1. TAmi
áta byl kE
ulak, máma sAmi
elka
a strejda šE
éfem ve ZlínAmi
ě,
ségra chtělE
a být učitAmi
elka
a teď má šest stovek hrubE
ýho v kantýnAmi
ě.
R: TDmi
en, kdo má štG
empl,
tC
en je i v prAmi
ávu,
ale pDmi
ísně jsou pG
ísně a nC
ástěnky jsou nAmi
ástěnky.
ŘDmi
ekli mi: Jseš lG
empl,
nechej to kC
oňovi, má větší hlAmi
avu,
a vDmi
elká hlava, jak znG
ámo, rodí vC
elké mF
yšlenkC
y.E
2. Na pajdák bývá velký nával,
pět bodů mínus za původ.
Dostane se ten, který dával,
ale my, my jsme velmi pyšný rod.
R: Ten, kdo má prachy,
ten je i v právu,
ale písně jsou písně a nástěnky jsou nástěnky.
Řekli mi: Netřeste se strachy,
nechte to koňovi, má větší hlavu,
a velká hlava, jak známo, rodí velké myšlenky.
3. Chleba je dražší nežli pivo
a dobrá voda, to je věc.
Některé stromy rostou křivo,
ale všechny skončí jako židle nakonec.
R: Ten, kdo má židli,
ten je i v právu,
ale písně jsou písně a nástěnky jsou nástěnky.
Řekli mi: Nezpívej tydli-pydli,
nechej to koňovi, má větší hlavu,
a velká hlava, jak známo, rodí někdy velké, někdy velké,
někdy velké, někdy velké, někdy velké myšlenky.