1. JC
en nechte trpaslíka G/H
Ondřeje,
jAmi
en ať si dá, co hrdlo rEmi
áčí,
Ami
ať se, chF
udák malej, tC
aky jEmi7
ednou pA7
oměje,
všD7
echno platím, a tak: G
o co vlastně kráčí.
2. Jídlo je nejlepší lék na lásku,
v tomhletom mám už trochu školu,
když jsem ho našel, jeho život visel na vlásku,
vrhnul se v zoufalosti ze psacího stolu.
R: SF
rdce má rG
ozervané nC
a hadrAmi
y
prDmi
o jednu tE
rpaslici zAmi
e sádry,
bG#7
yla tak krásná, až se vC
ěřit nechtělA7
o,
jD7
ako by ji uplácal sám MG
ichelangelo,
nF
osil jí rG
ybízové kC
orálkAmi
y,
kDmi
oukala nE
epřítomně dAmi
o dálky,
tG#7
ak velkou láskou ji, chC
udák, zahrnA7
ul,
žD7
e by se i kámen nG
ad ním ustrnul,
ale sádra nC
e.
3. Tak, prosím, nechte toho Ondřeje,
jen ať si dá, co hrdlo ráčí,
když už mu osud v lásce zrovna dvakrát nepřeje,
všechno platím, a tak: o co vlastně kráčí.
4. Ať jsme velký nebo maličký,
na jedný lodi všichni plujem,
koukejte, jak mu jedou laskonky a chlebíčky,
než končit s životem, je lepší dostat průjem.
R: