1. Mám C
naději, že uslyším tvé F
tiché voG7
láníDm
,
sC
tín už padá na zdi bílé, nF
ic mu nebráG
ní,
já Dm
tuším že jsi hezká, jak býG
valas' tolikrátDm
,
ó, C
RuF
by,F/E
F/D
nechtěj mi lásku C
brát.
R. Já nDm
evymyslel válku, to jen pC
rstem někdo kýv',
mě Dm
učili jen střílet, jenže dF
ruhý střelil dřG
ív,
a nDm
evím sám: je mi přáno žG
ivořit či žít,Dm
ó, C
RuF
by,F/E
F/D
chci nablízku tě mC
ít.
2. Je zázračné to vědomí, že ještě vůbec bdím.
že tím, co je muž ženě, nemohu ti být, Ruby, já pochopím,
je možná hloupost nesmírná, když odvážím si přát,
ó, Ruby, nechtěj mi lásku brát.
R. Proč utápíš se do mlhy, snad nechystáš se jít,
a nechápu, proč po létech se zase slyším klít,
jen ruku vztáhnu za tebou, když nemůžu už vstát,
ó, Ruby, nechtěj mi lásku brát,