PKRH

15. 1. 2025

: Jezdili jsme ve dvojici


1. Dmi 
Jezdili jsme ve dvojici 
Gmi 
já a můj starej dobrej 
Dmi 
Jim 

Co to bylo za stanici Gmi 
kde jsem se dal dohromady s 
Dmi 
ním

F 
Státy projeli jsme spolu 
Gmi 
starej Jim mi dával školu

F 
uměl, …
Gmi 
s životem se 
Dmi 
rvát

měl ve svojí šedý hlavě Gmi 
vše co musí dobrej hobo 
Dmi 
znát


2. Všichni brzdaři nás znali věčně spolu já a starej Jim
když spolu jsme usínali když vzpomínal zavál černej dým
naše kapsy věčně prázdný a strniště nehorázný
jezdil, … jsem s Jimem slunci vstříc
bohatí maj jenom prachy řeknu vám že my jsme měli víc

3. Jednou takhle v Minesotě dobíhali jsme nákladní vlak
Jim už skoro na plošině zavrávoral najednou a pad
viděl jsem jak dolů padá jak přes jeho starý záda
těžký kola vlaku jedou
jako malej kluk jsem brečel když jsem viděl Jimovu tvář bledou

4. Na kolejích zůstal ležet na kolejích který měl tak rád
ve mně život náhle ustal zapomněl jsem že jsem ještě mlád
na skráni mám vlasy šedý dneska jedu naposledy
vím, že Jimův vlak se blíží
za chvíli se sejdu s Jimem v tomhle světě by to bylo stěží

CODA: Viděl jsem jak dolů padá jak přes jeho starý záda
těžký kola vlaku jedou
1

: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi 
byla dívka, 
C 
která žila v 
Dmi 
Amesbury, 

s jasnýma F 
očima a 
C 
řečmi pánům 
Dmi 
navzdory, 

souseF 
dé o ní 
C 
říkali, že 
Dmi 
temná kouzla 
Ami 
zná 

Bb 
že se lidem 
Ami 
vyhýbá a s 
Bb 
ďáblem 
C 
pletky 
Dmi(G) 
má. 


2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil 
a pověrčivý lid se na pastora obrátil, 
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, 
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, 
a když ji vedli městem, všichni kolem volali: 
"Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, 
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, 
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění 
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, 
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, 
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, 
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, 
a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!" 

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, 
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: 
"Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít 
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou 
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: 
"Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, 
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici 
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, 
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, 
zemřela tiše samotná pod letní oblohou … 
2

: Jarní kurýr


1. DuC 
nění kopyt
F 
 večer slý
C 
chávám, 

údolím jarní Emi 
kurýr jede 
E 
k nám, 

v peřeAmi 
jích řeka 
G 
zvoní a 
F 
jarem vítr 
E7 
voní, 

přijíAmi 
ždí jarní 
G 
kurýr, 
F 
dob
E7 
ře ho 
Ami 
znám, 

Ví, celej G 
kraj to ví, 

F 
veze nám 
G 
jaro 
F 
v brašně 
E7 
sedlo
Ami 
vý. 


2. Zase jdou krajem vánky voňavý, 
vobouvám svoje boty toulavý, 
dobře ví moje milá: i kdyby víla byla, 
tyhle toulavý boty nezastaví, 
mám boty toulavý, 
ty ani kouzlem nezastaví. 

3. Musím jít, mraky táhnou nad hlavou, 
musím jít stopou bílou toulavou, 
neplakej, že se ztratím, já do roka se vrátím, 
prošlapám cestu domů jarní travou, 
víš, ty to dobře víš, 
ty moje boty nezastavíš.
3

: Sedmnáct dnů

1. Emi 
Jak zavo
Ami 
láš, 

když ti dávno v hrdle Emi 
vyschnul hlas 

tvůj krk je připravenej H7 
na provaz, 

kterej se houpá blíž a Emi 
blíž.
Ami 
 
Emi 
 

Kam zavoAmi 
láš, 

když tvoje oči vidí Emi 
pustinu, 

nejradši lehnul by sis H7 
do stínu 

jenom kdyby tu ňákej Emi 
byl. 
Ami 
 
Emi 
 


R1: Sedmnáct E7 
dnů máš v patách ostrý hochy 
Ami 
z patroly, 

noc beze D7 
snů a pravou ruku furt na 
G 
pistoli. 

V hrdle Emi 
máš 
H7 
prach a tvůj kůň teď už neví 
C 
kam má
Ami 
 jít, 

máš asi H7 
strach, jseš ale chlap a despe
Emi 
rát.
Ami 
 
Emi 
 


2. Jezdci jsou blíž, 
pustinou jenom dusot koní zní, 
ubal si cigaretu poslední, 
než zazní obávanej hlas. 
Hands up old boy, 
bouchačku uchop rukou za hlaveň, 
ať šerif ví, ze máš furt úroveň, 
že v očích ještě ocel máš. 

R1: Sedmnáct dnů máš v patách ostrý hochy z patroly, 
noc beze snů a pravou ruku furt na pistoli. 
V hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví kam má jít, 
máš asi strach, jseš ale chlap a desperát. 

R2: Kdo prohrát zná, i když měl předtím v očích temný strach, 
ten právo má, aby řek šerif o něm "Byl to chlap". 
Tak naposled pohleď na slunce smutným úsměvem, 
život je boj a tys ho předčasně prohrál. 

4

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když 
F 
mraky černé 
C 
jdou

lidem nad G7 
hlavou 
F 
smutnou dálavou
C 
.

Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu 
G7 
prázdnou Franky Dlouhán,

po státech F 
toulal se jen 
C 
sám a že

byl F 
veselej, tak 
C 
každej měl ho 
G 
rád.

Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a 
C 
zase jede 
Ami 
dál.

F 
každej kdo s ním 
G 
chvilku byl,

tak F 
dlouho 
G7 
se pak 
C 
smál.


2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
5

: Jarní tání

1. Když první Ami 
tání 
Dmi 
cestu sněhu 
C 
zkříží

F 
nad le
Dmi 
dem se 
E7 
 voda obje
Ami 
ví.

Voňavá zem se sněhem tiše plíží
tak nějak líp si balím, proč bůhví.

R: Přišel čas F 
slunce, 
G 
zrození a 
C 
tratí

na kterejch F 
potkáš 
G 
kluky ze všech 
C 
stran
E7 
 

/:Hubenej Ami 
Joe, Čára, Ušoun se ti 
Dmi 
vrátí

oživne F 
kemp, 
E7 
 jaro vítej k 
Ami 
nám. :/


2. Kdo ví jak voní země, když se budí
pocit má vždy jak zrodil by se sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život nám.

R: Přišel čas slunce …

3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše fuk.
Pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk. 

R: Přišel čas slunce …
6

: Johanka

1. Ami 
S hlavou skl
Emi 
oněn
Dmi 
ou lidí zástup se tu d
Ami 
ívá,

nebe nEmi 
ad hlav
Dmi 
ou, slyšíš d
G 
ětskej pl
Ami 
áč,

jenom s vEmi 
írou sv
Dmi 
ou stojí dívka plavá, b
Ami 
ílá,

oheň nEmi 
ad seb
Dmi 
ou, jenom s pr
G 
avdou d
Ami 
ál.


R: E7 
Hej, muži, přidej 
Ami 
oheň spí,

vždyť E7 
páni se nudí 
Ami 
jen,

ať E7 
plameny nesou z
F 
právu zlou,

jak skC 
ončil soudnej 
G 
den s Johan
Ami 
kou.


2. Dík svůj dal ti král, celá Francie si zpívá,
to se osud smál, smutek utíká,
s pannou Johankou ke štěstí se země dívá,
vítr zprávu vál, že se dýchat dá.
R: 

3. S hlavou skloněnou lidí zástup se tu dívá,
nebe nad hlavou, slyšíš dětskej pláč,
popel s vánkem ví, co se v dívčím srdci skrývá,
hra se zastaví, jiná začíná.
R: 
7

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem 
C 
břehům prokla
Ami 
tejm, který 
Dmi 
v drápech má 
C 
ďábel 
Dmi 
sám,

bílou přídí C 
šalupy My 
Ami 
Gray míří 
Dmi 
k útesům 
C 
který 
Dmi 
znám.


R: Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní někdo 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a 
C 
v ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník co 
C 
sám do něj 
Dmi 
psal.


2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bí
C 
lýho kame
Ami 
ní jsem jen 
Dmi 
do písku 
C 
posklá
Dmi 
dal,

slzy F 
v očích měl a v 
C 
ruce znave
Ami 
ný lodní 
Dmi 
deník a v 
C 
něm co jsem 
Dmi 
psal.
8

: Chci zapomenout


1. G 
Ze 
G7 
známých 
C 
důvodů, chci zapome
G 
nout,

vzpomínky D7 
vláčím dál, neblahých pár pou
G 
t.
C 
  
G 
 

G 
Ze 
G7 
známých 
C 
důvodů, tě stále mám r
G 
ád,

pod kůží D7 
hloub tě mám, než se může zdát
G 
C 
  
G 
 


2. Jen v krajině G 
snů, těch p
G7 
rolhaných s
C 
nů,

krásná jak G 
dřív jsi se mnou 
D7 
dál.

Jen v krajině G 
snů, jsem tvůj 
G7 
pán a k
C 
rál,

jen tam G 
lásko má 
D7 
jsem tě neproh
G 
C 
l.
G 
 


3. G 
Ze 
G7 
známých 
C 
důvodů, chci zapome
G 
nout,

vzpomínky vD7 
láčím dál, neblahých pár pout
G 
C 
  
G 
 

G 
Ze 
G7 
známých 
C 
důvodů, tě stále mám 
G 
rád,

pod kůží D7 
hloub tě mám, než se může zdát.
G 
  
C 
  
G 
 
9

:

1. A 
Až se bude psát rok dva tisíce šest

D 
Až se všichni přestěhujem do obrovských měst

A 
Až dálnicí zeměkouli opředem

D 
Až budem pyšni na všechno, co dovedem

E 
Pak bude možná pozdě na to chtít se ptát:

Co děti, mají si kde A 
hrát?


2. Až suroviny budem vozit z Měsíce
Až počasí bude řídit družice
Až budem létat na Venuši na výlet
Až za nás budou počítače přemýšlet
Pak bude možná pozdě na to chtít se ptát:
Co děti, mají si kde hrát?

3. Až budeme mít továrny i na stromy
Až umělá tráva bude před domy
Až zavládne v celém světě blahobyt
Až budem umět skoro všechno vyrobit
Pak bude možná pozdě na to chtít se ptát:
Co děti, mají si kde hrát?
10

: Blues

1. D 
Blues opuštěný postele,

A 
blues znamenající smutek

G 
vzpomínky jako zběsilé

D 
vracejí 
A 
každý dotek.


2. Blues ustlanýho polštáře,
blues složený bílý deky,
samotu křičí do tváře,
dva lístky do diskotéky.

3. Blues prázdných hrnků od kávy,
blues zvětralýho vína
nechci si sám lehat do trávy,
byla to moje vina.

4. Blues smutných zubních kartáčků,
blues zapomenutých sponek,
slepená fotka v rámečku
vyčkává na tvůj zvonek.

5. = 1.
6. = 4.
11

: Hlupák váhá

1. Ami 
Když ti svoje záda 
G 
štěstí uká
D 
že,

F 
nála
G 
du máš mizer
Ami 
nou.

Ami 
Těžko se ti hledá 
G 
trocha kurá
D 
že,

F 
zůsta
G 
neš stát jako 
Ami 
sloup.


Sólo: 

2. Když máš kamaráda a on tě podrazí,
náladu máš mizernou.
Tehdy jeho zrada v srdci zamrazí,
zůstaneš stát jako sloup.

R: F 
Hlupák 
G 
váhá,
Ami 
 svět kupředu uhání.

F 
Hlupák 
G 
váhá,
Ami 
 ztrácí život v čekání.

F 
Hlupák 
G 
váhá,
Ami 
 ale život utíká.

F 
Hlupák 
G 
váhá.
E 
 


Sólo: 

3. Když máš kamaráda a on tě podrazí,
náladu máš mizernou.
Tehdy jeho zrada v srdci zamrazí,
zůstaneš stát jako sloup.

R: Hlupák váhá…

Sólo: 
12

: Chodníkový blues

A C G A 
 

Obruba ulice, ta už mě nehřeje 
Docela jsem si teď už na ni zvyk 
Každý si lehne tak jak si ustele 
a já si ustlal na chodník! 

S kamením pod hlavou vzpomínám na tebe 
Chodníky špatný jsou manželský postele 
Každý si lehne tak jak si ustele 
a já si ustlal na chodník! 

Že prej mi nohy podrazil chlast 
Že prej je pro mě každýho slova škoda 
Že prej mi zbejvá už jenom krást 
Holku mi vzala voda pro jeden pitomej žvást 

S kamením pod hlavou… 

Že prej mi nohy… 

S kamením pod hlavou… 

/:každej si lehne tak, jak si ustele 
13

: Já nesnídám sám

1. E 
V dáli někde svítá 

A 
Na polštáři vlasů pár barvy 
E 
žita
A 
 
E 
 
A 
 
E 
 

E 
Nové ráno vstává 

A 
Stůl je pro dva prostřený, voní 
E 
káva
A 
 
E 
 


R: Je to poprH 
vé 

A 
Já nesnídám 
E 
sám 
A 
 
E 
 

Je to poprH 
vé 

A 
Já nesnídám 
E 
sám 
A 
 
E 
 


2. Váza plná růží 
V parku tolik nechybí, řeklas - díky
Láskou voní tráva 
Poštou větru báječná letí zpráva

R: 

2. 

R: 
14

: Vojín XY hlásí příchod

1. G 
Ospalá 
D 
vrátnice

F 
a na polici 
C 
poslední dva klíče

Ami 
v skleněné 
F 
vitrínce

D 
se smutně krčí pro turisty ký-če


2. Vrzavé schodiště
ošlapané snad miliony kroků
kráčíte nejistě
vnímáš jen křivku jejích boků

3. Manželský postele
a vycházková uniforma v skříni
zelená košile
ty zatím dumáš o svatební sí-ni

4. Hodinky na ruce
které tvůj čas tak neúprosně měří
kdy sáhneš po klice
těch oprýskaných hotelových dveří

5. Kdy vstaneš z postele
a městem v předpisovém saku
vůbec ne vesele
jí budeš doprovázet k poslednímu vlaku

6. Kdy ještě ucítíš
naposled ve tvých její teplé dlaně
zašeptáš tiše: piš
a její pusa bude chutnat slaně

7. Kdy trochu zklamaně
a smutně projdeš pod nápisem "východ"
kdy řekneš na bráně:
vojín XY vám hlásí příchod
15

: Hej kočí

CAPO 5

1. Hej Ami 
kočí, jedem 
F 
dál, láska má boty toulavý,

Dmi 
častokrát se unaví ještě 
Emi 
dřív než 
Em7 
najde 
Ami 
cíl.

Hej kočí, jedem F 
dál, vždyť cestu znáš už nazpaměť,

Dmi 
na ní se skrývá jenom šeď a 
Emi 
někdy pár hezkejch 
Ami 
chvil.


R: Ty jsi F 
moje malá vzpomínka 
G 
před spaním, no a 
C 
já jsem tvůj 
Ami 
stín.

Ty jsi F 
jiná nežli všechny lásky 
G 
včerejší, to 
C 
já dávno 
Ami 
vím,

s tebou F 
mám tisíc na
G 
dějí, že ne
C 
zůstanu nikdy 
Ami 
sám,

láska F 
jsou koně 
G 
splašený, když se řítí 
Ami 
k nám.


2. Hej kočí, jedem dál, i když náš kočár dostal smyk
a láska spadla na chodník, koně dál musíš vést.
Hej kočí, jedem dál, jak rád bys trhnul opratí,
však minulost nám navrátí jen splín z nedávných cest.

R: Ty jsi moje malá vzpomínka před spaním …

3. Hej kočí, jedem dál, dopředu pořád musíš jet,
zastavit nelze a vzít zpět těch pár dlouhejch mil.
Hej kočí, jedem dál, zas budou lásky toulavý,
na tom nikdo nic nespraví, přece dál se točí svět.
16

: Poraněný koleno

1. Emi 
Poraněný koleno to 
D 
místo jméno má, 

Emi 
krví zpitá země, co 
D 
tance duchů zná, 

Emi 
bídu psanců štvanejch a z 
D 
kulovnice strach, 

C 
země, která 
C (H7) 
skrývá zlatej 
H7 (Emi) 
prach. 


2. Dýmky míru zhasly a zoufalství jde tam 
na pahorek malý, kde z hanby stojí chrám, 
z hanby bledejch tváří, co prej dovedou žít, 
s Písmem svatým přes mrtvoly jít. 

R: Emi 
Až z větrnejch plání 
C 
zazní mocný 
G 
hlas, 

zazní Emi 
hlas, zazní 
G 
hlas touhy 
Emi 
mý, 

Siouxové táhnou z C 
rezervací 
G 
zas, 

táhnou Emi 
zas, táhnou 
G 
zas, stateč
Emi 
ní. 

3. Poraněný koleno je místo prokletí, 
Siouxové táhnou jak tenkrát před lety, 
pošlapaný právo kdo v zemi otců má, 
tomu slova jsou tak zbytečná. 

4. Poraněný koleno, ať hoří Kristův kříž, 
dětem týhle země ať slunce vyjde blíž, 
láska kvete krajem a písně znějí dál 
tam, kde hrdý Sioux věrně stál. 
R: 
5. Černý hory v dálce prý otvírají den, 
tam z jeskyně větrů k nám Mesiáš jde ven, 
voják hlavu sklopí a k nohám hodí zbraň, 
pochopí, kdo splatil krutou daň. 

6. Tři sta bojovníků tak, jako jeden muž, 
neproklál jim srdce zlý nenávisti nůž, 
pro kousek svý země svůj život půjdou dát, 
i jejich děti chtěj' si taky hrát. 
R: 
R: 
17

: Stín na kolejích

1. Ami 
Vlak se řítí, světla svítí mlhou, černou 
H7 
tmou,

Ami 
 někdo zvednul návěstí, šraň
H7 
kama nejde 
E7 
hnout,

Ami 
v kupé v třetím vagónu si sednul teď můj 
H7 
stín,

Ami 
přímo, lásko, vedle tebe,
E7 
 co teď bude s
Ami 
 ním?


R1: Ami 
Stát
Ami/G 
 
Ami/F 
 
Ami/E 
 
Ami 
, stát
Ami/G 
 
Ami/F 
 
Ami/E 
 

Ami 
Na kolejích totiž leží 
Dmi 
místo mě dnes
Emi 
ka můj 
Ami 
stín.


2. Nádražáckou uniformu teď na sebe dám,
všechny zvuky týhle trati zapomenout mám,
s rozsvícenou lucernou vybíhám z domku ven,
dejchám, běžím po kolejích, vlak se řítí sem.

R1: +
R2: Dmi 
Jak pelyněk láska 
Emi 
zhořkla 
Ami 
mi,

G 
chutnala jak na jazyku 
Ami 
blín,

Dmi 
žádnou lítost jsi 
Emi 
nezna
Ami 
la,

tak H7 
proč bys litovala 
E7 
stín?

Ami 
Záchrannou 
Dmi 
brzd
E7 
ou jsi 
Ami 
neuměla 
Dmi 
hnou
E7 
t,

já Ami 
blázen do 
Dmi 
tvých oč
E7 
í jsem 
Ami 
korábem chtěl 
Dmi 
plou
E7 
t,

Ami 
jenže to nebyl 
Emi 
přístav, ale 
F 
moře bouř
C 
livé,

Dmi 
nakonec můj stín 
H7 
k tomu řekl 
E7 
své.


3. Probouzím se z toho šoku, na čele mám pot,
vstávám, koukám do zahrady, kdo přelejzá plot,
schoval se mi mezi dříví kousek za kůlnou,
podobal se mýmu stínu, který bloudí tmou.

R1,2: 
Ami 
na kolejích totiž leží 
Dmi 
místo mě dnes
Emi 
ka můj s
Ami 
tín …

18

: Nebeská brána

1. G 
Mámo 
D 
sundej kytku z kabátu
Ami7 
 

G 
za chvíli mi 
D 
bude k ničemu
C 
 

G 
můj kabát 
D 
a kudlu vem pro tátu
Ami7 
 

G 
já už stojím před 
D 
bránou s klíčem
C 
 


R: G 
Cejtim že 
D 
zaklepu na nebeskou 
Ami7 
bránu

G 
Cejtim že 
D 
zaklepu na nebeskou 
C 
bránu

G 
Cejtim že 
D 
zaklepu na nebeskou 
Ami7 
bránu


2. Jó mámo zahrab moje pistole
ať už z nich nikdy nikdo v životě nemůže střílet
ještě se sejdem za sto let
až se vydáš na poslední výlet

R: Cejtim že zaklepu na nebeskou bránu …

3. Neberu s sebou milý tváře
žijte si tu co se do vás vejde
až popíšem všechny diáře
všichni se tam za tou bránou sejdem
G 
Všichni jednou 
D 
zaklepem na nebeskou 
Ami7 
bránu

G 
Všichni jednou 
D 
zaklepem na nebeskou 
C 
bránu
C 
 

G 
Všichni jednou 
D 
zaklepem na nebeskou 
Ami7 
bránu

G 
Ú - 
D 
ú - u - ú
C 
 
19

: Špitál u sv. Jakuba

1. Emi 
Vstoupil jsem do 
H7 
baru jako 
Emi 
obvykle
H7 Emi H7 
 

a na Emi 
první pohled 
D 
poznal jsem 
G 
hned
H7 
 

že Emi 
něco podivnýho 
H7 
visí tady v 
Emi 
ovzduší
H7 
 

jako když ve C7 
whisky 
H7 
rozpouští se 
Emi 
led 
H7 Emi H7 
 


2. Po mý levici stál Joe McQueeny
a kalným zrakem prohlížel si nás
když dopil všichni v baru naráz ztichli
a ticho proříz' jeho roztřesenej hlas

3. Tak vám přijdu do St. James Infirmary
a uvidím hned ženu svou
ležet přikrytou bílou plachtou
a jak by se zdálo na pohled blaženou

4. Chyt' jsem hned na chodbě doktora
povídá, že je to s ní hodně zlý
a tak běžím zpátky, ale už jsem přišel pozdě
mrtvá leží na stole

5. Šestnáct černejch koní
a jenom jeden z nich má obtěžkanej hřbet
šestnáct žen jde za nima
a jenom jedna z nich už nevrátí se zpět

6. Až jednou umřu chci slyšet holky zpívat
a nechci slyšet už vůbec žádnej pláč
jen Jazz band ať pánu bohu poví
kdo k němu přichází a co jsem vlastně zač

7. Tak jste teda slyšeli celej můj příběh
a nevím co dál bych měl říct' vám
jen až vás zeptaj proč tolik piju
řekněte že v kartách jsem prohrál vše co mám
že v kartách jsem prohrál vše co mám
že v kartách jsem prohrál vše co mám
20

: Divokej horskej tymián

1. D 
Dál za vozem 
G 
spolu 
D 
šlapem, 

někdo G 
rád a někdo 
D 
zmaten, 

kdo se G 
vrací, není 
F#mi 
sám, 

je to Emi 
věc, když pro nás 
G 
voní 

z hor diD 
vokej
G 
 tymi
D 
án. 


2. Léto, zůstaň dlouho s námi, 
dlouho hřej a spal nám rány, 
až po okraj naplň džbán, 
je to věc, když pro nás voní 
z hor divokej tymián 

R: D7 
Podí
G 
vej, jak málo 
D 
stačí, když do 
G 
vázy natr
F#mi 
hám 

bílou Emi 
nocí k milo
G 
vání z hor di
D 
vokej
G 
 tymi
D 
án. 


3. Dál za vozem trávou, prachem, 
někdy krokem, někdy trapem, 
kdo se vrací domů k nám, 
je to věc, když pro nás voní 
z hor divokej tymián. 
21

: Já,písnička

1. To Ami 
já zrozená z nemo
G 
cných básníků

z tichýchEmi7 
 vět po nocích ut
Ami 
kaná

To já zrozená není G 
mi do smíchu

když mámE 
 být pod cenou pro
Ami 
daná


R: Kdo C 
vás obléká do 
G 
šatů svatebních

holkAmi 
y mý 
Ami/G 
ztracený, 
Am/F 
ztracený
E7 
 

Ženich Ami 
spí na růži až n
G 
ěkam pod kůži

se můj E 
strach do klína schov
Ami 
ává


2. To já zrozená v hospodách na tácku
raněných ospalých milenců
To já zrozená vyrytá na tácku
směju se po stěnách cizincům

R: 

3. To já písnička ležím tu před vámi
jenom tak spoutaná tolikrát
To já písnička provdaná za pány,
Kteří pro lásku smí o mě hrát

R: 
22

: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7 
Sedím na kolejích 
D7 
které nikam nevedou
G C G 
 

Ami7 
koukám na kopřetinu jak 
D7 
miluje se s lebedou
G C G 
 

Ami7 
Mraky vzaly slunce 
D7 
zase pod svou ochranu
G Emi 
 

JenAmi7 
 ty nejdeš holka zlatá 
D7 
kdypak já tě dostanu
G D7 
 


R: G 
Z ráje my vyhnaní 
Emi 
z ráje, kde není 

už Ami7 
místa 
C7 
prej něco se 
G 
chystá
D 
 

G 
Z ráje nablýskaných 
Em 
plesů jdem zpátky 

do Ami7 
lesů 
C7 
Za nějakej 
G 
čas 
D 
 


2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …
23

: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami 
Každý ráno boty 
G 
zouval 
Ami 
Orosil si nohy v 
G 
trávě

Ami 
Že se lidi mají radi 
G 
doufal 
Ami 
A pro
Emi 
citli 
Ami 
právě

Každý ráno dlouze G 
zíval 
Ami 
Utřel čelo do ru
G 
kávu

Ami 
A při chůzi tělem semtam 
G 
kýval 
Ami 
Před se
Emi 
bou sta 
Ami 
sáhů


1. C 
Poznal 
G 
Mora
F 
věnku 
C 
krásnou

Ami 
a ví
G 
nečko 
C 
ze zlata

V Čechách G 
slávu 
F 
muzi
C 
kantů

Ami 
Uma
Emi 
zanou 
Ami 
od bláta.


R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …
24