1. NC
a mé planF
etě je spC
ousta dF
omů
C
a jenom jF
eden bC
ytG
,
dC
o něj vrF
acívC
ám se z kF
osmodromu
k žC
ivotu se F
uložC
itF
,
v kC
uchyni nF
a mě čC
eká fF
ilé,
tady vC
ědí, že mám fF
ilé rG
ád,
C
a děti převlečené dF
o košilG
ek
po vF
ečerníčku chG
odí spC
átG
.
2. Koupil jsem na trhu půl kila jahod,
když jsem se včera domů vracel,
dáme si pudink, jó, to bude blaho,
až mi v peřinách sdělíš nové informace,
že holka nejí a kluk že nechrní,
a přesto oba rostou jako z vody,
a ty žes byla celou dobu jako na trní,
ať něco se mi nepřihodí.
R1: Jsme kF
ytky v květináčG
i,
které zC
apustily společně kF
ořenC
y,
a chtDmi
ít nás přeonG
ačit,
tak to je ztrC
acený, hm C7(-)
hm.
R2: Jsme kytky v květináči,
kopretiny líznuté kopřivou,
a jedna postel, ta nám stačí
bohatě na jeden dlouhý život.
3. Jen co nám otrne, jó, už je to tady,
že zas nevynáším ráno koš,
krev se nahrne a pak nám není rady
a z tuleně se stává mrož,
ty tvoje manýry, ty moje cigarety,
kdo má pořád luxovat byt,
kam strkáš ty papíry a co ten knoflík od manžety,
s tebou člověk nemůže žít.
4. Celý svět ví, že počasí nebývá takový,
jak si přeje meteorolog,
tlaková níže nad Azorskými ostrovy
stěhuje se celý rok,
mu jsme dvě koleje, co jdou vedle sebe
do stanice Absolutno,
a kdybys ty neměla mě a já jsem neměl tebe,
bylo by na světě velmi smutno.
R2: