Je sychravý konec léta, rok 9 po Kristu.
Početný římský vojenský sbor se přibližuje k místu zvanému Teutoburský les.
Unavení legionáři se ukládají ke spánku a ač jsou vyčerpaní a prokřehlí, není důvod k obavám.
Trestná výprava do srdce Germánie bude do určité míry jen rutinní záležitostí.
Není na světě armády, která by zkušené a dokonale vycvičené legie dokázala porazit…
C G Ami G C B Ami F G Ami
C
Ptáci G
po nebi Ami
táhnou.
Slunce se G
k obzoru C
sklání.
[: B
Sedím a tesám Ami
do kamene.
F
Posílám G
bohům svýAmi
přání. :]
Dmi
Kéž je ze mne centurion,
A4
kéž přijde řada na můj A3
štít.
F
V lesích plných barbarA
ů, jenž si Dmi
nezaslouží žít.
Ref: Ami
Soumrak pomaEmi
lu padá
naFmaj7
šedivou GermáC
nii,
Fmaj7
nepřátelskou C
a zlou.
Nevíš, G
co bude zítra,
nevíš, B
co bylo dnes.
V mlhách je cítit zrada
a močál čeká na legii.
Tak nevlídně nás vítá
G
Teutoburský les. C
C G Ami G C B Ami F G Ami
Dmi
Z nápisu ve skále se budoucí dozví, A4
kdo před věky tu A3
stál.
F
Kdo tu navždy svoje A
jméno vyteDmi
sal.
Pak jednou tiše vysloví, ten kdo zabloudí až sem,
kostrbatá písmena psaná Římanem.
Ref:
V září roku 9 našeho letopočtu došlo v bažinách Teutoburského lesa (na území dnešního Německa)
ke střetu tří elitních římských legií v počtu mezi 30 až 40 000 muži s germánskyým kmenem Cherusků,
vedených náčelníkem Arminiem (Hermannem).
Když se legionáři roztažení do nekonečného zástupu jen s velikými obtížemi prokousávali
rozmoklým terénem a bažinami, z hloubi Teutoburského lesa na ně zaútočili
germánští válečníci ze všech stran.
Po třídenním masakru utrpěl neporazitelný Řím jednu z nejkatastrofálnějších porážek
v historii a z početného kontingentu se podařilo zachránit jen pár šťastlivcům.