Jarek Nohavica: Blues o velkých prdelích

1. Ami 
Jak se tak zmenšujou byty a pokoje,

no vážně, jak se tak zmenšujou byty a pokoje,
Dmi 
je stále těžší, je stále těžší

Ami 
dostat se do koupelny jen tak bez boje.

Vždycky ti E 
pochybí místa kus,

vždycky ti pDmi 
řekáží nějaké panely

a proto zAmi 
pívám blues

o malých E 
bytech a velkých prdelích.


2. Jak se tak zkracujou úřední hodiny,
no vážně, jak se tak zkracujou úřední hodiny,
je stále těžší, je stále těžší
dostat se do socdemo či jiné ciziny.
Vždycky ti pochybí nějaké plus,
vždycky jsou nějaké malé zádrhely
a proto zpívám blues
o malých kanclích a velkých prdelích.

3. Jak je tak stále více nomenklaturních míst,
no vážně, jak je tak stále více nomenklaturních míst,
je stále těžší, je stále těžší
mít diplom v kapse a být si jist, že budeš jíst.
Vždycky jsi na hlavu mírně šus,
vždycky ti řeknou:"Takových jsme viděli"
a proto zpívám blues
o malých mozcích a velkých prdelích.

4. Jak nám tak řídnou řady folkových zpěváků,
no vážně, jak nám tak řídnou řady folkových zpěváků,
je stále těžší, je stále těžší
nemít to na háku a nebýt v lapáku.
Ať žije folkový realizmus,
ať žijou ti, co se se mnou přátelí,
já vám zpívám blues
o malých bytech, o malých židlích, o malých mozcích
a velkých, hrozně velkých prdelích.