1. NA
áš syn je už veliký, dE/G#
o plínek už nedělF#mi
á,E
zA
estárli jsme, lásko, s nE/G#
ím docelHmi7
a,E7
D
oči má po mně a vlA
asy po tobě,
pD
adají mu do čelA
a,
tE
ak nA
ebuď z toho smutnE
á, buď radši veselA
á.
2. Naše dcera je už veliká, když koupe se, je nesmělá,
zestárli jsme, lásko, s ní docela,
kluci koukají se po ní, jak koukali jsme po tobě,
a my zamykáme panelák,
tak nebuď z toho smutná, buď radši veselá.
R: Protože jD
edna a jedna jsou čtA
yři
a dvě hrD
ušky a dvě jabka, to je E
osm třešní na talA
ířF#mi
i,
i kdybys nHmi
echtěla, nE7
echtělA
a.DEA
3. Náš starý kredenc z roku jedna-dvě už brzy dodělá,
zestárli jsme, lásko, s ním docela,
kávový svatební servis z Číny
dostal léty pěkně do těla,
tak nebuď z toho smutná, buď radši veselá.
4. Líbat se tak na ulici, to se v našem věku nedělá,
zestárli jsme, lásko, zestárli jsme docela,
v televizi běží film pro pamětníky,
pan Marvan dělá Anděla,
tak nebuď z toho smutná, buď radši veselá.
R:
5. I ta píseň, co jsem kdysi pro tě napsal, je už omšelá,
zestárli jsme, lásko, s ní docela,
ale včera, když jsi spala a já na tebe koukal,
napsal jsem ti novou docela,
a to je tahleta píseň, trošku smutná, trošku veselá,
a to je tA
ahleta píseň, trE
ošku smutná, trD
ošku vE
eselA
á …