Daniel Landa: Jó ulice

1. Ami 
Jeho otec se sebou měl problémů dost,

Dmi 
a v bohatý rodině taky 
Ami 
nevyrost.

Ami 
Vlastní matka nevěděla, jestli ho má ráda,

E 
stalo se co muselo, 
Ami 
když ukázal jim záda.

Ami 
Problémovej parchant furt by si jen hrál,

Dmi 
učit se mu nechtělo, už ve
C 
 školce se 
E 
rval

Ami 
a když pořád slyšel co tu chce ten šmejd,

E 
jediný ho napadlo, 
Ami 
mezi svejma bejt.

R. Dmi 
Jó,  
Ami 
ulice je 
E 
jako se
Ami 
n,

duše v plamenech, děsně dlouhej den.
Jó, ulice, teď patřej sem,
noc je královna, no problem.
2. Tak poprvé v životě našel kamaráda,
s ním si nechal na rameno vytetovat hada.
Spolu to snad jednou někam dotáhnou,
když na těžkejch křižovatkách blbě nezahnou.
Hodně lidí spojil, jak ocel tvrdej rock.
Jsou démoni ulic a pro vostatní šok.
A chtěli by i milovat, o nic hůř než vy,
na ulici léčej si svý duše bolavý.
R. 
3. Někdy je i nejhůř, krev často všechno zkazí.
Vopruz je když jeden do druhýho nůž vrazí.
Jinde zase večer slzy provázej,
to mladí lidi s báglama z domu odcházej.
R.