1. Am
Zdál se mi sen, jenž ukrad mi spaní,
Dm
že za vstřícnost platíme, vysokou daní
E
a ve vlastním městě jsme my, jako cizí
Am
s vírou jsem doufal, že s ránem sny mizí,
2. i vyšel jsem do ulic prodávat ryby (+ druhá píšťala: cé há á há)
a doma jsem zjistil, že peníze chybí, (cé há á há)
to vokrad mě zas jeden o mojí hrdost, (cé há dé há)
kde není pomocí nastoupí tvrdost. (cé há á há)
Am
ŠtěG
páAm
ne!G
Am
Vím G
naAm
co asi nG
arážíš,myslím však, že není tak
Am
zle. ZrovnaG
tyAm
mě G
zarážíš! Mluvíš, jak darebák.
"Hle! Kdosi na odvetu, hodil kámen, já bych řek,
možná, že se pletu, že měl pekař vztek."
3. Jejich krev, bratři, je jiná než moje,
mtolik jim patří, jsou drzí, tak co je,
jak je to možný, vždyť není jich víc,
stačí jen mžik a už nemají nic.
4. No, přesně tohle je ten správný lék,
jak vím jsme stejná krev a já bych řek',
že vy jste ti nejlepší, jste totiž naši,
dáme se do díla pomozte radši.
Ref:
G
NajdeC
me meče, F
co C
předkové kovali,
F
pro náC
s tu zůstali,
G
jak symbF
ol právaG
,národu Ami
sláva,
nestůjte v kleče nebo vás povalí,
kam jsme se schovali
před vlastní duší,a srdce buší.
5. Teď běžte domů, emoce stranou,
pro vaše děti, pro zem milovanou,
zítra se sejdem všichni zas tady,
bez těch, kdo nepatří do naší řady.