ŠÁN 2023

Asonance: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi
byla dívka, C
která žila v Dmi
Amesbury,
s jasnýma F
očima a C
řečmi pánům Dmi
navzdory,
souseF
dé o ní C
říkali, že Dmi
temná kouzla Ami
zná
a Bb
že se lidem Ami
vyhýbá a s Bb
ďáblem C
pletky Dmi(G)
má.

2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil
a pověrčivý lid se na pastora obrátil,
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí,
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví.

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali,
a když ji vedli městem, všichni kolem volali:
"Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš,
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!"

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění,
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou,
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou.

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná,
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná,
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění,
a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!"

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy,
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený:
"Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!"

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou:
"Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam,
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!"

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící,
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou,
zemřela tiše samotná pod letní oblohou …

Asonance: Ďáblovy námluvy

1. Svou Dmi
krásnou C
píšťalu ti Dmi
dám,
hraje Bb
devět tónů na C
devět stran,
když Gmi
půjdeš se mnou, Dmi
lásko má
a Bb
když mě budeš C
chtít.

2. Jen nech si tu píšťaličku sám,
hraj devět tónů na devět stran,
já nejdu s tebou, lásko má,
já Dmi
nechci s C
tebou Dmi
jít.

3. Já dám ti stuhy to vlasů,
mají devět barev pro krásu,
když půjdeš se mnou, lásko má,
a když mě budeš chtít.

4. Já nechci stuhy do vlasů,
mají devět barev pro krásu,
a nejdu s tebou, lásko má,
já nechci s tebou jít.

5. Dám krásné šaty z hedvábí,
které devět krajek ozdobí,
když půjdeš se mnou, lásko má
a když mě budeš chtít.

6. Já nechci šaty z hedvábí,
které devět krajek ozdobí,
a nejdu s tebou, lásko má,
já nechci s tebou jít.

7. Chceš devět černých perel mít
a na svatbu se vystrojit?
To všechno dám ti, lásko má,
jen když mě budeš chtít.

8. Já černé perly nechci mít,
a na svatbu se vystrojit,
a nejdu s tebou, lásko má,
já nechci s tebou jít.

9. Já truhlu plnou zlata mám,
tu do vínku ti celou dám,
když půjdeš se mnou, lásko má,
a když mě budeš chtít.

10. Tvá slova příjemně mi zní,
tak připrav kočár svatební,
já půjdu s tebou, lásko má,
až kam jen budeš chtít.

11. Tak ušli spolu devět mil,
když nohu v kopyto proměnil
a bledá dívka naříká,
už nechci s tebou jít.

12. Má milá, už tě nepustím,
zpět duši tvou ti nevrátím,
za trochu zlata, lásko má,
teď navždy budeš má.

13. A jak tmou klopýtali dál,
vítr její smutnou píseň vál.
Co Gmi
dělat mám, já Dmi
nešťastná
ach Bb
co jen dělat C
mám?
Co Gmi
dělat mám, já Dmi
nešťastná
ach co jen C
dělat Dmi
mám?

Čechomor: Mezi horami

1. [: Gmi
Mezi horami lipka zelená :]
[: B
Zabili Janka, F
Janíčka, Gmi
Janka miesto Gmi/F
jeleGmi
ňa :]

2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]

Chinaski: Každý ráno

Capo I

1. G
Každý ráno když si D
vzpomenu
F
vzpomenu si C
na to jak měl jsem tě G
rád
a nevzal si tě D
za ženu
F
každý ráno C
budu si vyčíG
tat

2. jak to bylo zbabělé
když jsem na svý cestě nezdvihl tvůj drahokam
a od tý doby od čerta k ďáblu
se po tý cestě potloukám

Mez. Hmi
lásA
ko jediG
ná
Hmi
lásA
ko G

R: D
Každý ráno když si A
vzpomenu
C
vzpomenu si G
na to jak měl jsem tě D
rád
a nevzal si tě A
za ženu
C
každý ráno G
budu se proklíD
nat
já vůl, A
já blázen
C
kdo postaví G
mé nohy na zem
D
kdo to A
pro mě kromě C
tebe uděG
lá…

1. Jednou ráno až si vzpomeneš
pošli mi prosím adresu
ať mé noční můry zaženeš
ať strachy o tebe se netřesu

2. Slibuju v příštím životě
podruhý stejnou chybu neudělám
ať chceš nebo ne já najdu tě
a zvednu a roztříštím tvůj drahokam

Mez. lásko jediná
lásko

R: Každý ráno když si vzpomenu…

1. Všechna má rána jsou prázdná
a v nedohlednu šťastný konec příběG
hu
příběhu starýho blázna
co vyměnil pýchu za něhu

Mez. lásko jediná
lásko

R: Slibuju v příštím životě
podruhý stejnou chybu neudělám
ať chceš nebo ne já najdu tě
a zvednu a rozsvítím tvůj drahokam

já vůl, já blázen
kdo postaví mé nohy na zem

kdo to pro mě kromě tebe udělá… 3×

Chinaski: Klára

[: H
Ná nananaG#mi
nanananananaE
ná Emi
:]

1. H
Kláro, jak to s D#mi
tebou vypadá
od půl C#mi
devátý, do osmi Emi
ráno
Co nám H
brání bejt spolu D#mi
jenom ty a já
Nebuď C#mi
včerejší, no tak Emi
Kláro

Pro tebe H
slibuju, žaluju denně D#mi
piju jak Dán
C#mi
ve skrytu duše marně Emi
tajně doufám
že H
já, jenom G#mi
já jsem ten tvůj vysněný E
pán Emi

2. Já se prostě nekontroluju a plácám a plácám
si vážně úžasná já tě nejspíš miluju
no ty mi dáváš jééé

Zabalit, vyrazit, rychle frčíme dál
bereme čáru šup do kočáru
Já jenom já jsem ten tvůj vysněný pán
Inženýr šarlatán

R: C
Koukám na tebe Kláro už několik Dmi7
dní Fmi

Nejsem ňákej ten chlápek jsem solidní
C
Kláro, stačí jen málo a budeme Dmi7
pár Dmi

Královno má, ty to víš, co bych si přál

[: C
Ná nananaAmi
nananananaF
ná aaFmi
á :]

3. C
Hele kotě na co tě Emi
nalákám ?
Dmi
mám doma sbírku cinknuFmi
tejch srdcovejch králů
C
naslouchám následně Emi
vím kudy kam
Dmi
dáme si partičku a Fmi
skončíme k C
ránu

Počkám Emi
až usneš Dmi
a Fmi
budu se ti C
zdát
Jenom já Ami
jsem ten tvůj vysněný F
pán
jen žádFmi
ný šarlatán ..

R: C#
Koukám na tebe Kláro už několik D#mi7
dní…F#mi

Nejsem ňákej ten chlápek jsem solidní
Kláro, stačí jen málo a budeme pár
Královno má, ty to víš, co bych si přál

[: C#
Ná nananaBmi
nananananaF#
ná aaF#mi
á :]

Chinaski: Kutil

1. Jsem E
kutil,
mám malou F#mi
dílnu víc A
mě nezajímE
á
mý E
hobby je moje práce,
šťastnej F#mi
člověk kažA
dej kdo to tak mE
á.

2. Mám E
ženu,
je mladá F#mi
krásná chytrá A
přívětiE
vá
má jednu malinkatou E
chybu,
že si F#mi
se mnou vůbec A
nepovíE
dá.

R: A tak F#mi
hledám holku sdílnou,
co by chtěla kluka s dílnou
A
abych nebyl H
sám.H7

Sólo: E F#mi A E E C#mi A G D E

3. Jsem kutil
mám malou dílnu víc mě nezajímá
má práce je moje hobby
šťastnej člověk každej kdo to tak má.

4. Mám ženu
je mladá krásná chytrá přívětivá
má jednu malinkatou chybu
že si se mnou vůbec nepovídá.

R: A tak hledám holku sdílnou…

Chinaski: Vinaři

Capo I

1. C
Zase je pátek a G
mám toho dost,
tak beru B
kramle, za zády F
Černý most.
A pokud mi to D1 dovolí,
než minu Jihlavu, hodím Prahu za hlaC
vu.

2. Jedu jak Pražák, hlava nehlava,
mám jediný cíl a přede mnou je Pálava.
Už od Brna jsem jako na trní,
ta sladká píseň tak blízko zní.

R: [: My máme rádi víno,
milujeme krásné ženy a zpěv.
A na věc jdeme přímo,
v žilách nám proudí moravská krev. :]

3. Jako papír hodím práci a všechny šéfy za hlavu,
pánové, omlouvám se, ale já mizím na Moravu.
Najdu tam všechno, co mi doma schází,
dobrý lid a klid a řád.
Najdu tam všechno, co na světě mám rád,
vodu, slunce a nekonečný vinohrad.

R: My máme rádi víno…

4. My tady totiž máme
všechno, co na světě máš rád.
A ochutnat ti dáme,
slunce a nekonečný vinohrad.

5. Tak se tu žije na padesátý rovnoběžce,
v mírném klima našeho podnebí.
Je krásné nemít nikdy dost
a dělat věci jen tak pro radost.

R: My máme rádi víno…

6. My tady totiž máme
všechno, co na světě máš rád.
A ochutnat ti dáme,
slunce a nekonečný vinohrad.

R: My máme rádi víno…

Chinaski: Víno

1. D
Zase je pátek a mA
ám toho dost,
tak beru C
kramle, za zády G
Černý most.
A D
pokud mi to D1 doA
volí,
než minu JC
ihlavu, hoG
dím Prahu za hlavu.

2. D
Jedu jak Pražák, A
hlava nehlava,
mám jeC
diný cíl a G
přede mnou je Pálava.
D
Už od Brna jsem jako naA
trní,
C
ta sladká píseň tak blAsus4
ízko zní.

R: /: D
My máme rádi A
víno,
C
milujeme G
krásné ženy a zpěv.
D
A na věc jdeme přA
ímo,
C
v žilách nám proudí G
moravská krev. :/

R: My máme rádi víno,
milujeme krásné ženy a zpěv.
A na věc jdeme přímo,
v žilách nám proudí moravská krev.
My tady totiž máme
všechno, co na světě máš rád.
A ochutnat ti dáme,
slunce a nekonečný vinohrad.

4. Most/mezihra:
F#mi
Tak se tu žije na paG
desátý rovnoběžce,
vA
mírném klima našeho podnebí.
F#mi
Je krásné nemít nG
ikdy dost
a dAsus4
ělat věci jen tak pro radost.

R: _II_

Jarek Nohavica: Darmoděj

1. ŠAmi
el včera městem mEmi
už a šel po hlavní třAmi
ídě,Emi

šAmi
el včera městem mEmi
už a já ho z okna vAmi
idělEmi
,
nC
a flétnu chorál hrG
ál, znělo to jako zvAmi
on
a byl v tom všechen žEmi
al, ten krásný dlouhý tF
ón
a já jsem náhle vF#dim
ěděl: ano, to je E7
on, to je Ami
on.

2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili,
v odpadcích z popelnic krysy se honily
a v teplých postelích lásky i nelásky
tiše se vrtěly rodinné obrázky
a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky.

R: NAmi
a na naEmi
..CGAmiFF#dimE7 - 2x

3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát,
měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad
a on se otočil, a oči plné vran,
a jizvy u očí, celý byl pobodán
a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán.

4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel,
a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche,
stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě,
jak moje svědomí, když zvrací v záchodě,
a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj.

R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem,
když prodává po domech jehly se slovníkem.¨

5. Šel včera městem muž, podomní obchodník,
šel, ale nejde už, krev skápla na chodník,
já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon
a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón
a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on.

R: Váš Darmoděj, vagabund osudů a lásek,
jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se,
váš Darmoděj, krásné zlo, jed mám pod jazykem,
když prodávám po domech jehly se slovníkem.

Jarek Nohavica: Dokud se zpívá

1. Z C
Těšína Emi
vyjíždí Dmi7
vlaky co F
čtvrthodiC
nu,Emi Dmi7 G7

C
včera jsem Emi
nespal a Dmi7
ani dnes F
nespočiC
nu,Emi Dmi7 G

F
svatý MedG
ard, můj patrC
on, ťuká si naAmi
čelo,G

ale F
dokud se G
zpívá, F
ještě se G
neumřeC
lo, hóhEmi
ó.Dmi7 G7

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]

Jarek Nohavica: Grónská píseň

1. DD
aleko nEmi
a severu jA7
e Grónská zD
em,
žD
ije tam Emi
Eskymačka s A7
EskymákD
em,
/: my bychom Emi
umrzli, jim nG
ení zimD
a,
snídají nEmi
anuky A7
a eskimD
a. :/

2. Mají se bezvadně, vyspí se moc,
půl roku trvá tam polární noc,
/: na jaře vzbudí se a vyběhnou ven,
půl roku trvá tam polární den. :/

3. Když sněhu napadne nad kotníky,
hrávají s medvědy na četníky,
/: medvědi těžko jsou k poražení,
neboť medvědy ve sněhu vidět není. :/

4. Pokaždé ve středu, přesně ve dvě
zaklepe na na íglů hlavní medvěd:
/: "Dobrý den, mohu dál na vteřinu?
Nesu vám trochu ryb na svačinu." :/

5. V kotlíku bublá çaj, kamna hřejí,
psi venku hlídají před zloději,
/: smíchem se otřásá celé íglů,
neboť medvěd jim předvádí spoustu fíglů. :/

6. Tak žijou vesele na severu,
srandu si dělají z teploměrů,
/: my bychom umrzli, jim není zima,
neboť jsou doma a mezi svýma. :/

Jarek Nohavica: Lachtani

R: /: LC
ach, lachF
, C Ami
lach, lachG
. C
:/

1. JC
edna lachtaní rF
odinC
a
rAmi
ozhodla se, že si vyjde dG
o kinC
a,
jeli vlakem, metrem, lodí a pak trF
amvajC
í
a teď Ami
u kina Vesmír lG
achtajC
í.
LG
achtaní úspory dC
ali dohromady,
kG
oupili si lístky dC
o první řG
ady,
tC
áta lachtan řekl:"Nebudem třF
ít bídC
u"
a prAmi
o každého koupil pytlík G
arašidC
ů.

R: /: LC
ach, lachF
, hmm hmm C Ami
lach, lachG
. hmm C
hmm:/

2. Na jižním pólu je nehezky
a tak lachtani si vyjeli na grotesky,
těšili se, jak bude veselo,
když zazněl gong a v sále se setmělo.
Co to ale vidí jejich lachtaní zraky:
sníh a mráz a sněhové mraky,
pro veliký úspěch změna programu,
dnes dáváme film ze života lachtanů.

R: /: LC
ach, lachF
, jéé é C Ami
lach, lachG
. jéé C
é:/

3. Tátu lachtan vyskočil ze sedadla
nevídaná zlost ho popadla:
"Proto jsem se netrmácel přes celý svět,
abych tady v kině mrznul jako turecký med.
Tady zima, doma zima, všude jen chlad,
kde má chudák lachtan relaxovat?"
Nedivte se té lachtaní rodině,
že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.

R:

TC
ahle lachtaní rF
odinC
a
Ami
od té doby nechodí už dG
o kinC
a.

Lach lach.

Jarek Nohavica: Mikymauz

1. RAmi
áno mě probouzí tmG
a, sahám si nC
a zápěstF
í,
zda-li to jE
eště tluče, zdF
a-li mám jE
eště štěstí,
nebo je po mně a já mám voskované boty,
ráno co ráno stejné probuzení do nicoty.

2. Není co, není jak, není proč, není kam,
není s kým, není o čem, každý je v době sám,
vyzáblý Don Quijote sedlá svou Rosinantu
a Bůh je slepý řidič sedící u volantu.

R: ZE
apínám tF
elefon - zDmi
áznamník cE
izích citů,
špatné zprávy chF
odí jako pDmi
olicie zE
a úsvitu,
jsDmi
em napůl bdělý a nG
apůl ještě v noční pauze,
mC
ěl bych se smát, ale mE
ám úsměv Mikymauze,
rAmi
ána G
bych zrF
ušE
il.

3. Dobrý muž v rádiu pouští Čikoreu,
opravdu veselo je, asi jako v mauzoleu,
ve frontě na mumii mám kruhy pod očima,
růžový rozbřesk fakt už mě nedojímá.

4. Povídáš něco o tom, co bychom dělat měli,
pomalu vychládají naše důlky na posteli,
všechno se halí v šeru, čí to bylo vinou,
že dřevorubec máchl mezi nás širočinou.

R: Postele rozdělené na dva suverénní státy,
ozdoby na tapetách jsou jak pohraniční dráty,
ve spánku nepřijde to, spánek je sladká mdloba,
že byla ve mně láska, je jenom pustá zloba,
dráty bych zrušil.

5. Prokletá hodina, ta minuta, ta krátká chvíle,
kdy věci nejsou černé, ale nejsou ani bílé,
kdy není tma, ale ještě ani vidno není,
bdění je bolest bez slastného umrtvení.

6. Zběsile mi to tepe a tupě píchá v třísle,
usnout a nevzbudit se, nemuset na nic myslet,
opřený o kolena poslouchám tvoje slzy,
na život je už pozdě a na smrt ještě brzy.

R: Co bylo kdysi včera, je, jako nebylo by,
káva je vypita a není žádná do zásoby,
věci, co nechceš, ať se stanou, ty se stejně stanou,
a chleba s máslem padá na zem vždycky blbou stranou,
máslo bych zrušil.

7. Povídáš o naději a slova se ti pletou,
jak špionážní družice letící nad planetou,
svlíknout se z pyžama, to by šlo ještě lehce,
dvacet let mluvil jsem a teď už se mi mluvit nechce.

8. Z plakátu na záchodě prasátko vypasené
kyne mi, zatímco se kolem voda dolů žene,
všechno je vyřčeno a odnášeno do septiku,
jenom mně tady zbývá prodýchat pár okamžiků.

R: Sahám si na zápěstí a venku už je zítra,
hodiny odbíjejí signály Dobrého jitra,
jsem napůl bdělý a napůl ještě v noční pauze,
měl bych se smát, ale mám úsměv Mikymauze,
lásku bych zrušil.

9. /: Ráno mě probouzí tma, sahám si na zápěstí,
zda-li to ještě tluče, zda-li mám ještě štěstí :/ 3X

Jarek Nohavica: Osmá barva duhy

1. ChlAmi
adná jsou dDmi
ubnová rAmi
ána,Dmi

zAmi
e slunce je vDmi
idět jenom kC
ousE7
ek,
vAmi
e flašce Dmi
od CinzAmi
anaDmi

Ami
úhoři, G
úhoři třAmi
ou se.

R: VšDmi
ichni moji znAmi
ámí teď spF
í, spDmi
í, spE7
í doma s manželkami,
zDmi
ůstali jsme sAmi
ami - jE7
á a jAmi
á.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
čDmi
erná je barva, kterou mE7
ám teď nejradAmi
ěji,
jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida
Dmi
a našel vody, vody, vE7
ody, vody, vody habadAmi
ěj.

2. Kdyby měl někdo z vás zájem,
uděláme velikánský mejdan,
projdeme tam a zpět rájem
a svatý Petr bude náš strejda.

R: .3.
Pod okny řve někdo: kémo,
každý správný folkáč nosí vousy,
já umím jen písničky v E moll
a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože:

R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami,
zůstali jsme sami - já a vy.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
černá je barva, kterou mám teď nejraději,
jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida
a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.

Jarek Nohavica: Těšínská

1. Ami
Kdybych se narodil Dmi
před sto lety F
E
v tomhle Ami
městě, Dmi F E Ami

u Larischů na zahradě Dmi
trhal bych květy F
E
své neAmi
věstě, Dmi F E Ami

C
moje nevěsta by byla Dmi
dcera ševcova
F
z domu Kamiňskich C
odněkud ze Lvova,
kochałbym ją i Dmi
pieścił, F
chyE
ba lat Ami
dwieście Dmi F E Ami

2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká Dmi F E Ami Dmi F E Ami
na na na…

Jarek Nohavica: Zatanči

1. Emi
ZatanG
či, má milá, D
zatanči Emi
pro mé oči,
zatanG
či a vetkni D
nůž do mých Emi
zad,
ať tvůj G
šat, má milá,D
ať tvůj šat Emi
na zemi skončí,
ať tvůj G
šat, má milá, D
rázem je Emi
sňat.

R: Emi
ZatanG
či, jako seD
okoloEmi
ohně tančí,
zatanG
či jako D
na vodě Emi
loď,
zatanG
či jako to sD
lunce mezi Emi
pomeranči,
zatanG
či, a D
pak ke mně Emi
pojď.

2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

Jaroslav Samson Lenk: Obluda po Šánovsku

Gmi Cmi F D Dsus

1. Jó, dvGmi
ěstě nás tam bylo na Cmi
brize do Číny
a fF
urt se jenom pilo, až D
tuhly ledviDsus
ny,
a kdGmi
yž už bylo k ránu a všCmi
ichni pod vobraz,
křik plF
avčík na stožáru, a hlD
ásek se mu Dsus
třás:D
Dsus

R: JG
á tady nC
ebudu, jG
á vidím vC
obludu,
jG
á vocaď prC
yč pudu, jD
ímá mě strach, Dsus
jéé
chG
yťte tu vC
obludu, sG
ežere pC
alubu,
tG
ohle je vC
o hubu, D
ach, ich, ou, Gmi
ach.

2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár
a rozčileně mrká svým vokem jediným,
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým.

R: Já tady nebudu …

3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu,
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu,
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš,
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž.

R: Já tady nebudu …

4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha,
zalehl u zábradlí a házel flaškama,
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu,
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu.

R: Já tady nebudu …

5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce,
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce,
pak démon alkoholu ji srazil v oceán,
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál.

R: Já tady nebudu … + D
ach, ich, ooou, aGmi
ch …

Jaroslav Samson Lenk: Už to nenapravím

capo2:

R: Ami D F E Ami E 2x
Vap tap tap …

1. V Ami
devět hodin dvacet pět D
mě opustilo štěstí,
ten F
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji E
dávno E7
nestál,
v Ami
devět hodin dvacet pět jaD
ko bych dostal pěstí,
já F
za hodinu na náměstí měl jsem E
stát, ale v E7
jiným městě.

*: Tvá A7
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,
že Dmi
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka
G
zadní otevřená, E
zadní otevřená,

*: já A7
naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,
to jsi Dmi
tenkrát řekla, že se nechceš vracet,
G
že jsi unavená, E
ze mě unavená.

R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …

Karel Kryl: Anděl

1. Z C
rozmláceAmi
nýho kostela v C
krabici s G7
kusem mýdla
C
přinesl Ami
jsem si anděla, C
polámaG7
li mu křídC
la,
díval se Ami
na mě oddaně, C
já měl jsem G7
trochu trému,
C
tak vtiskl Ami
jsem mu do dlaně C
lahvičku G7
od parféC
mu.

R: C
A proto, pAmi
rosím, věř mi, C
chtěl jsem ho G7
žádat,
C
aby mi Ami
mezi dveřmi C
pomohl G7
hádat,
C
co mě čeká Ami G7
a nemiC
ne, co mě čekáAmi G7
a nemiC
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…

Karel Kryl: Lásko! (Pár zbytků pro krysy)

1. Ami
Pár zbytků pro krysy na misce od guláše,
E
milostný dopisy s partiíDmi
E
mariáše,
Dmi
před cestou dalekou zpocený boty zujem
C
a potom pod dekou E
sníme, když onanujem.

R: Ami
Lásko, G
zavři se do pokoje,
Ami
lásko, G
válka je holka moje,
s C
ní se G
miluAmi
ji, když G
noci si Ami
krátíE
m,
Ami
lásko, G
slunce máš na vějíři,
Ami
lásko, G
dvě třešně na talíři,
C
ty ti G
daruAmi
ji, až G
jednou se Ami
vrátíE
m.

2. Dvacet let necelých, odznáček na baretu,
s úsměvem dospělých vytáhnem cigaretu,
v opasku u boku nabitou parabelu,
zpíváme do kroku pár metrů od bordelu.

R: Lásko…

3. Pár zbytků pro krysy a taška na patrony,
latrína s nápisy, jež nejsou pro matróny,
není čas na spaní, smrtka nám drtí palce,
nežli se zchlastaní svalíme na kavalce.

R: Lásko…

Rec: LE
evá, dva!

R: Lásko…

Karel Kryl: Morituri te salutant

Intro:
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi
ach a štD
ěrk a Ami
udusaná hlEmi
ína
a šedé šmAmi
ouhy krD
eslí do vlasG
ů
[: a z hvězdných drAmi
ah má špD
erk, co kG
amením se spH7
íná,
Emi
a pírka tD
ouhy z křídel PegasEmi
ů. :]D Emi D

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD
ísek je bílý jak paže Daniely,
pEmi
očkejte chvíli! Mé oči uviděly
tD
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,
sEmi
eržante! Mávnou, D
a budem zasvěceni!
MEmi
orituri te salutant, morituri te salutD
antEmi
!D Emi H7

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro:
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|

Karel Kryl: Salome

1. Ami
Něžná i proradná, C
krutá i bezradná,
G
plamen i červánek, ďábel i beránek,
E
cukr i sůl,
Ami
u vůně hřebíčku, C
u rytmu střevíčků
G
císař dnes myslí byl, za tanec přislíbil E
království půl.

R: Ami
SaloE
me, Ami
noc už je na sklonku,
C
Salome, podobnas' úponku,
G
podobna kytaře pro svého vladaře,
E
Salome, tančíš.

R: Salome, sťali už Křtitele,
Salome, usměj se vesele,
točíš se ve víru, ústa jak upíru
krví ti planou, Salome, la la laAmi C F E Ami C E
…

2. Noci už ubývá, císař se usmívá,
pokojně mohu žít, všeho lze použít
pro dobrý stát,
možná ho napadlo prastaré říkadlo:
dějiny když tvoří se, pro hlavy na míse
nemá se štkát.

R: Salome, netanči, nechceš-li,
Salome, hosté už odešli,
jenom roj komárů dopíjí z pohárů
krůpěje vína.

R: Salome, trochu jsi pobledla,
Salome, v koutku jsi usedla,
víčka máš šedivá, nikdo se nedívá,
Salome! Pláčeš …? Ami
La la E
laAmi C G E Ami
…

Karel Plíhal: Kluziště

1. C
StrejčeEmi7/H
k kovářAmi7
chytilC/G
kleštFmaj7
ě, uštíp' C
z nočFmaj7
ní oblG
ohy
jC
ednu mEmi7/H
alou kaAmi7
pku dC/G
eště, tFmaj7
a mu spC
adla pFmaj7
od nohG
y,
nC
ejdřív Emi7/H
ale chyAmi7
til slC/G
inu, tFmaj7
ak šáh' kC
amsi prFmaj7
o pivoG
,
pC
ak přitEmi7/H
áhl kovAmi7
adlinC/G
u a Fmaj7
obrovsC
ký kladFmaj7
ivo. G

Ref: Zatím C
tři bílé Emi7/H
vrány Ami7
pěkně za seC/G
bou
kolem Fmaj7
jdou, někam C
jdou, do rytD7
mu se kývaG
jí,
tyhle C
tři bílé Emi7/H
vrány Ami7
pěkně za seC/G
bou
kolemFmaj7
jdou, někamC
jdou, nedFmaj7
ojdou, nedoC
jdou.

2. Vydal z hrdla mocný pokřik ztichlým letním večerem,
pak tu kapku všude rozstřík' jedním mocným úderem,
celej svět byl náhle v kapce a vysoko nad námi
na obrovské mucholapce visí nebe s hvězdami.

Ref: Zatím tři bílé vrány pěkně za sebou…

3. Zpod víček mi vytrysk' pramen na zmačkané polštáře,
kdosi mě vzal kolem ramen a políbil na tváře,
Kdesi v dálce rozmazaně strejda kovář odchází,
do kalhot si čistí ruce umazané od sazí.

Outro: Zatím tři bílé vrány…

Karel Plíhal: Nagasaki Hirošima

1. C
Tramvají G
dvojkou F
jezdíval G
jsem do ŽideC
nic,G
F
G

z C
tak velký G
lásky F
většinou G
nezbyde Ami
nic,
Z F
takový C
lásky F
jsou kruhy C
pod očiG
ma
a dvě C
spálený G
srdce - F
Nagasaki, G
HirošiC
ma. G
F
G

2. Jsou jistý věci, co bych tesal do kamene,
tam, kde je láska, tam je všechno dovolené,
a tam, kde není, tam mě to nezajímá,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

3. Já nejsem svatej, ani ty nejsi svatá,
ale jablka z ráje bejvala jedovatá,
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic,
z tak velký lásky většinou nezbyde nic,
Z takový lásky jsou kruhy pod očima
/:a dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima:/ - 3X

Karel Plíhal: Ráda se miluje

capo2.

R: RAmi
áda se miluje, rG
áda jC
í, rF
áda si jEmi
enom tak zpAmi
ívá,
vrabci se na plotě hG
ádajC
í, kF
olik že čEmi
asu jí zbAmi
ývá.

1. NF
ež vítr dostrká k C
útesu tF
u její legrační bC
árkE
u
a PAmi
ámbu si ve svým nG
otesC
u F
udělá jEmi
en další čAmi
árku.

R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …

Klíč: Čtyři malý plyšáci

1. Ami
Čtyři malý E
plyšáci u Ami
báru seE
bratří,
C
pijí, pijí G
na účet Ami
dětí, kterým E
patří.

Ref:
[: LiAmi
monádu, ciE
tronádu, coAmi
lu, fantu, čoE
koládu,
C
minerálku, pG
ívečko, kAmi
ávičku a vE
ínečko :]
Jen si dejte co chcete, ještě jednAmi
ou rE
epAmi
ete.

2. Dmi
Čtyři malý A
plyšáci uDmi
baru se A
bratří,
F
pijí, pijí C
na účet, Dmi
dětí kterým A
patří.

Ref:

Klíč: Omnia vincit Amor

1. Dmi
Šel pocestný kol C
hospodských Dmi
zdí,
F
přisedl k nám a C
lokálem F
zní
Gmi
pozdrav jak svaté Dmi
přikázáC
ní:
Dmi
omnia C
vincit Dmi
Amor.

2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F
pálí, C
nesleví Dmi
nic,
štěstí v F
lásce C
znamená F
víc,
všechny Gmi
pány F
ať vezme C
ďas!A7

Dmi
Omnia C
vincit Dmi
Amor.

3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…

5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …

Klíč: Pohár a kalich

1. Emi
Zvedněte poháry D
pánové už jen G
poslední D
přípitek Emi
zbývá
Emi
pohleďte nad polem D
špitálským G
vrcholek D
roubení G
skrývá
[: za chvíli D
zbyde tam popel a Emi
tráva nás čeká D
vítězství bohatství Emi
sláva :]

2. Emi
Ryšavý panovník D
jen se smál G
sruby prý D
dobře se Emi
boří
Emi
palcem k zemi D
ukázal G
ať další D
hranice G
hoří
ta malá D
země už nemá co Emi
získat teď bude D
tancovat jak budu Emi
pískat
ta malá D
země už nemá co Emi
získat teď budem D
tancovat jak budem Emi
pískat

Ref.: Ami
Náhle se pozvedl D
vítr a mocně G
vál Ami
od někud přinesl D
nápěv sám si ho H7
hrál

3. Zvedněte poháry pánové večer z kalichu budeme pít …
nad sruby korouhev zavlála to však neznačí že je tam sláva
všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává
ve znaku kalich v kalichu víra jen pravda vítězí v pravdě je síla

4. Modli se pracuj a poslouchej kázali po celá léta
mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména

5. Do ticha zazněla přísaha ani krok z tohoto místa
ze zbraní každý vyčkává dobře ví co se chystá
nad nimi stojí muž přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská

Ref.: Náhle se pozvedl vítr a mocně vál od někud přinesl nápěv sám si ho hrál

Ami
Kdož jsú boží G
bojovníEmi
ci a C
zákona H7
jeEmi
ho
Emi
prostež od boC
ha pomoci a D
úfajte v něG
ho

Michal Horák: Hej teto!

CAPO 3

1: Měl jsem Am
hlídat tetě C
křečka,
G
dala mi ho se slovy,
ať D
u mě chvíli přečká.

2: Ale křečka uhlídati
nelze jen tak lehce,
obzvlášť když se vám moc nechce.

3: Po pokoji ať si běhá,
na gauč jsem si lehnul,
vzápětí se ani nehnul.

4: Tlačilo mě
do zad kromě
polštářů i cosi,
už se vidim tetu prosit:

Ref: Hej F
teto! Já C
ho zabil.
E7
Už se to nestane,
jo, Am
ten už asi nevstane.

Hej teto! Nekřič na mě.
Já ho prostě neviděl,
už dost jsem se nastyděl.
Hej F
teto! C
E7
Am
F
C
E7

5: Tak jsem kouknul, co mě tlačí,
seděl jsem jenom
na televizním ovladači.

6: Ale křeččí švitoření
slyšet není,jenom zvláštní smrad
se line od topení.

7: Zase se mi dech zatajil,
spečeného křečka bych
před tetou neobhájil.

8: A dřív než tam sebou seknu,
měl bych asi vymyslet,
jak tetě potom řeknu.

Ref:

Ref2: Hej teto! Já ho fakt zabil.
Ten bídák sežral magnet
a k topení se přitavil.

Hej teto, co na to říci?
Můžeš si ho maximálně
připnout na lednici.

Ref:

Mňága a Žďorp: Chtít chytit vítr

CAPO III

capo: III

1. Emi
Už dlouho C
se mi G
zdá, že Dsus2
ztrácím cenuEmi C G

Emi
africkejm C
dětem G
hlad Dsus2
nezaženuEmi C G

2. zabloudil jsem lhostejností, nevím jak najít cestu zpět
jmenuju se po tátovi, je mi třicet let (2×)

3. o mě se v dětství báli celou neděli
můj táta s mámou možná veděli

4. Emi
že jako C
malé G
pimprDsus2
le
Emi
do svojí C
velké G
škatuDsus2
le
Emi
aspoň na C
chvíli G
budu chtít Dsus2
chytit vítrEmi
C
G

mezihra: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C

5. hledal jsem věc za kterou se dá bojovat
myslel jsem že má cenu na muže si hrát

6. pak během jednoho dne jsem poznal, že asi né,
že je to horší než chtít chytit vítr

7. nebudu mít dost sil, zmizím do ticha
v poslední chvíli možná chytím vítr

8. a vítr chytí mě odletíme společně
a těm které tu necháme zbude vítr (2×)

solo: (4×)
G Dsus2 Emi Dsus2 C

ad.libitum:
Emi C G Dsus2

Mňága a Žďorp: Měsíc

1. Emi
Děkuju ti za to, D
žes mi G
ještě zavoC
lala, G
D

Emi
moje duše černá D
už to G
ani nečeC
kala, G
D

Emi
jenže, moje drahá, D
je to G
všechno trochu C
na nic, G
D

Emi
já už jsem se rozhod, D
zítra G
budu znovu C
panic. G
D

2. Děkuju ti za to, žes to rovnou nepoložil,
že jsi nezapomněl, co jsi se mnou všechno prožil.
Teď, když svítí měsíc pro každýho zvlášť, je mi to líto,
jenže už je konec, však víš to. Vím to!

R: Emi
Měsíc, D
G
svítí C
měsíc. G
D

Emi
Měsíc, D
G
svítí C
měsíc. G
D

Emi
Měsíc, D
G
svítí C
měsíc. G
D

Emi
Měsíc.

Mňága a Žďorp: Nagasaki Hirošima

Capo 1 (tzn reálně od D#):

1. D
Tramvají A
dvojkou G
jezdíval jsem A
do ŽideD
nicA G A

z D
tak velký A
lásky G
většinou A
nezbyde Hmi
nic
z G
takový D
lásky G
jsou kruhy D
pod očiA
ma
a D
dvě spálený A
srdce - G
Nagasaki A
HirošiD
maA G A

2. Jsou jistý věci co bych tesal do kamene
tam kde je láska tam je všechno dovolené
a tam kde není tam mě to nezajímá
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

3. Já nejsem svatej ani ty nejsi svatá
ale jablka z ráje bejvala jedovatá
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic
z tak velký lásky většinou nezbyde nic
z takový lásky jsou kruhy pod očima
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

Mňága a Žďorp: Něgdy

Intro: E:|----13--10--------------------
H:|-10--------13--10h13p10--8h10-

sloka: E:|------------------------------------------------------------------
H:|------------------------------------------------------------------
G:|--------------------------------2---------2-----6--6---6--6---6---
D:|-7---------7-----3------3--3------3--3--3------------7------7---7-
A:|---5--5--5---5-----1--1------1------------------------------------
E:|------------------------------------------------------------------

1. Ami
něgdy nejdu F
spát
Ami
a motám se měsE
tem
a myslím na to co jsem
a hlavně na to co nejsem
spěchat není kam a proč
mně nejede žádný vlak
a kdyby přece náhodou
raději odvrátím zrak

R: Ami
podle koF
lejí se vC
racím doG
mů
brečím jak ženská směju se tomu
vylejzá slunko nad panelák
bysem rád jednou vylez - taky tak
je neděle ráno a zvony zvoní
nevěřím ničemu ale TEĎ hlavu skloním
vylejzá slunko nad panelák
jak bysem rád jednou vylez - taky tak

2. všechny cesty prý
odněkud někam vedou
mě ale teďka spíš
ruce v kapsách zebou
a nenapadá mě nic
žádný věty žádný slova
co se dá dělat lepšího
než každý ráno zkoušet to znova a znova ?

R: podle kolejí …

Mňága a Žďorp: Nejlíp jim bylo

CAPO III

1. Nejlíp jim C
byloFmaj7

C
když Fmaj7
nevěděli co C
dělajíFmaj7 C Fmaj7

jenom se G
potkali
F
a neznělo to C
špatněFmaj7

2. Tak se snažili
a opravdu si užívali
jenom existovali
a čas běžel skvěle

R: F
Nechám si projít C
hlavou
G
kam všechny věci Ami
plavou
F
jestli je všechno jen C
dech
G
tak jako kdysi v noci
Ami
spolu potmě na schodechC Fmaj7

3. Pak se ztratili
a chvílema se neviděli
jenom si telefonovali
a byli na tom bledě

4. A když se vrátili
už dávno nehořeli
jenom dál usínali
chvíli spolu - chvíli vedle sebe

R: Nechám si projít hlavou…

R: Nechej si projít hlavou…

Nedvědi: Růže z papíru

1. Do tvých Dmi
očí jsem se zbláznil a teď E7
nemám, nemám Gmi
klid,
Ami
hlava třeští, asi tě mám Dmi
rád,
stále někdo říká: vzbuď se, E7
věčně trhá Gmi
nit,
Ami
studenou sprchu měl bych si Dmi
dát.

R: D7
Na pouti jsem vystřelil Gmi
růži z papíru,
C7
dala sis ji do vlasů, kde F
hladívám tě A7
rád,
v Dmi
tomhle smutným světě jsi má Gmi
naděj na víru,
že Ami
nebe modrý ještě smysl Dmi
má.

2. Přines' jsem ti kytku, no co koukáš, to se má,
tak jsem asi jinej, teď to víš,
možná trochu zvláštní v dnešní době, no tak ať,
třeba z ní mou lásku vytušíš.

R: Na pouti jsem vystřelil…

Nedvědi: Stánky

1. D
U stánků na G
levnou krásu
D
postávaj a Em
smějou se času
s D
cigaretou a A
holkou co nemá kam D
jít.

2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G
Jen zahlídli svět maj na A
duši vrásky
tak máD
lo jen, tak málo Em
je lásky
D
ztracená víra A
hrozny z vinic neposbíD
rá.

3. D
U stánků na G
levnou krásu D
postávaj
a ze Gmi
slov a hlasů D
poznávám
jak A
málo jsme jim stačili D
dát.

Olympic: Bonsoir mademoiselle Paris

1. Emi
Mám v H7
kapse jeden Emi
frank, jsem D7
nejbohatší z G
bank nad SeiH7
nou,
Emi
mám H7
víc než krupiEmi
ér a D7
stíny Sacre-G
Coeur nade H7
mnou.

R: C
Láska je D
úděl G
tvůj, Ami
pánbuh tě H7
opaEmi
truj,
bonsoC
ir, mademoiD
selle PaEmi
ris, bonsoC
ir, mademoiD
selle PaEmi
ris.

2. Znám bulvár Saint Michelle, tam jsem veera šel s Marie-Claire,
vím, jak zní z úst krásnejch žen sluvka "car je t'aime, oh, mon cher".

Olympic: Dej mi víc své lásky

1. G#mi
Vymyslel jsem spoustu nápadů, H
aů,
co G#mi
podporujou hloupou nálaF#
du, aD#
ů,
G#
hodit klíče do kanálu,
C#
sjet po zadku C#mi
holou skálu,
G#mi
v noci chodit D#
strašit do hG#mi
radu.

2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,
v bílé plachtě chodím pozadu, aů,
úplně melancholicky
s citem pro věc, jako vždycky,
vyrábím tu hradní záhadu.

Ref: H
Má drahá, dej mi víc, D#
má drahá, dej mi víc,
G#mi
má drahá, E
dej mi víc své H
lásky, F#
aů,
H
já nechci skoro nic, D#
já nechci skoro nic,
G#mi
já chci jen E
pohladit tvé H
vlásky, D#
aů.

3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,
mi dokonale zvednul náladu, aů,
natrhám ti sedmikrásky,
tebe celou, s tvými vlásky,
zamknu si na sedm západů.

Mezihra: …

Ref: Má drahá, dej mi víc…

4. = 3.
+ aů, aů, aů, aů.

Olympic: Jasná zpráva

Sólo: 2×

1. SG
končili jsme, jasná zpráva,
Emi
proč o tebe zC
akopávám dD
ál,
Ami
projít bytem C
já abych se bG
ál.

2. Dík tobě se vidím zvenčí,
připadám si starší menší sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Ref: Emi
Pěnu s vůní jHmi
ablečnou, vEmi
yvanulý sHmi
prej,
Emi
telefon, cos uG
střihla mu šňD
ůru,
Emi
knížku krásně zHmi
bytečnou, Emi
co má lživý Hmi
děj,
Emi
píše se v ní, jG
ak se lítá vD
zhůru,
lítá vAmi
zhůru, ve dvou vzD
hůru.

2. Odešla's mi před úsvitem,
mám snad bloudit vlastním bytem sám,
kam se kouknu, kousek tebe mám.

Sólo: 2×

Ref: Pěnu s vůní jablečnou…

3. Skončili jsme jasná zpráva,
není komu z okna mávat víc,
jasná zpráva, rub, co nemá líc.

Sólo: 2× 4/4

E:|-7---------|-----------7--7-------|----7-8-10-12--12-10-8-|-7--------
B:|---8-------|---7-8-10--------10-8-|-10--------------------|---8------
G:|-----7~~~~-|-9--------------------|-----------------------|-----8~~~-
D:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
A:|-----------|----------------------|-----------------------|----------
E:|-----------|----------------------|-----------------------|----------

Olympic: Slzy tvý mámy

1. ChvAmi
ilku vzpomínej, Dmi
je to všechno jen pár let
NG
a kytaru v duchu hrej, C
tvoje parta C/H
je tu hned
Z Ami
cigaret je modrej dým, A7
hraje magneDmi
ťák
Holka sedla na tvůj klín,Ami
nevíš ani Emi
jak,
nevíš Ami
jak. G Ami G Ami

2. Tvý roky bláznivý chtěly křídla pro svůj let
Dnes už možná nevíš sám proč tě tenkrát pálil svět
Chtěl jsi prachy na mejdan, byl to hloupej špás
Když jsi v noci vyšel ven, snad ses trochu třás,
trochu třás

Bridge: A
Když tě našel noční G
hlídač
byl by F
to jen příběh C
bláznivýho kluka
F
Nebejt nože veC
tvejch dětskej rukách
F
Nebejt strachu C
mohlo to bejt Emi
všechno Ami
jináč Emi

Ref: Ami
Slzy tvý mámy G
šedivýEmi
stékají Ami
na polštář
F
Kdo tě zná, se vůbec G
nediví, že stárne C
její tvář
Ami
Nečekej úsměv od ženy, který jsi Dmi
všechno vzal
Jen pro tvý Ami
touhy zborcený,
G
léta G/F#
ztracený, Emi

ty oči Ami
pláčou dál.

3. Když jsi vyšel ven, ze žalářních vrat
Možná, že jsi tenkrát chtěl znovu začínat
Poctivejma rukama, jako správnej chlap
snad se někdo ušklíb jen, že jsi křivě šláp,
křivě šláp

Bridge: I když byl někdo k tobě krutej
Proč jsi znovu začal mezi svejma
Tvůj pocit křivdy se pak těžko smejvá
Když hledáš vinu vždycky jenom v druhejch.

Ref: Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář
Kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář
Nečekej úsměv od ženy, který jsi všechno vzal
Vrať jí ty touhy zborcený,
ať pro léta ztracený
nemusí plakat dál.

Pacifik: Velrybářská Výprava

1. JedC
nou plác mě přes F
rameno JohG7
ny zvanej KnechtC
:
"Mám Ami
pro tebe, hoDmi
chu, v pácu moc G7
fajnovej kšeft!C
"
Objednal hned litr F
rumu a G7
pak nežně řvalC
:
"Sbal Ami
se, jedem na Dmi
velryby, prej G7
až za polár.C
"

R: [: Výprava velC
rybářská koleF
m Grónska nezG7
dařila se,C

protože nejeli Ami
jsme na velDmi
ryby, ale G7
na mrože.C
:]

2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce,
nakládaj se sudy s rumem, maso, ovoce,
vypluli jsme časne zrána, smer severní pól,
dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol.

R: Výprava verybářská …

3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz,
hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz,
na pobreží místo ženskejch mávaj tučňáci,
v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci.

R: Výprava verybářská …

4. Když jsme domú připluli, už psal se přítí rok,
starej řejdař povídá, že nedá ani flok:
"Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog,
tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok."

R: Výprava verybářská …

5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví,
stáhli jsme mu kuži z těla, tomu hadovi,
z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet, chachacha,
máme velryb plný zuby, na to vezmi jed.

R: Výprava verybářská …

Radůza: Studený Nohy

1. Ami
PrEmi
ší, Dmi
choulím se Emi
do svrchníku,
Ami
než se Emi
otočím F
na podG
patku
zalesknou se světla na chodníku,
jak pětka na věčnou oplátku.

2. Slyším kroky zakletejch panen,
to je vínem, to je ten pozdní sběr,
každá kosa najde svůj kámen,
to je vínem, ber mě, ber.

R: Studený F
nohy E
schovám doma Ami
pod peřinou
a ráno F
kafe dám si E
hustý jako Ami
tér,
přežiju F
tuhle neděE
li tak jako Ami
každou jinou,
na koho F
slovo padne, E
ten je soliD
tér. Ami

3. Broukám si píseň o klokočí,
prší a dlažba leskne se,
je chladno a hlava, ta se točí,
jak světla na plese.

R: Studený nohy…

4. Tak mám a nebo nemám kliku,
zakletá panna směje se
a moje oči, lesknou se na chodníku,
jak světla na plese.

R: Studený nohy…

Sto zvířat: Alice se dala na pití

1. Alice se dala na piDmi
tí
v baru člověk pozná, jak to C
je,
různý lidi, různý nápoGmi
je,
ve dne pro ni Slunce nesvíF
tí.A

2. Alice se dala na pití,
takhle to ta holka prostě má,
zkoušela to s třema klukama,
jenže při tom fakt nic necítí.

3. Alice se dala na pití,
venku prší, noc je lepkavá,
někde někdo sprostě nadává,
chlapi jsou prej hnusný prevíti.

R: D
Řekli jí jen: kotě ty a C#7
já,
D
nic nemusíš dělat, je to H7
hra,
Emi
nic to není, žádný drama,
A
zůstane to mezi náma.

4. Alice se dala na pití,
holky co s ní spaly, řekly dost,
tohle nemá žádnou budoucnost,
s tebou to fakt není k přežití.

5. Alice se dala na pití,
Alice to prostě takhle má,
zamkni pusu na klíč, šeptá tma,
jako strejda tehdy v devíti.

R: Řek jí jen: kotě ty a já…

Outro: Alice se dala na pití…

Sto zvířat: Nikdy nic nebylo

1. Nikdy jsi Gmi
nebyla - a naše seznámení
Proběhlo D#
má milá - před kinem který není
Nepil jsem C
Tequilu - a ne že bych se šklebil
F
Netlačil na pilu v tom baru,kterej nebyl

2. Nikdy jsem neříkal - kolik mě čeká slávy
Nehrála muzika - ze který jsem se dávil
Nechtěl jsem na závěr - Ti vyblejt celej život
a ztratit charakter a všechno oběživo

R: [: Nebylo G
nic - já jen B
kdybys měla chvíli
C
můžem si někam G
sednout
Nebylo G
nic - pár B
let jsme spolu nemluvili
C
a předtim taky ani G
jednou :]

3. Nikdy nic nebylo - noc jako horská dráha
Vsadim se o kilo - že prostě nejsi drahá
Je to jen chiméra - a žádný že jsem brečel
a měl jsem hysterák ty už mi neutečeš

4. Scénář se nekoná - my dva ho nenapsali
a někdo místo nás - prázdnej papír spálil
nic není ani já - ani tvý zlatý oči
jen jsme šli na biják co nikdo nenatočil

R: Nebylo nic…

5. Nikdy jsi nebyla - a naše seznámení
Proběhlo má milá před kinem který není
Nic není ani já - ani tvý zlatý oči
jen jsme šli na biják co nikdo nenatočil

R: Nebylo nic…

Tomáš Klus: Do nebe

1. Haló G
PaneD
, vy s Emi
výhledem na celej C
svět.
Co se stane, když neumím dát odpověď?
Snad se nezlobíte, snad mi to odpustíte.
Vždyť víte, že chci

Ref: Do nebe do nebe do nebe…
Do nebezpečna. x2

2. Haló Pane, nad střechami paneláků.
Až déšť ustane, až uschnou křídla ptákům,
Budu relativně šťastný, budu žádaný a krásný,
Budu obdivován v očích půvabných dám, ale sám.
Půjdu

Ref: Do nebe do nebe do nebe…
Do nebezpečna. x2

3. Haló Pane, vy s šedivými fousy.
Jak poznat nepoznané, jak štěstí nevytrousit?
Jak se nadechnout a zůstat živ a zdráv?
A jestli jít, či plout, to bych taky věděl rád.
Vždyť chci…

Ref: Do nebe do nebe do nebe…
Do nebezpečna. x2

Outro: Jsi moja věčná, půvabná slečna!

Tomáš Klus: Dopis

Intro: Ami Dmi G C F Dmi E

1. Ami
Píšu ti proto, že mě D
trápí spousta věcí
A jen G
prázdný cesty domů
A to C
věčný přemejšlení k tomu
F
Trápí mě pět ranních Dmi
probuzení v týdnu
A to E
pořád není všechno…E7
E

2. Trápí mě, že mě lidi nechápou
A že se držejí svejch kolejí
A kolem jakoby nic
A kolem jakoby nic
Jenom prochází se…

R: Ami
Dvě lodě na vodě, dvě D
ryby pod hladinou
Při svý G
cestě za vidinou
Snad C
dobrý lidi nezahynF
ou
Mám jenom jediný Dmi
přání
Nikdy E
neskončit na dně… E7
E

Dvě lodě na vodě, dvě ryby pod hladinou
Při svý cestě za vidinou
Snad dobrý lidi nezahynou
Mám jenom jediný přání
Nikdy neskončit špatně…

3. Píšu to Tobě, ty snad tušíš oč tu běží
Proč na vyhlídkový věži stojim s rozumem v koncích
S životem na startovní čáře, kolem ty nechápavý tváře…

4. Píšu ti, protože mi schází Tvoje síla
A tvý pastelový oči
Mám trochu strach, že svět se rychle točí
A že když neseskočim a nezlámu si kosti
Jako bych tu nebyl, debil…

R: Dvě lodě na vodě…

5. Píšu ti o tom, že mě děsí tisíc věcí
Jako pocit ježka v kleci
Jako, promiň mi ten výraz, byl jsem pod obraz
Ale zůstaňme přátelé, vždyť se nic nezměnilo…

6. Jsem hadr na podlahu, jsem pára nad kotlem
Mám jenom marnou snahu a jeden velkej sen
Ale nic převratnýho není ve mně, není ve mně ukrytýho…

R: Dvě lodě na vodě…

7. Je první květen a v parku tolik lásky
Voní to létem a sluncem a spoustou hezkejch okamžiků
Utíkám před Tebou na tramvaj
Pro obálku, známku, schránku a černej čaj
To aby lépe se mi přemýšlelo
Abych věděl, co psát…

R: Dvě lodě na vodě…

Tomáš Klus: Marie

1. Je F
den. Tak A
pojď Marie ven.
Budeme B
žít. A házet C
šutry do oken.
Je dva. Necháme doma trucovat.
Když nechtějí - nemusí. Nebudem se vnucovat.
Jémine! Všechno zlý jednou pomine.
Tak Marie. Co ti je?

2. Všemocné. Jsou loutkařovy prsty.
Ať jsou tenký nebo tlustý. Občas přetrhají nit.
A to pak jít. A nemít nad sebou svý jistý.
Pořád s tváří optimisty. Listy v žití obracet.

3. Je to jed. Mazat si kolem huby med.
A neslyšet. Jak se ti bortí svět.
Marie! Kdo přežívá nežije.
Tak ádijé.

4. Marie. Už zase máš (k)tulení sklony.
Jako loni. Slyším kostelní zvony znít.
A to mě zabije. A to mě zabije.
A to mě zabije. Jistojistě.

R: Já F
mám Marie A
rád, když má B
moje bytí C
spád.
Býti F
věčně na cesA
tách. A kránu B
spícím plícím.
C
Život vdechovat. F
Nechtěj mě milovat.
A
Nechtěj mě milovat. B
Nechtěj mě milovat.C

Já mám Marie rád…

5. Copak nemůže být. Mezi ženou a mužem.
Přátelství - kde není nikdo nic dlužen. Prostě.
Jen prosté. Spříznění duší.
Aniž by kdokoli. Cokoli tušil.
Na na na ná…

R: Já mám Marie rád…

Tomáš Klus: Mimorealita

1. Em
Jsou věci, C
který nikdy G
nepřekoD
nám.
Jsou věci, na který budu vždycky sám.
No tak se nezlob, mami, je to jen zlý zdání.
Žiju, jsem zdráv. Na chvíli bez dobrejch zpráv.

2. Stalo se, stalo a zas může se stát.
Žiju tu poprvý a nesmim se ptát,
kudy že cesta vede k vysněným cílům,
jak neztratit se a nezranit se.

Ref: Že trošku G
bloudím mimorealitouD
,
že lidi Em
v běžným světě šedivý jsouC
,
Už tak nějak tušim, že to nebude snadná úloha, mít mě za syna.
Lampu zhasínáš, jdeš spát
a zítra zase na šestou.
A i když prší, musíš vstát,
já mám tě, jsi můj kus nebe.

3. Jsou slova, který prostě nejdou vzít zpět.
Slova, co obrátí naopak svět.
No tak se nezlob, mami, je to jen zlý zdání,
žiju, jsem zdráv. Na chvíli bez dobrejch zpráv.

4. Sama víš dobře, že to neumím vzdát.
Zas bude líp, prý stačí jen vytrvat.
Člověk si velmi snadno dosáhne na dno,
ale musí se rvát. A pak s hrdostí vstát.

Ref: Že trošku bloudím mimorealitou…

Tomáš Klus: Panenka

1. Emi
Stanu se C
myšlenG
kou a budu v D
Tobě
Emi
Budeš mou C
milenG
kou výhleD
dově
Emi
Budeš můj C
druhej G
hlas pro tuhle D
píseň
Jsi Emi
krásnáC G
D
Bože, jsi Emi
krásná C G D

2. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se kdoví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: G
Jako by nebylo nicD
, Emi
mám pocit že jsi se C
bála
G
Svůj život bez hranicD
, Emi
jsi hrálaC

G
Panenku klidně si nechD
, Emi
stejně vim, v noci Tě C
hřála
G
dvě světla na vokD
nech, Emi
vzplálaC G D

3. Tak trochu sobecká, dost možná nebezpečná
Svět jako groteska, néééé-vděčná
Nevěříš na pocity, to jsi ty!
Tak krásná
Bože, jsi krásná

4. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se bůhví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: Jako by nebylo nic, mám pocit že jsi se bála
Svůj život bez hranic, jsi hrála
Panenku klidně si nech, stejně vim, v noci Tě hřála
dvě světla na voknech, vzplála

Tomáš Klus: Pocity

1. G
Z posledních pociD
tů Emi
poskládám ještě jednu C
úžasnou chvíli.
G
Je to tím, že jsi D
tu. Emi
Možná i tím, že C
kdysi jsme byli,
ty a G
já, my dva, dvě D
nahý těla, tak Emi
neříkej, že C
jinak jsi to chtěla.
Tak G
neříkej, D
neříkej, Emi
neříkej mi C
nic.

2. Stala ses do noci. Z ničeho nic, moje platonická láska.
Unaven bezmocí, usínám vedle tebe, něco ve mně praská.

A ranní probuzení a slova o štěstí, neboj se, to nic není.
Pohled a okouzlení a prázdné náměstí na znamení.

R: Jenže ty G
neslyšíš,D
jenže ty Emi
neposloucháš.C

Snad ani G
nevidíš,D
nebo spíš Emi
nechceš vidět.C

A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody.
Zkus změnu uvidíš, pak vítej do svobody.

3. Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu utrhali křídla.
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla.
Říkej si o mě co chceš. Já jsem byl odjakživa blázen.
Nevím, co nechápeš, ale vrať se na zem.

R: Jenže ty neslyšíš…

Totální nasazení: Černobílý svět

1. Dmi
jsme loutky bez nití
já i všech patnáct druhů mých
bez smrti bez žití
bloumáme tupě po polDmi
ích

R: Dmi
černá a B
bílá je
C
osm kroků tam a osm Dmi
sem
frontová B
linie
C
na věky proti sobě Dmi
jdem

2. Dmi
stojí tu F
opodál
B
náš domnělC
ý to F
nepE
řítDmi
el
i když jsem černý král
nejsem svých figur velitel
vždy první na tahu
jsem ten kdo bitvu rozpoutá
ač nemá odvahu
bílý a nešťastný jsem král

R: Černá a bílá je…

3. přestal jsem počítat
kolikrát jsem padnul a zas vstal
kolikrát dostal mat
útočil nebo utíkal
jsme jenom figury
ať král či pěšák beze jména
a hraní na vojáky
je vaše lidská doména

R: Černá a bílá je…

Traband: Havrani

1. G
Pes běhá po poli a plaší havrany
Emi
Mý smysly jsou čerstvý jak pole zoraný,
F
jako sůl do rány, v závěji navátý Emi
sníh

2. A je tu žena, co vedu ji pod paží
V dálce vlak míří na nádraží
Přiváží noc na křídlech havraních

R: G
Nánananá nánananá Emi
ná
G
Nánananá nánananá Emi
ná
Ami
Nánananá Hmi
nánananá Emi
ná
Ami
Nánananá Hmi
nánananá C
ná D
ná

3. Ta žena mi říká, že hovoří s anděly
Vidíš? Teď právě kolem nás letěli
Stromy se zachvěly jako by cítily mráz
A náhle ticho, ani pes neštěká
Choulí se, choulí u nohou člověka
a věčnost jak řeka protéká kolem nás

4. Havrani krouží a vznáší se nad poli
Bůh na nás míří falešnou pistolí
Ty střely nebolí, ač vnikají do útrob
Až skončí tahle noc a vyjde nový den,
budeme daleko, kam jenom dolítnem,
a zbyde po nás jen ve sněhu několik stop

R: 2×
Emi
F
G

Traband: Krasojezdkyně

1. F#mi
Přijel jsem D
na chvíli E
pozdravit C#7
přátele
F#mi
Po hospodách D
vést silácké E
řeči C#7

F#mi
Představení D
skončilo, E
zítra je C#7
neděle
F#mi
Odplouvám C#7
do bezpeF#mi
čí

2. Bolestí jednoho je druhého štěstí
Co nelze vyslovit, to voní po neřesti

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů
Lotova dcero oděná do šarlatu
Kdo smí se dotknout lemu od tvých šatů?
Jsem na cestě a toužím po návratu

3. Čas je šarlatán a věci sotva změní
Tahleta zastávka byla jen na znamení
Naše cesty už se asi těžko skříží
Hledám tě v Babylóně, a ty jsi v Paříži

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…

Traband: Sáro!

{95bpm
}

Intro: Ami Emi F C F C F G

R: Ami
Sáro, Emi
Sáro, F
v noci se mi C
zdálo
že F
tři andělé C
Boží k nám F
přišli na oG
běd

Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo
mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět?

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích
A z prohraných válek se vojska domů vrací
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav
A srdcová dáma má v každé ruce růže
Tak snadno poplést může sto urozených hlav

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

3. Královnin šašek s pusou od povidel
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk
A v podzemí skrytí slepí alchymisté
už objevili jistě proti povinnosti lék

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit
o tajemstvích noci ve tvých zahradách
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah

R3: Sáro, Sáro, pomalu a líně
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno
a v poledne už možná bude jiný svět

Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro!
F
Andělé k nám Dmi
přišli na oC
běd

Tři sestry: 8.duben ´63

INTRO:
E:|------------------10-9-12----14-15-14-12-10----------------------|
B:|-10-12-10------12---------12----------------12-10-10-12-10-------|
G:|----------12-9---------------------------------------------12-9--|
D:|-----------------------------------------------------------------|
A:|-----------------------------------------------------------------|
E:|-----------------------------------------------------------------|

Rec.: Je osmý duben třiašedesát…

1. Emi
Zástupy sejdou k elektriHmi
kám před šestou
Ami
do továren blízko řeky, Emi
na druhej břeh za prací
Emi
Jen pán se sajdkárou Hmi
jede cestou necestou
Ami
a pak na dvůr nemocničEmi
ní svoji čízu obrací

R: G
Sníh padal D
sníh a je to C
dávno
G
smích ve tváD
řích roC
dičů
Ami
nikdo tenkrát neG
tušil, Emi
co jsi vlastně C
zač

2. Dlouhá chodba končí pokojem kde paní spí
vyčerpaná malým chlapcem co se právě narodil
pán nese růže a těší se jak půjde pít
daj mu zítra v práci áčko, snad jako že jen marodil

3. Dítě který kouká ještě šikmo ze dvou plín
naděje jen zřídka splní plán rodičů naivních
matku vraha Mrázka možná taky přepad splín
došlo jí že rodič dětí častokrát se mýlí v nich

Tři sestry: Dodo a dude

1. E
Máváš mi H
z parníku tmou, jedeš C#mi
někam pryč A
za snem a za duhou
E
dáváš mi H
poslední sbohem a C#mi
odjíždíš někam A
v dál a v dál
E
rád byl bych H
topičem tvým někde C#mi
nad hlavou A
s tebou nad palubou
E
smutek musim H
zapít ve svý C#mi
milý hospoA
dě.

R: [: E
Ná ná na H
na na ná ná na na C#mi
ná na ná na A
na na na na ná. :]

2. Řeky tečou různým směrem a ty mě dnes opouštíš
jenže jedeš po moři, a taknevim jestli tě chytí teplý golfský proud
možná za pár let se můžem znovu sejít třeba na Havaji sami sam,
dáme si cukr, kávu, limonádu, čaj, rum bum.

R: Ná ná na na na ná ná

Outro: E
Ššššššá H C#mi A

Tři sestry: Mexiko

1. Ami
Kolem kaktusy Je horko tak to si
Na hlavu nasadím sombrero G
grande
Ami
Viva Zapata Mě hoří za pata-
ma mám v Porto Pueblo G
rande

2. Snad má mě ráda a piňacoláda
Na cestu neškodí když je chlap macho
Do kapsy tortilly a láhev tequilly
Má milá mi přihřeje nachos

R: [:Ami
Mexiko, Mexiko sombrero grande G
tequilla
G
Donde esta zapateria čeká mě Ami
milá :]

3. Strašlivý vedro a můj mezek Pedro
Klopýtá okolo malého ranče
A to není celý, taky je skvělý
Že tu slyším výt Komanče

4. Jsem speedy Gonzalez, však radši bych zalez
Tam kde je nejbližší kojotí nora
Však nehledě k tomu, že pospíchám domu
Mě vyhlíží krásná seňora

R: Mexiko, Mexiko sombrero grande tequilla…

5. Vylétla kulka, z mé hlavy je půlka
Než jsem spad už bylo od krve poncho
Teď nade mnou stojí už pět neděl svoji
Má milá a sousedů Pancho

R: Mexiko, Mexiko sombrero grande tequilla…

Tři sestry: Modlitba pro partu

1. A
Modlitba stoupá C#mi
na oblacích pěny F#mi
není tak hloupá H
pro ty zasvěcený
E
Velekněz láhví D
dlaně rozevírá H
andělé dáví D
a shůry padá síra

2. Na nebe vstoupí tahle prosbička krátká a že nejsou skoupí tak jí nezabouchnou vrátka
Splněná přání brzy se vrátí a to čekání kolo fernetů zkrátí

R: A
Voňavý holky, karty, C#mi
placatý káry, hory, F#mi
motorku, řízek a H
lakovaný máry
Prastarý vína, stříbro, humry, slávky Abelovi od kokaina sociální dávky
Vránovi pádlo a rum pro Korkorána v Třebíči na recepci překvapení zrána
Moře do Písku, sobě malý pole ropy a aby tu Tři sestry dlouho zanechaly stopy

E|------------|-------------------|----------------|----------------|
B|--12~-------|------12-------12~-|-----12-----12~-|-----12-----12~-|
G|--------9~--|-9-11----11-9~-----|-9-11--11-9~----|-9-11--11-9~----|
D|------------|-------------------|----------------|----------------|
A|------------|-------------------|----------------|----------------|
E|------------|-------------------|----------------|----------------|

E|------------|-------------------|----------------|----------------|
B|-12-12-10-9-|--9---9---10---9---|---------9--10--|----------------|
G|------------|-------------------|--11--11--------|--4s7---7--7--7-|
D|------------|-------------------|----------------|--4s7---7--7--7-|
A|------------|-------------------|----------------|--2s5---5--5--5-|
E|------------|-------------------|----------------|----------------|

3. Štěkotu psímu odpovíme sborem nečuchat k vínu a před půlnocí sbohem
Srpnový kůže a minimální šaty riskujou úžeh a tak vytáhli paty

4. My už to víme nic neni podle plánu tak tu sedíme nakloněni flámu
Ve stavu nouze koupeme se v řece čekáme dlouze kdyby jednou přece…

R: Voňavý holky…

E|-10-12-14--15~-15~-|-15-14-12--10~-10~-|-10-12-14--15~-15~-|-15-14-15-17-|
B|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------|
G|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------|
D|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------|
A|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------|
E|-------------------|-----------|-------|-------------------|-------------| 2x

Tři sestry: Pijánovka

1. ND
a highway číslo jedna vyA
jetejma kolejema
vG
prachu na pět svíček brachu
jA
ezděj traky beze strachu
mD
ožná potkáš cestou Láďu
jA
ak žene svůj dravej vůz
sG
vojí starou rychlou káru,
kA
terý říká autobus
vD
Průhonicích vezme plnou
nA
a padesátým spláchne kolou
rG
ybu kterou snědl celou
sA
maženou jen trochu leklou.

R. HD
ighway číslo jeHm
dna a pD
o ní jede kiA
ng
LD
áďa jede autoHm
busem jeG
pak hihgwej kA
ing
HD
ighway číslo jedHm
na a pD
o ní jede kiA
ng
LD
áďa jede autoHm
busem je G
pak hihgwej kiA
ng - hihgwej kiD
ng

2. U Humpolce v příkrym kopci
často bouraj politici
Láďa vždycky zapálí si
camelku jak dobrodruzi
u Křížů si koupí žvejku
velkej stejk a pěknou holku
na cestě je chlapům smutno
zvlášť když nemaj rychlou ruku
Každej řidič má svůj příběh
někdo zdrhá před osudem
někdo zdrhá před svou starou
nebo ztratil prachy s vírou

3. Láďa nosí ve svém srdci
příběh černej jako krtci
plnej zrady, krve, pěstí
závisti a nenávisti
Jeho příběh je tak krutej,
že je ze všech nejkrutější,
že ho Láďa nosí v sobě
a zemře s ním ve svym hrobě
A tak končí tahle píseň
o Láďovi s autobusem
jeho příběh mi neznáme
a tak o něm nezpíváme.

Tři sestry: Pumpa

Intro: Hmi D A G 2x

1. Hmi
Na dálnici G
prázdný mžourám z oken
odbila půlnoc a dochází mi palivo
Hmi
nepospíchám A
auto sunu krokem
E
šetřim zbytky par

2. A tu v místech kde včera byly lesy
pumpa stojí i s velkou myčkou nalevo
je to zvláštní že člověk nevšimne si
taky maj tu bar

Ref: G
Láďa Padrůněk se D
krčí u lahváčů A
hůl ho podpírá
z nabídky jídel Petr Novák právě dlouze vybírá
u kasy Mejla se cvičně snaží sbalit novou pokladní
Hmi
Zuzana N. jak A
na jmenovce stojí E
je tu jen pár dní

3. A jak sem v šoku nenápadně platil
Miky Volek mi umyl zbylá vokna
za mými zády se hnul Milan Chladil
už chci prosím ven.

4. Ale vidím že Karel Zich mi nese
cedulku s jménem a v hlavě se mi rovná
že jsem usnul v tom nekonečným lese
takže dobrý den.

Ref: Láďa Padrůněk se krčí u lahváčů hůl ho podpírá…

Tři sestry: Už Koluje Fáma

G Hmi C D

1. G
Už koluje Hmi
fáma
že C
ztratili jsme G
klíče
G
a kdo nepije sHmi
náma
C
bude brzo G
v píče.

2. Už koluje fáma
že otočíme rundu
a kdo nepije s náma
ta ať ukáže kundu.

G Hmi C D 2x

3. Už koluje fáma
že exáč to je hračka
a kdo nepije s náma
to je pěkná sračka.

4. Už koluje fáma
že vzbudili jsme smrt
a kdo nepije s náma
to je pěknej zmrd, zmrd.

G Hmi C D 2x

5. Už koluje fáma
že nám není rovno
a kdo nepije s náma
ví o životě hovno.

Wabi Daněk: Pořekadla

1. G
Rád bych se zeptal H7
těch, kteří vědí
Emi
proč místo zlatem C
platíme mědí,
G
proč nejsme bílí a D
proč jsme jen šedí,
C
ti, co chytrou D
kaši G
jedEmi
í,
C
určitě mi D
odpověG
dí:C
G

R: Že z C
nouze si žijem a Hmi
milujem z nouze,
H7
zpíváme málo a Emi
kecáme C
dlouze
a G
tváře si myjem v D
blátivý strouze,
C
když se čistá D
nesežeG
neEmi

C
ani v lese D
u prameG
ne.C
G

2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne,
jablko od stromu daleko nepadne,
než holub na střeše, líp vrabec v hrsti -
- tohle mi jde proti srsti,
zatraceně proti srsti.

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze,
zpíváme málo a kecáme dlouze
a tváře si myjem v blátivý strouze,
když se čistá nesežene,
nesežene, a ne že ne.

3. Řekni mi, holka, čí je to vinou,
že ty chceš jiného, on zase jinou,
čím je to daný, že ti praví se minou,
ti nepraví že se berou,
potom se div nesežerou.

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze,
zpíváme málo a kecáme dlouze
a tváře si myjem v blátivý strouze,
když se čistá nesežene,
je to pravda, a ne že ne,
že C
cesty už jsou D
vychozeG
néEmi

a uzené je vyuzené
a pivo dobře vychlazené,
žádná nouze vlastně není,
tak načpak tohle pozdvižG
ení?C
G

Wabi Ryvola: Bedna od Whisky

1. Ami
Dneska už mě C
fóry nějak Ami
nejdou přes E
pysky
Ami
Stojím s dlouhou C
kravatou na Ami
bedně E
od whiAmi
sky.
Stojím s dlouhým obojkem jak stájovej pinč.
Tu kravatu, co nosím, mi navlík soudce Linč.

R: A
Tak kopni do tý D
bedny ať E
panstvo nečeA
ká
jsou dlouhý schody D
do nebe a E
cesta daleA
ká.
Do nebeskýho D
báru já E
sucho v krku A
mám.
Tak kopni do tý D
bedny ať E
na cesA
tu se Ami
dám.

2. Mít tak všechny bedny od whisky vypitý.
Postavil bych malej dům na louce ukrytý.
Postavil bych malej dům a z okna koukal ven
a chlastal bych tam s Billem a chlastal bych tam Ben.

R: Tak kopni do tý bedny …

3. Kdyby si se hochu jen pořád nechtěl rvát.
Nemusel jsi dneska na týhle bedně stát.
Moch si někde v suchu tu svoji whisky pít.
Nemusel si dneska na krku laso mít.

R: Tak kopni do tý bedny …

4. Až kopneš do tý bedny jak se to dělává
v krku ti yůstane jenom dírka mrňavá.
Jenom dírka mrňavá a k smrti janom krok.
Má to smutnej konec a whisky ani lok.

R: …. tak kopni do tý bedny. Fine

Waldemar Matuška: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi
lala… Ami E Ami Dmi Ami E Ami

1. Ami
Nebe je modrý a E
zlatý, bílá sluneční Ami
záře,
Ami
horko a sváteční E
šaty, vřava a zpocený Ami
tváře,
Ami
dobře vím, co se bude E
dít, býk už se v ohradě Ami
vzpíná,
Ami
kdo chce, ten může E
jít, já si dám sklenici Ami
vína.

R2: Dmi
Žízeň je veliká, Ami
život mi utíká,
E
nechte mě příjemně Ami
snít,
Dmi
ve stínu pod fíky Ami
poslouchat slavíky,
E
zpívat si s nima a Ami
pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×

Wohnout: Gastrosexuál

intro: F#mi E Hmi F#mi solo

1. F#mi
Můj doktor sebou E
sek
a H
málem to neuF#mi
stál.
Víš, já mu tehdy řek,
že jsem gastrosexuál.

2. Ale jen co se z lehu zved,
přísně se zazubil.
Blíž jsem si k němu sed
a všechno mu vykloD
pil.

R: Do Hmi
příboru se ošaE
tím a nebude mi F#mi
zima,D

Hmi
stříknu pivo na ruE
kávy a kolu do gaF#mi
tí,E

vzít si boty z kaviáru není volovina,
na léto si pak uvařím šaty koproF#mi
vý.

mezzo: F#mi E Hmi F#mi solo

3. Doktor řek, no pane Homola,
tím ste mě zaskočil.
Přemýšlím stále dokola,
čím bych vás vyléčil.

4. S tou tváří vaší nevinou
já bych nemarodil.
Zkuste svůj úlet rozvinout,
Doktor mi poradil.

R: Do příboru se ošatím a nebude mi zima …

Rec: a guE
lášoH
vý fiF#mi
ží.
NohaF#mi
vičky z marciE
pánu s vanilH
kovou příchuF#mi
tí.
Šál mazaný brušetou z tymiánu
a knofF#mi
líky ze saE
lámu kulaH
ťoučký vykroD
jím.

*: Náj la la …

R: Do příboru se ošatím a nebude mi zima …

Wohnout: Svaz českých Bohémů

kytara a bicí dlouhý nástup

Ref: G
Vracím se domů nad ránem, Dmi
kvalitním vínem omámen,
Ami
z přímek se stávaj zatáčF
ky, točí se C
svět, jsem na sračG
ky.
Vedle mě zvrací princezna, nastavím dlaň a požehnám,
pro všechny jasný poselství: tomu se říká přátelství.

Mez. G Dmi Ami F C G

1. Mám tisíc otázek na žádnou vzpomínku,
skládám si obrázek kámen po kamínku.
Včerejší produkce šla do bezvědomí,
nastává dedukce, co na to svědomí.

2. A už si vzpomínám, já byl jsem na srazu,
s kumpány který mám, patříme do svazu,
vlastníme doménu, tak si nás rozklikni,
svaz českejch bohémů…

Ref: Vracím se domů nad ránem…

Mez. G Dmi Ami F C G

1. Jau, stačí pár večírků, společně s bohémy,
za kterými se táhnou od školy problémy.
V partě je Blekota, Jekota, Mekota,
dost často hovoříme o smyslu života.

2. piano, jen basa, bicí
Jako je třeba teď, mám tisíc otázek,
na žádnou vzpomínku, si skládám obrázek.
Z těžkejch ran lížu se, včera jsme slavili,
svatýho Vyšuse.

Ref: Vracím se domů nad ránem…

G

Mez: jen položit akory
Svět zrychluje svý otáčky, sousedka peče koláčky.
Hlášen stav nouze nejvyšší, Hapkové volaj Horáčky.
Zástupy českejch bohému, vyráží ven do terénů
šavlí z kvalitního vína bojovat proti systému.

bicí přechod

Outro: [: Tak jsme se tu všichni sešli, co myslíš, osobo?
Na to nelze říci než "Co je ti do toho?"
Tak jsme se tu všichni sešli, co myslíš, osude?
Na to nelze říci než "Jinak to nebude." :]

Znouzectnost: Dobré časy

(capo 4)

1. Am
Tak jako v době sucha G
přichází F
déšť
Am
Po době špatné se G
dobrá naF
vrátí
Am
Tráva se zazelená na G
písku F
pouští
Am
Roztáhne duha G
nad údoF
lím
G
A zase půjdou F
karavany Am
mraků
G
Nesoucí náklad F
vůní oriG
entu

2. Klikaté cesty jsou potulných pěvců
Přichází odtamtud, odejdou tam
Slova navléknou na nitky plamenů
Zbyde jen neklid, oharků pár
Až Slunce půjde z východu na západ
A nebe zahalí v purpuru E
šál

R: Am
V době nedobě, G
za časů F
nečasů
Am
Za věci prosté, G
kdo tiše F
zpívá
Am
V době nedobě, G
za časů F
nečasů
Am
Za lásku, za krásu, G
za štěstí

Solo: píšťala

3. Do noci v zemi mlhy a stínů
Slova zní o vášni tisíce tváří
Tak jako voda, co na kámen padá
Tak jako bzučení divokých včel
Když nohy vítězů historii píšou
Trubadúr navléká otrhaný háv

R: V době nedobě, za časů nečasů…

4. A ze snů rostou mohutné stromy
S korunou plnou podivných písní
O době dobré, která se vrátí
Do místa nikdy v království nikde
Pod rouchem červánků a sametu noci
Rodí se legendy budoucích časů

R: V době nedobě, za časů nečasů…

R: V době nedobě, za časů nečasů
Za věci prosté, potichu zpívám
V době nedobě, za časů nečasů
Za lásku, za krásu, za štěstí …pro všechny

Znouzectnost: Zlatý hřebík noci

1. Emi
Na zámek se C
sjeli G
hosté D
vzácní, Emi
nádvoří je C
plný G
kočáD
rů,
ihned, jak se setmí, fanfáry zazní a panstvo se chopí pohárů,
panáček v livreji na spinet hraje, pod tíhou jídel praskají stoly,
tisíce svíček na bráně do ráje, sloužící nesou pečený voly.

R: G
Voly, C
nesou pečený D
voly
D
Na zámku se dneska G
tančí
C
a pod kopcem v hospodě D
bodaj nože do stolu,
na zámku se dneska G
tančí
C
a pod lesem v chalupách se D
asi něco chystá.
Co asi, co asi, G
co asi, D
co asi, co asi, G
co asi,
D
co asi, co asi, G
co asi, no, C
co to asi D
bude.

2. Hosté přijeli zblízka i z dáli, slavnost už nabírá správný spád,
z bezedných sklepů sudy se valí, je krásné žít, je krásné se smát.
Vzduchem poletujou bílé paruky, o zbytky pod stoly čoklové se perou,
nejen lahve putují z ruky do ruky, v seně páni laškují s kuchařovou dcerou.

R: Dcerou, s kuchařovou dcerou…

3. Poslední až k bráně potáhnou hosté, bude jim chybět pozvání,
nahradí je totiž, je to tak prosté, sbírka vidlí, cepů a pochodní.
Zámek se rozsvítí jako lampion, velký zlatý hřebík nocí bude zářit,
nebem si zatančí jisker milion a nezvaní zvané lesem budou honit.

R: Honit, lesem budou honit…

Zuzana Navarová: A deus

1. Emi
Zachraň mě, zachraň mě v poutech, ne v bolesti,
H
zachraň mě, zachraň mě v Bohu, ne v neřesti,
Ami
miluj mě, miluj mě, ať je mi do pláče,
H
miluj mě, miluj mě rychlostí tryskáče.
Emi
Rezavý kamínka, Ami
horký jak vzpomínka,
D
hřejou si pro sebe H
a já chci do nebe.

Ref: Emi
Lé le lo leu, voce me pertenAmi
ceu,
algum H
día voce me querí a nos olhos teG
us me diz a H
deus

2. Po horách, po vodách, ach, ty mé blouznění,
oheň a vichřice, na prach se proměním,
klopýtej, pospíchej, mraků se dotýkej,
v míru, ne v souboji, kde letí sokoli.
Jen stará písnička sedá mi na víčka
a v rytmu valčíku berem už za kliku.

Ref: Lé le lo leu…

3. Zachraň mě, zachraň mě, na prach se proměním,
miluj mě, miluj mě, slíbím ti cokoliv,
v míru, ne v souboji, ať je mi do pláče,
kde letí sokoli rychlostí tryskáče.
Rezavý kamínka… nebe.

Ref: Lé le lo leu…

4. Slyšíš mé modlení – miluj mě, miluj mě,
na prach se proměním, zachraň mě, zachraň mě,
v míru, ne v souboji, ať je mi do pláče,
to letí sokoli rychlostí tryskáče.
Jak stará písnička sedaj mi na víčka
dnes samí andělé, to že je neděle.

Ref: Lé le lo leu…

Žalman: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7
Sedím na kolejích D7
které nikam nevedouG C G

Ami7
koukám na kopřetinu jak D7
miluje se s lebedouG C G

Ami7
Mraky vzaly slunce D7
zase pod svou ochranuG Emi

JenAmi7
ty nejdeš holka zlatá D7
kdypak já tě dostanuG D7

R: G
Z ráje my vyhnaní Emi
z ráje, kde není
už Ami7
místa C7
prej něco se G
chystáD

G
Z ráje nablýskaných Em
plesů jdem zpátky
do Ami7
lesů C7
Za nějakej G
čas D

2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

Žalman: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami
Každý ráno boty G
zouval Ami
Orosil si nohy v G
trávě
Ami
Že se lidi mají radi G
doufal Ami
A proEmi
citli Ami
právě
Každý ráno dlouze G
zíval Ami
Utřel čelo do ruG
kávu
Ami
A při chůzi tělem semtam G
kýval Ami
Před seEmi
bou sta Ami
sáhů

1. C
Poznal G
MoraF
věnku C
krásnou
Ami
a víG
nečko C
ze zlata
V Čechách G
slávu F
muziC
kantů
Ami
UmaEmi
zanou Ami
od bláta.

R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …