1. V lC
etadle Praha - MF
ontreal
pC
adají slova jak sF
lzy do lavoru.
NC
a nebi šustí staniF
ol,
stC
aniol z čokolády zF
a třicet pět korun.
R: ŽlG
uté jsou vlny C
Atlantiku,
rG
acek je úředníkem mC
ořské ambasády.
CG
estujem ze šuplíku dC
o šuplíku
F
a svět je mEmi
alý pomerDmi
anč,
F
a svět je mEmi
alý pomerDmi
anč,
ve kterém tG
am, to není tC
ady.
2. Ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj,
do stejných plínek jsme pouštěli hovínka.
Ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj,
ostravské dvory nás pojí jako vzpomínka.
R: .3.
Ať bydlíš kdekoli, jsi bratr můj,
jsou mezi námi jen pomyslné čáry.
Ať už jsi kdokoli, jsi bratr můj,
šest světadílů je šest kolíčků od kytary.
R: Žluté jsou vlny Atlantiku,
racek je úředníkem mořské ambasády.
Cestujem ze šuplíku do šuplíku
/: a svět je malý pomeranč, :/
ve kterém tam bude i tady.