Jarek Nohavica: Před dveřmi

Ami 
ed dveřmi mého bytu noc c
D 
o noc někdo st
Ami 
ává,

když přimknu ucho k dveřím, slyšD 
ím, jak pokašl
Ami 
ává,

nahlídnu přes kukátko, kdo rD 
uší mi můj p
Ami 
okoj,

a ze špehýrky na mne se dD 
ívá cizí 
Ami 
oko.

2. Veliké cizí oko, já nevím, komu patří,
zamrká na mně ze tmy, jako že jsme dva bratři,
otevřu prudce dveře:"Kdo jste a co mi chcete?"
a na chodbě je prázdno, jen elektroměr klepe.
3. Noc co noc se to vrací, to popokašlávání
a velké cizí oko a veliká tma za ním,
a to se špatně skládá, a to se špatně žije,
být malou nahou rybkou plovoucí akváriem.