Záviš: Jak si pro mě přišla smrt

1. Emi 
Ležel jsem 
D 
na posteli 
C 
venku 
H 
padal 
Emi 
sníh

C 
já zrovna 
G 
rozjímal o 
C 
věcech intim
H 
ních

C 
dal jsem si v 
G 
rozechvění z 
C 
flašky piva 
H 
hlt

Emi 
když do kvar
D 
týru pro mě 
C 
přišla 
H 
kmotra 
Emi 
smrt.


2. V obvyklém podobenství kostry člověčí
na dveře zaťukala v komoře zvenčí
potvora přihrbená s kosou v pařátách
pozvolna překročila mého hnízda práh.

3. Slušně se představila jsem smrt obecná
tisíce nebožtíků důvěrně mě zná
řekla mi nachystej se hochu už je čas
a po mých zádech na to lehce přejel mráz.

4. Jen tolik nespěchejte milá kmotřičko
támhle se posaďte sečkejte maličko
musím se na tu cestu řádně připravit
něco piv z basy vypít dýmku zapálit.
5. Doufám že pohoštění malé přijmete
a trošku chmelovinky neodmítnete
nechtěla zprvu já však nedal pokoje
až do lebky jí tekly chladné Prazdroje.

6. Po třetím pivu začla kmotra vyprávět
jak s kosou po zemi se vláčí tisíce let
plzeňský rozvázalo smrti čelisti
a o záhrobí vykládala mi zvěsti.

7. Nemusím prý se vůbec téhle cesty bát
říkala zubatá že mohu být jen rád
v záhrobí totiž vládne pouze klid a mír
povídá budeš se mít lépe nežs tu žil.

8. Nejsou tam žádný schůze na kterejch jen spíš
z ničeho platit daně nikdy nemusíš
lumpy a práskače tam nikdy nespatříš
klid rukám dopřeješ však hochu uvidíš.

9. I když má každý člověk ze mě jenom strach
jsem vlastně svoboda a vůbec už ne vrah
dost ale řečí už co bych se chlubila
od pěny lebku mám však nejsem opilá.

10. A tak jsme vyšli kmotra zubatá a já
na dlouhou cestu která návratu nemá
/: jenom se nebojte i pro vás příjde si
i vám se lidé milí blýská na časy :/