Jarek Nohavica: Na zídce staré kašny

Emi Ami D G D G C G D G 
1. NEmi 
a zídce staré kašny, s
G 
edě vedle t
C 
ebe,

vG 
ytáh' jsem k
C 
oláč z brašny, př
D 
ipadal si j
G 
ako Mikul
H7 
áš,

Emi 
andílci prostopášní p
G 
opadali z n
C 
ebe,

jG 
aký jsem fr
C 
ajer strašný 
D 
a co na mně m
G 
áš.

R: StřD 
íbrný pětih
G 
alíř h
C 
ozen
G 
ý do vod
D 
y se utop
G 
il,

zD 
ázraky se d
G 
ály, n
C 
eboť d
G 
ůvod i č
D 
as na to b
G 
yl.

2. Koláč jsme napůl snědli, zbytky dali rybám,
noc byla černý rendlík, pihovatá po kometách,
kočky na půdách předly, Jupiter se hýbal
a hvězdy bíle bledly jak na počátku světa.
3. Barokní varhaníky dávno zmohlo spaní,
odešli do putyky na guláš a taky na pár piv,
a pak za zvuků harmoniky zpívali nám do svítání
o lásce za gotiky a taky ještě dřív.
R: .4.
Slyšíš? To někdo zve nás k cestám po planetách,
Petr a Magdaléna, láska z roku sedmnáctset devadesát,
nezměnila se scéna na divadle světa,
chyť se mě za ramena, půjdem lítat pod nebesa.