Karel Plíhal: Podivná kometa

1. PG 
odivná k
Ami7 
ometa se zje
G/H 
vila a hbi
C 

prG 
oklouzla hv
Cmi 
ězdářům skrz r
G 
adar
A7 
ový s
D7 
ítě,

G 
úplně pr
Ami7 
ůhledná a l
G/H 
ehká jako p
C 
eří,

tCmi 
a, kterou v
G 
idí j
A7 
enom t
Ami7 
i, co n
D7 
a ni v
G 
ěří
Ami7 
.
G 
 


R: LHmi 
ehce se 
G 
otřela o Z
A7 
emi hebkým chv
D 
ostem,

ZC 
emě se z
G 
achvěla, my c
C 
ítil
G 
i, jak r
D 
ostem,

čHmi 
ervíčci p
G 
oddaní a k
A7 
apky v kalný ř
D 
ece,

zpC 
ěváčci 
G 
uzamčení d
C 
o rez
G 
avý kl
A 
ece
D 
.


2. Po dlouhé nemoci zas ohromná chuť k jídlu
a láska usedla ke koncertnímu křídlu,
zazněla hudba, kterou člověk těžko složí,
vedle níž písně jsou jen partiové zboží.
R: Ruce se našly, prsty do sebe se spletly,
všechno se rozzářilo kouzelnými světly,
tisíce žárovek, a každá nejmíň sto watt,
a noční přízraky se stěží stihly schovat.

3. Kometa odlétla zas jinam do vesmíru,
už zase vyháníme lásku od klavíru,
prsty se rozpletly, jen občas dotek letmý,
[: a noční přízraky se těší, až se setmí. :]