Studánka

27. 4. 2024

: Mezi horami

1. [: Gmi 
Mezi horami lipka zelená :]

[: B 
Zabili Janka, 
F 
Janíčka, 
Gmi 
Janka miesto 
Gmi/F 
jele
Gmi 
ňa :]


2. [: Keď ho zabili, zamordovali :]
[: Na jeho hrobě, na jeho hrobě, kříž postavili :]

3. [: Ej, křížu, křížu ukřižovaný
[: Zde leží Janík, Janíček, Janík zamordovaný :]

4. [: Tu šla Anička, plakat Janíčka :]
[: Hneď na hrob padla a viac nevstala dobrá Anička :]
1

: Ještě jedno kafe

1. Máš Emi 
sladkej dech a oči, kterým 
D 
patří svatozář,

C 
vlasy máš jak hedvábí, když je 
H7 
vhodíš na polštář,

ale Emi 
já se o tvou lásku ani 
D 
vděčnost neprosím,

ty C 
děkuješ jen hvězdám a jseš 
H7 
věrná jenom jim.


R: C 
Ještě jedno kafe bych si 
H7 
dal,

C 
ještě jedno kafe, kruci
H7 
nál, než pojedu 
Emi 
dál. 
D 
 
C 
 
H7 
 


2. Tvůj táta, to je vandrák a od přírody zběh
a místo písmen učí tě jen dorovnávat dech,
a taky házet nožem a držet pospolu
a brada se mu třese, když se nosí ke stolu.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…

3. Tvá sestra hádá z ruky a tvá máti jakbysmet
a ty sama umíš všechno, co je mimo tenhle svět,
a tvá rozkoš nezná hranic, děvče s hlasem skřivana.,
jen tvý srdce je jak moře - samý tajemství a tma.

R: Ještě jedno kafe bych si dal…
2

: Abilene

1. G 
Abilene, 
H 
Abilene, 
C 
teď už jen o 
G 
tobě sním, 

A 
ten věčnej sen mě 
D 
táhne jen k 
G 
Abilene, 
C 
tam k Abil
G 
ene. 


2. Už dávno nejsem mladíkem, a tak se vracím s prosíkem 
tím vandráckým taxíkem, jó, k Abilene, jó, k Abilene. 

3. Abilene, Abilene, tam vedou koleje, tam táhne dým, 
když se s jarem navracím k Abilene, k Abilene. 

4.=1. 

5. Abilene, Abilene, pražce všech tratí znaj' můj stín, 
ten stín jde krokem pomalým k Abilene, k Abilene. 

6.=1. 
7.=1. 
3

: Co se dál bude dít

1. Ty a A 
já, prázdnej dům přímo 
H7 
svádí ke hříchům, 

co se D 
dál bude 
E 
dít, dám ti hned 
A 
znát.
E7 
 


2. Až se A 
víc sešeří, zamkni 
H7 
zámky u dveří, 

co se D 
dál bude 
E 
dít, dám ti pak 
A 
znát.
E7 
 


R: D 
Až uzamkneš všechny vchody, 
A 
zhasnu lampu i retku, 

H7 
nespoléhám na náhody, 
E7 
chci si tě vzít beze svědků. 


3. Dírku A 
klíčovou zandej 
H7 
touhle podkovou, 

co se D 
dál bude 
E 
dít, dám ti pak 
A 
znát.
E7 
 


sólo 

4. OkenA 
ní přivři rám, pomoz 
H7 
dolů roletám 

co se D 
dál bude 
E 
dít, dám ti pak 
A 
znát.
E7 
 


R: Až uzamkneš … 

5. Dřív, A 
než spácháš hřích, zevnitř 
H7 
klíč nech ve dveřích, 

co se D 
dál bude 
E 
dít, nechtěj už 
A 
znát. 
E7 
 
4

: Když náš táta hrál

1. Když G 
jsem byl chlapec malej, tak metr nad zemí,

C 
scházeli se farmáři tam 
G 
u nás v přízemí,

G 
mezi nima můj táta u piva sedával

D7 
a tu svoji nejmilejší 
G 
hrál.
C G D7 G 
 


2. Teď už jsem chlap jak hora, šest stop a palců pět,
už jsem prošel celý Státy a teď táhnu zpět,
kdybych si ale ve světě moh' ještě něco přát,
tak zase slyšet svýho tátu hrát.

3. Ta písnička mě vedla mým celým životem,
když jsem se toulal po kolejích, žebral za plotem,
a když mi bylo nejhůř, tak přece jsem se smál,
když jsem si vzpomněl, jak náš táta hrál.

4. To všechno už je dávno, táta je pod zemí,
když je noc a měsíc, potom zdá se mi,
jako bych od hřbitova, kam tátu dali spát,
zase jeho píseň slyšel hrát.
5

: Na vánoce ráno

1. E 
Na vánoce 
G# 
ráno, 
A 
štědrej den tehdy 
Ami 
byl, 

E 
já se v cele 
C#mi 
temný jak 
F# 
smutek probu
H 
dil. 

E 
Na vánoce 
G# 
ráno, 
A 
bejvalo rok co 
Ami 
rok 

E 
já chodil do 
C#mi 
Jacksonu pít 
F# 
brendy svý a 
H 
grog. 


R: E 
Holka, ach 
G# 
holka, 
A 
dobře to 
Ami 
víš, 

proč E 
já byl tenkrát 
C#mi 
u brendy 

F# 
teď je u mě 
H 
mříž. 

solo 

2. Na vánoce ráno, já zas do Jacksonu šel, 
šerif Brand tam holku mou na svejch kolenou měl. 
Na vánoce ráno, když ztichnul jek a křik, 
na zemi ležel šerif Brand o kus dál pomocník.
R: 
6

: Šest bílých koní

1. Jako G 
by andělů chór, tam z půlnoční strany hor 

píseň divnou začal hrát, vím proč vítr teď G7 
přestal vát, 

good by C 
Joe, good by Joe 

D 
šest bílých koní už mě veze 
G 
tmou 


R: G 
Sbohem 
C 
všichni, co jsem znal, 

D 
já už slyším zlatých kopyt 
G 
cval. 


2. Teď už vím, není to sen, že je náhle tak černá zem, 
noc bez hvězd a bez mraků, jenom šest bílých oblaků, 
good by Joe, good by Joe, 
šest bílých koní už mě veze tmou. 

R: Sbohem vše, co měl jsem rád, 
já už vidím bílý hřívy vlát. 

3. Jako by andělů chór, tam z půlnoční strany hor 
píseň divnou začal hrát, vím proč vítr teď přestal vát, 
good by Joe, good by Joe 
šest bílých koní už mě veze tmou. 

R: Sbohem všichni… 

*: Good by C 
Irene, good by Irene, 

sbohem D 
Marty, sbohem Marty, 

good by C 
Joe, good by Joe, 

D7 
šest bílejch koní už mě veze 
G 
tmou. 
7

: Jdou po mě jdou

1. Býval jsem cD 
hudý jak 
G 
kostelní m
D 
yš,

na půdě pF#mi 
ůdy jsem m
Hmi 
íval svou skr
A7 
ýš,

/: pG 
ak jednou v l
D 
étě ř
A7 
ek' jsem si: 
Hmi 
ať,

G 
svět facku
D 
je tě, a t
G 
ak mu to vr
D 
ať. :/

2. Když mi dát nechceš, já vezmu si sám,
zámek jde lehce a adresu znám,
/: zlato jak zlato, dolar či frank,
tak jsem šel na to do National Bank. :/
R: Jdou po mně, jdD 
ou, jd
G 
ou, jd
D 
ou,

na každém rohu majG 
í fotku m
A7 
ou,

kdyby mě chD 
ytli, j
A7 
ó, byl by r
Hmi 
ing,

G 
tma jako v 
D 
pytli je v c
C 
elách Sing-s
G 
ing. 
A7 
Jéé
D 
je!
D 
 

3. Ve státě Iowa byl od poldů klid,
chudičká vdova mi nabídla byt,
/: jó, byla to kráska, já měl peníze,
tak začla láska jak z televize. :/
4. Však půl roku nato řekla mi:"Dost,
tobě došlo zlato, mně trpělivost,
/: sbal svých pár švestek a běž si, kam chceš,"
tak jsem na cestě a chudý jak veš. :/
R: 
5. Klenotník Smith mi do očí lhal,
dvě facky slíz' a dal, vše mi dal,
/: a pak jsem vzal nohy na ramena,
ten, kdo nemá vlohy, nic neznamená. :/
6. Teď ve státě Utah žiju spokojen,
pípu jsem utáh' a straním se žen,
/: jó, kladou mi pasti a do pastí špek,
já na ně mastím, jen ať mají vztek. :/
R: Jdou po mně jdou, jdou, jdou,
na nočních stolcích mají fotku mou,
kdyby mě klofly, jó, byl by ring,
být pod pantoflí je hůř než v Sing-sing.
8

: Petěrburg

1. KdAmi 
yž se snáší noc na střechy Petěrburgu, p
F 
adá n
E 
a mě ž
Ami 
al,

zatoulaný pes nevzal si ani kůrku chlF 
eba, kterou js
E 
em mu d
Ami 
al.

R: /: LC 
ásku moji kn
Dmi 
íže Ig
E 
or si bere,

nF 
ad sklenkou v
D#dim 
odky hr
H7 
aju si s r
E 
evolverem,

hAmi 
avran usedá na střechy Petěrburgu, č
F 
ert ab
E 
y to spr
Ami 
al.

2. Nad obzorem letí ptáci slepí v záři červánků,
moje duše, široširá stepi, máš na kahánku.
R: /: Mému žalu na světě není rovno,
vy jste tím vinna, Naděždo Ivanovno,
vy jste tím vinna, až mě zítra najdou s dírou ve spánku. :/
9

: Sarajevo

1. Emi 
es haličské pláně v
Ami/F# 
ane vítr zlý,

to mH7 
álo, co jsme měli, nám v
Emi 
ody sebraly,

jako tažní ptáci, jAmi/F# 
ako rorýsi

lH7 
etíme nad zemí, dva m
Emi 
odré dopisy.


R: JEmi 
eště hoří oheň a pr
Ami 
aská dřevo,

D7 
ale
F# 
 už je čas jít sp
G 
át
H7 
,

tEmi 
amhle za kopcem je S
Ami 
arajevo,

tam bH7 
udeme se zítra ráno br
Emi 
át.


2. Farář v kostele nás sváže navěky,
věnec tamaryšku pak hodí do řeky,
voda popluje zpátky do moře,
my dva tady dole a nebe nahoře.

R: Ještě hoří oheň …

3. Postavím ti dům z bílého kamení,
dubovými prkny on bude roubený,
aby každý věděl, že jsem tě měl rád,
postavím ho pevný, navěky bude stát.

R: Ještě hoří oheň a praská dřevo,
ale už je čas jít spát,
tamhle za kopcem je Sarajevo,
tam zítra budeme se, lásko, brát …
10

: Těšínská

1. Ami 
Kdybych se narodil 
Dmi 
před sto lety 
F 
 
E 
v tomhle 
Ami 
městě, 
Dmi F E Ami 
 

u Larischů na zahradě Dmi 
trhal bych květy 
F 
 
E 
své ne
Ami 
věstě, 
Dmi F E Ami 
 

C 
moje nevěsta by byla 
Dmi 
dcera ševcova

F 
z domu Kamiňskich 
C 
odněkud ze Lvova,

kochałbym ją i Dmi 
pieścił, 
F 
chy
E 
ba lat 
Ami 
dwieście 
Dmi F E Ami 
 


2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

3. Kdybych se narodil před sto lety, byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou, celé krásné dvacáté století.

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko, tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset, za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká Dmi F E Ami Dmi F E Ami 
na na na…
11

: Zatanči

1. Emi 
Zatan
G 
či, má milá, 
D 
zatanči 
Emi 
pro mé oči,

zatanG 
či a vetkni 
D 
nůž do mých 
Emi 
zad,

ať tvůj G 
šat, má milá,
D 
 ať tvůj šat 
Emi 
na zemi skončí,

ať tvůj G 
šat, má milá, 
D 
rázem je 
Emi 
sňat.


R: Emi 
Zatan
G 
či, jako se
D 
 okolo
Emi 
 ohně tančí,

zatanG 
či jako 
D 
na vodě 
Emi 
loď,

zatanG 
či jako to s
D 
lunce mezi 
Emi 
pomeranči,

zatanG 
či, a 
D 
pak ke mně 
Emi 
pojď.


2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
12

: Zítra ráno v pět

1. Až mě zEmi 
ítra ráno v pět k
G 
e zdi postaví,

ještC 
ě si naposl
D7 
ed dám v
G 
odku na zdrav
E7 
í,

z očí pAmi 
ásku strhnu s
D7 
i, to abych v
G 
iděl n
G/F# 
a neb
Emi 
e,

a pAmi 
ak vzpomenu s
H7 
i, l
Emi 
ásko, na teb
E7 
e,
Ami 
 
D7 
 
G 
 
G/F# 
 
Emi 
 

a pAmi 
ak vzpomenu s
H7 
i na teb
Emi 
e.


2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz,
řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes,
že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju
a co jsem si nadrobil, to si i vypiju,
a co jsem si nadrobil, si i vypiju.

3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!",
škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal,
ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi,
že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi,
že tě, lásko, nechávám, na zemi.

4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát
a seno obracet, já u zdi budu stát,
tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj,
prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij,
na mě nezapomeň a žij …

G/F#
13

: Už to nenapravím

capo2: 

R: Ami D F E Ami E 2x 
Vap tap tap …


1. Ami 
devět hodin dvacet pět 
D 
mě opustilo štěstí,

ten F 
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji 
E 
dávno 
E7 
nestál,

Ami 
devět hodin dvacet pět ja
D 
ko bych dostal pěstí,

já F 
za hodinu na náměstí měl jsem 
E 
stát, ale v 
E7 
jiným městě.


*: Tvá A7 
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,

že Dmi 
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka

G 
zadní otevřená, 
E 
zadní otevřená,


*: já A7 
naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,

to jsi Dmi 
tenkrát řekla, že se nechceš vracet,

G 
že jsi unavená, 
E 
ze mě unavená.


R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …
14

: Jako kotě si příst

1. C 
Měsíc snílek 
F 
stoupá nad 
C 
skalou 

a zpívá si svou píseň pomaG 
lou, 

je C 
podobná té, co jsem složil 
F 
sám, 

tak G 
poslouchej a nehleď k hodi
C 
nám. 


R: Jako C 
kotě si příst a víčka mít zavřená 
F 
úna
C 
vou, 

málo je míst, kde staré lásky D7 
naráz upla
G 
vou, 

C 
jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už 
F 
znát, 

že jak kotě si příst a C 
víčka mít zavřená 
G 
chtěl bych 
C 
rád.  
F 
 
C 
 
G 
 


2. Dnešní noc je stokrát ztřeštěná 
a doznám, že jsem šťastný, že tě mám, 
už vítr vlahý stopy bázně svál, 
tak můžu říct, co léta jsem si přál. 
R: 
3. Nevyznám se příliš v lichotkách 
a občas se tak stydím, že bych plách', 
za blízký strom se ukrýt, a pak vím, 
že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým: 
R: 
C F C F C F C F 
*: C 
Tap ta 
F 
da …
C 
 
F 
 
C 
 
F 
 
C 
 
F 
 


15

: Kaluž

R: Dmi 
Ny, ny, 
C 
ny, 
Ami 
ny, ny
Dmi 
C 
 
Dmi 
 


1. Dmi 
A je mi dvacet let a 
C 
já už se

Ami 
ke kaluži 
Dmi 
loudám a 
C 
hned mě napa
Dmi 
dá,

Dmi 
že těch mých dvacet let,

kdy C 
já jsem se 
Ami 
ke kaluži 
Dmi 
blížil,

má C 
kaluž nera
Dmi 
da – HEJ !


R: Ny, ny, ny, ny, ny… 

2. A je mi třicet let a já
už se tou kaluží brouzdám a hned mě napadá,
že těch mých třicet let,
co já už jsem do kaluže vstoupil,
je pryč, jak nálada – HEJ !

R: Ny, ny, ny, ny, ny… 

3. A je mi čtyřicet a já už si
do kaluže sedám a hned mě napadá,
že těch mých čtyřicet,
co já je teď tady v louži hledám,
je stejně záhada – HEJ !

R: Ny, ny, ny, ny, ny… 

4. A je mi padesát a já už se
Do kaluže skládám kdy už mě pohltí,
Je mi těch padesát,
A já jenom klidně v duchu hádám,
Kolik mám do smrti - HEJ!

Dmi 
Teče voda, teče strání

C 
a suchý list 
Ami 
plave na ní,

Dmi 
teče voda, teče strání,

C 
sám sebe se 
Dmi 
ptám,

jak ta voda strání pádí,
C 
nezastaví 
Ami 
ji sto kádí

Dmi 
a ten list, co plave na ní,

C 
nejsem-li já 
Dmi 
sám – HEJ !


R: Ny, ny, ny, ny, ny… 
16

: Dětské šaty

{135bpm
}


Intro: Em D Em 

1. Emi 
Setři si 
C 
tvář 
D 
a slzí 
G 
pár 

Emi 
a neplač, 
C 
co ti na nich 
D 
zále
G 
ží, 

Emi 
přišla dnes 
C 
chvíle 
D 
a mně se 
G 
zdá, 

[: Emi 
že dětské šaty jsou ti 
G 
přítěží… 
C 
čas je odnáší 
G 
 
 :]

2. Šli jsme loukou a šli jsme strání 
a dětství odletělo, Bůh ví kam, 
má pestrost křídel a dívčích přání 
[: a nebo jako kytka uvadá… v nočních zahradách :]

Ref: Emi 
Dětství odletělo 
D 
Bůh ví 
Emi 
kam, 

Emi 
zpátky nevrátí se, 
D 
já ho 
Emi 
znám.

Emi 
Dětství odletělo 
D 
Bůh ví 
Emi 
kam,

Emi 
zpátky nevrátí se, 
G 
já ho znám. 
C G 
 


3. = 1.
17

: Krutá Válka

1. Tmou znC 
í zvony z d
Ami 
álky, o č
Dmi 
em to, milý, sn
E 
íš, 

hoří dF 
ál plamen v
Dmi 
álky a r
C 
án
F6 
o je bl
G7 
íž, 

chcC 
i být stále s t
Ami 
ebou, až tr
Dmi 
ubka začne zn
E 
ít, 

lásko mF 
á, vem mě s s
Dmi 
ebou! N
C 
e, to n
F 
esmí b
C 
ýt! 


2. Můj šál skryje proud vlasů, na pás pak připnu nůž, 
poznáš jen podle hlasu, že já nejsem muž, 
tvůj kapitán tě čeká, pojď, musíme už jít, 
noc už svůj kabát svléká … Ne, to nesmí být! 

3. Až dým vítr stočí, tvář změní pot a prach, 
do mých dívej se očí, tam není strach, 
když výstřel tě raní, kdo dával by ti pít, 
hlavu vzal do svých dlaní … Ne, to nesmí být! 

4. Ach, má lásko sladká, jak mám ti to jen říct, 
každá chvíle je krátká a já nemám víc, 
já mám jenom tebe, můj dech jenom tvůj zná, 
nech mě jít vedle sebe … Pojď, lásko má!  
18

: Pískající cikán

1. G 
Dívka 
Ami 
loudá se 
G 
vini
Ami 
cí, 
G 
tam, kde 
Ami 
zídka je 
Hmi 
níz
Ami 
ká,

G 
tam, kde 
Ami 
stráň končí 
Hmi 
voní
C 
cí, si 
G 
písnič
C 
ku někdo 
G 
C D 
ská.


2. Ohlédne se a "propána!", v stínu, kde stojí líska,
švárného vidí cikána, jak leží, písničku píská.

3. Chvíli tam stojí potichu, písnička si jí získá,
domů jdou spolu ve smíchu, je slyšet cikán, jak píská.

4. Jenže tatík, jak vidí cikána, pěstí do stolu tříská,
"ať táhne pryč, vesta odraná, groš nemá, něco ti spíská."

5. Teď smutnou dceru má u vrátek, jen Bůh ví, jak se jí stýská,
"kéž vrátí se mi zas nazpátek ten, který v dálce si píská."

6. Pár šidel honí se po louce, v trávě rosa se blýská,
cikán, rozmarýn v klobouce, jde dál a písničku píská.

7. Na závěr zbývá už jenom říct, v čem je ten kousek štístka:
peníze často nejsou nic, má víc, kdo po svém si píská …
19

: Černej pasažér

1. Mám Dmi 
kufr plnej přebytečnejch 
A 
krámů 

a mapu zabalenou do plátDmi 
na 

Můj vlak však jede na opačnou A 
stranu 

a moje jízdenka je dávno neplaDmi 
tná 


*: F Dmi F Dmi 

2. Někde ve vzpomínkách stojí dům 
Ještě vidím, jak se kouří z komína 
V tom domě prostřený stůl 
Tam já a moje rodina 

3. Moje minulost se na mě šklebí 
a srdce bolí, když si vzpomenu 
že stromy, který měly dorůst k nebi 
teď leží vyvrácený z kořenů 
R: Jsem černej B 
pasažér 

C 
Nemám 
F 
cíl ani směr 

Vezu se B 
načerno 
C 
životem a 
F 
nevím 

Jsem černej B 
pasažér 

C 
Nemám 
F 
cíl ani směr 

Vezu se B 
odnikud 
C 
nikam a 
A7 
nevím, kde skončím 


4. Mám to všechno na barevný fotce 
někdy z minulýho století 
Tu jedinou a pocit bezdomovce 
si nesu s sebou jako prokletí 

R: Jsem černej pasažér…

5. Mám kufr plnej přebytečnejch krámů 
a mapu zabalenou do plátna 
Můj vlak však jede na opačnou stranu 
a moje jízdenka je dávno neplatná 

*: F Dmi F Dmi 
20

: Lano, co k nebi nás poutá

1. F 
Já sedával v přístavu, 
Gmi 
popíjel kořalu, 
F 
s holkama laško
C7 
val 

F 
bylo mi fuk, co je, 
Gmi 
hlavně když fajfka mi 
F 
doutná 
C7 
 

Co F 
bylo už není, 
Gmi 
všechno mý jmění jsem 
A7 
dávno rozfofro
Dmi 
val 

Jsme F 
silný jak silný je 
Gmi 
lano, co k nebi nás 
F 
po
C7 
u
F 
tá 


2. Ale najednou zmatek, když vešel ten chlápek, na mou duši! 
Objedná si drink a sedne si vedle do kouta 
Pak se nakloní ke mně a povídá jemně: Matouši! 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá 

3. Já povídám: Pane, odkud se známe? Esli se nemýlíte? 
A co je vám do mě, starýho mrchožrouta? 
On na to: Pojď, dej se na moji loď, má jméno Eternité 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá 

Dmi D7 

4. G 
Ty jeho slova se 
Ami 
zařízly do mě 
G 
jako bys břitvou 
D7 
šmik 

G 
Jako když po ránu 
Ami 
vzbudí tě křik ko
G 
hou
D7 
ta 

Tak G 
povídám: Jdem! A 
Ami 
ještě ten den stal se 
H7 
ze mě námoř
Emi 
ník 

Jsme G 
silný jak silný je 
Ami 
lano, co k nebi nás 
G 
pou
D7 
tá  
G 
 


5. Tak zvedněme kotvy a napněme plachty, vítr začíná vát! 
Černý myšlenky vymeťme někam do kouta 
Hudba ať hraje o dobytí ráje, teď není čeho se bát 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá 
Jsme silný jak silný je lano, co k nebi nás poutá 
21

: Sáro!

{95bpm
}
F
3 G

Intro: Ami Emi F C F C F G 

R: Ami 
Sáro, 
Emi 
Sáro, 
F 
v noci se mi 
C 
zdálo 

že F 
tři andělé 
C 
Boží k nám 
F 
přišli na o
G 
běd 


Sáro, Sáro, jak moc a nebo málo 
mi chybí abych tvojí duši mohl rozumět?

1. Sbor kajícných mnichů jde krajinou v tichu 
a pro všechnu lidskou pýchu má jen přezíravý smích 
A z prohraných válek se vojska domů vrací 
Však zbraně stále burácí a bitva zuří v nich 

R: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

2. Vévoda v zámku čeká na balkóně 
až přivedou mu koně a pak mává na pozdrav 
A srdcová dáma má v každé ruce růže 
Tak snadno poplést může sto urozených hlav 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo…

3. Královnin šašek s pusou od povidel 
sbírá zbytky jídel a myslí na útěk 
A v podzemí skrytí slepí alchymisté 
už objevili jistě proti povinnosti lék 

R2: Sáro, Sáro, v noci se mi zdálo… 

4. Páv pod tvým oknem zpívá sotva procit 
o tajemstvích noci ve tvých zahradách 
A já - potulný kejklíř, co svázali mu ruce 
teď hraju o tvé srdce a chci mít tě nadosah 

R3: Sáro, Sáro, pomalu a líně 
s hlavou na tvém klíně chci se probouzet 

Sáro, Sáro, Sáro, Sáro rosa padá ráno 
a v poledne už možná bude jiný svět 

Sáro, Sáro, vstávej, milá Sáro! 
F 
Andělé k nám 
Dmi 
přišli na o
C 
běd 
22

: Půlnoční

1. D 
Jedu domů po trati, jedu přes kop
G 
ce.
A 
 

D 
Za okny padá, padá sníh, budou Váno
G 
ce.
A 
 

D 
Chmury, trable, starosti, nechal jsem ve měs
G 
tě.
A 
 

Už D 
slyším lidi na půlnoční zpívat v koste
G 
le.
A 
 

HaleD 
luja, hale
Hmi 
lu - 
G 
ja.
A 
 


2. D 
Ježíš na kříži ztrápený občas se usmě
G 
je.
A 
 

D 
Na ty, co v zázrak uvěří, na ty co zpíva
G 
jí.
A 
 

HaleD 
luja, hale
Hmi 
lu - 
G 
ja. 


R: G 
Beránku 
D 
náš,
A 
 na nebe
Hmi 
sích. 

G 
Stůj při 
D 
nás,
A 
 až přijde
C 
 tma.
G 
 

HaleD 
luja, hale
Hmi 
lu - 
G 
ja. 
A 
 


3. Stojím v prázdném kostele, hvězdy nade mnou. 
Z kříže zbyl jenom stín, a přesto slyším. 
Haleluja, halelu - ja. 

R: Beránku náš, na nebesích. 
Stůj při nás, až přijde tma. 
Beránku náš, na nebesích. 
Neopouštěj nás, až začnem se bát, bát.

Haleluja, halelu - ja. 
Haleluja, halelu - ja. 
Haleluja.
23

: Husličky

1. /: E 
Čí že ste, husličky, 
A 
či
E 
e, 
F#mi 
kdo vás tu 
C#mi 
zanech
H 
al :/

/: F#mi7 
na trávě pová
E 
lané
A 
, :/ 

F#mi 
u paty 
C#mi 
oře
H 
cha?
F#mi C#mi H 
 


2. /: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :/
/: že ste, husličky, samé :/
na světě zostaly?

3. /: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát, :/
/: co sa mu enem zdálo, bože(-), :/
že už vjec nechtěl hrát?

4. /: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :/
/: až sa tá bude trápit, :/
která ho nechtěla.
24

: Marie

1. Marie Ami 
má se vracet 

ta, co tu bydlí 
Marie má se vracet 
tak postav Dmi 
židli 

Marie bílý racek 
Marie Ami 
má se vracet 

ty si tu H7 
dáváš dvacet 

tak abys E7 
vstal 


2. Marie má se vracet 
co by ses divil 
Marie má se vracet 
ta, cos ji mydlil 
Marie modrý ptáček 
Marie moudivláček 
S kufříkem od natáček 
ta cos ji štval 

R: Marie 
Ami 
hoď sem cihlu, má se vracet 

trá ra ta ta
3. Marie má se vracet, píšou že lehce 
Marie má se vracet, že už tě nechce 
Ta co jí není dvacet, Marie má se vracet 
Ta cos jí dal pár facek a pak s ní spal 

R: Marie, hoď sem… 

4. Marie má se vracet, ta co tu bydlí 
Marie má se vracet, tak postav židli 
olej a těžký kola, vlak někam do Opola 
herbatka, jedna Cola, no tak se sbal 

R: Marie, hoď sem… 

R2: Marie Dmi 
holubice 

Marie Ami 
létavice 

Marie H7 
blýskavice 

krasavice, E7 
ech - Rosice, Pardubice


5. = 1. sloka. Marie má se vracet…
6. = 2. sloka. Marie má se vracet…
..moudivláček Tak postav Dmi 
židli 

E7 
sbal si fidli
Ami 
 
25

: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7 
Sedím na kolejích 
D7 
které nikam nevedou
G C G 
 

Ami7 
koukám na kopřetinu jak 
D7 
miluje se s lebedou
G C G 
 

Ami7 
Mraky vzaly slunce 
D7 
zase pod svou ochranu
G Emi 
 

JenAmi7 
 ty nejdeš holka zlatá 
D7 
kdypak já tě dostanu
G D7 
 


R: G 
Z ráje my vyhnaní 
Emi 
z ráje, kde není 

už Ami7 
místa 
C7 
prej něco se 
G 
chystá
D 
 

G 
Z ráje nablýskaných 
Em 
plesů jdem zpátky 

do Ami7 
lesů 
C7 
Za nějakej 
G 
čas 
D 
 


2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …
26

: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami 
Každý ráno boty 
G 
zouval 
Ami 
Orosil si nohy v 
G 
trávě

Ami 
Že se lidi mají radi 
G 
doufal 
Ami 
A pro
Emi 
citli 
Ami 
právě

Každý ráno dlouze G 
zíval 
Ami 
Utřel čelo do ru
G 
kávu

Ami 
A při chůzi tělem semtam 
G 
kýval 
Ami 
Před se
Emi 
bou sta 
Ami 
sáhů


1. C 
Poznal 
G 
Mora
F 
věnku 
C 
krásnou

Ami 
a ví
G 
nečko 
C 
ze zlata

V Čechách G 
slávu 
F 
muzi
C 
kantů

Ami 
Uma
Emi 
zanou 
Ami 
od bláta.


R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …
27