Jarek Nohavica: Stanice Jiřího z Poděbrad

1. V mC 
etru na schodech v
Dmi7 
ídáme se sp
G7 
olu,

jC 
á jedu nahoru a 
F 
ona vždycky d
G 
olů,

vrFmaj7 
acím se z noční směn
Cmaj7 
y, ona jde n
A7 
a ranní,

Dmi7 
oba jsme 
G7 
unaven
C 
í a málo v
A7 
yspaní

Dmi7 
a schody j
G7 
edou a n
C 
echtějí st
Ami 
át

nF 
a stanic
G 
i Jiřího z P
C 
oděbrad.

2. Praha v šest hodin ještě sladce chrápe,
to jenom my dva blázni povinnosti chápem,
já dělám ve Škodovce a ona v trafice,
oba jsme černé ovce, dva kusy z tisíce,
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad.
3. Pětkrát do týdne máme v metru rande,
jak se tak míjíme, jsme protilehlý tandem,
já vlevo, ona vpravo držíme madla,
ji čeká Rudé právo a mně už padla
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad.
4. V metru na schodech, tam se dějou divy,
tam jsem se zakoukal do trafikantky Ivy,
v tom spěchu stačím jen říct "ahoj" a "dobré ráno",
neb líbat během jízdy je přísně zakázáno,
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad.
5. Praha v šest hodin ještě sladce chrní
a my jsme milenci velice opatrní,
v průvanu na schodišti vlasy nám lítají,
neb všechny věci příští nás teprv čekají
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad.