Elišky zpěvník

4. 9. 2026

: Mezi horami

1. [: Ami 
Mezi G 
 horAmi 
ami Ami 
 lipka G 
 zelenáAmi 
:]
[: C 
Zabili Janka, G 
Janíčka, Ami 
Janka Ami 
 miesto G 
jeleAmi 
ňa :]

2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
1

: Proměny

1. ♀ Ami 
Darmo sa ty trápíš G 
můj milý syC 
nečku nenosím ja tebe E7 
nenosím v srAmi 
déčku
A já tvoG 
ja C 
neG 
buC 
du Dmi 
ani jednu E7 
hodiAmi 
nu

2. ♂ Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

3. ♀ A já sa udělám malú veverečků a uskočím tobě z dubu na jedličku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

4. ♂ A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

5. ♀ A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

6. ♂ A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku
A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá
Solo: Ami F C F C G 

7. ♀ A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

8. ♂ A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá

9. ♀ A já sa udělám hvezdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi
Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu

10. ♂ A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi
A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá
2

: Včelín

1. [: Ami 
Sousedovic Věra G 
má Ami 
jako žádná jiG 
ná
Ami 
Viděl jsem ji včera G 
máchat Ami 
dole u Emi 
včeAmi 
lína :]

®: [: Ami 
Dole dole dole dole C 
dole dole dole,
G 
Hej dole dole dole, dole u včeAmi 
lína :]

2. [: Líčka jako růže máš, já tě musím dostat
Nic nepomůže spát, skočím třeba do sna :]

®: Dole dole dole dole …

3. [: Líčka jako růže máš řeknu panu králi
Ať přikázat vašim dá aby mi tě dali :]

®: Dole dole dole dole …

4. Když v poledne radost má slunko hezky hřeje
Když se na mě podívá dám jí co si přeje

®: Dole dole dole dole …
3

: Zafúkané

1. Ami 
Větr sněh Asus2 
zanésl Ami 
z hor do poAsus2 
lí, 
Ami 
já idu C 
přes kopce, G 
přes údoAmi 
lí, 
C 
idu k tvej G 
dědině zatúlaC 
nej, 
F 
cestičky C 
sněhem sú E 
zafúkaAmi 
né.

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: Ami 
ZafúkaC 
né, G 
zafúkaC 
né, 
F 
kolem mňa C 
všecko je Dmi 
zafúkaE 
né.
Ami 
ZafúkaC 
né, G 
zafúkaC 
né,
F 
kolem mňa Dmi 
všecko je E 
zafúkaAmi 
né. 

Emi D G H7 Emi D G Emi 

2. Už vašu chalupu z dálky vidím, 
srdce sa ozvalo, bit ho slyším, 
snáď enom pár kroků mi zostává, 
a budu u tvého okénka stát. 

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: [: Ale zafúkané, zafúkané, 
okénko k tobě je zafúkané. :] 

Emi D G H7 Emi D G Emi 

3. Od tvého okna sa smutný vracám, 
v závějoch zpátky dom cestu hledám, 
spadl sněh na srdce zatúlané, 
aj na mé stopy - sú zafúkané. 

Fmaj7 Ami Esus4 

Ref: [: Zafúkané, zafúkané, 
mé stopy k tobě sú zafúkané. :] 

Emi D G H7 Emi D G Emi 
4

: Tři kříže

Dmi 
Dávám sbohem C 
břehům proklaAmi 
tejm, který Dmi 
v drápech má C 
ďábel Dmi 
sám,
bílou přídí C 
šalupy My Ami 
Grave míří Dmi 
k útesům C 
který Dmi 
znám.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní někdo Dmi 
do písku Ami 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a C 
v ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník co Ami 
sám do něj Dmi 
psal.

2. První kříž má pod sebou jen hřích, samý pití a rvačky jen,
třeskot nožů při kterým přejde smích, v srdci kámen a jméno Stan.

R: 

3. Já Bob Green mám tváře zjizvený, štěkot psa zněl když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí, že jsem falešný karty hrál

R: 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen stesk, bejt Jimm Rodgers těm dvoum život vzal,
svědomí měl vedle nich si klek.

Rec: Vím, trestat je lidský, ale odpouštět božský,
snad mně tedy bůh odpustí.

R: Jen tři F 
kříže z bíC 
lýho kameAmi 
ní jsem jen Dmi 
do písku C 
poskláDmi 
dal,
slzy F 
v očích měl a v C 
ruce znaveAmi 
ný lodní Dmi 
deník a v C 
něm co jsem Dmi 
psal.
5

: Víno

1. D 
Zase je pátek a mA 
ám toho dost,
tak beru C 
kramle, za zády G 
Černý most.
A D 
pokud mi to D1 doA 
volí,
než minu JC 
ihlavu, hoG 
dím Prahu za hlavu.

2. D 
Jedu jak Pražák, A 
hlava nehlava,
mám jeC 
diný cíl a G 
přede mnou je Pálava.
D 
Už od Brna jsem jako naA 
 trní,
C 
ta sladká píseň tak blAsus4 
ízko zní.

R: /: D 
My máme rádi A 
víno,
C 
milujeme G 
krásné ženy a zpěv.
D 
A na věc jdeme přA 
ímo,
C 
v žilách nám proudí G 
moravská krev. :/

3. Jako papír hodím práci a všechny šéfy za hlavu,
pánové, omlouvám se, ale já mizím na Moravu.
Najdu tam všechno, co mi doma schází,
dobrý lid a klid a řád.
Najdu tam všechno, co na světě mám rád,
vodu, slunce a nekonečný vinohrad.

R: My máme rádi víno,
milujeme krásné ženy a zpěv.
A na věc jdeme přímo,
v žilách nám proudí moravská krev.
My tady totiž máme
všechno, co na světě máš rád.
A ochutnat ti dáme,
slunce a nekonečný vinohrad.

4. Most/mezihra: 
F#mi 
Tak se tu žije na paG 
desátý rovnoběžce,
vA 
 mírném klima našeho podnebí.
F#mi 
Je krásné nemít nG 
ikdy dost
a dAsus4 
ělat věci jen tak pro radost.

R: _II_
6

: Jožin z bažin

1. JAmi 
edu takhle tábořit ŠkE 
odou 100 na Ami 
Oravu,
spěchám proto, riskuji, prE 
ojíždím přes MAmi 
oravu.
ŘG7 
ádí tam to strC 
ašidlo, vG7 
ystupuje z bC 
ažE 
in,
žAmi 
ere hlavně Pražáky a jmE 
enuje se Ami 
JožiG7 
n.
R: JC 
ožin z bažin močálem se plG7 
íží,
Jožin z bažin k vesnici se blC 
íží,
Jožin z bažin už si zuby brG7 
ousí,
Jožin z bažin kouše, saje, rdC 
ousí.
NF 
a Jožina z bC 
ažin, kG 
oho by to napadlC 
o,
plF 
atí jen a pC 
ouze prG 
áškovací letadlC 
o.E 
 
2. Projížděl jsem Moravou směrem na Vizovice,
přivítal mě předseda, řek' mi u slivovice:
"Živého či mrtvého Jožina kdo přivede,
tomu já dám za ženu dceru a půl JZD!"
R: 
3. Říkám:"Dej mi, předsedo, letadlo a prášek,
Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček."
Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl,
na Jožina z letadla prášek pěkně klesl.
R: Jožin z bažin už je celý bílý,
Jožin z bažin z močálu ven pílí,
Jožin z bažin dostal se na kámen,
Jožin z bažin - tady je s ním amen!
Jožina jsem dostal, už ho držím, johoho,
dobré každé lóve, prodám já ho do ZOO.
7

: Divoké koně

1. [: Ami 
Já viděl Dmi 
divoké Ami 
koně, C 
běželi Dmi 
soumraAmi 
kem, :]
vzDmi 
duch Ami 
těžký Dmi 
byl a divně Ami 
voněl Fdim 
tabákF 
em,
vzDmi 
duch Ami 
těžký Dmi 
byl a divně Ami 
voněl E7 
tabáAmi 
kem.

2. /: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :/
/: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :/

3. /: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :/
/: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :/

4. /: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :/
/: milování je divoká píseň večera. :/
5. /: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :/
/: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :/

6. /: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :/
/: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :/

Já viděl divoké koně …

Fdim
8

: Dokud se zpívá

1. Z C 
Těšína Emi 
vyjíždí Dmi7 
vlaky co F 
čtvrthodiC 
nu,Emi Dmi7 G7 
 
C 
včera jsem Emi 
nespal a Dmi7 
ani dnes F 
nespočiC 
nu,Emi Dmi7 G 
 
F 
svatý MedG 
ard, můj patrC 
on, ťuká si naAmi 
 čelo,G 
 
ale F 
dokud se G 
zpívá, F 
ještě se G 
neumřeC 
lo, hóhEmi 
ó.Dmi7 G7 
 

2. Ve stánku koupím si housku a slané tyčky,
srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky,
ze školy dobře vím, co by se dělat mělo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.
3. Do alba jízdenek lepím si další jednu,
vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu,
za oknem míhá se život jak leporelo,
ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze,
houpe to, houpe to na housenkové dráze,
i kdyby supi se slítali na mé tělo,
tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó.

5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa,
zvedl jsem telefon a ptám se: "Lidi, jste tam?"
a z veliké dálky do uší mi zaznělo,
[: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :]
9

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:
"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, bG7 
udeš doktorem prC 
áv.
Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "ChcG7 
i být hlídačem krC 
av."

R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,
jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý dG7 
en zpívat si jC 
en,
G7 
zpívat si: C 
pam pam pamF G7 C 
…

2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
10

: Lachtani

R: /: LC 
ach, lachF 
, C Ami 
 lach, lachG 
. C 
:/

1. JC 
edna lachtaní rF 
odinC 
a
rAmi 
ozhodla se, že si vyjde dG 
o kinC 
a,
jeli vlakem, metrem, lodí a pak trF 
amvajC 
í
a teď Ami 
u kina Vesmír lG 
achtajC 
í.
LG 
achtaní úspory dC 
ali dohromady,
kG 
oupili si lístky dC 
o první řG 
ady,
tC 
áta lachtan řekl:"Nebudem třF 
ít bídC 
u"
a prAmi 
o každého koupil pytlík G 
arašidC 
ů.

R: /: LC 
ach, lachF 
, hmm hmm C Ami 
 lach, lachG 
. hmm C 
hmm:/
2. Na jižním pólu je nehezky
a tak lachtani si vyjeli na grotesky,
těšili se, jak bude veselo,
když zazněl gong a v sále se setmělo.
Co to ale vidí jejich lachtaní zraky:
sníh a mráz a sněhové mraky,
pro veliký úspěch změna programu,
dnes dáváme film ze života lachtanů.

R: /: LC 
ach, lachF 
, jéé é C Ami 
 lach, lachG 
. jéé C 
é:/

3. Tátu lachtan vyskočil ze sedadla
nevídaná zlost ho popadla:
"Proto jsem se netrmácel přes celý svět,
abych tady v kině mrznul jako turecký med.
Tady zima, doma zima, všude jen chlad,
kde má chudák lachtan relaxovat?"
Nedivte se té lachtaní rodině,
že pak rozšlapala arašidy po kině, jé.

R: 

TC 
ahle lachtaní rF 
odinC 
a
Ami 
od té doby nechodí už dG 
o kinC 
a.

Lach lach.
11

: Vlaštovko leť

1. VlC 
aštovko, leť přAmi 
es Čínskou zeď,
přF 
es písek pouště Gobi,G 
 
oblC 
étni zem, vAmi 
yleť až sem,
jF 
en ať se císař zlobíG 
.
DnEmi 
es v noci zdál se mi sAmi 
en,
žF 
e ti zrní nasypal LG 
udwig van Beethoven,
vlC 
aštovko, leť, nAmi 
ás, chudé, veďF 
.GC 
 
2. Zeptej se ryb, kde je jim líp,
zeptej se plameňáků,
kdo závidí, nic nevidí
z té krásy zpod oblaků.
Až spatříš nad sebou stín,
věz, že ti mává sám pan Jurij Gagarin,
vlaštovko, leť, nás, chudé, veď.
3. Vlaštovko, leť rychle a teď,
nesu tři zlaté groše,
první je můj, druhý je tvůj,
třetí pro světlonoše.
Až budeš unavená,
pírka ti pofouká Máří Magdaléna,
vlC 
aštovko, leť, nAmi 
ás, chudé, veďF 
,GC 
 
vlaštovko, leť, nAmi 
ás, chudé, veď,
vlC 
aštovko, leť …
12

: Co bylo dál

1. Někdy si Am 
říkám, jestli ještě znáš mý Dm 
jméno,
a jak G 
často na mě myslíš, když jdeš C 
spát.
Na zítřek v Am 
televizi hlásí zataDm 
ženo,
a v mý G 
hlavě už tak bude napoAm 
řád.
2. Život jde dál, lásko, musíme si Dmi 
zvykat,
a není G 
dobrý na tý cestě zůstat C 
sám,
pro jeden Ami 
smutek nemá cenu stokrát vDmi 
zlykat,
když má G 
svět otevřenou náruč dokAmi 
ořán.
2. Život jde dál, lásko, musíme si Dmi 
zvykat,
a není G 
dobrý na tý cestě zůstat C 
sám,
pro jeden Ami 
smutek nemá cenu stokrát vDmi 
zlykat,
když má G 
svět otevřenou náruč dokAmi 
ořán.
R: C 
A co bylo dál, jenom Am 
vítr,
Dm 
po nebi se G 
mraky honiC 
ly.
C 
A co bylo dál, jenom Am 
vítr,
Dm 
a stromy se až k G 
zemi skloniAm 
ly.

3 V uších mi pořád zněly tvoje něžný věty,
a do vlasů ti sedal bílej sníh,
z oblohy černý jak díra mezi světy,
se na mě snášel a studil na dlaních.

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

4. V tom baru nevěděli, že je venku krize,
z rádia zpíval Cohen "Lásko, jsem tvůj muž",
tys vešla dovnitř jak zhmotnění mý vize,
jako když do srdce mi někdo vrazí nůž…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

Ref: A co bylo dál, jenom vítr…

13

: Řekni kde ty kytky jsou

1. G 
Řekni, kde ty Emi 
kytky jsou, C 
co se s nima moD7 
hlo stát,
G 
řekni, kde ty Emi 
kytky jsou, C 
kde mohou D7 
být?
G 
Dívky je tu Emi 
během dne C 
otrhaly D7 
do jedné,
C 
kdo to kdy G 
pochopí, C 
kdo to kdy D7 
pochoG 
pí.

2. Řekni, kde ty dívky jsou …
Muži si je vyhlédli, s sebou domů odvedli …

3. Řekni, kde ti muži jsou …
Muži v plné polní jdou, do války je zase zvou …

4. A kde jsou ti vojáci, lidi, co se …
Řady hrobů v zákrytu, meluzína kvílí tu …

5. Řekni, kde ty hroby jsou …
Co tu kytek rozkvétá od jara až do léta …

1. Řekni, kde ty kytky jsou …
Dívky je tu během dne otrhaly do jedné …
14

: Večerníček

1. C 
Dříve, než vám klesnou víčka těsně před spaním,
uvidíme Večerníčka, C7 
jak se uklání,
pokud F 
vám není C 
moc, dobrý F 
večer, dobrou C 
noc,
zamáG 
vá čepičC 
kou,
z kouzelF 
ných hromáC 
dek hází F 
lístky poháC 
dek
maličG 
kou ručičC 
kou.

2. Nežli Brouček složí krovky, aniž řekl "smím?",
z televizní obrazovky krokem Rumcajzím
loupežník vykročí, s každým pánem zatočí,
Manku má copatou,
zahvízdá, zapíská, vždycky najde Cipíska
bradu má vousatou.

3. Červená se muchomůrka, letí motýlek,
v trávě sedí Vochomůrka, vedle Křemílek,
zkoumají pravidla, jak se vaří povidla,
vařečkou míchají,
kdopak dřív uteče, než jim hrnec přeteče,
to se nás neptají.

4. Méďa Béďa honí v lese vlka-zloděje,
Míček Flíček rozbil okno, nic se neděje,
opičák Hup a Hop řídí loď a barví strop,
najedou na útes,
všechno zná, všechno ví, všechno zdárně vyřeší
chytrý pes maxipes-Fík.

5. Stěžoval si kapříkovi vodník Česílko,
že mu v noci někdo odnes vodní křesílko.
Strašlivý kocour Fous, Pištu Fištu rád by kous,
pořád prý smůlu má. Všechno zná Všeználek,
všechno zkazí Neználek, chytřejší vyhrává.
15

: Anděl

1. Z C 
rozmláceAmi 
nýho kostela v C 
krabici s G7 
kusem mýdla
C 
přinesl Ami 
jsem si anděla, C 
polámaG7 
li mu křídC 
la,
díval se Ami 
na mě oddaně, C 
já měl jsem G7 
trochu trému,
C 
tak vtiskl Ami 
jsem mu do dlaně C 
lahvičku G7 
od parféC 
mu.

R: C 
A proto, pAmi 
rosím, věř mi, C 
chtěl jsem ho G7 
žádat,
C 
aby mi Ami 
mezi dveřmi C 
pomohl G7 
hádat,
C 
co mě čeká Ami G7 
 a nemiC 
ne, co mě čekáAmi G7 
 a nemiC 
ne.

2. Pak hlídali jsme oblohu, pozorujíce ptáky,
debatujíce o Bohu a hraní na vojáky,
do tváře jsem mu neviděl, pokoušel se ji schovat,
to asi ptákům záviděl, že mohou poletovat.

R: A proto prosím, věř mi…

3. Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
A tak jsem pozbyl anděla, on oknem odletěl mi,
však přítel prý mi udělá novýho z mojí helmy.

R: A proto prosím, věř mi…
16

: Karavana Mraků

1. D 
Slunce je zlatou skobou Hmi 
na vobloze přibitý,
G 
pod sluncem A 
sedlo kožeD 
ný, A7 
 
D 
pod sedlem kůň, pod koněm Hmi 
moje boty rozbitý
G 
a starý A 
ruce sedřeD 
ný.

R: D7 
Dopředu G 
jít s tou A 
karavanou Hmi 
mraků,
schovat svou G 
pleš pod A 
stetson děraHmi 
vý,
/: jen kousek Emi 
jít, jen A7 
chvíli, Hmi 
do soumraEmi 
ku,
až tam, kde Hmi 
svítí město, F# 
město bělaHmi 
vý.:/ A7 
jé

2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.

3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.

R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/

4. D 
Slunce je zlatou skobou Hmi 
na vobloze přibitý,
G 
pod sluncem A 
sedlo kožeD 
ný, A7 
 
D 
pod sedlem kůň, pod koněm Hmi 
moje nohy rozbitý
G 
a starý A 
ruce sedřeD 
ný.

R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/
17

: Morituri te salutant

Intro: 
E:|-7-5-7-5--5-3-5--5-3-3-3-2-3-2---0--|
B:|-------------------------------3----|
G:|------------------------------------|

1. Cesta je prEmi 
ach a štD 
ěrk a Ami 
udusaná hlEmi 
ína
a šedé šmAmi 
ouhy krD 
eslí do vlasG 
ů
[: a z hvězdných drAmi 
ah má špD 
erk, co kG 
amením se spH7 
íná,
Emi 
a pírka tD 
ouhy z křídel PegasEmi 
ů. :]D Emi D 
 

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
má v ruce štítky, v pase staniol,
[: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

R: Seržante, pD 
ísek je bílý jak paže Daniely,
pEmi 
očkejte chvíli! Mé oči uviděly
tD 
u strašně dávnou vteřinu zapomnění,
sEmi 
eržante! Mávnou, D 
a budem zasvěceni!
MEmi 
orituri te salutant, morituri te salutD 
antEmi 
!D Emi H7 
 

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí,
[: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
mosazná včelka od vlkodlaka,
[: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka. :]

R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely…

Outro: 
E:|-2-3-5-3-2-0--|
B:|-----------0--|
G:|-----------0--|
D:|-----------2--|
A:|-----------2--|
E:|--------------|        
18

: Pohár a kalich

1. Emi 
Zvedněte poháry D 
pánové už jen G 
poslední D 
přípitek Emi 
zbývá
Emi 
pohleďte nad polem D 
špitálským G 
vrcholek D 
roubení G 
skrývá
[: za chvíli D 
zbyde tam popel a Emi 
tráva nás čeká D 
vítězství bohatství Emi 
sláva :]

2. Emi 
Ryšavý panovník D 
jen se smál G 
sruby prý D 
dobře se Emi 
boří
Emi 
palcem k zemi D 
ukázal G 
ať další D 
hranice G 
hoří
ta malá D 
země už nemá co Emi 
získat teď bude D 
tancovat jak budu Emi 
pískat
ta malá D 
země už nemá co Emi 
získat teď budem D 
tancovat jak budem Emi 
pískat

Ref.: Ami 
Náhle se pozvedl D 
vítr a mocně G 
vál Ami 
od někud přinesl D 
nápěv sám si ho H7 
hrál

3. Zvedněte poháry pánové večer z kalichu budeme pít …
nad sruby korouhev zavlála to však neznačí že je tam sláva
všem věrným pokaždé nesmírnou sílu a jednotu dává
ve znaku kalich v kalichu víra jen pravda vítězí v pravdě je síla

4. Modli se pracuj a poslouchej kázali po celá léta
mistr Jan cestu ukázal proti všem úkladům světa
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména
být rovný s rovnými muž jako žena dávat všem věcem ta pravá jména

5. Do ticha zazněla přísaha ani krok z tohoto místa
ze zbraní každý vyčkává dobře ví co se chystá
nad nimi stojí muž přes oko páska slyšet je dunění a dřevo praská

Ref.: Náhle se pozvedl vítr a mocně vál od někud přinesl nápěv sám si ho hrál

Ami 
Kdož jsú boží G 
bojovníEmi 
ci a C 
zákona H7 
jeEmi 
ho
Emi 
prostež od boC 
ha pomoci a D 
úfajte v něG 
ho
19

: Cesta

Intro: C G Ami F G 

1. Tou C 
cestou  
Tím směrem prý bych se Gsus4 
dávno měl G 
dát 
Když Dmi 
sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají 
Kus F 
něhy ti za nehty G 
slíbí a dají

2. Víc síly 
se prát, na dně víc dávat než brát.
A i když se vleče a je schůdná jen v kleče
Donutí přestat se zbytečně ptát

R: Jestli se C 
blížím k cíli  
Kolik G 
zbývá víry, kam Ami 
zvou  
Svodidla, co po tmě mi F 
lžou?G 
  
Zda couvám zpátky
A plýtvám řádky, co řvou
Že už mi doma neotevřou  

3. Nebo jít s proudem
Na lusknutí prstu se začít hned smát, 
Mít svůj chodník slávy a před sebou davy 
A přes zkroucená záda být součástí stáda

4. Ale zpívat 
A hrát, kotníky líbat, a stát
Na křídlech všech slavíků, a vlastně už ze zvyku
Přestat se zbytečně ptát 
20

: Okoř

1. D 
Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta,
A7 
roubená je stromaD 
ma.
D 
Když jdu po ní v létě, samoten na světě,
A7 
sotva pletu nohaD 
ma.

G 
Na konci té cesty D 
trnité,
E 
stojí krčma jako hrad, jako A7 
hrad.
D 
Tam zapadli trampi, hladoví a sešlí ,
A7 
začli sobě notoD 
vat.

R: D 
Na hradě Okoři A7 
světla už nehoří,
D 
bílá paní A7 
šla už dávno D 
spát.
Ta měla ve zvyku, A7 
podle svého budíku,
D 
o půlnoci A7 
chodit strašíD 
vat.
G 
Od těch dob, co jsou tam D 
trampové,
E 
nesmí z hradu A7 
pryč.
D 
A tak dole v podhradí A7 
se šerifem dovádí,
D 
on jí sebral A7 
od komnaty D 
klíč.

2. Jednoho dne z rána roznesla se zpráva,
že byl Okoř vykraden.
Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes,
nikdo nebyl dopaden.

Šerif hrál celou noc mariáš
s bílou paní v kostinci, v kostinci.
Místo aby hlídal, zuřivě ji líbal,
dostal z toho zimnici.

R: 
21

: Bedna od whiskey

1. Ami 
Dneska už mě C 
fóry ňák Ami 
nejdou přes pyE 
sky 
Ami 
stojím s dlouhou C 
kravatou na Ami 
bedně E 
vod whisAmi 
key.
Ami 
Stojím s dlouhým C 
obojkem Ami 
jak stájovej E 
pinč,
Ami 
tu kravatu, co C 
nosím, mi Ami 
navlík E 
soudce Ami 
Lynch. 
R:

A 
Tak kopni do tý D 
bedny, ať E 
panstvo nečeA 
ká,
jsou dlouhý schody D 
do nebe a E 
štreka daleA 
ká.
Do nebeskýho D 
báru já E 
sucho v krku A 
mám,
tak kopni do tý D 
bedny, ať E 
na cestu se A 
dám.Ami 
  

2. Mít tak všechny bedny vod whisky vypitý,
Postavil bych malej dům na louce ukrytý,
Postavil bych malej dům a z vokna koukal ven
A chlastal bych tam s Bilem a chlastal by tam Ben.

R: 

3. Kdyby si se, hochu, jen porád nechtěl rvát,
nemusel jsi dneska na týhle bedně stát,
moh' jsi někde v suchu tu svoji whisky pít,
nemusel jsi hoch na krku laso mít.

R: 

4. Když jsem štípnul koně a ujel jen pár mil,
Nechtěl běžet, dokavád se whisky nenapil,
Zatracená smůla zlá, zatracenej pech,
Když kůň cucá whisku jak u potoka mech.

R: 

5. Až kopneš do tý bedny, jak se to dělává,
Do krku mi zvostane jen dírka mrňavá,
Jenom dírka mrňavá a k smrti jenom krok,
Má to smutnej konec, a whisky ani lok.

Tak kopni do tý bedny, ať panstvo nečeká,
Jsou dlouhý schody do nebe a štreka daleká,
Do nebeskýho baru, já sucho v krku mám,
Tak kopni do tý bedny!
22

: Stánky

1. D 
U stánků na G 
levnou krásu
D 
postávaj a Em 
smějou se času
s D 
cigaretou a A 
holkou co nemá kam D 
jít.

2. Skleniček pár, pár tahů z trávy
uteče den jak večerní zprávy
neuměj žít, bouřej se a neposlouchaj.

R: G 
Jen zahlídli svět maj na A 
duši vrásky
tak máD 
lo jen, tak málo Em 
je lásky
D 
ztracená víra A 
hrozny z vinic neposbíD 
rá.

3. D 
U stánků na G 
levnou krásu D 
postávaj
a ze Gmi 
slov a hlasů D 
poznávám
jak A 
málo jsme jim stačili D 
dát.

R: 
R: 
23

: Valčíček

R: Tuhle A 
písničku chtěl bych ti, E7 
lásko, dát,
A
ať ti každej den připomíná

[: toho, kdo je tvůj,A7 
 čí ty jsiD 
 a kdo má A 
rád,

ať ti každej den E7 
připomíA 
ná :]

1. Kluka jako ty hledám už spoustu let,
takový trošku trhlý mý já.
Dej mi ruku, pojď, půjdeme šlapat náš svět,
i když obrovskou práci to dá.

R: 

2. Fakt mi nevadí, že nos jak bambulku máš,
ani já nejsem žádný ideál,
hlavně co uvnitř nosíš a co ukrýváš,
to je pouto, co vede nás dál.

R: 
24

: Strom

1. PAmi 
olní cestou kráčeli šumG 
aři do vísky hrát,
sAmi 
vatby, pohřby tahle cesta pozG 
nala mnohokrát,
po F 
jedné svatbě se cG 
hudým lidem Ami 
synek narodil
a F 
táta mu u pG 
rašný cesty E 
života strom zasadil.

R: A on tam stA 
ál,a koukal doF#mi 
 polí,
byl jak kD 
rál, sám v celém oE 
kolí,
korunu A 
měl, korunu F#mi 
měl, i když ne D 
ze zlata, Dmi 
 
a jeho A 
pokladem byla tE 
ráva střapaA 
tá.
2. Léta běží a na ten příběh si už nikdo nevzpomněl
jen košatý strom se u cesty ve větru tiše chvěl,
a z vísky bylo město a to město začlo chtít
asfaltový koberec až na náměstí mít.

R: A on tam stál,a koukal do polí…

3. Že strom v cestě plánované, to malý problém byl,
ostrou pilou se ten problém snadno vyřešil,
tak naposled se do nebe náš strom pak podíval
a tupou ránu do větvoví už snad ani nevnímal.

R: A on tam stál,a koukal do polí…

4. Při stavbě se objevilo, že silnice bude dál,
a tak kousek od nové cesty smutný pařez stál,
dětem a výletníkům z výšky nikdo nemával
a jen přítel vítr si o něm píseň na strništích z nouze hrál.

R: Jak tam stál, a koukal do polí,
a byl jak král, sám v celém okolí,
korunu měl, korunu měl, i když ne ze zlata,
a jeho pA 
okladem byla tE 
ráva střapaA 
tá, D 
 
a jeho pA 
okladem byla tE 
ráva střapaA 
tá
25

: Bláznova ukolébavka

G 
Máš, má ovečko, D 
dávno spát i C 
píseň ptáků G 
končí, 
G 
kvůli nám přestal D 
vítr vát, jen C 
můra zírá G 
zvenčí, 
já D 
 znám její zášť, tak C 
vyhledej skrýš, 
zas A 
má bílej plášť a v C 
okně je D 
mříž. 

Ref: 
G 
Máš, má ovečko, D 
dávno spát, 
a C 
 můžeš hřát, ty mě A 
můžeš hřát, 
vždyť G 
přijdou se C 
ptát, 
C 
zítra zas G 
přijdou se C 
ptát, 
C 
jestli ty v G 
mých předstaC 
vách už G 
mizíš. 

Ref: G 
Máš, má ovečko… 

G 
Máš, má ovečko, D 
dávno spát, dnes C 
máme půlnoc G 
temnou, 
G 
ráno budou nám D 
bláznům lát, že C 
ráda snídáš se G 
mnou, 
proč D 
měl bych jim lhát, že C 
jsem tady sám, 
když A 
tebe mám rád, když C 
tebe tu D 
mám. 

Ref: G 
Máš, má o večko… 
26

: Povídej

@220bpm
1. C 
Povídej jestli té má G 
hodně rád víc než C 
já
C 
Jestli když večer jdeš G 
spát ti polibek C 
dá
tak jako Emi 
já ,to už je F 
dávno, tak povíC 
dej, G 
jen povíC 
dej

2. Povídej nechal té být, vždyť měl té tak rád
Nebos ho nechala jít, když šel k jiný spát
tak jako mne, to už je dávno,tak povídej,jen povídej, povíEm 
dej

R: 2× C D F C 
Áááá…

R: C 
jestli se ti po mě D 
stýská
F 
když jdeš večer C 
spát
C 
Jestli když večer se bD 
lízká
F 
nepřestala ses C 
bát

3. Povídej ne já se nevrátím ,bez domů spát
Svou lásku ti vyplatím,víc nemůžu dat
jak jsem dál dřív,to už je dávno tak povídej,jen povídej, povíEm 
dej F C 
 

R: Povídej, jestli se ti po mě stýská …

4.=3. 
27

: Montgomery

1. D 
Déšť ti holka smáčelG 
 vlasy Emi 
 
A7 
Z tvých očí zbyl prázdnejD 
 kruh A7 
 
D 
Kde je zbytek tvojíG 
 krásy Emi 
 
A7 
To ví dneska snad jenD 
 bůh. A7 
 

R: D 
Z celé jižní eskadrG 
ony Emi 
 
A7 
Nezbyl ani jedenD 
 muž A7 
 
D 
V Montgomery bijouG 
 zvony Emi 
 
A7 
Déšť ti smejvá ze rtůD 
 růž. A7 
 

2. Tam na kopci v prachu cesty
Leží i tvůj generál
V ruce šátek od nevěsty
Ale ruka leží dál.

R: Z celé jižní eskadrony …

3. Tvář má zšedivělou strachem
Zbylo v ní pár těžkejch chvil
Proužek krve stéká prachem
Déšť jí slepil vlasy jak jíl.

R: Z celé jižní eskadrony …

4. Déšť ti šeptá jeho jméno,
šeptá ho i listoví.
Lásku měl rád víc než život,
to ti nikdy nepoví.
28

: Válka růží

Intro: Dmi Gmi A7 Dmi Bb A7 

1. Už Dmi 
rozplynul se G 
hustý dým, dDmi 
erry down, hej dA 
own-a-down,
nad Dmi 
ztichlým polem G 
válečným, derry Dmi 
down,A 
 
jen F 
ticho stojí C 
kolkoA 
lem a Dmi 
vítěz Dmi7 
plení Bb 
vlastní zA 
em,
je válka Dmi 
růží, Gmi 
derry derry A 
derry down, hej Dmi 
down.

2. Nečekej soucit od rváče, derry down, hej down-a-down,
kdo zabíjí ten nepláče, derry down.
Na těle mrtví krajiny se mečem píšou dějiny,
je válka růží, derry derry derry down, down.

3. Dva erby, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
dva rody žijí, jeden hněv, derry down.
Kdo změří, kam se nahnul trůn, zda k Yorkům nebo k Lankastrům?
je válka růží, derry derry derry down, down.

4. Dva rody, dvojí korouhev, derry down, hej down-a-down,
však hlína pije jednu krev, derry down.
Ať ten či onen přežije, vždy nejvíc ztratí Anglie,
je válka růží, derry derry derry down, down.
29

: Marnivá sestřenice

1. MC 
ěla vlasy samou loknu, jé-G7 
je-jé,
ráno přistoupila k oknu, jé-jC 
e-jé,
vlasy samou lC7 
oknu mělaF 
 a na nic vícFmi 
 nemyslela,
C 
a na nic víc A7 
nemyslela, jD7 
é-jG7 
é-jC 
é.

2. NC 
utno ještě podotknouti, jéG7 
-je-jé,
že si vlasy kulmou kroutí, jé-C 
je-jé,
nesuší si vlaC7 
sy fénem,F 
 nýbrž jen taFmi 
k nad plamenem,
C 
nýbrž jen takA7 
 nad plamenem, D7 
jé-G7 
jé-C 
jé.

3. JeC 
dnou vlasy sežehla si, jé-G7 
je-jé,
tím pádem je konec krásy, jé-jC 
e-jé,
když přistoupC7 
í ráno k F 
oknu, nemá vlFmi 
asy samou loknu,
C 
nemá vlasy saA7 
mou loknu, D7 
jé-G7 
jé-C 
jé.

4. OC 
 vlasy už nestará se, jé-jG7 
e-jé,
a diví se světa kráse, jé-C 
je-jé,
vidí plno jinC7 
ejch věcíF 
, a to za to Fmi 
stojí přeci,
C 
a to za to stA7 
ojí přeci, D7 
jé-G7 
jé-C 
jé.
30

: Barbora píše z tábora

G 
Maminko, tatínku, posílám vám D 
vzpomínku
Z letního tábora, jistě víte, že vám píše Vaše dcera BarboG 
ra. 

Strava se nedá jíst, dneska byl jen zelný list, 
polívka studená, co v ní plavou místo nudlí číslice a písmena. 

Myslela jsem prostě,že budou různé soutěže, 
slíbili bojovku, pak jsme hráli vybíjenou, na ovce a na schovku. 

Štefan,hlavní vedoucí, chodí s naší vedoucí, 
která je příšera, scházejí se, líbají se u totemu za šera. 

R: Proč jsem se C 
nenarodila D 
o pár let G 
dřívEmi 
?
Dneska bych Ami 
krásně chodila D 
se Štefanem, co G 
řiká si SteveEmi 
. 
Proč jste mě Ami 
prostě neměli D 
o pár letG 
 dříveEmi 
? 
Řekla bych: Ami 
Nebuď nesmělý, D 
líbej mě G 
Steve.

Závěrem dopisu ještě trochu popisu: 
ta bréca vedoucí je tlustá jak dvě normální oddílové vedoucí. 
Když běží po lese, všechno na ní třese se. 
Užívá make-upu, co na ní ten Štefan vidí, to já prostě nechápu. 

R: 

P.S. je tady ještě 
Pošlete dvě tři sta, jsem bez peněz dočista. 
Pojedem do Písku, máme v plánu zastavit se v jitexovém středisku. 

Když jsme se koupali, všichni na mě koukali. 
Je to tím, že možná v jednodílných plávkách už jsem už jsem prostě nemožná. 

R: 
31

: Jaro dělá pokusy

1. G 
Jaro dělá pokusy,
vystrkuje krokusy.
Dříve, než se vlády D 
chopí,
vystrkuje periG 
skopy.

2. Než se jaro osmělí,
vystrkuje podběly.
Ty mu asi dolů hlásí,
čerstvé zprávy o počasí.

R: F 
Jaro! Je to v C 
suchu,
zima už D 
nemůže,G 
 
stoupá teplota vzduchu
a míza do růže.

Povídám, jaro! Je to v suchu,
vichry už nedujou,
nahlas nebo v duchu
lidi se radujou.

3. U dopravní cedule
vyrostly dvě bledule,
blízko telegrafní tyče
vyrostly dva petrklíče.

4. Mravenci už pracujou,
holky sukně zkracujou,
slunce svítí, led je tenký,
jaro, vem si podkolenky.

R: +
stromy se radujou,
keře se radujou,
ryby se radujou,
mouchy se radujou,
myši se radujou,
dveře se radujou,
okna se radujou,
vopice se radujou,
kočky se radujou,
sloni se radujou,
ministři se radujou.
32

: Kdyby se v komnatách

1. D 
K životu na zámku Ami 
mám jednu poznámku 
G 
Je tu neveselo, je tu D 
truchlivo
V ostatních královstvích Ami 
nezní tak málo smích
G 
Není neveselo, není D 
truchlivo

R. D7 
Kdyby se v G 
komnatách běhoun jak D 
hrom natáh
A na něm Emi 
akrobati A 
začali D 
kejklovati
D7 
Kdyby nám G 
v paláci pištěli D 
dudáci 
To by se Emi 
krásně žilo, A 
to by byl D 
ráj

2. Kde není muzika, tam srdce utichá
Tam je neveselo, tam je truchlivo
Chtěla bych dvůr pestrý, kde znějí orchestry
Kde není neveselo, žádné truchlivo

R. Kdyby se v komnatách …  
33

: Lepší než almužna

R. C 
Lepší než almužna, F 
lepší než C 
lup,
je pila dvojmužná, Dmi 
ostrý má G 
zub,
C 
jdi na to s fortelem, F 
nedři se C 
moc,
[: F 
ať se s tím C 
poperem G 
než bude C 
noc. :]

1. C 
Řízni,  F 
řízni,  G 
řízni,  C 
ať to Dmi 
krásně G 
vyzní,
Ami 
řízni,  Dmi 
řízni,  C 
řízni, ať Dmi 
to  C 
má-áDmi 
-á-áG 
-á-á-á … C 
ten švuňk. F (Dmi) 
 C 
 

2. Žížni, žízni, žízni, klidně si nás trýzni,
s hostinským jsme v přízni, nachystá-á-á-á-á-á… nám truňk.

R. 
34

: Mravenčí ukolébavka

1. C 
Slunce šlo G 
spát 
F 
za hromádku G 
klád 
C 
na nebi Ami 
hvězdy klíG 
čí. 
C 
Už nepraG 
cuj, F 
mravenečku G 
můj, 
C 
schovej se G 
do jehliC 
čí. 

2. Slunce šlo spát 
za hromádku klád 
na nebi hvězdy klíčí. 
Už nepracuj, mravenečku můj, 
schovej se do jehličí. 

R. C 
Máš F 
nožičky C 
uběhaG 
né, 
C 
den F 
byl tak těG 
žký. 
C 
Pojď, F 
lůžko máš C 
odestlaG 
né 
C 
v chládku F 
od macešC 
ky. 

3. Spinká a sní 
mravenec lesní 
v hromádce u kapradí. 
Nespinká sám, 
s maminkou je tam, 
tykadlama ho hladí. 

R. 
3. 
35

: Severní vítr

1. Jdu s C 
děravou patou, mám Ami 
horečku zlatou
Jsem F 
chudý, jsem sláb a C 
nemocen
Hlava mě pálí a v Ami 
modravé dáli
Se F 
leskne a G 
třpytí můj C 
sen

2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí
Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě
Já nechám si tisíc krát zdát

R: C 
Severní C7 
vítr je F 
krutý, 
počítejC 
 lásko má s G7 
tím
C 
k nohám ti C7 
dám zlaté F 
pruty
nebo se C 
vůbec G 
nevrátímC 
 

3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem
Už slyším je výt blíž a blíž
už mají mou stopu, už větří že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž

4. Zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén
A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
Nad hrobem polární zář
36

: Statistika

1. C 
Je statisticky dokázáno, že Ami 
slunce vyjde každé ráno, 
C 
a i když je tma jako v ranci, noc Ami 
nemá celkem žádnou šanci. 

R: [: StatiF 
stika nuda G 
je, má však C 
cenné údaAmi 
je, 
nekleF 
sejte na mysG 
li, ona F 
vám to vyčísC 
lí. :] 

2. Když drak si z nosu síru pouští , a Honza na něj číhá v houští, 
tak statistika předpovídá, že nestvůra už neposnídá. 

R: Statistika nuda je…

3. Tak vyřiďte té ctěné sani, že záleží to čistě na ní, 
když nepustí ji choutky dračí, tak bude o hlavičku kratší. 

R: Statistika nuda je…
37

: Ta naše hospoda

1. C 
Ta naše hospoda F 
odshora, odspoda, 
C 
to je pěkné zařízeG 
ní. 
C 
Polívka hřeje se, F 
hostinskej směje se, 
C 
že mu pivo G 
dobře pěC 
ní.

G 
Ve sklepě jsou čtyři F 
sudy, G 
dva jsou lichý a dva F 
sudý. 
[: C 
Pivo stoupá F 
nahoC 
ru, F 
do naC 
šeho G 
bachoC 
ru. :]

2. Ach táto, tatíčku, máš doma matičku 
vlas jak sláma, oči jak len. 
Máš doma dětičky rovné jak pětníčky, 
vyjdi táto z hospody ven.

Na peci jsou čtyři děti, mohl bys jim vyprávěti 
[: třeba o mládí a o vojně, po tom usnou pokojně. :]

3. Ta naše hospoda odshora, odspoda, 
to je pěkné zařízení. 
Polívka hřeje se, hostinský směje se, 
že mu pivo dobře pění. 

Náš táta tu dneska není, to je pane překvapení. 
[: Proč je doma, já to vím, zásobil se lahvovým. :] 
38

: Zavolejte stráže

R. C 
Zavolejte stráže, 
zbláznilo se páže, 
zG 
bláznilo se páže, 
pF 
rý chce dobýt hC 
rad. 

1. Skutálí si páže 
kouli velké ráže, 
kouli velké ráže, 
můžete se smát. 

2. Vám se asi zdá, že 
páže nedokáže 
páže nedokáže 
ztéci pevný hrad. 

3. To neznáte páže, 
s koulí velké ráže, 
s koulí velké ráže, 
může se to stát. 

Mezi. F 
VáC 
žeG 
ní F 
dosC 
pěG 
lí, 
F 
račC 
te vsG 
tát z F 
posteG 
lí. 

R. Zavolejte stráže, 
zbláznilo se páže, 
zbláznilo se páže, 
prý chce dobýt hrad. 

4. To neznáte páže, 
s koulí velké ráže, 
s koulí velké ráže, 
může se to stát. 
39

: Pocity

1. G 
Z posledních pociD 
tů  Emi 
poskládám ještě jednu C 
úžasnou chvíli. 
G 
Je to tím, že jsi D 
tu. Emi 
Možná i tím, že C 
kdysi jsme byli, 
ty a G 
já, my dva, dvě D 
nahý těla, tak Emi 
neříkej, že C 
jinak jsi to chtěla. 
Tak G 
neříkej, D 
neříkej, Emi 
neříkej mi C 
nic.

2. Stala ses do noci. Z ničeho nic, moje platonická láska. 
Unaven bezmocí, usínám vedle tebe, něco ve mně praská.

A ranní probuzení a slova o štěstí, neboj se, to nic není. 
Pohled a okouzlení a prázdné náměstí na znamení. 

R: Jenže ty G 
neslyšíš,D 
 jenže ty Emi 
neposloucháš.C 
 
Snad ani G 
nevidíš,D 
 nebo spíš Emi 
nechceš vidět.C 
 

A druhejm závidíš a v očích kapky slaný vody. 
Zkus změnu uvidíš, pak vítej do svobody.

3. Jsi anděl, netušíš. Anděl, co ze strachu mu utrhali křídla. 
A až to ucítíš, zkus kašlat na pravidla. 
Říkej si o mě co chceš. Já jsem byl odjakživa blázen. 
Nevím, co nechápeš, ale vrať se na zem. 

R: Jenže ty neslyšíš…
40

: Sáro!

{95bpm
}
F
3 G

Intro: Ami Emi F C F C F G 

R: Ami 
Sáro, Emi 
Sáro, F 
v noci se mi C 
zdálo 
že F 
tři andělé C 
Boží k nám F 
přišli na oG 
běd 

Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo 
mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět?

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu 
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích 
A z prohraných válek se vojska domů vrací 
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich 

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně 
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav 
A srdcová dáma má v každé ruce růže 
Tak snadno poplést může sto urozených hlav 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…
3. Královnin šašek s pusou od povidel 
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk 
A v podzemí skrytí slepí alchymisté 
už objevili jistě proti povinnosti lék 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo… 

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit 
o tajemstvích noci ve tvých zahradách 
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce 
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah 

R3: Sáro, Sáro, pomalu a líně 
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet 

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno 
a v poledne už možná bude jiný svět 

Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro! 
F 
Andělé k nám Dmi 
přišli na oC 
běd 
41

: Čtyři slunce

@125bpm

Intro: Emi C G D Emi C G D 

1. Emi 
Čtyři C 
slunce G 
svítěj pD 
ro radost,Emi 
 C 
 G 
 D 
 
Emi 
vlnovkC 
a se zG 
vedne, D 
když má dost.Emi 
 C 
 G 
 D 
 
A Emi 
čtyři slunce sC 
vítěj, 
liAmi 
dem pod nima D 
není zima. 
Si Emi 
jako malý C 
dítě 
a Ami 
můžes začít D 
zase znova. 

R: Já Emi 
vím,C 
 někdy to Ami 
nejde.D 
 Dsus4 
 
Já Emi 
vím,C 
 všechno to Ami 
přejde.D 
 Dsus4 
 

2. Čtyři slunce svítěj pro radost, 
přejdu řeku, vede přes ní most.
Čtyři slunce svítěj, 
lidem pod nima není zima. 
Si jako malý dítě 
a můžes začít zase znova. 
R: Já vím, někdy to nejde 
já vím, všechno to přejde 

3. Čtyři slunce svítěj pro radost, 
Em 
vlnovC 
ka se G 
zvedne, D 
když máš Em 
dost. C G (STOP) 
 
Čtyři slunce svítěj, 
lidem pod nima není zima. 
Si jako malý dítě 
a můžeš začít zase znova. 

R: Já vím, někdy to nejde. 
Já vím, všechno to přejde.
Já vím, někdy to nejde 
já vím, všechno to přejde.

4. Čtyři slunce svítěj pro radost, 
vlnovka se zvedne, když máš dost.
42

: Měla krátkou ofinu

G D Ami C 

1. G 
Měla krátkou ofinu D 
a hledala wifinu.
Ami 
Nemohla ji najít – a C 
pak
vymazala z mobilu dalšího krále debilů,
kterýmu před tím napsala fuck.
Slunce svítilo do dubna, ji bolela kedlubna,
srdce, to ji bolelo fakt.
Černý řasy se lepily a jiný barvy nebyly
nežli ty černý, bylo to tak.

Ref: A ví to G 
máD 
ma, že zamiloAmi 
vat C 
 
– a ví to G 
táD 
ta, to není jen Ami 
tak. C 
 

2. Měla krátkou ofinu a ubalila bylinu,
plavala tam na louce znak.
Slunce pořád svítilo a už to černý nebylo,
jen na nehtech byl ten černej lak.
Vzpomněla si na mámu a taky na dalajlámu,
to je ten nejlepší chlap.
Pak zavolala tátovi a ten to taky dobře ví
– jaký to je, jaký to je se zamilovat.

Jaký to je?

Ref: [: A ví to máma, že zamilovat
– a ví to táta, to není jen tak. :]

3. Měla krátkou ofinu
měla krátkou, měla, měla.
A pod ní měla čelo a mozek.
Měla krátkou ofinu
a stejně přes ni neviděla
tu kouli připoutanou k noze.
Měla krátkou ofinu,
měla krátkou, měla, měla.
A večer možná pod ní
bude klozet.
Měla krátkou ofinu
a stejně přes ni neviděla
ty mraky, který pluly.

Outro: Měla krátkou ofinu
měla krátkou, měla, měla.
43

: Kladivo

1. G 
Bylo by to C 
kráAmi 
sný  F 
bejt G 
bleskem nebo C 
bouAmi 
ří,
F 
bejt G 
vodou nebo C 
tráAmi 
vou,  F 
bejt G 
větrem co válG7 
, 
bejt kladivem v Ami 
pěstích, bejt jiskřičkou v kouři 
a kovadlinou F 
bejt a C 
znít a F 
vocelově C 
zvonit, 
F 
ó…C 
  G7 
to bych si tak C 
přál. 

Bylo by to krásný bejt zvonem, kterej zpívá, a do nebe se dívá a nebo
i dál

a znovu, že svítá nebo se stmívá bejt obyčejnej zvon a znít a 

vocelově zvonit ó… to bych si tak přál.

3. Bylo by to krásný bejt v melodii tónem 
tím tónem kterej ladí jak hedvábenj šál 
tím tónem co ladí a zní pod balkónem 
bejt v melodii tón a znít a vocelově zvonit 
ó… to bych si tak přál. 

4. Bylo by to krásný bejt zvonem kterej zpívá 
i kladivem i tónem a bůhví čím dál 
a zpívat že svítá anebo se stmívá 
a zvučet jako zvon a znít a zpívat dobrým lidem 
ó… to bych si tak přál. 
44

: Ho ho Watanay

1. D 
Spinkej můj maličký, C 
máš v očích D 
hvězdičky,
dám ti je C 
do vlasů, tak G 
usínej, tak D 
usínej.

R: D 
Ho ho Watanay C 
ho ho D 
Watanay
ho ho C 
Watanay G 
kiokena D 
kiokena.

2. Sladkou vůňi nese ti noční motýl z perleti,
vánek ho kolíbá, už usíná, už usíná.

R: 

3. V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni,
má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.

R: 

4. V dlani motýl usíná, hvězdička už zhasíná,
vánek co ji k tobě nes až do léta ti odlétá.

R: 
45

: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami 
Každý ráno boty G 
zouval Ami 
Orosil si nohy v G 
trávě
Ami 
Že se lidi mají radi G 
doufal Ami 
A proEmi 
citli Ami 
právě
Každý ráno dlouze G 
zíval Ami 
Utřel čelo do ruG 
kávu
Ami 
A při chůzi tělem semtam G 
kýval Ami 
Před seEmi 
bou sta Ami 
sáhů

1. C 
Poznal G 
MoraF 
věnku C 
krásnou
Ami 
a víG 
nečko C 
ze zlata
V Čechách G 
slávu F 
muziC 
kantů
Ami 
UmaEmi 
zanou Ami 
od bláta.

R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …
46