A 
tůňEm 
 
žlutavej C 
mech a H7 
zlata ani Em 
gram

2. Valounů pár co na pánví mám
v saloonu večer kořalkou zavoní
třpitivý víle svůj život dám
než nugety vo pánev zazvoní

R: Am 
Smůlu na mně D 
každej digger G 
vidíEm 
 
Am 
voslepil mě D 
hlad a zlatej G 
prachEm 
 
Am 
ze samoty H7 
blech a divnejch C 
lidí
F# 
dostávám čím dál tím větší H7 
strach

3. Zapomínám na svou starou zem
ve vzpomínkách se k jihu obracím
dobrodruhům prodám svůj claim
a blechy cestou domů poztrácím

R: Am 
Smůlu na mně D 
každej digger G 
vidíEm 
…

3. Zapomínám na svou starou zem…
333

: Sochám brečí déšť na obočí

1. 
G 
 D 
   G 
   G7 
 
Modrý podzimní dny se krátí
C 
 Gdim 
   Hmi 
   A#m 
 
listí spadaný trávu zlatí
Ami 
 Emi 
   D 
 
chytám do rukou pápěří
C 
 Gdim 
   Hmi 
   A#m 
 
smutnej zaleh čas do vopratí
Ami 
 D 
   G 
 
a já stojím líně u dveří

2. 
Čekám až se můj smutek ztratí
smekám před každou dlouhou tratí
zatím nevím kterou přijet mám
jednou až se k nám slunce vrátí
možná modrým ránem zavolám

R: 
D 
   C 
 D 
   G 
 
Nedejchej slunce mává zlatou nití
D 
   C 
 D 
   G 
 
pospíchej pokud září nad hlavou
D 
   C 
 D 
   G 
 
zavolej kamarády oheň svítí
C 
 D 
   G 
 
zpívá vítr píseň sněhovou

3. 
Sochám brečí déšť na vobočí
řekám nikdo proud nevotočí
cestám domů jít chce se snad
holkám padají slzy z vočí
nevím kterou má rád listopad

4. 
Spěchám ulicí starejch stromů
ptákům závidím že jdou domů
listí barevný potkávám
tichou hudbu hrát není komu
podzim na svý stráni chce bejt sám

R: 
334

: Tak už mi má holka mává

1. Emi 
Posledních D 
pár minut C 
zbejvá Emi 
jen, 
máš teplou D 
dlaň, už se A 
stmíEmi 
vá, 
těžký je D 
říct, že se C 
končí Emi 
den, 
vlak posleD 
dní vagón A 
míC 
- E 
vá. 

R: G 
Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy F 
páliD 
vý, 
Emi 
život jde dál, to se C 
stává, A7 
já to D7 
vím, 
G 
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou F 
dáD 
vá, 
tak Emi 
jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď, 
tak jeď, jeď, jeď, tak jeď. 

2. Koleje jsou cejchem loučení, 
holkám se ve vočích střádá, 
smutek je šátek osamění, 
co mužskejm na cestu mává. 

R: Tak už mi … 

3. Za zády zůstal mi pláč a smích 
do tmy se můj vlak teď řítí 
zmizela holka jak loňskej sníh 
a světla měst v dálce svítí. 

R: Tak už mi … 
335

: Kladivo

1. G 
Bylo by to C 
kráAmi 
sný  F 
bejt G 
bleskem nebo C 
bouAmi 
ří,
F 
bejt G 
vodou nebo C 
tráAmi 
vou,  F 
bejt G 
větrem co válG7 
, 
bejt kladivem v Ami 
pěstích, bejt jiskřičkou v kouři 
a kovadlinou F 
bejt a C 
znít a F 
vocelově C 
zvonit, 
F 
ó…C 
  G7 
to bych si tak C 
přál. 

Bylo by to krásný bejt zvonem, kterej zpívá, a do nebe se dívá a nebo
i dál

a znovu, že svítá nebo se stmívá bejt obyčejnej zvon a znít a 

vocelově zvonit ó… to bych si tak přál.

3. Bylo by to krásný bejt v melodii tónem 
tím tónem kterej ladí jak hedvábenj šál 
tím tónem co ladí a zní pod balkónem 
bejt v melodii tón a znít a vocelově zvonit 
ó… to bych si tak přál. 

4. Bylo by to krásný bejt zvonem kterej zpívá 
i kladivem i tónem a bůhví čím dál 
a zpívat že svítá anebo se stmívá 
a zvučet jako zvon a znít a zpívat dobrým lidem 
ó… to bych si tak přál. 
336

: Růže z Texasu

1. JeE 
du vám takhle E7 
stezkou dát A 
koňům v řece E 
pít
vtom potkám holku hezkou, až H7 
jsem vám z koně slít.
Měla E 
kytku žlutejch E7 
květů, snad A 
růží, co já E 
vím?
Znám plno hezkejch ženskejch k světu, ale H7 
tahle hraje E 
prim.

Ref: E7 
Kdo si A 
kazí smysl pro krásu, ať s E 
tou a nebo s tou
dej si říct, že kromě Texasu, tyhle H7 
růže nerostou.
Ať máš E 
kolťák nízko uE7 
 pasu, ať jsi A 
třeba zloděj E 
stád,
tyhle žlutý růže z Texasu budeš H7 
pořád mít už E 
rád!

2. Řekla, že tu žije v ranči, je sama s tátou svým
a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým.
Tak já se klidně nabíd, že půjdu s ní a rád
a že se dám i zabít, když si to bude přát.

Ref: Ať si kazí smysl pro krásu…

3. Hned si dala se mnou rande a přišla přesně v půl
a dole teklo Rio Grande, po něm měsíc plul.
Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh přát -
ona byla milá štíhlá, milá rovná, zkrátka akorát.

Ref: Kdo si kazí smysl pro krásu…

4. Od těch dob vodím koně jen dolů k brodu pít
a žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít.
Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou,
tak v duchu pořád hladím tu růži voňavou.

Ref: Kdo si kazí smysl pro krásu…

…tyhle žlutý růže z Texasu ….

….budeš mít …. pořád …. rád!
337

: Sedm Dostavníků

1. Emi 
Plání se blíží sedm dostavD 
níků
Emi 
stačí jen mávnout a G 
jeden zastaD 
ví,
Emi 
sveze tě dál za pár D 
dobrejch slov a Emi 
díků,
ten kočí co má C 
modrý D 
voči laskaEmi 
vý. 

R: Emi 
Heja, heja, D 
hou, dlouhá bude Emi 
cesta,
Emi 
dlouhá jako D 
píseň co mě napaEmi 
dá,
Emi 
heja, heja, D 
hou, sám když někde Emi 
stojím,
sám proti C 
slunci, D 
který právě zapaEmi 
dá.

2. Vím, že se hvězdy dneska nerozsvítí,
neklidný ptáci maj hlasy hádavý,
vyprahlá zem už velký deště cítí,
ty deště, co i moje stopy zahladí.

R: Heja, heja, hou … 3X

338

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 

1. Ami 
Nebe je modrý a E 
zlatý, bílá sluneční Ami 
záře,
Ami 
horko a sváteční E 
šaty, vřava a zpocený Ami 
tváře,
Ami 
dobře vím, co se bude E 
dít, býk už se v ohradě Ami 
vzpíná,
Ami 
kdo chce, ten může E 
jít, já si dám sklenici Ami 
vína.

R2: Dmi 
Žízeň je veliká, Ami 
život mi utíká,
E 
nechte mě příjemně Ami 
snít,
Dmi 
ve stínu pod fíky Ami 
poslouchat slavíky,
E 
zpívat si s nima a Ami 
pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
339

: Vítr to Ví

1. C 
Míle a F 
míle jsou C 
cest které Ami 
 znám,
jdou C 
trávou a F 
ůbočím G 
skal,
jsou cesty zpátky a jsou cesty tam
já na všech chci s vámi stát.
Proč ale blátem nás kázali vést
a špínou nám třísnili šat…

R: To F 
ví snad jen G 
déšť a C 
vítr kolem Ami 
nás,
ten F 
vítr co G 
právě začal C 
vát.

2. Míle a míle se táhnou těch cest
a dál po nich zástupy jdou.
Kříže jsou bílé a lampičky hvězd
jen váhavě svítí tmou.
Bůh ví, co růží jež dál mohli kvést
spí v hlíně těch práchnivých blat…

R: To ví snad…

3. Dejte mi stéblo a já budu rád
i stéblo je záchranný pás.
Dejte mi flétnu a já budu hrát
a zpívat a ptát se vás:
proč jen se účel tak rád mění v bič
a proč že se má člověk bát ?

R: To ví snad …
340

: Babička Mary

1. Ami 
Štěchovická laguna když dřímá v zadumaném stínu Kordylér,
Dmi 
pirát zkrvaAmi 
venou šerpu ždímá, H7 
kapitán pucuje revolE 
ver.
Ami 
Pikovická rýžoviště zlata čeří se v příboji Sázavy,
Dmi 
ale za to Ami 
krčmářova chata kDmi 
řepčí rykem chE7 
lapské zábaAmi 
vy.
G7 
Když tu náhle, co se C 
děje, G7 
divný šelest houštím C 
spěje,
G7 
plch, skunk, C 
vše utíká F 
po stráni F#dim 
od MedníE 
ka.
Ami 
Krčmář zhasne, kovbojové ztichnou, pirát zděšen tvář si zakryje,
Dmi 
rudé squaw se chAmi 
vějí a pak vzdychnou: H7 
Blíží se k nám postrach prérE 
ie.G7 
 

R: C 
Mary, babička D7 
Mary, dva kolťáG7 
ky za pasem, nad hlavou C 
točí lasem.
Stoletá Mary, babička D7 
Mary, ta zkrotí G7 
křepce hřebce, ať chce, či nechC 
ce.E7 
 

2. Žádné zuby, z jelenice sukně, ale za to tvrdé bicepsy,
Mary má vždy slivovici v putně, Toma Mixe strčí do kapsy.
Klika cvakla, v krčmě dveře letí a babička vchází do dveří:
Pintu ginu, lumpové prokletí! bezzubou dásní zaláteří.
Vypiju to jen ve stoje, jdu do volebního boje,
zřím zas město drahý, jedu volit do Prahy.
Dopila a aby se neřeklo, putykáře změní v mrtvolu,
za zády má štěchovické peklo s šlajsnou svatojánských atolů.

R: Mary, babička Mary, pádluje bez námahy po proudu až do Prahy.
Stoletá Mary, babička Mary, jde do volebního boje za kovboje.

3. Ledva v Praze kotvu vyhodila, pro babičku nastal hrozný čas,
neboť hned každá strana tvrdila, že jí náleží babiččin hlas.
Malá stejně jako velká strana psala, že bude mít o hlas víc,
že ta druhá strana je nahraná, oni že maj hlas ze Štechovic.
Stoletý věk prý nevadí, na předáka je to mládí,
ze všech nejvíce, volala ji polnice.
Tak babičku, pro kterou vždy byla válka s lidojedy legrace,
tu babičku za pár dni zabila, volební agitace.

R: Mary, bojovná Mary, už nesedává v sedle, ve volbách byla vedle.
Stoletou Mary, babičku Mary, volbama zabitou vzal k sobě Manitou.
341

: David a Goliáš

C 
Lidi na Ami 
lidi jsou jako F 
saG7 
ně, C 
člověk na Ami 
člověka jako F 
katG7 
.
C 
Podívejte A 
se na ně, Dmi 
musíG7 
te naříC 
katH7 
.
Emi 
Obr do pidimužíka A 
myH7 
dlí, Emi 
domnívaje se, že vyhraA 
je.H7 
 
G 
Klidně Emi 
seďme Ami 
na židD7 
li, G 
čtěme bibli, tam to všeG7 
chno je.
C 
Samuelova kniha námDmi 
 povíG7 
dá, C 
jak na žida přišla veliDmi 
ká bídG7 
a,
C 
jak ti bídní Ami 
Filištíni F 
válku vést nFmi 
ebyli líní.
C 
Až potkali As7 
DaviG7 
da. C 
David šel do války volky, Dmi 
nevolkG7 
y,
C 
z velké dálky nesl bratrům Dmi 
homolkG7 
y.
C 
V pochodu se Ami 
cvičil v hodu,
F 
dal si pro strýFmi 
čka Příhodu C 
tři šutry do G7 
tobolC 
ky.
Hej, As 
hej, kam se C 
valej, vždyť jsou D7 
malej!
Takhle G7 
Goliáš ho E7 
provokuje, Dmi7 
David slušně G7 
salutuje.
C 
Když mu ale obr plivnul Dmi 
do očG 
í,
C 
David se otočí, prakem Dmi 
zatočG7 
í.
C 
Když začínáš, Ami 
no tak tu máš, F 
byl jsi velkej Fmi 
já měl kuráž.
C 
A jakej byl D7 
Go - G7 
li - C 
áš.
342

: Ezop a brabenec

foxtrot
C 
Jednou Emi 
z lesa Ami 
domů se Ami7 
nesa F 
mou-G7 
drý C 
EzopG7 
 
C 
potkal Emi 
brabce Ami 
který bra-Ami7 
bence F 
má-G7 
lem sA7 
ezob
Dmi 
Brabenec se E 
chechtá Dmi 
Ezop se D7 
hned G7 
ptá
C 
čemu Emi 
že se Ami 
na trávě Ami7 
v lese F 
prá-G 
vě Dmi 
řeh-G7 
tá.
C 
Já povídá G7 
brabenec se taky C 
rád Bb 
hlasitě A7 
chechtám,
chechD7 
tám když pupenAb7 
ec kyselG7 
inou leptC 
ám.D7 
 Dmi7 
 G7 
 
C 
Vím totiž ten G7 
brabenec mravenečC 
ník Bb 
že se mě A7 
neptá,
neD7 
ptá pozře mě Ab7 
ať se chechtG7 
ám nechechtC 
ám.Dmi 
 G7 
 C 
 
Ab 
Kampak by to Eb7 
došlo třeba sAb 
 pouhou ponravEb7 
ou
G 
kdyby měla D7 
plakat že je Dmi 
ptačí potraG7 
vou.
C 
Ty, ač nejsi G7 
brabenec, se taky C 
rád Bb 
hlasitě A7 
chechtej,
chechD7 
tej a na svou Ab7 
bídu si nG7 
ezarepteC 
j.
343

: Hej rup!

F 
Hej rup! Peklo nebude ráj se vrací.
G7 
Hej rup! S námi kdo půjde, najde práci.
C 
Hej C7 
rup! C 
Hej C7 
rup! F 
Jsme mladí, Dmi 
chceme Ami 
žít.Ami7 
 B 
 C7 
 
F 
Hej rup! Všichni za jeden Ami 
táhneme provaz.
G7 
Hej rup! Pro Vás to platí, jako pro nás.
F 
Hej rup! B 
Hej rup! Že G 
chceme G7 
všichni C7 
žít. F 
 Db7 
 C7 
 
F 
Hej rup! Kdo Dmi 
má Ami 
síF 
lu. G7 
Hej rup! Ruce k dílu!
C7 
Hej rup! F 
Hej rup! Ami 
Jsme mladí, Gmi7 
chceme C7 
žít.
F 
Hej rup! Dmi 
Chceme Ami 
práF 
ci. G7 
Hej rup! Hejrupáci.
F 
Hej rup! B 
Hej rup! G7 
ChceC7 
me F 
žít.
344

: Klobouk ve křoví

GC#dimG7G+ 
G 
Vítr F9 
vanG#7 
e poG 
uštíD+ 
 
G 
po písku F9 
žene kloG 
boukG7 
 
Cmi 
zahnal D#7 
ho dD7 
o hG 
ouštíEmi 
 
Cmi 
starý a D#7 
černD7 
ý klobG 
oukD7 
 
G 
Kdepak F9 
je G#7 
ta hG 
lava,D+ 
 
G 
která kloF9 
bouk nosiG 
laG7 
 
C 
Byla čerD7 
ná či G 
plavá?Emi 
 
Cmi 
Komu aD7 
si patřiG 
la?
Hmi 
Kdo to v poušti C 
zmizel?
Hmi 
Odkud šel a E7 
kam?
D 
Jakou to měl A7 
svízel,
D 
že byl v C7 
poušC#7 
ti sD7 
ám?D+ 
 
G 
Jen zaEb 
váté G 
stopyD+ 
 
G 
starý kloF9 
bouk ve křoE7 
ví
Ami 
nikdCmi 
o nicD#7 
 nepD7 
ochG 
opíEmi 
 
Cmi 
nikdo se Eb7 
nic nD7 
edovG 
í
jednodušší akordy:

GFmiCCFmiG 
G 
Vítr Cm 
vane G 
pouští
G 
po písku Cm 
žene G 
klobouk
Cmi 
zahnal Dmi 
ho do G 
houští
Cmi 
starý aDmi 
 černý kloG 
bouk
Kde pak je ta hlava
která klobouk nosila
bila černá či plavá
komu asi patřila
Kdo to v poušti zmizel
odkud šel a kam
jaký to měl svízel
že byl v poušti sám
GFmiC 
GFmiG 
Jen zaváté stopy
starý klobouk ve křoví
nikdo nic nepochopí
nikdo se nic nedoví.
345

: Nebe na zemi

G 
Na Nirvánu na Olymp na Emi 
nebe nevěřím
D7 
když někdo svět pomlouvá
G 
vždycky A7 
láteřD7 
ím.
G 
Nestojím o nekonečno s Emi 
hvězdami všemi
H 
stačí mi pár F#7 
krásných let
H 
někde B 
na H 
zeD7 
mi.
D+ 
Když já G 
vám D+ 
povídG 
ám
D+ 
že je G 
nebe D+ 
na zeG 
mi
pravdu A7 
mám věřte mi.
Ami 
Za žiD 
vot Ami 
život D 
dám
Ami 
i když D 
nerad Ami 
umírD 
ám
nejD+ 
sem Emi 
sám G 
věřte Emi 
mi.
Pro toG7 
ho kdo chce žít
je na C 
světě G+ 
plno C 
krás
a z těch E7 
krás nebe mít
záleA7 
ží jenom na D 
vás.
D+ 
Jen na vG 
ás vD+ 
ěřte G 
mi
D+ 
záleG 
ží kdy přijde E7 
čas
|: kdy pro [A7]nás začne [D7]nebe na ze[G]mi. :|fineA7 
nás začne D7 
nebe na zeG 
mi. :|fine
D+ xxx332
G+ xxx443
346

: Šaty dělaj člověka

C 
Je D7 
to G7 
tak, C 
třeba D7 
je to k nevíG7 
ře
C 
Že C7 
z biskupa F 
putna G 
dělá G7 
uhlíC 
ře H7 
 
Je to Ami 
tak, H7 
třeba Emi 
je to A#dim 
k nevíAmi 
ře H7 
 
Že Emi 
z mnicha dělá D7 
kutna G 
krunýř rytíG7 
ře 'C 
 

Je to pravda odvěká, šaty dělaj člověka
Kdo je nemá ať od lidí pranic nečeká
Dokavad jsme nahatý, od hlavy až po paty
Nikdo neví kdo je chudý a kdo je bohatý

F 
Podle kabáC 
tu A7 
se Dmi 
svět G 
měGmi 
ří
Dmi 
Lháři ve fraC 
ku A7 
kažD7 
dý věG7 
ří
Protože C 
je to Dmi7 
pravda odvěG7 
ká, C7 
šaty F 
dělaj člověFmi 
ka
C 
Kdo v hadrA7 
ech Dmi 
čeká na štěstí, C 
ten se G7 
načeC 
ká
Jó, ten se načeká
347

: Štěně

1. NC 
arodilo se štěně, lidí sF 
e nebálC 
o,
/: sF 
e svým stínem nC 
a stěně tF 
o štěně
cC 
elej dG 
en si hrálC 
o. :/
2. A když povyrostlo víc, protáhlo si nohy,
/: rozběhlo se do ulic, do vesnic
očuchávat rohy. :/
3. Čuchá tady, čuchá tam a ocáskem vrtí.
/: uviděl to jeho pán - grobián,
rozzlobil se k smrti. :/
4. Aby pes znal celou ves, to jsou ňáký mravy,
/: takový všetečný pes na řetěz,
to mu mravy spraví. :/
5. A tak na řetěze rost', až z něj vyrost' hafan,
/: jednou mu pán dával kost pro radost
a byl zle porafán. :/
6. Jak to, že ten pes kouše, sám sebe se tázal,
/: dřív neublížil mouše, proč kouše,
když jsem ho uvázal? :/
7. Seběhla se celá ves a pánovi praví:
/: celý svět to ví už dnes, že řetěz
mravy nenapraví. :/
348

: Ten umí to a ta zas tohle

Slavní mudrci, vzácní chemiE7 
ci,A 
  slovutní mistři, páni magistřHmi7 
iE7 
 
astrologové, geometři, agronomové, psychiatři,C 
 páni docenti
E 
geologie, C#mi 
psychologie, H 
theologiE 
e,
H 
nemocí zhoubných, nemocí zjevných, nemocí latentníD7 
ch
F#mi 
vynálezcové věcí patentníchDmaj 
, magniH7 
ficence,
zkrátka E7 
inteligenceA 
:DA7D 
 
A7 
Tady je D 
tesař, A7 
klempíř, D 
zedník a ten, co otesává Ddim 
kameny je A7 
kameník
a tady Emi 
služka, H7 
oráč, Emi 
kamnář, ten když se umeje, je A7 
k nepoznání D 
kominík.
Ten dláždí G 
uliceA7 
, ten kove F#mi 
podkovy,Hmi 
 ta krmí Emi 
slepicF#mi 
e, ta peče Hmi 
cukrovE7 
í.
Ten umí D 
to a A7 
ten zas D 
tohle a všichni A7 
dohromady udělají D 
mocGA7DH7EmiA7DA7 
 
A tu je platnéř, kočí, havíř: "Já sfárám dolů do dolů doluju rudu"
a tady rybář, kejklíř, dudák: "Já vám rád každou písničku na dudy zadudu",
"Já louhuju kůže", "já z nich šiju boty", "já pěstuju růže", "já látám kalhoty".
Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady uděláme moc
La G 
lalA7 
aDH7EmiA7DBC7FD7GmiB7AA7 
 
My všichni budem na tom lépe, když dáte rady nám a my vám dáme své rady,
když všicni všechno všechněm dáme, tak budou všichni lidi všechno mít dohromady.
I širší ulice a tvrdší podkovy, kuřata, slepice, pečivo, cukroví.
Když ten dá to a ta zas D 
tohlHmi 
e, tak všichni Emi 
dohromadA7 
y budeme mít D 
dost.
Továrny A7 
na kůže, peníze D 
na boty a do vlA7 
asů růže a nový D 
kalhotyF#mi 
 a oleC#7 
j na stroje
a stroje F#mi 
na práci a práci Hmi 
bez bojC#7 
e, po práci Ami 
legracH 
i a slunce Emi 
dost a dosAmi 
t pro staré,
Emi 
pro děti a děti G 
pro radost a radostA 
 pro děti.
A budem Emi 
společnA7 
ě svět a mír D 
milovHmi 
at a budem G 
společnA7 
ě pro ten svět Hmi 
pracovaE7 
t.
Když všichniD 
 všechněm A7 
všechno H 
dáme, H7 
tak budem Emi 
všichni všechno A7 
mít dohromadD 
y.GD 
 
349

: Tmavomodrý svět

D 
Netoliko, B9 
že je tma, D 
ale B9 
nevA7 
idíD 
m. A7 
 
D 
Vím, že je tu B9 
všude tma, D 
já ji A7 
nevidD 
ím.
B 
Vidím jenom to, D 
že nevidím nic,
B 
když připustím, že vidím, měl bych E7 
vidět A7 
víc.
D 
Svou hlavu, trup, B9 
dvě ruce, E7 
nohy neviA7 
dím

D 
Tak, D9 
kam se poděl můj doposud dokonalý B9 
zrak,
na všem leží neproniknutelně modrý D 
mrak,
tmavoB9 
modA7 
rý D 
mrak. A7 
 

D 
Sám… D9 
nevím ani kudy jíti mám a B9 
kam
a to, že na hlavě tmavomodrý klobouk D 
mám,
to je B9 
práA7 
vě kD 
lam. G7 
   D 
 

B 
Nemám hlad, tak co mi naplat,
D 
že mi chutná.
E7 
Co naplat, že ač nemám hlad,
Gmi6 
duše Esdim 
smutnáA7 
.

D 
Pět… D9 
neděl, sedm hodin, tři měsíce a šest B9 
let
melancholicky jsem pozoroval D 
svět,
tmavoB9 
modA7 
rý sD 
vět.
350

: Život je jen náhoda

PrG 
oč že se mi kBb 
aždou noc o tom jen zdG 
á, o tom jen zdE 
á,
že v mA7 
ém životě vyšla mG 
á tEmi 
ak šťD7 
astná a krG 
ásnA7 
á hvCmaj7 
ězda,D 
 
prG 
oč že se mi kBb 
aždou noc o tom jen zdG 
á, že ta hvězdE 
a
mi dA7 
á to štěstí, o němž sG 
e mEmi 
i vD7 
e dne nezdG 
á,D#FG 
 
zdHmi 
ání klF# 
ame, mHmi 
imoto každý sE9 
en,
který v nE7 
ociD 
 mFdim 
ívámeA7 
, zA+ 
ažene přD 
íštD9 
í dD7 
en.D+ 
 
ŽG 
ivot je jen nC7 
áhoda, jG 
ednou jsi dole, jednou nG7 
ahoře,
žC 
ivot plyne jCmi6 
ak voda D#7 
a smG 
rt je jD+ 
ako mořG 
e,D+ 
 
kG 
aždý k moři dC7 
opluje, nG 
ěkdo dříve a někdo pG7 
ozději,
kdC 
o v životě mCmi6 
iluje, D#7 
ať nG 
eztrácD+ 
í nadějG 
i,G+ 
 
C 
až uvidíš v životě zG 
ázraky, ktC 
eré jenom láskGdim 
a umG 
í,
zlA7 
até rybky vyletí nA9 
ad mrakyA+ 
, pD 
ak porGdim 
ozumíG#dim 
š,DD+ 
 
žG 
e je život jC7 
ak voda, ktG 
erou láska ve víno prG7 
omění,
lC 
áska že je nCmi6 
áhoda D#7 
a bG 
ez ní štD+ 
ěstí nenG 
í.D+G 
 
351

: Popelka

1: Už zase C 
skončil flám, do vodky Am7 
džus ti dám,
a pak ti F 
spočítám nový C 
ztráG 
ty.
Úsměv si Dm 
namaluj, i kdyby F 
nebyl tvůj,
vždyť co ti C 
zbejvá než se mi G 
smát.

2: Popelko mejdanů, co snídá v županu,
a nechce tancovat podle táty.
Víš dobře kudy ne, nebe tě nemine,
víš, že zázrak prej se smí stát.

Ref: Am 
Popel a F 
hrách,
C 
a hry, G 
co se nedají vyhAm 
rát,F 
 
než C 
s velkejma ztrátaG 
ma.
Am 
Popel a F 
hrách,
C 
kdo ví, G 
s kým Popelko půjdeš Am 
spát?
F 
Holubi G 
odlítli,
přeber si to sama,
přeber si to sama.
3: Žiješ na kolejích, všichni tě milují,
krom toho, kdo chybí ti teď nejvíc,
ten, co mu utíkáš, neboť mu zazlíváš,
že tě měl tak trochu moc rád.

4: Jsi místní Popelkou, hraješ si na velkou,
každou noc vyzkoušíš novej střevíc.
Než ze sna procitáš, půlnoc je odbitá,
kočár dávno ztratil se v tmách.

Ref: 

5: Žiješ na kolejích, vlaky už vodjely,
a město polyká dětský stíny.
Pod vokny napad sníh,
a lidi v ulicích, jsou tak prázdný, až se chce řvát

6: Jsi diva z divanu, sedáš si na vanu,
a smejváš z pod vočí černý splíny.
Víš dobře kudy ne, nebe tě nemine,
tak proč bejváš tak nejistá?

Ref: 

(po "přeber si to sama")
e:|-0---------0---------0-3
B:|-1-1-1p0---1-----1h3---3
G:|-2-------0-2-0h2-------0
D:|-2---------3-----------0
A:|-0---------0-----------2
E:|-----------1-----------3
352

: Irská

R: H 
Tullamore dobré scóre, D 
popíjíme A 
v jednom chóre
H 
motáme se hore dole, D 
jedem pYčo A 
rock’n’rolle

*: F# 
Země moje Irská, prozraď co mě nejvíc střískáF#/E/F#/E/F# 
 
Nad Tatrou sa blýská, po dobré whiskey se mi stýská

1. F# 
Jemná whiskey D 
drsnej konec
A 
narážím jak E 
ledoborec
F# 
nálada se D 
sama zvedá
A 
irská whiskey to je věda

*: Země moje Irská, prozraď co mě nejvíc stříská
srdci mi je blízká, domáca borovička spišská

2. Učili mě odmalička
že nejlepší je borovička
dneska radši v Irish pubu
na pálenku já vám dlabu

R: Tullamore dobré scóre … 2×
+ 
Caravelly velký káry, alkohol a irský báry
roštěnky a flaška whiskey, smočíme ty vlhký pysky

R: Tullamore dobré scóre …

353

: A deus

1. Emi 
Zachraň mě, zachraň mě v poutech, ne v bolesti, 
H 
zachraň mě, zachraň mě v Bohu, ne v neřesti, 
Ami 
miluj mě, miluj mě, ať je mi do pláče, 
H 
miluj mě, miluj mě rychlostí tryskáče. 
Emi 
Rezavý kamínka, Ami 
horký jak vzpomínka, 
D 
hřejou si pro sebe H 
a já chci do nebe. 

Ref: Emi 
Lé le lo leu, voce me pertenAmi 
ceu, 
algum H 
día voce me querí a nos olhos teG 
us me diz a H 
deus 

2. Po horách, po vodách, ach, ty mé blouznění, 
oheň a vichřice, na prach se proměním, 
klopýtej, pospíchej, mraků se dotýkej, 
v míru, ne v souboji, kde letí sokoli. 
Jen stará písnička sedá mi na víčka 
a v rytmu valčíku berem už za kliku. 

Ref: Lé le lo leu…

3. Zachraň mě, zachraň mě, na prach se proměním, 
miluj mě, miluj mě, slíbím ti cokoliv, 
v míru, ne v souboji, ať je mi do pláče, 
kde letí sokoli rychlostí tryskáče. 
Rezavý kamínka… nebe. 

Ref: Lé le lo leu…

4. Slyšíš mé modlení – miluj mě, miluj mě, 
na prach se proměním, zachraň mě, zachraň mě, 
v míru, ne v souboji, ať je mi do pláče, 
to letí sokoli rychlostí tryskáče. 
Jak stará písnička sedaj mi na víčka 
dnes samí andělé, to že je neděle. 

Ref: Lé le lo leu…
354

: Andělská

1. A 
Bože, Hmi7 
podej mi ještě ten Amaj 
kalich Hmi7 
 
To A 
víno, co Hmi7/f# 
s nocí se měnívá C#mi7 
na líh C#7 
 
Snad F#mi 
nad ránem na dně se F#mi/maj 
dočtu,
že F#mi7 
v kastlíku andělskou D#m7/5b 
počtu mám Dmaj7 
 
Hmi/f# 
Tu ru tu E 
tuu

2. A že hoře se skutálí do jedné slzy. 
Ta slza se vsákne a pak ji to mrzí
Že po prvním slunci se nadechne 
a kometa zamíří nad Betlém
Tu ru tu tu 
Zatím 

R: A 
Počítám Hm7 
nebe, C#mi7 
světla, kam Hm7 
nedostanu 
A 
Miluju C#m7 
tebe a pak Hmi7/f# 
usnu a E 
vstanu
A tak A 
 tu Hmi7 
ru tu C#mi7 
 tuu Hmi7 
 
A C#mi7 Hmi7/f# E 

3. Tak podej podej mi ještě ten kalich
to víno, co s nocí se měnívá na líh
Snad na dně se perlama zaleskne
pak vyměním veselé za teskné. Písně
Tu ru tu tu
4. A pak hoře se skutálí do jedné básně
ta báseň se vsákne a na zemi zasně-ží
A po prvním slunci a s první tmou 
Ta kometa zamíří nad Letnou
Tu ru tu tu. Zatím

R: Počítám nebe, pusy, co nedostanu
Miluju tebe a pak usnu a vstanu
A tak 
Tu ru tu tu

5. Tak podej podej mi ještě ten kalich
to víno, co s nocí se měnívá na líh
Snad nad ránem na dně se dočtu, 
že v kastlíku andělskou počtu mám
Tu ru tu tu Zatím..

R: [: Počítám nebe, světla, kam nedostanu
Miluju tebe a pak usnu a vstanu
A tak.. počítám nebe, pusy, co nedostanu
Miluju tebe a pak usnu a vstanu a pak… :]

Outro: [: Počítám nebe, světla, kam nedostanu
Miluju tebe a pak tu ru tu tuu ua pa…
Počítám nebe, pusy, co nedostanu
Miluju tebe a pak tu ru tu tuu ua pa… :]
355

: Budem si spolu žít

Ami 
Kdybych ti moh H7 
dát, E7 
to co by sis Ami 
přála
spoutal bych tě snad jak vlněná šála
[: mohl bych pak hřát v dosahu tvé šije
mohl bych pak spát bdění milejší je :]

Kdybych si měl vzít, všechno po čem prahnu
zkoušel bych pak jít tam, kam nedosáhnu
[: po liáně z černých vlasů spustil bych se k tobě
kdyby měly ruce možnost hlasu, křičely by obě :]

Co ti můžu dát, jenom bílou křídu,
namaluješ nulu tisíckrát, namaluješ bídu
[: tisíckrát vůbec nic, tisíckrát bílej proužek
tisíckrát zápal plic, žížaly a louže :]

Budem si spolu žít na ulici krásně
chce se to jen trochu otužit, zahřejou nás básně
[: budem si spolu žít zaručeně na dně
chce se to jen trochu připravit, budeme žít v bahně :] 
356

: Čert ví proč

1. G 
Kdo snídá C 
špek a F 
tlustě si ho kráC 
jí
kdo pořád slídí F 
a nic nechce naC 
jít
kdo usne G 
jenom když má v dlani minF 
ci
kdo B 
z hlavy má jen stojan F 
na čepici
G 
přitom C 
v nebi chtěl by housle F 
hrát
ten Ami 
bude v pekle G 
bubnoF 
vat

2. Kdo vždycky pro nic za nic ztropí povyk
kdo pořád mluví a nic nevysloví
kdo za dvě zlatky vyměnil by duši
kdo hlavu má jen na nošení uší
a přitom v nebi chtěl by housle hrát
ten bude v pekle bubnovat

R: D 
Nekrmte čerty, F 
co se krčí v křoví
C 
stejně vám Ami 
nikdy, F 
nikdy neodpoG 
ví
proč Ami 
svět je jako koloF 
toč
a jenom G 
řeknou: "čert ví C 
proč"

2. Kdo ze všech dveří poníženě couvá
kdo kozí nohu pod peřinu schoval
kdo v hlavě nemá a má pořád v gatích
kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil
a přitom v nebi chtěl by housle hrát
ten bude v pekle bubnovat

R: Nekrmte čerty, co se krčí v křoví…
357

: Do nebes

1. Ami 
Neste mě neste ptáci Dmi 
do nebes,
G 
k divokým kachnám volám Ami 
přes vrátka.
Skřivan ať zanechá mě Dmi 
blízko hvězd
G 
a straky odnesou má Ami 
zrcátka. E 
 

2. Neste mě neste ptáci do nebes,
divokým kachnám čechrám peřinky
Přes moře žluté přejdu lila vřes
a straky odnesou mé hodinky, ještě dnes.

Ref: Ami 
Hou, hou, hou, kam zas všichni jdou?
Dmi 
Za kouskem nebe, dojíš se chlebem
E 
a ten je s medem, dokud dva jeden jsou.

3. Neste mě neste ptáci do nebes,
netřeba na jih stačí Polárka.
Neste mě neste, ještě voní bez
tam kde je Petřín a kde Vikárka, cigárka.

Ref: Hou, hou, hou, kam zas všichni jdou?…
Tá tada da ta tada da ta tata… (jako sloka)

4. Neste mě neste ptáci do nebes,
anebo stačí tam kde Nežárka.
A jestli za Nežárkou vzplane les,
blafne i ve mně tahle stodola, všechno dokola

5. Neste mě neste ptáci do nebes,
divokým kachnám hážu přes vrátka.
Skřivan ať zanechá mě blízko hvězd,
až straky odnesou má zrcátka, až štěkne pes.

Ref: Hou, hou, hou, kam zas všichni jdou?…
Tá tada da, ta tada da ta tata…
358

: Indiánská

1. Tak Emi 
leť
tvůj Ami 
sokol čapku H7 
snímá
no, tak Emi 
leť
ne Ami 
bez nás, ale s H7 
nima
A C 
hleď, ať nikdá H7 
nezaslechneš
Emi 
výstřel posledC 
ní
jen C 
vítr z hor
a H7 
zvony poledEmi 
ní

2. Tak Emi 
běž
ne, Ami 
neublížíš H7 
mouše
no, tak Emi 
běž
tvůj Ami 
vlk už řemen H7 
kouše
A C 
jako bys H7 
už věděl
Že jsi Emi 
jenom chvíli C 
tu
Střež C 
ulitu a H7 
chraň tě ManiEmi 
tou

R: Emi 
Joj, Bože, C 
Bože
H7 
joj, Bože, Bože
Emi 
Devla
C 
Sedumkrát H7 
mávni peruEmi 
tí
Joj, Bože, C 
Bože
H7 
Joj, Bože, Bože
Emi 
Devla, H7 
Devla
C 
poletím s tebou bez hnuH7 
tí
3. Tak plav
jak divoká je strouha
no, tak plav
ať háček z huby čouhá
Řve splav, ať dlouho nečeká tě
tvoje mladá squaw
a chraň tě Bůh
a taky svatej Duch
R: 
4. Tak běž
ne, neděláš to těžší
no, tak běž
tvůj kůň se na trysk těší
A z planých růží keř
co obrost babylónskou věž
teď okusuje, věř, jen divá zvěř
R: 
R2: VajAmi 
dem vajEmi 
dem
VajC 
dem vajEmi 
dem vajH7 
dem
VajAmi 
dem vajEmi 
dem
VajC 
dem vajEmi 
dem vajH7 
dem

5. Tak leť
tvůj sokol čapku snímá
no, tak leť
ne bez nás, ale s nima
A hleď, ať nikdá nezaslechneš
výstřel poslední
Tvůj Bůh je tu
A taky Manitou
R: 2×
R2: 





359

: Já s tebou žít nebudu

1. Emi 
Bylas' jak poslední hlt F# 
vína,
H7 
sladká a k ránu bolavá,Emi 
 Edim 
 H7 
 
Emi 
za nehty výčitky a špíF# 
na,
H7 
říkalas': dnešní noc je tvá.Emi 
 Edim 
 H7 
 
R: G 
Co my dva z lásky vlastně H 
máme,
Ami 
hlubokou Edim 
šachtou padá zdH7 
viž, já říkám "kiš-kiš",
Emi 
navrch má vždycky těžký F# 
kámen
H7 
a my jsme v koncích čím dál blíž,Emi 
 Edim 
 H7 
 
[: Emi 
a me tu ha nadži vava Ami 
jaj dari Edim 
dari H7 
daj. :]
2. Zejtra tě potkám za svým stínem,
neznámí známí v tramvaji,
v cukrárně kávu s harlekýnem,
hořká a sladká splývají.
R: 
3. Bylas' jak poslední hlt vína,
zbývá jen účet zaplatit a jít,
za nehty výčitky a špína
a trapný průchod banalit.
R: Co my tři z lásky vlastně máme,
hlubokou šachtou padá zdviž, co čumíš, kiš-kiš,
navrch má vždycky těžký kámen
a my jsme v koncích čím dál blíž,
a me tu ha ….
R: [: [: Emi 
Navrch má vždycky těžký F# 
kámen
H7 
a my jsme v koncích čím dál Emi 
blížEdim 
 H7 
 … :] :] 

Edim
360

: Kočky

@75bpm, CAPO 2

Amaj7 Asus4 E 

1. Když kočky Amaj7 
řvou, tma sirkou Esus4 
připálíE 
 
sladkobolný C#mi7 
karamel, voňavá F# 
neštěstí 
celou mě Hmi7 
rozkrájí, broušený Dmi7 
půlměsíc ..
Když ptáci Amaj7 
řvou, není to Esus4 
bolestíE 
 
když holky C#mi 
lžou, mrazí je F# 
v zápěstí 
cikánko Hmi7 
maličká, přičaruj Dmi7 
synečka 
když holky Amaj7 
lžou ..Esus4 
 E 
 

2. Už svatí Amaj7 
jdou v kulhavém Esus4 
příběhuE 
 
sandály C#mi7 
dřou na paty F# 
vševědů 
a voda k Hmi7 
zábradlí tak moudře Dmi7 
promlouvá: 
hou-houpy-hAmaj7 
ou  Esus4 
 E 
 

R: Dmi7 
Pili jsme na zimu, líbali se na jaro,
Amaj7 
léto jsme milovali, na podzim spali, hej 
Dmi7 
Pili jsme na zimu, A#maj7 
líbali se na jaro 
Cmaj7 
léto jsme Hmi7 
milovali  Dmi7 
 a ááDmi6 
..

Mez: Amaj7 
Čividudyp čup čip čup čipčudydu
E7sus4 
Čividudyp čup čip ú á á 2×
SOlo: akordy sloka

3. Když ptáci lžou, voňavá neštěstí 
připálený karamel, zamrazí v zápěstí 
v kulhavém příběhu, není to bolestí 
Dmi6 
o hó …

R: Amaj7 
Pili jsme na zimu, líbali se na jaro,
E7sus4 
léto jsme milovali, na podzim spali, hej 
Amaj7 
Pili jsme na zimu, líbali se na jaro,
E7sus4 
léto jsme milovali, na podzim spali, hej 
Amaj7 
Pili jsme na zimu, líbali se na jaro 
Cmaj7 
léto jsme Hmaj7 
milovali  Dmi7 
 a ááDmi6 
..

Mez: Amaj7 
Čividudyp čup čip čup čipčudydu
E7sus4 
Čividudyp čup čip ú á á 3×

Amaj7 Esus4 E 4 C#mi7 F# Hmi7 5 Dmi7 A#maj7 3 Cmaj7 Hmaj
361

: Lišaji

C 
 G 
   Ami 
   Emi7 
   Dmi 
   G 
   C 
   G 
   Ami 
   Emi7 
   Dmi 
   G 
   C 
 
1. C 
Kroužili G 
lišaji Ami 
při samém Emi7 
okraji Dmi 
při samém okraji žG 
ivota.
C 
Při samém G 
okraji Ami 
stíny dva Emi7 
lišají. Dmi 
Srdce jim tluče a G 
třepotá .
Emi 
Déšť E7 
bije do oken tma Ami 
něžně skřípe do skel
Dmi 
jak v spánku F 
hlubokém kdy Dmi 
kouzla tajou G 
voskem .
C 
Kroužili G 
lišaji Ami 
při samém Emi7 
okraji Dmi 
po kraji G 
bota neboC 
ta
Dmi 
Hou,  Emi 
hou, Dmi 
hou a  C 
hou s Ami 
písničkou F 
lišajovG 
ou

2. C 
Kroužili G 
lišaji Ami 
při samém Emi7 
okraji Dmi 
při samém okraji G 
života.
C 
Při samém G 
okraji Am 
stíny dva Emi7 
lišají. Dmi 
Srdce jim tluče a G 
třepotá .
Emi 
Déšť bije E7 
do oken tma Ami 
něžně skřípe do skel
Dmi 
jak v spánku F 
hlubokém kdy Dmi 
kouzla tajou G 
voskem .
C 
Kéž zavedou G 
do ráje Ami 
lišaje, Emi7 
lišaje Dmi 
bude-liž "G 
ó jé " soboC 
ta
Dmi 
Hou,  Emi 
hou,  Dmi 
hou a  C 
hou s Ami 
písničkou F 
lišajovG 
ou
C 
Kéž zavedou G 
do ráje Ami 
lišaje, Emi7 
lišaje Dmi 
bude-liž "óG 
  jé " soboC 
ta
362

: Marie

1. Marie Ami 
má se vracet 
ta, co tu bydlí 
Marie má se vracet 
tak postav Dmi 
židli 
Marie bílý racek 
Marie Ami 
má se vracet 
ty si tu H7 
dáváš dvacet 
tak abys E7 
vstal 

2. Marie má se vracet 
co by ses divil 
Marie má se vracet 
ta, cos ji mydlil 
Marie modrý ptáček 
Marie moudivláček 
S kufříkem od natáček 
ta cos ji štval 

R: Marie 
Ami 
hoď sem cihlu, má se vracet 
trá ra ta ta
3. Marie má se vracet, píšou že lehce 
Marie má se vracet, že už tě nechce 
Ta co jí není dvacet, Marie má se vracet 
Ta cos jí dal pár facek a pak s ní spal 

R: Marie, hoď sem… 

4. Marie má se vracet, ta co tu bydlí 
Marie má se vracet, tak postav židli 
olej a těžký kola, vlak někam do Opola 
herbatka, jedna Cola, no tak se sbal 

R: Marie, hoď sem… 

R2: Marie Dmi 
holubice 
Marie Ami 
létavice 
Marie H7 
blýskavice 
krasavice, E7 
ech - Rosice, Pardubice

5. = 1. sloka. Marie má se vracet…
6. = 2. sloka. Marie má se vracet…
..moudivláček Tak postav Dmi 
židli 
a E7 
sbal si fidliAmi 
 
363

: Naboso

1. Dmi7 
Někdo tu spí, Cmaj7 
někde se šeří, Dmi7 
kdo ti do duše Cmaj7 
sáh? 
Dmi7 
někdo tu spí, Cmaj7 
někde se šeří, Dmi7 
prsty na klávesHmi7 
ách 

R: A 
Někdo tu žlutý střepy C#mi 
rozšlapal 
A7 
a cpal mi skelnou vatu dDmi7 
o uší 
Hmi 
na žlutou bolest medu F# 
nakapal 
a žlutou H7/5- 
barvu lil mi E 
do očí 

Bílý je ticho, žlutý postele 
žlutej je rum a bílá neděle 
jenom ty střepy cinkaj vesele 
že tak si lehne, jak si kdo ustele 

2. Kolik touhy, tolik dveří, to březen na kliku sáh 
Dmi7 
a tobě do čepice Ami7 
sněží, Dmi7 
prsty na kláveHmi7 
sách 

2x: Ami7 Dmi7 Dmi7 Ami7 
 

3. Kolik touhy, tolik dveří, to březen na kliku sáh 
dnes ti do čepice sněží, dnes ti do čepice sněží 

R: 

4. V kom je tma a v kom se šeří, kdo si na jizvu sáh 
dnes nám do čepice sněží, prsty na klávesách 
dnes nám do čepice sněží, dnes nám do čepice sněží 

2x: Ami7 Dmi7 Dmi7 Ami7 
 
364

: Naruby

1. B 
A jsem zas Gmi/D# 
já, Gmi 
hluboko B 
nad věcí
Cmi 
A jsem zas F 
já, B 
palčivá v Gmi/D# 
záblescíchGmi/D# 
 
Dívam se do tebe, lesklá a schýlená
Jsem trochu z ocele a trochu smířená
B 
A trochu Gmi7 
smířeA7 
ná…

R: Dmi 
Zasej mě v kamení, Gmi 
sklidíš mě v rozpuku,
C 
Trhej mě z kořenů, F 
vezmu tě za ruku
Dmi 
Jsem tvoje nálada, Gmi 
jsem tvoje poslední
E 
půlnoční zahrada A 
v dlážděném poledni
Jsem drátek ze stříbra na noze holubí
Chytám tě za křídla, jsem celá naruby
Jsem rána bez hluku, lesklá a vzdálená
Beru tě za ruku … A F#mi/D F#mi A Hmi E A F#mi/D 
 

2. A jsem zas já, hluboko nad věcí
A jsem zas já, palčivá v záblescích
Dívam se do tebe, lesklá a schýlená
Jsem trochu z ocele a trochu smířená
A trochu smířená

R: Zasej mě v kamení…

3. A 
A jsem zas F#mi/D 
já F#mi 
hluboko A 
nad věcí
Hmi 
A jsem zas E 
já, A 
palčivá v F#mi/D 
záblescíchF#mi/D 
 
Hluboko nad věcí, lesklá a vzdálená
Dívám se do sebe, vidím tvá ramena
Vidím tvá ramena
365

: Orlice

1. A 
Orlice zas E 
šumí nad splaF#mi 
vem 
D 
odpusť mi A 
modlím se ať E 
všechno přestaC#mi 
nem´ 
odpusť mi D 
ke smutku ten E 
chlad 
je květen a ne listoF#mi 
pad 
odpusť A 
modlím se když E 
spáváš na praD 
vém boku 

2. Když Orlice zas šumí nad splavem 
odpusť mi modlím se ať všechno přestanem´ 
odpusť, že nemám na duši 
smutek ač králi Artuši 
prý utek´ kůň i s bílým praporem 

R: C/G 
Vysoko G 
v horách prší A/E 
kolem přelít D 
hvízdák 
Vysoko v horách prší na pyruších hnízda 
Vysoko v horách prší Dáša ruší, hvízdá 
Vysoko v horách horko v autobuse bonbon v puse H 
a ty hvízdáš sE 
 ní zdaleka 

3. Orlice zas šumí nad splavem 
odpusť mi modlím se ať všechno přestanem´ 
odpusť ať nemám nikdy strach 
kéž dýchám na zobáčcích vah 
odpusť Orlice zas šumí nad splavem 

R: Vysoko v horách prší voda na tři couly 
Vysoko v horách prší Dáša už se choulí 
Vysoko v horách prší na kalhotách bouli 
Vysoko v horách horko v autobuse sucho v puse co si počneš s ní zdaleka 

4. Orlice zas šumí nad splavem 
odpusť mi modlím se ať všechno přestanem´ 
odpusť, že nemám na duši smutek ač králi Artuši 
prý utek´ kůň i s bílím praporem 

5. Orlice zas šumí nad splavem 
odpusť mi modlím se ať všechno přestanem´ 
odpusť ať nemám vůbec strach 
kéž dýchám na zobáčcích vah 
odpusť Orlice zas šumí nad splavem
366

: Samba v dešti

capo 2

*: S tmHmi7 
ou záclon klC#mi 
inká,Hmi7 
   C#mi 
 
dlHmi7 
aň spánkům dC#mi 
á,  Hmi7 
   C#mi 
 
s tmHmi7 
ou v loužích cC#mi 
inká,Hmi7 
   C#mi 
 
ve sklech plHmi7 
eská, plBmaj7 
eská.

1. K dAmaj7 
ešti choulí se, klC#mi7 
ouže za límce,
dlHmi7 
aň než na čelo dDmaj7 
á,
k dAmaj7 
ešti choulí se, v šCmi7 
elmu mění se,
tHmi7 
eplem přede jak jCmaj7 
á,
vlGmaj7 
as po vlásku, hlCmaj7 
ásek po hlásku,
tAmaj7 
eď, čavadugéj pavadugéj,
v kGmaj7 
apce koulí se, kCmaj7 
oukej, na římse
Amaj7 
pleská, Asmaj7 
pleská,  Cmaj7 
déšť, Dmaj7 
šuá …Cmaj7 Dmaj7 
 

2. K dešti choulí se, klouže po lince,
cinká na oknech samba,
na sklo lepí se, v slídu mění se,
v kolenou slábne jak já,
v psích nečasech mám ji ve vlasech,
čavadugéj pavadugéj,
tak choulím se, koukej, snažím se,
třAmaj7 
eskám, plAsmaj7 
eskám, šuá …

3. =1.

4 Asmaj7
367

: Sedávám na domovních schodech

C 
SedávEdim 
ám na Dmi7 
domovních G7 
schodech
C 
ZpíváEdim 
vám v Dmi7 
krásných cizích G7 
slovech
C 
kterým Edim 
jenom H7 
samaB7 
 rozumA7 
ím
Dmi7 
Z komínu G7 
stoupá C 
dým  G 
 

Stíny jdou stíny nebem táhnou
stíny jdou do mých strun mi sáhnou
ke všem písním zapomenutým
z komínů stoupá dým

E 
Všechna hnízda šla už spát
je nutno myslet na návrat
Ami 
Večerní zvony Ami7 
znějí
D 
Zvolna nota za notou
D7 
kráčí svojí samotou
G 
jako černou G7 
závějí

Sedávám svou kytaru v klíně
Zpívávám pomalu a líně
neznámá blues hlasem zastřeným
Dmi7 
Z komínu sG7 
toupá dC 
ým  Ami 
 
Dmi7 
z komínu sG7 
toupá dC 
ým  Ami 
 
Dmi7 
z komínu sG7 
toupá dCmaj7 
ým

Edim
368

: Taši delé

Přicházíš G 
z hor
ze Země G/f# 
sněhů
slunce, co G/f 
pálí do mraE 
ků
kde řeky se Ami 
rvou
o kámen z D/f# 
břehu
a duše G 
lítaj na Ami/a 
draku

Přicházíš z hor
ze Země sněhů
na střeše světa usínáš
já vím, každém tvor
zná soucit i něhu
jenže ty G 
dlouho se Ami 
neozýváš D7/f# 
 

/: Taši de Am7 
lé
Slunce Sanghy a D7/f# 
Dharmy
taši deG 
lé :/ G/f# 
 
G G/f# Am7 D7/f#
Tu tu.

you come up from highs
from a land of snowcaps
And a sun that chisels through the clouds
Where rivers run quick and stumble on gemstones
And spirits fly with dragon wings
You come from up high
from a land of snowcaps
You doze on the rooftops of the sky
I know that all creatures know feeling and questions
I just haven't heard from you for so long

/: Taši delé shining sun of Sangha taši delé
Taši delé shining sun of Dharma tši delé :/
369

: Tisíc dnů mezi námi

Hmi 
   Emi7 
   Gmaj7 
   Cmaj7 
   
1. Emi 
Ocelově Ami 
modrou masku Emi9 
máš
Hmi7 
pátý F#mi7 
týden se ti Emi7 
bráním
Emi 
den za dnem si Ami 
na nit navléEmi9 
káš
Hmi7 
korálky F#mi7 
s vůní našich Emi7 
dlaní
*: Světlo a tma - Hmi7 
tak  F#mi7 
to  Fmi7 
jsem Emi7 
já
zhasni a Hmi7 
dělej, co se dělat F#mi7 
může
světlo a tma - Hmi7 
tak  F#mi7 
to  Fmi7 
jsem Emi7 
já
jestli chceš Hmi 
nezůstane na mně ani F#mi7 
ků----Emi7 
že
jestli chceš Hmi 
nezůstane na mně ani F#mi7 
ků----Emi7 
že
jestli chceš Hmi 
nezůstane na mně ani Gmaj7 
ků----Cmaj7 
že

Emi9
2. Telefonní seznam nových tváří
to je tvůj polštář pod mou hlavou
zatržená jména v kalendáři
pátý týden ve vzduchu plavou
*: Světlo a tma…
R: Emi 
TisíC 
c dnD 
ů mezi Emi 
námi
jako C 
nekonečno D 
nevypaEmi 
dá
našel C 
jsem tě kdysi D 
ve stohu Emi 
slámy
ještě C 
dnes mi D 
za košili Emi 
padáC 
  D 
  Emi 
 
R: Tisíckrát vlasy rozcuchaný
vlasy rozcuchaný jako křoví máš
sladká jak hrušky planý
v hlavě mám z tebe galimatyáš
R: Tisíckrát přešívaný
knoflíček u krku máš
a tvůj smích zvoní stejně jako hrany
v hlavě mám z tebe galimatyáš
v hlavě mám z tebe galimatyáš
v hlavě mám z tebe galimatCmaj7 
yáš
370

: Zatím hodně pus

CAPO 2

Intro: Emi A7 
1. Je mi Emi 
fajn a je mi A7 
skvěle,
jen se Emi 
nesmím ani H7 
hnout.
Laskám Emi 
touhy rozeA7 
chvělé,
touhy Emi 
nezbavené H7 
pout.
Jako Ami7 
horka z ledu tříště,
lásky Emi 
nikdo není syt.
Tak ti Ami7 
volám, že až Bdim 
příště,
příště H7 
přiď mě uhasit.
Zatím Ami7 
hodně pus, jinde C7 
víno zkusH7 
 
rythm and Emi 
blues.

2. Je mi fajn a je mi skvěle
v zdravém těle zdravý duch
Je mi fajn a je mi skvěle
jen si musím šetřit sluch
Tak ti volám, že se chtělo
a že právě přešel var
a tak místo whisky yellow
dám si pastu na opar
a noci zdar, a flastru kus
na rythm and blues.
3. Je mi fajn, ať není hůře
k nohám pes mi přileh´ - á
je mi fajn a tý svý důře
řekni, ať mě vynechá
Je mi jedno, co psal Hašek
co mu řekla matka Rus
ani nevezmu si prášek
ač mi po zdi ťape rus
a hejno hus, i autobus
a rythm and blues.

4. Je mi fajn a je mi skvěle
jen se nesmím ani hnout
laskám touhy rozechvělé
touhy nezbavené pout
Je mi fajn a je mi skvěle
zdravý duch je v zdravém těle
jděte všichni…někam jinam
a mě nechte, já se přidám
a hodně pus, i masa kus
i rythm and Em 
blues  A7 
 
rythm and Emi 
blues A7 
 
a rythm and Emi 
blues A7 
 Emi/F# 
 

Bdim Emi/F#
371

: Barevný šál

CAPO 2

1. D 
Dej na hrob Hmi 
můj Emi 
barevný A 
šál,
odpusť mi Hmi 
hřích, Emi 
já se G 
hrozně A 
bál,
dál chci se D 
prát, iEmi 
 když prohráF#7 
vám,
Emi 
ve chvíli A 
té, kG 
dyž zhasíD 
nám.A 
 

*: A do dlaD 
ní Emi 
dej mi slunce F# 
žár,
Emi 
dej listoA 
pad, v G 
něm listů D 
pár.

2. D 
Jak bílej Hmi 
sníh Emi 
tu vyhlíA 
žím,
já měl rád Hmi 
smích, Emi 
taky G 
dívčí A 
klín,
do vysokých D 
trav Emi 
chodíval jsem s F#7 
ní
Emi 
navečer, když A 
snad G 
každej motýl D 
spí.  A 
 

3. Dej na hrob můj barevný šál,
odpusť mi hřích, já se hrozně bál,
odcházím rád, nemám dost už sil,
jak psanec dál bych tu věčně žil.

A do dlaní dej mi slunce žár,
[: a na hrob můj barevný šál :]
372

: Divokej horskej tymián

1. D 
Dál za vozem G 
spolu D 
šlapem, 
někdo G 
rád a někdo D 
zmaten, 
kdo se G 
vrací, není F#mi 
sám, 
je to Emi 
věc, když pro nás G 
voní 
z hor diD 
vokejG 
 tymiD 
án. 

2. Léto, zůstaň dlouho s námi, 
dlouho hřej a spal nám rány, 
až po okraj naplň džbán, 
je to věc, když pro nás voní 
z hor divokej tymián 

R: D7 
PodíG 
vej, jak málo D 
stačí, když do G 
vázy natrF#mi 
hám 
bílou Emi 
nocí k miloG 
vání z hor diD 
vokejG 
 tymiD 
án. 

3. Dál za vozem trávou, prachem, 
někdy krokem, někdy trapem, 
kdo se vrací domů k nám, 
je to věc, když pro nás voní 
z hor divokej tymián. 
373

: Divokej horskej tymián (podladěné E)

basové E podlaď na D (o dva půltóny níž)

Sóla a sloky:
----------------------------------
D 5 G   F#mi   Emi

rytmus - prsty, sedmý úder je pauza, znázorněno taby na akordu D:

E:|----------
B:|----------
G:|----0-----
D:|--4--4----
A:|-0-0--p0--
E:|0---------

Refrén
-----------------------------------
D 3 G   F#mi   Emi

rytmus - 4 doby, přes všechny struny
-----------------------------------

1. D 
Dál za vozem G 
spolu D 
šlapem, 
někdo G 
rád a někdo D 
zmaten, 
kdo se G 
vrací, není F#mi 
sám, 
je to Emi 
věc, když pro nás G 
voní 
z hor diD 
vokejG 
 tymiD 
án. 

2. Léto, zůstaň dlouho s námi, 
dlouho hřej a spal nám rány, 
až po okraj naplň džbán, 
je to věc, když pro nás voní 
z hor divokej tymián 

R: D7 
PodíG 
vej, jak málo D 
stačí, když do G 
vázy natrF#mi 
hám 
bílou Emi 
nocí k miloG 
vání z hor diD 
vokejG 
 tymiD 
án. 

3. Dál za vozem trávou, prachem, 
někdy krokem, někdy trapem, 
kdo se vrací domů k nám, 
je to věc, když pro nás voní 
z hor divokej tymián. 
374

: Ho ho Watanay

1. D 
Spinkej můj maličký, C 
máš v očích D 
hvězdičky,
dám ti je C 
do vlasů, tak G 
usínej, tak D 
usínej.

R: D 
Ho ho Watanay C 
ho ho D 
Watanay
ho ho C 
Watanay G 
kiokena D 
kiokena.

2. Sladkou vůňi nese ti noční motýl z perleti,
vánek ho kolíbá, už usíná, už usíná.

R: 

3. V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni,
má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.

R: 

4. V dlani motýl usíná, hvězdička už zhasíná,
vánek co ji k tobě nes až do léta ti odlétá.

R: 
375

: Hodina usmíření

Dmi Ami Dmi Ami 
1. Kde pořád sílu brát nekrást a nežebrat 
B C 
já zchudlej Kolowrat chci trochu přízně 
Dmi Ami B 
Tam u nebeskejch vrat až budem kralovat 
C Dmi 
půjde zas o přežití a uhasení žízně. 
B Dmi C 
Jak stáda ovcí my splašený zase nám zvoní. 

B F Dmi 
R: Hodina usmíření nastává 
B Ami B 
pro všechny odpuštění nastává 
F 
čas velkých srdcí nastává 
Dmi 
vláda tvých věcí nastává 
B F 
podání rukou nastává 
Gmi F 
a cesta stokou nastává. 

2. Jsem starej dvěstě let znám ty co střílej nazpaměť 
to je náš další slet po smutným flámu. 
Není co závidět můj čas několik vět 
je Kristus přibitej na falešným trámu. 
Jak stáda ovcí my splašený zase nám zvoní. 
376

: Já,písnička

1. To Ami 
já zrozená z nemoG 
cných básníků
z tichýchEmi7 
 vět po nocích utAmi 
kaná
To já zrozená není G 
mi do smíchu
když mámE 
 být pod cenou proAmi 
daná

R: Kdo C 
vás obléká do G 
šatů svatebních
holkAmi 
y mý Ami/G 
ztracený, Am/F 
ztracenýE7 
 
Ženich Ami 
spí na růži až nG 
ěkam pod kůži
se můj E 
strach do klína schovAmi 
ává

2. To já zrozená v hospodách na tácku
raněných ospalých milenců
To já zrozená vyrytá na tácku
směju se po stěnách cizincům

R: 

3. To já písnička ležím tu před vámi
jenom tak spoutaná tolikrát
To já písnička provdaná za pány,
Kteří pro lásku smí o mě hrát

R: 
377

: Jantarová země

1. Do Ami 
splašenejch C 
koní už zase lovci Ami 
střílí
ulicí je C 
ženou dolů k ohradámEmi 
 
]zítra jako Dmi 
vloni hra je pro ně Ami 
dohraná
bujný hlavy Dmi 
skloní někam do Ami 
trávy

R: Dmi 
Krá - až si kabát Ami 
změní
Dmi 
krá - bílé vrány odletíAmi 
 
Dmi]krá - v Jantarový Ami 
zemi
přistanou F 
v jiném stoletíEmi Dmi Ami Dmi Ami 
 

2. Zamčený jsou stáje kat už hřívy stříhá
lovčí král je v kapli po stý korunován
sníh pomalu taje těla stromů se probouzí
v Jantarový zemi bude zas co pít
378

: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7 
Sedím na kolejích D7 
které nikam nevedouG C G 
 
Ami7 
koukám na kopřetinu jak D7 
miluje se s lebedouG C G 
 
Ami7 
Mraky vzaly slunce D7 
zase pod svou ochranuG Emi 
 
JenAmi7 
 ty nejdeš holka zlatá D7 
kdypak já tě dostanuG D7 
 

R: G 
Z ráje my vyhnaní Emi 
z ráje, kde není 
už Ami7 
místa C7 
prej něco se G 
chystáD 
 
G 
Z ráje nablýskaných Em 
plesů jdem zpátky 
do Ami7 
lesů C7 
Za nějakej G 
čas D 
 

2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …
379

: Kdo ti zpívá

G Hmi 
1. Kdo tě líbá krásná dámo, 
E7 Ami D7 
do vlasů ti zanes' vítr stébla trav, 
G Hmi E7 
kdo ti chodí každý ráno, 
Ami D7 Cmaj7 Gmaj7 D7 
utřít sladký slzy a z duše prach. 

2. Pilas' málo krásná dámo, 
teď už vím, že je to tvůj dávnej zvyk, 
nikde v očích nemáš psáno, 
jsi-li ryba ovce lvice nebo býk. 

G Emi 
R: Na dveře prázdný garsonky, 
Hmi Emi 
reju to tvý jméno, 
Ami D7 Gmaj7 
se kterým se na rtech probouzím, 
Ami 
a když soumrak padne na mý záda, 
Gmaj7 
noc je jako čokoláda, 
Ami Gmaj7 Cmaj7 Gmaj7 Cmaj7 Gmaj7 D7 
ty miluješ a já klidně spím. 

3. Kdo ti kreslí krásná dámo, 
na kůži ty vrásky bílým inkoustem, 
prstem brnkáš o piáno, 
hledáš na mý tváři kde teď zrovna jsem. 

4. Já teď ležím krásná dámo, 
s tebou sám jenom tak v trávě pod stromem, 
jenže není rozestláno, 
spletl jsem si jaro zase s podzimem. 
R: 
Kdo ti zpívá krásná dámo 
380

: Kdyby tady byla

C
1. [: Kdyby tady byla taková panenka,
G7 C  
která by mě chtěla, :]
F C
[: která by mě chtěla syna vychovala,
G7 C  
přitom pannou byla. :]

2. [: Kdybych já ti měla syna vychovati,
přitom pannou býti, :]
[: ty by si mi musel kolíbku dělati,
do dřeva netíti. :]

3. [: Kdybych já ti musel kolíbku dělati,
do dřeva netíti, :]
[: ty bys mi musela košiličku šíti
bez jehel a nití. :]

4. [: Kdybych já ti měla košiličku šíti
bez jehel a nití, :]
[: ty by si mně musel žebřík udělati
až k nebeské výši. :]

5. [: Kdybych já ti musel žebřík udělati
až k nebeské výši, :]
[: lezli bysme spolu, spadli bysme dolů,
(Ami G7 C)
byl by konec všemu. :]
381

: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami 
Každý ráno boty G 
zouval Ami 
Orosil si nohy v G 
trávě
Ami 
Že se lidi mají radi G 
doufal Ami 
A proEmi 
citli Ami 
právě
Každý ráno dlouze G 
zíval Ami 
Utřel čelo do ruG 
kávu
Ami 
A při chůzi tělem semtam G 
kýval Ami 
Před seEmi 
bou sta Ami 
sáhů

1. C 
Poznal G 
MoraF 
věnku C 
krásnou
Ami 
a víG 
nečko C 
ze zlata
V Čechách G 
slávu F 
muziC 
kantů
Ami 
UmaEmi 
zanou Ami 
od bláta.

R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …
382

: Ráno bylo stejný

1. G 
Stál na zastávce s vypůjHmi 
čenou kytaroD 
u
Ami 
v druhé ruce holku, to D 
zavazadlo svýG 
.
Emi 
A tý holce v sáčku řek "D 
dobrýtro miláčku
C 
podívej se doG 
 dáli, uvidE7 
íš dvě smutný koAmi 
leje
naDZ 
 silniciG 
…

R: D 
Ráno bylo stejný, nC 
esvátečG 
níC G C G 
 
D 
na tvářích počasí pC 
roměnlivýG C G 
 
D 
rádio hlásilo na C 
blatech G 
svítá
E7 
každý bal tak trochuAmi7 
 sám, D 
hm.G 
..

2. Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues
ospalý a nudný byly po flámu
kouřili partyzánku dým foukali do vánku
dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje
na silnici…

R: Ráno bylo stejný ..

3. Holka zvedej kotvy, nikdo nás už nebere
pojedeme po svejch do podnájmu žít
koupíme na splátky, jízdenku tam a zpátky
až omryí nás dálky
budem jak dvě smutný koleje, na silnici…

R: Ráno bylo stejný ..
383

: Tři Přání

1. ♂ Má Dmi 
dívka sbírá rozmarýn,
do vína prý ho Ami 
dá
a F 
já mám v zádech Gmi 
mrazení,
že se Dmi 
zítra C 
bez lásky B 
vdá. Ami Dmi 
 

2. ♀ Tři lístky házím do louží,
své hříchy zaklínám,
tři přání prstem naznačím,
když na slámě usínám.

R: ♂♀ A F 
vítr, co s ní Gmi 
ve skalách
na F 
flétnu dlouze Gmi 
hrál C 
 
tak F 
dlouho, až se Gmi 
strachy třás
ten, kdo Dmi 
lásku C 
nemilovalB 
. Ami Dmi 
 

3. ♀ A zdává se mi o jezdcích,
jak jedou krajinou,
tak hořce drsnou po předcích,
jak já čistou a nevinnou.

4. ♂ První jezdec nevidí,
♂ ten druhý, že je král,
♂♀ a třetí spoután na nohou
♂♀ nese v rukách svatý grál.

5. ♂ Když nápoj lásky spolyká,
mě v zádech zamrazí,
tři přání jezdcům vyplní
a zpitá se odplazí.

6. ♀ Nad ránem jen tak bez šatů
jen slámu objímám,
tři jezdci mizí za obzor,
tři pouta u nohou mám.

R: A vítr, co s ní ve skalách …
384