1. V mAmi
ěsíci zG
áří, kdy jAmi
ablka zrF
ají,
kdy mAmi
antilu nG
oci svit mAmi
ěsíce prE
otkal,
když dAmi
ozněla hG
ymna, již v pAmi
ůlnoci hrF
ají,
já pAmi
oprvé tehdy jsem SG
atana pAmi
otkal.
2. Ten Satan měl líbeznou postavu panny
a nepáchla síra, však voněly květy,
a v úsměvu něha bez jediné hany,
jen z úst jako hadi mu syčely věty:
®: "Jen nC
ech si svou duši, ta k ničemu nG
ení,
vždyť mnAmi
ozí i zdG
arma ji Ami
upsali čE
ertu,
však hlAmi
as - to je zbG
oží, jež dnAmi
eska se cF
ení
a dAmi
obře se platí - to bG
eze všech žAmi
ertů!"
®: "Já pro ten tvůj hlas jsem si ohlávku uvil
a stráž mi ho do klece vsadí,
a kdybys pak stokrát i andělsky mluvil,
tvůj hlas tě zradí!"
3. Dnes jako kníže si v paláci žiji,
mám ve stájích koně a v zahradách pávy,
jím ze zlaté mísy a z křišťálu piji,
jen rádio nemám a nesnáším zprávy.
4. Neb kdykoli válkou se o lásce bájí,
když slaví se vrazi a obchody s časem,
když svatými slovy se bezpráví hájí,
když hlásá se lež - tedy vždycky mým hlasem.
®: Mé lůžko je měkké, však propíjím noci,
mám z démantů bazén a ze zlata ryby,
mám přebytek všeho, i pýchy, i moci,
mám v paláci všechno, jen lidé tu chybí!
®: Dnes podruhé oko mé Satana spatří,
je krásný, byť s úsměvem krysím,
vždyť jemu dnes s hlasem i duše má patří,
když na větvi visím …