Šán 2016

21. 11. 2024

: Jarní tání

1. Když první Ami 
tání 
Dmi 
cestu sněhu 
C 
zkříží

F 
nad le
Dmi 
dem se 
E7 
 voda obje
Ami 
ví.

Voňavá zem se sněhem tiše plíží
tak nějak líp si balím, proč bůhví.

R: Přišel čas F 
slunce, 
G 
zrození a 
C 
tratí

na kterejch F 
potkáš 
G 
kluky ze všech 
C 
stran
E7 
 

/:Hubenej Ami 
Joe, Čára, Ušoun se ti 
Dmi 
vrátí

oživne F 
kemp, 
E7 
 jaro vítej k 
Ami 
nám. :/


2. Kdo ví jak voní země, když se budí
pocit má vždy jak zrodil by se sám.
Jaro je lék na řeči, co nás nudí
na lidi, co chtěj zkazit život nám.

R: Přišel čas slunce …

3. Zmrznout by měla, kéž by se tak stalo
srdce těch pánů, co je jim vše fuk.
Pak bych měl naději, že i příští jaro
bude má země zdravá jako buk. 

R: Přišel čas slunce …
1

: Amazonka

1. Byly krásný naše G 
plány, byla jsi můj celej 
Hm Bm Am 
svět.

Čas je vzal a nechal G 
rány, 
Am 
starší jsme jen o pár 
D 
let.


2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká.
Už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.

R: Nebe modrý zrcadG 
lí se 

E7 
v řece, která všechno 
Ami 
ví, 

stejnou barvu jako G 
měly 

Ami 
tvoje oči džíno
D 
vý. 


3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl,
"Amazonka" říkávali a já hrdě přisvědčil.

4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká
vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká.

R: Nebe modrý zrcadlí se…

5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela
vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla.

R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám,
já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám.
Pořád stejná, přísahám…
2

: Divoké koně

1. [: Ami 
Já viděl 
Dmi 
divoké 
Ami 
koně, 
C 
běželi 
Dmi 
soumra
Ami 
kem, :]

vzDmi 
duch 
Ami 
těžký 
Dmi 
byl a divně 
Ami 
voněl 
Fdim 
tabák
F 
em,

vzDmi 
duch 
Ami 
těžký 
Dmi 
byl a divně 
Ami 
voněl 
E7 
tabá
Ami 
kem.


2. /: Běželi, běželi bez uzdy a sedla krajinou řek a hor, :/
/: sper to čert, jaká touha je to vedla za obzor? :/

3. /: Snad vesmír nad vesmírem, snad lístek na věčnost, :/
/: naše touho, ještě neumírej, sil máme dost. :/

4. /: V nozdrách sládne zápach klisen na břehu jezera, :/
/: milování je divoká píseň večera. :/

5. /: Stébla trávy sklání hlavu, staví se do šiku, :/
/: král s dvořany přijíždí na popravu zbojníků. :/

6. /: Chtěl bych jak divoký kůň běžet, běžet, nemyslet na návrat, :/
/: s koňskými handlíři vyrazit dveře, to bych rád. :/

Já viděl divoké koně …

Fdim
3

: Hlídač krav

1. KdC 
yž jsem byl malý, říkali mi naši:

"Dobře se uč a jez chytrou kaši,
F 
až jednou vyrosteš, b
G7 
udeš doktorem pr
C 
áv.

Takový doktor sedí pěkně v suchu,
bere velký peníze a škrábe se v uchu,"
jF 
á jim ale na to řek': "Chc
G7 
i být hlídačem kr
C 
av."


R: Já chci mC 
ít čapku s bambulí nahoře,

jíst kaštany a mýt se v lavoře,
F 
od rána po celý d
G7 
en zpívat si j
C 
en,

G7 
zpívat si: 
C 
pam pam pam
F G7 C 


2. K vánocům mi kupovali hromady knih,
co jsem ale vědět chtěl, to nevyčet' jsem z nich:
nikde jsem se nedozvěděl, jak se hlídají krávy.
Ptal jsem se starších a ptal jsem se všech,
každý na mě hleděl jako na pytel blech,
každý se mě opatrně tázal na moje zdraví.
R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
3. Dnes už jsem starší a vím, co vím,
mnohé věci nemůžu a mnohé smím,
a když je mi velmi smutno, lehnu si do mokré trávy.
S nohama křížem a s rukama za hlavou
koukám nahoru na oblohu modravou,
kde se mezi mraky honí moje strakaté krávy.

R: Já chci mít čapku s bambulí nahoře …
4

: Jdou po mě jdou

1. Býval jsem cD 
hudý jak 
G 
kostelní m
D 
yš,

na půdě pF#mi 
ůdy jsem m
Hmi 
íval svou skr
A7 
ýš,

/: pG 
ak jednou v l
D 
étě ř
A7 
ek' jsem si: 
Hmi 
ať,

G 
svět facku
D 
je tě, a t
G 
ak mu to vr
D 
ať. :/

2. Když mi dát nechceš, já vezmu si sám,
zámek jde lehce a adresu znám,
/: zlato jak zlato, dolar či frank,
tak jsem šel na to do National Bank. :/
R: Jdou po mně, jdD 
ou, jd
G 
ou, jd
D 
ou,

na každém rohu majG 
í fotku m
A7 
ou,

kdyby mě chD 
ytli, j
A7 
ó, byl by r
Hmi 
ing,

G 
tma jako v 
D 
pytli je v c
C 
elách Sing-s
G 
ing. 
A7 
Jéé
D 
je!
D 
 

3. Ve státě Iowa byl od poldů klid,
chudičká vdova mi nabídla byt,
/: jó, byla to kráska, já měl peníze,
tak začla láska jak z televize. :/
4. Však půl roku nato řekla mi:"Dost,
tobě došlo zlato, mně trpělivost,
/: sbal svých pár švestek a běž si, kam chceš,"
tak jsem na cestě a chudý jak veš. :/
R: 
5. Klenotník Smith mi do očí lhal,
dvě facky slíz' a dal, vše mi dal,
/: a pak jsem vzal nohy na ramena,
ten, kdo nemá vlohy, nic neznamená. :/
6. Teď ve státě Utah žiju spokojen,
pípu jsem utáh' a straním se žen,
/: jó, kladou mi pasti a do pastí špek,
já na ně mastím, jen ať mají vztek. :/
R: Jdou po mně jdou, jdou, jdou,
na nočních stolcích mají fotku mou,
kdyby mě klofly, jó, byl by ring,
být pod pantoflí je hůř než v Sing-sing.
5

: Pro malou Lenku

1. JAmi 
ak mi tak docházejí s
D7 
íly, já p
G 
od jazykem c
G/F# 
ítím s
Emi 
íru,

vAmi 
íru, ztrácím v
D7 
íru, a to mě m
G 
íchá,

mAmi 
inomety reflektorů stř
D7 
ílí, jsem malým
G 
 terč
G/F# 
em na bi
Emi 
tevním poli,

kdekdo mě skAmi 
olí, a to mě b
D7 
olí, u srdce p
G 
íchá.


R: RAmi 
ána jsou smutnější než v
D7 
ečer, z rozbitého n
G 
osu kr
G/F# 
ev mi t
Emi 
eče,

na čísle Ami 
56 10
D7 
9 nikdo to n
G 
ebere,

rAmi 
ána jsou smutnější než v
D7 
ečer, na hrachu kl
G 
ečet, kl
G/F# 
ečet, kl
Emi 
ečet,

Ami 
opustil mě můj děd Vš
D7 
evěd a zas je 
G 
úterek.

JAmi 
ak se ti v
D7 
ede? No n
G 
ěkdy fajn a n
G/F# 
ěkdy je to v h
Emi 
áji,

dva pAmi 
ozounisti z vesnické k
D7 
utálky pod okny mi hr
G 
ají: Tú tú tú …


2. Jak říká kamarád Pepa: co po mně chcete, slečno z první řady,
vaše vnady mě nebaví a trošku baví,
sudička moje byla slepá, když mi řekla to, co mi řekla,
píšou mi z pekla, že prý mě zdraví, že prý mě zdraví.

R: Rána jsou smutnější než večer…

3. Má malá Lenko, co teď děláš, chápej, že čtyři roky, to jsou čtyři roky
a čas pádí a já jsem tady a ty zase jinde,
až umřem, říkej, žes' nás měla, to pro tebe skládáme tyhle sloky,
na hrachu klečíme a hloupě brečíme a světu dáváme kvinde.

R: Rána jsou smutnější než večer, z rozbitého nosu krev nám teče,
na čísle 56 109 nikdo to nebere,
rána jsou smutnější než večer, na hrachu klečet, klečet, klečet,
opustil nás náš děd Vševěd a zas je úterek.
Jak se vám vede? No někdy fajn a někdy je to v háji,
dva pozounisti z vesnické kutálky pod okny nám hrají: Tú tú tú…
6

: Tři čuníci

1. V řC 
adě za sebou tři čuníci jdou,

ťápají si v blátě cestou-necestAmi 
ou,

kDmi 
ufry nemají, cestu neznaj
G7 
í,

vDmi 
yšli prostě do světa a v
G7 
esele si zpívají: uí uí uí …

2. Auta jezdí tam, náklaďáky sem,
tři čuníci jdou, jdou rovnou za nosem,
ušima bimbají, žito křoupají,
vyšli prostě do světa a vesele si zpívají: uí uí uí …
3. Levá, pravá - teď!, přední, zadní - už!,
tři čuníci jdou, jdou jako jeden muž,
lidé zírají, důvod neznají,
proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají: uí uí uí …
4. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech,
sednou ke studánce na vysoký břeh,
ušima bimbají, kopýtka máchají,
chvilinku si odpočinou, a pak dál se vydají: uí uí uí …
5. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak,
k sobě přitisknou se čumák na čumák,
blesky bleskají, kapky pleskají,
oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají: uí uí uí …
6. Za tu spoustu let, co je světem svět,
přešli zeměkouli třikrát tam a zpět
v řadě za sebou, hele, támhle jdou,
pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou: uí uí uí …
7

: Zatanči

1. Emi 
Zatan
G 
či, má milá, 
D 
zatanči 
Emi 
pro mé oči,

zatanG 
či a vetkni 
D 
nůž do mých 
Emi 
zad,

ať tvůj G 
šat, má milá,
D 
 ať tvůj šat 
Emi 
na zemi skončí,

ať tvůj G 
šat, má milá, 
D 
rázem je 
Emi 
sňat.


R: Emi 
Zatan
G 
či, jako se
D 
 okolo
Emi 
 ohně tančí,

zatanG 
či jako 
D 
na vodě 
Emi 
loď,

zatanG 
či jako to s
D 
lunce mezi 
Emi 
pomeranči,

zatanG 
či, a 
D 
pak ke mně 
Emi 
pojď.


2. Polož dlaň, má milá, polož dlaň na má prsa,
polož dlaň nestoudně na moji hruď,
obejmi, má milá, obejmi moje bedra,
obejmi je pevně a mojí buď.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…

3. Nový den než začne, má milá, nežli začne,
nový den než začne, nasyť můj hlad,
zatanči, má milá, pro moje oči lačné,
zatanči a já budu ti hrát.

R: Zatanči, jako se okolo ohně tančí…
8

: Už to nenapravím

capo2: 

R: Ami D F E Ami E 2x 
Vap tap tap …


1. Ami 
devět hodin dvacet pět 
D 
mě opustilo štěstí,

ten F 
vlak, co jsem jím měl jet, na koleji 
E 
dávno 
E7 
nestál,

Ami 
devět hodin dvacet pět ja
D 
ko bych dostal pěstí,

já F 
za hodinu na náměstí měl jsem 
E 
stát, ale v 
E7 
jiným městě.


*: Tvá A7 
zpráva zněla prostě a byla tak krátká,

že Dmi 
stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka

G 
zadní otevřená, 
E 
zadní otevřená,


*: já A7 
naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,

to jsi Dmi 
tenkrát řekla, že se nechceš vracet,

G 
že jsi unavená, 
E 
ze mě unavená.


R: Vap tap tap …

2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím.

*: Pak jedenáctá byla a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,

*: ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím.

R: Vap tap tap …
9

: Omnia vincit Amor

1. Dmi 
Šel pocestný kol 
C 
hospodských 
Dmi 
zdí,

F 
přisedl k nám a 
C 
lokálem 
F 
zní

Gmi 
pozdrav jak svaté 
Dmi 
přikázá
C 
ní:

Dmi 
omnia 
C 
vincit 
Dmi 
Amor.


2. Hej, šenkýři, dej plný džbán,
ať chasa ví, kdo k stolu je zván,
se mnou ať zpívá, kdo za své vzal
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák F 
pálí, 
C 
nesleví 
Dmi 
nic,

štěstí v F 
lásce 
C 
znamená 
F 
víc,

všechny Gmi 
pány 
F 
ať vezme 
C 
ďas!
A7 
 

Dmi 
Omnia 
C 
vincit 
Dmi 
Amor.


3. Já viděl zemi válkou se chvět,
musel se bít a nenávidět,
v plamenech pálit prosby a pláč,
omnia vincit Amor.

4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť,
nad lidskou láskou roztáhli plášť,
vtom kdosi krví napsal ten vzkaz:
omnia vincit Amor.

R: Zlaťák pálí…
5. Já prošel každou z nejdelších cest,
všude se ptal, co značí ta zvěst,
až řekl moudrý: Pochopíš sám
omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.

R: Zlaťák pálí…

6. Teď s novou vírou obcházím svět,
má hlava zšedla pod tíhou let,
každého zdravím větou všech vět:
omnia vincit Amor, omnia vincit Amor …
10

: Třináctka

1. Zve Emi 
válčit mě pan 
D 
maršál sám,

C 
mládí je má 
H7 
síla, milá,

Emi 
víš, jak rád tě 
D 
mám, a až se vrátím,

C 
třináct růží 
H7 
na polštář ti 
Emi 
dám.


R: [: Už mi to i G 
táta říkal: 
D 
koukej žít,

Emi 
neštěstí i 
Hmi 
štěstí mít,

C 
chlap, a neznej 
G 
klid,

a tarokovou Ami 
třináctku,

tu H7 
musíš v kapse 
Emi 
mít. :]


2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.

R: Už mi to i táta říkal…

3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.

R: Už mi to i táta říkal…
11

: Dobrodružství s Bohem Panem

1. Ami 
Je půlnoc nádherná, 
G 
spí i lucerna,

F 
tys' mě opustil 
E 
ospalou,

tu v Ami 
hloubi zahrady 
G 
cítím úklady,

F 
píšťalou 
E 
někdo sem krá
Ami 
čí,

hráC 
 náramně 
G 
krásně a na mě

F 
tíha podivná 
E 
doléhá,

C 
hrá náramně, 
G 
zná mě, nezná mě,

F 
něha a 
E 
hudba až k plá
Ami 
či.


2. Pak náhle pomalu skládá píšťalu,
krok, a slušně se uklání,
jsem rázem ztracená, co to znamená,
odháním strach, a on praví:
Pan jméno mé, mám už renomé,
Pan se jmenuju a jsem bůh,
Pan, bůh všech stád, vás má, slečno, rád,
jen Pan je pro vás ten pravý.

3. Ráno, raníčko, ach, má písničko,
Pan mi zmizel i s píšťalou,
od Pana, propána, o vše obrána,
ospalou najde mě máti,
hrál a ve tmě krásně podved' mě,
kam jsem to dala oči, kam,
Pan, pěkný bůh, já teď nazdařbůh
počítám "dal" a "má dáti".
12

: Nagasaki Hirošima

Capo 1 (tzn reálně od D#): 

1. D 
Tramvají 
A 
dvojkou 
G 
jezdíval jsem 
A 
do Žide
D 
nic
A G A 
 

D 
tak velký 
A 
lásky 
G 
většinou 
A 
nezbyde 
Hmi 
nic 

G 
takový 
D 
lásky 
G 
jsou kruhy 
D 
pod oči
A 
ma 

D 
dvě spálený 
A 
srdce - 
G 
Nagasaki 
A 
Hiroši
D 
ma
A G A 
 


2. Jsou jistý věci co bych tesal do kamene 
tam kde je láska tam je všechno dovolené 
a tam kde není tam mě to nezajímá 
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 

3. Já nejsem svatej ani ty nejsi svatá 
ale jablka z ráje bejvala jedovatá 
jenže hezky jsi hřála, když mi někdy bylo zima 
jó dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 

4. Tramvají dvojkou jezdíval jsem do Židenic 
z tak velký lásky většinou nezbyde nic 
z takový lásky jsou kruhy pod očima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima 
a dvě spálený srdce - Nagasaki Hirošima

D A G Hmi
13

: Dej mi víc své lásky

1. G#mi 
Vymyslel jsem spoustu nápadů, 
H 
aů,

co G#mi 
podporujou hloupou nála
F# 
du, a
D# 
ů,

G# 
hodit klíče do kanálu,

C# 
sjet po zadku 
C#mi 
holou skálu,

G#mi 
v noci chodit 
D# 
strašit do h
G#mi 
radu.


2. Dám si dvoje housle pod bradu, aů,
v bílé plachtě chodím pozadu, aů,
úplně melancholicky
s citem pro věc, jako vždycky,
vyrábím tu hradní záhadu.

Ref: H 
Má drahá, dej mi víc, 
D# 
má drahá, dej mi víc,

G#mi 
má drahá, 
E 
dej mi víc své 
H 
lásky, 
F# 
aů,

H 
já nechci skoro nic, 
D# 
já nechci skoro nic,

G#mi 
já chci jen 
E 
pohladit tvé 
H 
vlásky, 
D# 
aů.


3. Nejlepší z těch divnejch nápadů, aů,
mi dokonale zvednul náladu, aů,
natrhám ti sedmikrásky,
tebe celou, s tvými vlásky,
zamknu si na sedm západů.

Mezihra: 

Ref: Má drahá, dej mi víc…

4. = 3.
+ aů, aů, aů, aů.
14

: Severní vítr

1. Jdu s C 
děravou patou, mám 
Ami 
horečku zlatou

Jsem F 
chudý, jsem sláb a 
C 
nemocen

Hlava mě pálí a v Ami 
modravé dáli

Se F 
leskne a 
G 
třpytí můj 
C 
sen


2. Kraj pod sněhem mlčí, tam stopy jsou vlčí
Tam zbytečně budeš mi psát
Sám v dřevěné boudě sen o zlaté hroudě
Já nechám si tisíc krát zdát

R: C 
Severní 
C7 
vítr je 
F 
krutý, 

počítejC 
 lásko má s 
G7 
tím

C 
k nohám ti 
C7 
dám zlaté 
F 
pruty

nebo se C 
vůbec 
G 
nevrátím
C 
 


3. Tak zarůstám vousem a vlci už jdou sem
Už slyším je výt blíž a blíž
už mají mou stopu, už větří že kopu
svůj hrob a že stloukám si kříž

4. Zde leží ten blázen, chtěl vilu, chtěl bazén
A opustil tvou krásnou tvář
Má plechovej hrnek a pár zlatejch zrnek
Nad hrobem polární zář
15

: Panenka

1. Emi 
Stanu se 
C 
myšlen
G 
kou a budu v 
D 
Tobě

Emi 
Budeš mou 
C 
milen
G 
kou výhle
D 
dově

Emi 
Budeš můj 
C 
druhej 
G 
hlas pro tuhle 
D 
píseň

Jsi Emi 
krásná
C G 
 
D 
Bože, jsi 
Emi 
krásná 
C G D 
 


2. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se kdoví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: G 
Jako by nebylo nic
D 
Emi 
mám pocit že jsi se 
C 
bála

G 
Svůj život bez hranic
D 
Emi 
jsi hrála
C 
 

G 
Panenku klidně si nech
D 
Emi 
stejně vim, v noci Tě 
C 
hřála

G 
dvě světla na vok
D 
nech, 
Emi 
vzplála
C G D 
 


3. Tak trochu sobecká, dost možná nebezpečná
Svět jako groteska, néééé-vděčná
Nevěříš na pocity, to jsi ty!
Tak krásná 
Bože, jsi krásná  

4. A ve Tvým objetí, tak sladce náruživým
Stanu se obětí, stanu se bůhví kým
A pak s Tvým úsměvem obletím celej svět
A Tvoji nahou tvář pochopím nazpaměť

R: Jako by nebylo nic, mám pocit že jsi se bála
Svůj život bez hranic, jsi hrála
Panenku klidně si nech, stejně vim, v noci Tě hřála
dvě světla na voknech, vzplála
16

: Slavíci z Madridu

R1: LaDmi 
lala… 
Ami E Ami Dmi Ami E Ami 
 


1. Ami 
Nebe je modrý a 
E 
zlatý, bílá sluneční 
Ami 
záře,

Ami 
horko a sváteční 
E 
šaty, vřava a zpocený 
Ami 
tváře,

Ami 
dobře vím, co se bude 
E 
dít, býk už se v ohradě 
Ami 
vzpíná,

Ami 
kdo chce, ten může 
E 
jít, já si dám sklenici 
Ami 
vína.


R2: Dmi 
Žízeň je veliká, 
Ami 
život mi utíká,

E 
nechte mě příjemně 
Ami 
snít,

Dmi 
ve stínu pod fíky 
Ami 
poslouchat slavíky,

E 
zpívat si s nima a 
Ami 
pít.


2. Ženy jsou krásný a cudný, mnohá se ve mně zhlídla,
oči jako dvě studny, vlasy jak havraní křídla,
dobře vím, co znamená pád do nástrah dívčího klína,
někdo má pletky rád, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká… 2×

3. Nebe je modrý a zlatý, ženy krásný a cudný,
mantily, sváteční šaty, oči jako dvě studny,
zmoudřel jsem stranou od lidí, jsem jak ta zahrada stinná,
kdo chce, ať mi závidí, já si dám sklenici vína.

R2: Žízeň je veliká…

R1: Lalala… 3×
17

: V blbým věku

1. Ujel mi C 
vlak i poslední 
G 
metro, ještě jsem 
Ami 
nebyl in a už jsem 
Dsus2/F# 
retro, 

než jsem se F 
z pulce vyloup 
G 
v samce, co má 
C 
všechno pod pal
Ami 
cem, 

F 
v den svý šance na poslední 
G 
jamce zaspal jsem. 


2. Ujel mi vlak, tak už to chodí, hlavu nevěším, pojedu lodí, 
než si to hodit, spíš se hodím do pohody u vody 
a počkám si až retro zase přijde do módy. 

*: Jó, F 
stále 
G 
mě to ba
Ami 
ví, sázet se s osudem, 
F 
byť čas utíká víc, než je 
G 
milo, 

F 
stále 
G 
věřím, že ze 
Ami 
mě ještě něco bude, no 
F 
jo, ale co když už 
E 
bylo? 


R: Včera mi Ami 
bylo málo, 
F 
dneska je mi 
C 
moc, jak se to 
G 
stalo, nevím, 

Ami 
každopádně 
F 
jsem zas v blbým 
G 
věku a jedu mimo 
Ami 
trať a 
F 
říkám si tak 
C 
ať, 

vždyť všechny G 
mosty vedou 
F 
beztak po stý 
G 
přes tu stejnou 
Ami 
řeku. 


Včera mi bylo málo, dneska je mi moc, jak se to stalo, nevím. 
každopádně jsem zas v blbým věku 
a pluju proti proudu vstříc poslednímu soudu 
a jsem radši vám všem pro smích, než abych byl sobě k breku. 

F 
Na - 
G 
na - 
Ami 
na… - včera mi 
F 
bylo málo, 
G 
dneska je mi 
Ami 
moc, 

F 
na - 
G 
na - 
Ami 
na… - včera mi 
F 
bylo málo, 
G 
dneska je mi 
Ami 
moc. 


3. Ujel mi vlak před rokem v dubnu, ještě jsem nezmoudřel a už zas blbnu, 
jak dopustil jsem to, že život protek mi mezi prsty, 
nevím, věřím, že až se prospím, pochopím, co s tím. 

*: Jó, stále mě to baví, sázet se s osudem, teď mám v kapse jen poslední kilo, 
stále věřím, že ze mě ještě něco bude, no jo, ale co když už bylo? 

R: [: Včera mi bylo málo, dneska je mi moc…
Na - na - na… :]
18

: Ho ho Watanay

1. D 
Spinkej můj maličký, 
C 
máš v očích 
D 
hvězdičky,

dám ti je C 
do vlasů, tak 
G 
usínej, tak 
D 
usínej.


R: D 
Ho ho Watanay 
C 
ho ho 
D 
Watanay

ho ho C 
Watanay 
G 
kiokena 
D 
kiokena.


2. Sladkou vůňi nese ti noční motýl z perleti,
vánek ho kolíbá, už usíná, už usíná.

R: 

3. V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni,
má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.

R: 

4. V dlani motýl usíná, hvězdička už zhasíná,
vánek co ji k tobě nes až do léta ti odlétá.

R: 
19

: Jdem Zpátky do Lesů

1. Ami7 
Sedím na kolejích 
D7 
které nikam nevedou
G C G 
 

Ami7 
koukám na kopřetinu jak 
D7 
miluje se s lebedou
G C G 
 

Ami7 
Mraky vzaly slunce 
D7 
zase pod svou ochranu
G Emi 
 

JenAmi7 
 ty nejdeš holka zlatá 
D7 
kdypak já tě dostanu
G D7 
 


R: G 
Z ráje my vyhnaní 
Emi 
z ráje, kde není 

už Ami7 
místa 
C7 
prej něco se 
G 
chystá
D 
 

G 
Z ráje nablýskaných 
Em 
plesů jdem zpátky 

do Ami7 
lesů 
C7 
Za nějakej 
G 
čas 
D 
 


2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe
málo jsi se snažil málo šel jsi do sebe
Šel jsi vlastní cestou to se dneska nenosí
i pes kterej chce přízeň napřed svýho pána poprosí

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …

3. Už tě vidím z dálky jak mávaš na mě korunou
jestli nám to bude stačit zatleskáme na druhou
Zabalíme všechny co si dávaj rande za branou
v ráji není místa možná v pekle se nás zastanou

R: Z ráje my vyhnaní z ráje …
20

: Rána v Trávě

CAPO III

R: Ami 
Každý ráno boty 
G 
zouval 
Ami 
Orosil si nohy v 
G 
trávě

Ami 
Že se lidi mají radi 
G 
doufal 
Ami 
A pro
Emi 
citli 
Ami 
právě

Každý ráno dlouze G 
zíval 
Ami 
Utřel čelo do ru
G 
kávu

Ami 
A při chůzi tělem semtam 
G 
kýval 
Ami 
Před se
Emi 
bou sta 
Ami 
sáhů


1. C 
Poznal 
G 
Mora
F 
věnku 
C 
krásnou

Ami 
a ví
G 
nečko 
C 
ze zlata

V Čechách G 
slávu 
F 
muzi
C 
kantů

Ami 
Uma
Emi 
zanou 
Ami 
od bláta.


R: Každý ráno boty zouval …

2. Toužil najít studánečku
A do ní se podívat
By mu řekla proč holečku
Musíš světem chodívat

3. Studánečka promluvila
To ses musel nachodit
Abych já ti pravdu řekla
měl ses jindy narodit. R:

R: Každý ráno boty zouval …
21