1. Když jsi smC
utná, tak i kFmaj7
apky deště bC
olíFmaj7
,
rány se C
otevřou a nFmaj7
aplní se sA7
olí,
držím tě zDmi
a ruku a nG
emám žádnou zEmi
árukAmi
u,
že nFmaj7
ezůstanu C
o žebrácké hFmaj7
oli.
2. Když jsi smutná, tak mi něco ruce sváže,
do mé hlavy mlčky vpochodují stráže,
všechny mé nápady hned zahánějí do řady
a střílí puškou té nejtěžší ráže.
3. Když jsi smutná, tak i sochy v parku brečí,
stromy procitnou a mluví lidskou řečí,
tiše tě konejší, jak umí stromy vezdejší,
/: a náhle jsi víc svoje, nežli něčí … :/