Petr Kalandra: Břímě

{95bpm
}


E|-----------------------------------------
B|-----------------------------------------
G|-----------------7-7h9-7-7h9p7h9p7h9p7-7-
D|-----7-7h9-7-7h9-------------------------
A|-7h9-------------------------------------
E|-----------------------------------------

A Asus2 

1. A 
Včera mě spolkl 
C#mi 
Nazareth, 

aby D 
dnes vypliv ostatky 
A 

Celou noc hledám místo, 
kam složit vlasy šedivý.
Hej pane nechcete mi říct, 
kde tu můžu složit hlavu svou,
ne řekl a hned zmizel tam
za tou velkou bílou budovou.

R: A 
Sundej 
C#mi 
z něj to 
D 
břímě, 

A 
a nech
C#mi 
těj za to 
D 
nic

A 
dědek ať 
C#mi 
už se nedře, 
D 
hej, hej … 

A 
nan
C#mi 
dej mi ho na 
D 
záda 

A G#mi F#mi E D 

2. Přes rameno ranec svůj, 
jak rád bych nějaký místo měl
kam bych se v klidu schoval 
a na všechno bych zapomněl.
V tom vidím Carmen s Ghiou 
jak po ulici proti jdou.
Carmen, že nemá čas, 
že si spolu rychle užijou. 

R: Sundej z nich to břímě a nechtěj za to nic,
holky ať už se nedřou, hej hej nandej mi ho na záda…
3. Když přijdeš k paní Mósrové, 
tak tam není co bys řek´
připadáš si jak v automatu, 
ve frontě na párek.
Povídá mladej kmete 
a což takhle třeba Nathalii,
už není právě nejmladší 
a tak zůstaň dneska večer s ní.

R: Sundej z ní to břímě a nechtěj za to nic,
holka ať už se nedře, hej hej nandej mi ho na záda…

4. Postarší právník mě nakop 
a to rovnou do koulí,
povídá já ti cestu ukážu, 
ale musíš s mým psem ven.
Povídám moment soudče, 
já jsem taky Homo sapiens.
Abych si trochu ulehčil, 
tu ránu jsem mu navrátil.

R: Sundej z něj to břímě a nechtěj za to nic,
dědek ať už se nedře, hej hej nandej mi ho na záda…

5. Na dělový kouli 
z roku 1835,
se vezu někam dolů,
je na čase mi závidět
tak letim mezi vás, 
pozdravuje vás tamten svět.
Že prej se nemusíme vracet, 
jé na čase mi závidět.

R: Sundej ze mě to břímě a nechtěj za to nic,
ať už se nikdy nedřu, hej hej nandej si ho na záda…

A G#mi F#mi E D