Karel Kryl: Dívka Havířka

1. Já A 
měl jsem dívku havířku, jež 
H7 
stála mi co model

já E7 
maloval ji na šířku, já 
A 
maloval ji 
E7 
podél,

já A 
maloval ji v krunýři a 
H7 
poslouchal jsem proslov

na E7 
téma:"Maluj, malíři, a malbou masy 
A 
oslov!

-
Jeť C# 
rodná strana - v umění náš 
F#mi 
učitel a rádce!"

Pak H7 
po časovém znamení za
E7 
zněla Píseň práce,

A 
dívka prý mne miluje, tak přistou
G# 
pi
G 
la 
F# 
ke zdi,

ruH7 
mělkou na ni 
E7 
maluje dvě pěticípé 
A 
hvězdi.

-
2. Ta dívka byla atrakce, neb pravila mi:"Hošku,
rač odvrhnouti abstrakce a realizuj trošku,
já nehrozím ti kostelem a kašlu na přetvářku,
teď postojím ti modelem pro Annu Proletářku!
-
My vodkou hrdlo prolejem, můj milovanej dědku!"
Tak vzal jsem kyblík s olejem a propláchl jsem štětku,
teď bytem voní konina, to stará dělá řízky,
já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky.
-
My vodkou hrdlo prolejem, můj milovanej dědku!"
Tak vzal jsem kyblík s olejem a propláchl jsem štětku,
teď bytem voní konina, to stará dělá řízky,
já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky.