1. D
Na Okoř je cesta, jako žádná ze sta,
A7
roubená je stromaD
ma.
D
Když jdu po ní v létě, samoten na světě,
A7
sotva pletu nohaD
ma.
G
Na konci té cesty D
trnité,
E
stojí krčma jako hrad, jako A7
hrad.
D
Tam zapadli trampi, hladoví a sešlí ,
A7
začli sobě notoD
vat.
R: D
Na hradě Okoři A7
světla už nehoří,
D
bílá paní A7
šla už dávno D
spát.
Ta měla ve zvyku, A7
podle svého budíku,
D
o půlnoci A7
chodit strašíD
vat.
G
Od těch dob, co jsou tam D
trampové,
E
nesmí z hradu A7
pryč.
D
A tak dole v podhradí A7
se šerifem dovádí,
D
on jí sebral A7
od komnaty D
klíč.
2. Jednoho dne z rána roznesla se zpráva,
že byl Okoř vykraden.
Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes,
nikdo nebyl dopaden.
Šerif hrál celou noc mariáš
s bílou paní v kostinci, v kostinci.
Místo aby hlídal, zuřivě ji líbal,
dostal z toho zimnici.
R: