1. RD
uce položil jsem na tvá ňC
adra, která ve tmě svD
ítíC
,
mG
ěsíc ozářil ti tvD
ářG
,D
tvoje jemně rozevřené tC
ělo mě chytá do svých sD
ítíC
jG
ako rybu rybD
ářG
,D
plC
anu, plD
anu, plC
anu, plD
anu.
2. Kolenem dotýkám se tvého, pak se vkládám mezi tebe,
máš víčka od luny,
na svých bedrech cítím tíhu celého pohanského nebe
se svými hromy a Peruny,
planu, planu, planu, planu.
3. Srážíme se jako mlha na skle jedoucího vozu,
jako kapka v kapce,
křídla sov pleskají o větve, ztrácím rozum,
muž mění se v chlapce,
planu, planu, planu, planu …