Poletíme: Lokomotiva

1. G 
Pokaždé když tě vidím, 
D 
vím, že by to šlo

a když Emi 
jsem přemejšlel, co cítím, 
C 
tak mě napadlo

jestli G 
nechceš svýho osla vedle 
D 
mýho osla hnát,

jestli Emi 
nechceš se mnou tahat 
C 
ze země rezavej drát


R: G 
Jsi loko
D 
motiva, která 
Emi 
se řítí 
C 
tmou,

G 
jsi indi
D 
áni, kteří 
Emi 
prérií 
C 
jedou,

G 
jsi kulka 
D 
vystřelená 
Emi 
do mojí 
C 
hlavy,

G 
jsi prezident 
D 
a já tvé 
Emi 
spojené 
C 
státy


2. Přines jsem ti kytku, no co koukáš, to se má
je to koruna žvejkačkou ke špejli přilepená,
a dva kelímky vod jogurtu, co je mezi nima niť,
můžeme si takhle volat, když budeme chtít

R: Jsi lokomotiva, která se řítí tmou,
jsi indiáni, kteří prérií jedou,
jsi kulka vystřelená do mojí hlavy,
jsi prezident a já tvé spojené státy

3. Každej příběh má svůj konec, ale né ten náš,
nám to bude navždy dojit, všude kam se podíváš,
naše kachny budou zlato nosit a krmit se popcornem,
já to každej večer spláchnu půlnočním expresem

R: Jsi lokomotiva, která se řítí tmou,
jsi indiáni, kteří prérií jedou,
jsi kulka vystřelená do mojí hlavy,
jsi prezident a já tvé spojené státy

4. Dětem dáme jména Jessie, Jeddej, Jad a John,
ve stopadesáti letech ho budu mít stále jako slon,
a ty neztratíš svoji krásu, stále štíhlá kolem pasu,
stále dokážeš mě chytit lasem a přitáhnout na terasu

R: