1. D
Slunce je zlatou skobou Hmi
na vobloze přibitý,
G
pod sluncem A
sedlo kožeD
ný, A7
D
pod sedlem kůň, pod koněm Hmi
moje boty rozbitý
G
a starý A
ruce sedřeD
ný.
R: D7
Dopředu G
jít s tou A
karavanou Hmi
mraků,
schovat svou G
pleš pod A
stetson děraHmi
vý,
/: jen kousek Emi
jít, jen A7
chvíli, Hmi
do soumraEmi
ku,
až tam, kde Hmi
svítí město, F#
město bělaHmi
vý.:/ A7
jé
2. Vítr si tiše hvízdá po silnici spálený,
v tom městě nikdo nezdraví,
šerif i soudce - gangsteři, voba řádně zvolený,
a lidi strachem nezdravý.
3. Sto cizejch zabíječů s pistolema skotačí
a zákon džungle panuje,
provazník plete smyčky, hrobař kopat nestačí
a truhlář rakve hobluje.
R: V městě je řád a pro každého práce,
buď ještě rád, když huba voněmí,
/: může tě hřát, že nejsi na voprátce
nebo že neležíš pár inchů pod zemí. :/
4. D
Slunce je zlatou skobou Hmi
na vobloze přibitý,
G
pod sluncem A
sedlo kožeD
ný, A7
D
pod sedlem kůň, pod koněm Hmi
moje nohy rozbitý
G
a starý A
ruce sedřeD
ný.
R: Pryč odtud jít s tou karavanou mraků,
kde tichej dům a pušky rezaví,
/: orat a sít od rána do soumraku
a nechat zapomenout srdce bolavý. :/