1. [Ami]Naše krásná [Emi]zahrád[Ami]ko, [C]zalejvaná [G]po[Ami]tem,
 [Ami]uvadla jsi [Emi]zakrát[Ami]ko [C]za železným [G]plo[Ami]tem.
 [Dmi]Uvadla jsi, zrezi[Ami]věla, [G]co se s tebou sta[C]lo,
 [Ami]beranici s [Emi]dýmkou v [Ami]zubech, [C]na lidi se [G]řva[Ami]lo.

2. Naše krásná zahrádko, zalejvaná krví,
 netušil, jak zakrátko, bolševik se zmrví.
 Jednou v tobě kvetly stromy jak naděje v nás,
 jaro přišlo nakrátko, potom z kremlu mráz.

R: [F]Dvacet a dvacet je [C]čtyrycet, je [G]lepší se k tomu [C]nevracet,
 o [F]tom, co ste nám [C]provedli, my [Ami]jenom kecat [Emi]doved[Ami]li.

3. Naše krásná zahrádko, zalejvaná vztekem,
 kradli, žrali, chlastali, odcházejíc s břekem.
 Teplej podzim, krátká zima, jaro je tu znova,
 rudá knížka nehodí se, musíme ji schovat.

R: Dvacet a dvacet je čtyrycet ....

4. Naše krásná zahrádko, už nemusíš se bát,
 naučí se syneček hospodařit snad.
 A až zas budeš dýchat volně a narovnáš se v zádech,
 pozor aby nedozrály rudý třešně v sadech.