Karel Kryl: Elegie

1. Dmi 
Na louce koně pasu 
Gmi 
za zpěvu 
A 
konipasů, 
Dmi 
camcará,
B A 
 

Dmi 
čekaje na to, kdy si 
Gmi 
zazpívám jako kdysi 
Dmi 
za cara,

/: Gmi 
třesavku nevolníka pod koleny,

Dmi 
básníka na rolníka 
B 
přeškole
A 
ný,

Dmi 
spokojen bez rozhlasu, 
Gmi 
dočkám jak 
A 
husa klasu 
Dmi 
do jara. 
B A 
:/


2. Na klíně Polyxenu, zajel jsem do Brixenu na lyže,
teď piju slivovici, hýčkaje krasavici z Adiže,
/: a než jí zrudnou líčka z tyrolského,
vzpomenu na Havlíčka Borovského,
namísto elegií myslím však na orgii v negližé. :/

3. Z okénka kynu vlídně, na sever jedu z Vídně bujarý,
z protější strany Dyje zaznívá melodie fujary,
/: pak někdo zahuláká Čapajeva,
to car mě zpátky láká, mně to neva,
v exilu brousím tužku pro pamflet na báťušku s bojary. :/