Jarek Nohavica: O Jakubovi

1. /: Naše pC 
rvní lásky jsou jako b
F 
áby bezzub
C 
é,

jako báby bezzubé, když olizF 
ují cukrl
C 
átka. :/

R1: PrF 
oč se nám sm
Ami 
ěješ, ty můj malý, neroz
G 
umný Jakub
C 
e,

že to snad vF 
ezmeš jiným směrem, vezmeš h
G 
opem, vezmeš zkr
C 
átka. R1:

2. /: Pejsek (člověk) zaštěká, a už mu na nos dají náhubek,
misku guláše mu podstrčí a zarýglují vrátka. :/
R1: .R1:
R2: JF 
akube, Jakube, Jakub
G 
e, Jakub
C 
e,

no to jsem zvF 
ědav, jak ti bude, až ti r
G 
oků př
C 
ibude,

JF 
akube, Jakube, Jakub
G 
e, Jakub
C 
e,

věř, že to všF 
echno už tu bylo 
G 
a zase bud
C 
e.

3. /: Když není co do huby, tak se bije na buben,
špejle z jitrnic se předělávají na párátka. :/
R1: .R1:
4. Tolik trubačů a hasičmajstrů dulo do trubek,
až z té kupy moudrosti světu vyrašila bradka.
R1: .R1:
R2: #