1. Ami
Tiché listy lísek, tG
řetí kniha Ami
běd,
jako v zubech pC
ísek skřG
ípou slova vAmi
ět,
šarlat vlčích mF
áků v nG
ěmém osenAmi
í,
ztichly hlasy ptF
áků v mlčenAmi
í.
2. Světle bledým nebem svítí větve bříz,
pole voní chlebem z jedovatých hlíz,
ticho s hlavou vlčí v době po moru,
lidé, kteří mlčí v hovoru.
®: Vodní třF
íšť břehy třG
ísní
kde se prC
oud řeky krAmi
outí,
matka lF
oučí se písní
s princem v kAmi
ošíku z proutí,
tichý plF
áč skryje houští,
košík prG
oudem když pouští,
snad pak nAmi
ad hrází bobří
najdou G
rybáři dobří
mE
alého krAmi
ále,F
mE
alého krAmi
ále.E
3. S přeslazenou slinou v koutku rybích úst
tiše léta plynou, slyšíš trávu růst,
zrazeni se krčí v hrubém oděvu,
lidé, kteří mlčí ve zpěvu.
4. Řeky plné vorů, místo vody kal,
z šumějících borů mrtvé vrchy skal,
a jen šepot syčí křídlem kačením
v zemi, která křičí mlčením.
®: Spěje proud dlouhou poutí
moři vstříc krajem mírným,
nese tmou loďku z proutí
k hladinám nedozírným,
k hřbetům vln s bílou krajkou,
k fregatám s carskou vlajkou,
a pak pod přídí ostrou
zmizí koš s bílou kostrou
malého krále, malého krále …