1. Emi
Krátery na duších, který nikdo netuší
zamaG
skovat legraD
cí, G
srdce krváD
cí.
Emi
Navzdory kritikům chceme mít vlastní dům,
kde G
budem jenom D
my G
hoši ztraceD
ný.
Ten C
dům si každej H
ve svým srdci Emi
postaví.
R: Jsme A
prokletá banda, D
co dolů padá,
G
naděje na štěstí F#
pomalu zvedá.
Emi
Pouliční písně F
zpívaj pěsti.
H
Na klouzačkách do neštěstí.
A
Blbě se usíná, D
rychle jde čas
G
snad jednou probudí F#
naději v nás.
Emi
A po těchle klucích co F
hrozili všem,
H
jednou se jednou slehne zem.
2. Tempo je zběsilý, koně se splašili
jsme ztracení hoši, co zabloudili.
My jsme ty ztracený, hříchem zablácený,
justice je nahá, když si po nás sahá,
jdem po stopách, co vedou rovnou do ráje.
3. Hezkej pán z kravatou, s čepicí placatou
nepustí nás do dveří, když se sešeří.
Ti co s vlky vyjou. Lásku v nás zabijou,
ke štěstí jim stačí, když nás ke zdi tlačí,
to my jsme asi hoši navždy ztracený.
R: Jsme prokletá banda…
4. Tak roky plynuly, starý časy minuly
a list oddací karty obrací.
Naběhly myšlenky, jak zaplatit složenky,
ale energie, ta v nás pořád žije,
je pomyslnej mantinel ji zadrží.
R: sme prokletá banda…
5. Někdy se otočím, za mnou můj vlastní stín
vstoupil ze dveří, venku se šeří.
Hlavou na mne kývá, do tmy mne vyzývá,
tam stojej postavy, čas se zastavil,
to vracej se mi zpátky hoši ztracený.
R: Tahle prokletá banda…