Karel Kryl: Z Ohlasů Písní Ruských

1. BDmi 
yl jest Vova na honu u Rostova na Donu,

spA 
atřil státi na břehu krasavici zvl
Dmi 
áštní,

na výstrahy nedbaje, žena že jen kletba je,
dA 
al se za ní do běhu, neboť vzplanul v
Dmi 
ášní.

KrC 
asavice tone v hněvu, kt
Dmi 
erak Vova třeští,

rGmi 
ozbíhá se k
A 
e Kyjevu, n
Dmi 
a útěku vřeští,

C 
eběhli tak přes hranici k
Dmi 
e korytu Visly,

kdB 
e v té chvíli kr
A 
asavici opustily sm
Dmi 
ysly,

lC 
a la la
Gmi 
 …
Dmi A Dmi A 
 


2. Čelist vášní převislu, přeplaval s ní přes Vislu,
utíkal s ní po břehu a něžně se k ní shýbal,
a když byli za Vislou, učinil jí závislou,
jelikož ji za běhu dvěstětřikrát líbal.
Když pak běžel okolo vrat s policajty v patách,
zakopl jest o kolovrat, do louže se natáh',
ona z rukou vypadla mu do bílého snížku
a on zří, že ukradla mu komsomolskou knížku,
la la la …

3. Maje duši bolavu, přeběhl s ní Moravu,
líbali se mnohý dni rozechvělí touhou,
krasavice líbezná dnes už, co je Liebe, zná
a náš Vova ve Vídni mívá chvíli dlouhou.
Sedává pak u Dunaje s tváří sladkých madon,
tiše sobě vzpomínaje na ten hon a na Don,
krasavice jako vdova truchlí neustále,
čeká doma, až ji Vova vodnese kus dále,
la la la …