Karel Kryl: Ocelárna

1. Mrtvou a žAmi 
ivou m
F7 
íchám vodu d
Ami 
o vín
E7 
,

napolo bdAmi 
ělý, sp
F7 
ící ve stoj
E7 
e,

na stole lžAmi 
ivou uniformu n
F7 
ovin

a stěnu cAmi 
ely v
E7 
e zdi pokoj
Ami 
e.

2. Zas budík zvoní do nočního jitra
a znovu plane hořák vařiče,
dnes jako loni, včera jako zítra,
čas věty plané vplétá do biče.
R: NaA 
 ostří nože, rezavé a tupé,

zavěsí změny lA7 
ichá sobota,

stD 
elu si lože v d
D7 
ospávárně kupé,

nE 
oc ranní směny v š
E7 
eru života.

3. Na okna vlaku kapky deště krápou,
jako když sprcha kape do vany,
v štruksovém saku nevolníci chrápou
a život prchá - rezignovaný.
4. Železným dechem nadcházejí rána,
bolavá hlava hledá samotu,
struskou a plechem zívající brána,
a pak už žhavá ocel v šamotu.
R: Na věšák šatny, zrezivělý prachem,
zavěsí změny lichá sobota,
mastný a matný, přidušený pachem,
čas ranní směny v šedi života.
5. Hlt bryndy z žita, kterou úsvit prošil
vyrudlou šedí škváry vyčpělé,
sůl potu, vrytá do flanelu košil,
škrábe a svědí, svědí po těle.
6. Kručení břicha z předražené láce
přehluší vytí sirén fabriky,
sobota lichá v heroizmu práce,
jdem domů, sAmi 
ytí z levného p
F7 
ití,

šťastni až k zblAmi 
ití - č
F7 
ísla z m
E7 
atrik
Ami 
y.