1. JsD
i už dlouho prD#dim
yč a nikdo blEmi7
ízkej není nEdim
ablízku,
pštrHmi
os je na tom lF#mi
íp, ten může stG
rčit hlavu dA
o písku,
a jG
á ji strčím dA
o okýnka nF#mi7
ejbližšího tHmi7
axíku,
řG
eknu: pane tD
axikáři, dvG
akrát kolem rA7
ovníkD
u.D#dim
Emi7
Edim
2. Taxikář se s pochopením a se mnou vrhne do proudu
aut, co trochu připomínaj' karavanu velbloudů,
budeme se zvolna houpat noční městskou Saharou,
onen pán mi bude třeba líčit trable se starou.
R: SG
emeleme všechno možný: žE7
enský, fotbal, politiku,
nD
ic nestojí zD/C#
a nic, ale hlGmaj7/H
avně, že nám chD7/A
utná,
G
a ve zpětným zrcátku toho E7
erárního žigulíku
zmA
izí moje trápení a všA+
echno bude putna.
3. Jsi už dlouho pryč a já se vozím v noci taxíkem
s ukecaným, s užvaněným, ale s prima chlapíkem,
co mi říká při loučení:"Jó, mladej, život je pes,
tak to bude, počkej moment, pět set dvacet káčées."