1. [C]Měsíc snílek [F]stoupá nad [C]skalou 
   a zpívá si svou píseň poma[G]lou, 
   je [C]podobná té, co jsem složil [F]sám, 
   tak [G]poslouchej a nehleď k hodi[C]nám. 

R: Jako [C]kotě si příst a víčka mít zavřená [F]úna[C]vou, 
   málo je míst, kde staré lásky [D7]naráz upla[G]vou, 
   [C]jedním z nich je náruč tvá, a tudíž máš už [F]znát, 
   že jak kotě si příst a [C]víčka mít zavřená [G]chtěl bych [C]rád.   [F][C][G]

2. Dnešní noc je stokrát ztřeštěná 
   a doznám, že jsem šťastný, že tě mám, 
   už vítr vlahý stopy bázně svál, 
   tak můžu říct, co léta jsem si přál. 
R: 
3. Nevyznám se příliš v lichotkách 
   a občas se tak stydím, že bych plách', 
   za blízký strom se ukrýt, a pak vím, 
   že bych šeptal, ovšem hlasem dunivým: 
R: 
    C       F C F C F C F 
*: [C]Tap ta [F]da ...[C] [F] [C] [F] [C] [F]