capo4

1. Já [C]vám to pane [Ami]povídám, na [C]ranní vítr teď [Ami]čekám, 
ať [C]vypráví [A7]mně,jak se toulal [Dmi] nad ní. [G7]
Snad [Dmi]vinen je pohár co [G7]leží tu, že [Ami]vítr v ranním přeletu 
mně [Dmi]voní, hmm, [G]voní,[F] Vysočinou,[C] Vysočinou.[G7] 
 
2. Za [C]mnou poštovní vůz dlouho míle [Dmi]krájí, 
[F]dálkou zrozenou [G]nemoc posílí [C]jen. 
[C]S ní prchají léta, odplouvá [Dmi]mládí, 
[F]lék mně v šatě [G]nočním nabídl [C]sen. [C7] 
 
3. O tom,že na [F]horách se mlha k [G7]útoku dolů [C]řadí, [C7] 
jak [F]potok loukou [G]pádí si nechám [C]zdát. [C7]
O lesním [F]přístřešku,kde v [G]měsíčním lesku vítr [C]bloudí [Ami]
o rose [Dmi]studící, o toulce [G]vonící [F]Vysočinou,[C]Vysočinou. [G7]
 

--->
4. Ráno [C]každý sen i ten tulákův, slunce [Dmi]ruší, 
pak [F]na tisíc ozvěn [G]noční děj stále [C]má.[G7] 
Jednou [C]odešel a teď dálku denně [Dmi]krátí 
vám [F]prozradím,ten [G]poutník,to jsem [C]já.[C7] 

5. Na známou [F]stanici můj [G7]vlak se brzy [C]vrátí, [C7]
tam si [F]kolejí špásem do [G]polí jen tak [C]sáh. [C7] 
[F]Zpomalí útlé [G7]vlákýnko páry až [C]stojí[Ami] 
oči [Dmi]zapíjí,[G]setkání s [F]Vysočinou,[C]Vysočinou. [G7]
 
6. Proč [C]vám to pane [Ami]povídám,když [C]vítr líp to [Ami]řekne sám 
co je [C]za kolejí, [A7]která v trávě [Dmi]končí. [G7] 
Jen [Dmi]počkejte se mnou [G7]chvíli tu na [Ami]vítr v ranním přeletu 
jak [Dmi]voní, hmm,  [G]voní [F]Vysočinou, [C]Vysočinou, [Ami]

[F]Vysočinou, mojí [C]Vysočinou.