ŠÁN 2026 - I.turnus

1. 3. 2026

: Čarodejnice z Amesbury

1. Zuzana Dmi 
byla dívka, C 
která žila v Dmi 
Amesbury, 
s jasnýma F 
očima a C 
řečmi pánům Dmi 
navzdory, 
souseF 
dé o ní C 
říkali, že Dmi 
temná kouzla Ami 
zná 
a Bb 
že se lidem Ami 
vyhýbá a s Bb 
ďáblem C 
pletky Dmi(G) 
má. 

2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil 
a pověrčivý lid se na pastora obrátil, 
že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, 
a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví. 

3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, 
a když ji vedli městem, všichni kolem volali: 
"Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, 
teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 

4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, 
ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění 
a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, 
sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 

5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, 
v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, 
je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, 
a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!" 

6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, 
pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: 
"Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít 
a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 

7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou 
a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: 
"Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, 
pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 

8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici 
a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, 
a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, 
zemřela tiše samotná pod letní oblohou … 
1

: Tereza (Osamělý město)


1. Ten C 
den, co vítr D 
listí z města G 
svál,  
můj C 
džíp se vracel, D 
jako by se Emi 
bál, 
že C 
asfaltový D 
moře odliv G 
má 
a C 
stáj že svýho D 
koně nepoE 
zná. 

R: Řekni, G 
kolik je na světě, kolik je takovejch D 
měst, 
řekni, Ami 
kdo by se vracel, všude je tisíce Emi 
cest, 
tenkrát, G 
když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě D 
máš, 
tenkrát Ami 
ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků Emi 
dáš 
napoD 
sled, napoG 
sled. 

2. Já z dálky viděl město v slunci stát 
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát, 
proč vítr mlátí spoustou okenic, 
proč jsou v ulici auta, jinak nic? 

R: Řekni… 

3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut 
zaznívá odněkud něžný tón flaut 
a v závěji starýho papíru 
válej' se černý klapky z klavíru. 

R: Řekni… 

4. Tak loudám se tím hrozným městem sám 
a vím, že Terezu už nepotkám, 
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí 
a vosamělý město mlčící. 

R: Řekni… 
2

: Franky Dlouhán

1. C 
Kolik je smutného, když F 
mraky černé C 
jdou
lidem nad G7 
hlavou F 
smutnou dálavouC 
.
Já slyšel příběh, který velkou pravdu měl,
za čas odletěl, každý zapomněl.

R: C 
Měl kapsu G7 
prázdnou Franky Dlouhán,
po státech F 
toulal se jen C 
sám a že
byl F 
veselej, tak C 
každej měl ho G 
rád.
Tam ruce k F 
dílu mlčky přiloží a C 
zase jede Ami 
dál.
A F 
každej kdo s ním G 
chvilku byl,
tak F 
dlouho G7 
se pak C 
smál.

2. Tam kde byl plač tam Franky hezkou píseň měl
slzy neměl rád, chtěl se jenom smát.
A když pak večer ranče tiše usínaj
Frankův zpěv jde dál nocí s písní dál …

R: Měl kapsu prázdnou …

3. Tak Frankyho vám jednou našli, přestal žít,
jeho srdce spí, tiše smutně spí.
Bůh ví jak, za co tenhle smíšek konec měl,
farář píseň pěl, umíraček zněl … 

R: Měl kapsu prázdnou …
3

: Jarní tání

1. Když první Ami 
tání Dmi 
cestu sněhu C 
zkříží
a F 
nad leDmi 
dem se E7 
 voda objeAmi 
ví.
Voňavá zem se sněhem tiše plíží
tak nějak líp si balím, proč bůhví.

R: Přišel čas F 
slunce, G 
zrození a C 
tratí
na kterejch F 
potkáš G 
kluky ze všech C 
stranE7 
 
/:Hubenej Ami 
Joe, Čára, Ušoun se ti Dmi 
vrátí
oživne F 
kemp, E7 
 jaro vítej k Ami 
nám. :/

2. Kdo ví jak voní země, když se budí
pocit má vždy jak zrodil by se sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život nám.

R: Přišel čas slunce …

3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše fuk.
Pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk. 

R: Přišel čas slunce …
4

: Mezi horami

1. [: Ami 
Mezi G 
 horAmi 
ami Ami 
 lipka G 
 zelenáAmi 
:]
[: C 
Zabili Janka, G 
Janíčka, Ami 
Janka Ami 
 miesto G 
jeleAmi 
ňa :]

2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
5

: Včelín

1. [: Ami 
Sousedovic Věra G 
má Ami 
jako žádná jiG 
ná
Ami 
Viděl jsem ji včera G 
máchat Ami 
dole u Emi 
včeAmi 
lína :]

®: [: Ami 
Dole dole dole dole C 
dole dole dole,
G 
Hej dole dole dole, dole u včeAmi 
lína :]

2. [: Líčka jako růže máš, já tě musím dostat
Nic nepomůže spát, skočím třeba do sna :]

®: Dole dole dole dole …

3. [: Líčka jako růže máš řeknu panu králi
Ať přikázat vašim dá aby mi tě dali :]

®: Dole dole dole dole …

4. Když v poledne radost má slunko hezky hřeje
Když se na mě podívá dám jí co si přeje

®: Dole dole dole dole …
6

: Rozárka

1. Ami 
Nikdy neF 
řikej, že víš jak mi Emi 
je
s prázdnym Ami 
žaludkem, v žilách
víc Dmi 
vína než Emi 
krve. Ami 
Píšu tvůj F 
osud,
G 
propustku Ami 
do pekel, pálim ti Dmi 
cejch
a v rukou mám Emi 
kosu,
rozárAmi 
ko!

2. Řikej že víš jak mi je…
Ami 
 Emi 
 Ami 
 Emi 
 

3. Ami 
Tisíckrát F 
v noci budí ze Emi 
spaní
zlej Ami 
pocit že sklání se Dmi 
někdo nad Emi 
tebou.
Ami 
Pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z nás, Dmi 
dostal je čas, maj to Emi 
za sebou,
rozárAmi 
ko! 

4. V noci, budí ze spaní zlej pocit…

Outro: [: Ami 
pijem na zdraF 
vý G 
i na ty Ami 
bolavý
z Emi 
nás, rozárAmi 
ko!… :]
7

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým D 
patří svatozář,
a C 
vlasy máš jak hedvábí, když je H7 
vhodíš na polštář,
ale Emi 
já se o tvou lásku ani D 
vděčnost neprosím,
ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš H7 
věrná jenom jim.

R: C 
Ještě jedno kafe bych si H7 
dal,
C 
ještě jedno kafe, kruciH7 
nál, než pojedu Emi 
dál. D 
 C 
 H7 
 

2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
8

: Jesse James


1. Jesse G 
James chlapík byl, hodně C 
lidí odpG 
ravil  
vlaky přepadával D7 
rád  
G 
boháčům uměl brát, C 
chudákům dával G 
zas  
přál bych vám, aby D7 
jste ho mohli G 
znát

Ref.: Jó, C 
Jesse ženu svou tG 
ady nechal ubohou  
a tři děcka, říkám D7 
vám
ale G 
tenhle přítel hadí, C 
ten vám JeG 
sse zradí  
já vím, tenkrát vD7 
 noci prásk ho G 
sám

2. Jednou vám byla noc, měsíc tenkrát svítil moc
když tu vláček zůstal stát
kdekdo ví, že ten vlak přepad James kabrňák
Jesse sám, se svým bráchou akorát

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..

3. Jedenkrát Jesse James sedí doma za stolem
a svým dětem vypráví
Robert Ford v nočních tmách připlíží se jako vrah
a on vám Jesse Jamese odpraví

Ref.: Jó, Jesse ženu svou…..
9

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej Hm Bm Am 
svět.
Čas je vzal a nechal G 
rány, Am 
starší jsme jen o pár D 
let.

2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 
E7 
v řece, která všechno Ami 
ví, 
stejnou barvu jako G 
měly 
Ami 
tvoje oči džínoD 
vý. 

3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
10

: Osmá barva duhy

1. ChlAmi 
adná jsou dDmi 
ubnová rAmi 
ána,Dmi 
 
zAmi 
e slunce je vDmi 
idět jenom kC 
ousE7 
ek,
vAmi 
e flašce Dmi 
od CinzAmi 
anaDmi 
 
Ami 
úhoři, G 
úhoři třAmi 
ou se.
R: VšDmi 
ichni moji znAmi 
ámí teď spF 
í, spDmi 
í, spE7 
í doma s manželkami,
zDmi 
ůstali jsme sAmi 
ami - jE7 
á a jAmi 
á.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
čDmi 
erná je barva, kterou mE7 
ám teď nejradAmi 
ěji,
jó, je to bída, je to bída, hledal jsem ostrov jménem Atlantida
Dmi 
a našel vody, vody, vE7 
ody, vody, vody habadAmi 
ěj.
2. Kdyby měl někdo z vás zájem,
uděláme velikánský mejdan,
projdeme tam a zpět rájem
a svatý Petr bude náš strejda.
R: .3.
Pod okny řve někdo: kémo,
každý správný folkáč nosí vousy,
já umím jen písničky v E moll
a prsty jsem si až do masa zbrousil, protože:
R: Všichni moji známí teď spí, spí, spí doma s manželkami,
zůstali jsme sami - já a vy.
Města jsou jedno jako druhý, černá je osmá barva duhy,
černá je barva, kterou mám teď nejraději,
jó, je to bída, je to bída, hledáme ostrov jménem Atlantida
a nacházíme vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody,
vody, vody, vody, vody, vody, vody habaděj.
11

: Zatanči

1. Emi 
ZatanG 
či, má milá, D 
zatanči Emi 
pro mé oči,
zatanG 
či a vetkni D 
nůž do mých Emi 
zad,
ať tvůj G 
šat, má milá,D 
 ať tvůj šat Emi 
na zemi skončí,
ať tvůj G 
šat, má milá, D 
rázem je Emi 
sňat.

R: Emi 
ZatanG 
či, jako seD 
 okoloEmi 
 ohně tančí,
zatanG 
či jako D 
na vodě Emi 
loď,
zatanG 
či jako to sD 
lunce mezi Emi 
pomeranči,
zatanG 
či, a D 
pak ke mně Emi 
pojď.

2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
12

: Už to nenapravím

capo2: 

R: Ami D F E Ami E 2x 
Vap tap tap …

1. V Ami 
devět hodin dvacet pět D 
mě opustilo štěstí,
ten F 
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji E 
dávno E7 
nestál,
v Ami 
devět hodin dvacet pět jaD 
ko bych dostal pěstí,
já F 
za hodinu na náměstí měl jsem E 
stát, ale v E7 
jiným městě.

*: Tvá A7 
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,
že Dmi 
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka
G 
zadní otevřená, E 
zadní otevřená,

*: já A7 
naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,
to jsi Dmi 
tenkrát řekla, že se nechceš vracet,
G 
že jsi unavená, E 
ze mě unavená.

R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …
13

: Anděl

1. Z C 
rozmláceAmi 
nýho kostela v C 
krabici s G7 
kusem mýdla
C 
přinesl Ami 
jsem si anděla, C 
polámaG7 
li mu křídC 
la,
díval se Ami 
na mě oddaně, C 
já měl jsem G7 
trochu trému,
C 
tak vtiskl Ami 
jsem mu do dlaně C 
lahvičku G7 
od parféC 
mu.

R: C 
A proto, pAmi 
rosím, věř mi, C 
chtěl jsem ho G7 
žádat,
C 
aby mi Ami 
mezi dveřmi C 
pomohl G7 
hádat,
C 
co mě čeká Ami G7 
 a nemiC 
ne, co mě čekáAmi G7 
 a nemiC 
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
14

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a štD 
ěrk a Ami 
udusaná hlEmi 
ína
a šedé šmAmi 
ouhy krD 
eslí do vlasG 
ů
[: a z hvězdných drAmi 
ah má špD 
erk, co kG 
amením se spH7 
íná,
Emi 
a pírka tD 
ouhy z křídel PegasEmi 
ů. :]D Emi D 
 

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,
pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly
tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,
sEmi 
eržante! Mávnou, D 
a budem zasvěceni!
MEmi 
orituri te salutant, morituri te salutD 
antEmi 
!D Emi H7 
 

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
15

: Nagasaki Hirošima

1. C 
Tramvají G 
dvojkou F 
jezdíval G 
jsem do ŽideC 
nic,G 
 F 
 G 
 
z C 
tak velký G 
lásky F 
většinou G 
nezbyde Ami 
nic,
Z F 
takový C 
lásky F 
jsou kruhy C 
pod očiG 
ma
a dvě C 
spálený G 
srdce - F 
Nagasaki, G 
HirošiC 
ma. G 
 F 
 G 
 

2. Jsou jistý věci, co bych tesal do kamene,
tam, kde je láska, tam je všechno dovolené,
a tam, kde není, tam mě to nezajímá,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

3. Já nejsem svatej, ani ty nejsi svatá,
ale jablka z ráje bejvala jedovatá,
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima,
jó, dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima.

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic,
z tak velký lásky většinou nezbyde nic,
Z takový lásky jsou kruhy pod očima
/:a dvě spálený srdce - Nagasaki, Hirošima:/ - 3X
16

: Ráda se miluje

capo2. 
R: RAmi 
áda se miluje, rG 
áda jC 
í, rF 
áda si jEmi 
enom tak zpAmi 
ívá,
vrabci se na plotě hG 
ádajC 
í, kF 
olik že čEmi 
asu jí zbAmi 
ývá.

1. NF 
ež vítr dostrká k C 
útesu tF 
u její legrační bC 
árkE 
u
a PAmi 
ámbu si ve svým nG 
otesC 
u F 
udělá jEmi 
en další čAmi 
árku.

R: Ráda se miluje …

2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce,
že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.

R: Ráda se miluje …

3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští,
sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští.

R: Ráda se miluje …
17

: Čtyři malý plyšáci

1. Ami 
Čtyři malý E 
plyšáci u Ami 
báru seE 
 bratří, 
C 
pijí, pijí G 
na účet Ami 
dětí, kterým E 
patří.  

Ref: 
[: LiAmi 
monádu, ciE 
tronádu, coAmi 
lu, fantu, čoE 
koládu, 
C 
minerálku, pG 
ívečko, kAmi 
ávičku a vE 
ínečko :]  
Jen si dejte co chcete, ještě jednAmi 
ou rE 
epAmi 
ete. 

2. Dmi 
Čtyři malý A 
plyšáci uDmi 
 baru se A 
bratří, 
F 
pijí, pijí C 
na účet, Dmi 
dětí kterým A 
patří.  

Ref: 
Ref: 
18

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol C 
hospodských Dmi 
zdí,
F 
přisedl k nám a C 
lokálem F 
zní
Gmi 
pozdrav jak svaté Dmi 
přikázáC 
ní:
Dmi 
omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, C 
nesleví Dmi 
nic,
štěstí v F 
lásce C 
znamená F 
víc,
všechny Gmi 
pány F 
ať vezme C 
ďas!A7 
 
Dmi 
Omnia C 
vincit Dmi 
Amor.

3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
19

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan D 
maršál sám,
v C 
mládí je má H7 
síla, milá,
Emi 
víš, jak rád tě D 
mám, a až se vrátím,
C 
třináct růží H7 
na polštář ti Emi 
dám.

R: [: Už mi to i G 
táta říkal: D 
koukej žít,
v Emi 
neštěstí i Hmi 
štěstí mít,
C 
chlap, a neznej G 
klid,
a tarokovou Ami 
třináctku,
tu H7 
musíš v kapse Emi 
mít. :]

2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
20

: Hej teto!

CAPO 3

1: Měl jsem Am 
hlídat tetě C 
křečka,
G 
dala mi ho se slovy,
ať D 
u mě chvíli přečká.

2: Ale křečka uhlídati
nelze jen tak lehce,
obzvlášť když se vám moc nechce.

3: Po pokoji ať si běhá,
na gauč jsem si lehnul,
vzápětí se ani nehnul.

4: Tlačilo mě
do zad kromě
polštářů i cosi,
už se vidim tetu prosit:

Ref: Hej F 
teto! Já C 
ho zabil.
E7 
Už se to nestane,
jo, Am 
ten už asi nevstane.

Hej teto! Nekřič na mě.
Já ho prostě neviděl,
už dost jsem se nastyděl.
Hej F 
teto! C 
 E7 
 Am 
 F 
 C 
 E7 
 
5: Tak jsem kouknul, co mě tlačí,
seděl jsem jenom
na televizním ovladači.

6: Ale křeččí švitoření
slyšet není,jenom zvláštní smrad
se line od topení.

7: Zase se mi dech zatajil,
spečeného křečka bych
před tetou neobhájil.

8: A dřív než tam sebou seknu,
měl bych asi vymyslet,
jak tetě potom řeknu.

Ref: 

Ref2: Hej teto! Já ho fakt zabil.
Ten bídák sežral magnet
a k topení se přitavil.

Hej teto, co na to říci?
Můžeš si ho maximálně
připnout na lednici.

Ref: 
21

: Pověste ho Vejš

Na dnešek jsem měl divnej sen. Slunce pálilo a před salonem stál v prachu dav, v tvářích cejch očekávání. Uprostřed šibenice z hrubých klád šerifův pomocník sejmul z hlavy odsouzenci kápi a dav zašuměl překvapením. I já jsem zašuměl překvapením, ten odsouzenec jsem byl já a šerif četl neúprosným hlasem rozsudek: 

R1: Pověste ho Ami 
vejš, ať se houpá, pověste ho C 
vejš, ať má G 
dost.
Pověste ho Dmi 
vejš, ať se Ami 
houpá, že tu G 
byl nezvanej Ami 
host.

1. Pověste ho, že byl jinej, že tu s námi dejchal stejnej vzduch.
Pověste ho, ze byl línej a tak trochu dobrodruh.

2. Pověste ho za El Passo, za snídani v trávě a lodní zvon.
Za to že neoplýval krásou, že měl F 
country rád, že se E 
uměl smát i Ami 
vám.

R2: Nad hlaC 
vou mi slunce G 
pálí konec Dmi 
můj nic neodC 
dáG 
lí,
do svých C 
snů se dívám z G 
dáli.
A do Dmi 
uší mi stále zní tahle E 
moje píseň poslední

3. Pověste ho za tu banku, v který zruinoval svůj vklad.
Za to že nikdy nevydržel na jednom místě stát.

R2: Nad hlavou mi slunce …

R1: Pověste ho vejš …

4. Pověste ho za tu jistou, který nesplnil svůj slib.
že byl zarputilým optimistou a tak dělal spoustu chyb.

5. Pověste ho, ze se koukal, ze hodně jed a hodně pil.
ze dal přednost jarním loukám a pak se usadil a pak se oženil a žil.

R1: Pověste ho vejš …

22

: Něgdy

Intro: E:|----13--10--------------------
H:|-10--------13--10h13p10--8h10-

sloka: E:|------------------------------------------------------------------
H:|------------------------------------------------------------------
G:|--------------------------------2---------2-----6--6---6--6---6---
D:|-7---------7-----3------3--3------3--3--3------------7------7---7-
A:|---5--5--5---5-----1--1------1------------------------------------
E:|------------------------------------------------------------------
1. Ami 
něgdy nejdu F 
spát
Ami 
a motám se měsE 
tem
a myslím na to co jsem
a hlavně na to co nejsem
spěchat není kam a proč
mně nejede žádný vlak
a kdyby přece náhodou
raději odvrátím zrak

R: Ami 
podle koF 
lejí se vC 
racím doG 
mů
brečím jak ženská směju se tomu
vylejzá slunko nad panelák
bysem rád jednou vylez - taky tak
je neděle ráno a zvony zvoní
nevěřím ničemu ale TEĎ hlavu skloním
vylejzá slunko nad panelák
jak bysem rád jednou vylez - taky tak

2. všechny cesty prý
odněkud někam vedou
mě ale teďka spíš
ruce v kapsách zebou
a nenapadá mě nic
žádný věty žádný slova
co se dá dělat lepšího
než každý ráno zkoušet to znova a znova ?

R: podle kolejí …
23

: Mám doma kočku

1. G 
Jednou mi drahá říká:Emi 
 Miláčku, já chci kočku
C 
Já na to, že chci spíš psa, D 
a jeli jsme pro kočku

2. V útulku v Měcholupech, maj dobrej výběr, zdá se
Kočky jsou zcela zdarma, jen očkování za patnáct set

3. Po dlouhým vybírání. diskuzích a dvou hádkách
Jedno z koťátek jemně sevře můj prst ve svých drápkách

4. Tak volba byla jasná, má drahá slzy suší
Co si však vezem domů to ani jeden z nás netuší

R: Mám doma kočku, mám ji rád, je to skvělý kamarád
Jen od tý doby, co ji znám mám ruce nohy samej šrám
Dávno už se nemazlí, žít s ní je pro zdraví fakt zlý
Každý den projdu terorem, mám nejspíš kočku s errorem

5. Po pár dnech soužití vše vypadá nevinně
Koťátko v náručí spí a pak zkadí půlku kuchyně

6. Prostě nic, co nečekáš, když útulek zaručí
Že kočička se za pár týdnů na záchůdek naučí

7. Jenže pár měsíců je pryč, záchod zeje prázdnotou
Bytem čpí příšernej smrad, za kočkou lítám s lopatou

8. Když jí zkusím pomoct sám, na záchod ji přemístit
Zvládne mi dlaně rozdrásat a ještě potřísnit

R: …

9. Za noc nejmíň pětkrát, jí okno otevřít jdu
Pak v práci šéf se zeptá, proč vždy tak ospalý přijdu

10. Že občas hrdě nám, donese zakouslou myš
Poznáš až ráno když se s torzem myši v ústech vzbouzíš

11. Tak jsme si dobrovolně pořídili katastrofu
Stálo nás to patnáct stovek a jednu zbrusu novou sofu

12. Kouše, škrábe, drásá, no prostě je to krása
Tváří se tak roztomile, zvlášť, když se mi rejpe v žíle

R: …

B: Ráda Emi 
dlouze sedá v C 
okně, a D 
nebo ve Emi 
dveřích
Bůh ví, proč nejradši v zimě, když venku padá sníh

Když pak v bytě máme mínus dvacet, tak nás zahřívá
Aspoň pocit, že v tu chvíli našikrev neprolívá, OU!

R: …

MŇAU
24

: Tisíc mil

1. V nohách G 
mám už tisíc Emi 
mil,
stopy Ami 
déšť a vítr sC 
myl
a můj Ami 
kůň i já jsme D7 
cestou znaveG 
ni.D7 
 

2. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

3. Je tam stráň a příkrej sráz,
modrá tůň a bobří hráz,
táta s mámou, kteří věřej' dětskejm snům.

4. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.

5. V nohách mám už tisíc mil,
teď mi zbejvá jen pár chvil,
cestu znám, a ta se k nám dál nemění.

6. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, to malý bílý stavení.

7. Kousek dál, a já to vím,
uvidím už stoupat dým,
šikmej štít střechy čnít k nebesům.

8. Těch tisíc mil, těch tisíc mil
má jeden směr a jeden cíl,
jeden cíl, ten starej známej bílej dům.
[:Emi 
 jeden Ami 
cíl, ten starej D7 
známej bílej G 
dům … :]
25

: Severní vítr

1. Jdu s C 
děravou patou, mám Ami 
horečku zlatou
Jsem F 
chudý, jsem sláb a C 
nemocen
Hlava mě pálí a v Ami 
modravé dáli
Se F 
leskne a G 
třpytí můj C 
sen

2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí
Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě
Já nechám si tisíc krát zdát

R: C 
Severní C7 
vítr je F 
krutý, 
počítejC 
 lásko má s G7 
tím
C 
k nohám ti C7 
dám zlaté F 
pruty
nebo se C 
vůbec G 
nevrátímC 
 

3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem
Už slyším je výt blíž a blíž
už mají mou stopu, už větří že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž

4. Zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén
A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
Nad hrobem polární zář
26

: Panenka

1. Emi 
Stanu se C 
myšlenG 
kou a budu v D 
Tobě
Emi 
Budeš mou C 
milenG 
kou výhleD 
dově
Emi 
Budeš můj C 
druhej G 
hlas pro tuhle D 
píseň
Jsi Emi 
krásnáC G 
 D 
Bože, jsi Emi 
krásná C G D 
 

2. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se kdoví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: G 
Jako by nebylo nicD 
, Emi 
mám pocit že jsi se C 
bála
G 
Svůj život bez hranicD 
, Emi 
jsi hrálaC 
 
G 
Panenku klidně si nechD 
, Emi 
stejně vim, v noci Tě C 
hřála
G 
dvě světla na vokD 
nech, Emi 
vzplálaC G D 
 

3. Tak trochu sobecká, dost možná nebezpečná
Svět jako groteska, néééé-vděčná
Nevěříš na pocity, to jsi ty!
Tak krásná 
Bože, jsi krásná  

4. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se bůhví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: Jako by nebylo nic, mám pocit že jsi se bála
Svůj život bez hranic, jsi hrála
Panenku klidně si nech, stejně vim, v noci Tě hřála
dvě světla na voknech, vzplála
27

: Pocity

1. G 
Z posledních pociD 
tů  Emi 
poskládám ještě jednu C 
úžasnou chvíli. 
G 
Je to tím, že jsi D 
tu. Emi 
Možná i tím, že C 
kdysi jsme byli, 
ty a G 
já, my dva, dvě D 
nahý těla, tak Emi 
neříkej, že C 
jinak jsi to chtěla. 
Tak G 
neříkej, D 
neříkej, Emi 
neříkej mi C 
nic.

2. Stala ses do noci. Z ničeho nic, moje platonická láska. 
Unaven bezmocí, usínám vedle tebe, něco ve mně praská.

A ranní probuzení a slova o štěstí, neboj se, to nic není. 
Pohled a okouzlení a prázdné náměstí na znamení. 

R: Jenže ty G 
neslyšíš,D 
 jenže ty Emi 
neposloucháš.C 
 
Snad ani G 
nevidíš,D 
 nebo spíš Emi 
nechceš vidět.C 
 

A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody. 
Zkus změnu uvidíš, pak vítej do svobody.

3. Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu utrhali křídla. 
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla. 
Říkej si o mě co chceš. Já jsem byl odjakživa blázen. 
Nevím, co nechápeš, ale vrať se na zem. 

R: Jenže ty neslyšíš…
28

: Černobílý svět

1. Dmi 
jsme loutky bez nití
já i všech patnáct druhů mých
bez smrti bez žití
bloumáme tupě po polDmi 
ích

R: Dmi 
černá a B 
bílá je
C 
osm kroků tam a osm Dmi 
sem
frontová B 
linie
C 
na věky proti sobě Dmi 
jdem

2. Dmi 
stojí tu F 
opodál
B 
náš domnělC 
ý to F 
nepE 
řítDmi 
el
i když jsem černý král
nejsem svých figur velitel
vždy první na tahu
jsem ten kdo bitvu rozpoutá
ač nemá odvahu
bílý a nešťastný jsem král

R: Černá a bílá je…

3. přestal jsem počítat
kolikrát jsem padnul a zas vstal
kolikrát dostal mat
útočil nebo utíkal
jsme jenom figury
ať král či pěšák beze jména
a hraní na vojáky
je vaše lidská doména

R: Černá a bílá je…
29

: Krasojezdkyně

1. F#mi 
Přijel jsem D 
na chvíli E 
pozdravit C#7 
přátele
F#mi 
Po hospodách D 
vést silácké E 
řeči C#7 
 
F#mi 
Představení D 
skončilo, E 
zítra je C#7 
neděle
F#mi 
Odplouvám C#7 
do bezpeF#mi 
čí

2. Bolestí jednoho je druhého štěstí
Co nelze vyslovit, to voní po neřesti

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů
Lotova dcero oděná do šarlatu
Kdo smí se dotknout lemu od tvých šatů?
Jsem na cestě a toužím po návratu

3. Čas je šarlatán a věci sotva změní
Tahleta zastávka byla jen na znamení
Naše cesty už se asi těžko skříží
Hledám tě v Babylóně, a ty jsi v Paříži

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…

R: Krasojezdkyně, sestro akrobatů…
30

: Sáro!

{95bpm
}
F
3 G

Intro: Ami Emi F C F C F G 

R: Ami 
Sáro, Emi 
Sáro, F 
v noci se mi C 
zdálo 
že F 
tři andělé C 
Boží k nám F 
přišli na oG 
běd 

Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo 
mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět?

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu 
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích 
A z prohraných válek se vojska domů vrací 
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich 

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně 
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav 
A srdcová dáma má v každé ruce růže 
Tak snadno poplést může sto urozených hlav 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…
3. Královnin šašek s pusou od povidel 
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk 
A v podzemí skrytí slepí alchymisté 
už objevili jistě proti povinnosti lék 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo… 

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit 
o tajemstvích noci ve tvých zahradách 
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce 
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah 

R3: Sáro, Sáro, pomalu a líně 
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet 

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno 
a v poledne už možná bude jiný svět 

Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro! 
F 
Andělé k nám Dmi 
přišli na oC 
běd 
31

: Pořekadla

1. G 
Rád bych se zeptal H7 
těch, kteří vědí
Emi 
proč místo zlatem C 
platíme mědí, 
G 
proč nejsme bílí a D 
proč jsme jen šedí,
C 
ti, co chytrou D 
kaši G 
jedEmi 
í, 
C 
určitě mi D 
odpověG 
dí:C 
 G 
 

R: Že z C 
nouze si žijem a Hmi 
milujem z nouze, 
H7 
zpíváme málo a Emi 
kecáme C 
dlouze 
a G 
tváře si myjem v D 
blátivý strouze, 
C 
když se čistá D 
nesežeG 
neEmi 
 
C 
ani v lese D 
u prameG 
ne.C 
 G 
 

2. Tak dlouho se džbánem, až ucho upadne, 
jablko od stromu daleko nepadne, 
než holub na střeše, líp vrabec v hrsti - 
- tohle mi jde proti srsti, 
zatraceně proti srsti. 

R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
nesežene, a ne že ne. 

3. Řekni mi, holka, čí je to vinou, 
že ty chceš jiného, on zase jinou, 
čím je to daný, že ti praví se minou, 
ti nepraví že se berou, 
potom se div nesežerou. 
R: Z nouze si žijem a milujem z nouze, 
zpíváme málo a kecáme dlouze 
a tváře si myjem v blátivý strouze, 
když se čistá nesežene, 
je to pravda, a ne že ne, 
že C 
cesty už jsou D 
vychozeG 
néEmi 
 
a uzené je vyuzené 
a pivo dobře vychlazené, 
žádná nouze vlastně není, 
tak načpak tohle pozdvižG 
ení?C 
 G 
 
32

: Růže z Texasu

1. JeE 
du vám takhle E7 
stezkou dát A 
koňům v řece E 
pít
vtom potkám holku hezkou, až H7 
jsem vám z koně slít.
Měla E 
kytku žlutejch E7 
květů, snad A 
růží, co já E 
vím?
Znám plno hezkejch ženskejch k světu, ale H7 
tahle hraje E 
prim.

Ref: E7 
Kdo si A 
kazí smysl pro krásu, ať s E 
tou a nebo s tou
dej si říct, že kromě Texasu, tyhle H7 
růže nerostou.
Ať máš E 
kolťák nízko uE7 
 pasu, ať jsi A 
třeba zloděj E 
stád,
tyhle žlutý růže z Texasu budeš H7 
pořád mít už E 
rád!

2. Řekla, že tu žije v ranči, je sama s tátou svým
a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým.
Tak já se klidně nabíd, že půjdu s ní a rád
a že se dám i zabít, když si to bude přát.

Ref: Ať si kazí smysl pro krásu…

3. Hned si dala se mnou rande a přišla přesně v půl
a dole teklo Rio Grande, po něm měsíc plul.
Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh přát -
ona byla milá štíhlá, milá rovná, zkrátka akorát.

Ref: Kdo si kazí smysl pro krásu…

4. Od těch dob vodím koně jen dolů k brodu pít
a žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít.
Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou,
tak v duchu pořád hladím tu růži voňavou.

Ref: Kdo si kazí smysl pro krásu…

…tyhle žlutý růže z Texasu ….

….budeš mít …. pořád …. rád!
33

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 

1. Ami 
Nebe je modrý a E 
zlatý, bílá sluneční Ami 
záře,
Ami 
horko a sváteční E 
šaty, vřava a zpocený Ami 
tváře,
Ami 
dobře vím, co se bude E 
dít, býk už se v ohradě Ami 
vzpíná,
Ami 
kdo chce, ten může E 
jít, já si dám sklenici Ami 
vína.

R2: Dmi 
Žízeň je veliká, Ami 
život mi utíká,
E 
nechte mě příjemně Ami 
snít,
Dmi 
ve stínu pod fíky Ami 
poslouchat slavíky,
E 
zpívat si s nima a Ami 
pít.

2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
34

: V blbým věku

1. Ujel mi C 
vlak i poslední G 
metro, ještě jsem Ami 
nebyl in a už jsem Dsus2/F# 
retro, 
než jsem se F 
z pulce vyloup G 
v samce, co má C 
všechno pod palAmi 
cem, 
F 
v den svý šance na poslední G 
jamce zaspal jsem. 

2. Ujel mi vlak, tak už to chodí, hlavu nevěším, pojedu lodí, 
než si to hodit, spíš se hodím do pohody u vody 
a počkám si až retro zase přijde do módy. 

*: Jó, F 
stále G 
mě to baAmi 
ví, sázet se s osudem, F 
byť čas utíká víc, než je G 
milo, 
F 
stále G 
věřím, že ze Ami 
mě ještě něco bude, no F 
jo, ale co když už E 
bylo? 

R: Včera mi Ami 
bylo málo, F 
dneska je mi C 
moc, jak se to G 
stalo, nevím, 
Ami 
každopádně F 
jsem zas v blbým G 
věku a jedu mimo Ami 
trať a F 
říkám si tak C 
ať, 
vždyť všechny G 
mosty vedou F 
beztak po stý G 
přes tu stejnou Ami 
řeku. 

Včera mi bylo málo, dneska je mi moc, jak se to stalo, nevím. 
každopádně jsem zas v blbým věku 
a pluju proti proudu vstříc poslednímu soudu 
a jsem radši vám všem pro smích, než abych byl sobě k breku. 

F 
Na - G 
na - Ami 
na… - včera mi F 
bylo málo, G 
dneska je mi Ami 
moc, 
F 
na - G 
na - Ami 
na… - včera mi F 
bylo málo, G 
dneska je mi Ami 
moc. 

3. Ujel mi vlak před rokem v dubnu, ještě jsem nezmoudřel a už zas blbnu, 
jak dopustil jsem to, že život protek mi mezi prsty, 
nevím, věřím, že až se prospím, pochopím, co s tím. 

*: Jó, stále mě to baví, sázet se s osudem, teď mám v kapse jen poslední kilo, 
stále věřím, že ze mě ještě něco bude, no jo, ale co když už bylo? 

R: [: Včera mi bylo málo, dneska je mi moc…
Na - na - na… :]
35

: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami 
Každý ráno boty G 
zouval Ami 
Orosil si nohy v G 
trávě
Ami 
Že se lidi mají radi G 
doufal Ami 
A proEmi 
citli Ami 
právě
Každý ráno dlouze G 
zíval Ami 
Utřel čelo do ruG 
kávu
Ami 
A při chůzi tělem semtam G 
kýval Ami 
Před seEmi 
bou sta Ami 
sáhů

1. C 
Poznal G 
MoraF 
věnku C 
krásnou
Ami 
a víG 
nečko C 
ze zlata
V Čechách G 
slávu F 
muziC 
kantů
Ami 
UmaEmi 
zanou Ami 
od bláta.

R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …
36