1. PánC
ové nahořEmi
e, já pDmi7
íšu vám dnes psG7
aní
a nDmi7
evím vlastně C
ani, budDmi7
ete-li ho čG7
íst,
přišlC
o mi ve středEmi
u do vDmi7
álky předvolG7
ání,
je tDmi7
o bez odvolC
ání, tím prDmi7
ý si mG7
ám být jC
ist.
PánF
ové nahořCdim
e, já už to lejstro spEmi
álil,
už jsAmi
em si kufry sbDmi7
alil, správcové vrátil klG7
íč,
pánC
ové nahořEmi
e, uctDmi7
ivě se vám klG7
aním
a zDmi7
ítra vlakem rC
anním odjDmi7
íždím nG7
ěkam prC
yčEmi
.Dmi7
G7
2. Co už jsem na světě, viděl jsem zoufat matky
nad syny, kteří zpátky se nikdy nevrátí,
slyšel jsem dětský pláč a viděl jejich slzy,
které snadno a brzy se z očí neztratí.
Znám vaše věznice, znám vaše kriminály,
i ty, kterým jste vzali život či minulost,
vím také, že máte solidní arzenály,
i když jste povídali o míru víc než dost.
3. Pánové nahoře, říká se, že jste velcí
a na věci to přece vůbec nic nemění,
pánové nahoře, na to jste vážně malí,
abyste vydávali rozkazy k vraždění.
Musí-li války být, běžte si válčit sami
a vaši věrní s vámi, mě, mě nechte být,
jestli mě najdete, můžete klidní být,
střílejte, neváhejte, já zbraň nebudu mC
ítEmi
,Dmi7
nG7
ebudu mC
ítEmi
, Dmi7
nG7
ebudu mC
ít …