1. Emi
Někdy je člověk D
strašně sám,
C
jak město bez Emi
lidí.D
Jak použitej starej krám,
trapnej, že se až zastydí.
2. Někdy si takhle připadám,
jak potopenej člun.
Jak vypálená zahrada,
jak rozbořenej dům.
R: G
Chtěl bych se ztratit někam D
do ticha,
C
odletět na Emi
měsíc.
Zalez bych mámě zpátky do břicha,
a nebyl vůbec nic.
3. Nenuť mě mluvit nebo se smát,
nemůžu jíst ani pít.
V hlavě mám rezatej ostnatej drát
a v srdci vykradenej byt.
R: Chtěl bych se ztratit někam do ticha,
odletět na měsíc.
Zalez bych mámě zpátky do břicha,
a nebyl vůbec nic.
4. Nevím kam patřím, nevím kdo jsem,
mý cesty nikam nevedou.
Ztratil jsem pod nohama pevnou zem
i nebe nad sebou.
R: Chtěl bych se ztratit někam do ticha,
odletět na měsíc.
Zalez bych mámě zpátky do břicha,
a nebyl vůbec nic.