{{95bpm}}

E|-----------------------------------------
B|-----------------------------------------
G|-----------------7-7h9-7-7h9p7h9p7h9p7-7-
D|-----7-7h9-7-7h9-------------------------
A|-7h9-------------------------------------
E|-----------------------------------------

[A,Asus2]

#. [A]Včera mě spolkl [C#mi]Nazareth, 
aby [D]dnes vypliv ostatky [A]mý
Celou noc hledám místo, 
kam složit vlasy šedivý.
Hej pane nechcete mi říct, 
kde tu můžu složit hlavu svou,
ne řekl a hned zmizel tam
za tou velkou bílou budovou.

R: [A]Sundej [C#mi]z něj to [D]břímě, 
[A]a nech[C#mi]těj za to [D]nic
[A]dědek ať [C#mi]už se nedře, [D]hej, hej … 
[A]nan[C#mi]dej mi ho na [D]záda 
[A, G#mi, F#mi, E, D]

#. Přes rameno ranec svůj, 
jak rád bych nějaký místo měl
kam bych se v klidu schoval 
a na všechno bych zapomněl.
V tom vidím Carmen s Ghiou 
jak po ulici proti jdou.
Carmen, že nemá čas, 
že si spolu rychle užijou. 

R: Sundej z nich to břímě a nechtěj za to nic,
holky ať už se nedřou, hej hej nandej mi ho na záda...

--->

#. Když přijdeš k paní Mósrové, 
tak tam není co bys řek´
připadáš si jak v automatu, 
ve frontě na párek.
Povídá mladej kmete 
a což takhle třeba Nathalii,
už není právě nejmladší 
a tak zůstaň dneska večer s ní.

R: Sundej z ní to břímě a nechtěj za to nic,
holka ať už se nedře, hej hej nandej mi ho na záda...

#. Postarší právník mě nakop 
a to rovnou do koulí,
povídá já ti cestu ukážu, 
ale musíš s mým psem ven.
Povídám moment soudče, 
já jsem taky Homo sapiens.
Abych si trochu ulehčil, 
tu ránu jsem mu navrátil.

R: Sundej z něj to břímě a nechtěj za to nic,
dědek ať už se nedře, hej hej nandej mi ho na záda...

#. Na dělový kouli 
z roku 1835,
se vezu někam dolů,
je na čase mi závidět
tak letim mezi vás, 
pozdravuje vás tamten svět.
Že prej se nemusíme vracet, 
jé na čase mi závidět.

R: Sundej ze mě to břímě a nechtěj za to nic,
ať už se nikdy nedřu, hej hej nandej si ho na záda...

[A, G#mi, F#mi, E, D] 2x