K ohni

21. 11. 2024

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když F 
mraky černé C 
jdou
lidem nad G7 
hlavou F 
smutnou dálavouC 
.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu G7 
prázdnou Franky Dlouhán,
po státech F 
toulal se jen C 
sám a že
byl F 
veselej, tak C 
každej měl ho G 
rád.
Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a C 
zase jede Ami 
dál.
A F 
každej kdo s ním G 
chvilku byl,
tak F 
dlouho G7 
se pak C 
smál.

2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
1

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej Hm Bm Am 
svět.
Čas je vzal a nechal G 
rány, Am 
starší jsme jen o pár D 
let.

2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 
E7 
v řece, která všechno Ami 
ví, 
stejnou barvu jako G 
měly 
Ami 
tvoje oči džínoD 
vý. 

3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
2

: Jožin z bažin

1. JAmi 
edu takhle tábořit ŠkE 
odou 100 na Ami 
Oravu,
spěchám proto, riskuji, prE 
ojíždím přes MAmi 
oravu.
ŘG7 
ádí tam to strC 
ašidlo, vG7 
ystupuje z bC 
ažE 
in,
žAmi 
ere hlavně Pražáky a jmE 
enuje se Ami 
JožiG7 
n.
R: JC 
ožin z bažin močálem se plG7 
íží,
Jožin z bažin k vesnici se blC 
íží,
Jožin z bažin už si zuby brG7 
ousí,
Jožin z bažin kouše, saje, rdC 
ousí.
NF 
a Jožina z bC 
ažin, kG 
oho by to napadlC 
o,
plF 
atí jen a pC 
ouze prG 
áškovací letadlC 
o.E 
 
2. Projížděl jsem Moravou směrem na Vizovice,
přivítal mě předseda, řek' mi u slivovice:
"Živého či mrtvého Jožina kdo přivede,
tomu já dám za ženu dceru a půl JZD!"
R: 
3. Říkám:"Dej mi, předsedo, letadlo a prášek,
Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček."
Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl,
na Jožina z letadla prášek pěkně klesl.
R: Jožin z bažin už je celý bílý,
Jožin z bažin z močálu ven pílí,
Jožin z bažin dostal se na kámen,
Jožin z bažin - tady je s ním amen!
Jožina jsem dostal, už ho držím, johoho,
dobré každé lóve, prodám já ho do ZOO.
3

: Až se ti jednou bude zdát

1. C 
Až se ti jednou G 
bude zdát, Ami 
že je osud E 
zlej
F 
já vím to se C 
může stát, tak Dmi 
přesto nezouG 
fej.
Až se ti jednou bude zdát, že nemáš štěstí v lásce,
že ten koho miluješ, tě přestává mít rád.

R: PoF 
tom nebuď z toho C 
smutná – F 
i když je to C 
tak
F 
i když hořce C 
chutná, jak G 
člověk poznáF 
vá,
že C 
sen, kterýmu F 
věřil, se C 
asi jiným Ami 
zdá,
tak G 
lepší než se F 
trápit je C 
rada prostinkáE 
 

2. Až se ti jednou bude zdát, že na světě není láska,
že je to jenom pohádka, pohádka pro děti.
Já vím, když se dva políbí, že to nemusí být z lásky,
a vůbec nic si neslíbí a tak to má asi být.

R: PoF 
tom nebuď z toho C 
smutná …

3. Až budeš mít někoho, kdo by tě měl hrozně rád,
to, že ho taky miluješ, nedej mu příliš znát,
já vím, je to podivný, že mít rád se nevyplácí
F 
v lásce totiž C 
vyhrává, G 
ten kdo má rád C 
míň.
4

: Bláznivá Markéta

1. BlAmi 
áznivá MarkétE 
a v pE7 
odchodu těšínskAmi 
ého nádraží
zpDmi 
ívá,Ami 
  zpDdim 
ívá, Ami 
  zpE7 
íváAmi 
 a zE7 
ametAmi 
á,
je to princezna zakletE 
á, s E7 
erární metlou jAmi 
en tak pod paží,
když zpDmi 
ívá,Ami 
  zpDdim 
ívá, Ami 
  zpE7 
íváAmi 
 a zE7 
ametAmi 
á.

R: Vajglové blAmi 
ues, rumový song, jízdenková sE7 
ymfonietta,
pach piva z Ami 
úst a oči plonk, to zpívá ME7 
arkéta,
blC 
áznivá ME7 
arkétAmi 
a, nDmi 
a naAmi 
  nDdim 
a na Ami 
na nDdim 
a na Ami 
na nE7 
a nAmi 
a.

2. Famózní subreta na scéně válečného šantánu
byla, byla, byla krásná k zbláznění,
Líza i Rosetta, lechtivé snění zdejších plebánů,
byla, byla, byla, a není.

R: 

3. V nádražním podchodu jak v chrámu katedrály v Remeši
ticho, ticho, Markéta housku jí,
pak v jednom záchodu své oranžové blůzy rozvěší
a já ji, a já ji, a já ji miluji …
5

: Cukrářská bossa-nova

1. Můj C 
přítel Edim 
snídá sedm Dmi 
kremrolíG 
 
a když je C 
spořádá, dá si Edim 
repete,
hruškové Dmi 
cukrlátkG 
o.
On totiž C 
říká: "Edim 
Dobré lidi zuby Dmi 
nebolíG 
 
a je to C 
paráda, chodit Edim 
po světě
a Dmi 
mít, G 
mít v ústech C 
sladko."Edim G 
 

R: C 
Sláva, Edim 
cukr a Dmi 
káva a půl litru G 
becherovky,
C 
hurá, hurá, Edim 
hurá, půjč mi Dmi 
bůra, útrata dnes G 
dělá čtyři stovky.
Všechny C 
cukrářky z celé Edim 
republiky
na něho Dmi 
dělají slaďounké G 
cukrbliky
a on jim Emi 
za odměnu zpíEdim 
vá zas a znovu
F 
tuhletu G 
cukrářskou bossa-noC 
vu.Edim Dmi G 
 

2. Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek,
říká, že nad ni není,
že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám.
Koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek
a já mám podezření,
že se zakulatí jako míč
a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč
a já zůstanu sám, úplně sám.

R: Sláva, cukr a káva …

3. Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí,
postava fortelná se mu zvětšuje,
výměra tři ary.
On ale říká:"Glycidy jsou pro lidi,"
je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje,
někdo se zkáruje, někdo se zfetuje
a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.

R: Sláva, cukr a káva …
6

: Dokud se zpívá

1. Z C 
Těšína Emi 
vyjíždí Dmi7 
vlaky co F 
čtvrthodiC 
nu,Emi Dmi7 G7 
 
C 
včera jsem Emi 
nespal a Dmi7 
ani dnes F 
nespočiC 
nu,Emi Dmi7 G 
 
F 
svatý MedG 
ard, můj patrC 
on, ťuká si naAmi 
 čelo,G 
 
ale F 
dokud se G 
zpívá, F 
ještě se G 
neumřeC 
lo, hóhEmi 
ó.Dmi7 G7 
 

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
7

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:
"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, bG7 
udeš doktorem prC 
áv.
Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "ChcG7 
i být hlídačem krC 
av."

R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,
jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý dG7 
en zpívat si jC 
en,
G7 
zpívat si: C 
pam pam pamF G7 C 
…

2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
8

: Když mě brali za vojáka

1. Ami 
Když mě brali za voC 
jáka, G 
stříhali mě dohoC 
la,
Dmi 
vypadal jsem jako Ami 
blbec,
E7 
jak ti všichni dokoF 
la, G 
la, C 
la, G 
la,
Ami 
jak ti všichni E7 
dokoAmi 
la.

2. Zavřeli mě do kasáren, začali mě učiti,
jak mám správný voják býti
a svou zemi chrániti, ti, ti, ti,
a svou zemi chrániti.

3. Na pokoji po večerce ke zdi jsem se přitulil,
vzpomněl jsem si na svou milou,
krásně jsem si zabulil, lil, lil, lil,
krásně jsem si zabulil.

4. Když přijela po půl roce, měl jsem zrovna zápal plic,
po chodbě furt někdo chodil,
tak nebylo z toho nic, nic, nic, nic,
tak nebylo z toho nic.

5. Neplačte, vy oči moje, ona za to nemohla,
protože mladá holka lásku potřebuje
a tak si k lásce pomohla, la, la, la,
a tak si k lásce pomohla.

6. Major nosí velkou hvězdu, před branou ho potkala,
řek jí, že má zrovna volný kvartýr,
tak se sbalit nechala, la, la, la,
tak se sbalit nechala.

7. Co je komu do vojáka, když ho holka zradila,
nashledanou pane Fráňo Šrámku,
písnička už skončila, la, la, la,
jakpak se vám líbila, la, la, la,
nic moc extra nebyla.
9

: Kozel

1. Byl jeden pG 
án, ten kozla mC 
ěl,
velice sD 
i s ním rozumG 
ěl,
měl ho moc rád, opravdu mC 
oc,
hladil mu fD 
ous na dobrou nG 
oc.
2. Jednoho dne se kozel splet',
rudé tričko pánovi sněd',
jak to pán zřel, zařval "jéjé",
svázal kozla na koleje.
3. Zahoukal vlak, kozel se lek':
"to je má smrt", mečel "mek, mek",
jak tak mečel, vykašlal pak
rudé tričko, čímž stopnul vlak.
10

: Anděl

1. Z C 
rozmláceAmi 
nýho kostela v C 
krabici s G7 
kusem mýdla
C 
přinesl Ami 
jsem si anděla, C 
polámaG7 
li mu křídC 
la,
díval se Ami 
na mě oddaně, C 
já měl jsem G7 
trochu trému,
C 
tak vtiskl Ami 
jsem mu do dlaně C 
lahvičku G7 
od parféC 
mu.

R: C 
A proto, pAmi 
rosím, věř mi, C 
chtěl jsem ho G7 
žádat,
C 
aby mi Ami 
mezi dveřmi C 
pomohl G7 
hádat,
C 
co mě čeká Ami G7 
 a nemiC 
ne, co mě čekáAmi G7 
 a nemiC 
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
11

: Kdyby tady byla taková panenka

1. G 
Kdyby tady byla taková panenka,
D7 
která by mě chtěG 
la.
C 
Která by mě chtěla G 
syna vychovala,
D7 
přitom pannou G 
byla.

2. Kdybych já ti měla syna vychovati,
přitom pannou býti.
Ty by jsi mě musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.

3. Kdybych já ti musel kolébku dělati,
do dřeva netíti.
Ty bys mi musela košiličku šíti,
bez jahel a nití.

4. Kdybych já ti měla košiličku šíti,
bez jahel a nití.
Ty by si mě musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.

5. Kdybych já ti musel žebřík udělati,
až k nebeské výši.
Lezli bysme spolu, spadli bysme dolů,
byl by konec všemu.
12

: Buráky

1. G 
Když Sever válčí s Jihem a C 
zem jde do válG 
ky 
a v polích místo bavlny, teď A 
rostou bodláD 
ky. 
G 
A ve stínu u silnice vidíš C 
z Jihu vojáG 
ky, 
jak se tu válej' v trávě a D 
louskaj' buráG 
ky. 

Ref: G 
Hej hou, hej hou, nač C 
chodit do válG 
ky, 
je lepší doma sedět a A 
louskat buráD 
ky. 
G 
Hej hou, hej hou, C 
nač chodit do válG 
ky, 
je lepší doma sedět a D 
louskat buráG 
ky. 

2. Plukovník sedí v sedle, volá: "Yankeeové jdou!" 
Ale mužstvo v trávě leží, prej už dál nemohou. 
Pan plukovník se otočí a koukne do dálky, 
a vidí tu slavnou armádu, jak louská buráky. 

Ref: Hej hou, hej hou… 

3. Až tahle válka skončí a jestli budem žít, 
své milenky a ženy pak půjdem políbit. 
Když zeptají se: "Hrdino, cos' dělal za války?" 
"Jo, flákal jsem se s kvérem a louskal buráky." 

Ref: Hej hou, hej hou…
13

: Bedna od whiskey

1. Ami 
Dneska už mě C 
fóry ňák Ami 
nejdou přes pyE 
sky 
Ami 
stojím s dlouhou C 
kravatou na Ami 
bedně E 
vod whisAmi 
key.
Ami 
Stojím s dlouhým C 
obojkem Ami 
jak stájovej E 
pinč,
Ami 
tu kravatu, co C 
nosím, mi Ami 
navlík E 
soudce Ami 
Lynch. 
R:

A 
Tak kopni do tý D 
bedny, ať E 
panstvo nečeA 
ká,
jsou dlouhý schody D 
do nebe a E 
štreka daleA 
ká.
Do nebeskýho D 
báru já E 
sucho v krku A 
mám,
tak kopni do tý D 
bedny, ať E 
na cestu se A 
dám.Ami 
  

2. Mít tak všechny bedny vod whisky vypitý,
Postavil bych malej dům na louce ukrytý,
Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven
A chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam Ben.

R: 

3. Kdyby si se, hochu, jen porád nechtěl rvát,
nemusel jsi dneska na týhle bedně stát,
moh' jsi někde v suchu tu svoji whisky pít,
nemusel jsi hoch na krku laso mít.

R: 

4. Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil,
Nechtěl běžet, dokavád se whisky nenapil,
Zatracená smůla zlá, zatracenej pech,
Když kůň cucá whisku jak u potoka mech.

R: 

5. Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává,
Do krku mi zvostane jen dírka mrňavá,
Jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok,
Má to smutnej konec, a whisky ani lok.

Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
Jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká,
Do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
Tak kopni do tý bedny!
14

: Stánky

1. D 
U stánků na G 
levnou krásu
D 
postávaj a Em 
smějou se času
s D 
cigaretou a A 
holkou co nemá kam D 
jít.

2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G 
Jen zahlídli svět maj na A 
duši vrásky
tak máD 
lo jen, tak málo Em 
je lásky
D 
ztracená víra A 
hrozny z vinic neposbíD 
rá.

3. D 
U stánků na G 
levnou krásu D 
postávaj
a ze Gmi 
slov a hlasů D 
poznávám
jak A 
málo jsme jim stačili D 
dát.

R: 
R: 
15

: Montgomery

1. D 
Déšť ti holka smáčelG 
 vlasy Emi 
 
A7 
Z tvých očí zbyl prázdnejD 
 kruh A7 
 
D 
Kde je zbytek tvojíG 
 krásy Emi 
 
A7 
To ví dneska snad jenD 
 bůh. A7 
 

R: D 
Z celé jižní eskadrG 
ony Emi 
 
A7 
Nezbyl ani jedenD 
 muž A7 
 
D 
V Montgomery bijouG 
 zvony Emi 
 
A7 
Déšť ti smejvá ze rtůD 
 růž. A7 
 

2. Tam na kopci v prachu cesty
Leží i tvůj generál
V ruce šátek od nevěsty
Ale ruka leží dál.

R: Z celé jižní eskadrony …

3. Tvář má zšedivělou strachem
Zbylo v ní pár těžkejch chvil
Proužek krve stéká prachem
Déšť jí slepil vlasy jak jíl.

R: Z celé jižní eskadrony …

4. Déšť ti šeptá jeho jméno,
šeptá ho i listoví.
Lásku měl rád víc než život,
to ti nikdy nepoví.
16

: Panenka

1. G 
Co skrýváš za C 
víčky a G 
plameny C 
svíčky 
snad G 
houf bílejch holubic nebo jen D 
žal 
tak C 
odplul ten G 
prvý, den C 
zmáčený G 
krví 
ani pouťovou panenku D 
nezaneG 
chal. 

R: Otevři C 
oči Ty G 
uspěchaD 
ná, C 
dámo G 
uplakaD 
ná, 
C 
otevři G 
oči ta C 
hloupá noc G 
končí 
a mír je D 
mezi náG 
ma. 

C 
 G 
 C 
 G 
 D 
 G 
 

2. Už si oblékni šaty a řetízek zlatý 
a umyj se půjdeme na karneval 
a na bílou kůži Ti napíšu tuší 
že dámou jsi byla a zůstáváš dál. 

R: Otevři ……….
17

: Zahrada ticha

Je tam brána zdobeD 
ná, cestu otevíEmi 
rá,
zahradu zeleC 
nou G 
všechno připomíD 
ná.

Jako dým závojů mlhou opředených,
vstupuješ do ticha cestou vyvolených.

Je to březový háj, je to borový les,
je to anglický park, je to hluboký vřes.

Je to samota dnů, kdy jsi pomalu zrál,
v zahradě zelený, kde sis za dětství hrál.

Kolik chceš, tolik máš očí otevřených,
tam venku za branou leží studený sníh.

Zpočátku uslyšíš vítr a ptačí hlas,
v zahradě zelený přijdou do ticha zas 

Světlo připomíná rána slunečných dnů
v zahradě zelený v zahradě beze snů. 

Uprostřed závratí sluncem prosvícených,
vstupuješ do ticha cestou vyvolených.
18

: Batalion

e:|-0-0-0-0---------0-0-0---------|
B:|-----1-1-3-3-1-1-1-1-1-3-1-0-1-|
G:|-2-2-----0-0-2-2-------0-2---2-|

*: Ami 
Víno C 
máš a G 
markyAmi 
tánku dlouhá noc G 
se Ami 
proEmi 
hýAmi 
ří.
Ami 
Víno C 
máš a G 
chvilku Ami 
spánku díky, díG 
ky Ami 
verEmi 
bíAmi 
ři.

1. Ami 
Dříve než se rozední
kapitán C 
k osedlání G 
rozkaz Ami 
dáváEmi 
.
Ami 
Ostruhami do slabin koG 
něAmi 
 poEmi 
háAmi 
ní.

Tam na straně polední
čekají ženy, zlaťáky a sláva.
Do výstřelů z karabin zvon už vyzvání.

R: Ami 
Víno na C 
kuráž a G 
pomilovat markyAmi 
tánku.
Ami 
Zítra na BurC 
gund bataG 
lion Ami 
zaEmi 
míAmi 
ří.
Ami 
Víno na C 
kuráž a k G 
ránu dvě hodiny Ami 
spánEmi 
ku.
Ami 
Díky, díky C 
vám králoG 
vští Ami 
verEmi 
bíAmi 
ři.

2. Rozprášen je batalion
poslední vojáci se k zemi hroutí.
Na polštáři z kopretin budou věčně spát.

Neplač sladká Marion
verbíři nové chlapce přivedou ti.
Za královský hermelín padne každý rád.

R: Víno na kuráž a …
19

: Stará archa

R: /: JD7 
á mám kG 
ocábku náram-, nD7 
áram-, nG 
áram-,
kocábku náram-, nD7 
áramnG 
ou. :/
R: 
1. PG 
ršelo a blejskalo se sedm neděl,
kocábku náram-, nD7 
áramnG 
ou,
Noe nebyl překvapenej, on to věděl,
kocábku náram-, nD7 
áramnG 
ou.
R: 
*: G 
Archa má cíl, jé, archa má směr, jé,
plaví se k Araratu nD7 
a sevG 
er.
R: 
2. Šem, Nam a Jafet byli bratři rodní,
kocábku náram-, náramnou,
Noe je zavolal ještě před povodní,
kocábku náram-, náramnou.
3. Kázal jim uložiti ptáky, savce,
kocábku náram-, náramnou,
"ryby nechte, zachrání se samy hladce,"
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
4. Přišla bouře, zlámala jim pádla, vesla,
kocábku náram-, náramnou,
tu přilétla holubice, snítku nesla,
kocábku náram-, náramnou.
5. Na břehu pak vyložili náklad celý,
kocábku náram-, náramnou,
ještě že tu starou dobrou archu měli,
kocábku náram-, náramnou.
R: 
*: 
R: 
R: 
20

: Dělání

1. D 
Když máš srdce zjihlé, G 
když máš potíže, D 
tak dej cihlu k cihle, 
G 
těsto do díže, Emi 
 upeč A 
třeba chleba,D 
 postav Hmi 
třeba zeď, 
G 
žal se A 
krásně vstřebá, D 
začniHmi 
 s tím hned teď, G 
začniA 
 s tím 
hnedD 
 teď. 

Ref.: G 
Dělání, A 
dělání, D 
všechny smutkyHmi 
 zahání,
G 
dělání, A 
dělání jeD 
 lék. 
G 
Dělání, A 
dělání, D 
to nám úsměv Hmi 
zachrání,
G 
dělání, A 
dělání jeD 
 lék. 

2. Když máš srdce zjihlé,když máš potíže,
tak dej cihlu k cihle, těsto do díže,
upeč třeba chleba,postav třeba zeď, 
žal se krásně vstřebá,
začni s tím hned teď,
začni s tím hned teď. 

2× Ref.
21

: Mravenčí ukolébavka

1. C 
Slunce šlo G 
spát 
F 
za hromádku G 
klád 
C 
na nebi Ami 
hvězdy klíG 
čí. 
C 
Už nepraG 
cuj, F 
mravenečku G 
můj, 
C 
schovej se G 
do jehliC 
čí. 

2. Slunce šlo spát 
za hromádku klád 
na nebi hvězdy klíčí. 
Už nepracuj, mravenečku můj, 
schovej se do jehličí. 

R. C 
Máš F 
nožičky C 
uběhaG 
né, 
C 
den F 
byl tak těG 
žký. 
C 
Pojď, F 
lůžko máš C 
odestlaG 
né 
C 
v chládku F 
od macešC 
ky. 

3. Spinká a sní 
mravenec lesní 
v hromádce u kapradí. 
Nespinká sám, 
s maminkou je tam, 
tykadlama ho hladí. 

R. 
3. 
22

: Severní vítr

1. Jdu s C 
děravou patou, mám Ami 
horečku zlatou
Jsem F 
chudý, jsem sláb a C 
nemocen
Hlava mě pálí a v Ami 
modravé dáli
Se F 
leskne a G 
třpytí můj C 
sen

2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí
Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě
Já nechám si tisíc krát zdát

R: C 
Severní C7 
vítr je F 
krutý, 
počítejC 
 lásko má s G7 
tím
C 
k nohám ti C7 
dám zlaté F 
pruty
nebo se C 
vůbec G 
nevrátímC 
 

3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem
Už slyším je výt blíž a blíž
už mají mou stopu, už větří že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž

4. Zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén
A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
Nad hrobem polární zář
23

: Sovy v mazutu

Rec: G 
Tak jsme byli včeraD 
 na PortěC 
,D 
 
a když jsme se vraceli cestou domů,
tak jsme viděli dřevorubce,
jak porážej strom a ten strom plakal…

1. Proč medvěd pláče v dutině stromu,
veverky v depresi v hloží sedí,
květiny vadnou i tremp ztratil žracák,
trenýrky, sekyru, prezervativy, spacák.

Ref: Protože hů a hů a hů,
sovy v mazutu houkaj,
hů a hů a hů, úplně blbě koukaj.
2. Hajný jde sklesle lesní tišinou
a cestou sbírá umrlé zmije,
včera byl na Bábě a neví čí jsou,
jestli jsou to zmije nebo schizofrénie.

Ref: Protože hů a hů a hů, sovy v mazutu houkaj,
hů a hů a hů, úplně blbě koukaj.
24

: Hudsonský šífy

1. Ten, kdo Ami 
nezná hukot vody lopatC 
kama vířený
jako G 
já, jó, jako Ami 
já,
kdo hudsonský slapy nezná sírou G 
pekla sířený,
ať se Ami 
na hudsonský G 
šífy najmoutAmi 
 dá, G 
johG# 
ohoAmi 
.

2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý, až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: F 
Ahoj, páru tam Ami 
hoď,
ať G 
do pekla se dříve dohraAmi 
bem,
G 
joG# 
hoAmi 
ho, G 
joG# 
hoAmi 
ho.

3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: 

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra, komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě, kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R: + johoho …
25

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 

1. Ami 
Nebe je modrý a E 
zlatý, bílá sluneční Ami 
záře,
Ami 
horko a sváteční E 
šaty, vřava a zpocený Ami 
tváře,
Ami 
dobře vím, co se bude E 
dít, býk už se v ohradě Ami 
vzpíná,
Ami 
kdo chce, ten může E 
jít, já si dám sklenici Ami 
vína.

R2: Dmi 
Žízeň je veliká, Ami 
život mi utíká,
E 
nechte mě příjemně Ami 
snít,
Dmi 
ve stínu pod fíky Ami 
poslouchat slavíky,
E 
zpívat si s nima a Ami 
pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
26

: Ho ho Watanay

1. D 
Spinkej můj maličký, C 
máš v očích D 
hvězdičky,
dám ti je C 
do vlasů, tak G 
usínej, tak D 
usínej.

R: D 
Ho ho Watanay C 
ho ho D 
Watanay
ho ho C 
Watanay G 
kiokena D 
kiokena.

2. Sladkou vůňi nese ti noční motýl z perleti,
vánek ho kolíbá, už usíná, už usíná.

R: 

3. V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni,
má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.

R: 

4. V dlani motýl usíná, hvězdička už zhasíná,
vánek co ji k tobě nes až do léta ti odlétá.

R: 
27

: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7 
Sedím na kolejích D7 
které nikam nevedouG C G 
 
Ami7 
koukám na kopřetinu jak D7 
miluje se s lebedouG C G 
 
Ami7 
Mraky vzaly slunce D7 
zase pod svou ochranuG Emi 
 
JenAmi7 
 ty nejdeš holka zlatá D7 
kdypak já tě dostanuG D7 
 

R: G 
Z ráje my vyhnaní Emi 
z ráje, kde není 
už Ami7 
místa C7 
prej něco se G 
chystáD 
 
G 
Z ráje nablýskaných Em 
plesů jdem zpátky 
do Ami7 
lesů C7 
Za nějakej G 
čas D 
 

2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …
28

: Kdyby tady byla

C
1. [: Kdyby tady byla taková panenka,
G7 C  
která by mě chtěla, :]
F C
[: která by mě chtěla syna vychovala,
G7 C  
přitom pannou byla. :]

2. [: Kdybych já ti měla syna vychovati,
přitom pannou býti, :]
[: ty by si mi musel kolíbku dělati,
do dřeva netíti. :]

3. [: Kdybych já ti musel kolíbku dělati,
do dřeva netíti, :]
[: ty bys mi musela košiličku šíti
bez jehel a nití. :]

4. [: Kdybych já ti měla košiličku šíti
bez jehel a nití, :]
[: ty by si mně musel žebřík udělati
až k nebeské výši. :]

5. [: Kdybych já ti musel žebřík udělati
až k nebeské výši, :]
[: lezli bysme spolu, spadli bysme dolů,
(Ami G7 C)
byl by konec všemu. :]
29

: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami 
Každý ráno boty G 
zouval Ami 
Orosil si nohy v G 
trávě
Ami 
Že se lidi mají radi G 
doufal Ami 
A proEmi 
citli Ami 
právě
Každý ráno dlouze G 
zíval Ami 
Utřel čelo do ruG 
kávu
Ami 
A při chůzi tělem semtam G 
kýval Ami 
Před seEmi 
bou sta Ami 
sáhů

1. C 
Poznal G 
MoraF 
věnku C 
krásnou
Ami 
a víG 
nečko C 
ze zlata
V Čechách G 
slávu F 
muziC 
kantů
Ami 
UmaEmi 
zanou Ami 
od bláta.

R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …
30