S tebou se cítím jako vítr ve větvích
Jak příběh, který přežívá staletí
V paměti srdcí, ve studnách ztracených
V žáru všech pouští, v očích umlčených
Ať klidně řeknou, že se mě to netýká
Slova dech krátí a sliny polykám
I stíny zkoprňej, když tančíš nahatá
Když světla Moulin Rouge, tě barví do zlata
Podél tvých paží můj příběh začíná
Krásně mi voníš, ať si mě kdo chce proklíná
Jak bych jen mohl, copak půjde tohle vzdát
Rád za to platím, ať se můžeš, holka, můžeš na mě smát
Mou duši léčí jen tvůj smích
Mou duši křísí jen tvůj smích
Proč odcházíš, náhle se zříkáš tajemství
Odkládáš křídla, klid očí andělských
Proboha, Satin, proč se mi ztrácíš kdoví kam
Mráz bloudí duší
Vím, snad jednou to přejde
Vím, snad to jednou přebolí